EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62017TN0014
Case T-14/17: Action brought on 12 January 2017 — Landesbank Baden Württemberg v SRB
Věc T-14/17: Žaloba podaná dne 12. ledna 2017 – Landesbank Baden-Württemberg v. SRB
Věc T-14/17: Žaloba podaná dne 12. ledna 2017 – Landesbank Baden-Württemberg v. SRB
Úř. věst. C 63, 27.2.2017, p. 41–42
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
27.2.2017 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 63/41 |
Žaloba podaná dne 12. ledna 2017 – Landesbank Baden-Württemberg v. SRB
(Věc T-14/17)
(2017/C 063/54)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Landesbank Baden-Württemberg (Stuttgart, Německo)(zástupci: H. Berger a K. Rübsamen, advokáti)
Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
— |
zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 15. dubna 2016 o příspěvcích předem za rok 2016 do Jednotného fondu pro řešení krizí (SRB/ES/SRF/2016/06) a rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 20. května 2016 o úpravě příspěvků předem za rok 2016 do Jednotného fondu pro řešení krizí, doplnění rozhodnutí Výboru ze dne 15. dubna 2016 o příspěvcích předem za rok 2016 do Jednotného fondu pro řešení krizí (SRB/ES/SRF/2016/13), v rozsahu, v němž se napadená rozhodnutí týkají žalobkyně; |
— |
uložil žalovanému náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.
1. |
První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 296 odst. 2 SFEU a čl. 41 odst. 1 a 2 písm. c) Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) z důvodu nedostatečného odůvodnění napadených rozhodnutí. |
2. |
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení práva být vyslechnut zakotveného v čl. 41 odst. 1 a 2 písm. a) Listiny, protože žalobkyně nebyla před vydáním napadených rozhodnutí vyslechnuta. |
3. |
Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 103 odst. 7 písm. h) směrnice 2014/59/EU (1), čl. 113 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013 (2), čl. 6 odst. 5 první věty nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 2015/63 (3), článků 16 a 20 Listiny a zásady proporcionality z důvodu použití multiplikátoru 0,556 pro ukazatel IPS (Institutional Protection Scheme, institucionální systém ochrany). Žalobkyně v rámci třetího žalobního důvodu žalovanému vytýká, že v jejím případě v plném rozsahu nepoužil ukazatel IPS. Ochranný účinek institucionálního systému ochrany existuje pro všechny členské instituce v celém rozsahu a stejně. Rozlišování mezi institucemi na úrovni ukazatele IPS je v rozporu se systémem a svévolné. Rovněž zařazení žalobkyně do skupiny institucí s nejvyšším rizikovým profilem je zjevně neoprávněné a svévolné. |
4. |
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení článku 16 Listiny a zásady proporcionality z důvodu použití multiplikátoru pro úpravu příspěvku podle rizikového profilu. Žalobkyně dále tvrdí, že Výbor porušil její svobodu podnikání a zásadu proporcionality tím, že vypočítal multiplikátory pro úpravu příspěvku podle rizikového profilu, které neodpovídají rizikovému profilu žalobkyně, který je v porovnání s ostatními institucemi, jenž jsou povinny odvádět příspěvky, nadprůměrně dobrý. |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014 , kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. 2014, L 173, s. 190).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. 2013, L 176, s. 1).
(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014 , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. 2015, L 11, s. 44).