16.1.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 14/39

—

zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1328 ze dne 29. července 2016 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících mimo jiné z Ruské federace a o konečném výběru prozatímního cla, vyhlášené v Úř. věst. L 210, 4.8.2016, v celém rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila článek 18 základního nařízení (1), článek 6.8 a přílohu II ADD (2), když žalobkyni považovala za částečně nespolupracujícího výrobce a použila údaje, které měla k dispozici, a dopustila se zjevně nesprávného posouzení. Podle žalobkyně navíc byly důsledky částečného nedostatku spolupráce zjevně nepřiměřené vzhledem ke zjištěným omezeným nedostatkům.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila právo žalobkyně na spravedlivý proces a její právo na obhajobu, když omezila její možnosti hájit se sama proti opačným zjištěním Komise. Podle žalobkyně Komise ve skutečnosti odmítla/pominula veškeré dodatečné informace či argumenty žalobkyně týkající se jejího postavení částečně nespolupracujícího podniku.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že Komise nestanovila správné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 2 odst. 12 základního nařízení poté, co porušila čl. 2 odst. 3 a 4, nesprávně vyložila čl. 2 odst. 9 a dopustila se v několika ohledech zjevně nesprávného posouzení, a dále z toho, že Komise neprovedla spravedlivé srovnání v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila čl. 3 odst. 2 a 5 základního nařízení a článek 3.1 ADD, zkreslila důkazy, které jí byly předloženy, a dopustila se v několika ohledech zjevně nesprávného posouzení, když nesprávně posoudila ukazatele újmy a neprovedla objektivní zkoumání stavu unijního průmyslu. Podle žalobkyně vycházela Komise pouze z vybraných ekonomických ukazatelů o stavu unijního průmyslu a zanedbala klíčové ukazatele, které by odrážely jiný, pozitivnější stav unijního průmyslu. Žalobkyně dále tvrdí, že Komise nepostupovala nestranně, když upřednostnila své závěry o újmě a zkreslila důkazy, které jí byly předloženy, přičemž neposoudila „volný“ a „závislý“ trh daného výrobku jako celek a společně pro všechny ukazatele, a když se rozhodla provést „analýzu z trojího hlediska“, která zkreslila celkové posouzení.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila čl. 3 odst. 7 základního nařízení, když nesprávně posoudila příčinnou souvislost mezi údajnými dumpingovými dovozy a situací unijního průmyslu. Žalobkyně dále tvrdí, že Komise nesplnila svou povinnost nepřičítat další faktory způsobující újmu na vrub údajným dumpingovým dovozům a přehlédla jiné faktory, které mohly společně a nerozdílně narušit příčinnou souvislost.

6.

Šestý žalobní důvod vychází z toho, že Komise nesprávně určila úroveň pro odstranění újmy, čímž porušila čl. 2 odst. 9 a čl. 9 odst. 4 základního nařízení a dopustila se zjevně nesprávného posouzení. Podle žalobkyně Komise konkrétně stanovila nepřiměřené a nadměrné ziskové rozpětí pro unijní průmysl a dopustila se zjevně nesprávného posouzení, když pro účely rozpětí újmy použila per analogiam úpravy pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk nezávislého dovozce upravené v čl. 2 odst. 9 základního nařízení.