22.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 376/25

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Rozvoj venkova a zaměstnanost na západním Balkáně (stanovisko z vlastní iniciativy)

2011/C 376/05

Zpravodaj: pan STANTIČ

Na plenárním zasedání ve dnech 19. a 20. ledna 2011 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s čl. 29 odst. 2 jednacího řádu, rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy k tématu

Rozvoj venkova a zaměstnanost na západním Balkáně.

Specializovaná sekce Vnější vztahy, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 8. září 2011.

Na 474. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 21. a 22. září 2011, přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 166 hlasy pro, 1 hlas byl proti a 4 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Údaje o socioekonomických charakteristikách venkovských oblastí v EU i v zemích západního Balkánu (1) jsou nesourodé a nesrovnatelné, částečně proto, že neexistuje jednotná definice venkovských oblastí. EHSV proto podporuje myšlenku stanovit na úrovni EU harmonizovaná kritéria pro definici venkovských oblastí, jež by umožnila lepší srovnání venkovských oblastí a také používaných politik a opatření.

1.2   Venkovské oblasti západního Balkánu čelí řadě strukturálních a socioekonomických problémů, jejichž řešení lze nalézt v rámci politiky rozvoje venkova EU a společné zemědělské politiky (SZP). EHSV důrazně doporučuje zemím západního Balkánu, aby na základě specifických vnitrostátních problémů a priorit využily odborných poznatků EU při tvorbě politik rozvoje venkova.

1.3   Rozsáhlé venkovské oblasti západního Balkánu se vylidňují a jejich zdroje zůstávají nevyužity, zatímco ve městech se koncentruje neúměrně velký podíl obyvatelstva a ekonomické činnosti. Tento trend má negativní dopady z ekonomického, sociálního, prostorového a ekologického hlediska. Je proto třeba vytvořit a provádět opatření specifická pro určitou oblast, aby se v těchto oblastech nastartoval udržitelný hospodářský růst.

1.4   Ekonomiky venkovských oblastí západního Balkánu charakterizuje dominance samozásobitelského či částečně samozásobitelského zemědělství, skrytá nezaměstnanost a malá mobilita pracovní síly. Jedinými konkurenčními výhodami venkovských oblastí jsou nízké náklady na pracovní sílu a kvalitní přírodní zdroje. Rozvoj podnikání je ve venkovských oblastech omezen faktory, jako je např. málo rozvinutá infrastruktura, nedostatek kvalifikované pracovní síly, omezený přístup na trhy a k financování, malá investiční podpora a nízký podnikatelský potenciál.

1.5   Nejdůležitější hnací silou ekonomiky a hlavním zdrojem zaměstnanosti ve venkovských oblastech na západním Balkáně je stále ještě extenzivní zemědělství. Je však třeba ho modernizovat a zvýšit jeho produktivitu, což povede k přebytkům zemědělské pracovní síly. Řešení spočívá v diverzifikaci venkovské ekonomiky s cílem snížit nejistotu příjmů venkovských domácností.

1.6   Politiky rozvoje venkova, jež by měly napomoci diverzifikovat venkovské ekonomiky, jsou stále neadekvátní a nejsou v souladu s politikami rozvoje venkova EU. I v případě, kdy byly zavedeny určité národní politiky, brání jejich kontinuitě a provádění politická nestabilita a časté změny ve vládě. Ve většině zemí jsou prostředky na rozvoj venkova, ale ve srovnání s EU jsou stále ještě malé.

1.7   Hlavním zdrojem finanční pomoci zůstává ve venkovských oblastech i nadále IPARD (nástroj předvstupní pomoci na rozvoj venkova). Většina zemí má potíže se zavedením současného modelu rozvoje venkova EU vzhledem k jeho složitosti a náročným prováděcím postupům. EU by proto měla uvážit možnost zjednodušit zásady a postupy řízení a kontroly nástroje IPARD, aby usnadnila účinnější využívání dostupných finančních prostředků a opatření.

1.8   Velkou potíží s přístupem k nástrojům IPARD se zdá být neodpovídající správní a institucionální kapacita na státní a místní úrovni a nízká kapacita potenciálních příjemců. Od národních vlád se požaduje, aby investovaly více úsilí do budování institucí a budování kapacit potenciálních příjemců.

1.9   EHSV by rovněž doporučil zvýšit flexibilitu ve využívání předvstupní podpory na rozvoj venkova, zejména zrušením rozlišování mezi kandidátskými a potenciálními kandidátskými zeměmi při přístupu k pomoci v zemědělství a rozvoji venkova. Jelikož se situace v jednotlivých zemích liší, mělo by mít větší váhu individuální posouzení administrativy a absorpční kapacity.

1.10   Pro zvýšení účinnosti boje proti nezaměstnanosti, chudobě a vyloučení na venkově je zapotřebí lepší koordinace mezi různými politikami a různými dostupnými fondy. Významnou doplňkovou podporu politiky rozvoje venkova mlže představovat regionální politika, pokud budou tyto dvě politiky náležitě kombinovány a důsledně uplatňovány.

1.11   Do národních politik, které by se měly posílit a lépe koordinovat, patří:

—   politiky aktivního začleňování: lepší přístup k informacím a poradenství ohledně veřejných výhod;

—   politiky trhu práce: Vyšší míry zaměstnanosti a menších rozdílů mezi regiony by bylo možné dosáhnout zvýšením aktivních opatření na trhu práce;

—   vzdělávání a odborná příprava: zajištění vzdělávání na všech úrovních, řešení předčasného ukončování školní docházky, posilování dovedností a kvalifikací mladých lidí a zajištění cílené odborné přípravy ke snížení neshody mezi pracovními místy a dovednostmi;

—   politika rozvoje venkova: Měla by se věnovat větší pozornost osám II a III, opatření osy I již ve většině zemí existují (2).

1.12   Občanská společnost nehraje ve venkovských oblastech důležitou úlohu, a to v důsledku nedostatku podnikatelských a organizačních dovedností, demografických problémů a nízké kvality sociální infrastruktury ve srovnání s městy. Možným řešením by mohlo být vytvoření sítí místních organizací občanské společnosti, které by pokryly nezbytně nutný podíl obyvatel a rozlohy. Potenciálně užitečným nástrojem na zlepšení zapojení občanské společnosti je v tomto směru přístup LEADER (3).

1.13   Ke zlepšení kvality života a ke stimulaci mladých lidí k tomu, aby zůstávali ve venkovských oblastech, je zapotřebí diverzifikovanější venkovská ekonomika. Největšími výzvami při dosahování tohoto cíle jsou i nadále investice do venkovské infrastruktury, zemědělství založené na znalostech a propojené s potravinářským průmyslem, kvalitnější lidský kapitál, dobré podnikatelské prostředí a lepší sociální služby. Jako dobrá příležitost se rovněž jeví agroturistika a ekoturistika založená na bohatém kulturním, historickém a přírodním dědictví.

2.   Úvod a souvislosti

2.1   Definice venkovských oblastí

2.1.1   Jedním z problémů souvisejících s daným tématem je fakt, že na úrovni EU neexistuje jednotná definice venkovských oblastí. Jednotlivé země mají odlišné oficiální definice, v nichž se používají různá kritéria, jako např. hustotu zalidnění, hospodářství založené na zemědělství, odlehlost, nedostatečný přístup k nejdůležitějším službám atp. Pro účely mezinárodních srovnání se často používá definice venkova podle OECD. Také země západního Balkánu v poslední době přizpůsobují své statistiky této metodice.

2.1.2   EHSV proto podporuje myšlenku harmonizovat kritéria definice venkovských oblastí na úrovni EU. Lépe by se tak srovnávala a monitorovala účinnost různých prováděných opatření a politik.

2.2   Rozvoj venkova v EU jako důležitá součást společné zemědělské politiky (SZP) a budoucí reforma SZP

2.2.1   Vzhledem k tomu, že 60 % obyvatelstva EU žije ve venkovských oblastech, které tvoří 90 % rozlohy EU, je rozvoj venkova pro EU životně důležitou oblastí politiky. Rozvoj venkova lze financovat prostřednictvím široké škály opatření. Současný model EU se zakládá na čtyřech osách politiky a ponechává členských státům a regionálním správním orgánům dostatečnou flexibilitu pro přizpůsobení politik jejich konkrétním potřebám.

2.2.2   Jedním z hlavních cílů budoucí reformy SZP je vyvážený územní rozvoj. EHSV je v této souvislosti přesvědčen, že pokud bude budoucí evropská zemědělská politika a budoucí evropská politika rozvoje venkova zaměřena na inovace a konkurenceschopnost, mohou vytvářet nové příležitosti pro podnikání a více pracovních míst a umožnit diverzifikaci příjmů ve venkovských oblastech (4).

2.3   Význam politik rozvoje venkova pro národní ekonomiky zemí západního Balkánu

2.3.1   Vzhledem k velikosti venkovských oblastí, podílu obyvatelstva, který v nich žije (5), a vysokému významu zemědělství pro národní ekonomiky je jasné, že se rozvoj venkova musí rovněž stát zásadně důležitou oblastí politik na západním Balkáně.

2.3.2   Venkovské oblasti na západním Balkáně se potýkají s řadou specifických strukturálních a socioekonomických problémů, jako jsou např. nízké úrovně příjmů, malé pracovní příležitosti, klesající kvalita života, postupné vylidňování atp., které lze úspěšně řešit pomocí vhodné politiky rozvoje venkova na základě komplexního rámce EU pro rozvoj venkova.

3.   Některé společné charakteristiky venkovských oblastí západního Balkánu – hlavní určující faktory jejich ekonomického potenciálu

3.1   Západní Balkán je se svou mimořádnou různorodostí rostlinných a živočišných druhů jednou z nejbohatších částí Evropy, co se týče biologické rozmanitosti. Na západním Balkáně se vyskytuje široká škála přírodních stanovišť, od pobřežních lagun a mokřadů po lesy středomořského typu, horské louky a pastviny, sladkovodní mokřady a krasové oblasti.

3.2   Pokles počtu obyvatel, zejména v odlehlých a méně úrodných oblastech, a stárnutí populace (kromě Albánie a Kosova) mají negativní dopad na trh práce na venkově. Společným trendem je ve všech zemích stěhování z venkovských oblastí do městských a pobřežních oblastí a rovněž do zahraničí. Do venkovských oblastí se stěhují zejména důchodci nebo uprchlíci.

3.3   Budoucnost venkovské ekonomiky vážně omezuje nepříznivá vzdělanostní struktura, nízké kvalifikace a malé dovednosti ekonomicky aktivního obyvatelstva Trh práce charakterizuje malá mobilita pracovní síly, z níž vyplývá málo alternativních zaměstnání a příležitostí k výdělku.

3.4   Převládající činností je ve většině venkovských oblastí i nadále zemědělství založené na extenzivním pastevectví a chovu dobytka. Podíl obyvatelstva zaměstnaného v zemědělství je ve srovnání se zeměmi EU mezi nejvyššími.

3.5   Venkovské domácnosti, zejména ty s omezenými finančními prostředky, mají omezený přístup k zemědělským trhům, trhům práce a finančním trhům a také k informacím a poznatkům. Jejich šance na překonání rizika chudoby se tím tedy výrazně snižují.

3.6   Hlavními problémy venkovských oblastí jsou malá diverzifikace ekonomických činností a příjmů a nízká zaměstnanost v soukromém sektoru. Ekonomické služby a sociální infrastruktura jsou špatné a málo rozvinuté. To má vliv na kvalitu života venkovských obyvatel a také na konkurenceschopnost a sociální strukturu venkovských oblastí.

4.   Zemědělství je stále nejdůležitější hnací silou venkovské ekonomiky na západním Balkáně

4.1   Ačkoliv podíl zemědělství na hospodářství západního Balkánu od roku 2000 klesá, je stále mnohem vyšší než průměr EU, ať už se jedná o přidanou hodnotu či zaměstnanost.

4.2   Obecnou charakteristikou zemědělství ve většině zemí západního Balkánu, zejména na jihu, je i nadále malá velikost soukromých zemědělských podniků a jejich fragmentace. Průměrná velikost podniku se pohybuje od 1,2 ha v Albánii do 4 ha v Srbsku. Dalšími faktory, jež brání rozvoji zemědělství, jsou: slabě rozvinuté tržní struktury, neadekvátní infrastruktura, malý podíl na tržní produkci, malé poznatky a dovednosti a neplnění norem pro bezpečnost potravin.

4.3   Zemědělská produkce klesala v důsledku přechodu a dokonce války v některých zemích, od roku 2000 ale zemědělské produkce začala opět růst, zejména v důsledku investic do výrobních technologií. Její objem je však v mnoha zemích stále nižší než v období před přechodem. I přes určité nedostatky má většina zemí západního Balkánu dost vysoký přirozený potenciál pro zemědělství (relativně levná pracovní síla, půdní a vodní zdroje a vhodné klimatické podmínky pro určité plodiny, např. tabák, některé ovoce a zeleninu, vinnou révu a obilniny, či pro produkci masa).

4.4   V severní části Balkánského poloostrova se rovněž nacházejí vysoce produktivní zemědělské regiony s dobře integrovaným hospodářstvím (Sávská nížina, Podunajská nížina či Panonská pánev). Tato oblast má příznivé půdní a klimatické podmínky pro kapitálově náročnou zemědělskou výrobu. Má navíc odpovídající lidský kapitál, rozvinuté podnikání, dostatečně diverzifikovaný průmysl a dobře rozvinutou infrastrukturu.

5.   Řešení problému rozvoje venkova mimo zemědělství

5.1   Vysoký podíl pracovní síly pracující v zemědělství se přímo neprojevuje v příspěvku, který má zemědělství k HDP. Budoucí venkovské ekonomiky by tedy měly být schopny absorbovat nadbytečnou zemědělskou pracovní sílu do alternativních pracovních příležitostí.

5.2   Jako velmi účinné se při vytváření nových pracovních příležitostí a poskytování dodatečných příjmů často ukázalo vybudování průmyslových odvětví na venkově. Zkušenosti z minulosti navíc ukazují, že pozitivní dopad na zvyšování zaměstnanosti a snižování skryté nezaměstnanosti v zemědělských podnicích mají investice do zemědělských podniků, jejich modernizace, odborná příprava v těchto podnicích a environmentální opatření. Mezi odvětví s velkým růstovým potenciálem patří: odvětví zpracovatelského průmyslu, produkty s chráněným zeměpisným označením, ekologické potraviny, venkovský cestovní ruch, řemesla, výrobky ze dřeva, výroba obnovitelné energie či široká škála zdravotních a sociálních služeb.

5.3   Aby se venkovský sektor rozvíjel rychleji, je zapotřebí vyšších a lepších výdajů na veřejné statky a služby: lepší silnice a zavlažovací systémy, lepší podnikatelské prostředí a účinný přenos informací, poznatků a technologií.

6.   Zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova s ohledem na přistoupení k EU

6.1   Všechny země regionu velmi usilují o vstup do EU. V této souvislosti se všechny setkávají se stejnými problémy, když provádějí transformaci a modernizaci svého vysoce fragmentovaného zemědělsko-potravinářského sektoru, aby si zajistily konkurenceschopnost na trzích EU.

6.2   Podle posledních zpráv Komise o pokroku v zemědělství a rozvoji venkova (6) musí většina zemí západního Balkánu vyvinout další úsilí o zajištění lepšího souladu s acquis EU v oblasti zemědělství a s politikou rozvoje venkova EU.

6.3   Veřejné prostředky na podporu zemědělství jsou na západním Balkáně ve srovnání s EU stále relativně malé. Na západním Balkáně se používá široká škála opatření a podpůrných mechanismů. Hlavním prvkem převodů z rozpočtu do zemědělství je v posledních letech přímá podpora producentů.

6.4   Finanční pomoc EU

6.4.1   Předvstupní podpora zemědělství a rozvoje venkova IPARD (7) je pátou složkou IPA, širšího nástroje EU na přípravu a pomoc před rozšířením. Způsobilé pro financování prostřednictvím IPARD jsou pouze země s kandidátským statusem (Chorvatsko, Bývala jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora a Turecko).

6.4.2   EHSV by rád upozornil na konkrétní překážky, se kterými se země západního Balkánu setkávají při provádění předvstupní pomoci na rozvoj venkova. Je obtížné používat investiční opatření v rámci IPARD, neboť vyžadují existenci úplných místních struktur pro provádění a kontrolu (řízení a vlastnictví IPARD je plně decentralizované, instituce EU provádějí pouze kontrolu ex-post). Důsledkem toho je vysoká míra zamítání projektů a potřeba, aby jak daná země, tak potenciální příjemci výrazně investovali do přípravné fáze.

6.4.3   Zásady a postupy řízení a kontroly IPARD by se mohly zjednodušit, aby se země západního Balkánu stimulovaly k lepšímu využívání opatření, která by měla přímý dopad na rozvoj venkova, jako je např. zlepšení venkovské infrastruktury, diverzifikace ekonomických činností a odborná příprava (osa 3 IPARD).

6.4.4   Jedním z hlavních důvodů pomalé absorpce fondů EU je rovněž malá administrativní kapacita a chybějící příslušné instituce na celostátní a zvláště místní úrovni, což snižuje celkovou kapacitu absorbovat předvstupní fondy. K malé míře úspěšnosti posledních výběrových řízení pro projekty rozvoje venkova rovněž přispěl nedostatek obecných služeb (získávání stavebních povolení, katastr nemovitostí, nepostačující rostlinolékařské a veterinární služby atp.).

6.4.5   Další překážkou lepšího využívání fondů EU se zdá být nízká kapacita potenciálních příjemců. Tu by bylo možné překonat rozvojem efektivnějších doplňkových a poradenských služeb.

6.4.6   Situace se v jednotlivých zemích liší a nesouvisí vždy s pokrokem na cestě k přistoupení nebo kandidátským statusem. EHSV by proto doporučil zvýšit flexibilitu ve využívání předvstupní podpory na rozvoj venkova, zejména zrušením rozlišování mezi kandidátskými a potenciálními kandidátskými zeměmi při přístupu k pomoci a umožněním toho, aby mělo větší váhu individuální posouzení administrativy a absorpční kapacity v jednotlivých zemích.

7.   Venkovské trhy práce na západním Balkáně

7.1   Venkovské trhy práce se ve většině zemí západního Balkánu vyznačují těmito společnými charakteristikami:

—	Odvětvím s největším počtem zaměstnanců je zemědělství, zatímco podíl zaměstnanců ve službách a samostatně výdělečně činných (kromě zemědělství) je vysoce podprůměrný.

—	Jediným zdrojem příjmů je pro většinu obyvatel venkova velmi často práce na částečný úvazek a sezónní zaměstnání.

—	Nepříznivá vzdělanostní struktura a nedostatečné dovednosti a znalosti jsou výsledkem stárnutí populace a rostoucího počtu osob předčasně ukončujících školní docházku.

—	Mimo zemědělství není dostatek pracovních příležitostí, což vede k vysoké závislosti na sezónním zaměstnání a ke skryté nezaměstnanosti.

—	Nejzranitelnějšími skupinami, které jsou ohroženy vyloučením z trhu práce, jsou mladí lidé, ženy, starší lidé, etnické menšiny (Romové) a váleční uprchlíci. Některé z těchto kategorií nejsou vždy registrovány jako nezaměstnané (tzv. skrytá nezaměstnanost).

—	Venkovští pracovníci se zřídka účastní různých programů zaměstnanosti, které poskytují vlády. Je třeba tyto programy lépe propagovat a poskytovat v jejich souvislosti adekvátní poradenské služby.

8.   Strategie a politiky rozvoje venkova a zaměstnanosti

8.1   Hlavními charakteristikami současných národních politik venkova jsou: slabé politické povědomí, malé pochopení koncepce rozvoje venkova EU – žádný integrovaný přístup nebo programovací struktury, chybějící vertikální a horizontální koordinace mezi politikami a špatná spolupráce mezi ministerstvy v oblasti rozvoje venkova.

8.2   Národní politiky rozvoje venkova nezohledňují odpovídajícím způsobem určité klíčové problémy ani rozvojové příležitosti: Neexistují dostatečné pobídky pro ekologicky hospodařící podniky, genetické zdroje, lesnictví, cestovní ruch atp. Pozornost se nevěnuje ani znevýhodněným oblastem a částečně samozásobitelskému zemědělství.

8.3   Politiky rozvoje venkova mohou v kombinaci s regionálními politikami a náležitými odvětvovými operačními programy výrazně přispět ke zvýšení zaměstnanosti a k lepšímu sociálními začlenění ve venkovských oblastech. Dobrá regionální politika může být důležitou doplňkovou podporou s cílem posílit chudší venkovské regiony.

8.4   Národní regionální politika ve většině zemí ve srovnání s EU zaostává ještě více než politika rozvoje venkova. Proto je třeba uplatňovat soudržnější přístup, politiky a dostupné fondy mezi sebou lépe koordinovat a slučovat různé zdroje (vnitrostátní finanční prostředky, finanční prostředky EU, finanční prostředky dárců).

8.5   Ve většině zemí v regionu chybí v důsledku politické nestability a častých změn ve vládě kontinuita v provádění různých politik a opatření na rozvoj venkova.

9.   Úloha organizací občanské společnosti v rozvoji venkova

9.1   EHSV ve stanovisku Občanská společnost ve venkovských oblastech  (8) upozornil na několik problémů a výzev v oblasti rozvoje organizací občanské společnosti ve venkovských oblastech, zejména v nových členských státech. Do těchto výzev patří překážky přístupu ke poznatkům a informacím, nedostatek podnikatelských dovedností, demografické problémy a nízká kvalita sociální infrastruktury ve srovnání s městy.

9.2   Postavením a úlohou občanské společnosti na západním Balkáně a výzvami, před nimiž stojí občanská společnost, se EHSV již zabýval v mnoha stanoviscích (9). Ačkoliv jednotlivé země řeší v oblasti legislativy pro ně specifické otázky – např. veřejné financování a daňové postavení organizací občanské společnosti, úroveň občanského a sociálního dialogu, vyskytují se v celém regionu, zejména ve venkovských oblastech, společné otázky:

—	Obecně neexistuje silná tradice občanské společnosti.

—	Veřejné financování organizací občanské společnosti je ve většině případů nedostatečné a málo transparentní.

—	Byla zavedena nová technická podpora organizacím občanské společnosti západního Balkánu (10), financovaná EU, dosud však nepřináší kýžené výsledky.

—	Obecně je potřeba budovat kapacity a rozvíjet specifické poznatky a dovednosti v různých oblastech.

—	Na místní a regionální úrovni panuje mezi místními orgány obecné neporozumění výhod, které přináší práce v partnerství s občanskou společností.

—	Propast mezi městy a venkovem: Většina organizací občanské společnosti se koncentruje buď do hlavního města nebo dvou až tří jiných měst, a venkov tak zůstává v nevědomosti, co se týče úlohy a aktivit občanské společnosti.

—	Většina organizací občanské společnosti, včetně organizací zemědělců, je roztříštěná a doplácí na kontraproduktivní konkurenci, namísto toho aby spolupracovaly. To jim znemožňuje zakládat silné nátlakové skupiny.

9.3   Tradičními formami organizací občanské společnosti jsou ve venkovských oblastech západního Balkánu náboženské skupiny a sdružení národnostních menšin, hasičské, lovecké a rybářské spolky, kulturní a umělecká sdružení, sportovní kluby, ženské organizace atp. Jejich zeměpisné rozšíření je nerovnoměrné, nicméně nejlépe organizované jsou náboženské a etnické menšiny, které rovněž nejlépe hájí své zájmy.

9.4   Tvůrci rozhodnutí ne vždy náležitě uznávají možnost aktivnějšího zapojení těchto organizací do programů ochrany nehmotného kulturního dědictví a životního prostředí. Jejich vliv na rozvojové iniciativy je nepatrný a nepřesahuje úzké hranice místní komunity (vesnice). Sdružování do sítí na vyšší úrovni neexistuje.

9.5   Nové formy organizací občanské společnosti vznikly pomocí dárcovských projektů. Zaměřují se hlavně na přenos informací a poznatků týkajících se politiky přistoupení, zemědělství, životního prostředí, ochrany lidských práv atp. Mnohé z těchto organizací zanikly následkem krácení prostředků dárců.

9.6   Úloha organizací zemědělců: Starý družstevní systém z dob socialismu se během přechodu v podstatě rozpadl. Později mnoho dárcovských projektů zaměřených zejména na modernizaci zemědělské výroby podpořilo či dokonce podmínilo proces sdružování zemědělců. V současnosti je skutečný dopad různých sdružení zemědělců a producentů na politiky rozvoje venkova relativně malý. Většina z nich však hraje významnou úlohu v přenosu poznatků, v různých poradenských službách a v propagaci zemědělských výrobků.

9.7   Přístup LEADER k rozvoji venkova ukazuje, jak může vytváření sítí a propagace dialogu na místní úrovni pomoci zlepšit účast občanské společnosti na přípravě a provádění místních rozvojových strategií. Jeho partnerský přístup zdola nahoru, včetně různých místních zainteresovaných stran, má v mnoha státech EU povzbudivé výsledky a je považován za užitečný nástroj stimulace zaměstnanosti ve venkovských oblastech.

10.   Otázky, jež je třeba řešit za účelem dosažení diverzifikovanější venkovské ekonomiky

10.1   Diverzifikované zemědělství založené na znalostech

10.1.1   Intenzifikace a technologická zlepšení v zemědělství otevírají nové příležitosti pro zaměstnání v různých doprovodných činnostech, jako je např. doprava, balení, skladování, prodej a údržba strojního zařízení, kontrola kvality atp.

10.1.2   Nové příležitosti pro budoucí rozvoj a snížení skryté nezaměstnanosti může rovněž přinést diverzifikace v samotném zemědělství směrem k přidané hodnotě zemědělských výrobků (ekologické zemědělství, produkce kvalitních potravin a masa, výrobky nesoucí chráněné zeměpisné označení, domácí tradiční potraviny atp.).

10.2   Investice do venkovské infrastruktury

Kvalitní infrastruktura, např. silnice, voda, elektřina, informační a telekomunikační služby, může stimulovat rozvoj jak zemědělských, tak nezemědělských podniků. Kvalitní infrastruktura zároveň zlepšuje životní úroveň venkovských domácností tím, že zvyšuje mobilitu a přístup k sociálním službám, včetně zdravotnictví a vzdělávání.

10.3   Budování lidského kapitálu

Vzdělanější a přizpůsobivější venkovská pracovní síla bude mít větší šance při hledání pracovního místa mimo zemědělství. Je obzvláště důležité zajistit, aby programy odborné přípravy odpovídaly potřebám programů diverzifikace venkovské ekonomiky. Obzvláště důležité jsou programy celoživotního učení, předběžné kvalifikace a posílení manažerských schopností a dovedností.

10.4   Vytváření podnikatelsky příznivého prostředí

10.4.1   K diverzifikaci ekonomických činností a k předcházení tomu, aby mladí lidé odcházeli, by rovněž přispěla stimulace podnikání a rychlejší zřizování malých a středních podniků ve venkovských oblastech. Neatraktivní daňové systémy, neúčinné postupy zápisu podniků, špatná infrastruktura a nedostatek vzdělaných mladých lidí jsou všechno faktory, jež vytvářejí překážky novým investicím a novým podnikům.

10.4.2   Konkrétním problémem je i nadále přístup k úvěrovým facilitám šitým na míru venkovským obyvatelům. Je třeba podnítit banky a jiné finanční instituce, aby usnadnily půjčky do zemědělství. To je důležité i v souvislosti s pravidly spolufinancování z prostředků IPARD.

10.5   Budování účinných doplňkových a poradenských služeb

Doplňkové a poradenské služby by měly přejít od poskytování technického poradenství zemědělcům k inovativnějšímu přenosu poznatků a informací řízenému poptávkou. Moderní doplňkové služby by měly naplňovat potřeby podstatné části venkovského obyvatelstva (spotřebitelů, podnikatelů, zemědělců, chudých atp.) a rovněž pomáhat obyvatelům venkova přijímat nové zásady a pravidla politiky.

10.6   Oživení družstev zlepšením institucionálního rámce a posílením jejich lidských zdrojů a podpůrných programů

Družstva jsou tradiční organizace venkovské společnosti, které mají potenciál hrát klíčovou úlohu v rozvoji sociálního kapitálu ve venkovských oblastech. Mohou vytvářet nové pracovní příležitosti, být zdrojem dodatečných příjmů a umožnit lidem aktivně se podílet na rozvoji jejich komunit.

Nové pracovní příležitosti, zejména nezranitelnějším skupinám, jimiž jsou ženy a mladí lidé, může rovněž přinést rozvoj sociálních podniků.

10.7   Podpora přístupů vycházejících zdola (např. program LEADER)

Je zapotřebí lepšího propojení mezi různými subjekty na venkově a jejich lepší koordinace, jak vertikálně (vládní a správní orgány na různých úrovních – státní, regionální a místní), tak horizontálně (podnikatelé, profesní sdružení, zemědělci atp.). Místní rozvojové politiky by se měly provádět ve větší koordinaci mezi příslušnými institucemi a s využitím rozhodovacího procesu jdoucího zdola nahoru.

10.8   Cestovní ruch a agroturistika

10.8.1   Venkovský cestovní ruch může představovat významnou výzvu pro rozvoj venkovských oblastí. Region západního Balkánu nabízí zachovalé přírodní, kulturní a historické dědictví a vysoce kvalitní potraviny a je relativně blízko turistickým trhům EU. Ekoturistika a nové trendy udržitelného rozvoje propagující zdravé životní prostředí a zdravý životní styl (včetně výrobků šetrných k životnímu prostředí a ekologických potravin, jako je např. hovězí maso, léčivé rostliny, lesní plody, houby atp.) se výborně slučují s kulturním a přírodním dědictvím regionu.

10.8.2   Moderní, aktivní turisté navštěvující venkovské oblasti však vyžadují služby vysoké kvality, pohodlné ubytování a rozmanité zábavní a kulturní aktivity. Rozvoji venkovského cestovního ruchu stále brání řada překážek: slabá infrastruktura, nedostatečně rozvinuté značky regionálních výrobků (suvenýry), malá ubytovací kapacita a nízká kvalita ubytování, špatné označení turisticky zajímavých lokalit, nedostatečná správa turistických destinací atp.

10.9   Dobrým prostředkem pro lepší využívání místního rozvojového potenciálu v budoucnosti mohou rovněž být přeshraniční projekty (společná silniční infrastruktura, energetické sítě, turistická zařízení, místní značky atp.).

10.10   Obnovitelná energie – potenciální zdroj zaměstnanosti a příjmů

Ve venkovských oblastech bude umístěna většina nových elektráren využívajících obnovitelné zdroje, tj. energetické plodiny, zařízení na výrobu bioplynu, výroba biopaliv, výroba pelet či briket, větrné elektrárny atp. Tato zařízení nebudou pouze postavena, ale bude rovněž třeba je udržovat a opravovat po dobu provozu, což zajistí další pracovní místa a příjem.

---

(1)  Albánie, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Chorvatsko, Kosovo (podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244/99) a Srbsko.

(2)  Osa 1 – zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, osa 2 – podpora životního prostředí a územního plánování, osa 3 –stimulování diverzifikace ekonomických činností a zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a osa 4 – přístup LEADER.

(3)  Program EU, jehož název je zkratkou francouzského výrazu – tj. vazby mezi opatřeními na rozvoj venkovské ekonomiky.

(4)  Stanovisko EHSV Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 63, odstavec 3.3.4, Budoucnost SZP.

(5)  Celková rozloha zemí na západním Balkáně je 264 462 km2 (to odpovídá 6 % rozlohy EU). Počet obyvatel dosahuje 26,3 milionů, z nichž 50 % žije ve venkovských oblastech. Průměrná hustota zalidnění (89,2 obyv./km2 ) je mnohem nižší než v EU (114,4 obyv./km2 ).

(6)  Zprávy Evropské komise o pokroku, listopad 2010: http://ec.europa.eu/enlargement/press_corner/key-documents/reports_nov_2010_cs.htm.

(7)  IPARD – nástroj předvstupní pomoci na rozvoj venkova – obsahuje devět opatření v rámci tří prioritních os: 1 – zlepšování účinnosti trhu a zavádění norem EU, 2 – přípravné kroky pro provádění zemědělsko-environmentálních opatření a LEADER, 3 –rozvoj venkovské ekonomiky. Na období 2007–2013 na něj byla vyčleněna zhruba 1 miliarda eur, celkové prostředky na IPA na období 2007–2013 přesahují 10 miliard eur.

(8)  Stanovisko EHSV Úř. věst. C 175, 28.7.2009, s. 37, Občanská společnost ve venkovských oblastech.

(9)  Stanoviska Úř. věst. C 18, 19.1.2011, s. 11, Úř. věst. C 317, 23.12.2009, s. 15, Úř. věst. C 224, 30.8.2008, s. 130, Úř. věst. C 204, 9.8.2008, s. 120, Úř. věst. C 27, 3.2.2009, s. 140, Úř. věst. C 44, 16.2.2008, s. 121.

(10)  Nástroj na podporu občanské společnosti (Civil society facility).

---