52013DC0455

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Prevence závislosti na poskytovateli: budování otevřených systémů informačních a komunikačních technologií prostřednictvím lepšího využití standardů při zadávání veřejných zakázek

(Text s významem pro EHP)

1.           Úvod

Mnoho organizací nemůže změnit své systémy informačních a komunikačních technologií (dále jen „IKT“), protože podrobnosti o fungování systému zná pouze příslušný poskytovatel, takže v případě potřeby zakoupit nové komponenty nebo licence může plnění poskytnout pouze tento poskytovatel. Tato neexistence hospodářské soutěže má za následek vyšší ceny a jen ve veřejném sektoru se zbytečně utratí přibližně 1,1 miliardy EUR ročně[1].

Pokud budou lépe využívány standardy, aby konkurenční subjekty mohly poskytnout alternativní řešení, sníží se závislost na poskytovateli, klesnou ceny a potenciálně se zvýší kvalita. To proto, že standardy určují klíčové prvky dané technologie a vytvářejí rovné podmínky pro všechny dodavatele IKT[2]. V případě systémů založených na standardech bude moci na výzvy k podávání nabídek reagovat více dodavatelů, což povede k intenzivnější hospodářské soutěži a větším možnostem volby.

Digitální agenda pro Evropu[3] označila závislost na poskytovateli (patovou situaci) za problém a v opatření č. 23 vyjádřila závazek poskytnout pokyny k vazbě mezi normalizací v oblasti IKT a zadáváním veřejných zakázek, jež by měly orgánům veřejné správy pomoci využívat normy při prosazování účinnosti a snižování možnosti patové situace. Za tímto účelem je součástí tohoto sdělení praktická příručka, jak při zadávání veřejných zakázek lépe využít standardy, zejména ve veřejném sektoru.

2.           Problém závislosti na poskytovateli systémů IKT

Orgány veřejné správy uzavírají smlouvy s poskytovateli IKT, aby mohly po určitou dobu používat produkt nebo službu IKT. Závislost na poskytovateli nastane, pokud orgán veřejné správy po uplynutí této doby nemůže poskytovatele snadno změnit, protože nedisponuje všemi informacemi o systému, jež jsou nezbytné pro účinné převzetí jiným poskytovatelem.

Průzkum[4] provedený v roce 2011 (dále jen „průzkum z roku 2011“) mezi úředníky odpovědnými za zadávání veřejných zakázek v členských státech Evropské unie ukázal, že z 244 dotázaných orgánů zadávajících veřejné zakázky se minimálně 40 % domnívalo, že změna jejich stávajícího řešení IKT by byla příliš nákladná, protože by zahrnovala změnu mnoha jiných systémů, které využívají údaje ze systému, jejž by respondenti rádi změnili. 25 % dotázaných mělo pocit, že nemůže změnit své řešení IKT kvůli obavám, že jejich informace nebude možné přenést.

Závislost na poskytovateli obvykle znamená, že zadávací dokumentace k další zakázce související se systémem IKT, který závislost způsobuje, bude odkazovat na obchodní značku dotyčného systému. Kupující se musejí uchýlit k obchodním značkám, protože kvůli nedostatku informací o systému IKT nelze tento systém dostatečně přesně popsat žádným jiným způsobem.

Řada studií[5] vskutku poukazuje na rozšířené používání obchodních značek v zadávacích dokumentacích. V závislosti na vzorcích použitých ve studiích se procentní část výzev k podávání nabídek, které zmiňují obchodní značky, pohybuje v rozmezí od 16 do 36 %. Obchodní značky ve výzvách k podávání nabídek navíc používá většina z 244 respondentů průzkumu z roku 2011, přičemž 23 % respondentů zmiňuje obchodní značky vždy nebo často a necelých 40 % jen občas.

Nicméně podle pravidel Unie pro zadávání zakázek[6] musí technické specifikace vytvořit hospodářským subjektům podmínky pro rovný přístup a nesmějí vést k vytváření neodůvodněných překážek pro otevření zadávání veřejných zakázek hospodářské soutěži. Odkazy na obchodní značky jsou dovoleny výjimečně, není-li možný dostatečně přesný a srozumitelný popis předmětu zakázky jinými prostředky stanovenými právními předpisy Unie; takový odkaz musí být doprovázen slovy „nebo rovnocenný“.

Použitím obchodních značek v zadávací dokumentaci se hospodářská soutěž omezí na dodavatele příslušné obchodní značky a vede k účinnému monopolu s jeho cenovými důsledky. Navíc závislost na jediném dodavateli, pokud jde o systém IKT a jeho budoucí vývoj, může vést k problémům s kontinuitou činnosti, neboť hrozí riziko, že se dodavatel rozhodne ukončit podporu systému nebo některých jeho funkcí. Také to může vést k promarnění příležitostí ve smyslu dalších inovací a hospodárnosti, zejména pokud dodavatel není schopen zajistit použitelnost systému i v budoucnosti.

Výsledky studie provedené Komisí[7] ukázaly, že otevřená výběrová řízení velmi účinně přitahují vyšší počet účastníků a že zdvojnásobení počtu účastníků snižuje hodnotu zakázky přibližně o 9 %.

Na základě uvedeného poměru navýšení počtu účastníků k nižším nákladům a odhadovanému objemu veřejných zakázek zadávaných v EU v oblasti IT činícímu cca 78 miliard EUR[8], přičemž 16 % těchto zakázek odkazuje na obchodní značky, se odhaduje, že orgány veřejné správy kvůli omezenému počtu účastníků výběrových řízení v důsledku odkazování na obchodní značky zbytečně utratí přibližně 1,1 miliardy EUR ročně[9].

3.           Systémy IKT založené na standardech vs. proprietární systémy IKT

Používání systémů IKT založených na standardech namísto proprietárních technologií (technologií, které vlastník považuje za obchodní tajemství a poskytuje za restriktivních podmínek) napomůže k otevření restriktivních postupů při zadávání veřejných zakázek, neboť standardy zpřístupňují nezbytné informace o systému komukoliv, takže systém mohou udržovat nebo vyvíjet další potenciální dodavatelé za konkurenceschopnějších podmínek.

Vedle ekonomických aspektů přinese přechod na systémy IKT založené na standardech orgánům veřejné správy i další významné výhody, jak je rovněž uvedeno v akčním plánu „eGovernment“[10].

3.1.        Kontakt s občany – zvýšení efektivity a svoboda volby

Vzhledem k tomu, že standardy sestávají ze specifikací, s nimiž se mohou seznámit všechny zainteresované strany, mohou být produkty a služby od různých výrobců interoperabilní, díky čemuž lze snáze a efektivněji navzájem integrovat různé veřejné systémy pro účely výměny dat[11]. Díky tomu bude například stačit, aby občané poskytli údaje kterémukoli orgánu veřejné správy pouze jednou. Pokud budou tytéž údaje zapotřebí v jiných situacích, mohou být automaticky načteny a znovu použity, takže kontakt mezi občany a orgány veřejné správy bude na místní, regionální, vnitrostátní i evropské úrovni efektivnější. Pokud by měla být stejná úroveň interoperability dosažena mezi systémy, které nejsou založeny na standardech, výrazně se zvýší náklady a složitost.

Navíc, pokud se místo produktů založených na standardech používají proprietární produkty, může to znamenat omezení přístupu pro občany, kteří mohou být s orgány veřejné správy v kontaktu jedině tehdy, pokud mají přístup k témuž produktu a používají jej[12]. Když orgány veřejné správy používají produkty založené na standardech, mohou občané použít i jiný produkt, který tyto standardy používá.

3.2.        Interakce s jinými orgány veřejné správy

Evropský rámec interoperability a Evropská strategie interoperability, vysvětlené ve sdělení Komise „Cesta k interoperabilitě evropských veřejných služeb“[13], značně závisí na používání systémů IKT založených na standardech. Interoperabilita je nezbytná k poskytování přeshraničních služeb elektronické správy (eGovernment), které občané a podniky potřebují při cestování, práci, studiu či podnikání v Evropské unii a které podporují jeden z cílů evropského jednotného digitálního trhu. Vývoj potřebných přeshraničních služeb bude jednodušší, pokud orgány veřejné správy zavedou alternativy založené na standardech.

3.3.        Více inovací

Směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru[14] zavazuje členské státy, aby v případech, ve kterých bylo povoleno opakované použití dokumentů subjektů veřejného sektoru, byly tyto dokumenty poskytovány v elektronické formě[15], pokud je to možné a vhodné.

Tyto údaje mohou zahrnovat digitální mapy, dále pak meteorologické, právní, dopravní, finanční, ekonomické a jiné údaje a také aplikační programovací rozhraní (API) systémů IKT. Podniky a občané pak mohou použít údaje a systémy orgánů veřejné správy k vývoji nových aplikací, které jsou užitečné pro společnost jako celek, posilují růst a tvorbu pracovních míst a také přispívají k inovacím ve veřejném sektoru.

Budou-li údaje poskytovány ve formátech, které odpovídají běžným standardům, vývojáři aplikací budou moci mnohem snáze zajistit, že jejich aplikace budou pracovat s údaji od mnoha různých orgánů veřejné správy a že občané budou moci tyto aplikace používat všude v Evropě.

Systém IKT založený na standardech se navíc snáze vyvíjí a je lépe schopen poskytovat budoucí služby, u kterých se očekává, že je orgány veřejné správy budou občanům poskytovat efektivním a inovačním způsobem. Standardy představují potřebné záchytné body, které může kdokoli znalý v oblasti IKT využít pro tvorbu nadstaveb k systému nebo pro migraci údajů z jednoho systému do jiného, a zvyšují tedy potenciál pro využití.

3.4.        Nižší náklady pro dodavatele IKT

Závislost na poskytovateli má vliv i na dodavatele IKT. Průzkum z roku 2011 ukázal, že většina dodavatelů IKT by rovněž podpořila otevřenější zadávání zakázek na základě standardů, neboť by se tak trh otevřel pro všechny z nich a zvýšila by se konkurenceschopnost trhu s IKT v EU. Je nicméně zřejmé, že pokud by nové subjekty na trhu mohly účinněji konkurovat, mohou být negativně ovlivněny vyhlídky prodeje některých dominantních vedoucích dodavatelů.

Zadávání zakázek na základě standardů sice většině dodavatelů IKT přináší výhody, představuje však pro ně náklady vynaložené na zavedení a používání standardů v produktech a službách. To je třeba poměřovat vůči jejich obvyklým nákladům na údržbu a vývoj produktů a služeb. Průzkum provedený v roce 2012 mezi orgány veřejné správy a dodavateli IKT[16] (dále jen „průzkum z roku 2012“) naznačuje, že 30 % zúčastněných stran očekává, že případné navýšení nákladů bude výraznější v krátkodobém horizontu (za předpokladu, že orgány veřejné správy budou v uplatňování standardů dlouhodobě konzistentní). Avšak 41 % respondentů očekává, že dlouhodobé náklady na řešení se sníží, což naznačuje, že nižší náklady a lepší přístup na trhy budou prospěšné i pro dodavatele IKT.

Systémy IKT založené na standardech umožní lepší interoperabilitu, více inovací, intenzivnější hospodářskou soutěž, nižší náklady a lepší kontakt s občany. Stanou se základem nové generace otevřených a pružných služeb elektronické veřejné správy založených na spolupráci, které posílí práva evropských občanů a podniků, jak stanoví akční plán „eGovernment“ na období 2011–2015.

4.           Příručka pro zadávání veřejných zakázek v oblasti IKT na základě standardů

Teoreticky se zdá, že získat v budoucnu systémy IKT založené na standardech je jednoduché. Stačí jen na standardech trvat při pořizování nových licencí a komponent. V praxi však řada orgánů zadávajících veřejné zakázky v průzkumu z roku 2011 uvedla, že s používáním standardů při pořizování IKT mají problémy, přičemž necelých 50 % zmiňuje nedostatek odborných znalostí k rozhodnutí, jaké standardy jsou významné a vhodné pro konkrétní potřeby v oblasti IKT. Je proto důležité zadavatelům pomoci překonat tyto praktické obtíže, aby mohli standardy řádně používat.

Některé členské státy (například Francie, Itálie, Nizozemsko, Spojené království, Německo, Švédsko, Španělsko a Dánsko[17]) v současné době podporují používání standardů při zadávání veřejných zakázek v oblasti IKT. Pomáhají orgánům veřejné správy formou praktických pokynů zahrnujících seznamy doporučených standardů v konkrétních situacích, pravidla pro zadávání veřejných zakázek a texty připravené pro použití v zadávací dokumentaci. Navzdory těmto osvědčeným postupům mělo k tomuto typu poradenství přístup jen 25 % respondentů průzkumu z roku 2012, což naznačuje potřebu vypracovat pokyny, jak oslovit více zadavatelů veřejných zakázek.

Evropská komise určila hlavní obtíže, s kterými se orgány veřejné správy potýkají při pořizování systémů IKT, a shromáždila osvědčené postupy některých členských států, které aktivně pracují na překonání těchto obtíží. Z těchto osvědčených postupů vychází „Příručka pro pořizování informačních a komunikačních technologií založených na standardech, prvky osvědčených postupů“ (dále jen „příručka“), která doprovází toto sdělení.

Příručka obsahuje:

· doporučení k vytvoření strategie v oblasti IKT, jež obsáhne hlavní zásady, které je třeba dodržovat v příslušné zemi, regionu či odvětví použití, aby systémy IKT spolupracovaly a poskytovaly efektivní služby občanům i jiným subjektům spolupracujícím s orgány veřejné správy,

· doporučení k metodickému, spravedlivému a transparentnímu posuzování standardů s cílem zvolit, které standardy by se měly použít na podporu strategie v oblasti IKT a k prevenci závislosti na poskytovateli. Jde o soustavnou činnost, která má zajistit, že po vydání nových a lepších standardů se použijí tyto standardy namísto dříve zvolených,

· pokyny týkající se osvědčených způsobů, jak určit potřeby orgánu veřejné správy v oblasti IKT a zhodnotit potenciální systémy IKT, které mohou tyto potřeby uspokojit, včetně zohlednění požadavků uživatelů,

· doporučení k dlouhodobému rozpočtovému plánování s cílem překonat vyšší počáteční náklady při pokusu o vymanění se ze závislosti,

· doporučení, jak se účastnit trhu, aby orgány veřejné správy porozuměly aktuální tržní nabídce a aby naopak trh porozuměl budoucím potřebám orgánů veřejné správy,

· doporučení, jak vytvořit praktické a přímo použitelné vodítko (seznam doporučených standardů pro specifická použití IKT, předem připravené texty pro použití v zadávací dokumentaci, školení), které orgánům veřejné správy pomůže sepsat zadávací dokumentaci tak, aby ve správné situaci správně odkazovala na správné standardy.

Příručka rovněž uvádí příklady osvědčených postupů a nabízí prostředky, které mohou orgány zadávající veřejné zakázky použít při provádění uvedených doporučení. Příručka je určena pro všechny osoby, které mohou být zapojeny do zadávání veřejných zakázek v oblasti IKT, včetně úředníků odpovědných za zadávání veřejných zakázek, vedoucích pracovníků odpovědných za IT (CIO) ve veřejném sektoru a odborníků na oblast IKT poskytujících poradenství orgánům veřejné správy.

Příručka výslovně zdůrazňuje, že problémy související s vymaněním se ze závislosti na poskytovateli, častějším a lepším využíváním standardů a používáním interoperabilních systémů nevyřeší jednotliví zadavatelé veřejných zakázek sami, ale je třeba je zahrnout do celkového dlouhodobého plánu na příslušných odvětvových nebo organizačních úrovních, aby bylo zajištěno, že systémy IKT budou účinně spolupracovat.

5.           Související iniciativy

Na úrovni EU existuje několik dalších iniciativ, které podporují používání standardů:

· návrh směrnice o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru[18] přijatý Evropskou komisí, v němž se předpokládá vytvoření harmonizované normy na základě práce vykonané evropskými normalizačními organizacemi v rámci mandátu M/376[19],

· portfolio rozsáhlých pilotních projektů v oblasti eGovernmentu prováděných v programu na podporu politiky informačních a komunikačních technologií v rámci programu EU pro konkurenceschopnost a inovace, v nichž byly doporučeny standardy specifické pro oblasti použití, například pro elektronické platformy pro zadávání veřejných zakázek[20] a pro elektronickou identifikaci (eIdentification)[21],

· práce mnohostranného fóra pro elektronickou fakturaci[22] v souvislosti s jednotnou oblastí pro platby v eurech,

· metoda CAMSS (Common Assessment Method for Standards and Specifications, společná metoda hodnocení standardů a specifikací)[23], která byla vyvinuta v rámci programu ISA (řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy)[24] a poskytuje rámec k hodnocení standardů a specifikací pro interoperabilitu a ke sdílení výsledků. Příručka podporuje posuzování standardů pomocí metody CAMMS,

· další akce programu ISA, Observatoř vnitrostátních rámců interoperability („NIFO“)[25], poskytuje připomínky k činnostem v oblasti interoperability v Evropě. Zaměřuje se na analýzu vnitrostátních rámců interoperability, které lze považovat za důležitý základ strategie v oblasti IKT jakékoli veřejné organizace, jak doporučuje příručka,

· nedávná reforma evropského normalizačního systému[26] nyní navíc umožňuje veřejným zadavatelům formulovat technické specifikace v zadávací dokumentaci odkazem na specifikace IKT, které byly vytvořeny v rámci fór a konsorcií a které budou Komisí určeny po konzultaci především s Evropskou mnohostrannou platformou pro normalizaci v oblasti IKT, zatímco dříve bylo možné odkazovat pouze na normy či specifikace vyhlášené vnitrostátními, evropskými a mezinárodními normalizačními organizacemi.

6.           Co když nejsou žádné standardy k dispozici?

U některých nových typů aplikací, které veřejné organizace potřebují vyvinout, aby se mohly věnovat důležitým společenským úkolům, jako je například zajištění kvalitní a cenově dostupné zdravotní péče stárnoucímu obyvatelstvu, boj proti změně klimatu apod., nemusí být potřebné standardy dosud k dispozici. V takových případech by orgány veřejné správy společně s ostatními zadavateli veřejných zakázek mohly přistoupit k zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi. Tím se rozumí zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji[27], které veřejnému sektoru umožní sdílet s průmyslem rizika a přínosy provádění průlomového výzkumu a vývoje. Zadavatelům veřejných zakázek umožňuje nasměrovat práci průmyslu tak, aby reagoval na jejich potřeby, a porovnat výhody a nevýhody konkurenčních řešení od různých dodavatelů (prostřednictvím návrhu, prototypování a testování) bez závazného přislíbení velkých zakázek jednomu konkrétnímu dodavateli. Dodavatelé také mohou být požádáni, aby se zapojili do práce příslušných normalizačních orgánů s cílem vytvořit normy týkající se výsledků výzkumu a vývoje pro projekt v předobchodní fázi. Jedním z příkladů zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, kdy se vypracovávají normy, je evropské partnerství pro cloud computing[28].

7.           Zadávání zakázek v oblasti IKT na základě standardů: další postup

Evropská komise vyzývá všechny orgány veřejné správy v členských státech, aby s využitím příručky pomohly zmírnit závislost svých systémů IKT na poskytovateli, čímž v Evropě podpoří hospodářskou soutěž a podnítí rozvoj evropského jednotného digitálního trhu, mimo jiné zajištěním lepšího přístupu k veřejným údajům a informacím a jejich větším využitím. Evropská komise bude příručku také používat, aby lépe využila standardy ve svých vlastních systémech IKT, a vyzývá ostatní evropské orgány, aby ji následovaly.

Očekává se, že členské státy společně s Evropskou komisí a ostatními evropskými orgány časem vytvoří specializovanější verze příručky přizpůsobené na míru svým vlastním strategiím v oblasti IKT a svému způsobu využívání konkrétních standardů. Tento iterativní přístup pravděpodobně zvýší přínosy v podobě úspor nákladů a dalších příležitostí pro inovace a hospodářskou soutěž.

Z konzultace ke starší verzi příručky vyplynulo[29], že sdílení osvědčených postupů považuje za přínosné většina respondentů, jak těch, kteří v současné době mají přístup ke zdrojům osvědčených postupů, tak těch, kteří takový přístup nemají. Přes 90 % z obou kategorií respondentů (nebo 71 % celkového vzorku) uvedlo, že sdílení osvědčených postupů je nebo by bylo užitečné či velmi užitečné.

Evropská komise s cílem usnadnit sdílení osvědčených postupů podpoří tuto iniciativu formou organizování jednání příslušných zúčastněných stran (orgánů veřejné správy, odvětví dodavatelů IKT, normalizačních organizací a občanské společnosti) a pomocí veřejných webových stránek s osvědčenými postupy. Veřejné organizace se díky pravidelnému sdílení svých zkušeností mohou od sebe navzájem učit, přizpůsobit se osvědčeným postupům, které se objeví, zabývat se společnými problémy a navrhovat společná řešení. Sídlením osvědčených postupů se zajistí, že řešení zvolená v různých členských státech budou konvergovat, čímž se omezí roztříštěnost a napomůže k vytvoření skutečně jednotného digitálního trhu.

Kromě toho Komise podá zprávu o výsledcích tohoto procesu, zejména:

· poskytne relevantní informace o procesech, které orgány veřejné správy používají k zadávání veřejných zakázek v oblasti IKT, a posoudí, jak orgány veřejné správy používají standardy při zadávání veřejných zakázek v oblasti IKT, tvorbě praktických doporučení, dlouhodobém hodnocení podniků a rozpočtovém plánování,

· přezkoumá proces zadávání veřejných zakázek a bude informovat o fungujících prvcích i o prvcích, které by bylo možno udělat lépe, aby podpořila budoucí osvědčené postupy.

Tyto informace a související údaje lze doplnit přehledem statistických údajů o odkazech na obchodní značky v nabídkách, počtech dodavatelů podávajících nabídky a posuzování efektivity nákladů vynaložených v rámci zadávání veřejných zakázek v oblasti IKT.

Výše uvedené kroky povedou k otevřenějším systémům IKT založeným na standardech, které by měly napomoci k rozvoji efektivnějších veřejných služeb IKT, které se budou vyvíjet a přizpůsobovat podle budoucích potřeb. Dodavatelský průmysl v oblasti IKT bude moci soutěžit, aby orgánům veřejné správy nabídl dobrý poměr mezi kvalitou a cenou a poskytl inovační nové služby.

[1]               Zdůvodnění této částky viz oddíl 2.

[2]               Ghosh, R.A (2005), „An economic basis for open standards“ (Ekonomický základ pro otevřené standardy), projekt FLOSSPOLS, http://flosspols.org/deliverables/FLOSSPOLS-D04-openstandards-v6.pdf.

[3]               Opatření č. 23 Digitální agendy pro Evropu vyjadřuje závazek poskytnout „pokyny k vazbě mezi normalizací v oblasti IKT a zadáváním veřejných zakázek, jež by měly orgánům veřejné správy pomoci využívat normy při prosazování účinnosti a snižování možnosti patové situace“, KOM(2010) 245, k dispozici na adrese http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52010DC0245R(01):CS:NOT. Více informací o opatření č. 23 je k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/pillar-ii-interoperability-standards/action-23-provide-guidance-ict-standardisation-and-public.

[4]               http://cordis.europa.eu/fp7/ict/ssai/docs/study-action23/study44-survey1results.pdf.

[5]               Např. R.A. Ghosh (2005), „An Economic Basis for Open Standards“ (Ekonomický základ pro otevřené standardy), Maastricht, projekt FLOSSPOLS, http://flosspols.org/deliverables/FLOSSPOLS-D04-openstandards-v6.pdf; Paapst, M., „Affirmative action in procurement for open standards and FLOSS“ (Opatření ve prospěch otevřených standardů a FLOSS při zadávání zakázek), International Free and Open Software Law Review Vol. 2 No. 2 s. 184–185, viz http://www.ifosslr.org/ifosslr/article/view/41, Open Forum Europe, (2011); „OFE Procurement Monitoring Report: EU Member States practice of referring to specific trademarks when procuring for Computer Software Packages and Information Systems between the months of February and April 2010“ (Zpráva OFE o sledování zadávání zakázek: Praxe členských států EU zmiňovat konkrétní ochranné známky při zadávání zakázek v oblasti softwarových balíků a informačních systémů v únoru až dubnu 2010), květen, s. 6, viz http://www.openforumeurope.org/openprocurement/open-procurement-library/Report_2010.pdf .

[6]               Směrnice 2004/18/ES, Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

[7]               „Estimating the Benefits from the Procurement Directives“ (Odhad přínosů směrnic o zadávání zakázek). http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/docs/modernising_rules/estimating-benefits-procurement-directives_en.pdf.

[8]               Založeno na údajích o výdajích vlády Spojeného království na IT, které v roce 2010 činily 18 miliard EUR, a na výzkumu, který uvádí, že na Spojené království připadá 23 procent celkových výdajů veřejného sektoru na IT v EU. Výsledek byl křížově zkontrolován vůči odhadu činícímu 54 miliard EUR, který byl získán z databáze MAPPS, jež obsahuje zakázky veřejného sektoru v oblasti IKT, na základě příslušných kódů CPV pro IT (a pravděpodobně podhodnocenému, protože v Úředním věstníku Evropské unie se zveřejňují jen nadlimitní zakázky a ne všechny zakázky související s IT jsou klasifikovány pod kódy CPV pro IT).

[9]               Pokud by se u 16 % zakázek v oblasti IKT zdvojnásobil počet uchazečů, protože by zakázky nadále neodkazovaly na obchodní značky (jde o nejnižší z čísel ve studiích uvedených v poznámce pod čarou 5), ušetřilo by se 9 % z 16 % z 78 miliard EUR ročně, což je 1,1 miliardy EUR ročně.

[10]             KOM(2010) 743, k dispozici na adrese              http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0743:FIN:CS:PDF; viz též http://ec.europa.eu/digital-agenda/node/165.

[11]             Ghosh, R.A (2005), „An economic basis for open standards“ (Ekonomický základ pro otevřené standardy), projekt FLOSSPOLS, http://flosspols.org/deliverables/FLOSSPOLS-D04-openstandards-v6.pdf. Hesser, Czaya a Riemer (2007), „Development of standards“ (Vývoj standardů), W. Hesser (Ed) Standardisation in Companies and Markets, s. 123–169, Hamburg: Helmut Schmidt University.

[12]             http://www.epractice.eu/files/European%20Journal%20epractice%20Volume%2012_6.pdf.

[13]             KOM(2010) 744.   http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0744:FIN:CS:PDF.

[14]             Směrnice 2003/98/ES, Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90. a navrhované aktualizace: http://ec.europa.eu/information_society/policy/psi/index_en.htm.

[15]             V návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 2003/98/ES, Komise navrhuje nahradit slova „v elektronické formě“ slovy „ve strojově čitelném formátu a spolu s jejich metadaty“. KOM(2011) 877 v konečném znění.

[16]             http://cordis.europa.eu/fp7/ict/ssai/docs/study-action23/study44-survey2results.pdf.

[17]             http://cordis.europa.eu/fp7/ict/ssai/docs/study-action23/d2-finalreport-29feb2012.pdf.

[18]             COM(2012) 721, viz              http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2012:0721:FIN:CS:PDF             a http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/news/proposal-directive-european-parliament-and-council-accessibility-public-sector-bodies-websites.

[19]             http://www.mandate376.eu/.

[20]             http://www.peppol.eu/.

[21]             https://www.eid-stork.eu/.

[22]             http://ec.europa.eu/internal_market/payments/einvoicing/index_en.htm.

[23]             https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/idabc-camss/.

[24]             http://ec.europa.eu/isa/index_en.htm.

[25]             http://ec.europa.eu/isa/actions/04-accompanying-measures/4-2-3action_en.htm.

[26]             Nařízení (EU) č. 1025/2012, Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12 a http://ec.europa.eu/enterprise/policies/european-standards/standardisation-policy/index_en.htm.

[27]             Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi je definováno v dokumentu KOM(2007) 799 a v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise SEK(2007) 1668.

[28]             COM(2012) 529, s. 13 (klíčové opatření č. 3),   http://eur-lex.europa.eu/smartapi/cgi/sga_doc?smartapi!celexplus!prod!DocNumber&lg     =CS&type_doc=  COMfinal&an_doc=2012&nu_doc=529          a              http://ec.europa.eu/information_society/activities/cloudcomputing/europeancloudpartnership/index_en.htm.

[29]             http://cordis.europa.eu/fp7/ict/ssai/docs/study-action23/study44-survey2results.pdf.