6.2.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/29

(1)

Dopisem ze dne 2. září 1997, zaprotokolovaném dne 5. září 1997, seznámilo Stálé zastoupení Itálie při Evropské unii Komisi v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy ES s článkem 6 regionálního zákona sicilského regionu č. 27 z roku 1997.

(2)

Faxem VI/41836 ze dne 28. října 1997 vyzvala Komise příslušné orgány, aby předložily vysvětlení ve věci podpory stanovené v článku 6 regionálního zákona č. 27 z roku 1997.

(3)

Dopisem ze dne 19. ledna 1998 předaly příslušné orgány doplňující informace a sdělily, že zákon již vstoupil v platnost. Oznámení bylo zaneseno do registru neoznámených podpor pod číslem NN 36/98, jak bylo Itálii sděleno dopisem SG(98)D/32328 ze dne 3. dubna 1998. Příslušné orgány jasně uvedly, že podpory stanovené tímto zákonem nebudou před úspěšným uzavřením postupu podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy uděleny.

(4)

Faxem VI/13937 ze dne 31. května 2000 (předcházelo anglické znění faxu 2000/VI/10442 ze dne 14. dubna) vyzvala Komise příslušné orgány, aby předložily vysvětlení ohledně ustanovení obsažených v regionálním zákoně č. 27/1997 a aby současně předaly kopii znění tohoto zákona.

(5)

Dopisem ze dne 31. července 2002, zaprotokolovaném dne 5. srpna 2002, předaly příslušné orgány doplňující informace ke článku 5 předmětného zákona.

(6)

Faxem AGR 024925 ze dne 22. října 2002 vyzvala Komise příslušné orgány, aby podaly vysvětlení a objasnění k doplňujícím informacím, jež byly nedávno ve věci opatření obsažených v regionálním zákoně č. 27/1997 předány. Ve stejném dopise Komise příslušným orgánům navrhla, aby stáhly dotčené oznámení, pokud podpory uvedené v článku 6 regionálního zákona č. 27 z roku 1997 a případně jakákoli jiná ustanovení téhož zákona dosud nebyla přijata a pokud příslušné orgány mohou zaručit, že v rámci uvedeného zákona podpory dosud nebyly a také nebudou poskytnuty.

(7)

Jelikož na výše uvedený fax AGR 30657 ze dne 20. prosince 2002 žádná odpověď nepřišla, poslaly útvary Komise italským orgánům žádost, ve které je vyzvaly, aby požadované informace do jednoho měsíce předložily a dále upřesnily, že pokud nedostanou do tohoto data uspokojivé odpovědi na všechny položené otázky, vyhrazují si právo navrhnout Komisi vydání příkazu k poskytnutí informací na základě čl. 10 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (2).

(8)

Dopisem ze dne 10. července 2003, SG-(2003)-D/230470 oznámila Komise Itálii své rozhodnutí obsahující příkaz k poskytnutí informací ohledně článku 6 a článku 4 regionálního zákona č. 27/1997, které přijala dne 9. července 2003 (K(2003) 2054 v konečném znění) na základě čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 659/1999.

(9)

Stejným příkazem k poskytnutí informací požádala Komise Itálii, aby do 20 pracovních dnů od oznámení uvedeného rozhodnutí dodala všechny dokumenty, informace a nezbytné údaje, které by jí umožnily zjistit, zda podpory stanovené zákonem byly uděleny a zda byly slučitelné se společným trhem. Příkaz k poskytnutí informací nevyzýval pouze Itálii, aby předložila případně další informace považované za užitečné pro zhodnocení výše uvedených opatření, specifikoval rovněž řadu informací, které měla Itálie předat.

(10)

Útvary Komise neobdržely ani odpověď na výše uvedený příkaz, ani žádost o prodloužení lhůty, do které měla být odpověď zaslána.

(11)

Dopisem ze dne 17. prosince 2003 (SG(2003)D/233550) informovala Komise italské orgány o svém rozhodnutí K(2003) 4473 v konečném znění ze dne 16. prosince 2003 zahájit řízení stanovené čl. 88 odst. 2 Smlouvy ES ve věci podpor v souladu s článkem 4 (Propagace sicilských výrobků) a článkem 6 (Družstva, organizace výrobců vína) regionálního zákona č. 27/1997.

(12)

Rozhodnutí Komise zahájit řízení byl zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (3). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby předložily své připomínky.

(13)

Dopisem ze dne 10. února 2004, zaprotokolovaném dne 13. února 2004, požádalo Stálé zastoupení Itálie při Evropské unii jménem sicilského regionu Komisi o prodloužení lhůty k poskytnutí informací vyžadovaných Komisí v rozhodnutí K(2003) 4473 v konečném znění ze dne 16. prosince 2003 v souvislosti s článkem 4 (Propagace sicilských výrobků) regionálního zákona č. 27/1997 o 20 pracovních dnů. Při stejné příležitosti oznámily italské orgány svůj úmysl stáhnout zpět oznámení o podporách uvedené v článku 6 (Družstva, organizace výrobců vína), které, jak bylo v dopise uvedeno, nebyly uděleny.

(14)

Faxem AGR 05312 ze dne 23. února 2004 útvary Komise potvrdily, že prodloužení požadované Itálií nabylo účinnosti dnem 13. února 2004.

(15)

Dopisem ze dne 18. února 2004, zaprotokolovaném 26. února 2004, předalo ve věci stejné podpory Stálé zastoupení Itálie žádost o prodloužení o 20 pracovních dnů.

(16)

Dopisem ze dne 24. února 2004, zaprotokolovaném 1. března 2004, následně potvrzeným dopisem ze dne 12. března 2003, zaprotokolovaném 17. března 2003, informovaly italské orgány Komisi o stažení oznámení o podporách v souladu s článkem 6 (Družstva, organizace výrobců vína) regionálního zákona č. 27/1997, které, jak bylo v jejich dopisech uvedeno, nebyly uděleny.

(17)

Faxem AGR 07074 ze dne 11. března 2004 byly italské orgány informovány o skutečnosti, že prodloužení pro předložení informací nebo připomínek bylo uděleno maximálně do 24. března 2004, poněvadž rozhodnutí o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie ze dne 24. února 2004 a lhůta pro předání připomínek ze strany třetích osob byla v této věci určena k témuž datu. Ve stejném faxu byly útvary Komise informovány o stažení oznámení v souvislosti s článkem 6 (Družstva, organizace výrobců vína) regionálního zákona č. 27/1997.

(18)

Komise obdržela připomínky italských orgánů s odkazem na článek 4 (Propagace sicilských výrobků) regionálního zákona č. 27/1997 dopisem ze dne 15. března 2004 (zaprotokolovaném 18. března 2004).

(19)

V souladu s rozhodnutím zahájit řízení (4) je toto rozhodnutí spojeno výlučně se státními podporami uvedenými v článku 4 (Propagace sicilských výrobků) regionálního zákona č. 27/1997 udělovaných ve prospěch zemědělských výrobků a v souladu s přílohou I Smlouvy, které lze udělit poté, co Řízení ES o státních podporách ve prospěch propagace výrobků uvedených v příloze I Smlouvy a určitých výrobků, které v této příloze uvedeny nejsou  (5), vstoupí v platnost, tj. počínaje 1. lednem 2002 (dále jen „řízení reklamy“).

(20)

Jelikož Itálie hodlala oznámení v souvislosti s článkem 6 (Družstva, organizace výrobců vína) regionálního zákona č. 27/1997 svým dopisem ze dne 24. února 2004, zaprotokolovaném 1. března 2004, stáhnout, není důvod popisovat a hodnotit opatření o podporách daných stejným článkem 6.

(21)

Článek 4 (Propagace sicilských výrobků) mění článek 17 regionálního zákona č. 14/1996 a obsahuje následující: „1. Reklamní kampaně jsou prováděny přímo městskou radou nebo prostřednictvím Institutu pro zahraniční obchod nebo prostřednictvím specializovaných orgánů nebo konsorcií založených Úřadem pro veletrhy ve Středomoří a Úřadem pro veletrhy v Messině nebo jednou či vícero obchodními komorami v regionu podle programů uvedených v předchozím článku 15. Tyto programy mohou být tříleté. 2. S vyloučením konsorcií v souladu s výše uvedeným odstavcem, jestliže je provádění programů svěřeno orgánům, které nepatří ke státní nebo regionální správě. V tomto případě se postupuje podle směrnic určených útvarům veřejné správy.“

(22)

Přes opakované požadavky útvarů Komise a opakovaný příkaz podat informace, který byl vydán Komisí podle rozhodnutí ze dne 9. července 2003, informace, které mohly pomoci Komisi rozptýlit její pochybnosti, že článek 4 předpokládá státní podporu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES, nebo případně zhodnotit, že tyto podpory jsou slučitelné se společným trhem, italské orgány nedodaly. Kromě toho nebylo jasné, zda příslušné podpory již uděleny byly, či ne.

(23)

Svým rozhodnutím zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy připomněla Komise, že v této fázi řízení a bez informací od italských orgánů, nebylo Komisi známo, zda článek 4 regionálního zákona č. 27/1997 počítá se zavedením nebo se změnou státních podpor ve věci propagace a reklamy na zemědělské výrobky podle přílohy I Smlouvy ES.

(24)

Kromě toho Komise vyjádřila pochybnosti o slučitelnosti podpor se společným trhem, poněvadž bez odpovědí italských orgánů nebylo Komisi vůbec jasné, zda opatření ohledně financování podle čl. 4 regionálního zákona byla slučitelná s normami aktuálně na tento typ podpor aplikovanými, tj. s normami stanovenými v Řízení EU o podporách udělovaných ve prospěch reklamy.

(25)

Dále Komise na základě způsobu provádění programů a reklamních či propagačních kampaní podle článku 4, popsaných v 21. bodě odůvodnění, pochybovala, že případné státní podpory, o kterých se v článku hovoří, byly ve věci veřejných zakázek provedeny v souladu s normami EU. Co se hlavně týče přímé volby orgánů a orgánů pověřených veřejnými kampaněmi, pochybovala Komise, že by byl uzavřen písemný kontrakt mezi smluvním orgánem a vykonavatelem těchto služeb a že v tomto případě byly splněny přísné podmínky stanovené rozsudkem Teckal  (6). Na základě domněnky, že takové podmínky splněny nebyly, pochybovala Komise, že byl výběr zprostředkovatelů proveden v souladu s pravidly stanovenými nařízením Rady 92/50/EHS (7) a principy stanovenými v rámci Smlouvy, kdy hlavním požadavkem je princip parity a transparentnosti jednání a záruka „dostatečné míry reklamy“, jak to požadoval soud (8).

(26)

Komise neobdržela připomínky ze strany třetích osob.

(27)

Komise obdržela připomínky Itálie ve věci sicilského regionu dopisem ze dne 15. března 2004, zaprotokolovaném dne 18. března 2004.

(28)

V dopise italské orgány potvrdily, že stahují své oznámení ve věci článku 6 regionálního zákona č. 27/1997 a sdělily své připomínky v souvislosti s článkem 4.

(29)

Italské orgány hlavně uvedly, že článek 4 (Propagace sicilských výrobků), který nahradil článek 17 regionálního zákona č. 14/1966 o průběhu reklamních kampaní vedených konsorcii založenými Úřadem pro veletrhy ve Středomoří, Úřadem pro veletrhy v Messině nebo v rámci těchto orgánů jednou nebo vícero obchodními regionálními komorami, nebyl aplikován z důvodu, že zmíněná konsorcia nebyla nikdy ustanovena.

(30)

Na základě předložených informací byly propagační programy prováděny přímo městskou radou nebo Institutem pro zahraniční obchod (dohody uzavřené v letech 1993–1998 a 1999–2001–2003 na základě ujednání mezi ministerstvem pro výrobní činnosti a regiony). Odpovědné subjekty vybírají pro financování projekty, které jsou každým rokem prezentovány a starají se o to, aby služby nezbytné pro jejich provedení v souladu s platnými nařízeními a při dodržení tržních pravidel byly, kromě mimořádných smluv uzavřených s organizátory, rovněž dodrženy.

(31)

Kompetence městské rady se netýkají pouze zemědělsko potravinářského sektoru, ale i jiných sektorů (jako jsou řemesla, vydavatelství, textil atd.). V souvislosti s předmětným sektorem lze jmenovat činnosti, jejichž financování je ve výši 100 % hrazeno z veřejných fondů:

(32)

Příjemci podpor na výdaje uvedené v písmenech a) a b) jsou podnikovými konsorcii a podniky řádně zapsanými v jednotlivých obchodních komorách Sicílie. Výběr příjemců podpor se provádí na základě veřejného vyhlášení organizovaného každým rokem, aby mohly být podány žádosti o účast na základě předem určených parametrů pro výběr zveřejněných v Gazzetta ufficiale della Regione Siciliana. Na základě článku 4 nařízení Komise (ES) č. 69/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis  (9) se na podpory uvedené v písmenech a) a b) nepatřící do podpor určených pro vývoz předmětné subvence na normy „de minimis“ počínaje rokem 2002 neaplikují. Co se týče zemědělsko potravinářského sektoru ve věci řízení reklamy, mohou předmětné podpory patřit mezi podpory „lehčí“ pojednávané bodem 14.1 Řízení EU o státních podporách v sektoru zemědělství (10), které přísluší k „organizaci soutěží, výstav a veletrhů“. I přes fakt, že regionální zákon výrazně nezmiňuje maximální výši 100 000 EUR na jednoho příjemce podpory za období tří let, udržely se podpory udělované každému podniku, který podporu na účast na veletrzích a worshopech dostal, daleko pod tímto maximem.

(33)

Co se týče reklamy prováděné masovými komunikačními prostředky, italské orgány rovněž upřesnily, že reklamní kampaně prováděné jak v Itálii, tak v rámci EU, nezohledňují specifickým způsobem výrobky jednoho jediného podniku nebo skupiny podniků, ale propagují výrobky všeobecně, bez uvádění původu, i když se jedná o výrobky, které jsou pro region typické. U reklamních kampaní příslušných zemědělsko-potravinářskému sektoru se reklama, která se obrací na spotřebitele, týká výrobku nebo skupiny výrobků bez odkazu na výrobní podniky regionu. Reklama je všeobecná, která nenutí k nákupu výrobků kvůli jejich regionálnímu původu a nemůže být považována za negativní v porovnání s výrobky ostatních členských států. Reklama tudíž nemůže být v rozporu s článkem 28 Smlouvy.

(34)

Připomínky prezentované italskými orgány se týkají propagačních a reklamních iniciativ vedených jak v EU, tak ve třetích zemích při dodržení stejných kritérií.

(35)

Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy nejsou se společným trhem slučitelné v míře, v jaké působí na obchody mezi členskými státy EU, podpory udělované státy nebo prostřednictvím státních zdrojů v jakékoli formě, které při prosazování některých podniků nebo výrob negativně působí nebo ohrožují konkurenci.

(36)

Toto opatření předpokládá udělení podpory prostřednictvím veřejných regionálních zdrojů specifickým zemědělským podnikům na Sicílii, které by mohly mít nesporně prospěch z nezasloužené ekonomické a finanční výhody ke škodě jiných podniků, které nemají možnost stejný příspěvek získat. Podle právního nařízení Soudního dvora Evropské unie zahrnuje zlepšení konkurenčního postavení jednoho podniku, díky státní podpoře, obecné zkreslení konkurence vůči konkurenčním podnikům, které takovou podporu nezískají (11).

(37)

Opatření má vliv na obchody mezi členskými státy, poněvadž obchody zemědělskými výrobky jsou značné, jak vyplývá z tabulky (12), kde je uvedena celková hodnota dovozu a vývozu zemědělských výrobků mezi Itálií a EU v průběhu období 1997–2001 (13). Je třeba si uvědomit, že v porovnání s italskými regiony je Sicílie velkým výrobcem zemědělských výrobků.

(38)

V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi je dobré připomenout, že Soudní dvůr prohlásil, že podpora poskytnutá nějakému podniku může poškodit obchody mezi členskými státy a změnit konkurenci, jakmile by se stejný podnik ocitl v konkurenci s produkty pocházejícími z členských států, aniž by sám tento podnik byl vývozcem. Jestliže členský stát poskytne subvenci jednomu podniku, může se vnitřní produkce jevit jako nezměněná nebo zvýšená s tím důsledkem, že možnosti podniků stanovené v jiných členských státech, které exportují své výrobky na trh tohoto členského státu, se tím zmenší. Taková podpora má proto ten charakter, že poškodí obchodování mezi členskými státy a změní konkurenci (14).

(39)

Komise však učinila závěr, že opatření patří do zákazu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Italské orgány tento bod nikdy nepopíraly.

(40)

Zákaz podle čl. 87 odst. 1 je omezen na porušení uvedená v čl. 87 odst. 2 a 3.

(41)

Porušení uvedená ve čl. 87 odst. 2 písm. a) b) a c) jsou zjevně neaplikovatelná pro charakter předmětných podpor a jejich cílů. Italské orgány ve skutečnosti aplikaci čl. 87 odst. 2 písm. a) b) nebo c) nežádaly.

(42)

Rovněž čl. 87 odst. 3 písm. a) nelze v tomto případě použít, protože podpory nejsou určeny pro upřednostnění ekonomického rozvoje regionu, kde je životní úroveň abnormálně nízká nebo se závažným stupněm nezaměstnanosti. Kromě toho Itálie aplikaci čl. 87 odst. 3 písm. a) nepožadovala.

(43)

Čl. 87 odst. 3 písm. b) nelze rovněž na předmětné podpory aplikovat, poněvadž nejsou určeny na podporu realizace důležitého projektu společného evropského zájmu nebo na ozdravění vážného narušení italské ekonomiky. Kromě toho Itálie o aplikaci čl. 87 odst. 3 písm. b) nežádala.

(44)

Předmětné podpory nejsou určeny a nejsou rovněž vhodné pro dosažení cílů propagace kultury nebo na záchranu majetku podle čl. 87 odst. 3 písm. d), což Itálie ani nepožadovala.

(45)

Při zvážení povahy předmětné podpory a jejích cílů, jediným aplikovatelným narušením se jeví narušení uvedené v čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy ES.

(46)

Aplikace narušení podle 45. bodu odůvodnění musí být hodnocena z pohledu nařízení o poskytování státních podpor určených na podporu a reklamu zemědělského sektoru, neboli z pohledu norem stanovených pro řízení reklamy (15).

(47)

Na základě oddílu 7.1 řízení reklamy aplikuje Komise toto řízení na nové státní podpory a jejich oznámení dosud nerozhodnutým členským státům od 1. ledna 2002. Nezákonné podpory podle čl. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 659/1999 jsou hodnoceny v souladu s platnými normami a nařízeními k datu, ke kterému byly uděleny.

(48)

V souladu s rozhodnutím zahájit řízení, ve kterém Komise vyjádřila pochybnosti ohledně slučitelnosti předmětného opatření s novými normami aktuálně aplikovatelnými na tyto podpory (16), opírá se toto rozhodnutí pouze o podpory poskytované od 1. ledna 2002 na propagaci a reklamu zemědělských výrobků v souladu s přílohou I Smlouvy.

(49)

V souvislosti s výše uvedenými podporami stanoví bod 8 řízení reklamy, že do kontextu reklamy nepatří propagační operace, jako šíření vědeckých poznatků, organizace veletrhů a výstav nebo účast na podobných akcích nebo analogických iniciativách v sektoru veřejných vztahů včetně průzkumu veřejného mínění a průzkumu trhu. Státní podpory týkající se propagačních činností jsou řízeny oddíly 13 a 14 Řízení EU o státních podporách v sektoru zemědělství (17). Na základě toho, že v oznámení není upřesněno, že se předmětné podpory aplikují pouze na malé a střední podniky, nelze v tomto případě aplikovat nařízení (ES) č. 1/2004 Komise ze dne 23. prosince 2003 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podporu malým a středním podnikům působícím v produkci, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh (18).

(50)

V souvislosti s podporami určenými pro reklamu stanovuje bod 7 řízení reklamy, že kontext „reklamy“ – předmět téhož aplikovaného řízení – se neaplikuje pouze na jakoukoli operaci vedenou přes masové komunikační prostředky (jako tisk, rádio, televize nebo plakáty) zaměřenou na navedení spotřebitelů k nákupu určitého výrobku, ale zahrnuje rovněž jakoukoli operaci zaměřenou na navedení pracovníků v oblasti ekonomiky nebo spotřebitelů k nákupu určitého produktu a veškerého materiálu distribuovaného přímo ke spotřebitelům za stejným účelem, včetně reklamních akcí adresovaných spotřebitelům v prodejních centrech.

(51)

Z dostupných informací vyplývá, že podpory určené na účast na veletrzích a workshopech v EU a mimo EU popsané v 31. bodě odůvodnění písm. a) a b) a v 32. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, mohou být zcela jistě považovány za podpory určené na reklamní akce pouze v té míře, v níž popsané činnosti nezahrnují operace určené na navedení pracovníků v oblasti ekonomiky nebo spotřebitelů ke koupi určitého produktu nebo materiálu distribuovaného přímo spotřebitelům za stejným účelem. Na základě bodu 7 řízení reklamy jsou podpory na operace zaměřené na navedení pracovníků v oblasti ekonomiky nebo spotřebitelů k nákupu určitého výrobku či materiálu distribuovaného přímo spotřebitelům za stejným účelem považovány za podporu reklamy.

(52)

V míře, v níž jsou opatření určená na účast na veletrzích a workshopech v EU a mimo EU skutečně považována za podporu propagace podle oddílu 13 a 14 Řízení EU o státních podporách v zemědělském sektoru, lze udělovat podpory až do výše 100 %, avšak nesmí překročit 100 000 EUR podpory poskytnuté jednou za tři roky. Tato maximální částka může být překročena, pokud nepřesáhne 50 % přípustných nákladů v případě podpor udělovaných podnikům, které jsou slučitelné s definicí malých a středních podniků obsaženou v nařízení (ES) č. 70/2001 Komise ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (19). Na základě výpočtu výše subvence je za příjemce podpory považován poskytovatel služeb. Jak vyplývá z připomínek předložených italskými orgány, jsou předmětná reklamní opatření financována na základě uvedené maximální výše podpory a jsou proto slučitelná s aplikovanými normami (20).

(53)

V souvislosti s oddílem 14 Řízení EU o státních podporách v zemědělském sektoru, musí mít všechny přípustné subjekty příslušné oblasti užitek z tohoto typu podpor na základě objektivně definovaných kritérií z důvodu ochrany před negativní konkurencí. Na základě informací předložených Itálií a uvedených v 32. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí se taková podmínka jeví jako splněna (21). Podpory omezené na určité asociace a poskytované pouze na uspokojení členů těchto asociací nenapomáhají k rozvoji sektoru jako celku a jsou považovány za podpory vydané na provoz těchto asociací. Proto jakmile jsou předmětné služby poskytovány asociacemi výrobců nebo jinými zemědělskými organizacemi, které se vzájemně podporují, musí být tyto podpory přístupny všem zemědělcům. V těchto případech eventuální příspěvky na administrativní náklady takové asociace a organizace musí být omezeny na náklady za poskytování služeb.

(54)

V míře, která zahrnuje i operace určené na navedení pracovníků v oblasti ekonomiky nebo spotřebitelů k nákupu určitého výrobku nebo materiálu distribuovaného za stejným účelem přímo spotřebitelům (např. reklama v prodejním centru nebo reklama, jež se obrací na pracovníky v oblasti ekonomiky, tj. podnikatele v zemědělsko-potravinářském sektoru, prodejce ve velkém nebo v malém, restaurace, hotely a jiné pracovníky v restauračních zařízeních), jsou výše zmíněná opatření ve prospěch účasti na veletrzích a workshopech hodnocena z pohledu norem aplikovaných na podpory ve prospěch reklamy tak jako opatření na reklamu prováděná v masových komunikačních prostředcích (tisk, rádio, televize, plakáty) popsané v 31. bodě odůvodnění písm. c) a 33. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí.

(55)

Na základě řízení reklamy se musí v rámci normy týkat náklady za reklamu jak stejných výrobců a operátorů, tak integračních části jejich normálních ekonomických činností.

(56)

Proto aby nebyly podpory poskytovány na provoz, ale aby byly slučitelné se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy je nezbytné, aby se podpory ve prospěch reklamy nelišily od podmínek pro obchodování a aby se rovněž nelišily od společného zájmu (negativní kritéria) a byly ku prospěchu rozvoji těchto činností nebo těchto ekonomických regionů (pozitivní kritéria). Kromě toho musí státní podpory dodržovat mezinárodní závazky EU ve věci zemědělského sektoru stanovené Dohodou o zemědělství OMC-GATT z roku 1994.

(57)

Pro uspokojení negativních kritérií na základě oddílu 3.1 řízení reklamy nesmí být podpory udělovány ve prospěch reklamních kampaní, které by znamenaly porušení článku 28 Smlouvy ES (oddíl 3.1.1) nebo kampaní, které jsou v rozporu s právními předpisy (oddíl 3.1.2) nebo s příslušnou reklamou určenou pro jednotlivé podniky (oddíl 3.1.3). Kromě toho, jakmile je realizace reklamní činnosti financovaná z veřejných fondů svěřena soukromým firmám z důvodu vyloučení případného poskytnutí podpory těm podnikům, kde se výběr soukromého podniku provádí za dodržení tržních pravidel na základě rovného způsobu, je nezbytné odvolat se proti soutěžím v souladu se směrnicemi EU a zvláště s právním řádem EU (22) ve smyslu adekvátní reklamy a to tak, že trh se službami zůstane otevřený konkurenci a objektivnost řízení soutěže bude zajištěna.

(58)

Na základě předložených informací se jeví kriteria určená oddílem 3.1.1 (kampaně, které narušují článek 28 Smlouvy) ze strany reklamních opatření popsaných v 30. bodě odůvodnění, 31. bodě odůvodnění písm. c) a v 33. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí jako respektovaná. Italské orgány však nedodaly žádné údaje ohledně skutečnosti, že by kritérium podle oddílu 3.1.2 (kampaně v rozporu s právem EU) bylo také splněno.

(59)

Kromě splnění negativních kritérií na základě normy 3.2 řízení reklamy, musí subvencovaná reklama splňovat alespoň jedno z pozitivních ekonomických kritérií nebo jedno z pozitivních kritérií ekonomického regionu. Taková pozitivní podmínka se považuje za splněnou tehdy, jestliže se subvencovaná reklama týká jedné z následujících činností: zemědělská produkce v přebytku nebo druhy jdoucí méně na odbyt; nové výroby nebo náhradní za přebytkové; výrobky nejlepší kvality včetně výrobků získávaných na základě výrobních metod nebo sklizní, které respektují životní prostředí, tj. biovýrobky; rozvoj určených regionů; rozvoj malých a středních podniků stanovených nařízením (ES) č. 70/2001; projekty realizované oficiálně uznávanými orgány podle nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 2000 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (23); projekty realizované spolu s organizacemi výrobců nebo jinými organizacemi ze sektoru zabývajících se chovem ryb schvalovaných národními orgány.

(60)

V souvislosti s podporami ve prospěch reklamy není v připomínkách předložených italskými orgány uvedeno, zda předmětná opatření ve věci reklamy splňují či nesplňují jedno ze shora uvedených pozitivních kritérií.

(61)

Co se týče maximální částky státních podpor ve prospěch reklamy na zemědělské výrobky, oddíl 5 řízení reklamy nařizuje, že maximální míra přímé podpory vůči hlavní veřejné bilanci nesmí být vyšší než částka stanovená sektorem na určitou reklamní kampaň. Proto v případě podpor na reklamu, nesmí alikvotní část přímé subvence překročit 50 % a podniky sektoru musí přispět na výdaje prostřednictvím dobrovolných přispěvatelů nebo parafiskálních nákladů či povinných příspěvků nejméně ve výši 50 %. Abychom si mohli uvědomit důležitost některých pozitivních kritérií podle oddílu 3.2 řízení reklamy, může Komise nařídit zvýšení maximální alikvotní částky přímé podpory až do výše 75 % nákladů v případě reklamy na výrobky PMI v zónách schválených pro udělování subvencí na základě čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy.

(62)

Z předložených informací uvedených v 31. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že všechna opatření ve věci propagace a reklamy stanovená režimem předmětných subvencí jsou ze 100 % financována z veřejných zdrojů. Podmínka, podle níž má 50 % (nebo 25 %, podle konkrétního případu) financí pocházet ze sektoru, však není splněna.

(63)

Z výše uvedeného hodnocení může však Komise učinit závěr, že podpory nesplňují ve prospěch předmětné reklamy kriteria určená oddílem 3.1.2 (kampaně v rozporu s právními předpisy Společenství) a 3.2 (pozitivní kritéria) a oddílem 5 (maximální částky státní podpory) předmětného řízení.

(64)

Stejný závěr platí pro opatření prováděná spíše v rámci EU než mimo EU. Vycházíme-li z toho, že podpory ve prospěch reklamy poskytované mimo EU nejsou směrnicemi pro řízení aplikovaná na státní podpory v zemědělském sektoru výrazně pojednávány, používá Komise pro jejich vyhodnocení vlastního úsudku. Podle stálé praxe Komise, pokud jsou státní podpory aplikované v rámci EU v souladu s platnými normami, lze předmětná opatření považovat za slučitelná se společným trhem a jejich financování může být schváleno až do výše 80 % (24). Jak vyplývá z předložených informací uvedených v 31. a 33. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, jsou opatření prováděná v rámci a mimo EU stejná a udělená podpora je ve výši 100 %. V tomto případě nejsou však dodržena kriteria stanovená oddílem 3.1.2 (kampaně v rozporu s právními předpisy Společenství) a 3.2 (pozitivní kriteria) řízení reklamy ani maximální výše státní podpory udělovaná Komisí (25). Tudíž jsou i předmětné podpory se společným trhem neslučitelné.

(65)

Toto rozhodnutí se týká výlučně výše subvencí v zemědělském sektoru udělených ve prospěch propagace a reklamy zemědělských výrobků podle přílohy I Smlouvy. Toto rozhodnutí nevytváří formální pozici Komise na základě souladu vybraných poskytovatelů služeb se směrnicemi EU o veřejných zakázkách a příslušným právním nařízením. Komise si vyhrazuje právo provést hlubší analýzu této otázky z pohledu směrnic týkajících se veřejných zakázek.

(66)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že podpory ve prospěch propagace ve výši, kterou uvádí oddíl 13 a 14 Řízení EU o státních podporách v zemědělském sektoru, mohou být považovány za slučitelné s trhem EU podle čl. 87 odst. 3 písm. c), pokud se jedná o podpory určené na podporu rozvoje těchto ekonomických činností.

(67)

Podpory ve prospěch reklamy, které nejsou v souladu s nařízeními stanovenými v řízení reklamy určené pro výrobky podle přílohy I Smlouvy ES a rovněž pro výrobky, které nejsou do přílohy zahrnuty, jsou se společným trhem neslučitelné a mohou být poskytnuty pouze na základě jejich souladu se jmenovaným nařízením.

(68)

Podpory ve prospěch reklamy, které jsou se společným trhem neslučitelné, musí být příjemci podpor, pokud byly poskytnuty, vráceny,