7.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 38/46

(1)

Bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera virgifera Le Conte, dále jen „bázlivec kukuřičný“) je nepůvodní hmyzí škůdce kukuřice. Tento škodlivý organismus se rozšířil a usadil se na více než polovině oblasti, kde se v Unii pěstuje kukuřice.

(2)

Opatření prováděná podle rozhodnutí Komise 2003/766/ES (1), která měla zabránit šíření bázlivce kukuřičného v Unii, nebyla úspěšná. Podle posouzení dopadů provedeného Komisí navíc není eradikace tohoto škodlivého organismu z území Unie proveditelná a není možné zabránit jeho dalšímu šíření do oblastí, které jsou v současné době prosté tohoto škodlivého organismu. Komise proto formou prováděcí směrnice 2014/19/EU (2) a prováděcího rozhodnutí 2014/62/EU (3) rozhodla zrušit uznání bázlivce kukuřičného jakožto regulovaného škodlivého organismu s karanténním statusem jeho odstraněním z přílohy I směrnice Rady 2000/29/ES (4) a zrušením rozhodnutí 2003/766/ES.

(3)

Podle rozhodnutí 2003/766/ES bylo střídání plodin povinné pouze pro eradikaci izolovaných ohnisek výskytu bázlivce kukuřičného. Z vědeckých studií však nyní vyplývá, že střídání plodin je také nejúčinnějším způsobem ke zpomalení šíření bázlivce kukuřičného a ke snížení jeho dopadu. Kromě toho, že jde o účinnou metodu ochrany proti bázlivci kukuřičnému, má střídání plodin několik dalších výhod z hlediska životního prostředí. Mezi tyto výhody patří zlepšení nebo zachování úrodnosti a struktury půdy a narušení cyklů škodlivých organismů a plevele, což může zemědělce vést k tomu, aby omezili používání chemických hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Střídání plodin má tedy příznivý dopad také na kvalitu vody a vzduchu a na biologickou rozmanitost. Z dalších studií provedených v souvislosti s tímto škodlivým organismem však jasně vyplývá, že jeho další šíření s sebou nese zvýšené používání insekticidů, jelikož v některých případech může být těžké nalézt ekonomicky zajímavou plodinu ke střídání s kukuřicí.

(4)

Členské státy by tedy měly plánovat účinnou a udržitelnou ochranu proti bázlivci kukuřičnému i po zrušení uznání bázlivce kukuřičného jakožto regulovaného škodlivého organismu s karanténním statusem. Článek 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (5) členským státům ukládá stanovit vhodné pobídky pro profesionální uživatele, aby na dobrovolném základě uplatňovali pokyny integrované ochrany rostlin určené pro jednotlivé plodiny nebo odvětví. Tyto pokyny mohou vypracovat veřejné orgány nebo organizace zastupující určité profesionální uživatele. Podle obecných zásad integrované ochrany rostlin má při snižování nutnosti používat k ošetření přípravky na ochranu rostlin zásadní význam zamezení výskytu škodlivých organismů. Před chemickými metodami je nutné dát přednost udržitelným biologickým, fyzikálním a jiným nechemickým metodám, pokud uspokojivě zajistí ochranu proti škodlivým organismům.

(5)

V souladu s těmito obecnými zásadami integrované ochrany rostlin je třeba do pokynů pro jednotlivé plodiny nebo odvětví zahrnout střídání plodin, vhodné sledování populací bázlivce kukuřičného a další vhodná opatření k zamezení šíření škodlivých organismů, jako jsou hygienická opatření (např. čištění zemědělských strojů).

(6)

Aby uživatelé více dodržovali článek 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (6) v případech, kdy se k ochraně proti bázlivci kukuřičnému používají pesticidy, by měly být pokyny integrované ochrany rostlin určené pro jednotlivé plodiny nebo odvětví, pokud jde o tento škodlivý organismus, v souladu s pravidly náležitého používání přípravků na ochranu rostlin, jak je stanoveno v uvedeném ustanovení.

(7)

Profesionální uživatelé přípravků na ochranu rostlin by měli mít k dispozici informace a nástroje pro sledování výskytu bázlivce kukuřičného, jakož i poradenské služby v oblasti integrované ochrany rostlin, včetně zvláštních metod prevence a ochrany proti bázlivci kukuřičnému. Výsledky sledování by zemědělcům měly pomoci při rozhodování, zda a kdy je ještě zapotřebí opatření na ochranu rostlin používat. Je důležité, aby byly pro jednotlivé regiony pevně stanoveny vědecky podložené prahové hodnoty populace bázlivce kukuřičného, neboť ty jsou základním předpokladem pro rozhodování.

(8)

Členské státy, které v souladu s článkem 5 směrnice 2009/128/ES zajišťují, aby všichni profesionální uživatelé, distributoři a poradci měli přístup k odborné přípravě na konkrétní témata, by proto do příslušného programu školení měly zahrnout také ustanovení tohoto doporučení.

(9)

V zájmu zajištění hospodárnějších a z hlediska životního prostředí udržitelných opatření je třeba propagovat výzkum a technologický rozvoj související s nástroji udržitelné ochrany proti bázlivci kukuřičnému,

1.

Členské státy by měly v souvislosti s ochranou proti bázlivci kukuřičnému (Diabrotica virgifera virgifera Le Conte, dále jen „bázlivec kukuřičný“) v oblastech Unie, kde je potvrzena jeho přítomnost, přihlížet k integrovaným zásadám ochrany rostlin proti škodlivým organismům stanoveným v příloze III směrnice 2009/128/ES). Pro účely tohoto doporučení se „ochranou“ rozumí potlačení hustoty populace škodlivého organismu, na úroveň, která z hlediska cíle zajistit hospodářsky udržitelnou produkci kukuřice nepůsobí významné hospodářské ztráty.

2.

Členské státy by měly zajistit, aby pokyny integrované ochrany rostlin určené pro jednotlivé plodiny nebo odvětví vypracované s ohledem na bázlivce kukuřičného veřejnými orgány nebo organizacemi zastupujícími profesionální uživatele a určené pěstitelům kukuřice a profesionálním uživatelům přípravků na ochranu rostlin byly v souladu s pravidly pro náležité použití přípravků na ochranu rostlin, stanovenými v článku 55 nařízení (ES) č. 1107/2009.

3.

Pokud udržitelné biologické, fyzikální a jiné nechemické metody uspokojivě zajistí ochranu proti škodlivým organismům, je třeba je upřednostňovat před chemickými metodami. Profesionální uživatelé by tedy ochrany proti bázlivci kukuřičnému měli dosahovat nebo ji podporovat těmito opatřeními:

Střídání plodin by mělo být upřednostňováno, neboť jde o vysoce účinnou metodu ochrany proti bázlivci kukuřičnému, která je příznivá z hlediska životního prostředí a má také dlouhodobý agronomický přínos.

4.

Všechna opatření uvedená v bodě 3 by mělo provázet sledování výskytu bázlivce kukuřičného, aby bylo možno určit potřebu a vhodné načasování ochranných opatření. Členské státy by měly zajistit, aby sledování populace bázlivce kukuřičného bylo účinné a aby bylo prováděno s použitím odpovídajících metod a nástrojů. Vědecky podložené prahové hodnoty populace bázlivce kukuřičného by měly být stanovovány na úrovni regionů, jelikož jsou základním předpokladem pro rozhodování o použití jakýchkoliv opatření kontroly.

5.

Členské státy by v souladu s čl. 14 odst. 2 směrnice 2009/128/ES měly zajistit, aby profesionální uživatelé přípravků na ochranu rostlin měli k dispozici informace a nástroje pro sledování výskytu bázlivce kukuřičného.

6.

Členské státy by měly zajistit, aby poradenské služby v oblasti integrované ochrany rostlin, jak požaduje čl. 14 odst. 2 směrnice 2009/128/ES, poskytovaly všem profesionálním uživatelům přípravků na ochranu rostlin také vědecké poradenství o ochraně proti bázlivci kukuřičnému. Členské státy by měly také vytvořit vhodné pobídky, aby profesionální uživatelé dodržovali pokyny určené pro jednotlivé plodiny nebo odvětví uvedené v bodě 2.

7.

Členské státy by měly zajistit, aby měli všichni profesionální uživatelé přípravků na ochranu rostlin přístup k odborné přípravě zaměřené na udržitelnou ochranu proti bázlivci kukuřičnému. Ustanovení tohoto doporučení by se měla stát součástí odborné přípravy, kterou členské státy zajišťují podle článku 5 směrnice 2009/128/ES.

8.

Členské státy by měly podporovat výzkum a technologický rozvoj nástrojů pro udržitelnou ochranu proti bázlivci kukuřičnému.