This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32014R0512
Regulation (EU) No 512/2014 of the European Parliament and of the Council of 16 April 2014 amending Regulation (EU) No 912/2010 setting up the European GNSS Agency
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 512/2014 ze dne 16. dubna 2014 , kterým se mění nařízení (EU) č. 912/2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 512/2014 ze dne 16. dubna 2014 , kterým se mění nařízení (EU) č. 912/2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS
Úř. věst. L 150, 20.5.2014, p. 72–92
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
No longer in force, Date of end of validity: 31/12/2020; Implicitně zrušeno 32021R0696
20.5.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 150/72 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 512/2014
ze dne 16. dubna 2014,
kterým se mění nařízení (EU) č. 912/2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů,
v souladu s řádným legislativním postupem (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Z kombinovaných ustanovení článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 (3) ve spojení s článkem 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 (4) vyplývá, že Agentura pro evropský GNSS (dále jen „agentura“) má zajišťovat bezpečnostní akreditaci evropských družicových navigačních systémů (dále jen „systémy“) a za tímto účelem dávat podnět k zavádění bezpečnostních postupů a sledovat je a provádět bezpečnostní prověrky. |
(2) |
Tyto systémy jsou vymezeny v článku 2 nařízení (EU) č.1285/2013. Jedná se o složité systémy a do jejich zřízení a provozu je zapojena řada zúčastněných stran s různými úlohami. V této souvislosti je nanejvýš důležité, aby všechny zúčastněné strany zapojené do provádění programů Galileo a EGNOS (dále jen „programy“) nakládaly s utajovanými informacemi EU a chránily je v souladu se základními zásadami a minimálními standardy stanovenými v bezpečnostních pravidlech Komise a v bezpečnostních pravidlech Rady na ochranu utajovaných informací EU a aby se v případě potřeby na všechny zúčastněné strany zapojené do provádění programů vztahoval článek 17 nařízení (EU) č. 1285/2013, který zaručuje rovnocennou úroveň ochrany utajovaných informací EU. |
(3) |
Zúčastněnými stranami, které se podílejí na procesu bezpečnostní akreditace a jsou jím ovlivněny, jsou Komise, příslušné agentury Unie, Evropská kosmická agentura (dále jen „ESA“), členské státy a strany zapojené do společné akce Rady 2004/552/SZBP (5). |
(4) |
S ohledem na zvláštní povahu a složitost uvedených systémů, jednotlivé subjekty zapojené do jejich zavádění a různorodost potenciálních uživatelů by bezpečnostní akreditace měla být usnadněna prostřednictvím řádné konzultace všech příslušných stran, jako jsou vnitrostátní orgány členských států a třetích zemí provozující sítě napojené na systém zřízený v rámci programu Galileo pro poskytování veřejné regulované služby („public regulated service“, dále jen „PRS“), další příslušné orgány členských států, ESA nebo, pokud to stanoví mezinárodní dohoda, třetí země, na jejichž území jsou umístěny pozemní stanice těchto systémů. |
(5) |
Má-li být umožněno náležité plnění úkolů souvisejících s bezpečnostní akreditací je nanejvýš důležité, aby Komise poskytovala veškeré informace nezbytné k jejich plnění. Je rovněž důležité, aby byly činnosti v rámci bezpečnostní akreditace koordinovány s prací orgánů pověřených řízením programů v souladu s nařízením (EU) č. 1285/2013 a dalších subjektů odpovědných za provádění bezpečnostních předpisů. |
(6) |
Přístup týkající se hodnocení a řízení rizik by měl být uplatňován v souladu s osvědčenými postupy. Měl by zahrnovat používání bezpečnostních opatření v souladu s pojmem hloubkové ochrany. Měla by zohledňovat pravděpodobnost, že se naplní riziko nebo dojde k obávané události. Měl by být rovněž přiměřený, vhodný a nákladově efektivní, měl by zohledňovat náklady spojené s prováděním opatření ke snížení rizika v porovnání s následným přínosem pro bezpečnost. Cílem hloubkové ochrany je zvýšení bezpečnosti systémů provedením technických a netechnických bezpečnostních opatření, která jsou uspořádána jako několik ochranných vrstev. |
(7) |
Vývoj, včetně příslušných souvisejících výzkumných činností, a výroba přijímačů PRS a bezpečnostních modulů PRS představují zvlášť citlivé činnosti. Je proto nezbytné, aby byly zavedeny postupy pro udělování povolení výrobcům přijímačů PRS a bezpečnostních modulů PRS. |
(8) |
Kromě toho by se vzhledem k potenciálně vysokému počtu sítí a vybavení připojených k systému zřízenému v rámci programu Galileo, zejména pro používání PRS, měly ve strategii bezpečnostní akreditace definovat zásady bezpečnostní akreditace těchto sítí a tohoto vybavení s cílem zajistit jednotnost bezpečnostní akreditace, aniž by tím byla dotčena pravomoc vnitrostátních subjektů členských států příslušných pro bezpečnostní otázky. Uplatňování těchto zásad by umožnilo důsledně řídit rizika a omezilo potřebu provádět všechna opatření ke snížení rizik na úrovni systému, což by mělo nežádoucí dopad na náklady, harmonogram, výkonnost a poskytování služeb. |
(9) |
Prostředky a opatření chránící před elektromagnetickým vyzařováním (tj. před elektronickým odposlechem) a kryptografické prostředky používané k zajištění bezpečnosti systémů by měly být posuzovány a schvalovány vnitrostátními subjekty příslušnými pro bezpečnostní otázky země, v níž je podnik vyrábějící tyto prostředky usazen. Co se týče kryptografických prostředků, toto posuzování a schvalování by mělo být doplněno v souladu se zásadami stanovenými v bodech 26 až 30 přílohy IV rozhodnutí Rady 2013/488/EU (6). Orgán odpovědný za bezpečnostní akreditaci systémů by měl potvrdit výběr těchto schválených prostředků a opatření při zohlednění celkových bezpečnostních požadavků systémů. |
(10) |
Nařízení (EU) č. 912/2010, a zejména ustanovení kapitoly III uvedeného nařízení, výslovně stanoví podmínky, za kterých musí agentura plnit své úkoly týkající se bezpečnostní akreditaci systémů. Zejména stanoví, že rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci musí být v zásadě přijímána nezávisle na Komisi a na subjektech odpovědných za provádění programů a že orgán pro bezpečnostní akreditaci systémů by měl být v rámci agentury nezávislým orgánem, který rozhoduje nezávisle. |
(11) |
V souladu s touto zásadou zřizuje nařízení (EU) č. 912/2010 radu pro bezpečnostní akreditaci systémů evropského GNSS (dále jen „rada pro bezpečnostní akreditaci“), která vedle správní rady a výkonného ředitele představuje jeden ze tří orgánů agentury. Rada pro bezpečnostní akreditaci plní týkající se bezpečnostní akreditace, které byly svěřeny agentuře, a je oprávněna jménem agentury přijímat rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci. Rada pro bezpečnostní akreditaci by měla přijmout svůj jednací řád a jmenovat svého předsedu. |
(12) |
Vzhledem k tomu, že v souladu s nařízením (EU) č. 1285/2013 má bezpečnost programů, včetně bezpečnosti systémů a jejich fungování, zajišťovat Komise, měla by být činnost rady pro bezpečnostní akreditaci omezena na bezpečnostní akreditaci systémů a neměly by jí být dotčeny úkoly a povinnosti Komise. To by se mělo vztahovat zejména na úkoly a povinnosti Komise podle článku 13 nařízení (EU) č. 1285/2013 a článku 8 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU (7), včetně přijetí jakéhokoli dokumentu souvisejícího s bezpečností prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci, prováděcího aktu nebo jiným způsobem, který je v souladu s uvedenými články. Aniž jsou dotčeny tyto úkoly a povinnosti Komise, by však měla rada pro bezpečnostní akreditaci být vzhledem ke své zvláštní odborné způsobilosti oprávněna poskytovat Komisi v rámci svých pravomocí poradenství týkající se vypracovávání návrhů aktů podle uvedených článků. |
(13) |
Mělo by být rovněž zajištěno, aby prováděním činností souvisejících s bezpečnostní akreditací nebyly dotčeny vnitrostátní pravomoci a výsady členských států v oblasti bezpečnostní akreditace. |
(14) |
Pojmy „audity“ a „testy“ mohou ve vztahu k bezpečnosti zahrnovat bezpečnostní hodnocení, inspekce, přezkumy, audity a testy. |
(15) |
Má-li rada pro bezpečnostní akreditaci provádět své činnosti účinně a efektivně, měla by mít možnost zřizovat podřízené orgány, které by jednaly na základě jejích pokynů. Měla by zejména zřídit panel, který ji bude nápomocen při vypracovávání rozhodnutí. |
(16) |
Pod dozorem rady pro bezpečnostní akreditaci by měla být zřízena skupina odborníků z členských států k plnění úkolů orgánu pro distribuci kryptografických materiálů souvisejících se správou kryptografických materiálů EU. Tato skupina by měla být zřízena dočasně za účelem zajištění nepřetržité správy bezpečnostních komunikačních položek po dobu zaváděcí fáze programu Galileo. V dlouhodobějším horizontu, až bude systém zřízený na základě programu Galileo plně zprovozněn, by mělo být uplatňováno udržitelné řešení pro plnění těchto provozních úkolů. |
(17) |
Nařízení (EU) č. 1285/2013 stanoví rámec veřejné správy programů na období 2014–2020. Celkovou odpovědnost za programy svěřuje Komisi. Mimoto rozšiřuje úkoly svěřené agentuře, a zejména stanoví, že agentura hraje při využívání systémů a maximalizaci jejich socioekonomických přínosů důležitou roli. |
(18) |
S ohledem na tyto nové souvislosti je nezbytné zajistit, aby rada pro bezpečnostní akreditaci mohla úkol, který jí byl svěřen, vykonávat zcela nezávisle, a to zejména nezávisle na ostatních orgánech a činnostech agentury, a zabránit jakémukoli střetu zájmů. Je proto důležité, aby i v rámci agentury byly činnosti spojené s bezpečnostní akreditací více odděleny od ostatních činností, jako jsou řízení bezpečnostního střediska systému Galileo, podíl na komercializaci systémů a všechny činnosti, kterými by Komise mohla agenturu pověřit, a to zejména činnosti spojené s využíváním systémů. Za tímto účelem by měla rada pro bezpečnostní akreditaci a zaměstnanci agentury pod její kontrolou pracovat způsobem, který zajistí jejich samostatnost a nezávislost na jiných činnostech agentury. Jednotlivé činnosti v rámci agentury by měly být konkrétně a efektivně strukturálně odděleny nejpozději k 1. lednu 2014. Vnitřní pravidla agentury vztahující se na zaměstnance by rovněž měla zajistit samostatnost a nezávislost zaměstnanců provádějících činnosti související s bezpečnostní akreditací ve vztahu k zaměstnancům vykonávajícím jiné činnosti agentury. |
(19) |
Nařízení (EU) č. 912/2010 by proto mělo být změněno za účelem posílení nezávislosti a rozšíření pravomocí rady pro bezpečnostní akreditaci a jejího předsedy a uvedení těchto pravomocí do všestranného souladu s pravomocemi správní rady a výkonného ředitele agentury, přičemž by mělo stanovit povinnost různých orgánů agentury vzájemně spolupracovat. |
(20) |
Při jmenování členů těchto rad a volbě jejich předsedy a místopředsedy by měl být ve vhodných případech zohledněn význam vyváženého zastoupení mužů a žen. Dále by se mělo rovněž přihlížet k příslušným řídicím, administrativním a rozpočtovým schopnostem. |
(21) |
Tu část pracovních programů agentury, která popisuje provozní činnosti spojené s bezpečnostní akreditací systémů, jakož i část výroční zprávy o činnostech a výhledech agentury, která se týká bezpečnostní akreditace systémů, by měla vypracovávat a schvalovat místo správní rady rada pro bezpečnostní akreditaci. Rada pro bezpečnostní akreditaci by je měla včas předávat správní radě, aby mohly být zahrnuty do pracovního programu a do výroční zprávy agentury. Rovněž by měla vykonávat disciplinární pravomoc nad svým předsedou. |
(22) |
Pokud jde o předsedu rady pro bezpečnostní akreditaci, bylo by vhodné, aby mu byla ve vztahu k činnostem spojeným s bezpečnostní akreditací svěřena podobná úloha, jakou má v případě ostatních činností agentury výkonný ředitel. Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci by proto měl kromě funkce zastupování agentury, již stanovené nařízením (EU) č. 912/2010, řídit bezpečnostní akreditaci pod vedením rady pro bezpečnostní akreditaci a měl by zajišťovat provádění té části pracovních programů agentury, která souvisí s akreditací. Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci by rovněž měl na žádost Evropského parlamentu nebo Rady předložit zprávu o plnění úkolů rady pro bezpečnostní akreditaci a učinit před nimi prohlášení. |
(23) |
Měly by se stanovit vhodné postupy, které pro případ, že správní rada neschválí pracovní programy agentury, zajistí, že tím nebude dotčeno bezpečnostní akreditační řízení a že může pokračovat bez přerušení. |
(24) |
Vzhledem k tomu, že je do programů evropského GNSS, včetně otázek bezpečnosti, zapojena řada třetích zemí a že se do nich mohou zapojit mezinárodní organizace, včetně otázek bezpečnosti, je třeba přijmout zvláštní ustanovení pro zástupce mezinárodních organizací a třetích zemí, zejména Švýcarska, s nímž by měla být uzavřena dohoda o spolupráci (8), aby se mohli výjimečně a za určitých podmínek podílet na práci rady pro bezpečnostní akreditaci. Tyto podmínky by měly být s přihlédnutím k bezpečnostním otázkám, a zejména k ochraně utajovaných informací EU, stanoveny v mezinárodní dohodě podle článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), která bude uzavřena s Unií. Dohoda o spolupráci v oblasti družicové navigace mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Norským královstvím (9), jakož i protokoly 31 a 37 k Dohodě EHP již stanoví rámec pro účast Norska. Vzhledem ke zvláštní odborné způsobilosti rady pro bezpečnostní akreditaci by mělo být možné před zahájením vyjednávání o těchto mezinárodních dohodách nebo v jeho průběhu ji konzultovat v oblasti spadající do její působnosti. |
(25) |
Nařízení (EU) č. 912/2010 by mělo být uvedeno do souladu se zásadami, které jsou obsaženy ve společném přístupu týkajícím se decentralizovaných agentur, který Parlament přijal dne 5. července 2012, Rada dne 26. června 2012 a Komise dne 12. června 2012, zejména pokud jde o pravidla, podle kterých správní rada přijímá rozhodnutí, funkční období členů správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci a jejích předsedů, existenci víceletého pracovního programu, pravomoci správní rady v oblasti řízení zaměstnanců, hodnocení a revize nařízení, předcházení střetům zájmů a jejich řešení a nakládání s citlivými neutajovanými informacemi. Proces přijímání víceletého pracovního programu by měl být prováděn zejména v souladu se zásadou loajální spolupráce a s přihlédnutím k časovým omezením souvisejícím s tímto pracovním programem. |
(26) |
V souvislosti s předcházením střetu zájmů a s jejich řešením je důležité, aby si agentura vytvořila a uchovala pověst nestranného, věrohodného a vysoce profesionálního orgánu. Nikdy by neměl vzniknout oprávněný důvod k podezření, že na její rozhodnutí by mohly mít vliv zájmy, které jsou v rozporu s úlohou agentury jakožto orgánu sloužícího Unii jako celku, nebo soukromé zájmy či vazby kteréhokoli z členů agentury nebo vyslaných národních odborníků či pozorovatelů nebo kteréhokoli z členů správní rady či rady pro bezpečnostní akreditaci, které by byly nebo mohly být v rozporu s řádným plněním úředních povinností dotyčné osoby. Správní rada a rada pro bezpečnostní akreditaci by proto měly přijmout ucelený soubor pravidel upravujících střet zájmů, která budou platit pro celou agenturu. Tato pravidla by měla zohlednit doporučení Účetního dvora uvedená v jeho zvláštní zprávě č. 15 z roku 2012, která byla vypracována na žádost Evropského parlamentu, jakož i potřebu předejít střetu zájmů mezi členy správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci. |
(27) |
Pro zajištění transparentního chodu agentury je třeba, aby byl její jednací řád zveřejněn. Je však třeba chránit některé veřejné a soukromé zájmy stanovením výjimek. Pro zajištění řádného fungování programů je třeba, aby víceleté a roční pracovní programy a výroční zpráva byly co nejpodrobnější. Z toho důvodu mohou obsahovat materiál, který je citlivý z hlediska bezpečnosti nebo smluvních vztahů. Bylo by proto vhodné uveřejňovat pouze shrnutí těchto dokumentů. V zájmu transparentnosti by však tato shrnutí měla být co nejúplnější. |
(28) |
Mělo by se rovněž zdůraznit, že pracovní programy agentury by měly být zaváděny na základě procesu řízení výkonnosti, včetně ukazatelů výkonnosti, za účelem účinného a efektivního hodnocení dosažených výsledků. |
(29) |
Pracovní programy agentury by měly rovněž obsahovat plánování zdrojů, včetně zdrojů lidských a finančních, které jsou na jednotlivé činnosti vyčleněny, a při zohlednění toho, že výdaje spojené s novými požadavky na pracovníky agentury by měly být částečně vyváženy příslušným omezením rozsahu plánu pracovních míst Komise v průběhu stejného období, tj. od roku 2014 do roku 2020. |
(30) |
Aniž je dotčeno politické rozhodnutí o umístění sídel agentur Unie, potřeba zeměpisného rozložení a cíle stanovené členskými státy, pokud jde o sídla nových agentur, které jsou obsaženy v závěrech zástupců členských států ze zasedání na úrovni hlav států nebo předsedů vlád konaného v Bruselu dne 13. prosince 2003 a připomenuty v závěrech Evropské rady z června roku 2008, měla by být v procesu rozhodování ohledně volby umístění místních úřadoven agentury zohledněna objektivní kritéria, včetně: dostupnosti budov, existence vhodných vzdělávacích zařízení pro děti zaměstnanců a vyslaných národních odborníků, přístup na trh práce, k systému sociálního zabezpečení a k lékařské péči pro rodinné příslušníky zaměstnanců a vyslaných národních odborníků, jakož i náklady na zřízení a provozní náklady. |
(31) |
Hostitelské státy by měly prostřednictvím zvláštních ujednání zajistit nezbytné podmínky pro hladký chod agentury, jako například vhodné vzdělávací a dopravní možnosti. |
(32) |
Rozhodnutím 2010/803/EU (10) rozhodli zástupci vlád členských států, že sídlo agentury bude v Praze. Hostitelská dohoda mezi Českou republikou a agenturou byla uzavřena dne 16. prosince 2011 a vstoupila v platnost dnem 9. srpna 2012. Má se za to, že tato hostitelská dohoda a jiná zvláštní ujednání splňují požadavky nařízení (EU) č. 912/2010. |
(33) |
Finanční zájmy Unie mají být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, zvláště předcházením a odhalováním nesrovnalostí, prováděním šetření, zpětným získáváním ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případným ukládáním sankcí. |
(34) |
Vzhledem k tomu, že článek 8 nařízení (EU) č. 1285/2013 stanoví, že členské státy mohou poskytnout dodatečné finanční prostředky pro účely financování určitých prvků programů, je též třeba, aby agentura v případě, že se to ukáže jako nezbytné pro plnění jejích úkolů, mohla zadávat zakázky společně s členskými státy. |
(35) |
Agentura by měla uplatňovat bezpečnostní pravidla Komise na ochranu utajovaných informací EU. Měla by mít rovněž možnost stanovit pravidla pro nakládání s neutajovanými, ale jinak citlivými informacemi. Tato pravidla by se měla vztahovat pouze na zacházení s těmito údaji agenturou. Neutajované, avšak citlivé informace jsou informace nebo materiály, které by agentura měla chránit vzhledem k právním povinnostem stanoveným ve Smlouvách nebo vzhledem k jejich citlivosti. Zahrnují mimo jiné informace nebo materiály, na které se vztahuje povinnost zachování profesního tajemství podle článku 339 SFEU, informace související s otázkami uvedenými v článku 4 nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001 (11) nebo informace spadající do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (12). |
(36) |
Nařízení (EU) č. 912/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (EU) č. 912/2010 se mění takto:
1) |
Články 2 až 8 se nahrazují tímto: „Článek 2 Úkoly Úkoly agentury jsou stanoveny v článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 (*1). Článek 3 Orgány 1. Orgány agentury jsou:
2. Orgány agentury vykonávají své úkoly, jež jsou vymezeny v článcích 6, 8 a 11. 3. Správní rada a výkonný ředitel, rada pro bezpečnostní akreditaci a její předseda vzájemně spolupracují, aby zajistili fungování agentury a koordinaci jejích orgánů v souladu s postupy stanovenými vnitřními předpisy agentury, jako jsou jednací řád správní rady, jednací řád rady pro bezpečnostní akreditaci, finanční předpisy použitelné na agenturu, prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pravidla pro přístup k dokumentům. Článek 4 Právní postavení, místní úřadovny 1. Agentura je institucí Unie. Má právní subjektivitu. 2. Agentura má v každém členském státě nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou právo daného státu přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat nebo zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem. 3. Agentura se může rozhodnout zřídit místní úřadovny v členských státech, s výhradou jejich souhlasu, nebo ve třetích zemích účastnících se činnosti agentury podle článku 23. 4. Volba umístění těchto úřadoven se řídí objektivními kritérii stanovenými tak, aby byl zajištěn hladký chod agentury. Podmínky zřízení a fungování agentury v hostitelských členských státech a hostitelských třetích zemích, jakož i výhody, které tyto státy a země poskytují výkonnému řediteli, členům správní rady a radě pro bezpečnostní akreditaci, zaměstnancům agentury a jejich rodinným příslušníkům, budou stanoveny ve zvláštních ujednáních uzavřených mezi agenturou a těmito státy a zeměmi. Tato zvláštní ujednání schvaluje správní rada. 5. Hostitelský členský stát a hostitelské třetí země poskytnou na základě zvláštních ujednání uvedených v odstavci 4 nezbytné podmínky pro hladký chod agentury. 6. S výhradou čl. 11a odst. 1 písm. f) zastupuje agenturu její výkonný ředitel. Článek 5 Správní rada 1. Zřizuje se správní rada k provádění úkolů uvedených v článku 6. 2. Správní rada se skládá z:
Členové správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci jsou jmenování na základě jejich úrovně příslušných zkušeností a odbornosti. Funkční období členů správní rady je čtyřleté s možností jednoho opětovného jmenování. Evropský parlament, Komise a členské státy usilují o to, aby fluktuace jejich zástupců ve správní radě byla co nejmenší. Předseda a místopředseda rady pro bezpečnostní akreditaci, jakož i zástupce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) a zástupce Evropské kosmické agentury (dále jen „ESA“) jsou k účasti na zasedání správní rady přizváni jako pozorovatelé za podmínek stanovených v jednacím řádu správní rady. 3. Je-li to vhodné, účast zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací a podmínky této účasti se stanoví v dohodách podle čl. 23 odst. 1 a musí být v souladu s jednacím řádem správní rady. 4. Správní rada zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Místopředseda automaticky nahrazuje předsedu, pokud předseda nemůže plnit své povinnosti. Funkční období předsedy a místopředsedy je dvouleté, s možností jednoho opětovného jmenování, a končí v okamžiku, kdy předseda nebo místopředseda přestávají být členy správní rady. Rada pro bezpečnostní akreditaci má pravomoc odvolat předsedu, místopředsedu, nebo oba dva. 5. Zasedání správní rady svolává předseda. Výkonný ředitel agentury se za běžných okolností účastní jednání, pokud předseda nerozhodne jinak. Zasedání správní rady se pravidelně konají dvakrát do roka. Zasedání správní rada se dále může konat z podnětu předsedy nebo na žádost nejméně třetiny svých členů. Správní rada může přizvat jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být důležité, k účasti na svých zasedáních jako pozorovatele. Členům správní rady mohou být v souladu s jednacím řádem správní rady nápomocni poradci nebo odborníci. Agentura zajišťuje činnosti sekretariátu správní rady. 6. Nestanoví-li toto nařízení jinak, přijímá správní rada rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Dvoutřetinová většina všech členů správní rady s hlasovacím právem je nezbytná pro volbu a odvolání předsedy a místopředsedy správní rady podle odstavce 4 a pro přijímání rozpočtu a pracovních programů. 7. Každý zástupce členských států a Komise má jeden hlas. Výkonný ředitel agentury nehlasuje. Rozhodnutí podle čl. 6 odst. 2 písm. a) a b) a čl. 6 odst. 5, kromě záležitostí upravených v kapitole III, se nepřijmou, pokud zástupci Komise nebudou hlasovat kladně. Jednací řád správní rady stanoví podrobnější úpravu hlasování, zejména podmínky zastupování jednoho člena správní rady jiným členem. Článek 6 Úkoly správní rady 1. Správní rada zajišťuje, aby agentura vykonávala za podmínek stanovených tímto nařízením úkoly, které jsou jí svěřeny, a přijímá za tímto účelem veškerá nezbytná rozhodnutí, aniž jsou dotčeny pravomoci vztahující se k činnostem podle kapitoly III, které byly radě pro bezpečnostní akreditaci svěřeny. 2. Správní rada rovněž:
3. Vůči zaměstnancům agentury vykonává správní rada pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování a pravomoci orgánu zmocněného uzavírat pracovní smlouvy ve smyslu služebního řádu úředníků Unie (*3) (dále jen „služební řád“) a pracovního řádu ostatních zaměstnanců (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“). Správní rada postupem podle článku 110 služebního řádu přijme na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců rozhodnutí, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel informuje správní radu o výkonu těchto přenesených pravomocí. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenášet na další osoby. Při uplatňování druhého pododstavce tohoto odstavce může správní rada, pokud to vyžadují výjimečné okolnosti, rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí, které výkonný ředitel přenesl na další osoby, a může tyto pravomoci vykonávat sama nebo je může přenést na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance než na výkonného ředitele. Odchylně od druhého pododstavce tohoto odstavce je však správní rada povinna pravomoci uvedené v prvním pododstavci, pokud jde o přijímání zaměstnanců zapojených do činností spadajících do působnosti kapitoly III, jejich hodnocení a změnu jejich pracovního zařazení a o disciplinární opatření přijímaná vůči těmto zaměstnancům, svěřit předsedovi rady pro bezpečnostní akreditaci. Postupem podle článku 110 služebního řádu správní rada přijme prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců. Při přijímání zaměstnanců, kteří se podílejí na činnostech spadajících do působnosti kapitoly III, jejich hodnocení a změně jejich pracovního zařazení a při přijímání disciplinárních opatřeních vůči těmto zaměstnancům správní rada nejdříve konzultuje radu pro bezpečnostní akreditaci a její připomínky náležitě zohlední. Přijme rovněž rozhodnutí, jímž se stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury. Před přijetím tohoto rozhodnutí správní rada konzultuje radu pro bezpečnostní akreditaci ohledně vysílání národních odborníků podílejících se na činnostech spojených s bezpečnostní akreditací, které jsou uvedeny v kapitole III, a její připomínky náležitým způsobem zohlední. 4. Správní rada jmenuje výkonného ředitele a může jeho funkční období prodloužit nebo ukončit v souladu s čl. 15b odst. 3 a 4. 5. Správní rada vykonává disciplinární pravomoc nad výkonným ředitelem ve vztahu k jeho plnění úkolů, zejména pokud jde o bezpečnostní otázky spadající do pravomoci agentury, s výjimkou činností vykonávaných podle kapitoly III. Článek 7 Výkonný ředitel Agenturu řídí její výkonný ředitel, který vykonává své povinnosti pod dohledem správní rady, aniž jsou dotčeny pravomoci, které byly podle článku 11 svěřeny radě pro bezpečnostní akreditaci a podle článku 11a předsedovi rady pro bezpečnostní akreditaci. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise a správní rady, plní výkonný ředitel své povinnosti nezávisle a nesmí požadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády nebo jakéhokoli subjektu. Článek 8 Úkoly výkonného ředitele Výkonný ředitel plní tyto úkoly:
(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1)." (*2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43)." (*3) Služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovené nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, p. 1.)" (*4) Společná akce Rady 2004/552/SZBP ze dne 12. července 2004 o aspektech provozu Evropského družicového navigačního systému majících dopad na bezpečnost Evropské unie (Úř. věst. L 246, 20.7.2004, s. 30)." (*5) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU ze dne 25. října 2011 o podmínkách přístupu k veřejné regulované službě nabízené globálním družicovým navigačním systémem vytvořeným na základě programu Galileo (Úř. věst. L 287, 4.11.2011, s. 1).“" |
2) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 8a Pracovní programy a výroční zpráva 1. Ve víceletém pracovním programu agentury podle čl. 6 odst. 2 písm. a) se stanoví činnosti, které má agentura vykonat během období víceletého finančního rámce podle článku 312 Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně činností souvisejících s mezinárodními vztahy a komunikací, za něž agentura odpovídá. V tomto programu se stanoví celkové strategické plánování, včetně cílů, etap, očekávaných výsledků a ukazatelů výkonnosti, jakož i plánování zdrojů, včetně lidských a finančních zdrojů, které jsou na jednotlivé činnosti vyčleněny. Zohlední se v něm výsledky hodnocení a auditů podle článku 26 tohoto nařízení. Pro informaci obsahuje tento víceletý pracovní program rovněž popis přenesení úkolů z Komise na agenturu, včetně úkolů v oblasti řízení programů podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 1285/2013. 2. Roční pracovní program podle čl. 6 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení vychází z víceletého pracovního programu. Stanoví se v něm činnosti, které má agentura vykonat v nadcházejícím roce, včetně činností souvisejících s mezinárodními vztahy a komunikací, za něž je agentura odpovědná. Tento roční pracovní program obsahuje podrobné cíle a očekávané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Jasně se v něm uvádí, které úkoly byly doplněny, pozměněny nebo vypuštěny ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem, a změny v ukazatelích výkonnosti a jejich cílových hodnotách. Tento program rovněž stanoví lidské a finanční zdroje, které jsou na jednotlivé činnosti vyčleněny. Pro informaci jsou v něm uvedeny úkoly, které Komise podle potřeby přenesla na agenturu na základě dohody s agenturou podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 1285/2013. 3. Výkonný ředitel předloží víceletý a roční pracovní program po jejich přijetí správní radou Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a členským státům a zveřejní shrnutí těchto pracovních programů. 4. Výroční zpráva uvedená v čl. 8 písm. h) tohoto nařízení musí obsahovat informace o:
Shrnutí výroční zprávy se zveřejňuje.“ |
3) |
V článku 9 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1285/2013 se v případech, kdy může mít provoz systémů vliv na bezpečnost Unie nebo členských států, použijí postupy stanovené společnou akcí 2004/552/SZBP.“ |
4) |
Články 10 a 11 se nahrazují tímto: „Článek 10 Obecné zásady Činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace, které jsou učeny pro systémy evropského GNSS a které jsou uvedeny v této kapitole, jsou prováděny v souladu s těmito zásadami:
Článek 11 Rada pro bezpečnostní akreditaci 1. Zřizuje rada pro bezpečnostní akreditaci systémů evropského GNSS (dále jen „rada pro bezpečnostní akreditaci“) k provádění úkolů uvedených v tomto článku. 2. Rada pro bezpečnostní akreditaci plní své úkoly, aniž je dotčena odpovědnost svěřená Komisi nařízením (EU) č. 1285/2013, zejména v otázkách týkajících se bezpečnosti, a aniž jsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti bezpečnostní akreditace. 3. Pokud jde o bezpečnostní akreditaci systémů evropského GNSS rada pro bezpečnostní akreditaci, jakožto orgán pro bezpečnostní akreditaci:
4. Rada pro bezpečnostní akreditaci rovněž:
5. Komise průběžně informuje radu pro bezpečnostní akreditaci o dopadu zamýšlených rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci na řádné provádění programů a o provádění plánů řešení přetrvávajících rizik. Rada pro bezpečnostní akreditaci zohlední všechna tato stanoviska Komise. 6. Rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci jsou určena Komisi. 7. Rada pro bezpečnostní akreditaci se skládá z jednoho zástupce každého členského státu, jednoho zástupce Komise a jednoho zástupce vysokého představitele. Členské státy, Komise a vysoký představitel usilují o to, aby fluktuace jejich zástupců v radě pro bezpečnostní akreditaci byla co nejmenší. Funkční období členů rady pro bezpečnostní akreditaci je čtyřleté s možností opětovného jmenování. Zástupce ESA je k účasti na zasedání rady pro bezpečnostní akreditaci přizván jako pozorovatel. K účasti na těchto zasedáních mohou být ve výjimečných případech přizvání rovněž zástupci třetích zemí nebo mezinárodních organizací jako pozorovatelé v případě záležitostí, které se těchto třetích zemí nebo mezinárodních organizací přímo týkají. Podmínky účasti zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací se stanoví v dohodách podle čl. 23 odst. 1 a musí být v souladu s jednacím řádem rady pro bezpečnostní akreditaci. 8. Rada pro bezpečnostní akreditaci volí ze svých členů předsedu a místopředsedu dvoutřetinovou většinou všech členů s hlasovacím právem. Místopředseda automaticky nahrazuje předsedu, pokud předseda nemůže plnit své povinnosti. Rada pro bezpečnostní akreditaci má pravomoc odvolat předsedu, místopředsedu, nebo oba dva. Rozhodnutí o odvolání přijímá dvoutřetinovou většinou hlasů. Funkční období předsedy a místopředsedy rady pro bezpečnostní akreditaci je dvouleté s možností jednoho opětovného jmenování. Funkční období předsedy a místopředsedy končí v okamžiku, kdy přestanou být členy rady pro bezpečnostní akreditaci. 9. Rada pro bezpečnostní akreditaci má přístup k veškerým lidským a materiálním zdrojům, které jsou nezbytné, aby byly zajištěny příslušné funkce správní podpory a aby rada mohla, společně s orgány uvedenými v odstavci 11 plnit své úkoly nezávisle, zejména pokud nakládá s dokumenty, zahajuje a sleduje zavádění bezpečnostních postupů a provádí bezpečnostní audity systémů, připravuje rozhodnutí a pořádá svá zasedání. Rovněž má přístup k veškerým informacím agentury, které jsou pro plnění jejích úkolů nezbytné, aniž jsou dotčeny zásady samostatnosti a nezávislosti uvedené v čl. 10 písm. i). 10. Rada pro bezpečnostní akreditaci a zaměstnanci agentury, nad nimiž vykonává dohled, musí vykonávat svou činnost způsobem, který v souladu s cíli programu zaručuje samostatnost a nezávislost na ostatních činnostech agentury, zejména na provozních činnostech spojených s využitím systémů. Za tímto účelem se v rámci agentury zřídí účinné organizační oddělení zaměstnanců zapojených do činností podle této kapitoly od ostatních zaměstnanců agentury. Rada pro bezpečnostní akreditaci neprodleně informuje výkonného ředitele, správní radu a Komisi o veškerých okolnostech, které by mohly ohrozit její samostatnost nebo nezávislost. V případě, že nebude nalezeno žádné řešení v rámci agentury, posoudí situaci Komise po konzultování příslušných stran. Na základě výsledků tohoto posouzení Komise přijme příslušná zmírňující opatření, která má agentura uplatňovat, a informuje o nich Evropský parlament a Radu. 11. Rada pro bezpečnostní akreditaci zřídí zvláštní orgány, které se budou na základě jejích pokynů zabývat specifickými otázkami. Při zajišťování kontinuity své činnosti rada pro bezpečnostní akreditaci zřídí zejména panel, který provádí zejména přezkumy bezpečnostních analýz a testy za účelem vypracování příslušných zpráv o riziku s cílem napomoci jí při přípravě rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci. Rada pro bezpečnostní akreditaci může zřizovat skupiny odborníků, aby přispívaly k práci tohoto panelu, a tyto skupiny rozpouštět. 12. Aniž jsou dotčeny pravomoci členských států a úloha svěřená agentuře podle čl. 14 odst. 1 písm. a) bodu i) nařízení (EU) č. 1285/2013, zřídí se v průběhu zaváděcí fáze programu Galileo pod dohledem rady pro bezpečnostní akreditaci skupina odborníků z členských států k provádění úkolů orgánu pro distribuci kryptografických materiálů souvisejících se správou kryptografických materiálů EU, zejména pro:
13. Pokud nelze dosáhnout konsenzu v souladu s obecnými zásadami uvedenými v článku 10 tohoto nařízení, přijme rada pro bezpečnostní akreditaci rozhodnutí většinou hlasů, jak je stanoveno v článku 16 Smlouvy o Evropské unii a aniž je dotčen článek 9 tohoto nařízení. Zástupce Komise a zástupce vysokého představitele se hlasování neúčastní. Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci podepisuje jménem rady pro bezpečnostní akreditaci rozhodnutí, která rada pro bezpečnostní akreditaci přijme. 14. Komise průběžně a neprodleně informuje Evropský parlament a Radu o dopadu přijatých rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci na řádné provádění programů. Pokud se Komise domnívá, že rozhodnutí přijaté radou pro bezpečnostní akreditaci může mít významný dopad na řádné provádění programů, například pokud jde o náklady, harmonogram nebo plnění, okamžitě informuje Evropský parlament a Radu. 15. Komise může s ohledem na stanoviska Evropského parlamentu a Rady, která by měla být předložena ve lhůtě jednoho měsíce, přijmout vhodná opatření v souladu s nařízením (EU) č. 1285/2013. 16. Správní rada je pravidelně informována o průběhu práce rady pro bezpečnostní akreditaci. 17. Harmonogram práce rady pro bezpečnostní akreditaci musí zohledňovat roční pracovní program podle článku 27 nařízení (EU) č. 1285/2013.“ |
5) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 11a Úkoly předsedy rady pro bezpečnostní akreditaci 1. Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci plní tyto úkoly:
2. Co se týče činností podle této kapitoly, mohou Evropský parlament a Rada vyzvat předsedu rady pro bezpečnostní akreditaci k výměně názorů na práci a výhledy agentury před těmito orgány, a to mimo jiné i pokud jde o víceletý a roční pracovní program.“ |
6) |
V článku 12 se písmeno b) nahrazuje tímto:
|
7) |
Článek 13 se mění takto:
|
8) |
V článku 14 se odstavec 10 nahrazuje tímto: „10. Na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament do 30. dubna roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N; výjimkou je plnění části rozpočtu, která zahrnuje úkoly, jež jsou případně podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 1285/2013 svěřeny agentuře, a na kterou se vztahuje postup uvedený v článcích 164 a 165 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (*6). |
9) |
Vkládá se nová kapitola, která zní: „KAPITOLA IVa LIDSKÉ ZDROJE Článek 15a Zaměstnanci 1. Na zaměstnance agentury se vztahují služební řád úředníků Unie, pracovní řád ostatních zaměstnanců a prováděcí pravidla ke služebnímu a pracovnímu řádu společně přijatá orgány Evropské unie. 2. Zaměstnanci agentury jsou zaměstnanci přijatí podle potřeby agenturou pro plnění jejích úkolů. Musí mít bezpečnostní prověrky odpovídající stupni utajení informací, s nimiž nakládají. 3. Vnitřní předpisy agentury, jako je jednací řád správní rady, jednací řád rady pro bezpečnostní akreditaci, finanční předpisy použitelné na agenturu, prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pravidla pro přístup k dokumentům zaručují samostatnost a nezávislost zaměstnanců vykonávajících činnosti bezpečnostní akreditace na zaměstnancích vykonávajících jiné činnosti agentury podle čl. 10 písm. i). Článek 15b Jmenování výkonného ředitele a jeho funkční období 1. Výkonný ředitel se přijme jako dočasný zaměstnanec agentury v souladu s čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců. 2. Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídících dovedností i relevantních schopností a zkušeností ze seznamu kandidátů navržených Komisí po otevřeném a transparentním výběrovém řízení, které následovalo po zveřejnění výzvy k projevení zájmu v Úředním věstníku Evropské unie a jinde. Kandidát vybraný správní radou může být vyzván, aby při nejbližší příležitosti učinil prohlášení před Evropským parlamentem a zodpověděl otázky jeho poslanců. Pro účely uzavření smlouvy s výkonným ředitelem agenturu zastupuje předseda správní rady. Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou svých členů. 3. Funkční období výkonného ředitele je pětileté. Na jeho konci Komise provede hodnocení, ve kterém zohlední výsledky výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy agentury. Na návrh Komise zohledňující hodnocení uvedené v prvním pododstavci může správní rada funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit na dobu nejvýše čtyř let. Rozhodnutí o prodloužení funkčního období výkonného ředitele přijímá správní rada dvoutřetinovou většinou svých členů. Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se poté, co jeho prodloužený mandát skončí, nemůže zúčastnit výběrového řízení na totéž místo. Správní rada informuje Evropský parlament o svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele. Výkonný ředitel může být vyzván, aby před tímto prodloužením učinil prohlášení před příslušnými výbory Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho poslanců. 4. Správní rada může výkonného ředitele na návrh Komise nebo jedné třetiny svých členů odvolat rozhodnutím dvoutřetinové většiny svých členů. 5. Evropský parlament a Rada mohou výkonného ředitele vyzvat k výměně názorů na práci a výhledy agentury před těmito orgány, a to mimo jiné, i pokud jde o víceletý a roční pracovní program. Tato výměna názorů se nemůže týkat otázek vztahujících se k činnostem spojeným s bezpečnostní akreditací podle kapitoly III. Článek 15c Vyslaní národní odborníci Agentura může rovněž využívat národní odborníky. Tito odborníci musí mít bezpečnostní prověrky odpovídající stupni utajení informací, s nimiž nakládají. Na tyto zaměstnance se nevztahuje služební řád, ani pracovní řád ostatních zaměstnanců.“ |
10) |
Články 16 a 17 se nahrazují tímto: „Článek 16 Předcházení podvodům 1. Za účelem boje proti podvodům, korupci a jiné nedovolené činnosti se na agenturu bez omezení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (*7). Za tím účelem agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (*8) a přijme příslušné předpisy vztahující se na zaměstnance agentury a na vyslané národní odborníky za použití vzorového rozhodnutí uvedeného v příloze uvedené dohody. 2. Účetní dvůr je oprávněn kontrolovat příjemce finančních prostředků agentury, smluvní strany a jejich subdodavatele, kteří prostřednictvím agentury obdrželi prostředky Unie, na základě dokumentů, které jsou mu dány k dispozici, a za použití inspekcí na místě. 3. Za účelem boje proti podvodům, korupci a jakékoli jiné nedovolené činnosti poškozující finanční zájmy Unie může OLAF v případě grantů financovaných agenturou nebo zakázek zadaných agenturou provádět vyšetřování, jakož i kontroly a inspekce na místě v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (*9). 4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku, musí dohody o spolupráci, které agentura uzavírá se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi, zakázky a grantové dohody, jež agentura uzavírá se třetími stranami, a veškerá rozhodnutí agentury týkající se financování výslovně stanovit, že Účetní dvůr a OLAF mohou provádět kontroly a vyšetřování v rozsahu svých pravomocí. Článek 17 Výsady a imunity Na agenturu a její zaměstnance uvedené v článku 15a se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie. (*7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1)." (*8) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15." (*9) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).“" |
11) |
Článek 18 se zrušuje. |
12) |
Články 22 a 23 se nahrazují tímto: „Článek 22 Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných nebo citlivých informací 1. Agentura uplatňuje bezpečnostní předpisy Komise týkající se ochrany utajovaných informací EU. 2. Agentura může ve svých vnitřních pravidlech zavést ustanovení pro nakládání s neutajovanými, avšak citlivými informacemi. Tato ustanovení se týkají zejména výměny, zpracovávání a uchovávání těchto informací. Článek 22a Střet zájmů 1. Členové správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci, výkonný ředitel, jakož i vyslaní národní odborníci a pozorovatelé učiní prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v nichž uvedou, zda mají nebo nemají jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být považovány za újmu jejich nezávislosti. Tato prohlášení musí být správná a úplná. Činí se písemně při nástupu do funkce a každoročně se obnovují. Podle potřeby se aktualizují, zejména v případě významných změn, k nimž došlo u dotčených osob. 2. Členové správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci, výkonný ředitel, jakož i vyslaní národní odborníci a pozorovatelé a externí odborníci, kteří spolupracují na činnosti pracovních skupin ad hoc, učiní před každým zasedáním, kterého se účastní, správné a úplné prohlášení o tom, zda mají či nemají jakékoli zájmy, které by mohly být považovány za újmu jejich nezávislosti ve vztahu k bodům na pořadu jednání, a v těchto bodech se zdrží účasti na jednání a hlasování. 3. Správní rada a rada pro bezpečnostní akreditaci stanoví ve svém jednacím řádu podrobnou úpravu, pokud jde prohlášení o zájmech uvedené v odstavcích 1 a 2 a o předcházení a řešení střetu zájmů. Článek 23 Účast třetích zemí a mezinárodních organizací 1. Agentura je otevřena účasti třetích zemí a mezinárodních organizací. Tato účast a její podmínky se stanoví v dohodě mezi Unií a touto třetí zemí nebo mezinárodní organizací postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie. 2. V souladu s příslušnými ustanoveními těchto dohod se vypracují prováděcí ustanovení týkající se účasti těchto zemí nebo mezinárodních organizací na činnosti agentury, včetně ustanovení o jejich účasti na iniciativách agentury, finančních příspěvcích a zaměstnancích. Článek 23a Společné zadávání veřejných zakázek s členskými státy K plnění svých úkolů je agentura oprávněna zadávat společně s členskými státy zakázky v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (*10). (*10) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).“" |
13) |
Článek 26 se nahrazuje tímto: „Článek 26 Přezkum, hodnocení a audit 1. Do 31. prosince 2016 a poté každých pět let Komise provede hodnocení agentury, které se zaměří zejména na její dopad, efektivitu, řádné fungování, pracovní postupy, potřeby a na využívání zdrojů, které jí byly svěřeny. Součástí tohoto hodnocení je zejména přezkum případné změny rozsahu nebo povahy úkolů agentury a finančního dopadu této změny. Hodnocení se zaměří na uplatňování politiky agentury v oblasti střetu zájmů a rovněž se v něm uvedou všechny okolnosti, které by mohly oslabit nezávislost a samostatnost agentury pro bezpečnostní akreditaci. 2. Hodnotící zprávu a závěry hodnocení předá Komise Evropskému parlamentu, Radě, správní radě a radě pro bezpečnostní akreditaci agentury. Výsledky hodnocení se zpřístupní veřejnosti. 3. Každé druhé hodnocení sestává z revize rozvahy agentury s ohledem na její cíle a úkoly. Domnívá-li se Komise, že další trvání agentury již není s ohledem na její cíle a úkoly, které jí byly svěřeny, odůvodněné, může případně navrhnout, aby bylo toto nařízení zrušeno. 4. Na žádost správní rady nebo Komise mohou být prováděny externí audity výkonnosti agentury.“ |
Článek 2
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po dni vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 16. dubna 2014.
Za Evropský parlament
předseda
M. SCHULZ
Za Radu
předseda
D. KOURKOULAS
(1) Úř. věst. C 198, 10.7.2013, p 67.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2014.
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 ze dne 22. září 2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS, kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 11).
(5) Společná akce Rady 2004/552/SZBP ze dne 12. července 2004 o aspektech provozu Evropského družicového navigačního systému majících dopad na bezpečnost Evropské unie (Úř. věst. L 246, 20.7.2004, s. 30).
(6) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).
(7) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU ze dne 25. října 2011 o podmínkách přístupu k veřejné regulované službě nabízené globálním družicovým navigačním systémem vytvořeným na základě programu Galileo (Úř. věst. L 287, 4.11.2011, s. 1).
(8) Úř. věst. L 15, 20.1.2014, s. 1.
(9) Úř. věst. L 283, 29.10.2010, s. 12.
(10) Rozhodnutí 2010/803/EU, přijaté vzájemnou dohodou mezi zástupci vlád členských států ze dne 10. prosince 2010 o umístění sídla Agentury pro evropský GNSS (Úř. věst. L 342, 28.12.2010, s. 15).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
(*6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).“