22.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 376/92

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropský akční plán „eGovernment“ na období 2011–2015 – Využívání IKT na podporu inteligentní, udržitelné a inovativní veřejné správy

KOM(2010) 743 v konečném znění

a sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Cesta k interoperabilitě evropských veřejných služeb

KOM(2010) 744 v konečném znění

2011/C 376/17

Zpravodaj: pan HENCKS

Dne 15. a 16. prosince 2010 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropský akční plán „eGovernment“ na období 2011–2015 – Využívání IKT na podporu inteligentní, udržitelné a inovativní veřejné správy KOM(2010) 743 v konečném znění a

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Cesta k interoperabilitě evropských veřejných služeb KOM(2010) 744 v konečném znění.

Specializovaná sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 7. září 2011.

Na 474. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 21. a 22. září 2011 (jednání dne 21. září 2011), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 161 hlasy pro, 1 hlas byl proti a 8 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Akční plán, který je předmětem stanoviska, vychází z požadavku ministerské konference o elektronické správě, která se konala v roce 2009 v Malmö, během níž se ministři EU zavázali, že budou propagovat dostupnější, interaktivnější a personalizovanější přeshraniční veřejné služby online. Další závazky byly přijaty v rámci Digitální agendy a strategie Evropa 2020.

1.2   Jelikož jedinou pravomocí Komise v této oblasti je navrhovat podmínky a činnosti, jež by přispívaly k harmonickému rozvoji přeshraničních transakcí elektronické správy v Evropě, EHSV by rád zdůraznil, že v konečném důsledku bude příslušet členským státům, aby zajistily, že budou dodržovány závazky přijaté v Malmö.

1.3   Aby se zabránilo záměnám s jiným typem služeb, EHSV navrhuje používat v tomto případě termín evropské „přeshraniční elektronické služby veřejné správy“, a nikoli „evropské veřejné služby“.

1.4   EHSV podporuje akční plán předložený Komisí pro udržitelnou a inovativní elektronickou veřejnou správu, který otevírá cestu personalizovanějším a interaktivnějším službám a lépe zohledňuje potřeby a očekávání uživatelů, kteří mají hrát aktivnější roli při definování online veřejných služeb.

1.5   Podporu elektronické správy bude třeba doplnit reformou správy a jejích vztahů s uživateli, zejména poskytováním podpory uživatelům při plnění postupů elektronické správy.

1.6   V souladu se strategií Evropa 2020 a článkem 9 Smlouvy o fungování EU musí Unie a členské státy přijmout veškerá opatření pro zapojení široké veřejnosti do digitální společnosti, a to včetně znevýhodněných skupin.

1.7   V oblastech interoperability, elektronického podpisu a elektronické identifikace často vznikají překážky z důvodu neexistence přeshraniční právní základny, rozdílů v právních předpisech jednotlivých států a v řešeních přijímaných členskými státy, jež nejsou vzájemně kompatibilní. Je zapotřebí řádná a efektivní víceúrovňová správa založená na lidech a na přiměřených prostředcích.

1.8   V souvislosti s evropským rámcem interoperability EHSV podporuje rozvoj vize v oblasti norem společného rozhraní a je zastáncem platformy pro výměnu informací, zkušeností a kódů založených na softwaru z otevřených zdrojů s otevřeným kódem, aby byly možné opravy a změny, a především otevřené datové formáty umožňující interoperabilitu. Je třeba využít zkušeností získaných některými správami (např. celními správami), aby bylo možné předvídat technickou, sémantickou a organizační interoperabilitu systémů před jejich propojením, neboť jsou díky vytvoření společných pravidel a pevných právních základů zárukou provádění dohod a stability fungování.

1.9   Interoperabilita je v dnešní době považována za nezbytnou, ale pouze pro ty služby, kde je užitečná. Její realizace je velmi složitá a žádá si začlenění mnoha činností a provádění technických opatření, aby byla pro občany zajištěna bezpečnost výměn údajů. Navíc se neustále vyvíjí.

1.10   Před zahájením výměny údajů je třeba správním orgánům členských států doporučit, aby provedly selekci, čímž dojde ke zveřejnění pouze těch údajů, které jsou užitečné pro výměnu. V prvé řadě je zapotřebí dodržovat stávající předpisy.

1.11   Je nutné chránit osobní údaje občanů, podniků a organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů a respektovat jejich „právo být zapomenut“. Ochrana údajů musí být zajišťována a zabezpečována na evropské úrovni, a to již ve fázi návrhu výměn a dále pak na úrovni serverů, softwaru, ukládání a výměny dat atd. Případné opakované využití údajů třetími stranami musí podléhat stejným pravidlům a požadavkům.

2.   Podpora elektronické správy

2.1   Již od roku 1993 se Unie zabývá koordinací činnosti členských států pro usnadnění digitální konvergence a řešení výzev informační společnosti (programy IDA IDAI, IDAII, IDABC, ISA) (1) s cílem vytvořit jednotný evropský prostor poskytující dostupná a bezpečná širokopásmová komunikační spojení, jakož i kvalitní a rozmanitý obsah přizpůsobený potřebám uživatelů.

2.2   Unie tak přijala příslušné politické hlavní směry, které se staly součástí různých sdělení a akčních plánů, přičemž některé měly za úkol urychlit zavádění elektronické veřejné správy na základě pěti priorit:

—	přístup pro všechny;

—	vyšší účinnost;

—	online služby se silným dopadem;

—	zavádění klíčových nástrojů;

—	větší zapojení veřejnosti do demokratického rozhodování.

2.3   Nový akční plán je nedílnou součástí digitální agendy. V souladu se strategií Evropa 2020 a článkem 9 Smlouvy o fungování EU musí Unie a členské státy přijmout veškerá opatření pro zapojení široké veřejnosti do digitální společnosti, a to včetně znevýhodněných skupin.

3.   Nové iniciativy Komise

3.1   Na páté ministerské konferenci o elektronické správě, která se konala v roce 2009 v Malmö, se ministři EU zavázali, že budou stimulovat konkurenceschopnost Evropy prostřednictvím úspory času a peněz, což by mohlo přispět k tomu, že veřejné služby online budou dostupnější, interaktivnější a personalizovanější.

3.2   Komise tedy navrhuje nový akční plán „eGovernment“, jehož cílem je reagovat konkrétním způsobem na požadavek z konference v Malmö a který přispívá ke dvěma klíčovým cílům digitálního programu pro Evropu, podle nějž budou členské státy muset do roku 2013 harmonizovat své vnitrostátní rámce interoperability s platnými evropskými rámci a orgány veřejné správy budou muset propagovat elektronickou správu, aby do roku 2015 50 % občanů a 80 % podniků využívalo elektronické služby veřejné správy.

3.3   40 opatření akčního plánu na období 2011–2015 se týká těchto čtyř oblastí:

A.	— služby navržené na základě potřeb uživatelů; — společné vytváření služeb využívajících např. technologie typu Web 2.0; — opakované použití informací veřejného sektoru; — zlepšení transparentnosti; — zapojení občanů a podniků do rozhodovacího procesu.

B.	— hladce fungující služby pro podniky; — zavádění přeshraničních služeb v celé EU.

C.	— zlepšení organizačních postupů (elektronické zadávání veřejných zakázek, zrychlené vyřizování žádostí atd.); — snížení administrativní zátěže; — „zelená správa“ (elektronická archivace, používání videokonferencí, aby se omezilo cestování atd.).

D.	— otevřené specifikace a interoperabilita (realizace Evropského rámce interoperability); — vytvoření klíčových předpokladů (revize směrnice o elektronických podpisech, návrh rozhodnutí o vzájemném uznávání elektronické identifikace a elektronické autentifikace na území EU.

3.4   Akční plán konkrétně stanovuje následující opatření:

—	zajistit, aby některé informace poskytované správě mohly být jednou provždy a bezpečně zaregistrovány (a aby nebylo nutné sdělovat několikrát stejné informace různým správám);

—	v celé EU zevšeobecnit používání systémů elektronické identifikace (eID) s cílem usnadnit určité nadnárodní formality, jako je zakládání podniku v zahraničí, stěhování a pobyt v zahraničí za účelem práce, převod důchodových práv do jiné země či zápis do školského nebo univerzitního zařízení;

—	umožnit občanům a podnikům sledovat v reálném čase, jak správa zpracovává jejich žádosti, a zároveň posílit transparentnost a otevřenost;

—	personalizovat služby, aby lépe reagovaly na konkrétní očekávání uživatelů, např. zajištěním bezpečného a rychlého převodu dokumentů a informací v digitální podobě;

—	umožnit opětovné využívání informací třetími stranami, aby bylo usnadněno vypracování nových aplikací a veřejných služeb.

4.   Všeobecné poznámky

EHSV souhlasí s tím, že je naprosto nezbytné podporovat udržitelnou a inovativní elektronickou veřejnou správu a také přeshraniční interoperabilitu bez překážek.

4.1   V této souvislosti připomíná, že hlavní úkol Komise spočívá v tomto případě ve vytváření lepších podmínek pro rozvoj transakcí elektronické správy, a zejména předběžných podmínek, jako jsou interoperabilita, elektronický podpis a elektronická identifikace, a v koordinaci činností členských států se zřetelem na to, že vlády členských států, jež se politicky zavázaly prostřednictvím prohlášení z Malmö, hrají klíčovou roli při provádění přijatých opatření.

4.2   EHSV by chtěl především upozornit, že termín „evropské veřejné služby“, který Komise používá ve svém sdělení k interoperabilitě, je nevhodný a uvádí nás v omyl. EHSV ve svém stanovisku k tématu Služby obecného hospodářského zájmu – způsob rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy (2) uvedl, které služby nemohou poskytovat organizace činné pouze na celostátní či místní úrovni a které by mohly být považovány za služby obecného zájmu ES. Třebaže přeshraniční online veřejné služby mají určitý evropský rozměr, jelikož přesahují hranice, mají zcela odlišný charakter a z toho důvodu nemohou být kvalifikovány jako evropské veřejné služby.

4.3   EHSV podporuje novou strategii, jež spočívá v posunu od bývalého přístupu, který měl spíše univerzální charakter, k personalizovanému přístupu, který otevírá cestu k interaktivnějším veřejným službám a který lépe reaguje na očekávání a požadavky uživatelů. Tento přístup vychází z nové generace otevřených, pružných a nepřetržitých elektronických veřejných služeb na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni.

4.4   EHSV je potěšen, že Komise otevírá cestu k tomu, aby mohli uživatelé (občané, podniky, nevládní organizace a také formální struktury dialogu uznávané Komisí) v brzké době hrát aktivnější roli při definování veřejných služeb online, jež budou přizpůsobeny jejich potřebám.

4.5   EHSV tedy podporuje nový akční plán předložený Komisí, který umožňuje všem zúčastněným stranám těšit se rychlejším a kvalitnějším veřejným službám a který pomůže veřejné správě k přezkumu svého přístupu k poskytovaným službám a svým vnitřním postupům, aby bylo možné lépe reagovat na nové požadavky, jakými jsou rychlost, dostupnost a jednoduchost.

4.6   Nelze se však zbavit dojmu, že uživatelé skutečně nejsou v centru zájmu správy příliš často, ale že je elektronická správa organizována spíše v závislosti na vnitřní struktuře správy nežli podle občanů, čímž vznikají uživatelům problémy s dostupností, nedostatečným zviditelněním a nejednotností způsobu grafické stylizace.

4.7   EHSV lituje, že se Komise nezabývá otázkou ochrany údajů a jejich selekcí. Je třeba plně provádět nařízení z roku 2001; žádné soukromé údaje občanů není možné sdělovat, aniž by byla zcela zajištěna jejich důvěrnost, „právo být zapomenut“ a nebudou stanoveny požadavky se zárukou, že budou dodržovány. EHSV má výhrady k opakovanému využití těchto údajů třetími stranami.

4.8   Nelze zlehčovat význam otázek v oblasti techniky a informatiky, neboť ty podmiňují úspěšnost interoperability a bezpečnost údajů: interoperabilita v oblasti techniky, sémantiky a organizování. Elektronická správa bude muset vyústit v reorganizaci správy a jejích vztahů s uživatelem; uspokojivé výsledky pro všechny strany však poskytne pouze tehdy, pokud bude navržena jako nástroj změny zahrnující odbornou přípravu, kolektivní a individuální sledování a komunikaci, a nikoli jako cíl sám o sobě. Nesmí tedy jít o to, aby byly lidské bytosti nahrazeny informačními nástroji, ale o uvolnění lidských kapacit, aby lidé získali více času na řešení úkolu větší přidané hodnoty, zejména pomoc občanům, aby se seznámili s elektronickou správou a používali ji (3), tím spíš, že Komise konstatuje, že přeshraničních elektronických služeb veřejné správy je jen několik, a i když jsou k dispozici, většina občanů EU se zdráhá je používat.

4.9   Propagace používání elektronické správy nesmí přehlížet problémy související s propojením, dovednostmi a začleněním do informační společnosti (3).

4.10   Ačkoli je pravdou, že velký počet elektronických služeb veřejné správy je již nyní k dispozici a jejich kvalita se v průběhu let zlepšuje, EHSV má výhrady ke srovnávacímu hodnocení elektronické správy předkládanému Komisí, jež se zakládá na přezkumu příliš malého počtu služeb, a nebylo by tudíž reprezentativní. 100 % míra dostupnosti služeb online, jež byla ověřena v Portugalsku, je tedy stále daleko od reality. Je však třeba poznamenat, že všechny správní služby nebudou potřebovat přeshraniční interoperabilitu.

4.11   Bylo by však zapotřebí předejít tomu, aby se digitální propast nepřeměnila ve správní propast. Jedním z důvodů výhrad občanů k používání elektronické správy je jistě nedůvěra, pokud jde o zabezpečení a ochranu údajů. EHSV tedy považuje za nezbytné, aby byla zavedena skutečná demokratická kontrola metod a používání údajů a aby byl do ní zahrnut evropský inspektor ochrany údajů. V opačném případě by to nebylo příznivé pro opakované využití údajů třetími stranami, jak doporučuje Komise ve snaze docílit, aby došlo ke vzniku nových administrativních služeb. EHSV se domnívá, že je nebytné vytvořit smíšený výbor pro elektronickou správu, který by seskupoval zástupce Unie, vnitrostátních správních orgánů, sociálních partnerů a uživatelů.

4.12   EHSV v této souvislosti připomíná základní potřebu „kodexu“ (ve smyslu souboru závazných předpisů) práv digitálního uživatele, který by měl být dohodnut se zástupci občanské společnosti.

4.13   Co se týká veřejných zakázek (které představují přibližně 18 % HDP EU, pokud jde o zboží, služby a práce, a které jsou jedním z 12 klíčových prvků Aktu o jednotném trhu), dostupnost zadávání veřejných zakázek online dosáhla v Unii přibližně 60 %, což je stále daleko od cíle 100 %, který stanovil pro rok 2010 první akční plán i2010.

4.14   EHSV ve svém stanovisku (4) k zelené knize o rozšířeném využití elektronického zadávání veřejných zakázek v EU doporučil, aby byl zaveden mechanismus monitorování provádění s cílem přezkoumat dosažený pokrok, překážky a přijatá nápravná opatření v souvislosti se zavedením elektronického zadávání veřejných zakázek v členských státech.

4.15   Ve stejném stanovisku EHSV dodal, že v rámci provádění elektronického zadávání veřejných zakázek je třeba podněcovat členské státy, aby hledaly inovační řešení k překonání potíží s obchodními postupy a jazykových problémů, zatímco Evropská komise by současně s uplatňováním své vůdčí úlohy měla jít příkladem a přijmout postup elektronického zadávání veřejných zakázek ve všech svých institucích.

4.16   Třebaže jsou interoperabilita, elektronický podpis a elektronická identifikace účinným prostředkem k propagaci rozvoje přeshraničních elektronických služeb veřejné správy, narážejí často na neexistenci přeshraniční a meziodvětvové právní základny, která by byla použitelná pro interoperabilitu, rozdíly, jaké jsou mezi jednotlivými členskými státy a vzájemně nekompatibilní řešení zvolená členskými státy.

4.17   Bude zapotřebí rozvíjet společnou vizi a společné normy, aby bylo možné vypořádat se s chybějící infrastrukturou, architekturou a chybějícími společnými hlavními směry, což hrozí zvýšením počtu řešení, jež nejsou interoperabilní.

4.18   EHSV podporuje Komisi v jejích činnostech v oblasti interoperability, pokud jde o výměnu důvěryhodných informací, architekturu interoperability a posouzení dopadů nových právních předpisů EU z hlediska IKT, a to v rámci Evropské strategie interoperability (European Interoperability Strategy, EIS).

4.19   Současně EHSV schvaluje myšlenku, že bude použit Evropský rámec interoperability (European Interoperability Framework, EIF) jakožto dohodnutý přístup k interoperabilitě organizací, jež chtějí spolupracovat na společném poskytování elektronických veřejných služeb, který specifikuje společné prvky, jako je slovník, koncepce, zásady, pokyny, normy, specifikace a postupy s tím, že bude nezbytné podporovat mnohojazyčnost a každodenně tyto prvky aktualizovat.

4.20   Při zavádění přeshraničních služeb online musí orgány veřejné správy uzavírat dohody o interoperabilitě, které budou uplatňovat stávající formálně schválené specifikace, nebo popřípadě spolupracovat se společenstvími působícími ve stejných oblastech. Při hodnocení a výběru formálně schválených specifikací musí orgány veřejné správy používat strukturovaný, transparentní a cílený přístup.

4.21   EHSV podporuje Komisi v jejím záměru v co nejbližší době zveřejnit pro účely orgánů veřejné správy sdělení, které poskytne pokyny k vazbě mezi normalizací v oblasti IKT a zadáváním veřejných zakázek, což se zdá být dobrým prostředkem pro větší otevření přístupu k veřejným zakázkám a pro usnadnění správních formalit, které z toho vyplývají pro obě strany.

---

(1)  Úř. věst. C 249, 13.9.1993, s. 6; Úř. věst. C 214, 10.7.1998, s. 33; Úř. věst. C 80, 3.4.2002, s. 21; Úř. věst. C 80, 30.3.2004, s. 83; Úř. věst. C 218, 11.9.2009, s. 36.

(2)  Úř. věst. C 128, 18.5.2010, s. 65.

(3)  Úř. věst. C 318, 29.10.2011, s. 9

(4)  Úř. věst. C 318, 29.10.2011, s. 99

---