7.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 68/40

—

s ohledem na Evropskou chartu pro malé podniky přijatou v průběhu zasedání Evropské rady, které se konalo ve Feiře ve dnech 19. až 20. června 2000,

—

s ohledem na doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (MSP) (1),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2011 nazvané „Průmyslová politika: posilování konkurenceschopnosti“ (COM(2011)0642),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2011 nazvané „Malé podniky, velký svět – nové partnerství na pomoc malým a středním podnikům při využívání celosvětových příležitostí“ (COM(2011)0702),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 23. listopadu 2011 nazvanou „Snížení regulační zátěže malých a středních podniků na minimum – přizpůsobení právních předpisů EU potřebám mikropodniků“ (COM(2011)0803),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. února 2011 s názvem „Přezkum iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu“ (COM(2011)0078),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – Společně pro nový růst“ (COM(2011)0206),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

—

s ohledem na návrh nařízení předložený Komisí dne 30. listopadu 2011, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020) (COM(2011)0834),

—

s ohledem na zprávu Komise o konkurenceschopnosti za rok 2011 (COM(2011)0642),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2011 o praktických aspektech revize nástrojů EU na podporu financování malých a středních podniků v příštím programovém období (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o průmyslové politice pro éru globalizace (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o přezkumu iniciativy „Small Business Act“ (4),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0293/2012),

A.

vzhledem k tomu, že mikropodniky a MSP se v době hospodářské krize potýkají s obtížným přístupem k financování, zejména pokud jde o malé úvěry na podporu jejich rozvoje;

B.

vzhledem k tomu, že v rámci jednotného trhu je mezinárodně činných pouze 25 % malých a středních podniků EU, za hranicemi EU je mezinárodně činných pouze 13 %; vzhledem k tomu, že zboží nebo služby vyváží pouze 24 % mikropodniků oproti 38 % malých podniků a 53 % středních podniků;

C.

vzhledem k tomu, že téměř jedna třetina administrativní zátěže spojené s právními předpisy EU vzniká především v důsledku jejich nepřiměřeného a neefektivního uplatňování na úrovni členských států, což znamená, že kdyby členské státy prováděly právní předpisy EU ve vlastním právu efektivnějším způsobem, bylo by možné ušetřit až 40 miliard EUR (5);

D.

vzhledem k tomu, že více než 96 % malých a středních podniků v Evropské unii má méně než 50 zaměstnanců a roční obrat nižší než 10 milionů EUR; vzhledem k tomu, že jejich schopnost vyvážet zboží a služby za hranice svých států je omezená, zejména v důsledku vysokých fixních nákladů spojených s mezinárodním obchodem, právní nejistotou a nesourodostí právních předpisů;

E.

vzhledem k tomu, že 85 % veškerých nových pracovních míst v EU vytvořily v období 2002 až 2010 malé a střední podniky, především pak nové firmy; vzhledem k tomu, že 32,5 milionu lidí v EU jsou osoby samostatně výdělečně činné;

F.

vzhledem k tomu, že průmysl plní v evropském hospodářství klíčovou úlohu, vytváří 25 % přímých pracovních míst v soukromém sektoru EU a má 80 % podíl na soukromém výzkumu a vývoji;

G.

vzhledem k tomu, že tvorba pracovních příležitostí v ekologických odvětvích byla po celou dobu hospodářského poklesu ve srovnání s mnoha jinými odvětvími pozitivní a že se předpokládá, že tomu tak bude v budoucích letech (6);

H.

vzhledem k tomu, že internet a zařízení informačních a komunikačních technologií umožňují malým a středním podnikům nabízet služby po celém světě a hrají zásadní úlohu v tom, že zvyšují schopnost těchto podniků přispívat k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst;

I.

vzhledem k tomu, že podle odhadů Komise by politiky podporující přechod k ekologickému hospodářství, jako je politika účinného využívání zdrojů, politika energetické účinnosti a politiky v oblasti změny klimatu, mohly do roku 2020 vytvořit více než 9 milionů pracovních míst, zejména v rámci malých a středních podniků;

1.

poukazuje na obecné strukturální a regulační výzvy, jimž čelí MSP a mezi něž patří přístup k financování a lidským a organizačním zdrojům; vítá v tomto ohledu skutečnost, že Komise vyvíjí úsilí o propagaci a podporu hospodářské činnosti malých a středních podniků na jednotném trhu a na trzích třetích zemí; poukazuje na to, že internacionalizace malých a středních podniků by měla být obecně považována za proces; zdůrazňuje, že aby byly MSP úspěšné v rozšiřování svého podnikání mimo EU, potřebují poradenské služby již na své místní úrovni, a nikoli pouze na trzích třetích zemí; klade důraz na to, že tuto potřebu je nutné zohlednit v rámci podpůrných politik EU;

2.

poukazuje na to, že malé a střední podniky jsou velmi různorodé; zdůrazňuje proto, že Komise by při navrhování nových politik pro malé a střední podniky měla zohlednit různé výzvy, jimž podniky čelí v závislosti na velikosti a odvětví;

3.

připomíná, že malé a střední podniky mají více než větší firmy prospěch z internacionalizace, která vede k výměně osvědčených postupů, lepší absorpci přebytků produkce, ke zlepšení nabídky vstupních produktů prostřednictvím dovozu, a tedy k větší konkurenceschopnosti, takže vyvážející malé a střední podniky trvale dosahují lepších výsledků než stejně velké nevyvážející podniky a vedou k většímu blahobytu v rámci celého hospodářství i v případě spotřebitelů;

4.

odmítá názor, že ochrana malých a středních podniků EU před mezinárodní konkurencí by jim mohla pomoci růst a dosahovat na mezinárodním poli lepších výsledků; spíše se domnívá, že EU by měla podporovat pozitivní program EU pro malé a střední podniky na mezinárodních jednáních za účelem oboustranného snížení překážek v zájmu malých a středních podniků na celém světě;

5.

domnívá se, že účinná ochrana malých a středních podniků před nekalými obchodními praktikami partnerských zemí EU je stejně důležitá jako pomoc malým a středním podnikům, které chtějí působit na mezinárodní scéně; domnívá se, že internacionalizace a ochrana jsou v rámci globalizačního procesu dvě strany jedné mince;

6.

zdůrazňuje, že sdělení mělo uznat rozdíly mezi odvětvími, protože internacionalizace malých a středních podniků v oblasti služeb je zcela jiná než internacionalizace malých a středních podniků v oblasti výroby; upozorňuje, že mnohé malé a střední podniky z oblasti služeb, které představují většinu malých a středních podniků, často nepotřebují dosáhnout minimální velikosti pro zahájení vývozu a měly by prospěch především z otevřenějších předpisů a přístupu k informačním a telekomunikačním technologiím v cílových zemích, zatímco průmyslové malé a střední podniky by měly větší prospěch z lepších podmínek v rámci logistiky dopravy a z usnadnění obchodu;

7.

upozorňuje na to, že většina veřejných politik na podporu internacionalizace malých a středních podniků v EU se zaměřuje na výrobu, a doporučuje proto, aby došlo k jejich úpravě, při níž by se zohlednily odlišné potřeby malých a středních podniků v oblasti služeb; doporučuje především přehodnocení požadavku minimální velikosti u podpůrných programů pro malé a střední podniky, jež se obvykle opírají o vývozní model průmyslových malých a středních podniků, podle něhož může firma expandovat do zahraničí po dosažení určité minimální velikosti;

8.

domnívá se, že i když se sdělení skutečně snaží řešit problémy, s nimiž se malé a střední podniky při hledání zahraničních obchodních příležitostí setkávají, dostatečně není v něm zdůrazněno, že poskytování poradenství, návrhů a podnětů k internacionalizaci malým a středním podnikům je žádoucí způsob veřejné činnosti; domnívá se, že by EU měla, a to opět po dohodě s členskými státy, aktivně podporovat a propagovat pobídky rozvoje malých a středních podniků ve strategických odvětvích tím, že dodá význam již existujícím iniciativám, zejména pokud jde o výrobní činnosti s vysokou přidanou hodnotou a technologicky vyspělé výrobní činnosti nabízející konkurenční výhodu před rozvíjejícími se ekonomikami; zdůrazňuje, že je proto třeba najít slibné mezery na trhu, což se již začalo začleňovat do jiných politických dokumentů EU, jako je zpráva skupiny na vysoké úrovni o klíčových technologiích;

9.

vyzývá Komisi, aby co nejdříve uvedla do provozu mnohojazyčný internetový portál, o jehož vytvoření se hovoří ve sdělení, a aby jej plně zprovoznila nejpozději do konce roku 2013; je si vědom značné různorodosti malých a středních podniků a jejich otázek, domnívá se však, že tento portál spíše než duplikovat stávající portály, by je měl propojovat a být snadno přístupný a uživatelsky vstřícný a neměl by v případě malých a středních podniků vést k dalším nákladům spojeným s vyhledáváním; zdůrazňuje, že portál pravděpodobně zvýší mezinárodně působící počet malých a středních podniků v EU;

10.

vyzývá k větší a účinnější podpoře přístupu malých a středních podniků na jednotný trh a trhy třetích zemí, a to na úrovni EU, členských států i na regionální úrovni, zejména pokud jde o propagování informací a přístup k nim, ochranu práv duševního vlastnictví, účast na veřejných zakázkách, informační a komunikační technologie a otázky týkající se normalizace a regulace; je přesvědčen, že Evropská podniková síť (EEN) je účinným nástrojem k dosažení těchto cílů; sdílí názor, že na základě důkladného posouzení by měl být zaveden nový model řádné správy Evropské podnikové sítě, aby se zvýšila její účinnost, snížila administrativní zátěž a zátěž spojená s jejím řízením a aby byla zajištěna podpora odpovídající individuálním potřebám; domnívá se, že tato podpora by měla podnikům pomáhat při získávání nezbytných dovedností a při vytváření strategie zaměřené na expandování na zahraniční trhy a sladěním nabídky a poptávky podporovat spolupráci mezi podniky;

11.

je přesvědčen, že Evropská podniková síť dosáhne svého maximálního přínosu pro malé a střední podniky v EU teprve poté, co dojde k lepšímu fungování a správě jejích základních organizací a ke zvýšení povědomí o podpůrných službách, které nabízí;

12.

naléhavě vyzývá členské státy, aby schválily jednotnou síť asistenčních služeb pro vývozce na místní a regionální úrovni a spolupracovaly s podniky, obchodními komorami, vysokými školami a dalšími zúčastněnými stranami, aby malé a střední podniky mohly mít k dispozici jedinou snadno identifikovatelnou kontaktní osobu a mohly ve svém mateřském jazyce získat na míru upravené poradenství, ekonomické analýzy zahraničních trhů a informace o pomoci, možnostech vývozu, existujících překážkách obchodu (celních i necelních), ochraně investic, platných ustanoveních o řešení sporů, administrativních formalitách a konkurentech na trzích třetích zemí, jež by mohly okamžitě využít; domnívá se, že tato asistenční služba by měla v souladu s Evropskou chartou pro malé podniky přispět k výměně osvědčených postupů;

13.

doporučuje, aby se více informací zaměřovalo na malé podniky a mikropodniky, jež jsou skupinou malých a středních podniků, která je nejméně aktivní na mezinárodní úrovni a má nejslabší povědomí o svém vývozním potenciálu a výhodách, jež by jim mohla internacionalizace přinést;

14.

sdílí názor, že podpůrné programy financované z veřejných zdrojů by měly být realizovány co nejrentabilnějším způsobem, což platí zvláště v době, kdy se hospodářství EU stále ještě zotavuje z nejhorší krize, jaká je za poslední desítky let zasáhla; poukazuje v této souvislosti na to, že kvalita programů by měla zůstat minimálně na stejné úrovni;

15.

podporuje návrh, aby byl velký počet místních, regionálních, státních a unijních podpůrných programů podroben „mapování situace v oblasti podpůrných služeb“; domnívá se, že součástí tohoto mapování by měly být iniciativy soukromého sektoru a místní iniciativy zaměřené na pomoc malým a středním podnikům v přístupu k financování, zejména iniciativy zjednodušující přístup mikropodniků k úvěrům a také hodnocení účinnosti současných podpůrných programů EU; domnívá se, že mapování podpůrných služeb by mělo být prováděno pravidelně a mělo by sloužit jako základ pro referenční a vyhodnocovací systém; je přesvědčen, že úvodní mapování by mělo sloužit jako základ pro posouzení účinnosti stávajících podpůrných programů EU; podotýká, že se při tomto mapování nemusí podařit zachytit všechny iniciativy, zejména pokud jsou malé nebo neformální a pokud by náklady nebo účelnost těchto snah nebyly rentabilní;

16.

očekává, že do konce roku 2012 budou předloženy první konkrétní návrhy na zjednodušení a koordinaci stávajících podpůrných programů EU, aby byly efektivní a odpovídaly potřebám malých a středních podniků v EU; domnívá se, že opatření EU musejí zabránit jakémukoli zdvojování či vytváření paralelních struktur a prokázat jasný přínos ze strany EU; zastává názor, že s ohledem na zásadu subsidiarity by měly být respektovány stávající podpůrné struktury členských států; domnívá se, že služby pro jednotlivé malé a střední podniky v EU se musejí zaměřovat na organizaci, která byla vyhodnocena jako nejbližší jejich individuálním podnikatelským potřebám; žádá Komisi, aby o probíhajícím mapování situace pravidelně informovala příslušné výbory Parlamentu;

17.

poukazuje na to, že tato nová činnost EU musí mít oproti stávajícím nástrojům prokazatelný přínos; domnívá se, že k tomuto přínosu dochází, pokud došlo k selhání trhu z hlediska zeměpisného nebo věcného (tzv. „bílá místa“) nebo pokud je nutné podpořit zastoupení obchodně-politických zájmů EU nebo sběr informací pro databázi přístupu na trh;

18.

zdůrazňuje, že do přehodnocení stávajícího podpůrného rámce je nutné zapojit i malé a střední podniky; vyzývá, aby do provádění tohoto přehodnocení byly důkladně zapojeny malé a střední podniky společně s Evropskou podnikovou sítí a organizacemi evropských podniků;

19.

trvá na tom, že nástroje, jež jsou v současnosti k dispozici všem vyvážejícím podnikům v EU, jako je databáze o přístupu na trhy a asistenční služba pro vývozce „Export Helpdesk“, by měly být přizpůsobeny potřebám malých a středních podniků; oceňuje zřízení asistenční služby pro otázky ochrany obchodu určené malým a středním podnikům („SME TDI helpdesk“); doporučuje větší soulad mezi jednotlivými podpůrnými strukturami evropských malých a středních podniků ve třetích zemích;

20.

domnívá se, že pokud se na základě mapování ukáže, že je to nutné a možné, měla by se navrhnout a prostřednictvím společné obchodní politiky EU nebo jiného vhodného nástroje EU realizovat praktická a nákladově efektivní řešení, která by pomohla malým a středním podnikům překonat nedostatek pracovního kapitálu, zejména kapitálu potřebného k počáteční investici a k zahájení financování vývozů;

21.

domnívá se, že i při efektivním využívání stávajících vnitrostátních struktur jsou potřebné iniciativy EU na trzích třetích zemí, pokud se zjistí, že tam jsou přínosem; vybízí ke spolupráci mezi odborníky ve veřejném i soukromém sektoru, včetně vytvoření týmů pro přístup na trh na úrovni EU; souhlasí s tím, že malé a střední podniky z některých menších a novějších členských států jsou v nevýhodě, protože mohou na některých trzích třetích zemí postrádat diplomatické zastoupení či zkušené partnery, příp. obojí; zdůrazňuje však, že iniciativy EU nesmějí zasahovat do hospodářské soutěže mezi jednotlivými společnostmi z různých členských států na třetích trzích;

22.

zdůrazňuje, že internacionalizace malých a středních podniků je proces a k tomu, aby byl úspěšný, potřebují malé a střední podniky podpůrná opatření na místní úrovni, nejen na třetích trzích; je si vědom toho, že na třetích trzích může být společné úsilí EU týkající se lobbingu, obchodní politiky a přístupu na trh či doplňkové programy k řešení problematiky selhání trhu pro tento proces podstatným přínosem;

23.

vyzývá Komisi, aby s cílem zabránit duplikaci činností vytvářela nové struktury až poté, co přezkoumá financování, zjistí, jaké poradenské služby jsou poskytovány v členských státech, a náležitě posoudí jejich účinnost a také skutečnosti, které prokazatelně vyžadují vytvoření nových struktur;

24.

podporuje návrh Komise na zintenzivnění spolupráce mezi různými obchodními sdruženími, obchodními komorami a dalšími subjekty působícími na jednotném trhu a ve třetích zemích s cílem umožnit vznik obchodních partnerství, vytváření uskupení a přístup na nové trhy, a podpořit tak proces internacionalizace, kdy na počátku je jeden podnik a na konci síť nebo pobočky na mnoha místech, s cílem podpořit komplexnější a udržitelnější projekty internacionalizace, jichž by se účastnily různé podniky a další podpůrné veřejné organizace a instituce;

25.

zdůrazňuje význam území, na němž působí malé a střední podniky, a vyzývá Komisi a členské státy, aby soustavně spolupracovaly s místními orgány s cílem rozšířit vytváření sítí;

26.

domnívá se, že je třeba podpořit zakládání společných podniků a jiných dohod o partnerství s malými a středními podniky a mezi nimi navzájem jakožto strategii zaměřenou na pronikání na nové trhy, rozvíjení projektů přímých investic na jednotném trhu a ve třetích zemích a účasti na nabídkových řízeních; vyzývá Komisi, aby uvolnila zdroje na podporu této mezinárodní spolupráce;

27.

připomíná, že uskupení a sítě lze často vytvářet virtuálně i fyzicky; vybízí členské státy, aby propagovaly nezbytné nástroje a zdroje pro snadnější vytváření virtuálních uskupení a sítí;

28.

doporučuje členským státům, aby na mezinárodních fórech a konferencích aktivně podporovaly úlohu Komise při rozšiřování přístupu malých a středních podniků na trhy třetích zemí;

29.

doporučuje, aby Komise vzala v úvahu všechny rozměry internacionalizace, zejména vývoz a dovoz, včetně různých forem hospodářských partnerství a spolupráce; konstatuje, že tento druhý rozměr není ve sdělení dostatečně zdůrazněn;

30.

požaduje, aby evropské politiky na podporu malých a středních podniků byly více propojeny, zejména pokud jde o inovace, růst, internacionalizaci, produktivitu, omezování nákladů a byrokracie, kvalitu lidského kapitálu a sociální odpovědnost;

31.

vítá nový program pro konkurenceschopnost malých a středních podniků (COSME); poukazuje na úspěšná opatření Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace; domnívá se, že v rámci nového programu je nutné pokračovat v opatřeních, jako je Skupina nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro snižování administrativní zátěže a Evropská podniková síť, a dále je rozšiřovat; zdůrazňuje, že je nutné zlepšit přístup malých a středních podniků k financování a posílit úlohu, kterou by mohl sehrát soukromý sektor; požaduje zjednodušení a racionalizaci nejrůznějších nástrojů Unie umožňujících přístup k úvěrům, zárukám nebo rizikovému kapitálu, zejména s ohledem na malé a střední podniky s plány v oblasti internacionalizace; vyzývá k přehodnocení nákladů a dostupnosti základních bankovních služeb z hlediska malých a středních podniků zapojených do přeshraničního obchodu, zejména obchodu v různých měnách, a to i mimo území EU; doporučuje členským státům, aby projednaly možnost využít část svých státních příjmů z daní právnických osob k zajištění snadnějšího přístupu malých a středních podniků k zárukám za úvěry; zdůrazňuje, že veškeré nástroje, zejména ty nefinanční, by měly vycházet z kritického posouzení CIP a být přijaty v úzké spolupráci s organizacemi MSP;

32.

zdůrazňuje, že ve víceletém finančním rámci je nutné podstatně navýšit rozpočet plánovaný na program COSME, zejména co se týká případů závažného selhání trhu ovlivňujících financování malých a středních podniků, i podporu EU pro převody podniků; v tomto ohledu je přesvědčen, že je žádoucí dále se zabývat vymezením hranic mezi programem COSME a Horizont 2020, pokud jde o jejich náplň a rozpočet, aby se tak malé a střední podniky mohly v dané oblastí snáze orientovat;

33.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že malé a střední podniky budou mít k dispozici dostatek záruk za vývozní úvěry;

34.

poukazuje na význam podnikatelů s kvalifikací a odborným vzděláním, jež jsou nezbytné při zvládání problematiky mezinárodního obchodu; vyzývá Komisi, aby podpořila program Erasmus pro mladé podnikatele a zvážila možnost vytvoření programu Erasmus Mundus pro podnikatele, který by nadaným podnikatelům umožňoval načerpat zkušenosti a vytvořit si kontakty na špičkových pracovištích za hranicemi EU, zejména díky kvalitnímu vzdělávání v oblasti podnikové kultury, jenž by umožnilo vytvořit si představu o podnikání na mezinárodní úrovni, a získat tak nezbytné klíčové nástroje pro zajištění konkurenceschopnosti na světovém trhu; vyzývá Komisi a členské státy, aby do programu Erasmus pro všechny zapojily mladé podnikatele a průmyslovou politiku, a to napříč evropskými politikami, jež spadají pod tento program;

35.

vítá návrh na přehodnocení evropské normalizace, který předložila Komise; zdůrazňuje potřebu jednotnějšího systému mezinárodních norem, který by umožnil interoperabilitu a omezil počet překážek bránících malým a středním podnikům v internacionalizaci;

36.

podporuje evropský systém normalizace, který systematičtěji zahrnuje malé a střední podniky do rozhodovacích procesů, přičemž respektuje ověřenou zásadu vnitrostátního delegování; vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření, která by zajistila lepší přístup malých a středních podniků k normám vytvořeným evropskými normalizačními orgány a jejich finanční dostupnost, aby byla umožněna interoperabilita a aby se omezily některé podstatné překážky, jimž tyto podniky čelí na cestě k mezinárodnímu působení; zdůrazňuje, že přizpůsobení normalizační politiky EU v oblasti informačních a komunikačních technologií vývoji trhu a politiky je klíčovým nástrojem pro zapojení malých a středních podniků do systémů elektronického podnikání, elektronického obchodu, elektronické podpory nákladní dopravy (e-freight), do inteligentních dopravních systémů (ITS) atd.;

37.

zdůrazňuje, že pro podporu internacionalizace malých a středních podniků má klíčový význam jednoduchý, účinně fungující a finančně dostupný systém práv duševního vlastnictví a autorských práv; soudí, že malé a střední podniky potřebují účinnou ochranu práv duševního vlastnictví, která by podpořila rozvoj nových technologií jakožto základu jejich mezinárodních aktivit;

38.

zdůrazňuje, že malé a střední podniky nemají dostatečné prostředky pro boj proti porušování práv duševního vlastnictví na třetích trzích; vyzývá ke konkrétním iniciativám ze strany EU, které by posílily ochranu práv duševního vlastnictví malých a středních podniků v těchto třetích zemích, jak toho bylo dosaženo pomocí asistenční služby pro malé a střední podniky týkající se otázek práv duševního vlastnictví v Číně; poznamenává, že tento model asistenční služby se nyní v rámci pilotního testování rozšiřuje na vybrané země sdružení ASEAN a Jižní Ameriky; zdůrazňuje, že je třeba provést řádné vyhodnocení stávajících asistenčních služeb s cílem optimalizovat fungování tohoto modelu před jeho dalším rozšiřováním; naléhavě žádá Komisi, aby po získání zkušeností z tohoto posouzení zřídila podobné asistenční služby na prioritních trzích, kde práva duševního vlastnictví představují závažný problém; vyzývá Komisi a členské státy k posílení celní spolupráce v EU a se třetími zeměmi při zabavování padělaného zboží a zjednodušování celních postupů;

39.

poukazuje na to, že je důležité vytvořit zjednodušený a transparentní regulační rámec EU v oblasti zadávání veřejných zakázek, aby malé a střední podniky získaly k těmto zakázkám v EU a ve třetích zemích lepší přístup, a to i na základě uplatňování zásady „pouze jednou“ a využívání systémů elektronického přenosu a také uvedením Evropského kodexu osvědčených postupů, který usnadňuje přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám, do praxe; domnívá se, že zadávání veřejných zakázek je účinným nástrojem veřejné politiky, který podporuje schopnost tuzemských malých a středních podniků dosáhnout technických inovací a umožňuje jim dosáhnout velikosti, která je nutná k působení na mezinárodním poli; vyzývá k lepšímu stanovení veřejných zakázek i k tomu, aby se veřejné zakázky vztahovaly i na služby;

40.

očekává, že Komise přijme iniciativu, která zajistí, že malé a střední podniky v EU budou mít přístup k zadávání veřejných zakázek na trzích třetích zemí za stejných podmínek jako jiné společnosti; doufá, že nedávno zveřejněný návrh nařízení o trhu EU v oblasti veřejných zakázek podpoří vzájemnou otevřenost, z čehož by měly těžit malé a střední podniky v EU; žádá, aby EU vypracovala ambiciózní společnou průmyslovou politiku založenou na podpoře výzkumu a inovací, využívající zcela nové možnosti financování, jako jsou projektové dluhopisy, a podporující rozvoj malých a středních podniků, zejména prostřednictvím přístupu k veřejným zakázkám, aby si zachovala konkurenceschopnost vůči novým významným aktérům v oblasti průmyslu a výzkumu; vyzývá EU, aby zvyšovala hodnotu evropské produkce tím, že bude spotřebitelům poskytovat lepší informace o kvalitě, zejména tím, že přijme nařízení o označování původu výrobků dovážených do EU („made in“);

41.

důrazně naléhá na členské státy, aby co nejdříve, nejpozději však do konce roku 2012 dokončily dohodu o společném patentovém systému, neboť pouze tak může EU poskytnout podnikům snadný a finančně dostupný přístup k patentové ochraně na jednotném trhu, který by byl podobný jako v případě jejich konkurentů v USA, Číně a Japonsku;

42.

doporučuje, aby stávající centra EU pro malé a střední podniky byla rozšířena pouze s patřičným ohledem na závěry posouzení účinnosti stávajících center a hlavní obecné zásady; konstatuje, že tato centra by lépe fungovala ve spojení se společnými asistenčními službami uzpůsobenými jejich potřebám a jako střediska sdružených služeb (tzv. „one-stop-shops“) s jedním kontaktním místem pro malé a střední podniky EU ve třetích zemích; domnívá se, že iniciativy EU by měly být zaměřeny na oblasti, kde malé a střední podniky skutečně působí;

43.

vyzývá k přesnějšímu stanovení prioritních trhů pro malé a střední podniky na základě programu EU pro obchodní vyjednávání; připomíná, že prioritní trhy by měly samozřejmě zahrnovat rychle rostoucí trhy, jako jsou například země BRIC, ale musejí vzít také v úvahu, jak malé a střední podniky vnímají možnosti internacionalizace v rozvinutých zemích a sousedících regionech; za hlavní kritéria, podle nichž by měl vzniknout seznam prioritních trhů, považuje proto růst trhů hostitelských zemí a mezery ve stávajících podpůrných systémech; doporučuje, aby na tento seznam byly některé přidány země sousedící s EU, zejména země na západním Balkánu a ve Středomoří nebo země se společnými hranicemi s EU, protože většina malých a středních podniků směřuje své vývozy nejprve k obchodním partnerům v sousedních zemích a protože obchod EU s těmito zeměmi hraje významnou úlohu v růstu a stabilitě těchto zemí;

44.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že při všech obchodních jednáních budou zohledňovány specifické potřeby a zájmy malých a středních podniků; poznamenává, že by to znamenalo určit ty oblasti jednání, jejichž problémy se týkají více malých a středních podniků než jiných kategorií podniků, a při vyjednávání obchodních dohod se třetími zeměmi se na tyto oblasti zaměřit; podporuje reformu vícestranného rámce pro zapojení malých a středních podniků do Světové obchodní organizace a pro zajištění rychlejší arbitráže a řešení sporů v případě malých a středních podniků;

45.

zdůrazňuje, že investování v zahraničí je pro malé a střední podniky nejnáročnější formou internacionalizace; doporučuje, aby EU v budoucnu při jednání o dvoustranných investičních dohodách zohlednila potřebu malých a středních podniků týkající se větší bezpečnosti jejich přímých zahraničních investic;

46.

považuje lepší, levnější a rychlejší přístup malých a středních podniků k antidumpingovým postupům za klíč k jejich lepší ochraně před nekalými obchodními praktikami obchodních partnerů; vyzývá Komisi, aby při reformování nástrojů EU na ochranu obchodu věnovala této problematice náležitou pozornost;

47.

oceňuje iniciativy na prohloubení kontaktů mezi podniky, které jsou obsaženy ve dvoustranných dohodách o volném obchodu; připomíná, že problémy související s vyhledáváním a kontaktováním potenciálních zákazníků v zahraničí a vytvářením spolehlivých dodavatelských řetězců představují pro malé a střední podniky, které chtějí vstoupit na vývozní trhy, značné překážky a že především menší podniky a mikropodniky spoléhají při prodeji zboží do zahraničí na zprostředkovatele;

48.

vítá splnění cíle minimalizovat do roku 2012 administrativní zátěž, je však přesvědčen, že lze vykonat ještě mnohem více; naléhavě vyzývá Komisi, aby přezkoumala existující právní předpisy a v souladu s iniciativou „Small Business Act“ a se zásadou „mysli nejdříve v malém“ stanovila nový ambiciózní cíl pro snížení této zátěže; domnívá se, že tento cíl by měl představovat čistou hodnotu s přihlédnutím k novým právním předpisům, které budou přijaty po stanovení tohoto cíle; doporučuje, aby bylo možné nový cíl měřit a ověřit a aby bylo v jeho případě dosaženo kvalitativního zlepšení, např. aby se snížilo množství dokumentů požadovaných po malých a středních podnicích a aby se zajistilo, že těmto podnikům nebudou ukládány nereálné lhůty pro předkládání dokumentů; domnívá se, že Skupina nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro snižování administrativní zátěže by měla mít trvale stěžejní úlohu při dohledu nad tím, jak postupuje práce na dosažení daného cíle;

49.

vyzývá členské státy a Komisi, aby uzavřely dohody, jež by malým a středním podnikům umožnily působit v celé Evropě a uvádět na trh své nápady, a to na základě lepšího přístupu na trhy a omezím byrokracie;

50.

zdůrazňuje své zklamání nad nedostatečným a nedůsledným uplatňováním testu malých a středních podniků ze strany Komise; trvá na tom, že tento test by měl být v podobě samostatné kapitoly systematickou součástí každého posuzování dopadů; vyzývá Komisi, aby vysvětlila, proč nebyl v případě balíčku opatření na ochranu osobních údajů proveden řádný test malých a středních podniků, a aby urychleně přijala konkrétní opatření k nápravě tohoto opomenutí;

51.

jednoznačně podporuje, že se zpřísněný test malých a středních podniků zaměřuje na mikropodniky, a bere na vědomí koncepci, podle níž mají být mikropodniky automaticky vyloučeny z veškeré navrhované legislativy; domnívá se však, že výjimku lze uplatnit pouze v případech, kdy pomocí uzpůsobených řešení nebo jednodušších režimů nelze řešit problematiku specifických potřeb mikropodniků, jak ukázal test malých a středních podniků; trvá proto na vytvoření mikrodimenze jako nedílné součásti testu malých a středních podniků, v jejímž rámci by byly systematicky posuzovány všechny dostupné možnosti; připomíná, že jakákoli výjimka nebo uzpůsobené řešení by neměly vést k nedodržování základních požadavků EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, základních práv pracovníků EU nebo základních zásad právních předpisů EU v oblasti životního prostředí; zdůrazňuje, že pokud by se mikropodniky měly plně začlenit do působnosti ustanovení, mělo by se tak stát na základě příslušných důvodů, které by se jasně prokázaly v rámci testu malých a středních podniků;

52.

zdůrazňuje potřebu zlepšit účinnost provádění právních předpisů EU ve vnitrostátním právu; vyzývá Komisi, aby více harmonizovala právní předpisy za účelem omezení prostoru pro přidávání dodatečných požadavků při provádění právních předpisů do vnitrostátního práva (tzv. gold plating) a aby systematičtěji využívala testy malých a středních podniků; žádá Komisi, aby posoudila, do jaké míry lze stanovit uplatňování „kontrolního seznamu pro správné provádění právních předpisů EU“ (7) jako požadavek vůči členským státům, který bude přínosný z hlediska jednotného trhu;

53.

naléhavě vyzývá vlády členských států, aby uplatňovaly přístup „dodržuj nebo vysvětli“, podobně jako je tomu u ustanovení v oblasti správy a řízení společností; zdůrazňuje, že vlády by na základě tohoto přístupu měly řádně odůvodňovat dodatečná prováděcí ustanovení, která nejsou požadována právními předpisy EU;

54.

vyjadřuje politování nad tím, že pouze několik členských států systematicky uplatňuje test malých a středních podniků v rámci svého procesu rozhodování; vyzývá Komisi, aby předložila návrh minimálních požadavků na uplatňování testu MSP na vnitrostátní úrovni, včetně pokynů pro provádění těchto testů na úrovni členských států, a to na základě osvědčené praxe při provádění daného test ze strany Komise i na úrovni členských států, a aby Rada tento návrh podpořila;

55.

vyzývá ke kontrole kvality stávajících právních předpisů EU s cílem odstranit rozpory a zastaralá a neúčinná pravidla;

56.

požaduje, aby se v souvislosti s těmito kontrolami zjistilo, v kterých oblastech existuje nadměrná zátěž, nesrovnalosti nebo neúčinné právní předpisy, které mají nepříznivý dopad na malé a střední podniky; vyzývá Komisi, aby zajistila, že budou zachovány cíle týkající se ustanovení ohledně zdraví, bezpečnosti a rovnosti a rovněž v sociální oblasti;

57.

výrazně podporuje pravidlo „one in, one out“ jakožto vůdčí zásadu pro právní předpisy EU týkající se jednotného trhu, aby se zajistilo, že nelze přijmout žádné nové právní předpisy, jež by znamenaly pro malé a střední podniky náklady, aniž by se zjistilo, které stávající právní předpisy v dané oblasti a o odpovídající hodnotě lze odstranit;

58.

požaduje, aby byla posílena úloha sítě zmocněnců pro malé a střední podniky, neboť je v oblasti komunikace a koordinace mezi členskými státy a mezi členskými státy a Evropskou unií skutečným přínosem, a to formulováním politiky počínaje a uplatňováním právních předpisů konče; vyzývá Komisi a orgány členských států, aby zajistily, aby zmocněnci pro malé a střední podniky mohli při zajišťování toho, aby zájmy MSP byly zohledňovány ve všech oblastech vytváření právních předpisů a politiky, jednat nezávisle a sledovat průřezový přístup; trvá na tom, aby byli zmocněnci pro malé a střední podniky účinně zapojeni do postupů prováděných v rámci testu malých a středních podniků; naléhavě žádá o posílení organizací občanské společnosti, jejichž úkolem je sjednotit malé a střední podniky EU, a vyzývá, aby se v rámci správních a legislativních postupů přihlíželo k potřebám těchto organizací;

59.

zdůrazňuje význam konzultací se sociálními partnery v rámci přípravy vnitrostátních opatření zaměřených na posílení a podporu malých a středních podniků;

60.

bere na vědomí současné hodnocení definice malých a středních podniků, která již nyní zahrnuje více než 99 % všech podniků v EU; vyzývá Komisi, aby posoudila dopad a) zvýšení pružnosti a zmírnění překážek růstu (např. prodloužením přechodných období na 3 roky), b) přizpůsobení horních mezí obratu a rozvahy hospodářskému vývoji a c) umožnění diferencovanějšího přístupu k jednotlivým podkategoriím;

61.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v souvislosti s vývozem a dovozem vytvořily v rámci Schengenské dohody samostatný vízový režim;

62.

podtrhuje význam jednotného trhu jako klíčového činitele umožňujícího vytvořit pro malé a střední podniky co nejpříznivější prostředí; vyjadřuje politování nad tím, že se to v mnoha oblastech dosud nepodařilo, zejména pokud jde o jeho digitální dimenzi; vyzývá Komisi, aby se zasadila o vytvoření jednotného digitálního trhu do roku 2015, a to i na základě podpory rozvoje širokopásmové infrastruktury a technologií, aby členské státy přiměla k uplatňování stávajících právních předpisů, a aby v případech, kdy chybí právní předpisy týkající se jednotného trhu, vypracovala nové návrhy s cílem snížit náklady a byrokracii při podnikání;

63.

vyzývá Komisi, aby urychlila vytvoření vysokorychlostního širokopásmového spojení v regionech EU ve snaze zajistit co největší zapojení malých a středních podniků do digitalizujícího se vnitřního trhu;

64.

uznává, že tzv. „cloud computing“ může značně zvýšit účinnost a produktivitu malých a středních podniků; vyzývá proto Evropskou komisi, aby pro „cloud computing“ vytvořila celoevropský rámec, který by byl otevřen pro další globální vzdálené servery;

65.

vyjadřuje politování nad tím, že EU zaostává za globálními hráči, jako je Japonsko a Jižní Korea, neboť v Unii probíhají po vláknu pouze 2 % internetových spojení; vyzývá proto členské státy a Evropskou komisi, aby urychlily šíření a vytváření vysokorychlostního širokopásmového připojení;

66.

uznává, že elektronický obchod je užitečným nástrojem pro malé a střední podniky, které mají v úmyslu vstoupit na nové trhy a rozšiřovat svou zákaznickou základnu; vyzývá proto Komisi, aby usnadnila přeshraniční elektronických obchod, například vytvořením spolehlivého, bezpečného a účinného internetového platebního systému;

67.

zdůrazňuje, že je naléhavě potřeba, aby EU zajistila, aby malé a střední podniky a podnikatelé měli důvěru a prostředky k internetovému obchodu s cílem rozšířit přeshraniční obchod; vyzývá proto ke zjednodušení systémů udělování licencí a k vytvoření účinného rámce ochrany autorských práv;

68.

vyzývá Komisi, aby podpořila volný pohyb služeb prostřednictvím rozšíření a neomezeného uplatňování směrnice o službách, aby tak MSP a podnikatelé dostali reálnou možnost šířit a prodávat své služby a produkty 500 milionům zákazníků EU;

69.

vyzývá členské státy, aby začaly využívat výhod, které nabízejí elektronické administrativní úkony, a aby zavedly elektronickou správu;

70.

vybízí Generální sekretariát Komise, aby ve spolupráci s podnikovými sdruženími a dalšími zainteresovanými subjekty zavedl ocenění, které by se každoročně udělovalo v rámci Kolegia komisařů jako projev uznání tomu členovi Komise nebo členskému státu v rámci evropského semestru, který dokázal nejúčinnějším a neúspěšnějším způsobem uplatnit zásadu „Zelenou malým a středním podnikům“;

71.

vyzývá ke zjednodušení a k větší dostupnosti nástrojů EU pro malé a střední podniky; poukazuje na to, že programy EU mohou být velmi často příliš byrokratické na to, aby je mohly malé a střední podniky využívat;

72.

zdůrazňuje, že je nutné zavést a provádět rozsáhlá zjednodušující opatření, včetně jednodušších postupů pro poskytování úhrad, aby malým a středním podnikům pomohly účastnit se programů financovaných EU;

73.

vítá sdělení Komise s názvem „Průmyslová politika: posilování konkurenceschopnosti“ (COM(2011)0642) a pracovní dokument Komise o „posouzení z hlediska konkurenceschopnosti“ (SEC(2012)0091);

74.

je si vědom, že Komise začala s prováděním hodnocení konkurenceschopnosti a následného hodnocení právních předpisů; trvá na tom, aby Komise tuto koncepci důsledně a náležitě uplatňovala, a to i v případech, v nichž mají změny prováděcích ustanovení k evropským právním předpisům dopad na konkurenceschopnost průmyslu (např. při změně pravidel pro dražby v rámci systému obchodování s emisemi); vyzývá Komisi, aby podávala pravidelné zprávy o pokroku dosaženém v této oblasti;

75.

má za to, že je nezbytné uspořádat kampaně regionální podpory podnikatelského ducha, do nichž by se zapojily místní organizace podnikatelů a které by seznamovaly s osvědčenými postupy v dané oblasti a pořádaly kulaté stoly za účasti úspěšných podnikatelů, což by umožnilo poznat kulturu podnikání v jednotlivých regionech;

76.

zdůrazňuje, že volný obchod a přístup na globální trhy je důležitým katalyzátorem pracovních příležitostí a růstu a rozhodujícím faktorem, který evropským malým a středním podnikům umožní zaujmout vedoucí postavení na světových trzích; zdůrazňuje proto význam pokroku v obchodních jednáních, která by ještě více omezila regulační překážky obchodu, jež mají nerovnoměrný dopad na malé a střední podniky;

77.

vítá, že Komise ve svých různých strategiích a sděleních uznala význam výrobního odvětví pro udržitelný růst a zaměstnanost v EU; opakovaně zdůrazňuje potřebu integrované průmyslové politiky vycházející ze zásad sociálně tržního hospodářství, která by podporovala přechod k udržitelnému a odolnému hospodářství účinně využívajícímu zdroje;

78.

zdůrazňuje, že je důležité podpořit na místní a regionální úrovni zapojení malých a středních podniků do plánů pro energetickou účinnost a životní prostředí, neboť uplatnění v těchto odvětvích výrazně zvýší jejich obchodní příležitosti;

79.

uznává, že mají-li členské státy splnit cíle strategie EU 2020 týkající se inovativní a inteligentní Evropy podporující začlenění, musejí vzít malé a střední podniky a mikropodniky v úvahu a podporovat zahájení jejich činnosti, neboť tyto podniky mají značný potenciál pro tvorbu nových pracovních příležitostí, zejména v oblasti zaměstnanosti mladých lidí, a tím i pro omezování chudoby a sociálního vyloučení; konstatuje, že samostatně výdělečná činnost nebo zahájení činnosti mikropodniku může představovat vhodnou a pružnou příležitost, a to zejména pro ženy;

80.

konstatuje, že malé a střední podniky hrají při zajišťování sociální stability, sociální soudržnosti a integrace důležitou úlohu, zejména pak v oblastech, které se potýkají s negativními dopady na demografický vývoj; vyzývá Komisi a členské státy, aby malé a střední podniky podporovaly při vytváření pracovního prostředí, díky němuž budou pracovníci dodržovat normy v oblasti pracovního práva a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a přispěly tak i k sociálnímu blahobytu a k boji proti chudobě;

81.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat snadnější přístup k mikroúvěrům prostřednictvím evropského nástroje mikrofinancování, stejně jako jeho další rozvoj v rámci programu pro sociální změny a inovace na období 2014–2020 a s ohledem na budoucnost Evropského sociálního fondu (ESF), aby zejména zakladatelům mikropodniků, kteří pocházejí ze sociálně znevýhodněných skupin obyvatelstva, zajistily přístup ke vhodným nástrojům financování; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby do finančních nástrojů spravovaných Evropským investičním fondem zahrnula zvláštní odkazy na družstevní podniky;

82.

konstatuje, že pokud jde o poskytování přeshraničních služeb, mohou střediska sdružených služeb poskytovat spolu se sociálními partnery komplexní informace o stávajících pracovních podmínkách v zemi, kde mají být služby poskytovány;

83.

domnívá se, že nalézt východisko z krize by bylo mnohem snazší díky podnikání a vytvoření správných rámcových podmínek pro konkurenceschopnost a růst malých a středních podniků, a to i na základě investic do infrastruktury, jako je ekologická infrastruktura; podtrhuje potřebu podporovat podnikatelský potenciál v oblastech, kde se míra zakládání malých a středních podniků pohybuje pod průměrem ve všech složkách společnosti i kde je nutné ji zvýšit u zvláštních cílových skupin, zejména v případě mládeže a žen;

84.

je přesvědčen, že jakákoli revize regulace finančních trhů by měla malým a středním podnikům umožnit získávat více finančních prostředků prostřednictvím kapitálových trhů, aby byly tyto podniky méně závislé na bankovních úvěrech;

85.

domnívá se, že při probíhající reformě strukturálních fondů je nutné ve velké míře zohlednit malé a střední podniky, bude-li to vhodné a přispěje-li to k regionálním rámcovým podmínkám pro růst a k vytvoření součinnosti s dalšími programy a iniciativami EU; je přesvědčen, že je nutné omezit byrokratickou zátěž, například tím, že budou přijaty přiměřené normy pro kontrolu podniků a výkaznictví a že budou v rámci revize finančního nařízení zavedena společná pravidla pro veškeré fondy a programy;

86.

vyzývá členské státy, aby co nejdříve ve vnitrostátním právu provedly směrnici o opožděných platbách s cílem pomoci za stávající hospodářské krize poskytnout malým a středním podnikům další likviditu;

87.

požaduje účinnější, jednodušší a lépe koordinované nástroje EU věnované přístupu k úvěrům nebo rizikovému kapitálu, zejména pro malé a střední podniky s plány na internacionalizaci;

88.

s ohledem na přísnější kapitálové požadavky pro banky požaduje účinné záruky pro portfolio MSP jakožto součást provádění sledování v rámci dohody Bazilej III a procesu snižování zadluženosti, který v současné době probíhá v řadě bank, přičemž přihlíží ke kumulativnímu účinku právních předpisů o finančních službách;

89.

zdůrazňuje, že činnost EU ohledně malých a středních podniků nenahrazuje, nýbrž doplňuje opatření členských států a regionů a má tyto snahy podpořit v rámci zásady „více za více a méně za méně“, kdy by členské státy poskytující větší podporu malým a středním podnikům měly obdržet větší podporu EU; naléhavě tudíž vyzývá členské státy, aby za účelem další podpory podnikání uskutečňovaly ambiciózní programy založené na pobídkách; žádá, aby součástí těchto programů byla opatření, která by zlepšila přístup k financování a trhům, zjednodušila administrativní požadavky a lépe zahrnula do školních osnov na všech úrovních podnikatelské vzdělání; domnívá se, že by tato opatření měla podporovat iniciativy soukromého sektoru, jako jsou partnerství mezi bankami a účetními, které by umožnila zkrátit lhůty nezbytné pro získání menších finančních prostředků; doporučuje, aby se pro studenty pořádaly v rámci škol pravidelné soutěže, které by se zaměřovaly na praxi, s cílem vyhodnotit nejen jejich lexikální znalosti, ale i podnikavého ducha;

90.

podporuje iniciativy soukromého sektoru, jako jsou partnerství mezi bankami a účetními, jejichž cílem je usnadnit přístup malých a středních podniků a zejména mikropodniků k finančním prostředkům a zkrátit na 15 dnů lhůtu potřebnou k získání menšího úvěru (do 25 000 EUR); domnívá se, že tato partnerství jsou pro mikropodniky účinná, neboť jednak účetní připraví a prostřednictvím internetu poskytnou všechny nezbytné finanční dokumenty vyžadované bankou a poskytnou rovněž určité ujištění ohledně výhledů předložených mikrosubjekty, a jednak banky zveřejní na internetu standardizované žádosti o finanční prostředky a zamítnutí žádosti odůvodní;

91.

vyzývá Komisi, aby se zabývala novými iniciativami v oblasti získávání finančních zdrojů pro podnikatele a začínající podniky, jako je například „crowdfunding“ (kolektivní financování), s cílem posoudit, jaký prospěch by mohly přinést malým a středním podnikům a zda by měly být podporovány; poukazuje kromě toho na to, že je nutné zvážit, zda je nutné vytvořit legislativní rámec pro tyto postupy v EU;

92.

žádá Komisi a členské státy, aby v příštím víceletém finančním rámci zajistily snazší přístup malých a středních podniků k evropským fondům, což by mělo umožnit jejich snadnější přístup na vnitřní trh;

93.

vyzývá členské státy a Komisi, aby usnadnily investiční možnosti inovativním začínajícím podnikům tím, že odstraní překážky, které brání vývoji celoevropského trhu s rizikovým kapitálem;

94.

konstatuje, že je nezbytné zjistit, co brání růstu mikropodniků, aby se staly malými a středními podniky, a dalšímu růstu malých a středních podniků, a tyto překážky odstranit;

95.

Naléhavě žádá Komisi, aby se zabývala nedostatky ve znalostech a dovednostech malých a středních podniků, pokud jde o ekologické technologie, postupy a obchodní modely; poukazuje na to, že je nutné zjistit potřeby v oblasti dovedností a odstranit nedostatky na trhu práce prostřednictvím strategií v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a vytváření programů odborné přípravy a rozvoje dovedností zaměřených na malé a střední podniky;

96.

je přesvědčen, že budoucí programy COSME a Horizont 2020 a programy v rámci strukturálních fondů spadající do příštího víceletého finančního rámce by měly vyčlenit dostatečné částky na podporu malých a středních podniků v jejich snaze inovovat a vytvářet pracovní místa rentabilním a udržitelným způsobem;

97.

žádá, aby nové finanční nástroje vytvořené v rámci programů podpory pro MSP, jako je např. program COSME, zohledňovaly nejen majetkovou situaci MSP, ale také „nehmotná aktiva“, aby tak bylo pro účely přístupu k úvěru počítáno s formami uznání duševního kapitálu malých a středních podniků;

98.

vyzývá, aby byly pro nástroj pro MSP v rámci programu Horizont 2020 vyčleněny ambiciózní rozpočtové prostředky, jež by zajistily cílenou podporu těch malých a středních podniků, které jsou inovativní a mají vysoký růstový potenciál; je přesvědčen, že by tento nástroj měl být provozován prostřednictvím jediné specializované struktury přizpůsobené potřebám malých a středních podniků;

99.

zdůrazňuje, že by měl být dále rozvíjen potenciál nástrojů finančního inženýrství, aby byl v rámci evropských projektů umožněn rozvoj kvalitativních strategických projektů a účast soukromých subjektů, zejména malých a středních podniků, a soukromého kapitálu; upozorňuje na to, že je naléhavě nutné otevřít diskuzi o nástrojích finančního inženýrství, neboť jsou v současnosti kvůli své nadměrné složitosti málo využívány;

100.

zdůrazňuje, že strukturální fondy by měly i nadále malým a středním podnikům poskytovat prostřednictvím finančních nástrojů prostředky ve formě kapitálu, záruk a zvýhodněných půjček, a zdůrazňuje, že by měly být zjednodušeny složité administrativní postupy, zejména na úrovni členských států, a odstraněny velmi odlišné způsoby uplatňování ustanovení řídícími orgány a zprostředkujícími subjekty;

101.

vyzývá Komisi, aby vytvořila plán konkurenčního zdanění malých a středních podniků, který by členské státy motivoval k tomu, aby své daňové systémy přizpůsobovaly mladým společnostem s ohledem na snižování jiných než mzdových nákladů a s ohledem na to, aby těmto společnostem umožnily ponechat si větší část zisků na investice do společnosti; navrhuje, aby tento plán vycházel z osvědčených postupů a zahrnoval pilotní projekty;

102.

vyzývá k tomu, aby bylo vynaloženo více úsilí na zavedení vzájemného uznávání s cílem usnadnit přeshraniční činnost malých a středních podniků; vyzývá k vytvoření centrálního kontaktního místa pro DPH, aby podnikatelé mohli plnit své povinnosti v původní zemi podnikání;

103.

vyzývá Komisi, aby vybídla členské státy k vytvoření rovných podmínek pro všechny formy financování; poukazuje na to, že je potřeba přijmout naléhavá opatření, aby podniky nebyly v takové míře závislé na dluzích; podporuje nastolení daňové neutrality mezi vlastním kapitálem a dluhem;

104.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly kontinuitu malých a středních podniků prostřednictvím regulačního prostředí, jež by usnadnilo převody podniků; doporučuje, aby byly odstraněny fiskální překážky (dědická daň, darovací daň atd.), jež by mohly ohrozit kontinuitu rodinného podnikání;

105.

zdůrazňuje potřebu nižšího zdanění práce a investic;

106.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly konkrétní opatření, která v Evropě podpoří sociální podnikání, a to zejména formou lepšího zpřístupnění zdrojů veřejného i soukromého financování, omezením platové diskriminace mezi muži a ženami, podporou opatření k vyvážení pracovního a rodinného života, zlepšením mobility a uznávání kvalifikované pracovní síly a zlepšením kvality a dostupnosti poradenství pro malé a střední podniky ohledně společenské odpovědnosti podniků; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly zvláštní opatření, která by v Evropě podpořila sociální podnikání, a to zejména formou lepšího zpřístupnění zdrojů veřejného i soukromého financování a zlepšením mobility a uznávání kvalifikovaných pracovníků a učňů; poukazuje však na to, že by to by nemělo vést ke kategorizaci „dobrých“ a „špatných“ podnikatelů;

107.

zdůrazňuje význam dobře fungujícího zásobování surovinami, a to i pro středně velké průmyslové podniky; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly konkrétní opatření k zajištění udržitelného zásobování surovinami a zvýšení surovinové účinnosti, zejména na základě volného a spravedlivého přístupu k mezinárodně obchodovaným surovinám a také na základě rozvoje surovinové účinnosti a recyklace při zohlednění poměru nákladů a přínosů;

108.

vyzývá Evropskou radu, aby v následujícím programovém období zachovala rozpočet politiky soudržnosti, neboť strukturální fondy a Fond soudržnosti patří k nejúčinnějším nástrojům EU pro nastartování růstu, vytváření pracovních míst, zvýšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství a podporu malých a středních podniků;

109.

vyzývá členské státy, aby podporovaly rozvoj a konkurenceschopnost různých druhů malých a středních podniků a aby prostřednictvím opatření „šitých na míru“ vycházely vstříc jejich specifickým potřebám; poukazuje na to, že Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) a Fond soudržnosti přisívají k rozvoji a zlepšení dopravní, energetické, environmentální a širokopásmové infrastruktury, a tím i k vytváření příznivého podnikatelského prostředí, které podporuje investice a zvyšuje konkurenceschopnost; zdůrazňuje, že je nutné podporovat podnikatelského ducha a zvýšit podporu malých a středních podniků, a uznává, že tyto podniky hrají přední úlohu při zvyšování hospodářské konkurenceschopnosti;

110.

zdůrazňuje, že je na evropské, státní, regionální a místní úrovni nutné zajistit lepší koordinaci a součinnost mezi různými politikami a nástroji, které se přímo týkají malých a středních podniků; poukazuje na to, že existující politiky a finanční nástroje na podporu malých a středních podniků by měly být spravovány jednotněji a měly by se vzájemně doplňovat; zdůrazňuje, že je nutné omezit roztříštěnost a upevňovat a prosazovat systémy finanční podpory malých a středních podniků s cílem zajistit větší koncentraci a lepší koordinaci zdrojů na evropské, státní, regionální a místní úrovni; zdůrazňuje, že ke zvýšení konkurenceschopnosti by mohlo dojít také tehdy, pokud by se investice a pomoc určené malým a středním podnikům přizpůsobily regionálním rozdílům;

111.

domnívá se, že cílem financování malých a středních podniků z prostředků EFRR je podpořit konkurenceschopnost ve všech regionech Unie, tak aby bylo dosaženo hospodářského, sociálního a územního rozvoje v souladu s cíli politiky soudržnosti;

112.

upozorňuje na význam strukturálních fondů a obzvláště EFRR jakožto nástroje na podporu inovativních malých a středních podniků, neboť zvyšují jejich konkurenceschopnost a zvláště jejich internacionalizaci, a zdůrazňuje, že by nárok na tuto podporu měla být vykládán co nejšíře; vyzývá regiony, aby využívaly možnosti, které jim nabízejí tyto právní předpisy, na podporu svých operačních programů;

113.

zdůrazňuje, že je nezbytné uplatňovat finanční pobídky stimulující vytváření nových pracovních míst v malých a středních podnicích;

114.

zdůrazňuje, že programy evropské územní spolupráce podporují vytváření sítí a výměnu znalostí a know-how mezi organizacemi v různých evropských regionech a že by mohly sloužit jako užitečný nástroj pro vytváření nových podnikatelských příležitostí;

115.

domnívá se, že strukturální fondy, především pak ESF, hrají důležitou roli při získávání znalostí, dovedností a kontaktů a při výměně osvědčených postupů; je přesvědčen o tom, že investice do lidského kapitálu a projektů spolupráce významně přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti evropských malých a středních podniků;

116.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.