9.9.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 242/10

(1)

Odvětví mléka čelí narušení trhu v důsledku celosvětové nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou, ve kterém hraje roli i prodloužení ruského zákazu dovážet zemědělské produkty a potraviny pocházející z Unie do konce roku 2017.

(2)

Celosvětová poptávka po mléce a mléčných výrobcích v roce 2015 a v prvních měsících roku 2016 mírně vzrostla, avšak v mnohem menší míře než produkce.

(3)

Zatímco celosvětová nabídka mléka se obecně v průběhu roku 2015 zvýšila a růst produkce v Unii, USA a na Novém Zélandu dohromady dosáhl přibližně 4,5 milionu tun, celkový vývoz z Unie a z obou uvedených třetích zemí v ekvivalentu mléka poklesl přibližně o 200 000 tun.

(4)

V prvních čtyřech měsících roku 2016 se produkce mléka v EU, USA a na Novém Zélandu zvýšila přibližně o 3,6 milionu tun, přičemž další vývoz absorboval méně než 1 % tohoto objemu.

(5)

V důsledku toho ceny syrového mléka v Unii dále klesaly a tlak na snižování cen bude pravděpodobně pokračovat, takže u producentů mléka může dosáhnout neudržitelné úrovně. V květnu 2016 byly průměrné výkupní ceny mléka v Unii o 22 % nižší než průměrná květnová cena za roky 2011 až 2015.

(6)

Zároveň se zvýšily rozdíly v ceně mléka mezi členskými státy. Obzvláště postiženi jsou drobní zemědělci, což ohrožuje sociální strukturu venkovských oblastí.

(7)

Obtíže na trhu zažívají i další odvětví živočišné výroby, zejména odvětví vepřového, hovězího a telecího, skopového a kozího masa. Co se týče vepřového masa, souvisejí tyto obtíže především s ruským zákazem dovozu, zejména kvůli ohniskům afrického moru prasat v některých členských státech, zatímco u odvětví hovězího a telecího masa jsou vedlejšími účinky narušení trhu s mlékem.

(8)

Od září 2014 zůstávají bez přerušení k dispozici mechanismy řízení trhu formou veřejné intervence a soukromého skladování másla a sušeného odstředěného mléka. Tyto nástroje zmírnily dopad krize a zastavily pokračující snižování cen mléčných produktů, ale světová nerovnováha přetrvává.

(9)

Jelikož se běžná opatření, jež jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1308/2013, jeví jako nedostatečná a aby se zabránilo situaci, že ceny budou dále klesat a prohloubí se narušení trhu, je nezbytné poskytnout podporu producentům mléka a zemědělcům v dalších odvětvích živočišné výroby v Unii, kteří jsou zasaženi narušením trhu, jež zásadně oslabilo ziskovost a likviditu. Členské státy by si měly zvolit jedno nebo více dotčených odvětví nebo jejich část, a v nich podpořit producenty a zemědělce, kteří jsou narušením trhu zasaženi nejvíce.

(10)

V zájmu dosažení větší odolnosti zemědělců by tato podpora měla být omezena na udržitelnější zemědělské metody. Zvláštní pozornost by se měla věnovat malým zemědělským podnikům, které jsou páteří hospodářství venkova.

(11)

S cílem zmírnit současnou krizi je vhodné poskytnout členským státům jednorázovou finanční pomoc na podporu producentů mléka a/nebo zemědělců v dalších odvětvích živočišné výroby provozujících činnosti, jež podporují hospodářskou udržitelnost a stabilizaci trhu.

(12)

Finanční pomoc pro jednotlivé členské státy by měla zohledňovat hlavní rysy jejich odvětví, včetně produkce, tržních cen a podílu drobných zemědělců.

(13)

Členské státy by měly navrhnout opatření na základě jedné nebo více z následujících činností, které podporují hospodářskou udržitelnost a stabilizaci trhu: zmrazení nebo snížení produkce, drobné zemědělství, extenzivní produkce, produkce šetrná k životnímu prostředí a klimatu, spolupráce mezi zemědělci, zlepšování jakosti a přidané hodnoty a vzdělávání v oblasti metod řádného řízení.

(14)

S ohledem na konkrétní situaci producentů mléka a zemědělců v dalších odvětvích živočišné výroby, která se v rámci Unie liší, by členské státy měly zvolit ta nejvhodnější opatření, zejména pokud jde o stabilizaci trhu a hospodářskou udržitelnost, a měly by poskytnout popis konkrétních opatření, která mají být přijata.

(15)

Jelikož bude částka přidělená každému členskému státu kompenzovat jen malou část skutečné ztráty producentů mléka a zemědělců v dalších odvětvích živočišné výroby, mělo by být členským státům povoleno, aby zemědělcům za stejných podmínek objektivity, nediskriminace a nenarušení hospodářské soutěže mohly poskytnout dodatečnou podporu.

(16)

Podpora stanovená v tomto nařízení by měla být udělena jako opatření na podporu zemědělských trhů v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

(17)

S cílem poskytnout členským státům flexibilitu při rozdělování podpory tak, jak je za daných podmínek k řešení obtíží třeba, by jim mělo být povoleno kumulovat ji s dalšími podporami financovanými z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

(18)

Jelikož se finanční pomoc stanoví v eurech, je pro účely jednotného a souběžného provedení nezbytné stanovit datum pro přepočet částky přidělené členským státům, které nepřijaly euro, na národní měnu. Je proto vhodné stanovit rozhodnou skutečnost pro směnný kurz podle článku 106 nařízení (EU) č. 1306/2013. Podle zásady uvedené v čl. 106 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013 a kritérií uvedených v čl. 106 odst. 5 písm. c) uvedeného nařízení by rozhodnou skutečností mělo být datum vstupu tohoto nařízení v platnost.

(19)

Z rozpočtových důvodů by měla Unie financovat výdaje, které členským státům v souvislosti s podporou poskytovanou producentům mléka a zemědělcům v dalších odvětvích živočišné výroby vzniknou, pouze v případech, kdy jsou tyto výdaje provedeny v určité lhůtě.

(20)

S cílem zajistit transparentnost, sledování a řádnou správu částek, které mají k dispozici, by členské státy měly informovat Komisi o konkrétních opatřeních, která mají být přijata, o použitých objektivních kritériích, o důvodech pro podporu odvětví živočišné výroby jiných než odvětví mléka, o opatřeních, která byla přijata s cílem zamezit narušení trhu, o zamýšleném účinku těchto opatření a o způsobech ověření, zda ho bylo dosaženo.

(21)

Aby producenti mléka a zemědělci v dalších odvětvích živočišné výroby obdrželi podporu co nejdříve, mělo by být členským státům umožněno provést toto nařízení neprodleně. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení,

a)

snížení produkce větší, než na jaké se vztahuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1612 (3), nebo nezvyšování produkce;

b)

drobné zemědělství;

c)

používání extenzivních metod produkce;

d)

používání metod produkce šetrných k životnímu prostředí a klimatu;

e)

provádění projektů spolupráce;

f)

provádění režimů jakosti nebo projektů zaměřených na podporu jakosti a přidané hodnoty;

g)

vzdělávání v oblasti finančních nástrojů a nástrojů řízení rizik.

a)

neprodleně a nejpozději dne 30. listopadu 2016:

b)

nejpozději dne 15. října 2017 celkové částky vyplacené na jednotlivá opatření, počet a druh příjemců a hodnocení účinnosti opatření.