EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62017TN0575

Věc T-575/17: Žaloba podaná dne 17. srpna 2017 – Algebris (UK) a další v. SRB

Úř. věst. C 382, 13.11.2017, p. 47–48 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

13.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 382/47


Žaloba podaná dne 17. srpna 2017 – Algebris (UK) a další v. SRB

(Věc T-575/17)

(2017/C 382/59)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Algebris (UK) Ltd (Londýn, Spojené království), Anchorage Capital Group LLC (New York, New York, Spojené státy), Ronit Capital LLP (Londýn) (zástupci: T. Soames a J. Vandenbussche, advokáti, R. East, Solicitor, a N. Chesaites, Barrister)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 7. června 2017 (SRB/EES/2017/08), kterým se schvaluje program řešení krize Banco Popular Español S.A (1) v plném rozsahu, nebo podpůrně článek 1 anebo článek 6 tohoto rozhodnutí;

uložil SRB náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z toho, že se SRB dopustil závažných porušení zásad důvěrnosti a služebního tajemství v rozporu s článkem 339 SFEU a čl. 88 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 (2), jakož i judikaturou Soudního dvora, čímž též porušil právo žalobkyň na řádnou správu zakotvené v článku 41Listiny základních práv Evropské unie.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení ze strany Evropské komise při uplatnění článků 14, 18, 20, 21, 22 a 24 nařízení č. 806/2014.

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že hodnocení Banco Popular, na kterém bylo založeno řešení přijaté na základě programu řešení krize, nebylo správné, rozumné ani realistické a bylo v rozporu se „zásadou, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení“; toto hodnocení tedy nepředstavuje správný, realistický a konsistentní důkaz, na kterém by se měl zakládat program řešení krize, a nebylo způsobilé podložit napadené rozhodnutí. Kromě toho program řešení krize (a tedy i napadané rozhodnutí) byly z týchž důvodů zjevně nepřiměřené, neboť překračovaly rámec opatření, jež jsou k dosažení cílů programu nezbytná.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že SRB vyvlastnil majetek žalobkyň v rozporu s jejich základními právy, jak jsou chráněna obecnými zásadami unijního práva a zakotvena v článku 17 Listiny základních práv.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že SRB nezajistil, aby v souladu s článkem 41 Listiny základních práv a judikaturou Soudního dvora bylo žalobkyním přiznáno právo být vyslechnuty během procesu řešení krize.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z toho, že program řešení krize nebyl legálně schválen Komisí, takže napadené rozhodnutí nevstoupilo legálně v platnost.

V této souvislosti žalobkyně tvrdí, že před přijetím rozhodnutí (EU) č. 2017/1246, kterým se schvaluje program řešení krize, Evropská komise náležitě nebo vůbec neposoudila diskreční aspekty tohoto programu řešení krize. To představuje porušení povinností plynoucích pro Komisi z nařízení (EU) č. 806/2014 a zásad vytyčených v judikatuře plynoucí z rozsudku Soudního dvora ve věci Meroni. SRB se tudíž dopustil zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu a zjevně nesprávného právního posouzení tím, že dospěl k závěru, že jeho rozhodnutí schvalující program řešení krize mohlo vstoupit v platnost nebo vstoupilo v platnost; kromě toho, nebo podpůrně, program řešení krize schválený napadeným rozhodnutím každopádně nevstoupil legálně v platnost.


(1)  Rozhodnutí Komise (EU) 2017/1246 ze dne 7. června 2017, kterým se schvaluje program řešení krize pro Banco Popular Español S.A. [oznámeno pod číslem C(2017) 4038], Úř. věst. 2017, L 178. s. 15.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010.


Top