EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62021CN0723

Věc C-723/21: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Cottbus (Německo) dne 29. listopadu 2021 – Stadt Frankfurt (Oder) a FWA Frankfurter Wasser- und Abwassergesellschaft mbH v. Landesamt für Bergbau, Geologie und Rohstoffe

Úř. věst. C 95, 28.2.2022, p. 14–16 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Úř. věst. C 95, 28.2.2022, p. 5–5 (GA)

28.2.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 95/14


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Cottbus (Německo) dne 29. listopadu 2021 – Stadt Frankfurt (Oder) a FWA Frankfurter Wasser- und Abwassergesellschaft mbH v. Landesamt für Bergbau, Geologie und Rohstoffe

(Věc C-723/21)

(2022/C 95/19)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Cottbus

Účastníci původního řízení

Žalobci: Stadt Frankfurt (Oder), FWA Frankfurter Wasser- und Abwassergesellschaft mbH

Žalovaný: Landesamt für Bergbau, Geologie und Rohstoffe

Předběžné otázky

1.

a.

Musí být čl. 7 odst. 3 směrnice 2000/60/ES (1) vykládán v tom smyslu, že všechny osoby z řad veřejnosti přímo dotčené určitým záměrem, jsou oprávněny napadnout soudní cestou porušení povinnosti

i)

zabránit zhoršování kvality vodních útvarů sloužících k výrobě pitné vody,

ii)

přispět ke snížení stupně úpravy potřebné pro výrobu pitné vody,

a to s odvoláním na ochranu, kterou třetím osobám skýtá zákaz zhoršování podzemních vod (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 28. května 2020, Land Nordrhein-Westfalen, C-535/18 (2), bod 132 a násl., a rozsudek ze dne 3. října 2019, Wasserleitungsverband Nördliches Burgenland a další, C-197/18 (3), body 40 a 42)?

b.

V případě záporné odpovědi na otázku a):

Jsou porušení zákazů a příkazů uvedených v čl. 7 odst. 3 směrnice 2000/60 oprávněni napadnout alespoň ti žalobci, kteří jsou pověřeni výrobou a úpravou pitné vody?

2.

Obsahuje čl. 7 odst. 3 směrnice 2000/60, i pokud jde o vodní útvary nacházející se mimo ochranná pásma ve smyslu čl. 7 odst. 3 druhé věty této směrnice, vedle závazku k dlouhodobějšímu plánování stanoveného v plánech a programech opatření, podobně jako článek 4 téže směrnice, povinnost nepovolit konkrétní záměry z důvodu porušení zákazu zhoršování (viz rozsudek Land Nordrhein-Westfalen, C-535/18, bod 75)?

3.

Vzhledem k tomu, že čl. 7 odst. 3 směrnice 2000/60 – na rozdíl od přílohy V k článku 4 této směrnice – nestanoví žádné vlastní referenční ukazatele pro kontrolu dodržování zákazu zhoršování:

a.

Za jakých podmínek lze mít za to, že dochází ke zhoršování [kvality] vodního útvaru a spolu s tím ke zvýšení stupně úpravy potřebného pro výrobu pitné vody?

b.

Lze referenční základ, který je relevantní z hlediska zvýšení stupně úpravy a tím i z hlediska zákazu zhoršování stanoveného v čl. 7 odst. 3 směrnice 2000/60, spatřovat v mezních hodnotách stanovených v příloze I směrnice Rady 98/83/ES (4), což naznačuje čl. 7 odst. 2 poslední část věty směrnice 2000/60?

c.

V případě kladné odpovědi na otázku b):

Může dojít k porušení zákazu zhoršování stanoveného v čl. 7 odst. 3 směrnice 2000/60, pokud se v případě jediné relevantní hodnoty nejedná o mezní hodnotu uvedenou v části A nebo B přílohy I [směrnice 98/83], nýbrž o takzvaný indikační ukazatel podle části C přílohy I [směrnice 98/83]?

4.

Kdy lze mít za to, že došlo porušení zákazu zhoršování pitné vody stanoveného v čl. 7 odst. 3 směrnice 2000/60 (ke kritériím rozhodným z hlediska zákazu zhoršení uvedeného v článku 4 této směrnice viz rozsudek Land Nordrhein-Westfalen, C-535/18, bod 119, a předtím rozsudek ze dne 1. července 2015, Bund für Umwelt und Naturschutz Deutschland, C-461/13 (5), bod 52)?

a.

Postačuje k závěru, že došlo k porušení, každé zhoršení

nebo

b.

musí být pravděpodobné, že nebude dodržen indikační ukazatel stanovený pro sírany, jehož hodnota činí 250 mg/l,

nebo

c.

musí hrozit uskutečnění nápravných opatření ve smyslu čl. 8 odst. 6 směrnice 98/83, která z hlediska výroby pitné vody zvyšují zátěž spojenou s její úpravou?

5.

Obsahuje i čl. 7 odst. 3 směrnice 2000/60 vedle hmotněprávního kritéria kontroly i požadavky kladené na povolovací správní řízení, je tedy judikatura Soudního dvora týkající se článku 4 této směrnice přenositelná na rozsah kontroly stanovený v čl. 7 odst. 3 téže směrnice (viz rozsudek Land Nordrhein-Westfalen, C-535/18, druhá předběžná otázka)?

6.

Musí předkladatel záměru provést znalecké posouzení možného porušení čl. 7 odst. 3 směrnice 2000/60 rovněž již tehdy, jakmile daný záměr může porušit požadavky stanovené v čl. 7 odst. 3 této směrnice?

7.

Je v tomto případě rovněž třeba mít za to, že toto posouzení musí být k dispozici v době vydání vodoprávního rozhodnutí, a posouzení, které bylo provedeno dodatečně v průběhu soudního řízení, tedy nemůže zhojit nezákonnost vodoprávního povolení (viz rozsudek Land Nordrhein-Westfalen, C-535/18, body 76 a 80 a násl.)?

8.

Mohou být příkazy a zákazy vyplývající z čl. 7 odst. 3 směrnice 2000/60 při zvážení provedeném v rámci udělování povolení překonány ve prospěch cíle sledovaného daným záměrem například tehdy, pokud je zátěž spojená s úpravou [vody] malá nebo je účel daného záměru obzvláště závažný?

9.

Použije se čl. 4 odst. 7 na čl. 7 odst. 3 rámcové směrnice 2000/60?

10.

Jaké povinnosti, které překračují rámec článku 4 směrnice 2000/60, lze vyvodit z čl. 7 odst. 2 téže směrnice s tím důsledkem, že je třeba zohlednit je v řízení o povolení daného záměru?


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. 2000, L 327, s. 1; Zvl. vyd. 15/05, s. 275).

(2)  ECLI:EU:C:2020:391.

(3)  ECLI:EU:C:2019:824.

(4)  Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. 1998, L 330, s. 32; Zvl. vyd. 15/04, s. 90).

(5)  ECLI:EU:C:2015:433


Top