—

s ohledem na články 6, 153, 156 a 174 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), a zejména na její články 21, 23, 24, 25, 26, 31, 32, 33, 34 a 35,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

—

s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie, který stanoví, že zásada nediskriminace na základě věku je obecnou zásadou práva EU jako zvláštní případ rovného zacházení (1),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 7. června 2010 o aktivním stárnutí,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 9. září 2020 o lidských právech, účasti a dobrých životních podmínkách starších osob v éře digitalizace,

—

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,

—

s ohledem na Politické prohlášení a Madridský mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí, které byly přijaty na 2. světovém shromáždění o stárnutí konaném ve dnech 8.–12. dubna 2002,

—

s ohledem na ministerské prohlášení přijaté na čtvrté ministerské konferenci Evropské hospodářské komise OSN o stárnutí v Lisabonu dne 22. září 2017 nazvané „Udržitelná společnost pro všechny věkové skupiny: využití potenciálu delšího života“,

—

s ohledem na zprávu nezávislého experta OSN pro požívání veškerých lidských práv staršími osobami o dopadu koronavirového onemocnění (COVID-19) na požívání všech lidských práv starších osob, která byla předložena na 75. zasedání Valného shromáždění OSN dne 21. července 2020,

—

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv,

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 940/2011/EU ze dne 14. září 2011 o Evropském roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012) (2) a na původní sdělení Evropské komise k tomuto tématu ze dne 6. září 2010 (COM(2010)0462),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé (3),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o úloze žen ve stárnoucí společnosti (5) a na své usnesení ze dne 15. listopadu 2018 o pečovatelských službách v EU pro větší rovnost žen a mužů (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o demografické výzvě a mezigenerační solidaritě (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o chudobě: z hlediska rovnosti žen a mužů (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o vytvoření podmínek na trhu práce příznivých pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o potřebě vypracovat strategii Evropské unie pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2017 o využívání nástrojů politiky soudržnosti v regionech k řešení demografické změny (11),

—

s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 28. března 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (12),

—

s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (13) a stanoví zásada zákazu diskriminace na základě náboženského vyznání či víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace v zaměstnání a povolání,

—

s ohledem na návrh směrnice Rady ze dne 2. července 2008 o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426) předložený Komisí a na stanovisko Parlamentu k tomuto návrhu ze dne 2. dubna 2009 (14),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. října 2006 nazvané „Demografická budoucnost Evropy – učiňme z problému výhodu“ (COM(2006)0571),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 15. prosince 2006 nazvanou „European Economy – the impact of ageing on public expenditure: projections for the EU-25 Member States on pensions, healthcare, long-term care, education and unemployment transfers (2004-2050)“ (Evropské hospodářství – dopad stárnutí na veřejné výdaje: prognózy výdajů členských států EU-25 na důchody, zdravotní péči, dlouhodobou péči, vzdělávání a dávky v nezaměstnanosti (2004–2050)),

—

s ohledem na zprávu Komise a Výboru pro sociální ochranu pro ministry v Radě pro zaměstnanost a sociální politiku ze dne 7. října 2014 nazvanou „Adequate social protection for long-term care needs in an ageing society“ (Přiměřená sociální ochrana odpovídající potřebám dlouhodobé péče ve stárnoucí společnosti),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvané „Iniciativa na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob“ (COM(2017)0252),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 24. listopadu 2017 s názvem „The 2018 Ageing Report:: Underlying Assumptions & Projection Methodologies“ (Zpráva o stárnutí obyvatelstva za rok 2018: výchozí předpoklady a projekční metodiky),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 25. května 2018 s názvem „The 2018 Ageing Report: Economic & Budgetary Projections for the 28 EU Member States (2016-2070)“ (Zpráva o stárnutí obyvatelstva za rok 2018: hospodářské a rozpočtové projekce pro 28 členských států EU (2016–2070)),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 17. června 2020 o dopadu demografických změn (COM(2020)0241),

—

s ohledem na zprávu Světové zdravotnické organizace (WHO) ze dne 1. dubna 2002 nazvanou „Active Ageing: A Policy Framework“ (Aktivní stárnutí: politický rámec),

—

s ohledem na zprávu WHO ze dne 1. října 2007 nazvanou „Global Age-Friendly Cities: A Guide“ (Města vstřícná k seniorům: příručka),

—

s ohledem na globální zprávu WHO ze dne 30. září 2015 o stárnutí a zdraví,

—

s ohledem na globální strategii a akční plán WHO v oblasti stárnutí a zdraví pro období 2016–2020 a na rozhodnutí OSN vyhlásit roky 2020–2030 „Desetiletím zdravého stárnutí“,

—

s ohledem na zásady OSN pro seniory přijaté rezolucí Valného shromáždění 46/91 ze dne 16. prosince 1991,

—

s ohledem na Global AgeWatch Index z roku 2015,

—

s ohledem na zprávu OSN z roku 2019 o stárnutí světové populace,

—

s ohledem na postavení aktivního stárnutí jako jednoho z klíčových prvků strategie Evropa 2020,

—

s ohledem na evropskou agendu dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost,

—

s ohledem na zákon Spojeného království o rovnosti z roku 2010, který zakazuje diskriminaci osob na základě změny pohlaví, sexuální orientace a pohlaví,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (15) (dále jen „směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem“),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

—

s ohledem na postoj Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví ve formě pozměňovacích návrhů,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0194/2021),

A.

vzhledem k tomu, že stárnutí obyvatelstva v Evropě je demografickým jevem, který zahrnuje jak pokles míry plodnosti i úmrtnosti, tak prodloužení střední délky života;

B.

vzhledem k tomu, že počet obyvatel EU klesá; vzhledem k tomu, že v roce 1960 tvořili obyvatelé EU 13,5 % světové populace, zatímco v roce 2018 tvořili 6,9 % a očekává se, že do roku 2070 budou představovat přibližně 4 % (16); vzhledem k tomu, že tato situace souvisí mimo jiné s poklesem porodnosti v EU ve srovnání s ostatními regiony světa, což vede ke stárnutí obyvatelstva s dopadem na věkové složení a relativní podíly různých věkových skupin a přispívá k obrácení demografické pyramidy; vzhledem k tomu, že demografické změny jsou univerzálním jevem a klesající podíl EU na světové populaci odráží dřívější začátek tohoto globálního procesu (17); vzhledem k tomu, že by nemělo být podceňováno aktivní zapojení starších osob do společnosti; vzhledem k tomu, že více než 20 % osob ve věku 65–74 let a přibližně 15 % osob ve věku 75 let nebo starších se účastní formálních či neformálních dobrovolných činností (18);

C.

vzhledem k tomu, že stávající demografická situace má vážný dopad na sociální, hospodářskou a územní soudržnost EU; vzhledem k tomu, že je důležité, aby EU začlenila demografická hlediska do všech svých politik; vzhledem k tomu, že se očekává, že počet obyvatel v produktivním věku (ve věku od 15 do 64 let) se výrazně sníží z 333 milionů v roce 2016 na 292 milionů v roce 2070; vzhledem k tomu, že se předpokládá, že do roku 2100 budou osoby ve věku 80 let a více představovat 14,6 % populace (19);

D.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je jednou ze základních hodnot EU, která je uznána jak ve Smlouvách, tak v Listině, a vzhledem k tomu, že se EU zavázala prosazovat ji ve všech svých činnostech;

E.

vzhledem k tomu, že dlouhověkost je pozoruhodným společným úspěchem založeným na významném pokroku v hospodářském a sociálním rozvoji a v oblasti zdraví, který výrazně zlepšil kvalitu života a přispěl k 10letému nárůstu průměrné délky života mužů a žen za posledních 50 let; vzhledem k tomu, že se očekává, že v letech 2016 až 2070 vzroste střední délka života ze 78,3 na 86,1 roku u mužů a z 83,7 na 90,3 roku u žen; vzhledem k tomu, že nárůst průměrné střední délky života musí být za všech okolností považován za jeden z faktorů pokroku civilizace a nikoli za překážku; vzhledem k tomu, že podle údajů činila v roce 2018 střední délka života prožitá ve zdraví 64,2 let u žen a 63,7 let u mužů (20); vzhledem k tomu, že rozdíl mezi očekávanou střední délkou života a počtem let prožitých ve zdraví je však znepokojující a je třeba jej naléhavě řešit;

F.

vzhledem k tomu, že delší život v lepším zdraví je cenný jak pro jednotlivce, tak pro společnost, neboť vytváří nové příležitosti pro účast a začlenění starších osob do hospodářského a společenského života; vzhledem k tomu, že zapojení do společnosti ve starším věku zase přispívá ke zdraví a blahu jednotlivců; vzhledem k tomu, že existuje souvislost mezi dlouhověkostí a sociálním postavením; vzhledem k tomu, že účast na různých sociálních činnostech, jako je dobrovolnictví, sport nebo záliby, jakož i pravidelný kontakt s rodinou nebo přáteli mají obvykle pozitivní dopad na celkové zdraví seniorů a brání jejich izolaci;

G.

vzhledem k tomu, že přirozený demografický vývoj EU je od roku 2012 negativní, přičemž v roce 2019 bylo zaznamenáno více úmrtí (4,7 milionu) než porodů (4,2 milionu); vzhledem k tomu, že míra plodnosti v EU klesá a v roce 2018 spadla na 1,55; vzhledem k tomu, že to souvisí s celou řadou faktorů, včetně zlepšování zdraví a zvyšování úrovně vzdělání (21), ale také s celkovou sociálně-ekonomickou situací, včetně nejistoty a znehodnocování příjmů, které postihují všechny skupiny, ale především mladé lidi, zejména kvalitu jejich života, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a plánování života; vzhledem k tomu, že demografické změny by mohly mít ve střednědobém a dlouhodobém horizontu dopad na hospodářskou a sociální udržitelnost EU; vzhledem k tomu, že přístup ke kvalitním veřejným službám je jedním z rozhodujících faktorů kvality života; vzhledem k tomu, že hospodářský a sociální dopad demografické změny zvýrazňuje potřebu posílit systémy sociálního zabezpečení a zdravotní péče;

H.

vzhledem k tomu, že výzkum ukazuje na souvztažnost mezi mírou plodnosti a politikami, které podporují lepší pracovní příležitosti, důstojné pracovní a životní podmínky, flexibilní organizaci práce, slušnou podporu rodin, finanční podporu během mateřské, otcovské a rodičovské dovolené, kvalitní péči o děti od raného věku a rovnoměrnější rozdělení odpovědnosti za péči mezi muže a ženy;

I.

vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti na částečný úvazek je vyšší u žen (31,3 %) než u mužů (8,7 %) a týká se také více starších žen (64,1 %) než starších mužů (49,8 %); vzhledem k tomu, že v roce 2018 činila délka obvyklé pracovní doby v EU-28 u mužů ve věku od 65 do 74 let v průměru 30,3 hodin týdně a u žen ve stejné věkové skupině 24,1 hodin týdně, a vzhledem k tomu, že se očekává, že muži budou ekonomicky aktivní 38,6 let, zatímco u žen činí toto období 33,7 roku (22);

J.

vzhledem k tomu, že odstranění rozdílu v zaměstnanosti žen a mužů je podmíněno dodržováním základních sociálních práv a poskytováním základních sociálních služeb;

K.

vzhledem k tomu, že ženy ve věku od 55 do 64 let mají nižší míru zaměstnanosti než muži (52,4 % u žen ve srovnání s 65,4 % u mužů) a je u nich největší pravděpodobnost, že budou poskytovateli neformálních pečovatelských služeb v domácnosti (23);

L.

vzhledem k tomu, že celkový počet lidí v produktivním věku (15–64) poklesne v EU mezi lety 2005 a 2030 o 20,8 milionu, protože generace silných populačních ročníků odejde do důchodu, což bude mít za následek větší zátěž pro systémy zdravotní péče a důchodové systémy členských států; vzhledem k tomu, že se očekává, že celkový poměr věkové závislosti dosáhne 57 % do roku 2100, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2019 (31 %);

M.

vzhledem k tomu, že medián věku v EU-28 vzrostl z 38,3 roku v roce 2001 na 43,1 roku v roce 2018 (24); vzhledem k tomu, že v roce 2018 bylo 19 % občanů EU ve věku 65 let nebo starších a že jejich potřeby by měly být zohledňovány při tvorbě politik na úrovni EU, na vnitrostátní a regionální úrovni;

N.

vzhledem k tomu, že život provázejí změny, jako je ztráta partnera, příbuzných nebo přátel, zhoršení zdraví a změny ve zvycích, pracovních vzorcích a finanční situaci; vzhledem k tomu, že starší lidé jsou obzvláště vystaveni sociálnímu vyloučení a izolaci; vzhledem k tomu, že rostoucí počet dospělých osob v EU zažívá sociální izolaci (75 milionů lidí – 18 % obyvatelstva); vzhledem k tomu, že riziko společenské izolace je nejvyšší mezi staršími osobami, zatímco pocit osamělosti se nevíce vyskytuje ve věkové skupině 26–45 let (25);

O.

vzhledem k tomu, že více než 50 % pečujících osob mladších 65 let kombinuje péči se zaměstnáním; vzhledem k tomu, jak často připomíná Komise, že pečovatelské povinnosti jsou jedním z hlavních důvodů pro nižší míru účasti žen na trhu práce, a to buď proto, že pracují na zkrácený pracovní úvazek, nebo zcela opustí placenou práci, což představuje ztrátu pro Evropu ve výši 370 miliard EUR ročně; vzhledem k tomu, že z odhadů vyplývá, že 80 % veškeré péče v celé EU poskytují neformální pečovatelé, jimiž jsou většinou ženy (75 %), což ukazuje na existenci rozdílů v oblasti péče mezi ženami a muži, které výrazně ovlivňují rozdíly ve výši důchodů žen a mužů; vzhledem k tomu, že péče poskytovaná neformálními pečovateli bez jakékoli formální pracovní smlouvy je obzvláště problematická, neboť je ponechává mimo trh práce a bez jakékoli možnosti legalizace; vzhledem k tomu, že tato situace má dvojí negativní účinek, kdy na jedné straně jsou tito neformální pečovatelé (převážně ženy) zpravidla málo placeni, nemají sociální ochranu, neodvádí příspěvky na sociální zabezpečení, takže na konci svého pracovního života buď nepobírají žádné důchody, nebo pobírají pouze minimální důchod, a na druhé straně má tato situace nepříznivý dopad na stát a jeho příslušné instituce, které jsou připraveny o příspěvky na sociální zabezpečení a daně, jež odvádějí zaměstnavatelé a zaměstnanci;

P.

vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením nebo příslušníci etnických, rasových, jazykových, sexuálních či jiných menšin všech věkových skupin zatajovaly nebo zatajují část své identity ze strachu nebo kvůli hrozbě odmítnutí či zneužití; vzhledem k tomu, že starší osoby se zdravotním postižením nebo s odlišným rasovým, etnickým nebo sociálním původem, genetickými rysy, jazykem nebo sexuální orientací čelí větší diskriminaci, stigmatizaci či zacházení bez jejich souhlasu a jsou vystaveni většímu riziku sociálního vyloučení;

Q.

vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 má rovněž významný dopad na demografii; vzhledem k tomu, že mnoho starších osob zemřelo a – jak vyplývá z některých studií – koronavirus měl značný dopad na populační trendy v EU, jako je zkrácení střední délky života a plánování rodiny;

R.

vzhledem k tomu, že při přípravě politik v oblasti stárnutí by měl být náležitě zohledňován dopad genderových rozdílů v oblasti zdraví a nerovností v oblasti zdraví ve vztahu k sociálně-kulturním faktorům; vzhledem k tomu, že některá onemocnění a zdravotní potíže spojené s věkem, jako např. deprese nebo kardiovaskulární onemocnění, mají různý dopad na ženy a na muže; vzhledem k tomu, že některá onemocnění a zdravotní potíže, jako např. Alzheimerova choroba nebo demence, rakovina prsu, inkontinence, osteoporóza či osteoartritida, postihují více ženy než muže; vzhledem k tomu, že výskyt těchto zdravotních potíží bude v našich stárnoucích společnostech stále častější;

S.

vzhledem k tomu, že demografické změny nemají stejný dopad na všechny země a regiony, ale mají větší dopad na regiony, které již zaostávají, což zhoršuje stávající územní a sociální nerovnosti; vzhledem k tomu, že vylidňování nejvíc postihuje venkovské, okrajové a nejvzdálenější regiony, včetně ostrovů, přičemž tyto oblasti opouštějí především mladí lidé a ženy, což zvyšuje podíl starších lidí žijících v těchto oblastech a mohlo by zvýšit riziko sociální izolace; vzhledem k tomu, že u venkovského obyvatelstva je v některých regionech menší pravděpodobnost, že bude ohroženo chudobou a sociálním vyloučením než u městského obyvatelstva (26);

T.

vzhledem k tomu, že počet starších osob (80 let a více) v letech 2010 až 2030 vzroste o 57,1 % (27), což bude mít významné důsledky pro systémy sociálního zabezpečení;

U.

vzhledem k tomu, že opatření omezující volný pohyb osob v důsledku onemocnění COVID-19 a hospodářská recese měly na ženy nepřiměřený dopad kvůli nerovnému rozdělení pečovatelských povinností, odvětvové specializaci a zvýšené míře domácího násilí;

V.

vzhledem k tomu, že v letech 2000 až 2015 vzrostl počet obyvatel ve věku 60 a více let v celé EU ve městech o 68 % a ve venkovských oblastech o 25 %;

W.

vzhledem k tomu, že podle Evropské pozorovací sítě pro územní plánování se počet obyvatel v evropských aglomeracích do roku 2050 zvýší o 24,1 milionu a bude představovat téměř polovinu celkového počtu obyvatel EU, zatímco počet obyvatel na venkově se sníží o 7,9 milionu lidí;

X.

vzhledem k tomu, že starší ženy se obecně častěji než starší muži potýkají s vážnými obtížemi v přístupu k základnímu zboží a službám, jako jsou zdravotní služby, dlouhodobá péče a důstojné bydlení, a to v důsledku řady faktorů, jako je rozdíl v odměňování a rozdíl ve výši důchodů žen a mužů, delší dlouhověkost žen nebo větší podíl starších žen, které žijí samy (28);

Y.

vzhledem k tomu, že u starších lidí je větší pravděpodobnost, že budou mít omezený přístup k internetu a nedostatek povědomí a znalosti o stávajících a vznikajících technologiích; vzhledem k tomu, že pouze 35 % osob ve věku 55 až 74 let má základní digitální dovednosti ve srovnání s 82 % osob ve věku 16 až 24 let (29), a v důsledku toho jsou senioři více ohroženi vyloučením, včetně digitálního vyloučení; vzhledem k tomu, že v důsledku omezení volného pohybu osob a sociálních opatření přijatých členskými státy v reakci na pandemii COVID-19 se sociální i digitální vyloučení starších osob zhoršilo; vzhledem k tomu, že bezbariérové a uživatelsky vstřícné technologie mohou pomoci tyto problémy překonat; vzhledem k tomu, že Rada se v roce 2020 touto otázkou zabývala a vydala závěry o lidských právech, účasti a dobrých životních podmínkách starších osob v éře digitalizace,

Z.

vzhledem k tomu, že počet obyvatel v některých regionech EU klesl v letech 1998 až 2018 v důsledku rychlého vylidňování a stárnutí obyvatelstva až o 15 %; vzhledem k tomu, že rychlé demografické změny vedou k neúměrně vysokým nákladům na přizpůsobení; vzhledem k tomu, že téměř dvě třetiny regionů s rychlým úbytkem obyvatelstva jsou regiony s nízkým HDP na obyvatele (30); vzhledem k tomu, že stárnutí populace vede k poklesu počtu obyvatel v produktivním věku a může mít za následek snižování počtu obcí a vesnic v celé EU; vzhledem k tomu, že rozhodnutí o slučování obcí a vesnic nebo o jejich začleňování do jiných obcí nebo měst mohou také vést k jejich úplnému zmizení;

AA.

vzhledem k tomu, že všechny politiky, které se zabývají demografickými příležitostmi a výzvami, musí vycházet z přístupu založeného na právech a důkazech a musí dodržovat zásady rovnosti, zejména rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace, a chránit práva žen, včetně jejich sexuálních, reprodukčních a hospodářských práv; vzhledem k tomu, že řešení demografických výzev nesmí v žádném případě oslabit individuální reprodukční autonomii; vzhledem k tomu, že přístup ke službám a komoditám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví má zásadní význam pro tělesné, duševní a sociální blaho;

AB.

vzhledem k tomu, že v některých členských státech se objevují snahy využívat demografickou změnu s cílem oslabit sexuální a reprodukční zdraví a práva, a tím přispívat k postupnému omezení osobních svobod; vzhledem k tomu, že všechny politiky zaměřené na demografickou změnu musí být založeny na právech, zaměřené na lidi, individuálně uzpůsobené a založené na důkazech a musí podporovat sexuální a reprodukční práva;

AC.

vzhledem k tomu, že politiky a opatření EU v oblasti stárnutí a demografických změn musí být plně v souladu se strategií EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025; vzhledem k tomu, že existuje úzká souvislost mezi demografickými výzvami a začleňováním hlediska rovnosti žen a mužů, což by se mělo odrazit v příslušných politických reakcích;

AD.

vzhledem k tomu, že statistiky týkající se využívání času ukazují na nerovnoměrný podíl pečovatelské práce podle pohlaví v celé Evropě; vzhledem k tomu, že navzdory významným rozdílům mezi jednotlivými členskými státy, které souvisejí s rozsahem sociálního zabezpečení a sociálních služeb a s různou mírou aktivity žen, nesou ženy neúměrně velkou část zátěže v oblasti péče, což má hluboký dopad na jejich výkonnost na trhu práce a na jejich volby v oblasti plánování rodičovství;

AE.

vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost velmi vysokému věku, aby bylo možné v případě potřeby pomoci osobám se ztrátou nezávislosti a zabránit tomu, aby se ocitly v izolaci;

AF.

vzhledem k tomu, že od roku 2013 postupně roste v EU podíl důchodců ve věku 65 let a více, kteří jsou ohroženi chudobou;

AG.

vzhledem k tomu, že starší lidé přispívají do společnosti a činí tak i během pandemie COVID-19, zejména jako zaměstnanci, pečovatelé nebo dobrovolníci; vzhledem k tomu, že například mnoho starších zdravotnických pracovníků v důchodu se vrátilo do práce, aby podpořilo úsilí o zvládnutí pandemie; vzhledem k tomu, že neformální pečovatelé – většinou ženy – zintenzivnili své úsilí, aby nahradili snížení počtu služeb během pandemie v oblasti vzdělávání, péče o děti a dlouhodobé péče;

AH.

vzhledem k tomu, že stárnoucí populace může být zdrojem znalostí o místních tradicích, potravinách a způsobech života ve venkovských oblastech, což lze na oplátku využít k rozvoji místního cestovního ruchu a podnikání;

AI.

vzhledem k tomu, že připravovaná dlouhodobá vize pro venkovské oblasti nastíní strategii EU pro řešení dopadu demografické změny na naši sociálně-ekonomickou strukturu;

AJ.

vzhledem k tomu, že generační obměna je jedním ze specifických cílů společné zemědělské politiky (SZP) na období po roce 2020; vzhledem k tomu, že předávání znalostí a mezigenerační učení mají zásadní význam pro posílení spolupráce a solidarity mezi generacemi, čímž překonávají generační propast;

AK.

vzhledem k tomu, že je třeba vždy náležitě zohlednit etická rizika vyplývající z používání technologií ve zdravotnictví;

AL.

vzhledem k tomu, že WHO definuje zdravé stárnutí jako proces rozvíjení a zachovávání funkčních schopností, které umožňují dobré životní podmínky ve starším věku; vzhledem k tomu, že existuje vzájemná souvislost mezi vnímaným zdravím a příjmem; vzhledem k tomu, že v roce 2017 méně než třetina (32,4 %) starších osob v prvním příjmovém kvintilu (20 % obyvatel s nejnižšími příjmy) vnímala své zdraví jako dobré nebo velmi dobré oproti 54,7 % starších lidí, kteří patří k 20 % obyvatelstva s nejvyššími příjmy (31); vzhledem k tomu, že podle výsledků evropského dotazníkového šetření o zdravotním stavu trpí většina starších osob chronickými nemocemi nebo obtížemi a pouze každá devátá osoba prohlásila, že takové problémy nemá, a vzhledem k tomu, že mnoho postižení se objevuje nebo se zhoršuje v pokročilém věku; vzhledem k tomu, že téměř polovina starších lidí v EU (ve věku 65 let a více) uvedla, že má potíže s alespoň s jednou osobní činností nebo činností v domácnosti (32); vzhledem k tomu, že přibližně čtvrtina obyvatel EU se v roce 2018 potýkala s dlouhodobými omezeními v důsledku zdravotních problémů (33); vzhledem k tomu, že přibližně 15 % dospělých ve věku 60 let a více má nějakou duševní poruchu;

AM.

vzhledem k tomu, že ve většině rozvinutých zemí se staršími lidmi rozumí osoby ve věku 65 let a více; vzhledem k tomu, že věková skupina osob ve věku 65 let a více je velmi různorodá a existují v ní značné rozdíly, pokud jde o zdraví, životní styl, postavení a životní a sociální podmínky; vzhledem k tomu, že je proto třeba se vyvarovat zevšeobecňování; vzhledem k tomu, že zaměření se na věk 65 let jako horní věkovou hranici pro sběr údajů často neodpovídá realitě ekonomických a sociálních aktivit starších lidí, což vede k neúplným a nepřesným údajům; vzhledem k tomu, že v řadě statistik a shromážděných údajích senioři chybí, neboť statistické údaje o osobách nad 65 let se obvykle neshromažďují; vzhledem k tomu, že s ohledem na rostoucí podíl populace ve vyšším věku již není tento přístup adekvátní;

AN.

vzhledem k tomu, že ačkoli jsou rozdíly ve vzdělání žen a mužů ve většině evropských zemí ve prospěch žen, z hlediska ekonomické aktivity a mezd jsou ženy za mateřství penalizovány, zatímco mužům přináší otcovství výhody; vzhledem k tomu, že je důležité poukázat na obtíže, s nimiž se ženy potýkají při slaďování mateřství s rozvojem profesní kariéry a které omezují možnosti jak v oblasti mateřství, tak v oblasti rozvoje profesní kariéry; vzhledem k tomu, že snaha o rozhodování mezi kariérou a mateřstvím obvykle končí tím, že ženy odkládají mateřství do pozdějšího věku, čímž se snižuje potenciální počet dětí, nebo zůstávají bezdětné; vzhledem k tomu, že všechny tyto faktory snižují porodnost pod náhradový poměr, což má za následek stárnutí obyvatelstva;

AO.

vzhledem k tomu, že s věkem se zvyšuje počet lidí, kteří jsou závislí na pomoci druhých nebo potřebují zdravotní péči a dlouhodobou péči; vzhledem k tomu, že procento lidí, které tyto služby potřebují, je vyšší u osob ve věku 80 let a více; vzhledem k tomu, že závislost se věkem zvyšuje, ale ovlivňují ji také další faktory, jako jsou sociálně-ekonomické a environmentální faktory, dosažená úroveň vzdělání, mezilidské vztahy a osobní pohoda; vzhledem k tomu, že potřeby péče a podpory jsou různé a vhodné prostředky k zajištění samostatnosti a nezávislosti se liší; vzhledem k tomu, že z velké části pečují o starší závislé osoby neformální, obvykle neplacené pečovatelky, kterým je rovněž 60 let nebo více;

AP.

vzhledem k tomu, že systémy neformální a formální péče jsou pod tlakem v důsledku demografických změn, které ještě zhoršuje nedostatek formálních pečovatelů; vzhledem k tomu, že výzkum nadace Eurofound ukazuje, že je třeba zajistit přístup k domácí nebo komunitní péči osobám s malými potřebami dlouhodobé péče, a to nejen kvůli podpoře neformálních pečovatelů a zlepšení kvality života příjemců péče, ale také v zájmu rychlejšího rozpoznání nových potřeb a rychlejší reakce na ně;

AQ.

vzhledem k tomu, že v EU neexistuje jednotná definice závislosti; vzhledem k tomu, že vyšší věk nemusí nutně znamenat závislost;

AR.

vzhledem k tomu, že někteří starší lidé nemohou mít prospěch z opatření a politik aktivního stárnutí kvůli různým faktorům, jako je místo bydliště, jejich zdravotní stav, nedostatečná motivace a nedostatek návyků či příležitostí pro pravidelnou fyzickou, duševní, kulturní nebo sociální aktivitu a rekreaci; vzhledem k tomu, že starší lidé mohou také čelit obtížím při přístupu ke sportovním, kulturním a rehabilitačním zařízením a potýkají se s finančními omezeními nebo s nedostatkem či nepřiměřeností činností uzpůsobených jejich duševnímu a tělesnému stavu; vzhledem k tomu, že účinná strategie aktivního stárnutí by měla příznivý dopad na seniory, společnost a hospodářství jako celek;

AS.

vzhledem k tomu, že vytvoření podmínek pro zdravé stárnutí a soběstačnost žen a mužů prostřednictvím komplexního přístupu k staršímu věku jako životní fázi, jakož i přizpůsobení bydlení a místního prostředí způsobem, který umožní starším lidem žít po co nejdelší možnou dobu doma a ve svém prostředí, přinese systémové i individuální výhody;

AT.

vzhledem k tomu, že smyslem péče a podpory by mělo být zachování soběstačnosti, nezávislosti a dobrých životních podmínek starších osob; vzhledem k tomu, že idea stárnutí ve vlastní komunitě v prostředí vstřícném vůči starším osobám má klíčový význam pro územní plánování a posílení přechodu od ústavní péče ke komunitním službám; vzhledem k tomu, že možnosti zachování soběstačnosti a nezávislosti závisí na takových podmínkách, jako je prostředí vstřícné vůči starším osobám, přístupnost a cenová dostupnost služeb, včetně kvalitního bydlení a komunitní péče; vzhledem k tomu, že demografická změna vyžaduje odpovídající reakci na konkrétní potřeby v oblasti zdraví a na podpůrné služby a zařízení;

AU.

vzhledem k tomu, že se šíří nestandardní formy práce, které sice poskytují flexibilitu pro plnění pečovatelských povinností, avšak ne vždy reagují na potřeby pracujících osob, a vzhledem k tomu, že kvůli nemožnosti časově si péči zorganizovat je pro ženy obtížnější skloubit mateřství a zaměstnání;

AV.

vzhledem k tomu, že nahromadění zdravotních rizik, zranění a chronických onemocnění v průběhu života zvyšuje riziko zdravotního postižení; vzhledem k tomu, že starší lidé častěji konzultují praktické lékaře a specialisty, ale také uvádějí, že v některých členských státech mají větší potíže s přístupem ke zdravotnickým službám než průměrná populace, mimo jiné kvůli ceně zdravotnických služeb, velkým vzdálenostem a dlouhým čekacím listinám (34); vzhledem k tomu, že investice do pečovatelských služeb mají zásadní význam pro zajištění důstojného života pro všechny, kteří potřebují nebo poskytují péči; vzhledem k tomu, že lidé ze starších věkových skupin jsou zranitelnější, a tudíž náchylnější k chorobám a komplikacím a úmrtím spojeným s různými nemocemi, včetně onemocnění COVID-19; vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 zdůraznilo potřebu odolnějších systémů zdravotní péče a větší kapacity pro intenzivní péči; vzhledem k tomu, že v této souvislosti by měl být co nejdříve zajištěn přístup k lékařské péči a poskytování osobních ochranných prostředků v zařízeních dlouhodobé péče;

AW.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 ukázala, že dostupné a vysoce kvalitní veřejné a pečovatelské služby jsou účinnou reakcí na potřeby obyvatelstva, včetně potřeb seniorů, kteří se v řadě případů během pandemie setkali a nadále setkávají s diskriminací kvůli věku, pokud jde o přístup ke zdravotnickým a pečovatelským službám, včetně překážek v lékařské péči obecně; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 znovu upozornila na nedostatek odpovídajícího bydlení, kvalitních pečovatelských zařízení a dostatečných pečovatelských a podpůrných služeb; vzhledem k tomu, že nejvyšší podíl infekcí a úmrtí způsobených onemocněním COVID-19 v EU byl zaznamenán v domovech pro seniory a v pečovatelských domech, v rámci rezidenčních služeb pro seniory, osoby se zdravotním postižením a dalších sociálních služeb (35); vzhledem k tomu, že mnoho starších lidí zemřelo během pandemie v důsledku přetíženosti mnoha jednotek intenzivní péče; vzhledem k tomu, že v některých případech byl jedním z hlavních kritérií pro rozhodnutí o dostupnosti intenzivní péče věk pacienta; vzhledem k tomu, že mnoho starších lidí čelilo překážkám v přístupu k lékařské péči nesouvisející s onemocněním COVID-19 a že pečovatelské služby byly obecně během pandemie omezeny nebo zcela pozastaveny;

AX.

vzhledem k tomu, že stárnutí obyvatelstva EU přináší nové výzvy pro rovnost žen a mužů, neboť ženy jsou i nadále hlavními poskytovateli péče (placené i neplacené) (36); vzhledem k tomu, že koronavirová krize tuto situaci ještě zhoršila;

AY.

vzhledem k tomu, že starší lidé jsou méně odolní vůči extrémním klimatickým jevům, jako jsou opakované vlny tepla;

AZ.

vzhledem k tomu, že zajištění důstojného života znamená zajištění práva na včasný odchod pracovníků do důchodu, který jim umožní prožít důchod ve zdraví a v nezávislosti; vzhledem k tomu, že právo na odchod do důchodu musí být spojeno s délkou odpracovaných let a nesmí záviset na změnách průměrné střední délky života ani na jiném důvodu, který slouží k vyvíjení tlaku na pracovníky; vzhledem k tomu, že požívání důchodu by mělo být založeno na příjmech, které poskytnou důchodcům důstojné životní podmínky, včetně ochrany zdraví, kulturního obohacování a získávání nových dovedností, a umožní jim plně se zapojit do sociálního prostředí, v němž žijí;

BA.

vzhledem k tomu, že důstojný život, zejména pro starší osoby, nelze oddělit od práva na přístupné bydlení, a to v hygienických a pohodlných podmínkách, které jim umožní stárnout obklopeni sociální ochranou a ochranou rodiny; vzhledem k tomu, že v řadě situací, kdy dochází k tlaku ze strany spekulantů s nemovitostmi, jsou starší osoby první, kdo je vystěhován, což zvyšuje jejich sociální izolaci a funkční závislost;

BB.

vzhledem k tomu, že ženy jsou vystaveny většímu riziku chudoby a sociálního vyloučení, mimo jiné i kvůli dlouhodobým rozdílům v zaměstnanosti žen a mužů, rozdílům v odměňování a ve výši důchodů, přerušování pracovní dráhy kvůli rodinným a pečovatelským povinnostem a častější práci na částečný úvazek (37), v některých případech také kvůli nejistému a dočasnému zaměstnání (38), což se týká zejména matek samoživitelek; vzhledem k tomu, že kvůli těmto faktorům je pro mnoho žen obtížné ušetřit peníze na pozdější období života, a jsou tudíž obzvláště zranitelné vůči chudobě ve stáří;

BC.

vzhledem k tomu, že podle Eurostatu pobírají ženy ve všech členských státech EU nižší důchody než muži; vzhledem k tomu, že ženy v EU ve věku nad 65 let pobírají důchod, který je v průměru o 30 % nižší než u mužů;

BD.

vzhledem k tomu, že průzkum Eurobarometru z roku 2019 ukazuje, že 40 % obyvatel EU se cítí diskriminováno na základě věku; vzhledem k tomu, že diskriminace na základě věku je přítomna na mnoha úrovních a projevuje se různými způsoby, a to i v individuálním přístupu a vnímání sebe sama a ve vztazích mezi generacemi; vzhledem k tomu, že je dokázáno, že diskriminace na základě věku ohrožuje zdraví a snižuje střední délku života a brání plné účasti na společenském, kulturním a občanském životě a může vést k omezení přístupu starších osob ke službám nebo k omezení jejich aktivní účasti na trhu práce jak na vnitrostátní, tak na unijní úrovni, a přístupu ke službám na pracovišti, což vede k marginalizaci a sociálnímu vyloučení; vzhledem k tomu, že podle posledního evropského průzkumu pracovních podmínek v Evropě představuje diskriminace na základě věku nejčastější formu diskriminace na pracovišti; vzhledem k tomu, že další formy diskriminace uváděné staršími lidmi zahrnují přístup k finančním produktům a službám, zdravotní péči, vzdělávání, odborné přípravě a volnočasovým aktivitám (39); vzhledem k tomu, že úspěšný boj proti diskriminaci na základě věku a věkovým stereotypům, a to i na trhu práce, je nezbytný pro aktivní stárnutí, pro dosažení větší solidarity mezi generacemi a pro využívání zkušeností nabytých staršími pracovníky; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu je také třeba posílit rovný přístup ke zboží a službám;

BE.

vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je aktivní stárnutí procesem optimalizace příležitostí pro zdraví, účast a bezpečnost s cílem zvýšit kvalitu života ve stáří, neboť lidem umožňuje využívat jejich potenciál pro dobré životní podmínky v průběhu celého života a zapojovat se do společnosti podle svých potřeb, přání a schopností a současně jim poskytuje přiměřenou ochranu, bezpečnost a péči, pokud potřebují pomoc;

BF.

vzhledem k tomu, že se EU a některé členské státy aktivně účastní porad o nových mezinárodních nástrojích na ochranu práv starších osob; vzhledem k tomu, že tyto mezinárodní porady by měly být aktivně podporovány a povzbuzovány; vzhledem k tomu, že směrnice Rady 2000/78/ES sice stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, nezabývá se však diskriminací v jiných oblastech sociálního života ani vícenásobnou diskriminací;

BG.

vzhledem k tomu, že se starší osoby někdy stávají oběťmi násilí, zneužívání a dalších znepokojivých skutků, jako jsou podvody a nekalé obchodní praktiky, zbavení způsobilosti k právům a právním úkonům nebo zbavení prostředků k řízení vlastních záležitostí; vzhledem k tomu, že k případům výskytu a možné prevenci jevu zneužívání seniorů by mělo existovat více údajů a výzkumu; vzhledem k tomu, že je nezbytné usilovat o získání komplexnějších údajů o špatném zacházení se staršími lidmi;

BH.

vzhledem k tomu, že EU financuje pilotní iniciativy, jako jsou EuROPEAN, MILCEA a WeDO v oblasti boje proti trestné činnosti namířené vůči starším osobám;

BI.

vzhledem k tomu, že starší lidé ve venkovských nebo odlehlých oblastech mohou čelit vyšším rizikům spojeným s věkem, včetně chudoby, horšího přístupu ke kvalitní zdravotní péči a službám, menší sociální podpory nebo horších příležitostí pro sociální interakci a nedostatečného přístupu ke službám veřejné dopravy;

BJ.

vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometru z roku 2012 se 60 % osob v EU vyjádřilo proti zvyšování zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu, zatímco 61 % se domnívalo, že každý by měl mít možnost pokračovat v práci i po dosažení tohoto věku; vzhledem k tomu, že v závislosti na svých finančních potřebách by téměř polovina pracovníků ve věku nad 50 let upřednostnila kratší pracovní dobu, zatímco značná část důchodců by chtěla pracovat alespoň několik hodin týdně (40); vzhledem k tomu, že práce po dosažení důchodového věku je spojena s pracovními politikami na podporu zaměstnatelnosti a s tím, že pracovníci zůstávají v zaměstnání déle, pokud si to přejí; vzhledem k tomu, že míra náboru starších pracovníků, kteří nemají zaměstnání, je mimořádně nízká a že starší pracovníci čelí vysokému riziku, že se stanou dlouhodobě nezaměstnanými; vzhledem k tomu, že míra chudoby a sociálního vyloučení osob ve věku 55 až 64 je vyšší než průměr EU pro všechny věkové skupiny; vzhledem k tomu, že 56 % lidí v EU má obavy, že jejich příjem ve stáří nebude dostatečný (41); vzhledem k tomu, že pravděpodobnost získání nového pracovního místa s věkem klesá, částečně kvůli strukturálním překážkám včetně diskriminace na základě věku (42); vzhledem k tomu, že údaje ukazují, že lidé, kteří jsou v důchodu, ale i nadále z vlastního rozhodnutí pracují, jsou v průměru spokojenější se svým životem než lidé, kteří jsou plně v důchodu (43); vzhledem k tomu, že vědomí smyslu života po 50. roce života obecně klesá, avšak u osob, které po odchodu do důchodu nadále pracují nebo se podílejí na péči o děti nebo dlouhodobé péči (44), zůstává mnohem silnější; vzhledem k tomu, že boj proti nezaměstnanosti starších osob v EU zůstává i nadále velmi důležitý;

BK.

vzhledem k tomu, že vhodné pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání, včetně zvýšené bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, pracovního prostředí vstřícného vůči starším osobám, nižších kvantitativních požadavků a autonomie v oblasti pracovní doby, mohou starší lidi povzbudit a umožnit jim, aby zůstali na trhu práce, pokud si to přejí;

BL.

vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost potřebám pracovníků na fyzicky a psychicky náročných pracovních pozicích; vzhledem k tomu, že tuto otázku lze řešit prostřednictvím strategií v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, politik na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě a jejich využívání v práci i mimo ni, podpory mezigeneračních výměn na pracovištích a možnosti postupného odchodu do důchodu, což přinese výhody jak jednotlivcům, tak společnosti;

BM.

vzhledem k tomu, že stárnoucí EU s menším počtem pracovníků může vyvíjet tlak na veřejné rozpočty a systémy sociálního zabezpečení a zdravotní péče; vzhledem k tomu, že se odhaduje, že celkové náklady na stárnutí (45) budou do roku 2070 činit 26,7 % HDP (46); vzhledem k tomu, že studie vypracovaná pro Komisi v roce 2018 o stříbrné ekonomice (osoby ve věku 50 let a více) odhaduje, že příspěvek stříbrné ekonomiky EU k HDP do roku 2025 bude činit 6,4 bilionu EUR a 88 milionů pracovních míst; vzhledem k tomu, že by to odpovídalo 32 % HDP EU a 38 % zaměstnanosti v EU (47);

BN.

vzhledem k tomu, že pro aktivní stárnutí má zásadní význam prosazování perspektivy životního cyklu a zvyšování povědomí mezi zaměstnavateli o významu pracovního prostředí vstřícného vůči starším osobám; vzhledem k tomu, že boj proti nezaměstnanosti mezi mladými a staršími lidmi zůstává v mnoha regionech jednou z klíčových výzev; vzhledem k tomu, že EU a členské státy musí i nadále přiměřeně reagovat na výzvy na trhu práce; vzhledem k tomu, že je třeba přizpůsobovat dovednosti starších pracovníků, kteří jsou obzvláště ohroženi hospodářskou restrukturalizací, a provádět politiky na podporu mobility starších osob na trhu práce, zejména pokud jde o opětovné zaměstnávání;

BO.

vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé často nejsou ochotni nabízet starším pracovníkům odpovídající školení; vzhledem k tomu, že celoživotní učení přispívá k aktivnímu stárnutí a umožňuje lidem pracovat a plně se zapojit do společnosti; vzhledem k tomu, že Parlament přijal usnesení k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Erasmus+;

BP.

vzhledem k tomu, že zajištění kvalitního zaměstnání, včetně důstojných mezd, ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a dobré rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracovníků po celou dobu jejich pracovní dráhy je předpokladem udržitelného pracovního života a aktivního a zdravého stárnutí po odchodu do důchodu; vzhledem k tomu, že to vyžaduje nejen omezení výskytu pracovních rizik, ale také prosazování a podporu zdravých návyků pracovníků a řešení rizik, jako jsou psychosociální rizika a muskuloskeletální poruchy; vzhledem k tomu, že zdraví a výkonnost starších pracovníků nejsou dány jejich věkem, nýbrž vzájemným působením faktorů, jako je individuální životní styl a expozice rizikům na pracovišti (48); vzhledem k tomu, že kvalitní pracovní místa a bezpečná a zdravá pracoviště jsou důležité nejen pro dobré životní podmínky pracovníků, ale také pro konkurenceschopnost podniků a udržitelnost systémů sociálního zabezpečení;

BQ.

vzhledem k tomu, že dopad demografických změn na trhu práce poukazuje na důležitost dalšího zlepšování řízení podniků a metod práce, jakož i na významnou úlohu digitálních řešení, jako je práce na dálku, zejména v souvislosti s pandemií COVID-19, neboť nabízejí řadu příležitostí ke zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance, včetně těch, kteří se blíží věku odchodu do důchodu, a poskytují inkluzivnější pracovní prostředí, zejména pro účely rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a pro osoby se zdravotním postižením;

BR.

vzhledem k tomu, že regiony s vysokou mírou nezaměstnanosti se vyznačují vyšší mírou stárnutí a klesajícím počtem obyvatel;

BS.

vzhledem k tomu, že zaměstnanci ve věkové skupině 55–64 let tvořili v roce 2019 59,1 % pracovní síly v EU (49); vzhledem k tomu, že v roce 2016 byla přibližně třetina správců rodinných zemědělských podniků ve věku 65 let nebo více a většině (57 %) bylo 55 let či více; vzhledem k tomu, že pouze každý desátý správce zemědělského podniku byl mladší 40 let;

BT.

vzhledem k tomu, že programy, projekty a opatření na podporu strategií aktivního stárnutí by se měly odrážet ve všech oblastech politik, a vzhledem k tomu, že členské státy by měly k řešení demografických výzev využívat všechny dostupné nástroje EU, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy, zejména Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Fond soudržnosti, Evropský sociální fond plus (ESF+) a Nástroj pro propojení Evropy; vzhledem k tomu, že fondy EU usnadňují budování základní infrastruktury;

BU.

vzhledem k tomu, že iniciativy, jako je Access City Award (evropská cena pro bezbariérová města) podporují přizpůsobování veřejných prostor potřebám osob s omezenou schopností pohybu a orientace a mají příznivý dopad na jejich nezávislost; vzhledem k tomu, že tyto iniciativy nejen zlepšují kvalitu jejich života, zajišťují jejich sociální začlenění a zaručují jim rovné uplatňování základních práv, ale mohou mít také pozitivní hospodářský dopad;

BV.

vzhledem k tomu, že počet jednočlenných domácností se od roku 2010 zvýšil o 19 %; vzhledem k tomu, že v roce 2019 žilo samo 40 % žen v EU ve věku nad 65 let, což je více než dvojnásobek podílu mužů, kteří žijí sami (50); vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech je bydlení pro mladé lidi, svobodné osoby, starší osoby, osoby se zdravotním postižením, chronicky nemocné osoby a osoby s funkčními omezeními nedostačující kvůli problémům s přístupností, nízké kvalitě nebo vysokým nákladům na život a na bydlení; vzhledem k tomu, že bydlení by mělo být cenově dostupné, přístupné, bezpečné a pohodlné, což jsou obzvláště důležité faktory, a to nejen pro starší lidi; vzhledem k tomu, že pokud starší lidé své bydlení nevlastní, je u nich menší pravděpodobnost, že jej zrenovují;

BW.

vzhledem k tomu, že lidská práva jsou univerzální, nezcizitelná, nedělitelná, vzájemně závislá a provázaná a náležejí všem lidem a všem generacím, bez diskriminace na jakémkoli základě; vzhledem k tomu, že starší lidé, včetně osob se zdravotním postižením, jsou pro společnost cenní, a proto by se měli v co největší míře zapojovat do společnosti a žít důstojně a co nejvíce nezávisle; vzhledem k tomu, že oživení EU zaměřené na spravedlivější, inkluzivnější a odolnější společnost, která nikoho neopomíjí, by se mělo zakládat na mezigenerační solidaritě;

BX.

vzhledem k tomu, že všechny členské státy a EU jako celek přistoupily k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, a jsou tedy právně vázány povinností zajistit soběstačnost jednotlivců, zákaz diskriminace, plné a účinné zapojení do společnosti a rovné příležitosti a přístupnost; vzhledem k tomu, že v Evropské unii žije více než 80 milionů osob se zdravotním postižením, z nichž většinu tvoří ženy a dívky, a vzhledem k tomu, že většina zdravotních postižení vzniká v průběhu života; vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením častěji čelí riziku chudoby a diskriminace (51); vzhledem k tomu, že politiky v oblasti stárnutí musí zajišťovat ochranu a sociální začlenění osob se zdravotním postižením, jakož i jejich přístup na trh práce a ke službám; vzhledem k tomu, že mobilita je klíčová pro podporu nezávislého života a soběstačnosti; vzhledem k tomu, že je zásadní zajistit plně přístupný dopravní řetězec „od dveří ke dveřím“;

BY.

vzhledem k tomu, že neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova choroba a jiné formy demence, zůstávají ve většině evropských zemí nedostatečně diagnostikovány; vzhledem k tomu, že existují zřetelné ukazatele, které naznačují, že stávající počet potvrzených případů demence (9 milionů) se do roku 2050 zdvojnásobí (52); vzhledem k tomu, že demence je hlavní příčinou závislosti a zdravotního postižení starších osob v Evropské unii a v současné době postihuje přibližně 10 milionů lidí, a vzhledem k tomu, že se očekává, že se její výskyt do roku 2030 zdvojnásobí;

BZ.

vzhledem k tomu, že SZP je i nadále klíčovým nástrojem na podporu venkovského hospodářství a tvorby pracovních míst ve venkovských oblastech;

CA.

vzhledem k tomu, že naše potravinové zabezpečení závisí na úspěchu generační obměny v zemědělství;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.

78.

79.

80.

81.

82.

83.

84.

85.

86.

87.

88.

89.

90.

91.

92.

93.

94.

95.

96.

97.

98.

99.

100.

101.

102.

103.