31.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 251/19

Hlavní zpravodaj:

Etele BARÁTH

1.1.

EHSV souhlasí s lotyšským předsednictvím, které uznává zásadní význam přezkumu strategie Evropa 2020 za účelem posílení evropské konkurenceschopnosti. EHSV podporuje přímou spojitost mezi lepší konkurenceschopností Evropy a stěžejní iniciativou Digitální agenda pro Evropu (1), včetně mimořádných důsledků pro průmysl, trh práce a společnost obecně, které byly Evropskou komisí a Radou podceněny. Situace vyžaduje zastřešující střednědobou a dlouhodobou vizi a silnější pocit odpovědnosti.

1.2.

Opatření navržená v tomto stanovisku EHSV by měla pomoci zajistit, aby se strategie Evropa 2020 (a poté Evropa 2030) stala postupně, v průběhu několika let, ústřední koncepcí, na níž dlouhodobě stojí hospodářské, sociální a územní strategie EU zohledňující škálu rozdílných realit v členských státech.

1.3.

Finanční krize má na provádění cílů strategie Evropa 2020 značný dopad, neboť vytváří omezení a tlaky týkající se účinnosti, přiměřenosti a legitimity jejích cílů a modelu řízení. Obecně lze říci, že EU je dnes mnohem vzdálenější cílům strategie Evropa 2020, než tomu bylo v roce 2010. Strategie v důsledku krize utrpěla.

1.4.

Podrobnosti o současném stavu lze nalézt v průzkumu Komise k přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období a ve stanovisku EHSV (2). Stanovisko obsahuje řadu zajímavých bodů, které je třeba vzít v úvahu s ohledem na progresivní změny, jež budou pro revidovanou strategii navrženy. EHSV při několika příležitostech zdůraznil, že Evropa nepotřebuje zcela novou, ale mnohem účinnější strategii.

1.5.

Nová Komise, která se ujala úřadu na podzim roku 2014, zveřejnila svůj pracovní program s názvem Nový začátek pro Evropu (3).

EHSV souhlasí se třemi pilíři pracovního programu:

1.6.

Nový pracovní program se zabývá realizací deseti politických směrů, jež tvoří priority předsedy Komise Jeana-Clauda Junckera. To vše je o to důležitější, vezmeme-li v úvahu, že některé z nich přímo podporují provádění strategie Evropa 2020:

1.6.1.

Spolu se strategií jejího provádění a široce rozšířenými informacemi o ní musíme mít i globální vizi. EHSV se domnívá, že strategie Evropa 2020 a investiční plán by měly být mnohem důkladněji propojeny.

1.6.2.

EHSV se v současné době v rámci stanoviska (5) zabývá tím, do jaké míry by měl investiční plán napravit hlavní nedostatky strategie Evropa 2020; nové finanční nástroje zvyšují šanci na plnění jejích cílů.

1.6.3.

EHSV souhlasí se zlepšením balíčku pro jednotný digitální trh (6) a provedením rozhodujícího kroku směrem k provádění digitální agendy, stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020. Zajištění digitální budoucnosti Evropské unie je jedním z hlavních pilířů podporujících konkurenceschopnost evropské ekonomiky a určujících udržitelný rozvoj evropské společnosti šetrné k životnímu prostředí. EHSV požaduje, aby byla přijata opatření, která zajistí, že silný nárůst oblastí působnosti digitálních aplikací využívaných obyvateli Evropy bude mít pozitivní dopad i na zaměstnání.

EHSV znovu vyjadřuje svou podporu přidělení finančních prostředků na pokrytí podfinancování širokopásmových a digitálních sítí, o němž ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020 (7) rozhodla Evropská rada.

1.6.4.

EHSV znovu potvrzuje svůj postoj k podpoře společné evropské energetické politiky a podporuje zásady, jako je přizpůsobování a snižování rozdílů v cenách energie, zlepšování podmínek pro vnitřní trh s energií, snižování energetické závislosti na státech, které nejsou členy EU, a podporování obnovitelných energií.

2.1.

Roční analýza růstu (8) zveřejněná koncem roku 2014 formálně zohledňuje nový plán rozvoje, který má pro budoucnost Evropské unie zásadní význam. Hlavní cíle evropského semestru, národních programů reforem a strategie Evropa 2020 by měly být nakonec sladěny prostřednictvím dlouhodobé vize:

2.1.1.

koordinované povzbuzení investic na základě Investičního plánu pro Evropu;

2.1.2.

obnovený závazek ke strukturálním reformám;

2.1.3.

úsilí o fiskální odpovědnost;

2.1.4.

co nejlepší využití flexibility stávajících pravidel.

2.1.5.

Je nezbytné zjednodušit systém správy s cílem zvýšit jeho účinnost a zvýšit společnou odpovědnost ze strany členských států a EU.

3.

Úpravy operačních programů, které byly vypracovány na základě dohod o partnerství mezi Komisí a členskými státy, jsou téměř dokončeny. Vzhledem k tomu, že program „Nový začátek“ bude mít nevyhnutelně dopad na různé vnitrostátní programy, a to jak z hlediska cílů, tak nástrojů, měla by být dosud vytvořená evropská koordinace posílena.

3.1.

Relevantnost, účinnost a účelnost způsobu, jakým jsou využívány strukturální fondy a Fond soudržnosti, mají výrazný vliv na rámce pro provádění nových finančních a právních nástrojů. EHSV navrhuje, aby se vytvořil přehled investic do infrastruktury a programů hospodářského rozvoje podporovaných z fondů a byl uveden do souladu s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI) (9).

3.2.

Plnění cílů investičního plánu a Evropského fondu pro strategické investice, zvýšení multiplikačního efektu fondů EU v období let 2014–2020 a zdvojnásobení hodnoty inovativních finančních nástrojů jsou pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 zásadní.

3.3.

EHSV, VR a poslanci Evropského parlamentu předložili několik možností k provedení určitých úlev v přechodném období, s cílem navýšit zdroje a znovu nastartovat investice EU. Mělo by se zvážit, jak by bylo možné v souladu s přístupem Komise z výpočtu schodku vyjmout spolufinancování poskytované členskými státy strukturálním fondům využívaným k dlouhodobým sociálním investicím (zejména v oblasti vzdělávání), aniž by se měnila pravidla. EHSV podporuje probíhající debatu v rámci Evropské komise zaměřenou na uplatňování takzvaného zlatého pravidla financování (golden rule), aby byly v rámci finančních předpisů HMU vyňaty budoucí investice veřejné správy z výpočtu čistých schodků veřejných financí (10).

3.4.

Z finanční stránky je důležité najít komplexní přístup pro různé druhy výdajů, jako je systém spolufinancování pro transevropské sítě (11) a Nástroj pro propojení Evropy (12), a vnitrostátní investice spolufinancované z ESFI. V tomto směru je nutné ujasnění ze strany Komise.

3.5.

Mezi cíli strategie Evropa 2020 je kromě zlepšení dlouhodobé konkurenceschopnosti důležité, aby se strukturální fondy více zaměřily na provádění programů v oblasti životního prostředí nebo programů s lidským hlediskem, což by zároveň podpořilo udržitelný rozvoj faktorů „nad rámec HDP“ (13). Díky dodatečným možnostem financování by se mělo rozšířit větší zaměření na způsob rozvoje „zaměřeného na výrobu“ a na oblasti podporující společnost, rodiny a individuální hodnoty, jako jsou vzdělávání a zdravotní péče.

4.

EHSV je pevně přesvědčen, že revidovaná a posílená strategie Evropa 2020 by mohla hrát klíčovou roli při provádění nové evropské správy ekonomických záležitostí zaměřené na větší konkurenceschopnost a rozvoj.

4.1.

Kvůli měnícím se prioritám a v zájmu zajištění úspěšného provádění strategie Evropa 2020 by bylo vhodné, aby existovalo jedno správní místo schopné zajistit účinnou koordinaci a racionalizaci úkolů a postupů, včetně agentur EU.

4.2.

Stojí za zvážení, zda vytvořit jedno správní místo, které by řídilo a kontrolovalo spolupráci mezi agenturami a koordinaci mezi reálnou ekonomikou a celoevropskou a vnitrostátní/regionální úrovní, nebo za tímto účelem přeměnit stávající orgán. Tento přístup by mohl zabránit překrývání činností a vytvořit lepší součinnost.

5.1.

Protože jsou správní vazby v rámci strategie Evropa 2020 mezi krátkodobými a dlouhodobými cíli velmi slabé, je nezbytné učinit alespoň následující kroky:

5.1.1.

roční analýza růstu by měla obsahovat odkaz na pokrok ve strategii Evropa 2020;

5.1.2.

Velmi rozdílné podmínky v členských státech vyžadují flexibilitu při posuzování a jasné cíle a cílené nástroje v doporučeních pro jednotlivé země, například:

a.

provádění spolu s „udržitelnou konkurenceschopností“;

b.

přijetí politik podporujících novou ochranu blahobytu a životního prostředí (15);

c.

zavedení nového celounijního ukazatele trendů na trhu práce při vytváření skutečných nových pracovních míst na úrovni EU.

7.1.

EHSV souhlasí s názorem Komise, že digitální technologie přinášejí nové způsoby výroby zboží, poskytování služeb a přetvářejí styl, jakým žijeme, pracujeme a učíme se (16). Příspěvkem EHSV týkajícím se provádění stěžejní iniciativy Digitální agenda pro Evropu (17) a nejdůležitějšími ústředními tématy pro ambiciózní jednotný digitální trh jsou následující návrhy:

7.2.

Rozvoj digitálních technologií a rychlé rozšiřování jejich oblastí působnosti se projevuje téměř ve všech odvětvích hospodářství v podobě významné strukturální změny. Občanů se to týká nejen jako spotřebitelů, ale také a zejména v rámci jejich pracovní činnosti. Digitální technologie využívané na pracovišti vedou kromě zvýšení autonomie a flexibility rovněž k tlaku racionalizovat, což má značný dopad na zaměstnance, který může vést až ke ztrátě zaměstnání. V této souvislosti EHSV považuje rozsáhlé vynětí těchto otázek z téměř všech iniciativ Digitální agendy pro Evropu za závažný nedostatek, a požaduje změnu přístupu, a sám k tomu přijme stanovisko z vlastní iniciativy (19).

8.1.

Kroky směrem ke správě zaměřené na rozvoj

9.

Předpoklady pro „řádnou“ správu zaměřenou na rozvoj: