—

zrušil nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214 ze dne 9. března 2022, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, pokud jde o hospodářské činnosti v některých odvětvích energetiky, a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi, které bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie ze dne 15. července 2022, L 188, s. 1 až 45;

—

uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod: Komise při přijímání napadeného nařízení porušila zásady a procesní postupy, které vyplývají z nařízení (EU) 2020/852 (1) a z Interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů. Posouzení dopadů a konzultace s veřejností nebylo v rozporu s právem provedeno. Skupina odborníků z členských států a platforma byla zapojena jen nedostatečným způsobem. Kromě toho chybí posouzení slučitelnosti napadeného nařízení s cíli evropského právního rámce pro klima, které vyžaduje jeho čl. 6 odst. 4.

2.

Druhý žalobní důvod: Napadené nařízení je v rozporu s čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852. Toto nařízení je od počátku použitelné jen na přechodné činnosti, které jsou intenzivní na CO2, a nevztahuje se proto na jadernou energii, která vypouští jen velmi málo CO2. Jaderná energie v každém případě nesplňuje specifické požadavky čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852. Napadené nařízení v této souvislosti trpí minimálně deficitem posouzení a nedostatečným odůvodněním. Je proto v rozporu i s čl. 19 odst. 1 písm. f) a g) nařízení (EU) 2020/852 a se zásadou předběžné opatrnosti, která je zakotvena v primárním právu.

3.

Třetí žalobní důvod: Klasifikace jaderné energie jako ekologicky trvale udržitelné energie je v rozporu se zásadou „významně nepoškozovat“ zakotvenou v článku 17 a čl. 19 odst. 1 písm. f) a g) nařízení (EU) 2020/852, jakož i se zásadou předběžné opatrnosti, která je zakotvena v primárním právu. Komise nedodržela úroveň ochrany a požadavky kladené na prokazování, které vyžaduje nařízení (EU) 2020/852. Komise podceňuje rizika vážného ohrožení několika chráněných environmentálních cílů v důsledku vážných havárií reaktorů a vysoce radioaktivního odpadu. Nelze rovněž s dostatečnou jistotou vyloučit vážné ohrožení environmentálního cíle přizpůsobení se změně klimatu. Navíc je porušen požadavek na analýzu životního cyklu. Pokud jde o tyto body, napadené nařízení trpí minimálně deficity posouzení a nedostatečným odůvodněním.

4.

Čtvrtý žalobní důvod: Technická screeningová kritéria stanovená v napadeném nařízení nemohou vyloučit významné narušení environmentálních cílů. Technická screeningová kritéria jsou v rozporu se zásadou „významně nepoškozovat“ zakotvenou v článku 17 a čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2020/852, jakož i se zásadou předběžné opatrnosti, která je zakotvena v primárním právu. I v této souvislosti nebyla dodržena úroveň ochrany a požadavky kladené na prokazování, nejen pokud jde o vážné havárie reaktorů a vysoce radioaktivní odpad, nýbrž i pokud jde o běžný provoz. Vážné ohrožení environmentálního cíle přizpůsobení se změně klimatu nebylo s dostatečnou jistotou vyloučeno. Technická screeningová kritéria stanovená v příloze II napadeného nařízení kromě toho zaostávají za kritérii, která jsou uvedena v příloze I, aniž by pro to existovalo odůvodnění. Pokud jde o technická screeningová kritéria, napadené nařízení trpí minimálně deficity posouzení a nedostatečným odůvodněním.

5.

Pátý žalobní důvod: V rozsahu, v němž napadené nařízení klasifikuje jadernou energii jako podstatný přínos k přizpůsobení se změně klimatu, je v rozporu s článkem 11 a čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2020/852 a se zásadou předběžné opatrnosti.

6.

Šestý žalobní důvod: Napadené nařízení je v rozporu s čl. 19 odst. 1 písm. k) nařízení (EU) 2020/852. Technická screeningová kritéria nesplňují požadavek snadné použitelnosti a snadného ověřování.

7.

Sedmý žalobní důvod: Napadené nařízení je vzhledem k roztříštěnosti trhu, která je spojena s klasifikací jaderné energie jako ekologicky trvale udržitelné energie, v rozporu s účelem nařízení (EU) 2020/852 a s požadavkem chránit jeho užitečný účinek.

8.

Osmý žalobní důvod: Výklad nařízení (EU) 2020/852, z něhož vychází napadené nařízení, v tom smyslu, že unijní normotvůrce ponechal tuto otázku otevřenou a přenechal ji Komisi, je v rozporu s výhradou podstatnosti zakotvenou v článku 290 SFEU. Tato výhrada vyžaduje, aby o zařazení jaderné energie do taxonomie rozhodl sám unijní normotvůrce. Unijní normotvůrce tomu vyhověl a klasifikaci jaderné energie jako ekologicky trvale udržitelné energie vyloučil.

9.

První žalobní důvod: Pokud jde o hospodářské činnosti související s fosilním plynem, Komise při přijímání napadeného nařízení porušila zásady a procesní postupy, které vyplývají z nařízení (EU) 2020/852 a z Interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů. Argumentace uvedená v souvislosti s jadernou energií platí obdobně.

10.

Druhý žalobní důvod: Napadené nařízení je v rozporu s čl. 10 odst. 2 a čl. 19 odst. 1 písm. f) a g) nařízení (EU) 2020/852, jakož i se zásadou předběžné opatrnosti, která je zakotvena v primárním právu, přinejmenším v rozsahu, v němž pro činnosti související s fosilním plynem stanoví prahové hodnoty 270 g ekvivalentu CO2/kWh a ročně 550 kg ekvivalentu CO2/kW kapacity zařízení během 20 let. Napadené nařízení je založeno na protiprávním změkčení podmínky, že k přechodným činnostem ve smyslu čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 nesmí existovat žádná technologicky a ekonomicky dostupná alternativa. Tyto prahové hodnoty kromě toho nejsou v souladu s cílem 1,5 o C, který je zakotven v Pařížské dohodě, a s klimatickými cíli Unie. Vzhledem k tomu, že prahové hodnoty jsou spojeny pouze s přímými emisemi skleníkových plynů, je porušen rovněž požadavek analýzy celého životního cyklu. Prahové hodnoty rovněž zaostaly za nejlepšími výkony odvětví nebo průmyslu, zabránily vývoji nízkouhlíkových alternativ a vedly k nežádoucím efektům zakonzervování stávajícího stavu („lock-in“). Napadené nařízení trpí minimálně deficity posouzení a nedostatečným odůvodněním.

11.

Třetí žalobní důvod: Zařazení prahových hodnot 270 g a 550 kg do napadeného nařízení je v rozporu s požadavkem technologické neutrality jakož i se zásadou zákazu diskriminace, které jsou zakotveny v čl. 19 odst. 1 písm. a) a j) nařízení (EU) 2020/852.

12.

Čtvrtý žalobní důvod: Napadené nařízení je v rozporu se zásadou „významně nepoškozovat“ zakotvenou v článku 17 a čl. 19 odst. 1 písm. f) a g) nařízení (EU) 2020/852, jakož i se zásadou předběžné opatrnosti, která je zakotvena v primárním právu. V důsledku prahových hodnot 270 g a 550 kg nejenže chybí podstatný přínos k ochraně klimatu, ale tato ochrana je výrazně narušena.

13.

Pátý žalobní důvod: V rozsahu, v němž napadené nařízení klasifikuje fosilní plyn jako podstatný přínos k přizpůsobení se změně klimatu, je v rozporu s článkem 11 a čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2020/852 a se zásadou předběžné opatrnosti.

14.

Šestý žalobní důvod: Napadené nařízení je v rozporu s čl. 19 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852. Vzhledem k rostoucímu ekonomickému tlaku na fosilní plyn jako zdroj energie s sebou jeho zařazení do taxonomie nese přinejmenším značné riziko vytvoření bezcenných aktiv.

15.

Sedmý žalobní důvod: Napadené nařízení je v rozporu s čl. 19 odst. 1 písm. k) nařízení (EU) 2020/852. Technická screeningová kritéria nesplňují, pokud jde o fosilní plyn, požadavek snadné použitelnosti a snadného ověřování.

16.

Osmý žalobní důvod: Napadené nařízení je vzhledem k roztříštěnosti trhu, která je spojena s klasifikací fosilního plynu jako ekologicky trvale udržitelné energie, v rozporu s účelem nařízení (EU) 2020/852 a s požadavkem chránit jeho užitečný účinek.