—

s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na články 4, 6, 9, 114, 153, 169 a 191, a zejména na článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na články 2, 3, 14, 15, 21, 31, 32 a 35 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

—

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, zejména na jeho zásadu 10,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

—

s ohledem na strategii OSN pro duševní zdraví a pohodu z roku 2018,

—

s ohledem na manifest Světové zdravotnické organizace (WHO) pro zdravé oživení po pandemii COVID-19 z 18. května 2020,

—

s ohledem na Světový den duševního zdraví 2021, který uspořádala organizace WHO pod heslem „Mental health care for all: let’s make it a reality“ (Péče o duševní zdraví pro všechny: pojďme tento cíl uskutečnit),

—

s ohledem na evropský akční rámec WHO pro duševní zdraví na období 2021–2025,

—

s ohledem na studii Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z 8. června 2021 týkající se politiky v oblasti zdraví s názvem „A New Benchmark for Mental Health Systems: Tackling the Social and Economic Costs of Mental Ill Health“ („Nové měřítko pro systémy duševního zdraví: Řešení sociálních a ekonomických nákladů spojených se špatným duševním zdravím“) a na studii o duševním zdraví a práci ze 4. listopadu 2021 s názvem „Fitter Minds, Fitter Jobs: From Awareness to Change in Integrated Mental Health Skills and Work Policies“ (Zdravější mysl, zdravější pracovní místa: Od povědomí ke změně v integrovaných politikách v oblasti duševního zdraví, dovedností a práce),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (1),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (3),

—

s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (4),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (5),

—

s ohledem na směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (6),

—

s ohledem na směrnici Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (7),

—

s ohledem na směrnici Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19 (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 obsahující doporučení Komisi k právu odpojit se (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2022 o posílení postavení evropské mládeže: zaměstnanost a sociální oživení po pandemii (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o spravedlivých pracovních podmínkách, právech a sociální ochraně pracovníků platforem – nové formy zaměstnanosti související s digitálním rozvojem (13),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 24. října 2019 o ekonomice blahobytu (14), v nichž se vyzývá k přijetí komplexní strategie EU pro oblast duševního zdraví,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 8. června 2020 o zlepšování pracovních podmínek,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. června 2021„Strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v měnícím se světě práce“ (COM(2021)0323),

—

s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 14. října 2005 s názvem „Zlepšení duševního zdraví obyvatelstva – na cestě ke strategii duševního zdraví pro Evropskou unii“ (COM(2005)0484),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 14. července 2021 o zaměstnanosti a vývoji v sociální oblasti v Evropě s názvem „Towards a strong social Europe in the aftermath of the COVID-19 crisis: reducing disparities and addressing distributional impacts“ (Budování silné sociální Evropy po krizi způsobené onemocněním COVID-19: snižování rozdílů a řešení problému distribučních dopadů),

—

s ohledem na Evropský pakt za duševní zdraví a pohodu z roku 2008,

—

s ohledem na zprávu Evropského fóra mládeže ze dne 17. června 2021 s názvem „Beyond Lockdown: the ‚pandemic scar‘ on young people“ (Až skončí omezení volného pohybu osob: trvalé stopy pandemie na mladých lidech),

—

s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 9. listopadu 2021 s názvem „Impact of COVID-19 on young people in the EU“ (Dopad pandemie COVID-19 na mladé lidi v EU) a na zprávu ze dne 10. května 2021 nazvanou „Living, working and COVID-19: Mental health and trust decline across EU as pandemic enters another year“ (Život, práce a COVID-19: Pokles duševního zdraví a důvěry v celé EU s nástupem dalšího roku pandemie),

—

s ohledem na zprávu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ze dne 7. prosince 2020 s názvem „Preventing musculoskeletal disorders in a diverse workforce: risk factors for women, migrants and LGBTI workers“ (Prevence muskuloskeletálních poruch u různorodé pracovní síly: rizikové faktory pro ženy, migranty a pracovníky z řad LGBTI osob),

—

s ohledem na zprávu agentury EU-OSHA ze dne 7. října 2011 s názvem „Mental health promotion in the workplace – a good practice report“ (Podpora duševního zdraví na pracovišti – zpráva o příkladech dobré praxe),

—

s ohledem na zprávu agentury EU-OSHA ze dne 22. října 2021 nazvanou „Telework and health risks in the context of the COVID-19 pandemic: evidence from the field and policy implications“ (Práce na dálku a zdravotní rizika v kontextu pandemie COVID-19: Důkazy z praxe a důsledky pro danou politickou oblast),

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2012 s názvem „The European Year of Mental Health – Better work, better quality of life“ (Evropský rok duševního zdraví – lepší práce, vyšší kvalita života) (15),

—

s ohledem na stanovisko skupiny odborníků Komise o účinných způsobech investování do zdraví ze dne 23. června 2021 nazvané „Podpora duševního zdraví pracovníků ve zdravotnictví a dalších kritických pracovníků“,

—

s ohledem na společnou zprávu agentury EU-OSHA a nadace Eurofound ze dne 13. října 2014 s názvem „Psychosocial risks in Europe: prevalence and strategies for prevention“ (Psychosociální rizika v Evropě: Výskyt a strategie prevence)“,

—

s ohledem na průzkum mezi zaměstnanci, který v roce 2021 provedla společnost Willis Towers Watson,

—

s ohledem na petice předložené Petičnímu výboru, například petice č. 0956/2018 a č. 1186/2018,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0184/2022),

A.

vzhledem k tomu, že právo na fyzické a duševní zdraví je základním lidským právem a že každá lidská bytost má nárok na nejvyšší dosažitelnou úroveň zdraví; vzhledem k tomu, že organizace WHO definuje duševní zdraví jako stav duševní pohody, který člověku umožňuje se vyrovnat se stresem v životě, realizovat své schopnosti, dobře se učit a pracovat a podílet se na životě své komunity (16); vzhledem k tomu, že duševní zdraví souvisí také s dalšími základními právy, jako je právo na lidskou důstojnost zakotvené v článku 1 Listiny základních práv EU a právo na nedotknutelnost osoby, včetně duševní integrity, zakotvené v článku 3 Listiny;

B.

vzhledem k tomu, že výzkumy ukazují, že pandemie COVID-19 přetvořila organizační a manažerské postupy a změnila pracovní podmínky mnoha pracovníků v Evropě, s dopadem na pracovní dobu, životní podmínky a fyzické prostředí pro výkon práce; vzhledem k tomu, že mimořádné nároky byly kladeny na zdravotnické a kritické pracovníky; vzhledem k tomu, že tito pracovníci museli pracovat v náročných podmínkách a vyrovnat se s nedostatečnou ochranou a obavami o svou bezpečnost, což mělo negativní vliv na jejich psychiku; vzhledem k tomu, že porozumění problémům v oblasti duševního zdraví na pracovišti znamená nejen znalost duševních poruch klasifikovaných diagnostickými kritérii v rámci mezinárodní klasifikace nemocí pro potřeby statistiky úmrtnosti a nemocnosti (17) (např. deprese), ale také podporu dobrého duševního stavu, předcházení nedorozumění a stigmatizaci a navrhování a provádění správných opatření a léčby pro zvládání těchto poruch (18);

C.

vzhledem k tomu, že pandemie způsobila prudký nárůst pečovatelských povinností v kombinaci s prací, což neúměrně postihlo ženy a prohloubilo genderové rozdíly v neplacené péči; vzhledem k tomu, že to mělo negativní dopad na duševní zdraví osob s pečovatelskými povinnostmi, neboť mnoho pracovníků se muselo vypořádat s mnohem větším stresem, když museli převzít více odpovědnosti v rámci domácího vzdělávání a péče o děti během omezení volného pohybu osob nebo v rámci poskytování neformální péče či jakéhokoli jiného druhu služby pro své závislé příbuzné;

D.

vzhledem k tomu, že podle průzkumů vedla pandemie k rozsáhlému nárůstu práce na dálku, což mělo svá pozitiva, např. získání větší flexibility a samostatnosti a v některých případech i nastolení lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem; vzhledem k tomu, že tyto přínosy však ne vždy převažují nad negativními důsledky, jako je nutnost připojení k internetu v nadměrné míře, stírání hranic mezi prací a soukromým životem, větší intenzita práce a stres související s technologiemi; vzhledem k tomu, že podle průzkumů nadace Eurofound týkajících se onemocnění COVID-19 představovala pandemie pro distanční pracovníky řadu výzev; vzhledem k tomu, že značný nárůst práce z domova může být sice pro pracovníky a podniky přínosem, ale musí přitom být zároveň zachováno a podporováno právo na fyzické a duševní zdraví;

E.

vzhledem k tomu, že nejčastější zdravotní rizika spojená s prací z domova jsou psychosociálního charakteru; vzhledem k tomu, že větší využívání práce na dálku je také spojeno s dlouhou pracovní dobou a pracovním stresem; vzhledem k tomu, že podle agentury EU-OSHA mohou mít psychosociální rizika negativní psychické, fyzické a sociální důsledky, jako je úzkost, vyhoření nebo deprese vzniklé v souvislosti s prací; vzhledem k tomu, že pracovní podmínky vytvářející psychosociální rizika mohou zahrnovat nadměrnou pracovní zátěž, protichůdné požadavky a nedostatečné vyjasnění rolí, neúčast na rozhodování, které se daného pracovníka týká, a jeho nedostatečný vliv na to, jak má vykonávat svou práci, špatně řízené organizační změny, nestabilitu zaměstnání, neefektivní komunikaci, malou podporu ze strany vedení nebo kolegů, psychické a sexuální obtěžování a násilí ze strany třetích osob; vzhledem k tomu, že členské státy nemají tytéž právně závazné normy a zásady týkající se psychosociálních rizik, což vede k faktické nerovnosti v právní ochraně pracovníků;

F.

vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé stále častěji využívají k řízení svých pracovníků digitální nástroje, jako jsou různé druhy aplikací, softwaru a umělé inteligence; vzhledem k tomu, že algoritmické personální řízení představuje nové výzvy pro budoucnost práce, které se objevují v souvislosti s technologiemi řízenou kontrolou a dohledem pomocí nástrojů predikce a zaměřování či dálkovým sledováním pokroku a výkonu v reálném čase a chronometrickými nástroji, přičemž tato situace představuje značná rizika pro zdraví a bezpečnost pracovníků, zejména jejich duševní zdraví a právo na soukromí a lidskou důstojnost; vzhledem k tomu, že digitalizace a nové pokročilé technologie, jako je umělá inteligence a strojní zařízení založená na UI, mění povahu práce; vzhledem k tomu, že v mezinárodních společnostech nyní využívá aplikace UI přibližně 40 % oddělení lidských zdrojů a 70 % z nich to považuje za vysokou prioritu pro svou organizaci; vzhledem k tomu, že nová digitální ekonomika musí být regulována, aby podporovala sdílenou prosperitu a zajišťovala blahobyt celé společnosti;

G.

vzhledem k tomu, že tento nový scénář vyžaduje, abychom přijali novou a širší definici bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která již nemůže opomíjet duševní zdraví;

H.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 neúměrně ovlivnila duševní pohodu pracovníků ve zdravotnictví a pracovníků dlouhodobé péče, z nichž většinu tvoří ženy, jakož i zranitelných skupin obyvatelstva, včetně etnických menšin, komunity LGBTIQ+, starších osob, rodičů samoživitelů, osob se zdravotním postižením a s psychickými problémy již z minula, osob s nižším sociálně-ekonomickým postavením, nezaměstnaných lidí a lidí žijících v nejvzdálenějších regionech a odlehlých a špatně propojených oblastech; vzhledem k tomu, že duševní zdraví mladých lidí se během pandemie výrazně zhoršilo, přičemž v několika členských státech se jejich duševní problémy ve srovnání s úrovní před krizí zdvojnásobily, a vzhledem k tomu, že pandemie dramaticky ovlivnila zaměstnanost mladých, snížila jejich příjmy a vedla u nich i ke ztrátě zaměstnání; vzhledem k tomu, že v Evropě trpí devět milionů dospívajících (ve věku od deseti do devatenácti let) duševními poruchami, přičemž ve více než polovině případů se jedná o úzkosti a deprese;

I.

vzhledem k tomu, že mnoho obyvatel EU nemá k veřejným službám péče o duševní zdraví a ochrany zdraví při práci přístup; vzhledem k tomu, že duševní stav všech věkových skupin dosáhl od vypuknutí pandemie nejhorší úrovně, přičemž zhoršení duševního zdraví je způsobeno narušením přístupu ke službám v oblasti duševního zdraví, zvýšenou pracovní zátěží a krizí na trhu práce, která neúměrně postihla mladé lidi; vzhledem k tomu, že je velmi dobře známo, že veřejné služby péče o duševní zdraví a ochrany zdraví při práci jsou podfinancované; vzhledem k tomu, že stres spojený s prací může být důsledkem několika faktorů, jako je časová tíseň, dlouhá nebo nepravidelná pracovní doba a/nebo špatná komunikace a spolupráce v rámci organizace; vzhledem k tomu, že existují jasné souvislosti mezi migrénou nebo silnými bolestmi hlavy a depresí a úzkostí, kromě jiných komorbidních psychiatrických poruch, v jejichž důsledku se pracovní výkonnost a docházka zaměstnanců snižuje; vzhledem k tomu, že klinický a aplikovaný výzkum v oblasti prevence, diagnostiky a léčby duševních poruch je značně podfinancován; vzhledem k tomu, že psychické problémy jsou v současné době hlavní příčinou celosvětové nemocnosti, přičemž sebevražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí v Evropě; vzhledem k tomu, že prevence, zvyšování povědomí, dobré životní podmínky a podpora kultury zdraví a ochrany duševního zdraví při práci mohou přinést pozitivní výsledky (19);

J.

vzhledem k tomu, že mezi faktory práce, které ovlivňují duševní zdraví, patří vyhoření, syndrom pracovní nespokojenosti (boreout), stres, obtěžování, násilí, stigmatizace, diskriminace a omezené možnosti růstu nebo profesního postupu, což jsou aspekty, které se mohou v on-line prostředí ještě prohlubovat; vzhledem k tomu, že organizace WHO v loňském roce odhalila, že více než 300 milionů lidí na celém světě trpí kvůli práci duševními poruchami, jako je vyhoření, úzkost, deprese nebo posttraumatický stres, což souvisí se skutečností, že každý čtvrtý evropský pracující člověk má pocit, že práce má negativní dopad na jeho zdraví (20); vzhledem k tomu, že negativní pracovní prostředí může vést k problémům s fyzickým a duševním zdravím, užívání návykových látek nebo alkoholu, absencím a ztrátě produktivity;

K.

vzhledem k tomu, že náklady spojené se špatným duševním zdravím ve všech členských státech EU dosáhly v roce 2015 podle odhadů více než 4 % HDP; vzhledem k tomu, že deprese související s prací je jednou z hlavních příčin pracovní neschopnosti a že náklady s ní spojené činí podle odhadů 620 miliard EUR ročně a že jejím ekonomickým následkem je ztráta ve výši 240 miliard EUR (21); vzhledem k tomu, že odhadované náklady spojené se bolestí hlavy všech typů přesahují 110 miliard EUR ročně, z čehož přibližně 50 miliard EUR se týká migrény; vzhledem k tomu, že rozpočty na prevenci ve všech členských státech EU zůstávají nízké a činí 3 % celkových výdajů na zdravotnictví;

L.

vzhledem k tomu, že podle předpisů EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (22) mají zaměstnavatelé povinnost chránit bezpečnost a zdraví pracovníků při všech aspektech jejich práce; vzhledem k tomu, že zaměstnavatelům zůstává odpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví při práci i v pracovním režimu on-line; vzhledem k tomu, že odbory a orgány pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovišti hrají zásadní úlohu při obraně základního lidského práva pracovníků na bezpečné a chráněné pracoviště, a to i při práci na dálku;

M.

vzhledem k tomu, že stabilní zaměstnanost, zdraví (včetně duševního zdraví), podmínky pro plnohodnotný rozvoj a pocit vlivu a zapojení je základním předpokladem pro překonání krize u mladých lidí a pro posílení společnosti a obnovu ekonomiky;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.