PŘÍLOHA B
ROČNÍ ENERGETICKÉ STATISTIKY
Tato příloha popisuje rozsah, jednotky, referenční období, četnost, lhůty a způsob předávání při ročním sběru energetických statistik.
Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.
1. TUHÁ FOSILNÍ PALIVA A VYROBENÉ PLYNY
1.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Pokud není uvedeno jinak, tento sběr údajů se vztahuje na všechny následující energetické produkty:
|
Energetické produkty
|
Definice
|
|
|
Uhlí vysoké kvality určené pro využití v průmyslu a v domácnostech. Obecně obsahuje méně než 10 % těkavých látek a má vysoký obsah uhlíku (asi 90 % pevného uhlíku). Jeho spalné teplo je větší než 23 865 kJ/kg (5 700 kcal/kg), počítáno na vlhký stav, bez popele.
|
|
2.
|
Černé uhlí koksovatelné
|
|
Bituminózní uhlí takové kvality, která umožňuje výrobu koksu vhodného na podporu zavážky vysokých pecí. Jeho spalné teplo je vyšší než 23 865 kJ/kg (5 700 kcal/kg), počítáno na vlhký stav, bez popele.
|
|
3.
|
Ostatní bituminózní uhlí
(Energetické uhlí)
|
|
Uhlí používané pro výrobu páry, zahrnuje veškeré bituminózní uhlí nezahrnuté v koksovatelném uhlí, ani v antracitu. Je charakterizováno vyšším obsahem těkavých látek, než má antracit (více než 10 %), a nižším obsahem uhlíku (méně než 90 % pevného uhlíku). Jeho spalné teplo je vyšší než 23 865 kJ/kg (5 700 kcal/kg), počítáno na vlhký stav, bez popele. Pokud se bituminózní uhlí použije v koksárenských pecích, mělo by se vykázat jako koksovatelné uhlí.
|
|
|
Jedná se o nespékavé uhlí se spalným teplem mezi 17 435 kJ/kg (4 165 kcal/kg) a 23 865 kJ/kg (5 700 kcal/kg) obsahující více než 31 % těkavých látek, počítáno v sušině, bez minerálních látek.
|
|
|
Jedná se o nespékavé uhlí se spalným teplem nižším než 17 435 kJ/kg (4 165 kcal/kg), obsahující více než 31 % těkavých látek, počítáno v sušině, bez minerálních látek.
Ropné břidlice a dehtové písky produkované a přímo spalované by se měly vykázat v této kategorii. Ropné břidlice a dehtové písky použité jako vstupy pro jiné transformační procesy by se rovněž měly vykázat v této kategorii.
Zahrnuje podíl ropných břidlic a dehtových písků spotřebovaných v transformačním procesu. Břidličná ropa a ostatní produkty získané zkapalňováním by se měly vykázat v ročním dotazníku o ropě.
|
|
|
Hořlavý měkký, porézní nebo stlačený, sediment rostlinného původu s vysokým obsahem vody (až 90 % v surovém stavu), lehce řezatelný, světle až tmavohnědé barvy. Rašelina použitá pro jiné než energetické účely se nezahrnuje.
Touto definicí není dotčena definice obnovitelných zdrojů energie uvedená ve směrnici 2001/77/ES ani pokyny Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006.
|
|
|
Složené palivo vyrobené z drti černého uhlí s přidáním pojiva. Vyrobené množství černouhelných briket může být proto mírně vyšší než skutečné množství uhlí spotřebované v transformačním procesu.
|
|
8.
|
Koks černouhelný metalurgický
|
|
Tuhý produkt získaný karbonizací uhlí, převážně koksovatelného černého uhlí, při vysoké teplotě, má nízký obsah vlhkosti a těkavých látek. Černouhelný metalurgický koks se používá zejména v hutnictví železa jako zdroj energie a jako chemický činitel. Koksový mour a slévárenský koks se zahrnují do této kategorie.
Polokoks (tuhý produkt získaný karbonizací uhlí při nízké teplotě) by se měl zahrnout do této kategorie. Polokoks se používá jako palivo v domácnostech nebo v samotném transformačním zařízení. Tato položka rovněž zahrnuje koks, koksový mour a polokoks vyrobené z lignitu/hnědého uhlí.
|
|
9.
|
Koks černouhelný plynárenský
|
|
Vedlejší produkt černého uhlí používaný pro výrobu energoplynu v plynárnách. Černouhelný plynárenský koks se používá pro vytápění.
|
|
|
Výsledek destruktivní destilace bituminózního uhlí. Černouhelný dehet je kapalný vedlejší produkt destilace uhlí pro výrobu koksu v koksovnách nebo je vyráběn z hnědého uhlí („nízkotepelný dehet“). Černouhelný dehet lze dále destilovat na různé organické produkty (např. benzen, toluen, naftalen), které by se obvykle vykázaly jako vstupní surovina pro petrochemický průmysl.
|
|
11
|
BKB
(Brikety hnědouhelné)
|
|
BKB je složené palivo vyrobené z lignitu/hnědého uhlí, vyrobené briketováním za vysokého tlaku bez přídavku pojiva. Tyto údaje zahrnují rašelinové brikety, vysušenou lignitovou drť a prach.
|
|
|
Zahrnuje všechny druhy plynů vyráběných ve veřejných nebo soukromých zařízeních, jejichž hlavním účelem je výroba, doprava a distribuce plynu. Zahrnuje plyn vyrobený karbonizací (včetně plynu vyrobeného v koksovnách a převedeného na energoplyn), úplným zplyňováním s obohacením nebo bez obohacení ropnými produkty (LPG, topný olej nízkosirný a vysokosirný atd.) a přetvořením a jednoduchým smíšením plynů nebo vzduchu, uvedený v řádkách „Z ostatních zdrojů“. V rubrice „Transformační odvětví“ uveďte množství energoplynu převedeného na smíšený zemní plyn, který bude distribuován a spotřebován v rozvodné síti zemního plynu.
Výroba ostatních plynů ze zplyňování uhlí (tj. koksárenského plynu, vysokopecního kychtového plynu a plynu z ocelářských pecí) by se měla vykazovat ve sloupcích týkajících se těchto plynů a nikoliv jako produkce energoplynu. Plyny ze zplyňování uhlí převedené do plynáren by se měly vykazovat (ve vlastním sloupci) v transformačním odvětví pod položkou „Plynárny“. Celkové množství energoplynu, který je výsledkem převodu ostatních plynů ze zplyňování uhlí, by se mělo objevit v rubrice energoplynu.
|
|
|
Získávaný jako vedlejší produkt výroby černouhelného metalurgického koksu pro hutnictví železa.
|
|
14
|
Vysokopecní kychtový plyn
|
|
Produkovaný během spalování uhlí ve vysokých pecích v hutnictví železa. Získává a používá se jako palivo částečně v daném zařízení a částečně při jiných procesech v ocelářském průmyslu nebo v elektrárnách vybavených k jeho spalování. Množství paliva by mělo být vykázáno podle spalného tepla.
|
|
15
|
Plyn z ocelářských pecí
|
|
Vedlejší produkt při výrobě oceli v pecích kyslíkovým způsobem, získává se při výstupu z pece. Tento plyn je rovněž známý jako konvertorový plyn, plyn LD nebo plyn BOS.
|
|
|
Pojmem „černé uhlí“ se rozumí uhlí se spalným teplem vyšším než 23 865 kJ/kg (5 700 kcal/kg) bez popelovin, ale s obsahem vlhkosti a se střední odrazností vitrinitu nejméně 0,6 . Černé uhlí zahrnuje všechny energetické produkty dohromady od 1 do 3 (antracit, koksovatelné uhlí a ostatní bituminózní uhlí).
|
1.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.
1.2.1 Dodavatelské a transformační odvětví
|
|
|
1.1
|
Z toho: hlubinná těžba
Vztahuje se jen na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit/hnědé uhlí.
|
|
|
1.2
|
Z toho: povrchová těžba
Vztahuje se jen na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit/hnědé uhlí.
|
|
|
2.
|
Z ostatních zdrojů
Sestává ze dvou složek:
|
—
|
regenerované kaly, meziprodukty a ostatní uhelné produkty nízké kvality, které nelze třídit podle typu uhlí. Zahrnuje uhlí získané z hald a ostatních odpadních sběrných nádrží,
|
|
—
|
dodávky paliva, jehož výroba je zahrnutá v ostatních palivo-energetických bilancích, ale jehož spotřeba se uvede v energetické bilanci uhlí.
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: z ropných produktů
Nevztahuje se na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit/hnědé uhlí a rašelinu.
Např.: přidání ropného koksu do koksovatelného uhlí pro koksovny.
|
|
|
2.2
|
Z toho: ze zemního plynu
Nevztahuje se na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit/hnědé uhlí a rašelinu.
Např.: přidání zemního plynu do energoplynu pro přímou konečnou spotřebu.
|
|
|
2.3
|
Z toho: z obnovitelných zdrojů
Nevztahuje se na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit/hnědé uhlí a rašelinu.
Např.: průmyslový odpad jako pojivo při výrobě černouhelných briket.
|
|
|
|
|
|
|
5.
|
Mezinárodní námořní zásobníky
|
|
|
6.
|
Změna stavu zásob
Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.
|
|
|
|
|
|
|
9.
|
Transformační odvětví celkem
Množství paliv použitá při primární nebo sekundární přeměně energie (např. uhlí na elektřinu, koksárenského plynu na elektřinu) nebo použitá při transformaci na odvozené energetické produkty (např.: koksovatelné uhlí na koks).
|
|
|
9.1
|
Z toho: Veřejné elektrárny
|
|
|
9.2
|
Z toho: Veřejné teplárny
|
|
|
9.3
|
Z toho: Veřejné výtopny
|
|
|
9.4
|
Z toho: Závodní elektrárny
|
|
|
9.5
|
Z toho: Závodní teplárny
|
|
|
9.6
|
Z toho: Závodní výtopny
|
|
|
9.7
|
Z toho: Černouhelné briketárny
|
|
|
|
|
9.9
|
Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny
|
|
|
|
|
9.11
|
Z toho: Vysoké pece
Množství koksovatelného uhlí nebo bituminózního uhlí (všeobecně známého jako PCI) a koksárenského plynu transformovaného ve vysokých pecích. Množství použité jako palivo pro vytápění a provoz vysokých pecí (např.: vysokopecní plyn) by se nemělo uvádět v transformačním odvětví, ale mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.
|
|
|
9.12
|
Z toho: Zkapalňování uhlí
Břidličná ropa a ostatní produkty získané zkapalňováním by se měly vykázat podle kapitoly 4 této přílohy.
|
|
|
9.13
|
Z toho: Pro smíšený zemní plyn
Množství energoplynu smíšeného se zemním plynem.
|
|
|
9.14
|
Z toho: Jinde neuvedené – Transformace
|
|
1.2.2 Energetické odvětví
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
|
|
|
1.1
|
Z toho: Elektrárny, teplárny a výtopny
|
|
|
|
|
1.3
|
Z toho: Černouhelné briketárny
|
|
|
|
|
1.5
|
Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny
|
|
|
|
|
|
|
1.8
|
Z toho: Ropné rafinérie
|
|
|
1.9
|
Z toho: Zkapalňování uhlí
|
|
|
1.10
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
|
2.
|
Distribuční ztráty
Ztráty vzniklé v důsledku dopravy a distribuce, jakož i hoření vyrobených plynů bez využití.
|
|
|
3.
|
Konečná spotřeba celkem
|
|
|
4.
|
Neenergetické užití celkem
|
|
|
4.1
|
Z toho: Průmysl, transformační a energetické odvětví
Neenergetické užití ve všech průmyslových, transformačních a energetických pododvětvích, např. uhlí použité pro výrobu methanolu nebo amoniaku.
|
|
|
4.1.1
|
Z 4.1, z toho: v petrochemickém odvětví
Neenergetické užití, např. uhlí použité jako vstupní surovina pro výrobu hnojiv a jako vstupní surovina pro ostatní petrochemické produkty.
|
|
|
4.2
|
Z toho: Odvětví dopravy
Neenergetické užití ve všech pododvětvích dopravy.
|
|
|
4.3
|
Z toho: Ostatní odvětví
Neenergetické užití v obchodu a veřejných službách, domácnostech, zemědělství a v ostatních jinde neuvedených.
|
|
1.2.3 Specifikace konečného užití energie
|
1.
|
Konečná spotřeba energie
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
2.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
2.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
2.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
2.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
2.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
2.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
2.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
2.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
2.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
2.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
2.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
2.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
|
|
3.2
|
Z toho: Vnitrostátní plavba
|
|
|
3.3
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené – Ostatní
|
|
1.2.4 Dovoz a vývoz
Dovozy podle země původu a vývozy podle země určení.
Nevztahuje se na rašelinu, plynárenský koks, energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn a plyn z ocelářských pecí.
1.2.5 Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla
Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny.
Tyto vstupy pro závodním výrobce se vykazují zvlášť pro hlavní činnosti uvedené v následující tabulce:
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
|
|
|
|
|
1.2
|
Z toho: Černouhelné briketárny
|
|
|
|
|
1.4
|
Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny
|
|
|
|
|
|
|
1.7
|
Z toho: Ropné rafinérie
|
|
|
1.8
|
Z toho: Zkapalňování uhlí
|
|
|
1.9
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
2.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
2.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
2.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
2.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
2.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
2.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
2.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
2.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
2.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
2.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
2.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
2.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
|
|
3.2
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené
|
|
1.3 Výhřevnost
Vykáží se jak spalné teplo, tak výhřevnost u energetických produktů uvedených v odstavci 1.1. pro následující hlavní agregáty.
Nevztahuje se na energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn a plyn z ocelářských pecí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5.
|
Použité ve vysokých pecích
|
|
|
6.
|
Použité ve veřejných elektrárnách, teplárnách a výtopnách
|
|
|
|
|
|
1.4 Produkce a zásoby v uhelných dolech
Vztahuje se jen na černé uhlí a na lignit/hnědé uhlí.
Musí se vykázat následující množství:
|
|
|
|
|
|
|
4.
|
Zásoby na konci období
|
|
|
4.1
|
Z toho: Zásoby v dolech
|
|
1.5 Jednotky měření
|
|
103 tun
Výjimky: pro plyny (energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn, plyn z ocelářských pecí) se měření uskutečňuje přímo v energetickém obsahu a jednotka, která se použije, je proto TJ (založená na spalném teple).
|
|
|
MJ/tuna
|
1.6 Výjimky
Nepoužijí se.
2. ZEMNÍ PLYN
2.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Tento sběr údajů se týká zemního plynu, který zahrnuje plyny vyskytující se v podzemních ložiskách, buď zkapalněných nebo plynných, sestávajících zejména z methanu.
Zahrnuje jak „nedoprovodný“ plyn (zemní plyn karbonský) pocházející z polí produkujících uhlovodíky pouze v plynné formě a „doprovodný“ plyn (zemní plyn naftový) produkovaný se surovou ropou, tak rovněž methan získávaný z uhelných dolů (důlní plyn) nebo z uhelných ložisek (plyn z uhelných ložisek).
Nezahrnuje plyny vytvořené anaerobní digescí biomasy (například komunální nebo splaškový plyn) ani energoplyn.
2.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
2.2.1 Dodavatelské a transformační odvětví
Uvedou se množství vyjádřená jak v objemových, tak energetických jednotkách, včetně spalného tepla a výhřevnosti, pro následující agregáty:
|
1.
|
Domácí produkce
Veškerá suchá tržní produkce v rámci vnitrostátních hranic, včetně pobřežní produkce. Produkce se měří po čištění a extrakci NGL a síry.
Nezahrnuje těžební ztráty a množství opětovně vstřikovaná, vypouštěná do atmosféry nebo spalovaná bez využití.
Zahrnuje množství použité v rámci odvětví zemního plynu; při těžbě plynu, v soustavách plynovodů a ve zpracovatelských zařízeních.
|
|
|
1.1
|
Z toho: „Doprovodný“ plyn (zemní plyn naftový)
Zemní plyn produkovaný ve spojení se surovou ropou.
|
|
|
1.2
|
Z toho: „Nedoprovodný“ plyn (zemní plyn karbonský)
Zemní plyn pocházející z polí produkujících uhlovodíky pouze v plynné formě.
|
|
|
1.3
|
Z toho: Důlní plyn
Methan produkovaný v uhelných dolech nebo z uhelných ložisek, odvedený na povrch a spotřebovaný v šachtách nebo přenášený plynovodem ke spotřebitelům.
|
|
|
2.
|
Z ostatních zdrojů
Paliva, kterou jsou smíchána se zemním plynem a spotřebovávají se jako směs.
|
|
|
2.1
|
Z toho: z ropných produktů
LPG pro zušlechtění, např. tepelného obsahu.
|
|
|
2.2
|
Z toho: z uhlí
vyrobený plyn pro smíchání se zemním plynem
|
|
|
2.3
|
Z toho: z obnovitelných zdrojů
bioplyn pro smíchání se zemním plynem
|
|
|
|
|
|
|
5.
|
Mezinárodní námořní zásobníky
|
|
|
6.
|
Změna stavu zásob
Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.
|
|
|
|
|
8.
|
Statistické rozdíly
Požadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje.
|
|
|
9.
|
Vytěžitelný plyn: počáteční a konečné zásoby
Množství plynu k dispozici pro dodávky během každého vstupního-výstupního cyklu. Jedná se o vytěžitelný zemní plyn skladovaný ve speciálních skladovacích zařízeních (vyčerpaná plynová nebo ropná pole, vodonosné vrstvy, vytěžené solné prostory, smíšené kaverny nebo jiné) a také skladování zkapalněného zemního plynu. Neměl by se zahrnovat pracovní polštář.
Požadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje.
|
|
|
10
|
Plyn vypouštěný do atmosféry
Objem plynu uvolněného do vzduchu v místě produkce nebo v zařízení na zpracování plynu.
Požadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje.
|
|
|
11
|
Plyn spalovaný bez využití
Objem plynu spáleného bez využití v místě produkce nebo v zařízení na zpracování plynu.
Požadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje.
|
|
|
12
|
Transformační odvětví celkem
Množství paliv použitých při primární nebo sekundární přeměně energie (např. zemní plyn na elektřinu) nebo použitých při transformaci na odvozené energetické produkty (např. zemní plyn na methanol).
|
|
|
12.1
|
Z toho: Veřejné elektrárny
|
|
|
12.2
|
Z toho: Závodní elektrárny
|
|
|
12.3
|
Z toho: Veřejné teplárny
|
|
|
12.4
|
Z toho: Závodní teplárny
|
|
|
12.5
|
Z toho: Veřejné výtopny
|
|
|
12.6
|
Z toho: Závodní výtopny
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12.10
|
Z toho: Plyn na kapaliny
Množství zemního plynu použitého jako vstupní surovina pro přeměnu na kapaliny, např. množství paliva vstupujícího do procesu výroby methanolu pro transformaci na methanol.
|
|
|
12.11
|
Z toho: Neuvedené – Transformace
|
|
2.2.2 Energetické odvětví
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
|
|
|
|
|
1.2
|
Z toho: Těžba ropy a plynu
|
|
|
1.3
|
Z toho: Vstupy do ropných rafinérií
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1.7
|
Z toho: Elektrárny, teplárny a výtopny
|
|
|
1.8
|
Z toho: Zkapalňování (LNG) nebo zplyňování
|
|
|
1.9
|
Z toho: Plyn na kapaliny
|
|
|
1.10
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
|
2.
|
Ztráty při distribuci a dopravě.
|
|
2.2.3 Specifikace konečného užití energie
Spotřeba zemního plynu se vykazuje zvlášť pro energetické užití a (je-li to třeba) pro neenergetické užití u všech následujících agregátů:
|
1.
|
Konečná spotřeba celkem
Konečná energetická spotřeba a neenergetické užití se uvede zvlášť v této položce.
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Silniční doprava
Zahrnuje jak CNG, tak bioplyn.
|
|
|
2.1.1
|
Z toho: Frakce bioplynu v silniční dopravě.
|
|
|
2.2
|
Z toho: Potrubní doprava
|
|
|
2.3
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
3.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
3.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
3.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
3.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
3.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
3.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
3.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
3.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
3.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
3.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
3.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
3.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
3.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené – Ostatní
|
|
2.2.4 Dovoz a vývoz
Uvede se jak množství zemního plynu celkem, tak jeho příslušná část LNG, podle země původu u dovozů a podle země určení u vývozů.
2.2.5 Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla
Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro závodní elektrárny, závodní teplárny a závodní výtopny.
Vstupy se vztahují na následující zařízení nebo činnosti:
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
|
|
|
|
|
1.2
|
Z toho: Těžba ropy a plynu
|
|
|
1.3
|
Z toho: Vstupy do ropných rafinérií
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1.7
|
Z toho: Zařízení na zkapalňování (LNG) a na zpětné odpařování
|
|
|
1.8
|
Z toho: Plyn na kapaliny
|
|
|
1.9
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
2.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
2.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
2.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
2.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
2.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
2.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
2.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
2.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
2.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
2.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
2.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
2.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
3.1
|
Z toho: Potrubní doprava
|
|
|
3.2
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené
|
|
2.2.6 Skladovací kapacity plynu
|
1.
|
Název
Název místa skladovacího zařízení.
|
|
|
2.
|
Typ
Typ skladování, jako je vyčerpané plynové pole, solná kaverna atd.
|
|
|
3.
|
Provozní kapacita
Celková skladovací kapacita plynu bez pracovního polštáře. Pracovní polštář je celkový objem plynu, který musí být trvalou zásobou pro udržení přiměřeného tlaku v podzemních skladovacích nádržích a výtlaku po celý výstupní cyklus.
|
|
|
4.
|
Špičkový výkon
Maximální míra, při které může být plyn čerpán z příslušného skladovacího prostoru.
|
|
2.3 Jednotky měření
|
|
Pokud není uvedeno jinak, uvádějí se množství zemního plynu podle energetického obsahu, tj. v TJ na základě spalného tepla.
Pokud se požadují fyzická množství, jednotka se uvádí v 106 m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 oC, 101,325 kPa).
|
|
|
kJ/m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 oC, 101,325 kPa).
|
|
3.
|
Provozní skladovací kapacita
|
|
106 m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 oC, 101,325 kPa).
|
|
|
106 m3/den za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 oC, 101,325 kPa).
|
2.4 Výjimky
Nepoužijí se.
3. ELEKTŘINA A TEPLO
3.1 ENERGETICKÉ PRODUKTY, za něž se zjišťují údaje
Tato kapitola pokrývá teplo a elektřinu.
3.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této kapitole. Definice a jednotky zmíněné v kapitolách 1, 2, 4 a 5 se vztahují na energetické produkty, které patří mezi tuhá paliva a vyrobené plyny, zemní plyn, ropu a ropné produkty, a na obnovitelné zdroje energie a energii z odpadu.
3.2.1 Dodavatelské a transformační odvětví
Následující zvláštní definice se vztahují na agregáty pro elektřinu a teplo v této kapitole:
|
—
|
Hrubá výroba elektřiny: součet výroby elektrické energie všech generátorů (včetně přečerpávacích vodních elektráren) měřené na výstupních svorkách hlavních transformátorů.
|
|
—
|
Hrubá výroba tepla: celkové teplo vyrobené danými instalacemi, zahrnuje teplo použité pomocnými zařízeními, které využívají horké kapaliny (vytápění vnitřních prostor, vytápění tekutým palivem atd.) a ztráty v zařízeních/tepelné výměníkové síti, stejně tak jako teplo z chemických procesů použité jako primární forma energie.
|
|
—
|
Čistá výroba elektřiny: hrubá výroba elektřiny bez elektrické energie absorbované pomocnými výrobními provozy a ztráty v hlavních generátorových transformátorech.
|
|
—
|
Čistá výroba tepla: teplo dodávané do rozvodné soustavy určené měřením výstupních a zpětných toků.
|
Agregáty zmíněné v následující tabulce se vykazují zvlášť za výrobce s hlavní činností a za výrobce závodní. U těchto dvou typů výrobců se vykazuje hrubá a čistá výroba elektřiny a tepla zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny vždy, je-li to třeba, pro následující agregáty:
|
|
|
|
|
|
|
1.2.1
|
Z toho: část vodní energie vyráběné v přečerpávacích vodních elektrárnách
|
|
|
|
|
|
|
1.5
|
Z toho: Přílivová, vlnová, oceánská
|
|
|
|
|
1.7
|
Z toho: Paliva
Paliva schopná vznícení nebo hoření, tj. reakcí s kyslíkem produkují výrazný nárůst teploty, a spalovaná přímo pro výrobu elektřiny nebo tepla.
|
|
|
1.8
|
Z toho: Tepelná čerpadla
Tepelný výkon z tepelných čerpadel jen tam, kde se teplo prodává třetím stranám (tj. v případech, kde k výrobě dochází v transformačním odvětví).
|
|
|
1.9
|
Z toho: Elektrické kotle
Množství tepla z elektrických kotlů, pokud se výkon prodává třetím stranám.
|
|
|
1.10
|
Z toho: Teplo z chemických procesů
Teplo pocházející z procesů bez vstupní energie, jako je chemická reakce.
Nezahrnuje odpadní teplo pocházející z energetických procesů, které by se mělo uvést jako teplo vyráběné z příslušného paliva.
|
|
|
1.11
|
Z toho: Z ostatních zdrojů – Elektřina (specifikujte prosím)
|
|
Agregáty zmíněné v následující tabulce se vykazují za celek, za elektřinu a teplo zvlášť vždy, je-li třeba je takto vykazovat. U prvních tří agregátů v následující tabulce by se množství měla vypočítat z hodnot vykázaných podle předchozí tabulky a být s nimi v souladu.
|
|
|
2.
|
Vlastní použití v zařízení
|
|
|
|
|
4.
|
Dovoz
Viz též vysvětlivku č. 5 „Vývoz“.
|
|
|
5.
|
Vývoz
Množství elektřiny se považují za dovezená nebo vyvezená, překročila-li politické hranice země, ať už byla nebo nebyla celně odbavena. Pokud je elektřina přepravována přes území země, mělo by být toto množství vykázáno jako dovoz i jako vývoz.
|
|
|
6.
|
Použité v tepelných čerpadlech
|
|
|
7.
|
Použité v elektrických parních kotlích
|
|
|
8.
|
Použité v přečerpávacích vodních elektrárnách
|
|
|
9.
|
Použité při výrobě elektřiny
|
|
|
10.
|
Energie dodaná do sítě
U elektřiny: úhrn čisté výroby elektrické energie dodané všemi elektrárnami v zemi, snížený o množství současně použité pro tepelná čerpadla, elektricky poháněné parní kotle, čerpání a snížený nebo zvýšený o vývozy do zahraniční nebo dovozy ze zahraničí.
U tepla: úhrn čisté výroby tepla na prodej všemi zařízeními v zemi, snížený o teplo použité pro výrobu elektřiny a snížený nebo zvýšený o vývozy do zahraničí nebo dovozy ze zahraničí.
|
|
|
11.
|
Přenosové a distribuční ztráty
Všechny ztráty v důsledku dopravy a distribuce elektrické energie a tepla.
U elektřiny se zahrnují ztráty v transformátorech, které nejsou považovány za nedílnou součást elektráren.
|
|
|
12.
|
Hrubá spotřeba (vypočítaná)
|
|
|
|
|
14.
|
Hrubá spotřeba (zjištěná)
|
|
Vyrobenou elektřinu, prodané teplo a použitá množství paliv včetně jejich příslušné celkové energie (založené na jejich výhřevnosti s výjimkou zemního plynu, u kterého je založená na spalném teple) z paliv uvedených v následující tabulce se vykazují zvlášť za výrobce s hlavní činností a za výrobce závodní. U těchto dvou typů výrobců se vykazuje tato výroba elektřiny a tepla zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny vždy, je-li to třeba:
|
1.
|
Tuhá paliva a vyrobené plyny:
|
|
|
|
|
1.2
|
Černé uhlí koksovatelné
|
|
|
1.3
|
Ostatní bituminózní uhlí
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1.8
|
Koks černouhelný metalurgický
|
|
|
1.9
|
Koks černouhelný plynárenský
|
|
|
|
|
1.11
|
BKB (brikety hnědouhelné)
|
|
|
|
|
|
|
1.14
|
Vysokopecní kychtový plyn
|
|
|
1.15
|
Plyn z ocelářských pecí
|
|
|
2.
|
Ropa a ropné produkty:
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2.5
|
Primární benzin (naphtha)
|
|
|
2.6
|
Tryskové palivo petrolejového typu
|
|
|
|
|
2.8
|
Plynový olej/motorová nafta (destilovaný topný olej)
|
|
|
|
|
2.10
|
Bitumen (rovněž Orimulsion)
|
|
|
|
|
2.12
|
Ostatní ropné produkty
|
|
|
|
|
4.
|
Obnovitelné zdroje energie a energie z odpadu:
|
|
|
4.1
|
Průmyslový odpad (neobnovitelný)
|
|
|
4.2
|
Komunální odpad (obnovitelný)
|
|
|
4.3
|
Komunální odpad (neobnovitelný)
|
|
|
4.4
|
Dřevo, dřevěný odpad a ostatní tuhý odpad
|
|
|
|
|
4.6
|
Splaškový bahenní plyn
|
|
|
|
|
|
3.2.2 Spotřeba elektřiny a tepla v energetickém odvětví
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
Nezahrnuje vlastní použití v zařízení, použité pro přečerpávací vodní elektrárny, tepelná čerpadla a elektrické kotle.
|
|
|
|
|
1.2
|
Z toho: Těžba ropy a plynu
|
|
|
1.3
|
Z toho: Černouhelné briketárny
|
|
|
|
|
1.5
|
Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny
|
|
|
|
|
|
|
1.8
|
Z toho: Ropné rafinérie
|
|
|
1.9
|
Z toho: Jaderný průmysl
|
|
|
1.10
|
Z toho: Zařízení na zkapalňování uhlí
|
|
|
1.11
|
Z toho: Zařízení na zkapalňování (LNG)/Zařízení na zpětné odpařování
|
|
|
1.12
|
Z toho: Zařízení na zplyňování (bioplyn)
|
|
|
1.13
|
Z toho: Plyn na kapaliny
|
|
|
1.14
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
3.2.3 Specifikace konečného užití energie
|
|
|
1.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
1.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
1.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
1.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
1.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
1.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
1.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
1.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
1.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
1.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
1.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
1.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
1.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
|
|
2.2
|
Z toho: Potrubní doprava
|
|
|
2.3
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.
|
Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
|
|
7.
|
Jinde neuvedené – Ostatní
|
|
3.2.4 Dovoz a vývoz
Dovoz a vývoz energetických množství elektřiny a tepla podle země.
3.2.5 Čistá výroba elektřiny a čistá výroba tepla od závodních výrobců
Čistá výroba elektřiny a čistá výroba tepla od závodních výrobců elektřiny a závodních výrobců tepla se vykazuje zvlášť pro teplárny, elektrárny a výtopny u následujících zařízení nebo činností:
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
|
|
|
|
|
1.2
|
Z toho: Těžba ropy a plynu
|
|
|
1.3
|
Z toho: Černouhelné briketárny
|
|
|
|
|
1.5
|
Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny
|
|
|
|
|
|
|
1.8
|
Z toho: Ropné rafinérie
|
|
|
1.9
|
Z toho: Zařízení na zkapalňování uhlí
|
|
|
1.10
|
Z toho: Zařízení na zkapalňování (LNG)/Zařízení na zpětné odpařování
|
|
|
1.11
|
Z toho: Zařízení na zplyňování(bioplyn)
|
|
|
1.12
|
Z toho: Plyn na kapaliny
|
|
|
1.13
|
Z toho: Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí
|
|
|
1.14
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
|
2.
|
Všechna ostatní odvětví: shodné se seznamem agregátů u „3.2.3 Specifikace konečného užití energie“.
|
|
3.2.6 Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla
Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro závodní elektrárny, závodní teplárny a závodní výtopny.
|
1.
|
U pevných paliv a vyrobených plynů použitých závodními výrobci se vykazují množství následujících energetických produktů: antracit, koksovatelné černé uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí, lignit/hnědé uhlí, rašelina, černouhelné brikety, koksárenský koks, plynárenský koks, černouhelný dehet, hnědouhelné/rašelinové brikety, energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn a plyn z ocelářských pecí. Jejich vstupní množství se vykazují pro zařízení s následujícími činnostmi:
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
|
|
|
|
|
1.2
|
Z toho: Černouhelné briketárny
|
|
|
|
|
1.4
|
Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny
|
|
|
|
|
|
|
1.7
|
Z toho: Ropné rafinérie
|
|
|
1.8
|
Z toho: Zkapalňování uhlí
|
|
|
1.9
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
2.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
2.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
2.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
2.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
2.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
2.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
2.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
2.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
2.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
2.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
2.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
2.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
|
|
3.2
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené
|
|
|
|
2.
|
U ropných produktů použitých závodními výrobci je třeba vykázat množství následujících energetických produktů: surová ropa, NGL, rafinérský plyn, LPG, primární benzin (naphtha), tryskové palivo petrolejového typu, ostatní petrolej, plynový olej/motorová nafta (destilovaný topný olej), těžký topný olej, bitumen (rovněž Orimulsion), ropný koks a ostatní ropné produkty. Jejich vstupní množství se vykazují pro zařízení s následujícími činnostmi:
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
|
|
|
|
|
1.2
|
Z toho: Těžba ropy a plynu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1.6
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
2.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
2.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
2.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
2.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
2.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
2.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
2.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
2.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
2.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
2.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
2.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
2.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
3.1
|
Z toho: Potrubní doprava
|
|
|
3.2
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené
|
|
|
|
3.
|
U zemního plynu použitého závodními výrobci se vykazují množství pro zařízení s následující činností:
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
|
|
|
|
|
1.2
|
Z toho: Těžba ropy a plynu
|
|
|
1.3
|
Z toho: Vstupy do ropných rafinérií
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1.7
|
Z toho: Zařízení na zkapalňování (LNG) a na zpětné odpařování
|
|
|
1.8
|
Z toho: Plyn na kapaliny
|
|
|
1.9
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
2.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
2.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
2.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
2.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
2.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
2.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
2.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
2.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
2.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
2.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
2.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
2.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
3.1
|
Z toho: Potrubní doprava
|
|
|
3.2
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené
|
|
|
|
4.
|
U obnovitelných zdrojů energie a energie z odpadu použitých závodními výrobci se vykazují množství následujících energetických produktů: geotermální energie, solární termální energie, průmyslový odpad (neobnovitelný), komunální odpad (obnovitelný), komunální odpad (neobnovitelný), dřevo/dřevěný odpad/ostatní pevný odpad, skládkový plyn, splaškový bahenní plyn, ostatní bioplyn a kapalné biosložky. Jejich vstupní množství se vykazují pro zařízení s následujícími činnostmi:
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
|
|
|
1.1
|
Z toho: Zařízení na zplyňování
|
|
|
|
|
1.3
|
Z toho: Černouhelné briketárny
|
|
|
|
|
1.5
|
Z toho: Ropné rafinérie
|
|
|
1.6
|
Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny
|
|
|
|
|
|
|
1.9
|
Z toho: Odvětví vyrábějící dřevěné uhlí
|
|
|
1.10
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
2.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
2.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
2.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
2.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
2.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
2.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
2.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
2.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
2.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
2.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
2.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
2.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
|
|
3.2
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené
|
|
|
3.3 Strukturální údaje o výrobě elektřiny a tepla
3.3.1 Čistý maximální elektrický výkon a špičkové zatížení
Výkon by měl být vykázán ke dne 31. prosince příslušného vykazovaného roku.
Zahrnuje elektrický výkon elektráren i tepláren.
Čistý maximální elektrický výkon je součet čistých maximálních výkonů všech stanic, které jsou zohledňovány jednotlivě po celou dobu daného období provozu. Obdobím provozu se pro současné účely rozumí nepřetržitý provoz: v praxi 15 nebo více hodin denně. Čistý maximální výkon je maximální výkon považovaný za výlučně činný výkon, který lze nepřetržitě dodávat při plném provozu elektrárny na výstupu do sítě. Špičkové zatížení je definováno jako nejvyšší hodnota výkonu absorbovaného nebo dodávaného sítí nebo kombinací sítí v zemi.
Následující množství musí být uvedena pouze pro síť:
|
|
|
|
|
|
|
3.1
|
Z toho: přečerpávací vodní elektrárny
|
|
|
|
|
|
|
6.
|
Přílivová, vlnová, oceánská
|
|
|
|
|
|
|
|
|
8.2
|
Z toho: Vnitřní spalování
|
|
|
8.3
|
Z toho: Plynová turbína
|
|
|
8.4
|
Z toho: Kombinovaný cyklus
|
|
|
8.5
|
Z toho: Ostatní
Je nutné specifikovat, pokud se vykazuje.
|
|
|
|
|
10
|
Dosažitelný výkon v době špičky
|
|
|
11
|
Datum a čas výskytu špičkového zatížení
|
|
3.3.2 Čistý maximální elektrický výkon paliv
Čistý maximální elektrický výkon paliv se uvede jak za výrobce s hlavní činností a závodní výrobce, tak zvlášť za každý typ jednotky na jeden druh paliva nebo jednotky na více druhů paliva, které jsou zmíněny v následující tabulce. Je třeba označit, jaký typ se použil jako primární palivo, a alternativní paliva je třeba přidat u všech případů jednotek na více druhů paliva.
|
1.
|
Jednotky na jeden druh paliva:
|
|
|
1.1
|
Na uhlí nebo uhelné produkty
Zahrnuje kapacity na spalování koksárenského plynu, vysokopecního kychtového plynu a plynu z ocelářských pecí.
|
|
|
1.2
|
Na kapalná paliva
Zahrnuje kapacity na spalování rafinérského plynu.
|
|
|
1.3
|
Na zemní plyn
Zahrnuje kapacity na spalování energoplynu.
|
|
|
|
|
1.5
|
Na obnovitelná paliva a odpady
|
|
|
2.
|
Jednotky na více druhů paliva, tuhá a kapalná
|
|
|
3.
|
Jednotky na více druhů paliva, tuhá paliva a zemní plyn
|
|
|
4.
|
Jednotky na více druhů paliva, kapalná paliva a zemní plyn
|
|
|
5.
|
Jednotky na více druhů paliva, tuhá a kapalná paliva a zemní plyn
|
|
Systémy na více druhů paliva zahrnují pouze jednotky, které dokáží spalovat více než jeden druh paliva nepřetržitě. Stanice, které mají oddělené jednotky, které používají různá paliva, by se měly rozdělit do příslušných kategorií jednotek na jeden druh paliva.
3.4 Jednotky měření
|
|
Elektřina: GWh
Teplo: TJ
Tuhá paliva a vyrobené plyny: použijí se jednotky měření z kapitoly 1 této přílohy.
Zemní plyn: použijí se jednotky měření z kapitoly 2 této přílohy.
Ropa a ropné produkty: použijí se jednotky měření z kapitoly 4 této přílohy.
Obnovitelná paliva a odpad: použijí se jednotky měření z kapitoly 5 této přílohy.
|
|
|
Elektrický instalovaný výkon: MWe
Tepelný instalovaný výkon: MWt
|
3.5 Výjimky
Francie má povolenu výjimku ohledně vykazování agregátů týkajících se tepla. Tato výjimka pozbude platnosti, jakmile bude Francie schopna toto vykazování provádět, a v každém případě do 4 let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
4. ROPA A ROPNÉ PRODUKTY
4.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Pokud není uvedeno jinak, tento sběr údajů se vztahuje na všechny následující energetické produkty:
|
Energetické produkty
|
Energetické produkty Definice
|
|
|
Surová ropa je minerální olej přírodního původu, který obsahuje směs uhlovodíků a přidružených nečistot, jako je síra. Vyskytuje se v kapalné fázi za normální atmosférické teploty a tlaku a jeho fyzikální vlastnosti (hustota, viskozita atd.) se značně mění. Tato kategorie zahrnuje plynové ložiskové kondenzáty získané z „doprovodného“ (zemní plyn naftový) a „nedoprovodného“ plynu (zemní plyn karbonský), kde se smíchává s komerčním tokem surové ropy z vrtů.
|
|
|
NGL jsou kapalné nebo zkapalněné uhlovodíky získané ze zemního plynu v dělících zařízeních nebo zařízeních na zpracování plynu. Kapalné podíly zemního plynu zahrnují ethan, propan, butan (normální a iso), (iso)pentan a vyšší pentany (někdy nazývané gazolin nebo přírodní benzin).
|
|
3.
|
Rafinérské poloprodukty
|
|
Rafinérský poloprodukt je výchozí produkt ze zpracované ropy určený k dalšímu zpracování (např. primární ropný olej nebo vakuový plynový olej) kromě míchání. Dalším zpracováním se přemění na jednu nebo více složek nebo hotové produkty. Tato definice rovněž zahrnuje látky vracené z petrochemie do rafinérského odvětví (např. pyrolitický benzin, C4 frakce, frakce plynového a topného oleje).
|
|
|
Aditiva jsou neuhlovodíkové sloučeniny přidávané do konečného produktu nebo s ním smíchané, aby se upravily vlastnosti paliv (oktan, cetan, vlastnosti za studena atd.):
|
—
|
oxygenáty, jako například alkoholy (methanol, ethanol), ethery (jako např. MTBE (methyltercbutylether), ETBE (ethyltercbutylether), TAME (terciární amyl methyl ether)),
|
|
—
|
estery (např. semeno řepky nebo dimethylester atd.),
|
|
—
|
chemické sloučeniny (jako TML, TEL a detergenty).
|
Poznámka: Množství aditiv/oxygenátů (alkoholů, etherů, esterů a jiných chemických sloučenin) uvedených v této kategorii by se měla vztahovat na množství určená ke smíchání s palivy nebo pro použití jako palivo.
|
|
|
Biosložky do motorového benzinu a nafty. Použije se definice z kapitoly 5, Obnovitelná energie a energie z odpadu.
Množství kapalných biosložek vykazovaných v této kategorii se vztahuje na biosložky a nikoliv na celkový objem kapalin, do kterých se biosložky míchají.
Nezahrnuje celý obchod biosložkami, které nebyly smíchány s dopravními pohonnými hmotami (tj. v jejich čisté formě); tyto by se měly vykázat podle kapitoly 5. Biosložky obchodované jako součást dopravních pohonných hmot by se měla vykázat v příslušném produktu s vyznačením podílu biosložky.
|
|
|
Syntetická surová ropa z dehtových písků, ropných břidlic atd., tekuté produkty ze zkapalňování uhlí (viz kapitolu 1), tekuté produkty z přeměny zemního plynu na benzin (viz kapitolu 2), hydrogenované a emulgované oleje (např. Orimulsion).
Nezahrnuje produkci ropných břidlic, pro které platí kapitola 1.
Produkce ropných břidlic (druhotný produkt) se vykazuje jako „Z ostatních zdrojů“ v kategorii „Jiné uhlovodíky“.
|
|
6.
|
Rafinérský plyn (nezkapalněný)
|
|
Rafinérský plyn zahrnuje směs nekondenzovatelných plynů složených zejména z vodíku, methanu, ethanu a olefinů získaných během destilace surové ropy nebo zpracováním ropných produktů (např. krakování) v rafinériích. Jsou zde zahrnuty také plyny vrácené z petrochemického průmyslu.
|
|
|
Přírodní plynný uhlovodík s nerozvětveným řetězcem (C2H6) extrahovaný ze zemního plynu a toku rafinérských plynů.
|
|
|
LPG jsou lehké nasycené parafinické uhlovodíky pocházející z rafinérských procesů, stabilizace ropy a zpracovávání zemního plynu. Obsahují zejména propan (C3H8) a butan (C4H10) nebo jejich kombinaci. Rovněž by mohly zahrnovat propylen, butylen, isopropylen a isobutylen. LPG se zkapalňuje pod tlakem pro dopravní a skladovací účely.
|
|
9.
|
Primární benzin (naphtha)
|
|
Naphtha je poloprodukt určený pro petrochemický průmysl (např. výroba ethylenu nebo aromatických látek) nebo pro výrobu benzinu reformováním nebo isomerací v rámci rafinérie.
Naphtha představuje materiál s destilačním rozmezím 30 oC až 210 oC či části tohoto rozmezí.
|
|
|
Motorový benzin sestává ze směsi lehkých uhlovodíků destilujících mezi 35 oC a 215 oC. Používá se jako palivo pro pozemní vznětové motory. Motorový benzin může obsahovat aditiva, oxygenáty a činidla zlepšující oktanové číslo, včetně sloučenin olova jako např. TEL a TML.
Zahrnuje mísící složky motorového benzinu (kromě aditiv/oxygenátů), např. alkyláty, isomeráty, reformáty, štěpený benzin určený pro použití jako hotový motorový benzin.
|
|
10.1
|
Z toho: Biosložky do motorového benzinu
|
|
Použije se definice z kapitoly 5 – Obnovitelné zdroje energie a energie z odpadu.
|
|
|
Motorový benzin připravený zejména pro letecké pístové motory s oktanovým číslem vhodným pro daný motor, s bodem tuhnutí–60 oC a s destilačním rozmezím obvykle mezi 30 oC a 180 oC.
|
|
12
|
Tryskové palivo benzinového typu (Tryskové palivo naphthového typu nebo JP4)
|
|
Zahrnuje všechny lehké uhlovodíkové oleje pro použití v leteckých turbínových hnacích jednotkách, s destilačním rozmezím 100 oC–250 oC. Získávají se mícháním petrolejů a benzinů nebo naphthy takovým způsobem, že obsah aromátů nepřesahuje 25 % objemu a tlak par je mezi 13,7 kPa a 20,6 kPa.
|
|
13
|
Tryskové palivo petrolejového typu
|
|
Destilát používaný pro letecké turbínové hnací jednotky. Obvykle má stejné destilační vlastnosti mezi 150 oC a 300 oC (obvykle ne nad 250 oC) a bod vzplanutí jako petrolej. Kromě toho má zvláštní technické parametry (jako například bod tuhnutí), které určuje Mezinárodní asociace pro leteckou dopravu (IATA).
Zahrnuje petrolejové mísící složky.
|
|
|
Rafinovaný petrolejový destilát používaný v odvětvích jiných než je letecká doprava. Destiluje mezi teplotami 150 oC a 300 oC.
|
|
15
|
Plynový olej/motorová nafta (destilovaný topný olej)
|
|
Plynový olej/motorová nafta je primárně střední destilát destilující mezi 180 oC a 380 oC. Zahrnuje mísící složky. K dispozici je několik druhů podle použití:
|
|
15.1
|
Z toho: Motorová nafta
|
|
Silniční motorová nafta pro vznětové naftové motory (osobní automobily, nákladní automobily atd.), většinou má nízký obsah síry;
|
|
15.1.1
|
Z 15.1, z toho: Biosložky do motorové nafty
|
|
Použije se definice z kapitoly 5 – Obnovitelné zdroje energie a energie z odpadu.
|
|
15.2
|
Z toho: Topný a jiný plynový olej
|
|
Lehký topný olej pro průmyslové a obchodní využití, lodní motorová nafta a motorová nafta používaná v železniční dopravě, jiný plynový olej včetně těžkých plynových olejů, které destilují mezi 380 oC a 540 oC a které se používají jako petrochemické poloprodukty.
|
|
|
Všechny zbytkové (těžké) topné oleje (včetně těch, které byly získány smísením). Kinematická viskozita je vyšší než 10 cSt při 80 oC. Bod vzplanutí je vždy nad 50 oC a hustota je vždy vyšší než 0,90 kg/l.
|
|
|
Těžký olej s obsahem síry nižším než 1 %.
|
|
|
Těžký olej s obsahem síry 1 % a více.
|
|
|
Rafinované destilátové poloprodukty při destilaci v rozmezí těžkého benzinu/petroleje. Dělí se dále na:
|
—
|
Technický benzin (SBP): Lehké oleje destilující v rozmezí 30 oC a 200 oC. Existuje 7 nebo 8 druhů technického benzinu v závislosti na tom, kde se v destilačním rozmezí provede řez. Druhy jsou definovány podle teplotního rozdílu mezi 5 % objemem a 90 % objemem destilačních teplot (který není větší než 60 oC).
|
|
—
|
Lakový benzin: Technický benzin s bodem vzplanutí nad 30 oC. Destilační rozmezí lakového benzinu je mezi 135 oC až 200 oC.
|
|
|
|
Uhlovodíky vyrobené z destilačních zbytků; používají se zejména ke zmenšení tření mezi povrchy ložisek.
Zahrnují všechny hotové třídy mazacích olejů, od vřetenového až po válcový olej a všechny ty, které se používají v mazadlech, motorových olejích a všech třídách základních mazacích olejů.
|
|
|
Tuhý, polotuhý nebo vazký uhlovodík s koloidní strukturou, hnědé až černé barvy, získávaný jako zbytek při destilaci surové ropy, vakuovou destilací ropných zbytků z atmosférické destilace ropných zbytků. Bitumen se často označuje jako asfalt a používá se zejména při stavbě silnic a na střešní materiál.
Zahrnuje zkapalněný a ředěný bitumen.
|
|
|
Jde o nasycené alifatické uhlovodíky. Tyto vosky jsou zbytky extrahované při odparafinování mazacích olejů. Mají krystalickou strukturu, více či méně jemnou v závislosti na třídě. Jejich hlavní charakteristiky jsou následující: jsou bezbarvé, bez zápachu a průsvitné, s bodem tání nad 45 oC.
|
|
|
Černý tuhý zbytek, získávaný hlavně krakováním a karbonizací z ropy získaných poloproduktů, zbytků z vakuové destilace, dehtů a smol v procesech, jako je prodloužené nebo fluidní koksování. Obsahuje zejména uhlík (90 až 95 %) a má nízký obsah popela. Používá se jako surovina do koksárenských pecí v hutnictví železa, pro vytápění, pro výrobu elektrod a pro výrobu chemických látek. Dvěma nejdůležitějšími jakostními druhy jsou „zelený koks“ a „kalcinovaný koks“.
Zahrnuje „katalyzátorový koks“, který se usadí na katalyzátoru během rafinačního procesu; tento koks není obnovitelný a obvykle se spálí jako rafinérské palivo.
|
|
|
Všechny produkty, které nejsou specifikovány výše, například: dehet a síra.
Zahrnuje aromatické látky (např. BTX nebo benzen, toluen a xylen) a olefiny (např. propylen) produkované v rafinériích.
|
4.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
4.2.1 Dodavatelské a transformační odvětví
Následující tabulka se vztahuje jen na surovou ropu, NGL, rafinérské poloprodukty, aditiva, biosložky a jiné uhlovodíky:
|
1.
|
Domácí produkce
Nevztahuje se na rafinérské poloprodukty a na biosložky.
|
|
|
2.
|
Z ostatních zdrojů
Aditiva, biosložky a jiné uhlovodíky, jejichž výroba již byla zahrnutá v ostatních palivových bilancích.
Nevztahuje se na surovou ropu, NGL a rafinérské poloprodukty.
|
|
|
2.1
|
Z toho: z uhlí
Zahrnuje tekuté produkty vyráběné v provozech na zkapalňování uhlí, tekuté produkty z koksovacích pecí.
|
|
|
2.2
|
Z toho: ze zemního plynu
Výroba syntetického benzinu může vyžadovat zemní plyn jako surovinu. Množství plynu pro výrobu methanolu se vykazuje podle kapitoly 2, zatímco zde se uvádí příjem methanolu.
|
|
|
2.3
|
Z toho: z obnovitelných zdrojů
Zahrnuje biosložky, která jsou určena pro míšení s dopravními pohonnými hmotami.
Výroba se vykazuje podle kapitoly 5, zde se vykazují množství určená pro míšení.
|
|
|
3.
|
Zpětné toky z petrochemického odvětví
Hotové výrobky nebo polotovary, které se vracejí od koncových spotřebitelů do rafinérií ke zpracování, míšení nebo prodeji. Většinou jsou to vedlejší produkty petrochemické výroby.
Vztahuje se jen na rafinérské poloprodukty.
|
|
|
4.
|
Převedené produkty
Dovážené ropné produkty, které jsou přeřazené do kategorie poloprodukty pro další zpracování v rafinérii, bez dodání koncovému spotřebiteli.
Vztahuje se jen na rafinérské poloprodukty.
|
|
|
5.
|
Dovoz a vývoz
Zahrnuje množství surové ropy a produktů dovážených nebo vyvážených na základě zušlechťovacích dohod (tj. rafinace na účet). Surová ropa a NGL by se měly vykázat jako pocházející ze země hlavního původu; rafinérské poloprodukty by se měly vykázat jako pocházející ze země poslední konsignace.
Zahrnuje jakýkoliv kapalný podíl zemního plynu (tj. LPG) extrahovaný během zpětného odpařování dováženého zkapalněného zemního plynu a ropné produkty dovážené nebo vyvážené přímo petrochemickým průmyslem.
Poznámka: Veškerý obchod s biosložkami, které nebyly smíšeny s pohonnými hmotami (tj. v jejich čisté formě), by měl být uveden v dotazníku o obnovitelných zdrojích energie.
Zpětné vývozy ropy dovážené na zpracování v celních zónách by měly být zahrnuty jako vývoz produktu ze země zušlechtění do konečného místa určení.
|
|
|
6.
|
Přímé použití
Surová ropa, NGL, aditiva a oxygenáty (a část, kterou představují biosložky) a jiné uhlovodíky použité přímo bez zpracování v ropných rafinériích.
Zahrnuje surovou ropu spalovanou za účelem výroby elektřiny.
|
|
|
7.
|
Změna stavu zásob
Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.
|
|
|
8.
|
Vypočítaný rafinérský vstup
Celkové množství produktu vypočítané jako vstup do rafinérského procesu. Definuje se jako:
Domácí produkce + Z ostatních zdrojů + Zpětné toky z průmyslu + Převedené produkty + Dovoz – Vývoz – Přímé použití + Změna stavu zásob
|
|
|
9.
|
Statistické rozdíly
Definované jako vypočítaný rafinérský vstup mínus zjištěný rafinérský vstup.
|
|
|
10
|
Zjištěný rafinérský vstup
Množství naměřené jako vstup do rafinérií.
|
|
|
11
|
Rafinérské ztráty
Rozdíl mezi rafinérským vstupem (zjištěným) a hrubým rafinérským výstupem. Ztráty se mohou vyskytnout během destilačního procesu v důsledku odpařování. Vykazované ztráty jsou kladné. Může dojít k přírůstkům objemu, ale ne k přírůstkům množství.
|
|
|
12
|
Počáteční a konečné zásoby na území státu celkem
Všechny zásoby na území státu, včetně zásob držených vládou, hlavními spotřebiteli nebo uskladněné v distribučních organizacích, zásoby na palubě přijíždějících zámořských lodí, zásoby v celních zónách a zásoby uskladněné pro jiné, ať už na základě dvoustranné mezivládní dohody nebo nikoliv. Počátečními a konečnými zásobami se rozumí k prvnímu nebo k poslednímu dni vykazovaného období.
|
|
|
13
|
Výhřevnost
Produkce, dovoz a vývoz a celkový průměr.
|
|
Níže uvedená tabulka se vztahuje pouze na hotové výrobky (rafinérský plyn, ethan, LPG, primární benzin, motorový benzin, letecký benzin, tryskové palivo benzinového typu, tryskové palivo petrolejového typu, ostatní petrolej, plynový olej/motorová nafta, nízkosirný a vysokosirný topný olej, lakový benzin a SBP, maziva, bitumen, parafinové vosky, ropný koks a ostatní produkty). Surová ropa a NGL použité k přímému spálení by měly být zahrnuty do dodávek hotových výrobků a převodů meziproduktů.
|
1.
|
Příjmy primárních produktů
Zahrnuje množství domácí nebo dovážené surové ropy (včetně kondenzátů) a domácí NGL používané přímo bez zpracování v ropné rafinérii a množství zpětných toků z petrochemického průmyslu, které, ačkoliv nejsou primárním palivem, se používají přímo.
|
|
|
2.
|
Hrubý rafinérský výstup
Výroba hotových výrobků v rafinérii nebo mísírně.
Nezahrnuje rafinérské ztráty, ale zahrnuje rafinérské palivo.
|
|
|
3.
|
Recyklované výrobky
Hotové výrobky, které podruhé projdou obchodní sítí poté, co již byly jednou dodány koncovému spotřebiteli (např. použitá maziva, která se znovu zpracovávají). Tato množství by se měla rozlišovat od petrochemických zpětných toků.
|
|
|
4.
|
Rafinérské palivo
Ropné produkty spotřebované jako podpora provozu rafinérie.
Nezahrnuje produkty použité ropnými společnostmi vně rafinačního procesu, tj. zásobníky nebo ropné tankery.
Zahrnuje paliva použitá v rafinériích k výrobě elektřiny a tepla na prodej.
|
|
|
4.1
|
Z toho: použité na výrobu elektřiny
Množství použitá na výrobu elektřiny v zařízeních v rafinérii.
|
|
|
4.2
|
Z toho: použité pro kogeneraci
Množství použitá v teplárnách v rafinérii.
|
|
|
|
|
6.
|
Mezinárodní námořní zásobníky
|
|
|
7.
|
Převod meziproduktů
Množství přeřazená do jiné kategorie buď proto, že se změnila jejich specifikace, nebo že jsou smíšena v jiném produktu.
Záporný zápis pro jeden výrobek je kompenzován kladným zápisem (nebo několika zápisy) pro jeden výrobek nebo několik výrobků a naopak; celkový čistý výsledek by měl být nula.
|
|
|
8.
|
Převedené produkty
Dovážené ropné produkty, které jsou přeřazené do kategorie poloprodukty pro další zpracování v rafinérii, bez dodání koncovému spotřebiteli.
|
|
|
9.
|
Změna stavu zásob
Tvorba zásob se znázorní záporným číslo a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.
|
|
|
10.
|
Vypočítané hrubé vnitrozemské dodávky
Toto je definováno jako:
Příjmy primárních produktů + Hrubý rafinérský výstup + Recyklované výrobky + Rafinérské palivo + Dovoz – Vývoz – Mezinárodní námořní zásobníky + Převody meziproduktů – Převedené produkty + Změna stavu zásob
|
|
|
11.
|
Statistické rozdíly
Definované jako vypočítaná hrubá vnitrozemská dodávka mínus zjištěná.
|
|
|
12.
|
Zjištěné hrubé vnitrozemské dodávky
Zjištěná dodávka hotových ropných produktů z primárních zdrojů (např. rafinérií, mísíren atd.) na tuzemský trh.
Tento údaj se může lišit od vypočítaného údaje v důsledku například rozdílů v působnosti a/nebo rozdílů v definici v různých systémech výkaznictví.
|
|
|
12.1
|
Z toho: Hrubé dodávky petrochemickému odvětví
Množství paliv dodaná do petrochemického odvětví.
|
|
|
12.2
|
Z toho: Energetické užití v petrochemickém odvětví
Množství ropy použitá jako palivo pro petrochemické procesy, jako je krakování parou.
|
|
|
12.3
|
Z toho: Neenergetické užití v petrochemickém odvětví
Množství ropy použité v petrochemickém odvětví za účelem výroby ethylenu, propylenu, butylenu, syntetického plynu, aromatických látek, butadienu a jiných surovin na bázi uhlovodíků v procesech, jako je krakování parou, aromatické provozy a reformování parou. Nezahrnuje množství ropy použitá pro palivové účely.
|
|
|
13.
|
Zpětné toky z petrochemického odvětví do rafinérií
|
|
|
14.
|
Počáteční a konečný stav zásob
Všechny zásoby na území státu, včetně zásob držených vládou, hlavními spotřebiteli nebo uskladněné v distribučních organizacích, zásoby na palubě připlouvajících zámořských lodí, zásoby v celních zónách a zásoby uskladněné pro jiné, ať už na základě dvoustranné mezivládní dohody nebo nikoliv. Počátečními a konečnými zásobami se rozumí k prvnímu nebo k poslednímu dni vykazovaného období.
|
|
|
15.
|
Změna stavu zásob ve veřejných zařízeních
Změny v zásobách, které jsou drženy veřejnými zařízeními a nejsou zahrnuty ve stavu zásob a změnách stavu zásob vykázaných jinde. Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.
Případně zahrnuje surovou ropu a NGL použité pro přímé spálení.
|
|
|
16.
|
Výhřevnost hrubých vnitrozemských dodávek
|
|
Na transformační odvětví se vztahují následující agregáty pro všechna paliva, kromě rafinérských poloproduktů, aditiv/oxygenátů, biosložek a jiných uhlovodíků, ale včetně paliv použitých pro neenergetické účely (ropný koks a ostatní se vykazují odděleně):
|
1.
|
Transformační odvětví celkem
Celková množství paliv použitých pro primární nebo sekundární přeměnu energie.
|
|
|
1.1
|
Z toho: Veřejné elektrárny
|
|
|
1.2
|
Z toho: Závodní elektrárny
|
|
|
1.3
|
Z toho: Veřejné teplárny
|
|
|
1.4
|
Z toho: Závodní teplárny
|
|
|
1.5
|
Z toho: Veřejné výtopny
|
|
|
1.6
|
Z toho: Závodní výtopny
|
|
|
1.7
|
Z toho: Plynárny/zplyňovací zařízení
|
|
|
1.8
|
Z toho: Pro smíšený zemní plyn
|
|
|
|
|
|
|
1.11
|
Z toho: Petrochemický průmysl
|
|
|
1.12
|
Z toho: Černouhelné briketárny
|
|
|
1.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Transformace
|
|
4.2.2 Energetické odvětví
Na energetické odvětví se vztahují následující agregáty pro všechna paliva, kromě rafinérských poloproduktů, aditiv/oxygenátů, biosložek a jiných uhlovodíků, ale včetně paliv použitých pro neenergetické účely (ropný koks a ostatní se vykazují odděleně):
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
Celkové množství použité jako energie v energetickém odvětví.
|
|
|
|
|
1.2
|
Z toho: Těžba ropy a plynu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1.6
|
Z toho: Energetická zařízení
Elektrárny, teplárny a výtopny
|
|
|
1.7
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
|
2.
|
Distribuční ztráty
Ztráty vzniklé vně rafinérie v důsledku dopravy a distribuce.
Zahrnuje ztráty v potrubí.
|
|
4.2.3 Specifikace konečného užití energie
Na specifikaci konečného užití energie se vztahují následující agregáty pro všechna paliva, kromě rafinérských poloproduktů, aditiv/oxygenátů, biosložek a jiných uhlovodíků, avšak včetně paliv použitých pro neenergetické účely (ropný koks a ostatní se vykazují odděleně):
|
1.
|
Konečná spotřeba energie
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
2.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
2.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
2.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
2.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
2.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
2.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
2.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
2.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
2.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
2.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
2.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
2.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
3.1
|
Z toho: Mezinárodní letecká doprava
|
|
|
3.2
|
Z toho: Vnitrostátní letecká doprava
|
|
|
|
|
|
|
3.5
|
Z toho: Vnitrostátní plavba
|
|
|
3.6
|
Z toho: Potrubní doprava
|
|
|
3.7
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené – Ostatní
|
|
|
5.
|
Neenergetické užití celkem
Množství použitá jako suroviny v různých odvětvích a nespotřebovaná jako palivo nebo netransformovaná do jiného paliva. Tato množství jsou zahrnuta v agregátech uvedených výše.
|
|
|
5.1
|
Z toho: Transformační odvětví
|
|
|
5.2
|
Z toho: Energetické odvětví
|
|
|
5.3
|
Z toho: Odvětví dopravy
|
|
|
|
|
5.4.1
|
Průmysl, z toho: Chemický (včetně petrochemického)
|
|
|
5.5
|
Z toho: Ostatní odvětví
|
|
4.2.4 Dovoz a vývoz
Dovozy podle země původu a vývozy podle země určení. Viz rovněž poznámky pod 4.2.1, agregát č. 5.
4.2.5 Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla
Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny.
Kromě následujících energetických produktů: rafinérských poloproduktů, aditiv/oxygenátů, biosložek a jiných uhlovodíků, ethanu, motorového benzinu, biosložek do motorového benzinu, leteckého benzinu, tryskového paliva benzinového typu (tryskového paliva naphthového typu nebo JP4), lakového benzinu a SBP a maziv.
Vstupy se vztahují na následující zařízení nebo činnosti:
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
Celkové množství použité jako energie v energetickém odvětví.
|
|
|
|
|
1.2
|
Z toho: Těžba ropy a plynu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1.6
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
2.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
2.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
2.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
2.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
2.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
2.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
2.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
2.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
2.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
2.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
2.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
2.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
3.1
|
Z toho: Potrubní doprava
|
|
|
3.2
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené – Ostatní
|
|
4.3 Jednotky měření
4.4 Výjimky
Kypr je osvobozen od vykazování agregátů definovaných v části 4.2.3 bodech 4 (Ostatní odvětví) a 5 (Neenergetické užití celkem); vykazují se jen celkové hodnoty.
Kypr má povolenu výjimku z vykazování agregátů definovaných v části 4.2.3 bodech 2 (Průmysl) a 3 (Odvětví dopravy) po dobu 3 let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Během doby platnosti výjimky se vykazují jen celkové hodnoty.
5. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE A ENERGIE Z ODPADU
5.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Pokud není uvedeno jinak, tento sběr údajů se vztahuje na všechny následující energetické produkty:
|
Energetické produkty
|
Definice
|
|
|
Potenciální a kinetická energie vody přeměněná na elektřinu v hydroelektrárnách. Je třeba zahrnout přečerpávací vodní elektrárny. Výrobu je třeba vykazovat pro elektrárny o velikosti < 1 MW, 1 až < 10 MW, ≥ 10 MW a pro přečerpávací vodní elektrárny.
|
|
|
Energie dostupná jako teplo vyzařované ze zemské kůry obvykle ve formě horké vody nebo páry. Produkce této energie je rozdílem mezi entalpií kapaliny produkované ve vrtu a entalpií kapaliny, se kterou se nakonec nakládá. Využívá se ve vhodných lokalitách:
|
—
|
pro výrobu elektřiny využitím suché páry nebo vysoké entalpie solanky po odpaření
|
|
—
|
přímo jako teplo pro dálkové vytápění, zemědělství atd.
|
|
|
|
Sluneční záření využívané pro výrobu teplé vody a elektřiny. Výrobou této energie je teplo dostupné pro přenosové médium tepla, tj. dopadající solární energie snížená o optické ztráty a ztráty v kolektorech. Pasivní solární energie pro přímé vytápění, chlazení a osvětlení obydlí a jiných budov se nezahrnuje.
|
|
3.1
|
Z toho: Solární fotovoltaická
|
|
Sluneční světlo přeměněné na elektřinu použitím solárních článků vyrobených většinou z polovodičových materiálů, které při vystavení světlu generují elektřinu.
|
|
3.2
|
Z toho: Solární termální
|
|
Teplo ze slunečního záření; může se jednat o:
|
a)
|
solární termální elektrárny nebo
|
|
b)
|
zařízení pro výrobu domácí teplé vody nebo pro sezónní vytápění bazénů (např. ploché kolektory, zejména termosifonového typu)
|
|
|
4.
|
Přílivová, vlnová, oceánská
|
|
Mechanická energie získaná z pohybu přílivu, vln nebo oceánských proudů a využívaná pro výrobu elektřiny.
|
|
|
Kinetická energie větru využitá pro výrobu elektřiny ve větrných turbinách.
|
|
6.
|
Průmyslový odpad (neobnovitelný)
|
|
Vykazují se odpady průmyslového neobnovitelného původu (pevné nebo kapalné) spalované přímo pro výrobu elektřiny nebo tepla. Množství paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti. Obnovitelný průmyslový odpad by se měl vykazovat v kategoriích „pevná biomasa“, „bioplyn nebo kapalné biosložky“.
|
|
|
Odpady produkované domácnostmi, nemocnicemi a terciárním sektorem spalované ve specifických zařízeních, na bázi výhřevnosti.
|
|
|
Podíl komunálního odpadu, jenž je biologického původu.
|
|
7.2
|
Z toho: Neobnovitelný
|
|
Podíl komunálního odpadu, jenž je nebiologického původu.
|
|
|
Jde o organický, nefosilní materiál biologického původu, jenž může být použit jako palivo pro výrobu tepla nebo výrobu elektřiny. Zahrnuje:
|
|
|
Pevný zbytek destruktivní destilace a pyrolýzy dřeva a jiných rostlinných materiálů.
|
|
8.2
|
Z toho: Dřevo, dřevěný odpad, ostatní tuhý odpad
|
|
Účelově pěstované energetické plodiny (topol, vrba atd.), a velké množství dřevitého materiálu vytvářeného průmyslovým procesem (zejména dřevařským/papírenským průmyslem) nebo poskytovaného přímo lesnictvím a zemědělstvím (palivové dříví, dřevěné třísky, dřevěné pelety, kůra, piliny, hobliny, třísky, černý louh atd.) a také odpady jako sláma, rýžové plevy, skořápky, drůbeží trus, drcené hroznové zbytky, atd. U těchto tuhých odpadů se upřednostňuje technologie spalování. Množství paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti.
|
|
|
Plyn složený převážně z methanu a oxidu uhličitého produkovaného anaerobní digescí biomasy.
|
|
9.1
|
Z toho: Skládkový plyn
|
|
Bioplyn tvořený digescí skládkových odpadů.
|
|
9.2
|
Z toho: Splaškový bahenní plyn
|
|
Bioplyn produkovaný anaerobní fermentací splaškových kalů.
|
|
9.3
|
Z toho: Ostatní bioplyn
|
|
Bioplyn produkovaný anaerobní fermentací kejdy a odpadů na jatkách, v pivovarech a jiných zemědělsko-potravinářských odvětvích.
|
|
|
Množství kapalných biosložek vykázaných v této kategorii by se mělo vztahovat na množství biosložek a nikoliv na celkový objem kapalin, do kterých se biosložky míchají. U konkrétního případu dovozu a vývozu kapalných biosložek jde jen o obchod s množstvím, které nebylo smícháno s dopravními pohonnými hmotami (tj. v jejich čisté formě); obchod s kapalnými biosložkami smíchanými s dopravními pohonnými hmotami by se měl vykazovat v kapitole 4 v údajích o ropě.
Jedná se o následující kapalné biosložky:
|
|
10.1
|
Z toho: Biosložky do motorového benzinu
|
|
Tato kategorie zahrnuje bioethanol (ethanol produkovaný z biomasy nebo biologického rozkladu odpadů), biomethanol (methanol produkovaný z biomasy nebo biologického rozkladu odpadů), bioETBE (ethyl-tercio-butyl-ether produkovaný na bázi bioethanolu; objemové procento biosložky v bioETBE je 47 %) a bioMTBE (methyl-tercio-butyl-ether produkovaný na bázi biomethanolu: objemové procento biosložky v bio-ETBE je 36 %).
|
|
10.2
|
Z toho: Biosložky do motorové nafty
|
|
Tato kategorie zahrnuje bionaftu (methylester produkovaný z rostlinného nebo živočišného oleje, s kvalitou nafty), biodimethylether (dimethylether produkovaný z biomasy), Fischer-Tropsch (bionaftu získávanou na základě Fischer-Tropschovy syntézy z biomasy), bioolej extrahovaný za studena (olej produkovaný z olejnatých semen jen mechanickým zpracováním) a všechny ostatní kapalné biosložky, které jsou přidávány, smíchávány s motorovou naftou nebo používány přímo jako motorová nafta.
|
|
10.3
|
Z toho: Ostatní kapalné biosložky
|
|
Kapalné biosložky použité přímo jako palivo, nezahrnuté v biosložkách do motorového benzinu nebo nafty.
|
5.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
5.2.1 Hrubá výroba elektřiny a tepla
Elektřina a teplo vyrobené z energetických produktů zmíněných v oddílu 5.1. (kromě dřevěného uhlí a včetně celkového úhrnu jen kapalných biosložek) se vykazují zvlášť vždy, je-li to třeba:
|
—
|
u výrobců s hlavní činností a závodních výrobců,
|
|
—
|
u zařízení vyrábějících pouze elektřinu, zařízení vyrábějících pouze teplo a u tepláren.
|
5.2.2 Dodavatelské a transformační odvětví
Množství energetických produktů, které jsou uvedeny v oddílu 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské a oceánů a větrné energie) a použité v dodavatelském a transformačním odvětví se vykazují pro následující agregáty:
|
|
|
|
|
|
|
4.
|
Změna stavu zásob
Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.
|
|
|
|
|
|
|
7.
|
Transformační odvětví celkem
Množství obnovitelných zdrojů a odpadů použitých při primární nebo sekundární formě přeměny energie (např. skládkové plyny na elektřinu) nebo použitých při transformaci na odvozené energetické produkty (např.: bioplyn pro smíchání se zemním plynem).
|
|
|
7.1
|
Z toho: Veřejné elektrárny
|
|
|
7.2
|
Z toho: Veřejné teplárny
|
|
|
7.3
|
Z toho: Veřejné výtopny
|
|
|
7.4
|
Z toho: Závodní elektrárny
|
|
|
7.5
|
Z toho: Závodní teplárny
|
|
|
7.6
|
Z toho: Závodní výtopny
|
|
|
7.7
|
Z toho: Černouhelné briketárny
Množství obnovitelných zdrojů a odpadů použitá k výrobě černouhelných briket. Obnovitelné zdroje a odpady použité pro vytápění a provoz zařízení se musí vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.
|
|
|
7.8
|
Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny
Množství obnovitelných zdrojů a odpadů použitá k výrobě hnědouhelných briket. Obnovitelné zdroje a odpady použité pro vytápění a provoz zařízení se musí vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.
|
|
|
7.9
|
Z toho: Energoplyn
Množství obnovitelných zdrojů a odpadů použitá k výrobě energoplynu. Obnovitelné zdroje a odpady použité pro vytápění a provoz zařízení se musí vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.
|
|
|
7.10
|
Z toho: Pro smíšený zemní plyn
Množství energoplynu smíchaného se zemním plynem.
|
|
|
7.11
|
Z toho: Pro míšení s motorovým benzinem/motorovou naftou
Množství kapalných biosložek, která nejsou dodávána ke konečné spotřebě, ale jsou použitá s ostatními ropnými produkty vykazovanými podle kapitoly 4 této přílohy.
|
|
|
7.12
|
Z toho: Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí
Množství dřeva použitá k výrobě dřevěného uhlí.
|
|
|
7.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Transformace
|
|
5.2.3 Energetické odvětví
Množství energetických produktů, které jsou uvedeny v oddílu 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské energie a větrné energie) a použité v energetickém odvětví nebo pro konečnou spotřebu se vykazují pro následující agregáty:
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
Obnovitelné zdroje energie a odpady spotřebované energetickým průmyslem na podporu transformační činnosti. Například obnovitelné zdroje energie a odpady použité pro vytápění, osvětlení nebo provoz pump/kompresorů.
Množství obnovitelných zdrojů energie a odpadů transformovaná do jiné energetické formy by se měla vykazovat v transformačním odvětví.
|
|
|
1.1
|
Z toho: Zařízení na zplyňování
|
|
|
1.2
|
Z toho: Veřejné elektrárny, teplárny a výtopny
|
|
|
|
|
1.4
|
Z toho: Černouhelné briketárny
|
|
|
|
|
1.6
|
Z toho: Ropné rafinérie
|
|
|
1.7
|
Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny
|
|
|
|
|
|
|
1.10
|
Z toho: Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí
|
|
|
1.11
|
Z toho: Jinde neuvedené
|
|
|
2.
|
Distribuční ztráty
Všechny ztráty vzniklé v důsledku dopravy a distribuce.
|
|
5.2.4 Konečné užití energie
Množství energetických produktů, které jsou uvedeny v oddílu 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské energie a větrné energie) se musí vykazovat pro následující agregáty:
|
1.
|
Konečná spotřeba energie
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
2.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
2.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
2.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
2.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
2.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
2.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
2.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
2.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
2.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
2.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
2.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
2.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3.3
|
Z toho: Vnitrostátní plavba
|
|
|
3.4
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené – Ostatní
|
|
5.2.5 Technické charakteristiky instalací
Následující výkony výroby elektřiny se vykazují (podle potřeby) na konci vykazovaného roku:
|
1.
|
Vodní energie
Výkon je třeba vykazovat pro elektrárny o velikosti < 1 MW, 1 až < 10 MW, ≥ 10 MW a pro přečerpávací vodní elektrárny a stejně tak pro všechny velikosti dohromady. Podrobné údaje o velikosti jednotek by se měly vykazovat bez přečerpávacích vodních elektráren.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5.
|
Přílivová, vlnová, oceánská
|
|
|
|
|
7.
|
Průmyslový odpad (neobnovitelný)
|
|
|
|
|
9.
|
Dřevo, dřevěný odpad, ostatní tuhý odpad
|
|
|
|
|
11.
|
Splaškový bahenní plyn
|
|
|
|
|
|
Vykazuje se celková plocha instalovaných solárních kolektorů.
Vykazuje se následující výrobní kapacity pro biosložky:
|
|
|
1.1
|
Z toho: Biosložky pro motorový benzin
|
|
|
1.2
|
Z toho: Biosložky pro motorovou naftu
|
|
|
1.3
|
Z toho: Ostatní kapalné biosložky
|
|
5.2.6 Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla
Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny.
Množství energetických produktů, které jsou uvedeny v oddíle 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské energie a větrné energie) se vykazují pro následující agregáty:
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
|
|
|
1.1
|
Z toho: Zařízení na zplyňování
|
|
|
|
|
1.3
|
Z toho: Černouhelné briketárny
|
|
|
|
|
1.5
|
Z toho: Ropné rafinérie
|
|
|
1.6
|
Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny
|
|
|
|
|
|
|
1.9
|
Z toho: Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí
|
|
|
1.10
|
Z toho: Jinde neuvedené
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
2.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
2.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
2.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
2.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
2.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
2.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
2.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
2.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
2.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
2.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
2.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
2.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
|
|
3.2
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené – Ostatní
|
|
5.3 Výhřevnost
Průměrná výhřevnost se vykazuje u následujících produktů:
|
1.
|
Biosložky pro motorový benzin
|
|
|
2.
|
Biosložky pro motorovou naftu
|
|
|
3.
|
Ostatní kapalné biosložky
|
|
|
|
5.4 Jednotky měření
|
|
MWh
|
|
|
TJ
|
|
3.
|
Obnovitelné energetické produkty
|
|
Biosložky do motorového benzinu, biosložky do motorové nafty a ostatní kapalné biosložky: tuny
Dřevěné uhlí: 1000 tun
Všechny ostatní: TJ (na bázi výhřevnosti).
|
|
4.
|
Plocha solárních kolektorů
|
|
1000 m2
|
|
|
Biosložky: tuny/rok
Všechny ostatní: MWe
|
|
|
KJ/kg (výhřevnost)
|
5.5 Výjimky
Nepoužijí se.
6. PŘÍSLUŠNÁ USTANOVENÍ
Níže uvedená ustanovení se použijí na sběr údajů, jak je uvedeno v předchozích kapitolách:
|
1.
|
Vykazované období:
Kalendářní rok (od 1. ledna do 31. prosince)
|
|
3.
|
Lhůty pro předávání údajů
Do 30. listopadu roku následujícího po vykazovaném období.
|
|
4.
|
Formát a metoda předávání
Formát předávání se musí řídit příslušným standardem pro výměnu, který určí Eurostat.
Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu.
|
In force: This act has been changed. Current consolidated version:
07/02/2024