—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1219/2012 ze dne 12. prosince 2012, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi (1),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2014 ze dne 23. července 2014, kterým se stanoví rámec pro řešení finanční odpovědnosti v souvislosti s rozhodčími soudy pro řešení sporů mezi investorem a státem zřízenými mezinárodními dohodami, jichž je Evropská unie stranou (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování (3),

—

s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie, zejména na jeho posudek 2/15 ze dne 16. května 2017 k Dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurskou republikou, rozsudek ze dne 6. března 2018 ve věci C-284/16 (předběžné rozhodnutí ve věci Slovenská republika v. Achmea BV), posudek 1/17 ze dne 30. dubna 2019 ke komplexní hospodářské a obchodní dohodě mezi Kanadou na jedné straně a EU a jejími členskými státy na straně druhé, rozsudek ze dne 2. září 2021 ve věci C-741/19 (předběžné rozhodnutí ve věci Moldavská republika v. Komstroy LLC) a rozsudek ze dne 26. října 2021 ve věci C-109/20 (předběžné rozhodnutí ve věci Polská republika v. PL Holdings Sàrl),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o budoucí evropské mezinárodní investiční politice (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2011 o překážkách v oblasti obchodu a investic (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2015 o vnějším dopadu politiky EU v oblasti obchodu a investic na iniciativy veřejného a soukromého sektoru v zemích mimo EU (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice (7),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 6. dubna 2020 o uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1219/2012, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi (COM(2020)0134),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. února 2021 nazvané „Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika“ (COM(2021)0066),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Obchod pro všechny – Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 12. listopadu 2020 o provádění obchodních dohod EU – 1. ledna 2019 – 31. prosince 2019 (COM(2020)0705),

—

s ohledem na Pařížskou dohodu o změně klimatu přijatou dne 12. prosince 2015,

—

s ohledem na Dohodu o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (8), která vstoupila v platnost dne 1. května 2021, a zejména na její hlavu II o službách a investicích,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem z roku 2014, která vstoupila v platnost dne 18. října 2017 (dále jen „Mauricijská úmluva“),

—

s ohledem na obchodní a investiční dohody uzavřené EU, zejména na dohody „druhé generace“ se zeměmi, jako je Kanada, Singapur, Vietnam a Japonsko,

—

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 přijatou v roce 2015, a zejména na jejích 17 cílů udržitelného rozvoje,

—

s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv schválené Radou OSN pro lidská práva v roce 2011,

—

s ohledem na obecnou připomínku Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva č. 24 ze dne 10. srpna 2017 o povinnostech státu vyplývajících z Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech v souvislosti s obchodními aktivitami,

—

s ohledem na zprávy o světových investicích Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) z let 2019, 2020 a 2021,

—

s ohledem na Rámec politiky investic pro udržitelný rozvoj konference UNCTAD z roku 2015,

—

s ohledem na poznámky konference UNCTAD o problémech v oblasti mezinárodních investičních dohod týkající se řešení sporů mezi investorem a státem: fakta a čísla v letech 2019 a 2020,

—

s ohledem na pracovní dokument Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o mezinárodních investicích z roku 2018 nazvaný „Společenské přínosy a náklady mezinárodních investičních dohod: kritický přezkum aspektů a dostupných empirických důkazů“,

—

s ohledem na pracovní dokument OECD o mezinárodních investicích z roku 2014 nazvaný „Investiční dohody a nároky akcionářů týkající se ztrát, které utrpěli kvůli ztrátám společnosti: Poznatky z pokročilých systémů práva obchodních společností“,

—

s ohledem na mandát, který byl v roce 2017 udělen pracovní skupině III Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) k práci na možné reformě řešení sporů mezi investorem a státem,

—

s ohledem na směrnice pro jednání vydané Radou v roce 2018, které Komisi zmocňují k jednání jménem EU a v rámci komise UNCITRAL o úmluvě o zřízení mnohostranného soudu pro řešení sporů v oblasti investic, a na následný návrh EU v této věci,

—

s ohledem na proces modernizace Smlouvy o energetické chartě, který byl zahájen v roce 2017, a na unijní návrh jejího znění,

—

s ohledem na rozhodnutí Itálie odstoupit od Smlouvy o energetické chartě ke dni 1. ledna 2015,

—

s ohledem na Dohodu o ukončení platnosti dvoustranných dohod o investicích mezi členskými státy Evropské unie (9),

—

s ohledem na prohlášení vlád členských států ze dne 15. ledna 2019 o právních důsledcích rozsudku Soudního dvora ve věci Achmea a o ochraně investic v Evropské unii,

—

s ohledem na Dohodu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou, která vstoupila v platnost dne 1. července 2020, a zejména na kapitolu 14 této dohody týkající se investic,

—

s ohledem na Dohodu o regionálním komplexním hospodářském partnerství Sdružení národů jihovýchodní Asie, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2022, a zejména na kapitolu 10 této dohody týkající se investic,

—

s ohledem na zprávu pracovní skupiny OSN pro problematiku lidských práv a nadnárodních korporací a jiných podnikatelských subjektů předloženou Valnému shromáždění OSN dne 27. července 2021 a nazvanou „Mezinárodní investiční dohody slučitelné s lidskými právy“,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A9-0166/2022),

A.

vzhledem k tomu, že od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost patří přímé zahraniční investice do výlučné pravomoci Evropské unie, jak je zakotveno v čl. 3 odst. 1 písm. e) a článcích 206 a 207 SFEU; vzhledem k tomu, že je třeba dále urychlit reformu politiky EU v oblasti zahraničních investic a posílit ji s cílem řešit současné výzvy;

B.

vzhledem k tomu, že EU je největším cílem i zdrojem příchozích a odchozích mezinárodních investic na světě; vzhledem k tomu, že investice přispívají k udržitelnému hospodářskému růstu EU a k vytváření pracovních míst, ačkoli dostupné empirické důkazy neprokazují přímý příčinný vztah mezi mezinárodními investičními dohodami a podněcováním přímých zahraničních investic;

C.

vzhledem k tomu, že celosvětové toky přímých zahraničních investic, které klesaly již od roku 2015, zaznamenaly v roce 2020 dramatický pokles (-38 %) (10) v důsledku krize vyvolané onemocněním COVID; vzhledem k tomu, že zvyšování odchozích a příchozích přímých zahraničních investic je i nadále klíčovým prvkem na cestě k oživení EU a mnoha dalších ekonomik;

D.

vzhledem k tomu, že podle judikatury Soudního dvora některé části mezinárodní investiční politiky EU, konkrétně nepřímé zahraniční investice („portfoliové investice“) a režim řešení sporů mezi investory a státy, spadají do sdílené pravomoci EU a jejích členských států;

E.

vzhledem k tomu, že stále platí přibližně 1 500 dvoustranných investičních dohod, které členské státy ratifikovaly před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost a jejichž součástí je starý způsob řešení sporů mezi státem a investory, jako je tomu v případě Smlouvy o energetické chartě; vzhledem k tomu, že žádná z mezinárodních investičních dohod, které EU sjednala po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, dosud nevstoupila v platnost;

F.

vzhledem k tomu, že cílem Zelené dohody pro Evropu je reagovat na výzvy spojené se změnou klimatu a zhoršováním stavu životního prostředí; vzhledem k tomu, že k těmto cílům musí přispívat všechna opatření EU, včetně investiční politiky; vzhledem k tomu, že k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu, cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a oživení po pandemii COVID-19 jsou zapotřebí rozsáhlé investice na celém světě; vzhledem k tomu, že boj proti změně klimatu a zhoršování životního prostředí, vytváření atraktivnějších investičních podmínek a podpora podniků patří mezi šest priorit (11) EU v letech 2019 až 2024;

G.

vzhledem k tomu, že přímé zahraniční investice a investiční politika EU by měly hrát klíčovou úlohu také při dosahování cílů otevřené strategické autonomie, diverzifikaci dodavatelských řetězců a přispívání k udržitelnému hospodářskému růstu, vytváření pracovních míst a integraci v globálních hodnotových řetězcích, jakož i při úsilí o podporu takových podmínek pro investory z EU v zahraničí, které odrážejí míru otevřenosti, jíž požívají zahraniční investoři v EU, přičemž je třeba zohlednit úroveň rozvoje třetích zemí a potřebu zajistit rozdílný přístup;

H.

vzhledem k tomu, že rozvojové země se potýkají s nedostatkem finančních prostředků ve výši 2,5 bilionu USD ročně, který jim brání dosáhnout do roku 2030 cílů udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že přímé zahraniční investice jsou nástrojem pro financování Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a příslušných cílů udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že tento kapitál může podpořit vytváření pracovních míst a zlepšení v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí, jak je stanoveno v cílech udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že cíl přilákat investice by v souvislosti s mezinárodními investičními dohodami měl jít ruku v ruce s uznáním, že strany těchto dohod by měly usilovat o zlepšení své úrovně ochrany životního prostředí nebo práce, a nikoli o oslabení této ochrany nebo snížení její úrovně;

I.

vzhledem k tomu, že cílem taxonomie EU je usnadnit přesun investic z neudržitelných hospodářských činností na investice do činností, které jsou v příštích 30 letech nezbytné pro dosažení environmentální udržitelnosti, konkrétně klimatické neutrality;

J.

vzhledem k tomu, že investiční politika zahrnuje opatření, jako je odstranění zbytečných překážek pro investice, monitorování dopadu zahraničních investic na strategickou autonomii, národní bezpečnost a reálnou ekonomiku a navrhování dalších nástrojů na podporu a usnadňování přímých investic v odvětvích a na místech, kde je to nejvíce zapotřebí; vzhledem k tomu, že většina mezinárodních investičních dohod se zaměřuje na ochranu investic, ať už s řešením sporů mezi investorem a státem nebo bez něj;

K.

vzhledem k tomu, že počet případů řešení sporů mezi investorem a státem každoročně roste, a to i u sporů týkajících se členských států; vzhledem k tomu, že přibližně 15 % případů, o nichž je známo, že byly v roce 2020 předloženy proti členským státům, byly spory uvnitř EU;

L.

vzhledem k tomu, že většina investičních dohod neupřesňuje, jakým způsobem se stanoví „plná náhrada“ a „spravedlivá tržní hodnota“ investice; vzhledem k tomu, že panely v posledním desetiletí vykládaly tyto pojmy převážně za použití postupů „předpokládaného“ ocenění na základě metod diskontovaných peněžních toků, což v mnoha případech vedlo k tomu, že náhrady byly mnohem vyšší než souhrnné částky výdajů skutečně vynaložené investory v hostitelských zemích;

M.

vzhledem k tomu, že EU je světovým lídrem v reformě investiční politiky; vzhledem k tomu, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost byla na evropské a mezinárodní úrovni zahájena rozsáhlá reforma investiční politiky, a to na naléhání Parlamentu a s jeho podporou; vzhledem k tomu, že EU vytvořila a uzavřela mezinárodní investiční dohody se třetími zeměmi, reformovala ustanovení o ochraně investic, nahradila mechanismus urovnávání sporů mezi investorem a státem systémem soudů pro investice, zahájila mnohostranná jednání o soudu pro investice, navrhla právní předpisy pro regulaci zahraničních dotací a přijala právní předpisy pro prověřování příchozích přímých zahraničních investic; vzhledem k tomu, že tento vývoj je významným krokem správným směrem k modernizované a udržitelné investiční politice; vzhledem k tomu, že pro pokrok v této reformní agendě je třeba udělat ještě mnoho;

N.

vzhledem k tomu, že investoři se stále častěji obracejí na třetí strany, aby financovaly jejich spory výměnou za návratnost nebo jiný finanční zájem na výsledku sporu (financování třetími stranami), což prohloubilo nerovnováhu, z níž vycházejí postupy odškodňování ve sporech, neboť riziko spojené s uplatněním nároku se pro investory dále snižuje, což vede ke stále vyššímu počtu vznesených nároků; vzhledem k tomu, že financování třetí stranou může zvýšit vyjednávací sílu žadatelů na úkor států s omezenými zdroji a slabšími regulačními rámci;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.