This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62020CN0547
Case C-547/20: Action brought on 23 October 2020 — Romania v European Parliament, Council of the European Union
Věc C-547/20: Žaloba podaná dne 23. října 2020 – Rumunsko v. Evropský parlament, Rada Evropské unie
Věc C-547/20: Žaloba podaná dne 23. října 2020 – Rumunsko v. Evropský parlament, Rada Evropské unie
Úř. věst. C 19, 18.1.2021, p. 30–31
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
18.1.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 19/30 |
Žaloba podaná dne 23. října 2020 – Rumunsko v. Evropský parlament, Rada Evropské unie
(Věc C-547/20)
(2021/C 19/34)
Jednací jazyk: rumunština
Účastníci řízení
Žalobce: Rumunsko (zástupci: E. Gane, L. Liţu a M. Chicu, zmocněnci)
Žalovaní: Evropský parlament, Rada Evropské unie
Návrhová žádání žalobce
— |
zrušit částečně nařízení (EU) 2020/1055 v rozsahu, v němž se týká:
podpůrně, pouze v případě, že Soudní dvůr rozhodne, že tato ustanovení jsou neoddělitelně spjatá s jinými ustanoveními nařízení (EU) 2020/1055 nebo se týkají podstaty tohoto aktu, zrušil uvedený legislativní akt Unie v plném rozsahu; |
— |
uložit Evropskému parlamentu, Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu své žaloby Rumunsko uvádí tři žalobní důvody:
1. |
První žalobní důvod, vycházející z porušení zásady proporcionality, stanovené v čl. 5 odst. 4 SEU Rumunsko se domnívá, že opatření stanovené v čl. 1 bodu 3 ohledně návratu vozidel do provozovny státu usazení každých osm týdnů není nezbytné pro konsolidaci skutečné a účinné přítomnosti společnosti v dotčeném členském státě a je zjevně nepřiměřené k dosažení uvedeného cíle. Toto představuje nepřiměřenou hospodářskou zátěž, která je pro dopravce nadměrná, způsobuje zbytečné provozní náklady, vede ke zvýšení jízd prázdných vozidel, jakož i emisí CO2. Dále má Rumunsko za to, že opatření stanovené v čl. 2 bodě 4 písm. a) b) a c), které ukládá dodatečná omezení kabotáži, je zjevně nepřiměřené k dosažení uvedených cílů a není nezbytné pro vyřešení identifikovaných cílů, které se netýkají nedodržení pravidel kabotáže. Představuje zhoršení oproti aktuální úrovni liberalizace trhu a může vytvářet nerovnováhu v organizaci logistických řetězců přepravních společností, zvýšit doby nečinnosti a počet jízd prázdných vozidel. Nově zavedená ustanovení ztěžují použití právních úprav kabotáže a komplikují kontrolní mechanismy, když přidávají zbytečné administrativní úkoly k tíži dopravců. Tato dvě opatření jsou nepřiměřená ve vztahu k negativnímu dopadu na přepravní podniky v členských státech, zejména ty, které se nachází na zeměpisném okraji Unie. |
2. |
Druhý žalobní důvod, vycházející z neodůvodněného omezení svobody usazování, stanovené článkem 49 SFEU Rumunsko usuzuje, že opatření zavedené čl. 1 bodem 3 sebou pro přepravní společnosti usazené v členském státě nacházejícím se na zeměpisném okraji Unie nese významné provozní náklady. Výnosnost a implicitně atraktivita založení takové společnosti v těchto státech se významně sníží. Dále operátoři, kteří jsou v nich již usazeni, přemístí své činnosti do států na západě Evropy, aby snížily negativní účinky, které vyplývají z povinnosti návratu vozidla do provozovny v členském státě usazení každým osm týdnů. V důsledku toho toto opatření představuje omezení svobody usazování ve smyslu článku 49 SFEU. Toto omezení není odůvodněné. |
3. |
Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady zákazu diskriminace z důvodu státní příslušnosti, stanovené v článku 18 SFEU Rumunsko se domnívá, že opatření týkající se návratu vozidla do provozovny v členském státě usazení každých osm týdnů a dodatečná omezení týkající se kabotáže jsou v rozporu s cíli sbližování Unie a mají ochranářskou povahu, která vytváří významnou překážku vstupu dopravců-nerezidentů na přepravní trh. I když tato opatření vypadají jako nediskriminační, mají fakticky rozdílný dopad na úrovni těchto členských států v rozsahu, v němž ovlivňují významně a nepřiměřeně hospodářskou činnost dopravců usazených v členských státech, které se nacházejí na zeměpisném okraji Unie. Dále opatření stanovená nařízením (EU) 2020/1055, nařízením (EU) 2020/1054 (1) a směrnicí (EU) 2020/1057 (2) (které se týkají dodatečných omezení uložených kabotážní přepravě, návratu vozidel do provozovny v členském státě usazení každých osm týdnů, návratu řidičů každé čtyři týdny, zákazu čerpat běžné týdenní doby odpočinku v kabině vozidla a vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy) byly přijaty jako pilíře integrovaného legislativního balíčku. V tomto kontextu může skutečný dopad na přepravní trh ukázat pouze analýza kumulativních účinků těchto opatření. |
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1054 ze dne 15. července 2020, , kterým se mění nařízení (ES) č. 561/2006, pokud jde o minimální požadavky na maximální denní a týdenní dobu řízení, minimální přestávky v řízení a týdenní doby odpočinku, a nařízení (EU) č. 165/2014, pokud jde o určování polohy pomocí tachografů (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 1).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1057 ze dne 15. července 2020, kterou se stanoví zvláštní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnice 96/71/ES a 2014/67/EU, a kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 49).