52008DC0215

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 24.4.2008

KOM(2008) 215 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

o provádění nařízení (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Text s významem pro EHP)

1. PRÁVNÍ ZÁKLAD

Článek 10 nařízení (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 (dále jen „nařízení o IAS“)[1] vyžaduje, aby Komise přezkoumala uplatňování tohoto nařízení a podala o něm zprávu Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do 1. července 2007.

2. UPLATňOVÁNÍ NAřÍZENÍ O IAS

2.1. Hlavní ustanovení nařízení o IAS

Nařízení o IAS ukládá evropským společnostem, jejichž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu v EU, povinnost, aby od 1. ledna 2005 sestavovaly své konsolidované účetní závěrky v souladu s IAS/IFRS[2] a SIC/IFRIC[3], které vydala Mezinárodní rada pro účetní standardy (IASB) a schválila EU.

Členské státy mohou povolit nebo požadovat, aby se tento účetní rámec vztahoval na konsolidované účetní závěrky společností, jejichž cenné papíry nebyly přijaty k obchodování na regulovaném trhu v EU, a/nebo na roční (individuální) účetní závěrky bez ohledu na to, zda byla společnost přijata k obchodování na regulovaném trhu v EU. Využití možností podle článku 5 nařízení o IAS členskými státy je popsáno v níže uvedené tabulce[4]:

Využití možností v nařízení o IAS členskými státy

Společnosti | Společnosti s veřejně obchodovanými cennými papíry | Společnosti bez veřejně obchodovaných cenných papírů |

Členské státy mohly rovněž odložit uplatňování tohoto rámce na 1. leden 2007 v případě společností, které emitovaly pouze dluhopisy přijaté k obchodování na regulovaném trhu v EU, a společností, jejichž cenné papíry jsou připuštěny k obchodování mimo EU a které s tímto cílem využívaly mezinárodně přijaté standardy před vyhlášením nařízení o IAS.

Pro účely nařízení o IAS jsou schváleny pouze mezinárodní účetní standardy a výklady přijaté a vydané IASB a jejím předchůdcem, Výborem pro mezinárodní účetní standardy (IASC). Standardy a výklady jsou Komisí schváleny na základě postupu projednávání ve výboru. Komise by nejprve měla obdržet technické doporučení týkající se schválení od Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG)[5], poté stanovisko od Prověřovací skupiny pro poradenství v oblasti standardů (SARG)[6], které hodnotí, zda je technické doporučení EFRAG objektivní a vyvážené. Poté Komise rozhodne, zda navrhne schválení standardu/výkladu. Po hlasování o schválení v Regulativním výboru pro účetnictví (ARC)[7] následuje potvrzení Evropským parlamentem. Pokud všechny tyto kroky proběhnou náležitě, Komise rozhodne o schválení standardu/výkladu a zveřejní jej v Úředním věstníku.

2.2. Hlavní zdroje údajů pro zprávu

Pro tuto zprávu Komise využila informace z různých zdrojů. Ohledně hlavních bodů, jichž se tato zpráva týká, byly konzultovány členské státy v rámci Regulativního výboru pro účetnictví. Dalším cenným zdrojem informací byl kulatý stůl[8] pro jednotné používání IFRS v EU. Během zavádění IFRS v EU byly dotyčné útvary Komise rovněž v pravidelném kontaktu se zúčastněnými stranami.

Za účelem úplné technické analýzy provádění IFRS útvary Komise rovněž přihlédly k několika zprávám o provádění IFRS v roce 2005, které zpracovaly různé organizace a společnosti[9].

Tato zpráva Komise bere v úvahu rovněž zprávu Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry s názvem „CESR’s review of the implementation and enforcement of IFRS in the EU“[10] a dostupné výsledky z jiných studií a publikací týkajících se počáteční fáze používání IFRS v EU.

2.3. Účinné používání IFRS v EU

Počet společností, které přijaly IFRS a jejichž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu v EU, v roce 2005 činil 7 365, z čehož 5 534 společností bylo emitenty kmenových akcií.

Výňatek ze zprávy CESR, dodatku č. 1: Počet společností, které přijaly IFSR a které jsou kotovány na regulovaném trhu v EU podle zemí (emitenti kmenových akcií a emitenti dluhopisů)

Členové CESR | Emitenti kmenových akcií | Emitenti dluhopisů[11] | Celkem |

Rakousko | 72 | 11 | 83 |

Belgie | 144 | 2 | 146 |

Bulharsko | 369 | 60 | 429 |

Kypr | 141 | 0 | 141 |

Česká republika | 66 | 24 | 90 |

Dánsko | 140 | 8 | 148 |

Estonsko | 16 | 6 | 22 |

Finsko | 135 | 15 | 150 |

Francie | 680 | 200 | 880 |

Německo | 768 | 172 | 940 |

Řecko | 356 | 0 | 356 |

Maďarsko | 34 | 1 | 35 |

Island | 23 | 8 | 31 |

Irsko | 43 | 40 | 83 |

Itálie | 288 | 65 | 353 |

Lotyšsko | 13 | 4 | 17 |

Litva | 43 | 4 | 47 |

Lucembursko | 35 | 200 | 235 |

Malta | 15 | 19 | 34 |

Norsko | 188 | 0 | 188 |

Polsko | 197 | 0 | 197 |

Portugalsko | 50 | 28 | 78 |

Rumunsko | N/C | N/C | N/C |

Slovensko | N/C | N/C | N/C |

Slovinsko | 60 | 6 | 66 |

Španělsko | 190 | 120 | 310 |

Švédsko | 350 | 35 | 385 |

Nizozemsko | 165 | 25 | 190 |

Spojené království | 953 | 778 | 1 731 |

CELKEM | 5 534 | 1 831 | 7 365 |

N/C: odpověď nebyla poskytnuta |

Do 31. prosince 2005 byly schváleny tyto standardy a výklady: IAS 1 až 41, IFRS 1 až 6, SIC 7 až 32 a IFRIC 1 až 5 s výjimkou standardů a výkladů, které byly před tímto datem nebo posléze nahrazeny nebo zrušeny[12]. Další standardy a výklady byly schváleny v roce 2006 (IFRS 7 a IFRIC 6 až 9) a 2007 (IFRS 8 a IFRIC 10 a 11) spolu se změnami dříve schválených standardů. Některé standardy (IFRS 6), změny standardů (IAS 39) a výklady (IFRIC 4 a 5) schválené v roce 2005 bylo možno používat od 1. ledna 2006. Rovněž bylo možné používat IFRS 7, IFRIC 6 a pozměněná znění některých standardů schválená dne 11. ledna 2006 na finanční výkazy za rok 2005.

Členové CESR provedli úplný přezkum finančních výkazů za rok 2005 sestavených podle IFRS pro 1 410 společností a tematický přezkum finančních výkazů za rok 2005 sestavených podle IFRS pro dalších 920 společností. Vytvořili databázi, do níž bylo do konce srpna 2007 zavedeno 85 rozhodnutí o vymáhání dodržování.

2.4. Jednotné používání IFRS v EU

Na základě informací získaných ze zdrojů uvedených v bodě 2.2 Komise analyzovala jednotné používání schválených standardů/výkladů v EU ve finančním roce 2005 a dospěla k těmto závěrům:

- Celkově bylo používání IFRS pro všechny zúčastněné strany náročným úkolem, bylo ho však dosaženo, aniž by byly narušeny trhy nebo cykly vykazování. To je důležitý úspěch, uvážíme-li, že zavedení IFRS znamenalo celkové přepracování účetního rámce EU pro společnosti, na něž se vztahuje oblast působnosti nařízení o IAS. Přechod na IFRS vyžadoval od dotčených společností, zejména menších kotovaných společností, tvrdou práci a značné prostředky[13].

- Sestavovatelé, auditoři, investoři a donucovací orgány se obecně domnívají, že používání IFRS zlepšilo srovnatelnost a kvalitu účetního výkaznictví a vedlo k větší průhlednosti.

- Možnosti rozšíření oblasti působnosti nařízení o IAS byly v jednotlivých členských státech provedeny různě (viz oddíl 2.1 výše) v závislosti na jejich hospodářském a právním prostředí. Tento pružný přístup umožnil zavedení přizpůsobené typickým rysům a zvláštnostem účetního prostředí v jednotlivých členských státech, a zejména uvedení do souvislosti s daňovými pravidly a právem společností. Nezdá se, že by povinné používání IFRS bylo obecně rozšířeno na nekotované společnosti a/nebo na individuální účetní závěrky.

- Většina zúčastněných stran se domnívá, že se srozumitelnost finančních výkazů celkově zlepšila s výjimkou některých oblastí, u nichž se zdá, že existuje prostor pro zlepšení, zejména u finančních nástrojů, spojování podniků a úhrad akciemi.

- Účetnictví vedené podle IFRS je dosud ovlivněno účetními tradicemi v jednotlivých členských státech. Jedním z důvodů je nedostatek zkušeností a účetní teorie. V praxi představovalo zavedení této koncepce účetnictví založené na zásadách a vyžadující značný odborný úsudek v některých členských státech problém. Jakmile se však sestavovatelé a auditoři s IFRS více obeznámí, počáteční problémy s používáním by měly být odstraněny.

- Zdá se, že ustanovení o účtování a oceňování podle IFRS jsou používána jednotněji a jednoznačněji než některé požadavky na zveřejňování údajů. Prostor k dalšímu zlepšení existuje zejména v případě zveřejňování obecných účetních pravidel. Regulátoři cenných papírů tyto problémy zaznamenali, dospěli však k závěru, že celkově úroveň dodržování IFRS nenarušily.

- Možnosti povolené IFRS, včetně možností týkajících se zaměstnaneckých požitků, výpůjčních nákladů a společných podniků, společnosti využívají různě. Široce jsou využívány rovněž možnosti IFRS týkající se dřívějšího uplatňování. Možnosti rozšířit uplatňování oceňování reálnou hodnotou však nejsou ve velké míře využívány a používání vynětí v IAS 39 je omezeno na velmi málo bank. Donucovací orgány vyjádřily znepokojení a přejí si, aby byl počet možností dostupných v IFRS v budoucnu snížen.

- CESR zjistil zvláštní problémy v některých oblastech, např. spojování podniků (goodwill, jakož i faktická a společná kontrola), finanční nástroje (snížení hodnoty), dlouhodobá aktiva, zveřejňování účetních pravidel, odhadů a předpokladů. Donucovací orgány doporučují rovněž zlepšit zveřejňování údajů o důchodových plánech a úhradách akciemi a další zjednodušení formátů rozvahy a výsledovky.

- Kulatému stolu pro jednotné používání IFRS v EU bylo postoupeno několik málo technických účetních záležitostí. Snížil se rovněž počet záležitostí zaslaných IFRIC k výkladu. To pravděpodobně naznačuje, že přístup založený na zásadách funguje obecně dobře.

- Akademičtí pracovníci začali analyzovat dopad zavedení IFRS na trhy cenných papírů, na zveřejnění konečných výsledků je však ještě příliš brzy. Z předběžných studií však vyplývá, že u společností předkládajících účetní závěrky sestavené podle IFRS došlo k celkovému snížení nákladů na kapitál.

2.5. Fungování procesu schvalování a související administrativní požadavky

T ato část zprávy se zabývá fungováním procesu schvalování, včetně technické analýzy, přípravy politických rozhodnutí a doprovodných administrativních a praktických činností. Zpráva se sice vztahuje hlavně na období do 1. července 2007, ale pro úplnost byly přidány informace i z doby po tomto datu.

Komise předkládá níže uvedené připomínky týkající se různých aspektů procesu schvalování:

- Technická analýza a doporučení týkající se schválení: Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) poskytuje Komisi včasné, kvalitní analýzy a doporučení týkající se schválení. Doporučení týkající se schválení poskytuje Regulativnímu výboru pro účetnictví a Evropskému parlamentu technické informace potřebné pro jejich rozhodnutí. Veškerá doporučení týkající se schválení s výjimkou případu IAS 39 vyjádřila jednoznačný názor na to, zda by měl být dotyčný standard schválen. EFRAG postupně zlepšila strukturu svých doporučení, jež nyní pravidelně představují základ pro vyvození závěrů. Skupina technických odborníků (TEG) při EFRAG každý měsíc pořádá třídenní zasedání.

- Přezkum Prověřovací skupinou pro poradenství v oblasti standardů (SARG): SARG byla zřízena s cílem zajistit, aby doporučení týkající se schválení obdržená od EFRAG byla vyvážená a neutrální. SARG zavedla účinné pracovní postupy a poskytuje včasná hodnocení. Skupina se v průběhu roku 2007 sešla třikrát.

- Postup schvalování a projednávání ve výboru: Postup schvalování funguje dobře a většina standardů a výkladů byla schválena včas. Schvalování standardů/výkladů v souladu s nařízením o IAS dodržuje běžné postupy projednávání ve výboru[14]. Tyto postupy se změní[15] a větší důraz bude kladen na přezkoumání Parlamentem a Radou. Parlament vývoj v oblasti účetnictví podrobně sleduje a aktivně se podílí na procesu schvalování. Parlament si rovněž vyžádal, aby do procesu schvalování byla zavedena analýza účinků.

- Nutnost analyzovat účinky zavedení nových standardů a výkladů: Posouzení dopadů je nedílnou součástí celkového legislativního procesu na úrovni EU a v členských státech již po mnoho let. Komise takové posouzení přikládá ke všem novým legislativním návrhům. Nutnost analyzovat účinky účetních standardů je zřejmá. Posouzení dopadů nebo analýzy účinků by se měly provádět v počáteční fázi procesu stanovování standardů, a Komise proto IASB požádala, aby tyto analýzy v rámci vypracovávání nových standardů prováděla. Nadace Výboru pro mezinárodní účetní standardy (IASCF)[16] se zavázala, že u budoucích standardů tak učiní. Do té doby Komise (po jednání s Evropským parlamentem) dohodla, že u nových důležitých standardů a výkladů by analýzy účinků měly být prováděny na úrovni EU. Útvary Komise dokončily studii účinků pro IFRS 8 („Provozní segmenty“) a vypracují podobné analýzy pro IFRIC 12 („Ujednání o poskytování licencovaných služeb“) a IAS 23 („Výpůjční náklady“). U příštích nových standardů přispěje k těmto analýzám EFRAG (v úzké spolupráci s útvary Komise) v rámci vypracování doporučení týkajícího se schválení.

- Schválení a „vynětí“: Základní myšlenkou nařízení o IAS je to, že by IFRS a IFRIC měly být vysoce kvalitní a získat takovou obecnou podporu, aby mohly být schváleny v EU. Schváleny byly všechny standardy a výklady s výjimkou omezených částí IAS 39. V době schválení IAS 39 bylo výslovně uvedeno, že by vynětí v IAS 39 mělo být omezeno, pokud jde o dobu trvání a oblast působnosti. Co se týká prvního vynětí v souvislosti s možností oceňování reálnou hodnotou, po kontaktech s orgány bankovního dohledu a centrálními bankami IASB rychle předložila nové řešení, jež bylo následně schváleno v EU. Vyřešení druhého vynětí týkajícího se některých pravidel zajištění je obtížnější. Navzdory tvrdé práci v IASB a bankovním odvětví nebylo řešení dosud nalezeno. Komise obě strany vyzvala, aby předložily nová řešení této záležitosti.

- Konsolidace a překlad IFRS: Každý jednotlivý IFRS je v EU schválen nařízením. To znamená, že není k dispozici úplná konsolidovaná verze schválených IFRS. Členské státy a zúčastněné strany mimoto zpochybnily kvalitu některých jazykových verzí schválených IFRS. K vyřešení těchto problémů odpovědné útvary Komise zahájily významný projekt konsolidace spojený s podrobným jazykovým přezkumem všech schválených standardů a výkladů.

- Celková doba trvání postupu schvalování: Průměrná doba mezi zveřejněním IASB a přijetím schváleného standardu EU činila přibližně osm až deset měsíců. Rozhodnutí o provádění analýz účinků na úrovni EU bude pravděpodobně znamenat, že se tento proces prodlouží přibližně o dalších šest měsíců. V budoucnu se však tyto analýzy stanou součástí procesu stanovování standardů IASB, takže schválení EU by mělo i nadále trvat osm až deset měsíců. V naléhavých případech členské státy a Parlament jednaly pružně, aby bylo možno přijmout rozhodnutí o schválení rychle (tak tomu bylo například v případě IFRS 7 – „Finanční nástroje: Zveřejňování“). Existuje společný zájem na tom, aby proces schvalování byl co nejrychlejší. Pokud jde o IFRS 7 a IFRS 8, obrátila se na Komisi řada kotovaných společností s žádostí o rychlé schválení, jež by umožnilo dřívější uplatňování těchto standardů.

3. ZÁVěRY

První rok povinného používání IFRS v EU měl až dosud všeobecně kladný průběh, i když změny právních předpisů a nedostatek zkušeností představovaly pro společnosti používající tyto standardy poprvé problémy. Hodnota poskytovaných účetních informací se zvýšila a obecně byly IFRS v EU používány jednotně. Míra souladu mezi účetními závěrkami sestavenými podle IFRS se pravděpodobně postupem času zvýší, jakmile sestavovatelé a auditoři získají zkušenosti s používáním nového účetního rámce.

Proces schvalování v EU sám o sobě zajišťuje technickou kvalitu, politickou legitimnost a relevantnost pro podniky. Systém funguje dobře a standardy jsou schvalovány včas. Systém schvalování je pružný a již byl pozměněn – zavedení SARG, nových pracovních postupů v EFRAG, nových pravidel týkajících se postupů projednávání ve výboru, studií účinků atd. Výsledkem bylo vytvoření účinné a legitimní struktury.

V zájmu zachování velmi dobrého přijetí IFRS v EU je důležité, aby zúčastněné strany byly přesvědčeny o tom, že se pracovní program IASB zabývá správnými otázkami a že budoucí standardy/výklady poskytnou vhodná účetní řešení. Některé zúčastněné strany vyjádřily pochybnosti o určitých účetních projektech, jež v současnosti IASB připravuje. Proto je rozhodující, aby se instituce EU, členské státy a zúčastněné strany podílely co nejdříve na procesu stanovování standardů, jelikož to zkvalitňuje práci a zvyšuje legitimnost a přijetí budoucích standardů/výkladů. V budoucnu bude rovněž pečlivě sledován způsob, jakým IASB provádí posuzování dopadů.

K zajištění celkové kvality budoucích IFRS a IFRIC je rovněž důležité, aby IASB/IASCF měly odpovídající řídící strukturu a zajištěné finanční prostředky. Útvary Komise pravidelně hodnotí řízení a financování IASB/IASCF a zveřejňují zprávy, které jsou k dispozici na internetových stránkách Komise[17].

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

[2] Mezinárodní účetní standardy (IAS) byly poprvé vydány Výborem pro mezinárodní účetní standardy (IASC), předchůdcem Mezinárodní rady pro účetní standardy (IASB). IASB vydává mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS).

[3] Výbor pro výklad standardů (SIC) byl předchůdcem Výboru pro výklad mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRIC).

[4] Tyto informace pocházejí ze studie zadané Komisí, kterou vypracoval Institut autorizovaných účetních znalců Anglie a Walesu pod názvem „ EU Implementation of IFRS and the Fair Value Directive “ („Provádění IFRS v EU a směrnice o reálné hodnotě“), 2007, s. 24.

[5] Další informace viz: efrag.org

[6] Další informace viz: http://ec.europa.eu/internal_market/accounting/ias_en.htm#standards

[7] Další informace viz: http://ec.europa.eu/internal_market/accounting/committees_en.htm#arc

[8] Další informace viz: http://ec.europa.eu/internal_market/accounting/ias_en.htm#060609

[9] Zejména ke zprávě uvedené v poznámce pod čarou 4, která obsahuje vyčerpávající přehled ostatních vypracovaných studií.

[10] Tento přezkum byl zveřejněn jako dokument CESR/07-352 dne 7. listopadu 2007 a je k dispozici na internetových stránkách CESR: http://www.cesr-eu.org/index.php?page=contenu_search_res&doconly=all&searchdatefromday=1&searchdatefrommonth=1&searchdatefromyear=1970&searchdatetoday=29&searchdatetomonth=2&searchdatetoyear=2008&searchkeyword=07-352

[11] Někteří emitenti dluhopisů se v souladu s článkem 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 mohli rozhodnout, že používání IFSR odloží na rok 2007.

[12] IAS 3 až 6, IAS 9, IAS 13 až 15, IAS 22, IAS 25, IAS 30, IAS 35, IFRIC 3, SIC 1 až 6, SIC 8 a 9, SIC 11, SIC 14, SIC 16 až 20, SIC 22 až 24, SIC 26, SIC 28, SIC 30 a SIC 33.

[13] Analýza nákladů na zavedení a následných stálých nákladů na používání ve studii ICAEW (viz poznámka pod čarou 4) prokázala, že se tyto náklady zdají vyšší u menších společností (s obratem nižším než 500 milionů EUR) a činí po řadě 0,31 % a 0,06 % jejich obratu, což je na přijatelné úrovni. Menší kotované společnosti se potýkaly rovněž s více problémy při používání IFRS kvůli omezeným prostředkům a nedostatečným předchozím zkušenostem s IFRS.

[14] Rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi, Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[15] Rozhodnutí Rady 2006/512/ES ze dne 17. července 2006, kterým se mění rozhodnutí 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi, Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11.

Poslední fáze: Bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1606/2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi, které bylo dne 9. dubna 2008 vyhlášeno v Úředním věstníku.

[16] IASCF je nadací, která stojí za IASB.

[17] Pro další informace viz: http://ec.europa.eu/internal_market/accounting/ias_en.htm#070112.