13.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 46/14

1)

Vyplývá z čl. 12 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/95 (1) ve spojení s čl. 10 odst. 2 směrnice 2013/32 (2) a čl. 78 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, že:

2)

Musí být čl. 12 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/95 ve spojení s jejím článkem 5 vykládán v tom smyslu, že brání takovým vnitrostátním právním předpisům, jako je čl. 12 odst. 1 bod 4 Zakon za ubezhishteto i bezhantsite (zákon o azylu a uprchlících, dále jen „ZUB“), o který se jedná ve věci v původním řízení, který v příslušném platném znění nestanoví výslovné ustanovení o ochraně ipso facto pro palestinské uprchlíky, ani podmínku, že podpora není z jakýchkoli důvodů dále udělována, jakož i v tom smyslu, že čl. 12 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/95 je dostatečně přesný a bezpodmínečný a má proto přímý účinek, a je tedy také použitelný, aniž by se na něj osoba žádající o mezinárodní ochranu výslovně odvolala, musí-li být žádost jako taková posuzována podle čl. 1 odst. D druhé věty Ženevské úmluvy?

3)

Vyplývá z čl. 46 odst. 3 směrnice 2013/32 ve spojení s čl. 12 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/95, že – v řízení o opravném prostředku před soudem, který byl podán proti (správnímu) rozhodnutí vydanému v souladu s čl. 10 odst. 2 směrnice 2013/32 o odmítnutí mezinárodní ochrany, a s ohledem na skutkový stav v původním řízení – připouští, aby soud v prvním stupni nakládal s žádostí o mezinárodní ochranu jako takovou podle čl. 1 odst. D druhé věty Ženevské úmluvy a aby provedl posouzení podle čl. 12 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/95, pokud žádost o mezinárodní ochranu podala osoba bez státní příslušnosti palestinského původu, která je zaregistrovaná jako uprchlík u UNRWA a před podáním žádosti byla usazena v její oblasti působnosti (Pásmo Gazy) a v rozhodnutí o odmítnutí mezinárodní ochrany nebyla tato žádost posuzována s ohledem na uvedená ustanovení?

4)

Vyplývá z ustanovení čl. 46 odst. 3 směrnice 2013/32 týkajícího se práva na účinný opravný prostředek v souvislosti s požadavkem na „úplné a ex nunc posouzení jak skutkové, tak právní stránky“ vykládaného ve spojení s články 33 a 34, jakož i s čl. 35 odst. 2 této směrnice a s čl. 21 odst. 1 směrnice 2011/95, ve spojení s články 18, 19 a 47 Listiny základních práv Evropské unie, že v řízení o opravném prostředku před soudem, který byl podán proti (správnímu) rozhodnutí vydanému v souladu s čl. 10 odst. 2 směrnice 2013/32 o odmítnutí mezinárodní ochrany, připouští:

5)

Je podpora poskytnutá Agenturou Organizace spojených národů pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA) dostatečnou ochranou ve smyslu čl. 35 odst. 1 písm. b) směrnice 2013/32 v příslušném státě v oblasti působnosti této Agentury, pokud tento stát v souvislosti s osobami podporovanými touto Agenturou uplatňuje zásadu nenavracení ve smyslu Ženevské úmluvy z roku 1951?

6)

Vyplývá z čl. 46 odst. 3 směrnice 2013/32 ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv, že právo na účinný opravný prostředek v souvislosti s ustanovením, které uvádí „včetně případného posouzení potřeby mezinárodní ochrany podle směrnice 2011/95“, soudu v prvním stupni – v rámci řízení o opravném prostředku podaném proti (správnímu) rozhodnutí, kterým byla meritorně posouzena žádost o mezinárodní ochranu a kterým byla mezinárodní ochrana odepřena, ukládá vydat rozsudek,