EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52019IE0936

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Naslouchat občanům Evropy v zájmu udržitelné budoucnosti (Sibiu a ještě dále)

Úř. věst. C 228, 5.7.2019, p. 37–49 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

5.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 228/37


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Naslouchat občanům Evropy v zájmu udržitelné budoucnosti (Sibiu a ještě dále)

(2019/C 228/06)

Zpravodajové: Vladimíra DRBALOVÁ

Peter SCHMIDT

Yves SOMVILLE

Rozhodnutí předsednictva

16. 10. 2018

Právní základ

čl. 29 odst. 2 jednacího řádu

Přijato na plenárním zasedání

20. 3. 2019

Plenární zasedání č.

542

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

217/6/8

Naslouchat občanům Evropy v zájmu udržitelné budoucnosti

1.   Úvod

1.1

Díky rozmanitosti svých členů je EHSV mostem mezi orgány EU a jejími občany a jako takový by rád předložil návrh ambiciózní vize pro budoucnost, v jejímž rámci by se Evropa v celosvětovém měřítku stala vedoucím představitelem v oblasti udržitelného rozvoje.

1.2

Založení Evropské unie patří mezi nejúspěšnější mírové, společenské a hospodářské projekty v historii Evropy. Naše Evropa byla založena na hodnotách respektu k lidské důstojnosti, svobodě, nepřípustnosti diskriminace, toleranci, spravedlnosti, solidaritě a rovnosti žen a mužů, demokracii, právnímu státu a dodržování lidských práv včetně práv osob náležejících k menšinám (1). Tyto hodnoty musí zůstat jádrem budoucího rozvoje a budoucích politik EU.

1.3

Sedm desetiletí míru a stability v Evropě je historickým a výjimečným úspěchem. Umožnil to evropský projekt a budování Evropské unie, jež vedly k vytvoření jednoty mezi evropskými národy a postupně evropské státy spojily prostřednictvím společného záměru. To vysvětluje, proč je EU pro kandidátské země a pro země zapojené do politiky sousedství EU stále atraktivním projektem. Evropa musí být ovšem připravena čelit novému geopolitickému vývoji. EHSV by se měl zapojit do šíření povědomí o skutečnosti, že mír nelze brát samozřejmost, která tu bude navždy.

1.4

Jádro evropské integrace představuje jednotný trh se všemi svými hospodářskými, společenskými a environmentálními dimenzemi. Proto by měl být schopen vytvářet udržitelný růst a inovace, přitahovat investice a podporovat udržitelnou konkurenceschopnost svých společností na globalizovaných trzích. Je ovšem také důležité přiznat, že pozitivní dopad jednotného trhu není rozptýlen rovnoměrně a že ne všichni občané jsou v takovém postavení, aby mohli z jeho bohatství čerpat.

1.5

Udržitelný růst znamená, že růst by neměl vycházet pouze z množství, ale i – ve skutečnosti dokonce spíše – z kvality, což znamená i) zákaz zneužívání životního prostředí nebo práce, ii) spravedlivé podmínky pro život, iii) hospodářský růst měřený nejen ročním tokem, nýbrž i stavem bohatství a jeho rozdělením, iv) plnění potřeb všech v míře, v jaké to naše planeta umožňuje, v) rozvoj ekonomik, díky nimž se můžeme rozvíjet bez ohledu na to, zda tyto ekonomiky rostou, či nikoli a vi) uzavřený tok příjmů mezi domácnostmi, podniky, bankami, vládami a obchodem, který funguje sociálním a ekologickým způsobem. Energie, materiály, svět přírody, lidská společnost, moc a bohatství, které sdílíme, to vše v současném modelu chybí. Neplacená práce pečujících osob – především žen – je ignorována, přestože žádné hospodářství by bez nich nemohlo fungovat (2).

1.6

Udržitelná konkurenceschopnost je naproti tomu model, který vyvažuje hospodářskou prosperitu, problémy životního prostředí a sociální začleňování. V této souvislosti je zapotřebí, aby index globální konkurenceschopnosti přizpůsobený pro potřeby udržitelnosti zohledňoval dva nové rozměry – environmentální a společenský (3).

1.7

Podstatou Evropy jsou čtyři svobody, konkrétně volný pohyb zboží, občanů, služeb a kapitálu, které společně umožňují obchod a hospodářský rozvoj, zaměstnanost, kreativitu a inovace, výměnu dovedností a rozvoj infrastruktury v odlehlých oblastech. Řádně fungující hospodářské svobody a pravidla hospodářské soutěže by měly být v souladu se základními sociálními právy, neměly by je však podrývat.

1.8

EU nicméně stále čelí výjimečným vnitřním i vnějším hospodářským, sociálním, environmentálním a politickým výzvám (4), které ohrožují její existenci: protekcionismu na jednotném trhu, sociálním nerovnostem, populismu, nacionalismu a extremismu (5), jakož i významným změnám na geopolitické scéně a zásadním technologickým změnám.

1.9

Další zásadní hrozbu pro obyvatelstvo, hospodářství a ekosystémy Evropy představují rychlejší změny klimatu, hroutící se biologická rozmanitost, další environmentální rizika a společný neúspěch, pokud jde o zavádění úspěšných politik. Proto potřebujeme silnou strategii EU na provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030. Společnosti s větší mírou rovnosti mají lepší výsledky v oblasti životního prostředí a lepší schopnost stát se stále udržitelnějšími.

1.10

Je jasné, že je třeba se zabývat poptávkou po kvalitních pracovních místech ze strany občanů v celé Evropě, zejména v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti, především nezaměstnanosti mladých lidí, nebo regionech, které se potýkají se strukturálními změnami. To zavazuje všechny – orgány, vlády, sociální partnery a jiné organizace občanské společnosti –, aby nově vymezili pojem udržitelné Evropy s cílem podpořit tvorbu kvalitních pracovních míst.

1.11

Je nezbytně zapotřebí posílit přístup na trhy práce prostřednictvím souvislosti mezi tvorbou kvalitních pracovních míst a lepším vzdělávacím systémem, který vytvoří vhodné soubory dovedností, např. pomocí duálního systému vzdělávání.

1.12

Sociální a environmentální rozměr spolu souvisí a hospodářství musí umožnit sociální, hospodářskou a kulturní obnovu, nejen podporou a rozvojem klíčových dovedností a větší rozmanitosti. Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030 musí povzbudit soukromý sektor, aby přispíval k dosažení udržitelných hospodářských, sociálních a environmentálních cílů, a tím aby podpořil spravedlivý a udržitelný růst blahobytu pro všechny a ochranu sociálních, lidských a pracovních práv (6).

1.13

I kulturní rozměr evropského projektu musí být ve všech politikách EU plně uznán v celé své rozmanitosti. To zahrnuje chápání a podporu kulturního dědictví, začlenění kulturního a kreativního rozměru do vzdělávání a podporu současné tvorby jakožto motivace pro soudržnost a rozvoj.

1.14

Udržitelnost je proces zaměřený na budoucnost, který musí být poháněn silným politickým odhodláním a připraveností formovat udržitelnou Evropskou unii posunem našich hospodářství směrem k odolné, nízkouhlíkové a sociálně inkluzivní budoucnosti účinně využívající zdroje a založené na spolupráci (7), přičemž chování, činnosti a rozhodnutí vlád, společností, pracovníků, občanů a spotřebitelů je poháněno odpovědným vnímáním hospodářských, environmentálních a sociálních dopadů jejich životů.

EHSV vyzývá na prvním místě k vytvoření zastřešující strategie pro udržitelnost při provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, již bude zaručovat ambiciózní rozpočet EU.

Konkurenceschopnost a udržitelnost si navzájem neodporují, pokud jsou do definice konkurenceschopnosti neoddělitelně zahrnuty sociální a environmentální aspekty. Konkurenceschopnost nesmíme definovat pouze prostřednictvím množství a tvorby cen, ale v ideálním případě musíme rovněž zohlednit evropské hodnoty, kvalitu a udržitelnost jakožto součást plně rozvinutého a dobře fungujícího vnitřního trhu.

Evropa potřebuje nový model růstu, který se bude kvalitativně lišit od toho, s čím jsme se doposud setkávali, který bude více společensky inkluzivní a ekologicky udržitelný a dokáže podporovat a doprovázet sbližování digitálních a ekologických změn v našich zemích a společnostech.

Udržitelné investice představují nezbytný nástroj pro povzbuzování a podporu procesu posilování vedoucí úlohy Evropy v úsilí o udržitelnou společnost. Musí stimulovat tvorbu vysoce kvalitních pracovních míst, výrobu energie z obnovitelných zdrojů, vzdělávací systémy, cenově dosažitelnou a dostupnou zelenou veřejnou dopravu, digitální technologie zohledňující ekologické hledisko, výzkum a inovace.

Pokud má být konkurenceschopnost a hospodářská udržitelnost evropského systému s ohledem na meze naší jediné planety nově vymezena, musí evropské společnosti plnit svou úlohu a své povinnosti a v očích zbytku světa se chovat jako lídři.

2.   Evropa občanů

2.1

Evropští občané vnímají Evropu jako čím dál tím méně účinné řešení a čím dál tím významnější problém. Hrozbami současnosti jsou nacionalismus a protekcionismus. Evropa, která čelí ztrátě identity a hodnot a která zanedbává kulturní rozměr evropského projektu, neumí nacházet odpovědi, které odpovídají problémům na místní a celosvětové úrovni.

2.2

Je velmi důležité vzít na vědomí právoplatné obavy občanů, zvláště mladých lidí, a podpořit jejich demokratické zapojení. Na prvním místě je zlepšení a změna stávajících mechanismů EU pro účast a konzultačních postupů. Otázky týkající se mladých lidí jsou mimo jiné zahrnuty do evropského pilíře sociálních práv, Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje.

Strukturovaný občanský dialog se musí stát skutečným nástrojem demokratické účasti, jak je stanoveno v čl. 11 odst. 1 a 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) (8).

EHSV jakožto zástupce organizované občanské společnosti na institucionální úrovni EU bude i nadále aktivním účastníkem tohoto procesu tvorby politik.

Evropská občanská iniciativa stanovená v čl. 11 odst. 4 SEU, která je na světě prvním nadnárodním nástrojem účasti, rovněž potřebuje větší podporu a vylepšování. EHSV se ze své pozice zasazoval o jednodušší a pochopitelnější pravidla pro její provádění (9) a jedná také jako zprostředkovatel mezi Komisí a občany, zejména tím, že organizuje každoroční konference Den evropské občanské iniciativy a poskytuje organizátorům evropské občanské iniciativy pomoc a podporu.

Je třeba, aby se mladí lidé zapojili a účastnili se evropského politického procesu (10), a to pomocí širšího občanského zapojení, včetně hlasování ve volbách, dobrovolnické činnosti, zapojení do mládežnických organizací a účasti na demokratických postupech na pracovišti a sociálním dialogu (11). EHSV bude ve svých činnostech podporovat zapojení mládeže a organizovat akce zaměřené na mladé lidi, např. „Vaše Evropa, váš názor“nebo cenu pro mladé podnikatele.

Měla by být přijata opatření k zajištění vyšší odpovědnosti a transparentnosti rozhodovacího procesu orgánů EU a vnitrostátních parlamentů včetně zapojení regionální a místní úrovně s cílem získat podporu občanů, např. v podobě reformy pracovních postupů Rady, aby se zvýšila transparentnost a vyřešily se otázky zodpovědnosti a transparentnosti spojené s širokým využíváním uzavřených „trialogů“před přijímáním aktů v prvním a druhém čtení řádného legislativního postupu (12) (13).

Měly by být zavedeny institucionální mechanismy ke zvýšení dopadu stanovisek EHSV na tvorbu politiky a rozhodovací procesy v EU, např. prostřednictvím posíleného sledování činností navazujících na stanoviska Výboru a uzavřením dohody o spolupráci s Radou EU s cílem zajistit mimo jiné systematické poskytování informací pracovním skupinám Rady o stanoviscích Výboru.

Zásadní je získat veřejnou podporu pro provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 pro novou strategii sociální politiky.

3.   Sociální Evropa

3.1

Evropský sociální model by měl poskytovat solidní a spravedlivou ochranu pro všechny občany a zároveň zmírňovat chudobu a poskytovat každému příležitosti k rozvoji. Dostatečné příjmy by měly zúžit mezeru mezi bohatými a znevýhodněnými lidmi a zajistit kvalitní život. Každý by měl čerpat výhody z důstojných pracovních standardů, rovnoprávnosti, lepších životních podmínek a snížených rozdílů, pokud jde o zdraví, jak v rámci jednotlivých zemí, tak mezi zeměmi a napříč generacemi. Sociální začleňování a ochrana, vysoce kvalitní pracovní místa, rovnost žen a mužů, kvalitní, cenově dostupné a dosažitelné veřejné zdraví a zdravotnictví, přístup k cenově dostupnému a kvalitnímu bydlení, environmentální spravedlnost, vysoce kvalitní veřejné vzdělání a rovný přístup ke kultuře: toto musí být hlavní zásady, které pohání vnitrostátní a evropské politické agendy.

Nepostradatelná je nová strategie sociální politiky, která všem občanům nabídne spravedlivější a rovnoprávnější společnost. Proto EHSV vyzývá k akčnímu programu sociální politiky, která přenese Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 na všechny úrovně.

EHSV vyzývá k obecnému zlepšení vzdělávacích systémů a vyšším investicím do nich a podporuje všestranný nárok na celoživotní vzdělávání, který umožní lidem, aby získávali nové dovednosti a prohlubovali si ty stávající. Posílení investic do institucí, politik a strategií, které podpoří lidi při budoucích změnách zaměstnání, a provádění agendy pro rovnost žen a mužů, která umožní změny a jejíž výsledky budou měřitelné, to jsou všechno prvky, které by měly obdržet širokou podporu (14).

Veřejné politiky a legislativní opatření musí zajišťovat, aby všichni evropští občané a obyvatelé požívali stejnou úroveň ochrany a mohli uplatňovat svá základní práva a svobody. EU musí zlepšovat své politiky a činnosti tak, aby kromě zaručení toho, že všechny osoby potýkající se s kombinovanou diskriminací měly ve společnosti rovné příležitosti, zajistila rovnost žen a mužů.

V souvislosti se vzrůstajícími obavami ohledně rozdílných pokroků členských států by mohla být důležitým prvkem sociální ochrany opatření, která zajistí minimální mzdu a minimální příjem, jako součást procesu sociálního sbližování v EU. To by přispělo k dosažení důstojné životní úrovně ve všech zemích a zároveň pomohlo podpořit růst a sbližování, případně zamezit vzniku rozdílů v rámci EU (15).

Udržitelný přechod vyžaduje investice do účinných a propojených systémů sociální ochrany nabízejících kvalitní služby (16).

Jako klíčové nástroje pro předjímání a řízení přechodů a změn by měly převažovat sociální dialog a stabilní systémy kolektivního vyjednávání mezi sociálními partnery.

Výše uvedená opatření by měla pomoci vytvořit rovné podmínky s cílem usnadnit úplné provedení vnitřního trhu.

4.   Udržitelnost životního prostředí

4.1

Mezi výsledky každoročního celosvětového průzkumu vnímání rizik i nadále převažují hrozby v oblasti životního prostředí. Letos byly mezi pěti hlavními riziky z hlediska pravděpodobnosti tři environmentální hrozby a z hlediska dopadu čtyři. Největší hrozbou bylo extrémní počasí, účastníci průzkumu však mají čím dál větší obavy ze selhání politiky: poté, co se „selhání zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobování se jim“po Paříži propadlo, poskočilo letos zpět na druhé místo z hlediska dopadu (17).

4.2

Na mrtvé planetě nebude existovat ani život, ani zaměstnanost a ani podnikání. Ze zhroucení biologické rozmanitosti a změny klimatu tedy vyplývá, že je absolutně nezbytné, aby EU vytvářela vysoce kvalitní pracovní místa (18) a poskytovala řešení výhodná pro zaměstnavatele, pracovníky a jiné zástupce občanské společnosti. Oddalovat přizpůsobení či jen nečinně přihlížet by mohlo podstatně zvýšit celkové náklady změny klimatu (19) a její smrtící dopady na biologickou rozmanitost včetně lidstva.

4.3

Jednání o návrhu Evropského paktu o financování opatření v oblasti klimatu probíhají již několik let. Tento pakt by EU umožnil zachovat si svou vedoucí pozici v oblasti udržitelného rozvoje a v boji proti změně klimatu (20).

Tato strategie musí zajistit, aby alespoň Pařížská dohoda byla plně a neprodleně prováděna a zohledňována prostřednictvím harmonizace cílů EU v oblasti snížení emisí pro roky 2030 a 2050 se závazkem omezit zvyšování teploty na max. 1 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí a prostřednictvím ambiciózních politik EU v oblasti klimatu, včetně rychlého ustoupení od používání všech fosilních paliv a přechodu od energetické účinnosti k absolutnímu snížení využívání energií. EU by měla urychlit spravedlivý a udržitelný přechod na co nejvyšší míru dodávek energií z obnovitelných zdrojů (21), které jsou čisté, cenově dostupné, podporují odpovědnost komunit a nezpůsobují ani energetickou chudobu, ani podrývání udržitelné konkurenceschopnosti evropských společností na celosvětové úrovni.

Pakt o financování opatření v oblasti klimatu musí obsahovat všechny aspekty politiky boje proti změně klimatu, např. spravedlivý přechod za účelem zmírnění účinků změny, odškodnění za škody a ztráty i skutečné politiky na přizpůsobení se změně klimatu.

EHSV opakuje svou výzvu k vytvoření komplexní politiky EU v oblasti potravin (22), jejímž cílem by bylo zajistit zdravé stravování vycházející z udržitelných potravinových systémů a která by propojovala zemědělství s výživou a ekosystémovými službami a zajišťovala by dodavatelské řetězce, které by zabezpečovaly veřejné zdraví pro všechny vrstvy evropské společnosti. Nezbytná je spravedlivá distribuce přidané hodnoty v celém potravinovém řetězci.

Zemědělství by mohlo být součástí řešení, pokud jde o zmírňování změny klimatu (oběhové hospodářství, ukládání CO2 atd.), neboť pokrývá velkou část evropského území. Kromě toho hraje udržitelné zemědělství důležitou úlohu v udržování sociálně ekonomické struktury ve venkovských oblastech.

EU musí přeměnit lineární hospodářství na oběhové, bezuhlíkové hospodářství. Politiky oběhového hospodářství by měly zajistit, aby cykly byly dlouhotrvající, malé, místní a čisté. U některých konkrétních průmyslových činností mohou mít cykly tendenci být velké (23).

Měly by být zavedeny společné normy, jejichž dodržování by mělo být prosazováno, aby se zajistilo čisté ovzduší a čistá vodstva a aby byly chráněny naše oceány. Je třeba provádět ambiciózní opatření, aby se zastavilo odlesňování a ztráta biologické rozmanitosti v Evropě i ve zbytku světa a aby se ukončilo neudržitelné využívání přírodních zdrojů včetně globálního jihu. Měla by být přijata opatření, která uvede evropskou spotřebu do souladu s výrobními kapacitami Země, a to i prostřednictvím provádění strategií na zajištění dostatečnosti (24).

5.   Silnější globální vedoucí úloha evropských podniků při úsilí o udržitelnost

5.1

Podnikání umožňuje společenský a environmentální rozvoj a udržitelná konkurenceschopnost je nezbytným předpokladem pro to, aby společnosti mohly zastávat svou společenskou úlohu. Společnosti fungují podle svých vlastních konkrétních podmínek a zdrojů a na základě spolupráce se zúčastněnými stranami, a to v čím dál větší míře udržitelným způsobem a s cílem sledovat a hodnotit sociální ochranu, ochranu spotřebitele a ochranu životního prostředí a dopady na lidská práva svého podnikání a podávat o nich zprávy. Evropa proto musí zaujmout ve svých politikách přístup, který je v souladu s její ambicí stát se celosvětovým vedoucím představitelem v oblasti udržitelného rozvoje. Již nyní mezi evropskými společnostmi existují průkopníci, ti ale musí být ambicióznější a šířit ideály udržitelného rozvoje napříč hodnotovými řetězci a povzbuzovat především malé a střední podniky.

5.2

Řada nových modelů mění vztah mezi výrobci, dodavateli a spotřebiteli. Některé z těchto nových modelů (např. funkční hospodářství, sdílená ekonomika a odpovědné finance) usilují o řešení jiných klíčových problémů pro lidstvo a planetu, které jsou pro udržitelný rozvoj nezbytné, jako jsou např. sociální spravedlnost, participativní správa a řízení a ochrana zdrojů a přírodního kapitálu.

Probíhající čtvrtá průmyslová revoluce zásadně mění celosvětové hospodářství, především výrobu a průmyslové služby. Evropa potřebuje skutečnou digitální přeměnu, aby znovu získala udržitelnou celosvětovou konkurenceschopnost a dosáhla udržitelného růstu a zajistila udržitelná pracovní místa. Aby se Evropa stala nejdynamičtějším digitálním regionem světa, musí projít všeobsahující změnou, která zohlední celosvětový charakter digitálního hospodářství a podnikatelské začlenění do globálních hodnotových řetězců.

Pro Evropskou unii je podpora těchto inovativních modelů příležitostí k získání vedoucího postavení v oblasti inovačních a udržitelných hospodářských modelů, u nichž je hospodářská prosperita neoddělitelně spjata s kvalitní sociální ochranou a environmentální udržitelností a které definují „evropskou značku“.

Evropské podniky musí i nadále být hnacími silami inovace a kreativity a dodržovat vysokou úroveň standardů napříč Evropou v oblasti práce, spotřebitelů a životního prostředí. Přestože tvorba inteligentních politik a řádná správa věcí veřejných musí hrát důležitou roli při rozhodování o odpovídajícím rámci, inovace a řešení potřeb společnosti poskytují podniky a jejich pracovníci v úzkém spojení s vědci a výzkumníky.

Podnikatelské prostředí, které napomáhá přípravě na budoucnost, je založeno na otevřených trzích a spravedlivé hospodářské soutěži, jehož definice zahrnuje i sociální a environmentální aspekty a který zajistí podmínky, jež budou podnikání umožňovat a podporovat.

Dostupná musí být pomoc a podpora, aby všechny společnosti a zejména malé a střední podniky dokázaly díky osvětě, podpoře financování, podpoře výzkumu a vývoje a investicím do vhodných dovedností zvládnout digitalizaci a zvrátit zároveň nevhodné trendy v oblasti investic do technologií a inovací.

6.   Svobodný a spravedlivý obchod

6.1

Obchodní politika EU je klíčovým faktorem, který má dosah v celé EU a skutečně sjednocuje všechny její členské státy. Obchodní politika napomohla EU zvýšit její blahobyt pomocí obchodních výměn s celou řadou partnerů. V současnosti je EU vedoucím představitelem světového obchodu, kdy je s mezinárodním obchodem spojeno více než 30 miliónů pracovních míst (25), hraje významnou úlohu v obchodě se službami a má významné obchodní přebytky v oblasti zboží, např. s USA (více než 107,9 miliard EUR za prvních 11 měsíců v roce 2018). Zároveň EU skrze obchod představuje a podporuje hodnoty sociálního začleňování a ochrany životního prostředí, které jsou nezbytné pro formování udržitelné globalizace – tedy formou globalizace, která nebude přínosná pouze pro velké společnosti a investory, ale i pro obyčejné lidi, pracovníky, zemědělce, spotřebitele a malé a střední podniky.

6.2

EU usiluje na mnohostranné, dvoustranné i jednostranné úrovni o podporu vize obchodní politiky, která spojuje tradiční merkantilistický přístup k přístupu na trhu (celní i bezcelní režimy) s cíli udržitelného rozvoje v souladu s bojem proti změnám klimatu.

6.3

Obchodní politika EU díky příspěvkům domácích poradních skupin posílila úlohu občanské společnosti jak při jednáních, tak při provádění. EHSV podporuje profesionalizaci všech organizací, které umožňují občanům, aby mohli více ovlivňovat obsah obchodních dohod a aby měli větší kontrolu nad dodržováním „kvalitativních“závazků a standardů ze strany obchodních partnerů (26).

Stejně jako diplomacie nebo politika sousedství musí i obchodní politika EU odrážet její vlastní vnitřní hodnoty coby vedoucího představitele na poli udržitelnosti a být s nimi v souladu. EU by měla dokázat zachovat svou konkurenceschopnost a řídit svá spojenectví s klíčovými partnery a zároveň udržovat, posilovat a zlepšovat svůj model vysoké úrovně norem v environmentální a sociální oblasti.

EHSV vyzývá zejména k ambiciózní agendě obchodní politiky na všech třech úrovních, jednostranné, dvoustranné a mnohostranné – takové politiky, která bude vytvářet růst a pracovní místa v EU a na celosvětové úrovni podporovat obchodní politiku založenou na pravidlech.

Na jednostranné úrovni by EU měla modernizovat a vylepšit všeobecný systém preferencí a iniciativu „Vše kromě zbraní“, aby podpořila rozvoj v nejméně rozvinutých a v rozvojových zemích.

Na dvoustranné úrovni by EU měla pokračovat v otevírání nových trhů, zlepšování podnikatelských příležitostí a spokojenosti spotřebitelů s více partnery a zároveň zajišťovat vysokou úroveň sociálních a environmentálních norem v zemědělství, průmyslu a službách.

Na mnohostranné úrovni by EU měla hrát vedoucí úlohu při reformě Světové obchodní organizace (WTO), aby se zabránilo paralyzování Odvolacího orgánu spadajícího pod Orgán pro řešení sporů. EHSV nedávno přijal soubor ambiciózních a progresivních krátkodobých a střednědobých návrhů na tuto reformu (27). Jejich cílem je zajistit, aby WTO, jediný strážce mezinárodního obchodu, významnou měrou přispíval k dosažení cílů udržitelného rozvoje, zachovával jednotu mezi obchodními pravidly a mezinárodními pracovními normami a usnadňoval plnění závazků vyplývajících z Pařížské dohody.

Otevřenost obchodu vyžaduje účinné nástroje na ochranu obchodu a funkční screeningový mechanismus pro přímé zahraniční investice do strategických odvětví EU. Účelem takových opatření je samozřejmě ochrana EU a jejích spotřebitelů, pracovníků a společností před nekalými a bezohlednými obchodními praktikami.

Je nezbytné prohloubit spolupráci na mezinárodní úrovni se všemi příslušnými organizacemi (OECD, Evropskou hospodářskou komisí OSN, MOP, WTO atd.), aby bylo možné účinně řešit celosvětové problémy včetně změny klimatu, chudoby, podvodů, daňových úniků a kybernetických útoků.

7.   Veřejné statky a služby

7.1

Jak uvádí zásada č. 20 evropského pilíře sociálních práv „každý má právo na přístup ke kvalitním základním službám, včetně vody, hygienického zařízení, energie, dopravy, finančních služeb a digitálních komunikací“ (28). Tyto služby nemohou fungovat pouze na základě běžné hospodářské soutěže a tržních pravidel: je zapotřebí zvláštních pravidel, aby se zajistilo, že každý občan má k těmto službám, které se považují za nezbytné a jsou v Unii uznávány za společné hodnoty, cenově dostupný přístup (29).

Veřejné orgány musí podporovat cíle udržitelného rozvoje v rámci smluv o veřejných zakázkách tím, že budou pro zadávání veřejných zakázek proaktivně uplatňovat environmentální a sociální kritéria stanovená v nových evropských právních předpisech o veřejných zakázkách.

Základní veřejné služby (30), např. vzdělávání, zdravotnictví, péče o děti, veřejná doprava, a veřejné statky, např. čistá pitná voda, čisté ovzduší, neznečištěná půda atd., musí být dostupné pro všechny za přijatelnou cenu.

8.   Spravedlivé zdanění

8.1

Daňová politika v EU má dvě složky: přímé zdanění, které je výlučně v odpovědnosti členských států, a nepřímé zdanění, které se vztahuje na volný pohyb zboží a svobodu poskytování služeb na jednotném trhu. Pokud jde o přímé zdanění, EU však zavedla jisté harmonizované normy pro zdanění podniků a fyzických osob, zatímco členské státy přijaly společná opatření za účelem předcházení vyhýbání se daňovým povinnostem a dvojímu zdanění. EU ale musí i nadále podporovat spravedlivý daňový systém, který vyžaduje, aby jednotlivci i právní subjekty přiměřeným způsobem platili daň z příjmu a zisku. Pokud jde o nepřímé zdanění, EU koordinuje a harmonizuje zákon o dani z přidané hodnoty (DPH) a spotřebních daních. Zajišťuje, aby hospodářskou soutěž na vnitřním trhu nenarušovaly rozdíly v sazbách nepřímých daní a systémy, které podnikům v jedné zemi poskytují nespravedlivou výhodu oproti ostatním.

8.2

Nedostatečná transparentnost, diskriminace, narušení hospodářské soutěže a škodlivé daňové praktiky zvyšují ekonomické nerovnosti a snižují investice a zaměstnanost, což vede k sociální nespokojenosti, nedůvěře a k demokratickému deficitu. Z tohoto důvodu by v EU měla být zavedena spravedlivá politika zdanění, která by byla v souladu a nikoli v rozporu se zastřešující strategií udržitelnosti, a to s cílem podpořit hospodářskou a sociální konvergenci, sociální soudržnost a investice do udržitelného rozvoje.

Nezbytná reforma HMU by měla zahrnovat větší daňovou koordinaci mezi jejími členy a jednotné zastoupení eura v mezinárodních organizacích.

EHSV podporuje spravedlivé zdanění a boj proti podvodům, daňovým únikům, praní peněz a finanční praxi daňových rájů. Společným cílem orgánů EU, vlád a podniků musí být spolupráce s cílem zavést účinné mechanismy, jako jsou obě směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem (31).

Koordinace v boji proti podvodům a daňovým únikům by měla zahrnovat opatření proti erozi základu daně a přesouvání zisku. Evropská komise odhaduje, že před zavedením opatření představovaly 50 až 70 miliard EUR ročně. Odhaduje se, že nevybraná DPH činí přibližně 150 miliard EUR ročně.

EU musí spolupracovat s ostatními hospodářskými regiony s cílem účinně bojovat proti korupci a daňovým únikům na celém světě a zajistit, aby byla mezinárodní pravidla pro daň z příjmu právnických osob jasná, transparentní, objektivní a předvídatelná.

Veřejnost stále důrazněji žádá, aby se zdanění využívalo k zajištění sociální soudržnosti, k boji proti globálnímu oteplování a k podpoře udržitelného růstu.

EHSV požaduje účinná a koordinovaná daňová opatření, která zajistí, aby všechny společnosti platily svůj spravedlivý podíl daní a přispívaly k vnitrostátním veřejným rozpočtům a k evropskému veřejnému rozpočtu, a umožnily tak vládám uplatňovat jejich sociální práva (32). EHSV podporuje návrh Komise na zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (33).

Nové podnikatelské modely, které využívají internetové platformy a další digitální nástroje, mají za následek to, že se společnosti méně spoléhají na fyzickou přítomnost v dané zemi. EHSV je přesvědčen, že je velmi důležité vypracovat nové zásady pro přisuzování zisku společností jednotlivým zemím EU a pro jeho zdanění, a to v rámci dialogu s obchodními partnery, a aktivně se zapojit do probíhajících jednání na úrovni OECD a G20 o globální dohodě o digitalizované ekonomice, aby se zamezilo jakékoli eskalaci obchodního a daňového napětí mezi významnými světovými hospodářskými aktéry (34).

9.   Správa a řízení

9.1

Při formulování a provádění politik EU vyžaduje podpora přechodu na udržitelný rozvoj nový přístup ke správě a řízenínová pravidla a nástroje. Udržitelný rozvoj vyžaduje holistický a průřezový přístup k politikám, který zajistí společné řešení ekonomických, sociálních a environmentálních výzev.

EU musí zajistit, aby byly všechny její vnitřní i vnější politiky soudržné a harmonizované s cíli udržitelného rozvoje, a byly tak náležitě zohledněny zásady účinnosti, přiměřenosti a udržitelnosti.

Jiným způsobem, jak zajistit další začlenění udržitelného rozvoje do evropských politik, je využití nástrojů Evropské komise pro zlepšování právní úpravy. Aby se aspekt udržitelnosti řádně zvažoval a začleňoval, musí všechna posouzení dopadu, která Komise provede, hodnotit environmentální, klimatické, sociální a hospodářské dopady. Všechny tři oblasti musí s použitím důsledně integrovaného přístupu analyzovat rovněž následné hodnocení. Zapotřebí jsou rovněž konzultace se sociálními partnery v souladu s ustanoveními Smlouvy, která požadují zvláštní konzultace ohledně práce a řízení v souvislosti s právními předpisy o sociálních otázkách (čl. 154 odst. 2), konzultace s Evropským hospodářským a sociálním výborem, Evropským výborem regionů a vnitrostátními parlamenty z jiné složky nástrojů pro zlepšování právní úpravy s cílem splnit požadavek na začleňování, který je ústředním motivem Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

Zohlednění cílů udržitelného rozvoje, platformy REFIT a posouzení a hodnocení dopadů musí pomoci zajistit, aby byly právní předpisy pro podnikání a občany příznivé. Tyto nástroje by v budoucnu měly i nadále využívat všechny dostupné zdroje, včetně občanské společnosti, k posouzení toho, jak zlepšit účinnost a efektivitu právních předpisů EU s ohledem na jejich cíle. Tyto nástroje by měly přispívat k rozsáhlému zlepšení právní úpravy všech rozměrů udržitelného rozvoje a neměly by se zaměřovat pouze na zjednodušování a snižování zbytečné zátěže a na zajištění účinného dosažení legislativních cílů bez toho, aby byly tyto cíle sníženy, ale měly by také napomáhat přezkumům, ověřování, pozměňování, posilování nebo lepšímu prosazování stávajících právních předpisů.

Na zaměstnanost a výkony v sociální oblasti se do určité míry zaměřuje evropský semestr jakožto rámec EU pro správu ekonomických záležitostí, nemá ovšem dostatečný dosah, pokud jde o nebezpečí, která představuje změna klimatu, a o pokrok EU v plnění cílů vyplývajících z Pařížské dohody, jak uvedla roční analýza růstu na rok 2019 (35). EHSV vyzývá k přijetí progresivní strategie pro udržitelný rozvoj začleněné do cyklu udržitelného rozvoje, a to na základě doplňujících se sociálních, hospodářských a environmentálních ukazatelů a cílů.

Sociální dialog musí být uznán jako nástroj pro provádění rozvojové agendy. Sociální dialog vyžaduje příznivé prostředí a účinný institucionální rámec. To začíná u respektování svobody sdružování a práva na kolektivní vyjednávání. EU by měla na podpoře řádných postupů pro vztahy v průmyslu a bezproblémové fungování správy služeb zaměstnanosti spolupracovat se sociálními partnery.

Evropská unie by měla posílit své vazby s členskými státy a měla by znovu nabýt důvěry občanů, a to pomocí řádně prováděného přístupu komunitně vedeného místního rozvoje, který umožní začleňující místní rozvoj a zapojení občanů a jejich organizací na místní úrovni. EHSV je přesvědčen, že by se komunitně vedený místní rozvoj mohl stát úspěšným evropským nástrojem místního rozvoje a jako takový mít mnoho výhod (36).

10.   Komplexní přístup k migrační politice

10.1

Debata o budoucnosti udržitelné Evropy nemůže ignorovat přístup Evropy k migraci. Demografický vývoj ukazuje, že Evropa bude migranty, jejich talent, dovednosti a podnikatelský potenciál potřebovat. Je nezbytně zapotřebí změnit diskurs a politiky v oblasti migrace na základě užší spolupráce se třetími zeměmi, aby se zajistila racionální debata vycházející ze skutečností. Uprchlíci a migranti by neměli být vnímáni jako hrozba, nýbrž jako příležitost pro evropský hospodářský a sociální model (37). Za tímto účelem potřebujeme pro oblast migrace komplexní přístup a strategii.

EU by měla přijmout politiky a opatření, jež zajistí bezpečnou, řízenou a legální migraci a rovněž posílí začlenění a sociální soudržnost. EU by měla na koordinaci úžeji spolupracovat s MOP, a to v té míře, v jaké jsou dotčeny programy pracovní migrace a začleňování.

EHSV vyzývá k zajištění bezpečných, legálních cest pro uprchlíky pro jejich příchod do EU. Aby se dosáhlo více možností slučování rodin, relokace a znovuusídlení, je zapotřebí koordinovaný přístup všech členských států a evropských a vnitrostátních zúčastněných stran, který se bude zakládat na sdílení odpovědnosti, spravedlivém přerozdělování, sbližování a dodržování základních práv.

Neprováděná integrace přináší hospodářská, sociálně-kulturní a politická rizika a náklady. Investice do integrace migrantů je proto nejlepší pojistkou proti případným budoucím nákladům, problémům a napětím.

Integrace je oboustranný proces a hostitelská komunita i migranti mají práva a povinnosti, a proto je třeba, aby nesly odpovědnost obě skupiny. Není spravedlivé ani udržitelné očekávat, že se nově příchozí integrují bez pomoci tváří v tvář značným sociálním, kulturním a ekonomickým překážkám. Aby byl tento proces usnadněn, měly by veřejné politiky řešit strach, obavy a pochybnosti různých skupin obyvatel ve společnosti v EU, a zabránit tak protiunijním a xenofobním projevům. Součástí příslušných politik by proto měl být jasný, jednotný a odůvodněný soubor povinností i důsledné odmítnutí protimigrační rétoriky a chování.

Války, změna klimatu a chybějící vyhlídky v třetích zemích mohou vést ke vzniku nepřetržitého a ještě silnějšího přílivu uprchlíků a migrantů. Omezování příčinných faktorů migrace obecně je celosvětovou výzvou. Kvůli rozrůstajícímu se fenoménu vysídlených osob dojde k nárůstu všech typů migrace (včetně klimatických uprchlíků). EU proto musí být lépe připravena na koordinaci jejich rozmístění napříč členskými státy. EHSV již zdůraznil, jak mohou nevyvážené hospodářské procesy v tomto ohledu destabilizaci prohloubit. EHSV proto podporuje postoj, že Lisabonská smlouva poskytuje dostatečně rozsáhlý mandát k přezkumu imigrační politiky s cílem upravovat status „osob vysídlených z environmentálních důvodů“.

11.   Rozpočet EU

11.1

EHSV uznává vysokou evropskou přidanou hodnotu programů, k nimž se vztahují nejdůležitější navýšení výdajů v návrzích Komise na víceletý finanční rámec (VFR) na období 2021–2027 (výzkum, vývoj a inovace, Erasmus+). Výbor se ovšem pozastavuje nad tím, že kvůli snahám o snížení rozpočtu EU, který se ze současného rozpočtu EU-27 snižuje o 1,16 % hrubého národního důchodu (HND) na pouze 1,11 % ve VFR po roce 2020, bylo těchto navýšení dosaženo za cenu výrazných škrtů v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), politiky soudržnosti a společné zemědělské politiky (SZP).

11.2

EHSV se pozastavuje nad navrhovanými škrty v plánovaných závazcích pro SZP. Kvůli těmto škrtům bude nemožné provést model udržitelného rozvoje venkova, realizovat celkový cíl nové reformy SZP a další cíle obsažené v nedávném sdělení Komise o budoucnosti potravinářství a zemědělství.

11.3

Bohužel se zdá, že se návrh Komise příliš orientuje na přístup, který má zachovat status quo. EHSV s politováním konstatuje, že dochází k nevhodnému spojení povahy a rozsahu nových výzev, jež má EU před sebou, a jejích ambicí a dostupných zdrojů k jejich uskutečnění.

11.4

Nedůvěra občanů vůči vnitrostátním a evropským demokratickým institucím vede k nárůstu politických hnutí, která zpochybňují demokratické hodnoty a zásady a samu EU. Některá z těchto politických hnutí jsou nyní ve vládách některých členských států EU.

Aby EU dokázala plnit své nové i stávající hospodářské, sociální a environmentální priority, potřebuje v této politicky kritické době silný rozpočet EU. Návrh Komise na víceletý finanční rámec (VFR) na období 2021–2027 je umírněný a neambiciózní. Stejně jako Evropský parlament a Evropský výbor regionů také EHSV vyzývá, aby zdroje činily 1,3 % HND a aby příjmy pocházely především z vlastních zdrojů EU, což by vedlo k tomu, že by se daňové výnosy pohybovaly na úrovni navrhované Skupinou na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, které předsedal Mario Monti (38).

EHSV se domnívá, že zdroje by členským státům měly být převáděny v souladu s kritérii iustitia distributiva, aby se znovunastolila cesta hospodářského a sociálního sbližování, která byla přerušena krizí (39).

EHSV se domnívá, že pro příští VFR je nezbytné navýšit financování, aby se umožnilo i) provádění Göteborského prohlášení o evropském pilíři sociálních práv členskými státy s cílem povzbudit tvorbu kvalitních pracovních míst v souvislosti s udržitelným rozvojem, ii) uskutečňování Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a iii) provádění Pařížské dohody, které podpoří spravedlivý přechod na ekologickou a digitalizovanou společnost.

EU potřebuje ambiciózní rozpočty, které budou nástrojem politik rozvíjejících zřetelnou strategii pro posílení Unie s větším důrazem na integraci, demokracii, silnější podporu organizací občanské společnosti v EU i mimo ni, silnější podporu podniků při řešení výzev v oblasti životního prostředí a digitálních technologií, silnější sociální rozměr a větší podporu života na venkově. Pouze takto může EU omezit a překonat vnitřní odstředivé síly a zabývat se vnějšími geopolitickými riziky.

EHSV podporuje návrh podmiňující přijímání finančních prostředků z EU členskými státy dodržováním zásady právního státu, která je podle článku 2 SEU základním pilířem hodnot Unie.

12.   Komunikace

12.1

I ty nejambicióznější politické koncepty a programy na úrovni EU nepřispějí k překlenutí stávající propasti mezi Unií a jejími občany, pokud se o nich nebude dostatečně komunikovat.

12.2

Tento nesoulad mezi iniciativami, činnostmi a rozhodnutími na úrovni EU a jejich vnímání občany způsobuje začarovaný kruh neinformovanosti nebo špatné informovanosti občanů, což vede k tomu, že populismus je ve většině členských států na vzestupu. Zároveň se v některých vrstvách obyvatelstva objevují protievropské nálady, které podrývají neustále probíhající práci na budování evropského projektu.

12.3

Z těchto důvodů je nezbytně zapotřebí komplexní společná komunikační strategie pro všechny orgány EU na všech úrovních, včetně všech subjektů občanské společnosti, abychom mohli potírat tuto nedostatečnou informovanost i záměrně zavádějící informace.

12.4

Účinná komunikační politika musí mít podobu skutečného dialogu mezi poskytovateli a příjemci informací, aby se zabránilo přístupu shora dolů.

12.5

Významné, důvěryhodné a živé informace o evropských tématech napomáhají osvětě a dávají vzniknout zájmu o evropské otázky.

12.6

EHSV, který prostřednictvím svých 350 členů propojuje EU s jejími občany, by měl pro taková koordinovaná opatření sloužit jako prostředník. Rozmanitost členů EHSV je hlavní výhodou, pokud jde o navázání kontaktu s co největším počtem občanů kdekoli v Evropě. Větší pozornost je třeba věnovat především mladým lidem.

EU musí lépe uznávat a podporovat stěžejní úlohu, kterou EHSV hraje při překlenování propasti mezi Evropou a občany.

EU musí také decentralizovat dialogy s občany, aby obce a regiony mohly začít rozvíjet společný evropský záměr a identitu.

Politiky EU by měly v mnohem větší míře reagovat na návrhy občanů, komunit a organizací občanské společnosti, aby pro ně existoval důvod se zapojit.

EHSV by měl každý rok na základě politických cílů uvedených v tomto stanovisku vyhodnocovat provádění politik EU v členských státech, aby občané získávali konkrétní odpovědi ohledně dopadu členství v EU na jejich každodenní životy.

V Bruselu dne 20. března 2019.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER


(1)  Smlouva o Evropské unii, článek 2.

(2)  Autorkou této definice udržitelného růstu je Kate Raworthová z Oxford University‘s Environmental Change Institute, která ji uvádí ve svém konceptu „koblihového hospodářství“(doughnut economics), přelomové alternativě k růstovému hospodářství, a novém modelu udržitelného hospodářství pro 21. století, který by mohl přispět k ukončení nerovností – https://www.kateraworth.com/doughnut/.

(3)  Tato definice vychází z práce Stena Thora a Ruzanny Tarverdaynové o udržitelné hospodářské soutěži: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0040162516000664?via%3Dihub.

(4)  Stanovisko EHSV ze dne 18. října 2017 k tématu Přechod k udržitelnější budoucnosti Evropy (Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 44).

(5)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o nárůstu neofašistického násilí v Evropě.

(6)  Stanovisko EHSV ze dne 7. prosince 2017 k tématu Klíčová úloha obchodu a investic při plnění a provádění cílů udržitelného rozvoje (Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 27).

(7)  Stanovisko EHSV ze dne 21. září 2016 k tématu Udržitelný rozvoj – mapování vnitřních a vnějších politik EU (Úř. věst. C 487, 28.12.2016, s. 41).

(8)  Stanovisko EHSV ze dne 14. listopadu 2012 k tématu Zásady, postupy a opatření pro provádění čl. 11 odst. 1 a čl. 11 odst. 2 Lisabonské smlouvy (Úř. věst C 11, 15.1.2013, s. 8).

(9)  Stanovisko EHSV ze dne 13. července 2016 k tématu Evropská občanská iniciativa (přezkum) (Úř. věst. C 389, 21.10.2016, s. 35).

(10)  Usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o pracovním plánu Evropské unie v oblasti mládeže na období let 2016–2018.

Strategie organizace Eurochild na zapojení dětí ze dne 5. dubna 2017.

Program OSN pro mladé lidi – Zapojení mladých lidí do rozvoje – shrnutí pokynů pro rozvojové partnery.

(11)  Stanovisko EHSV ke sdělení Komise ze dne 18. října 2018 k tématu Zapojovat, propojovat a posilovat mladé lidi: nová strategie EU pro mládež (Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 142).

(12)  Stanovisko EHSV ze dne 17. září 2015 k tématu Zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy (Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 183).

(13)  Usnesení EHSV ze dne 5. července 2017 Bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy a další záležitosti (Úř. věst. C 345, 13.10.2017, s. 11).

(14)  Celosvětová komise MOP pro budoucnost práce – Práce pro lepší budoucnost ze dne 22. ledna 2019.

(15)  Stanovisko EHSV ze dne 20. února 2019 ke sdělení Komise Roční analýza růstu na rok 2019: Pro silnější Evropu tváří v tvář celosvětové nejistotě (Úř. věst. C 190, 5.6.2019, s. 24).

(16)  Diskusní dokument Evropské komise Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030 ze dne 30. ledna 2019.

(17)  Zpráva o celosvětových hrozbách pro rok 2019 pro světové ekonomické fórum – shrnutí.

(18)  Stanovisko EHSV ze dne 25. ledna 2017 k tématu Evropský pilíř sociálních práv (Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 10).

(19)  OECD – Zpráva o ekonomických dopadech změny klimatu ze dne 2. září 2016.

(20)  Stanovisko EHSV ze dne 17. října 2018 k tématu Evropský pakt o financování opatření v oblasti klimatu ( Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 8 ).

(21)  Stanovisko EHSV ze dne 2. července 2015 k tématu Pařížský protokol – plán boje proti celosvětové změně klimatu po roce 2020 (Úř. věst. C 383, 17.11.2015, s. 74).

(22)  Stanovisko EHSV ze dne 6. prosince 2017 k tématu Příspěvek občanské společnosti k vypracování komplexní politiky EU v oblasti potravin (Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 18).

(23)  Stanovisko EHSV ze dne 27. dubna 2016 k tématu Balíček týkající se oběhového hospodářství (Úř. věst. C 264, 20.7.2016, s. 98).

(24)  Manifest udržitelné Evropy pro její občany ze dne 28. září 2018.

(25)  Sdělení Komise ze dne 14. října 2015 Obchod pro všechny.

(26)  Stanovisko EHSV ze dne 23. ledna 2019 k tématu Úloha domácích poradních skupin při monitorování provádění dohod o volném obchodu (Úř. věst. C 159, 10.5.2019, s. 28).

(27)  Stanovisko EHSV ze dne 23. ledna 2019 k tématu Reforma WTO s cílem přizpůsobit se vývoji v oblasti světového obchodu (Úř. věst. C 159, 10.5.2019, s. 15).

(28)  Tyto služby, které Komise označuje jako „základní služby“a jejichž vyčerpávající seznam 20. zásada neuvádí, spadají do „služeb obecného zájmu“, které podléhají závazkům veřejné služby. Pojem „základních služeb“v právních předpisech EU neexistuje, ty se věnují pouze veřejným službám (dopravě) a službám obecného zájmu (hospodářským, jiným než hospodářským).

(29)  EHSV v současné době v rámci svých příspěvků k vrcholnému setkání v Sibiu a dalším záležitostem pracuje na stanovisku z vlastní iniciativy k tématu Úsilí o lepší provádění sociálního pilíře a podpora základních služeb.

(30)  Stanovisko EHSV ze dne 17. října 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) (Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 165).

(31)  Stanovisko EHSV ze dne 20. září 2017 k tématu Příznivý daňový systém pro spravedlivou hospodářskou soutěž a hospodářský růst (Úř. věst. C 434, 15.12.2017, s. 18).

(32)  Viz poznámka pod čarou č. 31.

(33)  Stanovisko EHSV ze dne 20. září 2017 k tématu Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (Úř. věst C 434, 15.12.2017, s. 58).

(34)  Stanovisko EHSV ze dne 12. července 2018 k tématu Zdanění zisků nadnárodních společností plynoucích z digitální ekonomiky (Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 73).

(35)  Viz poznámka pod čarou č. 22.

(36)  Stanovisko EHSV ze dne 7. prosince 2017 k tématu Výhody komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD) pro integrovaný místní rozvoj a integrovaný rozvoj (Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 36).

(37)  Stanovisko EHSV ze dne 12. prosince 2018 k tématu Náklady neexistence imigrace a neprováděné integrace (Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 1).

(38)  Závěrečná zpráva a doporučení Skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje o budoucím financování EU– prosinec 2016.

(39)  Stanovisko EHSV ze dne 19. září 2018 k tématu Víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 106).


PŘÍLOHA

Následující pozměňovací návrhy byly v průběhu jednání zamítnuty, získaly však alespoň jednu čtvrtinu odevzdaných hlasů (čl. 59. odst. 4 jednacího řádu):

a)   Odstavec 1.5

Změnit:

Udržitelný růst znamená, že růst by neměl vycházet pouze z množství, ale i – ve skutečnosti dokonce spíše – z kvality, což znamená i) zákaz zneužívání životního prostředí nebo práce, ii) spravedlivé podmínky pro život, iii) hospodářský růst měřený nejen ročním tokem, nýbrž i stavem bohatství a jeho rozdělením, iv) plnění potřeb všech v míře, v jaké to naše planeta umožňuje, v) rozvoj ekonomik, díky nimž se můžeme rozvíjet bez ohledu na to, zda tyto ekonomiky rostou, či nikoli a vi) uzavřený tok příjmů mezi domácnostmi, podniky, bankami, vládami a obchodem, který funguje sociálním a ekologickým způsobem. Energie, materiály, svět přírody, lidská společnost, moc a bohatství, které sdílíme, to vše v současném modelu chybí. Neplacená práce pečujících osob – především žen – je ignorována, přestože žádné hospodářství by bez nich nemohlo fungovat. Koncept udržitelného růstu odkazuje k růstu, který uznává nejen ekonomické, ale také sociální a environmentální aspekty. V posledních letech byly představeny různé koncepty hospodářských modelů, například tzv. „koblihové hospodářství“ (doughnut economics), které si klade za cíl plnit potřeby všech (založené na 12 „sociálních zásadách“) v mezích možností naší planety (definovaných 9 „planetárními mezemi“). Proto byly předloženy návrhy na měření růstu pomocí ukazatelů, jež jdou „nad rámec HDP“.

Odůvodnění

Cílem je objasnit skutečnost, že vypuštěný text není obecně přijímanou definicí udržitelného růstu, ale odkazuje na hospodářský model, který prezentuje Kate Raworthová, jak je uvedeno v poznámce pod čarou. Text ve skutečnosti nepopisuje základní myšlenku tohoto „koblihového“ modelu, ale mísí předpoklady, vlastnosti, důsledky a aspekty měření, které s ním souvisejí.

Výsledek hlasování:

Pro

:

75

Proti

:

132

Hlasování se zdrželo

:

11

b)   Odstavec 1.6

Změnit:

Koncepce udržitelné konkurenceschopnosti Udržitelná konkurenceschopnost se naopak vztahuje na je naproti tomu model, který vyvažuje hospodářskou prosperitu, problémy životního prostředí a sociální začleňování. To mimo jiné odráží V této souvislosti je zapotřebí, aby index globální konkurenceschopnosti přizpůsobený pro potřeby udržitelnosti Světového ekonomického fórazohledňoval dva nové rozměry – environmentální a společenský .

Odůvodnění

Index konkurenceschopnosti přizpůsobený pro potřeby udržitelnosti konkrétně zohledňuje environmentální a sociální rozměr.

Výsledek hlasování:

Pro

:

64

Proti

:

147

Hlasování se zdrželo

:

13

c)   Rámeček 1 (za odstavcem 1.14), 2. odrážka

Změnit:

Konkurenceschopnost a udržitelnost si navzájem neodporují, pokud jsou do určování hodnoty výrobků a služeb na trzíchdefinice konkurenceschopnosti neoddělitelně zahrnuty sociální a environmentální aspekty. Konkurenceschopnost nesmíme definovat pouze prostřednictvím množství a tvorby cen, ale v ideálním případě musíme rovněž zohlednit evropské hodnoty, kvalitu a udržitelnost.

Odůvodnění

Konkurenceschopnost na trzích není vymezena definicemi.

Výsledek hlasování:

Pro

:

66

Proti

:

148

Hlasování se zdrželo

:

9

d)   Rámeček 1 (za odstavcem 1.14), 5. odrážka

Změnit:

Pokud má být konkurenceschopnost a hospodářská udržitelnost evropského systému s ohledem na meze naší jediné planety nově vymezena, musí eEvropské společnosti, pracovníci, spotřebitelé a celá občanská společnost musí plnit svou úlohu a své povinnosti a v očích zbytku světa se chovat jako lídři, pokud jde o udržitelnost.

Odůvodnění

Všechny subjekty občanské společnosti musí plnit svou úlohu a své povinnosti. Platí to bez ohledu na vymezené definice.

Výsledek hlasování:

Pro

:

56

Proti

:

138

Hlasování se zdrželo

:

9


Top