1.

Je v trestním řízení dodrženo pravidlo presumpce neviny stanovené článkem 3 a článkem 4, ve spojení s bodem 16 preambule směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 (1) ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem, pokud spoluobviněná osoba, která ve společném řízení na základě podané obžaloby po zahájení hlavního líčení před soudem popře účast na skutku nebo skutcích obžaloby prohlášením, že je nevinná a následně soud usnesením neobsahujícím popis skutku, jeho právní kvalifikaci a hodnotící závěr soudu rozhodne o přijetí prohlášení dalšího spoluobviněného o tom, že je vinen ze spáchání skutku nebo některého ze skutků uvedených v obžalobě, čímž se vzdává práva na provedení dokazování ohledně své viny, a následně, po provedení dokazování v hlavním líčení, soud rozhodne o podané obžalobě společným rozsudkem?

2.

Je v souladu s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, zakotvujícím právo na spravedlivý proces a právo každého, aby jeho věc byla spravedlivě projednána nezávislým a nestranným soudem, postup soudu ve společném řízení o obžalobě podané na více než jednoho obviněného, pokud zákonný soudce nejprve usnesením neobsahujícím popis skutku, jeho právní kvalifikaci a hodnotící závěr soudu rozhodne o přijetí prohlášení o vině těch obviněných, kteří se tímto prohlášením vzdali práva na provedení kontradiktorního dokazování o vině a následně po provedení dokazování v hlavním líčení na podkladě podané obžaloby tentýž zákonný soudce rozhodne ve věci všech obžalovaných?

3.

Je zachována hodnota rovnosti a právního státu podle článku 2, zásada rovnosti občanů před soudem podle článku 9 a obecná zásada Unie zakotvující právo každého na to, aby jeho věc byla spravedlivě projednána podle čl. 6 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii podepsané v Maastrichtu dne 7. února 1992 ve znění změn vyplývajících z Lisabonské smlouvy podepsané v Lisabonu dne 13. prosince 2007 v případě, kdy vnitrostátní soud, proti jehož rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, rozhodne v rozporu se sjednocujícím stanoviskem vnitrostátního soudního orgánu, které tento soud přijal na základě pověření vnitrostátního zákona ke sjednocování výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů, protože to bylo třeba v zájmu odstranění nejednotnosti soudního rozhodování a proto, že se senát nejvyššího soudu odchýlil od právního názoru obsaženého v rozhodnutí jiného senátu nejvyššího soudu?