28.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 97/27

—

Rámcová směrnice, kterou se stanoví hlavní zásady, cíle a postupy regulační politiky EU týkající se poskytování služeb a sítí elektronických komunikací.

—

Směrnice o přístupu a propojení, která specifikuje postupy a zásady ukládání povinností podporujících hospodářskou soutěž, pokud jde o přístup k sítím provozovatelů s významnou tržní sílou a propojení těchto sítí.

—

Směrnice o udělování oprávnění, kterou se zavádí systém všeobecného oprávnění místo individuálních nebo skupinových povolení s cílem usnadnit vstup na trh a omezit administrativní zátěž pro provozovatele.

—

Směrnice o univerzální službě, která vyžaduje minimální úroveň dostupnosti a cenové přijatelnosti základních služeb elektronických komunikací a zaručuje soubor základních práv uživatelů a spotřebitelů těchto služeb.

—

Směrnice o elektronickém soukromí, kterou se stanoví pravidla ochrany soukromí a osobních údajů zpracovávaných ve spojení s komunikacemi prováděnými v rámci veřejných komunikačních sítí.

—

Směrnice Komise o hospodářské soutěži, která slučuje právní opatření založená na článku 86 Smlouvy, která v průběhu let liberalizovala odvětví telekomunikací. (Není zahrnuta do tohoto přezkumu.)

—

Doporučení Komise o relevantních trzích, které uvádí seznam 18 dílčích trhů, které mají být prozkoumány vnitrostátními regulačními orgány.

—

použití politického přístupu Komise ke správě spektra na elektronické komunikace, jak je stanoveno ve sdělení ze září 2005 (13);

—

snížení procedurální zátěže spojené s přezkumy trhů, které připadají v úvahu pro regulaci ex ante.

—

upevnění jednotného trhu,

—

posílení zájmů spotřebitelů a uživatelů,

—

zlepšení bezpečnosti a

—

zrušení zastaralých ustanovení.

2.1

Výbor převážně podporuje návrhy Komise na přezkum předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací. Výbor také uznává obsáhlé práce, jež Komise vykonala při přezkumném procesu, během kterého byly sloučeny studie expertů a vklad konzultací se všemi, kteří na tomto procesu měli nezadatelný zájem, aby se dospělo k doporučením ve sdělení KOM(2006) 334 o přezkumu předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací a doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise SEC(2006) 816. Výbor by však chtěl, aby Komise vzala na vědomí výhrady vyjádřené v tomto stanovisku a doporučení uvedená dále.

2.2

Předpisový rámec musí být přizpůsoben strategii rozvoje odvětví IKT a podporovat rozhodující přínos, který elektronické komunikace mají pro hospodářský a sociální život Unie. Výbor proto velmi podporuje cíle přezkumu předpisového rámce za účelem prosazení iniciativy i2010 – evropská informační společnost 2010 (15), která vysvětluje přínos odvětví IKT k Lisabonské strategii z hlediska povzbuzení růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Konkrétně uznáváme význam předpisového rámce pro vytvoření jednotného evropského informačního prostoru, který bude nabízet cenově dostupné a bezpečné širokopásmové komunikace s bohatým a rozmanitým obsahem a bohatými a rozmanitými digitálními službami, výkon na světové úrovni ve výzkumu a inovacích v oblasti IKT odstraněním propasti vzhledem k hlavním evropským konkurentům a informační společnost, která je přístupná všem, poskytuje vysoce kvalitní veřejné služby a podporuje kvalitu života.

2.3

Výbor uznává úspěch předpisového rámce od jeho zavedení. Konstatujeme, že vznikl celoevropský telekomunikační průmysl, na mnoha trzích se zvýšila konkurence služeb, inovace je na vysoké úrovni, a snížily se skutečné náklady telekomunikačních služeb v EU. Zaznamenáváme také růst investic na trhu v posledních letech a skutečnost, že úroveň investic v Evropě předstihla investice v USA a asijsko-tichomořské oblasti. Skutečnost, že nejvyšší míra investic se vyskytla v zemích, které včas a účinně uplatnily předpisový rámec, je dokladem jeho pozitivního vlivu. Výbor také konstatuje, že i přes tento pozitivní vliv v Evropě dále narůstá problém rozdílu v digitálních technologiích.

2.4

Výbor upozorňuje Komisi na předchozí stanoviska EHSV, která podporují předpisový rámec a předkládají doporučení, jak by mohly být zlepšeny politiky rozvoje a růstu odvětví elektronických komunikací (16), aby se pokročilo se strategií i2010.

V tomto stanovisku chce Výbor předložit poznámky k oblastem zvláštního zájmu a několik doporučení.

3.1

Obecnou zásadou regulace je, že veřejný zájem – „veřejné blaho “– by měl být nadřazen soukromým a obchodním zájmům. Výbor se také domnívá, že samotný trh nemůže sám sebe náležitě regulovat ku prospěchu veřejného blaha. Proto je nutný pevný předpisový rámec, který prosadí zájmy většího počtu občanů, jak je cílem Lisabonské strategie.

3.2

Zvážíme-li patřičně námitku v odstavci 3.1, Evropa by měla co nejrychleji spět k tržnějšímu přístupu ke správě spektra, který by zahrnoval posílení subjektů trhu, zavedení rozsáhlejšího obchodování se spektrem a méně vnitrostátních byrokratických nařízení při přidělování vlnového pásma.

3.3

Měla by být zřízena Evropská agentura pro spektrum s cílem vytvořit souvislý a integrovaný režim celoevropské správy spektra.

3.4

Spolu s uvolněním oznamovacích povinností na základě postupu podle článku 7 by Komise měla zvýšit svoji pozornost, pokud jde o regulační opatření prosazovaná vnitrostátními regulačními orgány, a tak podpořit rozmanitost nabídek.

3.5

Komise by měla mít ohled na rozdílné podmínky, které existují na různých vnitrostátních trzích, a na zvláštní odborné znalosti potřebné k vypořádání se s těmito podmínkami v rámci vnitrostátních regulačních orgánů. Výbor má proto vážné výhrady k navrhovanému právu veta Komise na základě postupu podle článku 7 a zdůrazňuje, že před uplatněním tohoto práva je nutná mimořádná obezřetnost.

3.6

Výbor se obává, že nepřiměřené zaujetí předpisového rámce pro velké nadnárodní poskytovatele služeb a sítí by mohla nakonec vést k oligopolu. Předpisový rámec by měl vzít tuto obavu řádně na vědomí a neměl by neúměrně zvýhodňovat nadnárodní společnosti.

3.7

Komise by měla více využívat Komunikační výbor a Výbor pro rádiové spektrum, a rovněž skupinu evropských regulačních orgánů a skupinu pro rádiové spektrum s cílem pokročit s rozvojem vnitřního trhu, harmonizací politiky a soudržností regulačního přístupu.

3.8

Výbor navrhuje, aby vnitrostátní regulační orgány, s cílem poskytnout spotřebitelům dobré informace o výběru dostupných služeb, byly podporovány při zveřejňování internetových nástrojů, které by měly spotřebitelům usnadnit srovnání nabídek elektronických komunikací (služeb a cen) konkurenčních poskytovatelů na jejich trhu.

3.9

Zelená kniha o univerzální službě navrhovaná na rok 2007 by měla uznat nutnost odstranění stále větších rozdílů v infrastruktuře a službách mezi nejvíce a nejméně rozvinutými regiony EU. Pokud analýza, založená na nástrojích a skutečně určeném rozvrhu, ukáže, že povinnost univerzální služby se těmito rozdíly nezabývá, pak je nutné nalézt alternativní způsob, třeba prostřednictvím vnitrostátních investičních programů podpořených strukturálními fondy EU.

3.10

Výbor věří, že vzhledem ke vzrůstajícímu významu širokopásmových služeb pro hospodářský a sociální rozvoj by se širokopásmové připojení mělo stát součástí definice univerzální služby (17).

3.11

Komise by měla dále určit minimální rychlosti přenosu a minimální kvalitu služeb, které by měly platit pro definici výrazu „širokopásmový“, čímž opakujeme doporučení stanoviska Výboru k překlenutí propasti v širokopásmovém připojení (18).

3.12

Výbor naléhá na Komisi, aby spolupracovala s vnitrostátními regulačními orgány při stanovení režimu sankcí za trestné činy v oblasti bezpečnosti elektronických komunikací platného pro celé Společenství. Měly by se také zvážit mechanismy, které by spotřebitelům (individuálně nebo společně) umožňovaly v celé EU „právo na žalobu “ve zrychleném postupu proti jednotlivým pachatelům.

3.13

Výbor naléhá na Komisi, aby mimo oblast působnosti předpisového rámce systematicky vyšetřovala bezpečnostní útoky, jako například spam, phishing a hacking, kterých se dopouštějí pachatelé ze zemí mimo EU, a aby usilovala o nápravu na mezivládní úrovni.

4.1.1

Vytvoření souvislého celoevropského trhu sítí a služeb elektronických komunikací vyžaduje kvalitní předpisový rámec, který spojí komplexní politické a socio-ekonomické faktory, jež musejí být harmonizovány. Stávající předpisový rámec se projevil účinným při vytváření konkurenceschopného, inovativního a rychle rostoucího trhu komunikačních služeb v Evropě a současně deklaroval snahu udržet potřeby poskytovatelů služeb, spotřebitelů a národních zájmů v rovnováze.

4.1.2

Stávající předpisový rámec začal platit před třemi roky a nyní je čas k přezkumu jeho podmínek ve světle zkušeností a zvážení příštích výzev. Studie expertů (19) zvažované Komisí a rozsáhlý proces konzultací se všemi zainteresovanými stranami zcela formovaly přezkumný proces a návrhy Komise ukazují, že všechny faktory byly náležitě uváženy.

4.1.3

Návrhy obsažené ve sdělení a doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise zavádějí vyvážené a vhodné změny stávajícího předpisového rámce.

4.1.4

Výbor bere na vědomí návrhy na odstranění některých zastaralých ustanovení předpisového rámce.

4.2.1

Význam rádiového spektra jako výrobního faktoru pro služby a sítě elektronických komunikací (jako například mobilní, bezdrátové a družicové komunikace, televizní a rozhlasové vysílání) a další aplikace (zařízení krátkého dosahu, obrana, doprava, rádiové určování polohy a družicový systém GPS/Galileo) se v uplynulém desetiletí dramaticky zvýšil. Odhaduje se, že celková hodnota služeb závislých na rádiovém spektru v EU přesahuje 200 miliard eur, tj. 2 % až 2,5 % ročního evropského hrubého produktu.

4.2.2

Vzhledem k tomu, že většina spektra v EU je již přidělena k nějakému využívání nebo nějakým uživatelům, každé nové přidělení lze provést pouze na úkor stávajících uživatelů. Politika zabývající se spektrem musí brát v úvahu nejen potřeby elektronických komunikací, ale i každé další využití spektra, včetně výzkumu, letectví, námořnictva, kosmonautiky, audiovizuálního užití (obsah), obranného průmyslu, pozorování Země, lékařství, zapojení, bezpečnosti na silnicích, vědecké činnosti aj. Politiky soutěžící o rádiové spektrum jsou stále rozvinutější a sjednané pro celou Evropskou unii.

4.2.3

Rychlý technický rozvoj spolu s digitalizací přenosu i konvergencí komunikačních služeb zastřel vazbu mezi rádiovými přístupovými platformami a službami, na nichž byla správa spektra tradičně založena.

4.2.4

Technologické inovace podstatně snižují riziko rušení mezi různými uživateli spektra a snižují nutnost udělování výhradního přístupu ke zdrojům spektra, a tak umožňují rozsáhlejší uplatnění všeobecných oprávnění zahrnujících mírné technické omezení využívání spektra. Uplatnění těchto inovativních technologií by tak mohlo snížit překážky přístupu ke spektru a zvýšit jeho účinné využití.

4.2.5

Rozhodující potřeba učinit opatření pro velkou poptávku po celoevropském spektru ze strany nových technologií služeb elektronických komunikací a stejně důležitá potřeba chránit spektrum nutné pro jiné kritické aplikace vyžadují komplexní reorganizaci mechanismů správy spektra v EU.

4.2.6

Není rozumné očekávat, že všechny rozdílné regulační orgány v Evropě, které nyní spravují přidělování spektra, přijdou s jednotným režimem spektra pro Evropu. Je rozumné zmocnit ústřední orgán, Evropskou agenturu pro spektrum, aby koordinoval, řídil a kontroloval správu tohoto rozhodujícího zdroje. Protože aktivity této agentury se úzce dotýkají základních veřejných svobod, musela by předkládat zprávu o svých aktivitách Evropskému parlamentu a Radě.

4.2.7

Obchodní zájmy by měly mít větší volnost při regulovaném obchodování se spektrem, aby obchodní spektrum v oblasti elektronických komunikací bylo účinně využito k ekonomicky nejvýnosnějším účelům.

4.3.1

Vytváření vnitřního trhu je jednou z hlavních hnacích sil růstu prosperity a zlepšování kvality života v Evropě. Předpisový rámec spojením poradenství, směřování a prosazování poskytl základ politiky pro pokrok sítí a služeb elektronických komunikací vnitřního trhu. Tohoto pokroku bylo dosaženo za současného ohledu na různé okolnosti a problémy, kterým čelí každý stát, a za podpory jak zvyšující se hospodářské soutěže, tak investic v oblasti sítí a služeb.

4.3.2

Proces vytváření vnitřního trhu by měl vždy zajistit, že veřejný zájem – „veřejné blaho “– bude nadřazen soukromým a obchodním zájmům. Samotný trh nemůže náležitě regulovat sám sebe ku prospěchu veřejného blaha. Platí to zejména pro kvalitu služeb a za situace, kdy hospodářská soutěž je nedostatečná. Proto je nutný pevný předpisový rámec, který prosadí zájmy většího počtu občanů, jak je cílem Lisabonské strategie, tím, že jim zajistí nejlepší technologie za nejlepší cenu.

4.3.3

Většina poskytovatelů služeb a sítí působí v rámci jednoho vnitrostátního trhu. Výbor se ale obává, že nepřiměřené zaujetí předpisového rámce pro velké nadnárodní poskytovatele služeb a sítí by mohla nakonec vést k oligopolu, kdy bude několik velkých společností ovládat trh EU. Předpisový rámec by měl vzít tuto obavu řádně na vědomí a neměl by neúměrně zvýhodňovat nadnárodní společnosti na úkor vnitrostátních provozovatelů.

4.3.4

Zatímco centralizovaný evropský regulační orgán, podobný orgánu fungujícímu v bankovnictví, by pravděpodobně představoval rychlejší a přímější způsob, jak dosáhnout dokončení vnitřního trhu v oblasti elektronických komunikací, je také možné, že ztráta odborných znalostí a posudků, které nyní poskytují vnitrostátní regulační orgány, by byla ke škodě některých zemí a národní odpor by ve skutečnosti mohl zbrzdit pokrok k dokončení vnitřního trhu.

4.3.5

Prozatím bude nejlepší, bude-li stávající režim decentralizované regulace posílen tím, že Komise více využije výbor a politické poradní struktury, které nyní existují. Je lepší se dohodnout na společném přístupu, než se snažit prosadit „jedno řešení pro všechny“.

4.3.6

Přestože to jde mimo rozsah předpisového rámce, Výbor se obává, že rychlý růst dostupnosti mezinárodních mediálních služeb prostřednictvím sítí elektronické komunikace by mohl vést k nežádoucímu šíření mediálního obsahu nízké kvality. Komise by měla zvážit, jak může politika EU podpořit tvorbu a šíření vysoce kvalitního mediálního obsahu, zejména pak obsahu, který bere ohled na bohatou kulturní rozmanitost EU.

4.4.1

S růstem složitosti dostupných služeb a vznikem nových celoevropských služeb je důležité, aby spotřebitelé byli řádně informováni o svých volbách. Spotřebitelům musí být dostupné kvalitní informace o konkurenčních nabídkách, aby jim byla poskytnuta kvalitní služba a transparentní cena. Zároveň musí být aktualizovány právní předpisy týkající se práv spotřebitelů, aby se vyrovnaly s novou dynamikou trhu. Výbor navrhuje, aby vnitrostátní regulační orgány byly podporovány při zveřejňování internetových nástrojů se standardizovanými kritérii, které by měly spotřebitelům usnadnit srovnání nabídek elektronických komunikací (služeb a cen) konkurenčních poskytovatelů na jejich trhu.

4.4.2

Uznáváme, že směrnice o univerzální službě musí být aktualizována, a vítáme návrh Komise příští rok předložit diskusní dokument k zelené knize. Je ale důležité, aby občané z méně rozvinutých regionů nebyli ještě více znevýhodněni odstraněním povinností univerzální služby z povinností dominantních poskytovatelů služeb. Problém rozdílu v digitálních technologiích bude ještě naléhavější, až nové obchodní modely budou pohánět růst služeb internetové televize (WebTV) pro občany, kteří mají vysokorychlostní širokopásmové připojení.

4.4.3

V případě, že se rozhodne o tom, že povinnost univerzální služby už není správným nebo praktickým způsobem, jak zajistit poskytování základních služeb elektronické komunikace 21. století, jako je širokopásmové připojení, je nutné nalézt alternativní mechanismy financování s cílem překlenout rozdíl v digitálních technologiích, možná prostřednictvím strukturálních fondů EU.

4.5.1

Výbor odkazuje na stanovisko EHSV ke sdělení Komise Strategie pro bezpečnou informační společnost, KOM(2006) 251, a svoji výzvu k integrované strategii informační bezpečnosti spojující evropské iniciativy.

4.5.2

Narušení bezpečnosti sítí elektronické komunikace podrývají důvěru spotřebitelů a užívání služeb. Narušení bezpečnosti mohou dále napadnout práva občana EU na soukromí. Je velmi důležité, aby Komise jednala důrazně za účelem ochrany bezpečnosti sítí a práv občanů. Vítáme opatření navržená v přezkumu předpisového rámce, která se těmito obavami zabývají.

4.5.3

Bezpečnost elektronických komunikací je velmi důležitá pro přijetí a růst informačních technologií a služeb. V celé EU jsou nezbytné tvrdé tresty, aby se zabránilo tomu, že tento druh kriminality naruší důvěru spotřebitelů a zpomalí rozvoj informační společnosti. Výbor naléhá na Komisi, aby spolupracovala s vnitrostátními regulačními orgány při stanovení režimu sankcí za trestné činy v oblasti bezpečnosti elektronických komunikací platného pro celé Společenství. Měly by se také zvážit mechanismy, které by spotřebitelům umožňovaly „právo na žalobu “proti pachatelům.

4.5.4

Kromě bezpečnostních problémů způsobených osobami uvnitř EU je bezpečnost evropských sítí a občanů vystavena každodenním útokům z oblastí mimo EU. Měla by být učiněna veškerá možná opatření ke stíhání pachatelů těchto útoků a státy, ze kterých útoky pocházejí, by měly nést zodpovědnost za škody, které tito pachatelé způsobí.

—

sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Úprava politik e-obchodu v měnícím se prostředí: Zkušenosti iniciativy digitalizace a budoucí výzvy – Úř. věst. C 108, 30.4.2004, s. 23,

—

návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o založení víceletého programu Společenství pro podporu bezpečnějšího používání internetu a nových on-line technologií – Úř. věst. C 157, 28.6.2005, s. 136,

—

sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Vysokorychlostní propojení Evropy: poslední vývoj v odvětví elektronických komunikací – Úř. věst. C 120, 20.5.2005, s. 22,

—

sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost – Úř. věst. C 110, 9.5.2006, s. 83,

—

sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Přístupnost elektronických technologií (eAccessibility) – Úř. věst. C 110, 9.5.2006, s. 26,

—

sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Překlenutí propasti v širokopásmovém připojení – CESE 1181/2006.

—

sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie pro bezpečnou informační společnost – „Dialog, partnerství a posílení účasti “– R/CESE 1474/2006, stále probíhá.