22.1.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 22/29

1)

Musí se požadavek jasnosti a srozumitelnosti, který je stanoven v čl. 4 odst. 2 a v článku 5 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“) (1), vykládat v tom smyslu, že ujednání smlouvy o spotřebitelském úvěru, které nebylo individuálně sjednáno, tento požadavek splňuje, pokud přesně stanoví výši poplatků, provizí a dalších výdajů (dále jen souhrnně „poplatky“), jež musí nést spotřebitel, jakož i metodu jejich výpočtu a okamžik jejich splatnosti, avšak neupřesňuje, za jaké konkrétní služby mají být tyto poplatky zaplaceny; anebo musí být vykládán v tom smyslu, že ve smlouvě musí být rovněž uvedeno, o jaké konkrétní služby se jedná? Postačuje v posledně jmenovaném případě to, že lze obsah poskytované služby vyvodit z označení příslušného poplatku?

2)

Musí se čl. 3 odst. 1 směrnice vykládat v tom smyslu, že smluvní ujednání o poplatcích použité v projednávané věci, které neumožňuje, aby bylo ze smlouvy jednoznačně vyvozeno, jaké konkrétní služby jsou za zaplacení těchto poplatků poskytovány, způsobuje v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele?