EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32004H0741

2004/741/ES: Doporučení Rady ze dne 14. října 2004 o provádění politik zaměstnanosti členských států

Úř. věst. L 326, 29.10.2004, p. 47–63 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
Úř. věst. L 153M, 7.6.2006, p. 49–65 (MT)

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2004/741/oj

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/47


DOPORUČENÍ RADY

ze dne 14. října 2004

o provádění politik zaměstnanosti členských států

(2004/741/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 128 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Komise,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská strategie zaměstnanosti hraje hlavní úlohu při dosahování cílů lisabonské strategie týkajících se zaměstnanosti a trhu práce. Úspěšné provedení lisabonské agendy vyžaduje, aby politiky zaměstnanosti členských států vyváženým způsobem zohledňovaly tři vzájemně se doplňující a podporující cíle plné zaměstnanosti, kvality pracovního místa a produktivity práce a sociální soudržnosti a sociální integrace. K dosažení těchto cílů jsou nezbytné další strukturální reformy, které se soustředí na deset hlavních zvláštních priorit a na lepší správu.

(2)

Reforma evropské strategie zaměstnanosti z roku 2003 zdůraznila význam střednědobého zaměření a provádění celého souboru politik doporučených v hlavních zásadách zaměstnanosti. Hlavní zásady zaměstnanosti by měly být důkladně přezkoumávány pouze jednou za tři roky a jejich aktualizace během tohoto období by měla být přísně omezena.

(3)

Rada přijala beze změny hlavní zásady politik zaměstnanosti členských států v roce 2004 rozhodnutím 2004/740/ES (1).

(4)

Dne 22. července 2003 přijala Rada doporučení k provádění politik zaměstnanosti členských států (2). Přezkoumání národních akčních plánů členských států pro zaměstnanost, uvedené ve společné zprávě o zaměstnanosti za roky 2003–2004, ukazuje, že členské státy a sociální partneři reagovali na tato doporučení Rady jen omezeně.

(5)

Evropská úkolová skupina pro zaměstnanost doporučila, aby EU vydala doporučení členským státům důrazněji. Prioritami by mělo být zlepšit adaptabilitu pracovníků a podniků; přilákat více lidí, aby vstoupili na trh práce a aby na něm zůstali; dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny; investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení; a zajistit účinné provedení reforem prostřednictvím lepší správy. Rada a Komise sdílejí toto hodnocení a začlenily politická poselství obsažená ve zprávě Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost do společné zprávy o zaměstnanosti.

(6)

Základem pro formulování doporučení EU pro politiky zaměstnanosti členských států v roce 2004 je analýza provedení hlavních zásad a doporučení Rady z roku 2003 ve společné zprávě o zaměstnanosti a obecná poselství i poselství určená jednotlivým zemím obsažená ve zprávě Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost.

(7)

Hlavní zásady zaměstnanosti se vztahují na nové členské státy ode dne jejich přistoupení. Všechny nové členské státy informovaly v posledních letech o provedení společných hodnoticích dokumentů, které se vztahují na hlavní zásady zaměstnanosti. Pro úspěšné pokračování probíhající reformy hospodářství musí většina nových členských států společně se sociálními partnery dále vyvíjet úsilí k modernizaci svých politik zaměstnanosti. Je nezbytné vytvořit novou rovnováhu mezi pružností a bezpečností, zvýšit účast na zaměstnanosti a investice do lidského kapitálu prostřednictvím celoživotního učení a zlepšit ochranu zdraví při práci. Sociální partnerství a významné zlepšení administrativní kapacity orgánů veřejné moci je ve většině nových členských států i nadále rozhodující k dosažení plné zaměstnanosti a účinnému využití podpory z Evropského sociálního fondu, hlavního nástroje pro investice do lidského kapitálu a celoživotního učení.

(8)

Poselství určená jednotlivým zemím obsažená ve zprávě Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost jsou plně v souladu s posuzováním zpráv o provedení společných hodnoticích dokumentů a mohou sloužit jako vodítko pro provedení hlavních zásad zaměstnanosti v nových členských státech,

DOPORUČUJE, aby členské státy přijaly opatření, která se vztahují konkrétně na ně a jsou stanovena v příloze. Toto doporučení nahrazuje doporučení Rady ze dne 22. července 2003.

V Lucemburku dne 14. října 2004.

Za Radu

P. VAN GEEL

předseda


(1)  Viz strana 45 tohoto čísla Úředního věstníku.

(2)  Úř. věst. L 197, 5.8.2003, s. 22.


PŘÍLOHA

DOPORUČENÍ A PRIORITY PRO JEDNOTLIVÉ ZEMĚ

Nejnaléhavější otázkou, kterou je třeba se zabývat, je zajištění více a lepších pracovních míst. V souvislostech souhrnné strategie zaměstnanosti zdůraznila Evropská rada na jarním zasedání, že by členské státy měly neprodleně věnovat pozornost čtyřem konkrétním problémům: adaptabilitě, přilákání více lidí na trh práce, zlepšení kvality pracovních míst a investicím do lidského kapitálu. Evropská rada rovněž zdůraznila, že podpora a prosazování změn musí přesahovat úroveň vlády. K vytvoření této podpory vyzvala Rada členské státy, aby vytvořily reformní partnerství, která budou zahrnovat sociální partnery, občanskou společnost a orgány veřejné moci podle uspořádání a tradic jednotlivých členských států.

Klíčová poselství Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdravotnictví a spotřebitelské záležitosti, která schvalují hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýzu ve společné zprávě o zaměstnanosti o provedení hlavních zásad a doporučení Rady z roku 2003, ukazují, že bezprostřední prioritou všech členských států a sociálních partnerů by mělo být:

zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků, mimo jiné prosazováním pružnosti společně s bezpečností na trhu práce; modernizací a rozšířením pojmu bezpečnosti pracovního místa; maximalizací tvorby pracovních příležitostí a zvyšováním produktivity,

přilákat více lidí, aby vstoupili na trh práce a aby na něm zůstali: dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny, mimo jiné vytvořením komplexních strategií aktivního stárnutí; dalším rozvojem politik ke zvýšení zapojení na trhu práce; posílením aktivních politik trhu práce s personalizovanými službami pro všechny, kdo hledají zaměstnání; sledováním politik „aby se práce vyplatila“ prostřednictvím finančních i nefinančních pobídek,

více a účinněji investovat do lidského kapitálu a celoživotního učení, mimo jiné rozdělením nákladů a odpovědnosti mezi orgány veřejné moci, společnosti a jednotlivce; rozšířením podpory odborného vzdělávání, zejména u těch, kteří to nejvíce potřebují, např. osoby s nízkou kvalifikací a starší pracovníci, a

zajistit účinné provedení reforem prostřednictvím lepší správy, mimo jiné vytvořením reformních partnerství k mobilizaci podpory a zapojení sociálních partnerů a různých dotčených subjektů; případně definováním cílů, které budou reflektovat cíle stanovené na evropské úrovni, a zajištěním účinného využití veřejných prostředků; zvýšením významu národních akčních plánů a jejich zviditelněním; posílením úlohy doporučení pro jednotlivé země a rozvojem účinnějšího vzájemného učení.

V tomto rámci jsou stanovena tato doporučení a priority pro jednotlivé země:

DOPORUČENÍ PRO JEDNOTLIVÉ ZEMĚ

BELGIE

Navzdory pozitivnímu vývoji od roku 1997 zůstává míra zaměstnanosti v Belgii značně pod průměrem EU a daleko za lisabonskými cíli. Míra zaměstnanosti starších pracovníků patří k nejnižším v EU 25. Míra zaměstnanosti cizích státních příslušníků je nápadně nízká. Po několika letech trvalého poklesu začala nezaměstnanost růst. Účast dospělých na vzdělávání a odborné přípravě stagnuje.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Belgie by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

lépe předvídat a zvládat restrukturalizaci podniků, zejména v případě hromadného propouštění,

dále snížit nemzdové náklady práce, zejména u pracovníků s nízkou mzdou, při současném zajištění rozpočtové konsolidace,

zlepšit spolupráci mezi regionálními službami zaměstnanosti na podporu mobility mezi regiony.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

přezkoumat daňové systémy a systémy sociálních dávek k odstranění existujících pastí nezaměstnanosti a vytvořit odpovídající pobídky pro aktivní hledání zaměstnání přezkoumáním podmínek pro vyplácení sociálních dávek,

více zapojit nezaměstnané dospělé osoby, znevýhodněné mladé lidí a přistěhovalce do opatření služeb zaměstnanosti,

definovat komplexní strategii pro aktivní stárnutí, přístup k dalšímu odbornému vzdělávání, prosazování pružného pracovního prostředí a účinné hledání zaměstnání u starších nezaměstnaných pracovníků, včetně odhodlání omezit systémy předčasného odchodu do důchodu.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

přijmout opatření ke snížení počtu mladých lidí bez ukončeného vzdělání,

sledovat nedávné meziprofesní dohody ke zvýšení účasti pracovníků na odborném vzdělávání, zvláštní pozornost přitom věnovat osobám s nízkou kvalifikací.

DÁNSKO

V Dánsku přesahují míry zaměstnanosti značně cíle v oblasti zaměstnanosti stanovené v Lisabonu, a to včetně u žen a starších pracovníků. Nezaměstnanost zůstává poměrně nízká, i navzdory nedávnému zvýšení, které postihlo zejména absolventy a zhoršilo dlouhodobou nezaměstnanost. Vzhledem k vysokým mírám zaměstnanosti je pro Dánsko hlavní prioritou zajistit z dlouhodobějšího hlediska odpovídající nabídku pracovních sil.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Dánska by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

dále snížit celkový daňový tlak na práci a současně zajistit rozpočtovou konsolidaci.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

sledovat komplexní strategii aktivního stárnutí, včetně případného odstranění pobídek k předčasnému odchodu do důchodu,

přezkoumat daňové systémy a systémy sociálních dávek ke snížení mezních daňových sazeb a zvýšení pobídek k práci u nízkopříjmových skupin, včetně nezaměstnaných a neaktivních osob,

sledovat dopad posledních reforem k integraci přistěhovalců na trh práce, zejména opatření zaměřená na to, vytvořit potřebné základní kvalifikace nutné k tomu, aby vyhověli požadavkům trhu práce.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

sledovat tendence v odborném vzdělávání s ohledem na nedávné zvýšení poplatků v oblasti odborného vzdělávání.

NĚMECKO

Míra zaměstnanosti je v Německu nad průměrem EU, avšak stále ještě daleko za lisabonskými cíli. Míra zaměstnanosti starších pracovníků zaostává. Míra zaměstnanosti žen přesahuje průměr EU, avšak stagnuje. I když se výkonnost v jednotlivých regionech liší, těžil německý trh práce jako celek z let hospodářského růstu v EU v období mezi roky 1997 a 2000. V následujících letech se zaměstnanost snižovala a rostla nezaměstnanost. Nezaměstnanost, a zejména dlouhodobá nezaměstnanost, patří k nejvyšším v Evropě. Přetrvávají značné regionální nerovnosti mezi východní a západní částí země.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Německa by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

přezkoumat financování systémů sociální ochrany ke snížení nemzdových nákladů práce při současném zajištění rozpočtové konsolidace,

podněcovat sociální partnery, aby v systémech odměňování zohlednili přetrvávající místní, regionální a odvětvové rozdíly v produktivitě a podmínkách trhu práce, a zaměřit se na další pokrok v oblasti pružné pracovní doby a nabídce odborného vzdělávání, např. prostřednictvím účtů odborného vzdělávání (viz hlavní směry hospodářské politiky členských států a Společenství, bod 5),

prosazovat rozvoj malých a středních podniků, zejména jednodušší regulací a lepším přístupem k financím; posílit podnikatelskou kulturu, zejména ve východní části země.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

pokračovat v reformě daňového systému a systému sociálních dávek a tím zajistit dostatečné pobídky k práci; podrobně sledovat a hodnotit Hartzovu reformu a další reformy trhu práce, zajistit neustálé zlepšování účinnosti veřejných služeb zaměstnanosti při podpoře nezaměstnaných,

přezkoumat případné negativní daňové pobídky pro zapojení žen na trhu práce; zvýšit nabídku zařízení péče o dítě, zejména v západních spolkových zemích, a zlepšit soulad mezi dobou vyučování ve školách a pracovní dobou; podněcovat sociální partnery, aby převzali zodpovědnost za významné snížení platových rozdílů mezi muži a ženami,

dále rozvíjet komplexní strategii aktivního stárnutí k zajištění toho, aby lidé pracovali déle, zejména po překročení 60 let; dále podporovat práci na částečný úvazek u mužů a zlepšit přístup starších pracovníků k odbornému vzdělávání,

posílit snahy o integraci přistěhovalců.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

zlepšit úroveň vzdělání pracovních sil a posílit pobídky ke zvýšení účasti na celoživotním učení, zejména u osob s nízkou kvalifikací, zaměstnanců v malých a středních podnicích a starších pracovníků,

pokračovat v modernizaci duálního systému; snížit počet mladých lidí bez ukončeného vzdělání.

ŘECKO

I když se v poslední době tvorba pracovních příležitostí zvýšila, má Řecko stále jednu z nejnižších měr zaměstnanosti v EU, zejména u žen, a snižující se, ale přesto vysokou nezaměstnanost. Podíl nenahlášené práce je značný. Produktivita práce se významně zvýšila, avšak zůstává na nízké úrovni. Účast dospělých na odborném vzdělávání je také velmi nízká, zejména vzhledem k nízké úrovni dosaženého vzdělání u obyvatelstva v produktivním věku. V posledních letech přispěl k nabídce pracovních sil nárůst přistěhovalectví.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Řecka by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

provést plně dohodnutý balíček reformy trhu práce; dále zvýšit přitažlivost zkráceného pracovního úvazku a zřídit agentury pro dočasné zaměstnávání ke zvýšení rozmanitosti forem zaměstnání,

snížit nemzdové náklady práce a současně zajistit rozpočtovou konsolidaci; učinit více pro přeměnu nenahlášené práce na regulérní zaměstnání zvýšením přitažlivosti standardních i nestandardních pracovních smluv pro zaměstnavatele a zaměstnance a posílit vymahatelnost práva,

prosazovat podnikatelské prostředí, které je příznivější pro zaměstnanost.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

přijmout účinnější opatření ke zvýšení úrovně a účinnosti aktivních politik trhu práce, aby zahrnovaly větší podíl neaktivních a nezaměstnaných osob,

urychlit v celé zemi rozvoj účinných služeb zaměstnanosti, které nabízejí preventivní a personalizované služby; aktualizovat statistické sledovací systémy,

dále zvyšovat pobídky pro zapojení žen na trhu práce, včetně prostřednictvím práce na částečný úvazek; zvýšit nabídku a cenovou dostupnost zařízení péče o dítě a jiné závislé osoby,

definovat komplexní strategii aktivního stárnutí zajišťující pružné formy zaměstnání, pobídky k podněcování starších pracovníků, aby zůstali déle v zaměstnání, a podporu rozvoje kvalifikací.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

snížit počet mladých lidí bez ukončeného vzdělání a zlepšit orientaci vysokoškolského vzdělávání na trh práce,

přezkoumat pobídky k podpoře celoživotního učení a zvýšit účast na odborném vzdělávání, zejména u pracovníků s nízkou kvalifikací a u přistěhovalců.

ŠPANĚLSKO

V letech 1997 a 2002 došlo ve Španělsku k nejvyššímu růstu míry zaměstnanosti a nejvyššímu snížení míry nezaměstnanosti ze všech členských států. Nezaměstnanost však zůstává vysoko nad průměrem EU, zatímco míra zaměstnanosti je značně nižší. Při velkých rozdílech ve výkonnosti mezi jednotlivými regiony zůstává prioritou řešení regionálních nerovností. Zvlášť nízké je zapojení žen a míra zaměstnanosti starších pracovníků. Kromě toho má velký počet lidí (přibližně třetina všech pracovníků) pracovní smlouvy na dobu určitou. Produktivita práce je na nízké úrovni. Celková úroveň dosaženého vzdělání a účasti dospělých na odborném vzdělávání je velmi nízká. V posledních letech přispěl k nabídce pracovních sil nárůst přistěhovalectví.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Španělska by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

podporovat modernizaci organizace práce k posílení produktivity a kvality pracovního místa,

přezkoumat regulativní rámec s cílem zatraktivnit pro zaměstnavatele pracovní smlouvy na dobu neurčitou a odrazovat je od využívání smluv na dobu určitou, aby se čelilo segmentaci trhu práce; zvýšit pro pracovníky přitažlivost dočasného zaměstnání; odstranit překážky pro práci na částečný úvazek,

využít na místní, regionální a odvětvové úrovni možností mzdové diferenciace podle vývoje produktivity (viz hlavní směry hospodářské politiky, bod 5).

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

zvýšit u žen pobídky pro zapojení na trhu práce; zvýšit nabídku a cenovou dostupnost zařízení péče o dítě a jiné závislé osoby,

zajistit větší přístup znevýhodňovaných osob k aktivním opatřením trhu práce a větší účinnost těchto opatření, a to zejména u mladých lidí, zdravotně postižených, přistěhovalců a dlouhodobě nezaměstnaných; dokončit modernizaci veřejných služeb zaměstnanosti, včetně statistického sledovacího systému; posílit koordinaci mezi regionálními službami zaměstnanosti a zabývat se zbývajícími překážkami geografické mobility,

definovat komplexní strategii aktivního stárnutí zajišťující pružné formy zaměstnání, pobídky k podněcování starších pracovníků, aby zůstali déle v zaměstnání a dále se vzdělávali.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

snížit počet mladých lidí bez ukončeného vzdělání a zajistit kvalitu vysokoškolského vzdělání a jeho a orientaci na trh práce,

posílit pobídky k celoživotnímu učení, aby se zvýšila účast, zejména osob s nízkou kvalifikací.

FRANCIE

Ve Francii je celková míra zaměstnanosti pod průměrem EU. Míra zaměstnanosti starších pracovníků (55–64) patří k nejnižším v EU. Nezaměstnanost se v letech 1997 až 2000 významně snížila, ale s nástupem zpomalení hospodářského růstu se opět zvýšila. Nezaměstnanost patří i nadále k nejvyšším v EU a je zvlášť vysoká u mladých lidí (15–24). Míra zaměstnanosti cizích státních příslušníků je nápadně nízká, zejména u žen. Podíl pracovních smluv na dobu určitou překračuje i nadále průměr EU 15 a účast dospělých na vzdělávání a odborné přípravě je těsně pod průměrem.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Francie by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

usnadnit přechod osob s pracovními smlouvami na dobu určitou na smlouvy na dobu neurčitou, aby se předešlo segmentaci trhu práce a zlepšily se možnosti zůstat na trhu práce a profesně postupovat,

vyvinout účinnější systém pro předvídání a zvládnutí restrukturalizace,

prosazovat podnikatelsky příznivé prostředí pro rozvoj malých a středních podniků a sledovat pokrok při zvyšování počtu nových podniků.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

sledovat dopad penzijní reformy na věk odchodu ze zaměstnání a vypracovat komplexní strategii aktivního stárnutí s cílem udržet starší pracovníky déle v zaměstnání úpravou pracovních podmínek, větším přístupem k odbornému vzdělávání a odhodláním omezit systémy předčasného odchodu do důchodu,

zlepšit koordinaci služeb zaměstnanosti k posílení poskytování individualizovaných služeb; vytvořit účinné cesty k práci a k odbornému vzdělávání pro nezaměstnané mladé lidi a pro přistěhovalce, zejména ženy,

zajistit správné vyhodnocení nedávné reformy systému pojištění pro případ nezaměstnanosti a zajistit, aby toto bylo doprovázeno vhodnými požadavky a účinným hledáním zaměstnání.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

zajistit, aby dohoda sociálních partnerů o odborné přípravě a zákon o odborném vzdělávání během celého pracovního života vedly k zvýšení počtu osob, které se účastní na odborném vzdělávání, zvláštní pozornost je přitom třeba věnovat osobám s nízkou kvalifikací a pracovníkům v malých a středních podnicích,

snížit podíl mladých lidí bez ukončeného vzdělání; usnadnit a podněcovat širší a snazší přístup k učňovskému vzdělávání.

IRSKO

Irsko dosáhlo od roku 1997 působivého pokroku v oblasti zaměstnanosti a produktivity práce. Celková míra zaměstnanosti vzrostla z 56,1 % na 65,3 %, přičemž nezaměstnanost se snížila téměř o dvě třetiny a dlouhodobá nezaměstnanost klesla z 5,6 % na 1,3 %. Zvýšil se podíl žen na pracovní síle, ale stále existuje významný rozdíl mezi mírou zaměstnanosti u žen a u mužů a rovněž velké platové rozdíly mezi muži a ženami. Problémem je i nadále nedostatek pracovních sil, i když se zmírňuje nárůstem přistěhovalectví. Významným prvkem irského úspěchu je jeho schopnost přilákat přímé zahraniční investice. Významnými faktory jsou rovněž sociální partnerství, daňový systém, dobré regulativní prostředí a investice do lidského kapitálu.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Irska by mělo být:

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

zlepšit přístup k aktivním opatřením trhu práce u větší části nezaměstnaného a neaktivního obyvatelstva a zajistit účinnost těchto opatření,

zvýšit nabídku a cenovou dostupnost zařízení péče o dítě a přijmout bezodkladně opatření k řešení příčin platových rozdílů mezi muži a ženami.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

provést soudržnou strategii celoživotního učení, aby se snížil počet mladých lidí bez ukončeného vzdělání a zvýšila se účast na odborném vzdělávání, zejména u osob s nízkou kvalifikací a starších pracovníků.

ITÁLIE

Navzdory slabé hospodářské situaci je růst zaměstnanosti i nadále pozitivní a potvrzuje zlepšení od roku 1997. Míra zaměstnanosti však i nadále patří k jedněm z nejnižších v EU. Zapojení žen a míra zaměstnanosti starších pracovníků patří rovněž k nejnižším v EU 25. Nezaměstnanost se v uplynulém období snižovala, stále je však nad průměrem EU 15. Vzhledem k nezaměstnanosti ve výši přibližně 5 % ve střední a severní Itálii oproti 18 % v jižní Itálii je prioritou řešení regionálních nerovností. Podíl nenahlášené práce je i nadále značný, i když se uzákonila pracovní situace 700 000 přistěhovalců. Celková úroveň dosaženého vzdělání a účast na odborném vzdělávání jsou i nadále velmi nízké.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Itálie by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

podrobně sledovat právní reformy zaměřené na snížení nerovnováhy mezi pracovním poměrem na dobu určitou a dobu neurčitou a segmentaci trhu práce; zlepšit úroveň, pokrytí a účinnost pojištění pro případ nezaměstnanosti,

dále pokračovat ve snižování nemzdových nákladů práce, zejména u pracovníků s nízkou mzdou, a současně zajistit rozpočtovou konsolidaci; učinit více pro přeměnu nenahlášené práce na regulérní zaměstnání odstraněním negativních daňových pobídek a zlepšením vymahatelnosti práva,

podněcovat sociální partnery, aby přezkoumali systémy vyjednávání mezd, aby se zohlednily regionální rozdíly na trhu práce (viz hlavní směry hospodářské politiky, bod 5).

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

zajistit společně s místními samosprávami rozvoj účinných služeb zaměstnanosti v celé zemi a vytvořit partnerství mezi veřejnými a soukromými subjekty; zlepšit přístup k účinným personalizovaným službám a zapojení do aktivních opatření trhu práce, zejména na jihu země; věnovat zvláštní pozornost situaci mladých lidí, znevýhodňovaných osob a osob s nízkou kvalifikací; neprodleně zavést celostátní počítačový systém s údaji o trhu práce,

zvýšit nabídku a cenovou dostupnost zařízení péče o dítě, zejména pro děti mladší tří let, a další závislé osoby s cílem podpořit zapojení žen na trhu práce, včetně formou zkráceného pracovního úvazku,

rozvíjet strategii aktivního stárnutí a zajistit, aby plánované reformy vytvořily odpovídající pobídky k udržení pracovníků déle v zaměstnání a odrazovaly je od předčasného odchodu do důchodu.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

sledovat nedávné reformy, aby bylo zajištěno, že se u pracovní síly zvýší úroveň dosaženého vzdělání, sníží počet mladých lidí bez ukončeného vzdělání a zvýší orientace vysokoškolského vzdělávání na trh práce, aby se usnadnil přechod do práce,

zajistit účinné pobídky k celoživotnímu učení a společně se sociálními partnery zvýšit účast na odborném vzdělávání, zejména u pracovníků s nízkou kvalifikací – mimo jiné prostřednictvím účinného rozvoje meziprofesních fondů.

LUCEMBURSKO

V Lucembursku se míra zaměstnanosti blíží průměru EU, stále však zůstává nižší než cíl EU. Nezaměstnanost je i nadále nízká a míra dlouhodobé nezaměstnanosti je jedna z nejnižších v EU.

Hospodářský boom na konci 90. let však nevedl k všeobecnému růstu míry zaměstnanosti. Nová pracovní místa obsadili hlavně přeshraniční pracovníci a ženy, zatímco zaměstnanost starších pracovníků zůstala na velmi nízké úrovni. Účast na vzdělávání a odborné přípravě je pod průměrem EU 15.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Lucemburska by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

podporovat rozvoj nových podniků a podporovat odborné vzdělávání na pracovišti s cílem podněcovat alternativní zdroje tvorby pracovních příležitostí.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

rozvíjet komplexní strategii aktivního stárnutí, zejména v soukromém sektoru, a posílit nedávné pobídky k udržení pracovníků déle v zaměstnání odhodláním omezit systém předčasného odchodu do důchodu,

podporovat zapojení do práce u zdravotně postižených pobírajících sociální dávky, kteří však mohou pracovat,

zlepšit služby, aby se usnadnilo lepší sladění pracovního a soukromého života, a podněcovat ženy, aby se po delším období, kdy byly mimo trh práce, opět vrátily do práce; přijmout opatření k řešení platových rozdílů mezi muži a ženami.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

zajistit účinné provedení rámcového zákona o dalším odborném vzdělávání s cílem posílit pobídky k celoživotnímu učení a zvýšit účast na odborném vzdělávání, zejména u osob s nízkou kvalifikací,

revidovat celkový systém celoživotního učení k dosažení lepší soudržnosti mezi systémem vzdělávání a odborné přípravy a snížit počet mladých lidí bez ukončeného vzdělání.

NIZOZEMSKO

I když míra zaměstnanosti žen i mužů překračuje značně lisabonské cíle, zůstává míra zaměstnanosti přistěhovalců nízká. Pro trh práce je charakteristická mimořádně vysoká úroveň zkrácených pracovních úvazků (přibližně 44 % pracovních sil) a vysoký počet osob, které pobírají dávky při invaliditě. Míra zaměstnanosti starších pracovníků je vyšší než průměr EU, je však stále daleko nižší než cíl EU.

Od roku 2001 se významně zvyšovala nezaměstnanost, ačkoli i nadále patří k nejnižším v EU. Na podzim roku 2003 podepsala vláda a sociální partneři dohodu, která zahrnuje mimo jiné zmrazení mezd v letech 2004 a 2005.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Nizozemska by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

podrobně sledovat vývoj mezd, zda je dodržována „podzimní dohoda“ mezi vládou a sociálními partnery (viz hlavní směry hospodářské politiky, bod 5).

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

provádět systematický screening pracovní schopnosti u lidí, kteří pobírají dávky při invaliditě, a pomáhat těm, kteří mohou pracovat, aby se připravili na práci a našli odpovídající zaměstnání; věnovat zvláštní pozornost skupinám nadměrně zastoupeným v systému sociálních dávek vyplácených při invaliditě, např. ženy mladší 40 let,

posílit u dospělých preventivní přístup; zvýšit účinnost aktivních opatření u příjemců sociálních dávek a těch, kteří jsou nejvíce ohroženi neaktivitou, a zlepšit přístup k těmto opatřením; usnadnit integraci přistěhovalců,

spojit zrušení systému předčasného odchodu do důchodu s pobídkami k udržení pracovníků déle v zaměstnání a k jejich odbornému vzdělávání, zejména u nedostatečně kvalifikovaných starších pracovníků,

usnadnit přechod ze zkráceného pracovního úvazku na plný úvazek; přijmout neodkladně opatření k řešení příčin platových rozdílů mezi muži a ženami; zlepšit cenovou dostupnost zařízení péče o dítě.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

přijmout opatření ke snížení počtu mladých lidí bez ukončeného vzdělání; posílit pobídky k rozvoji celoživotního učení a zvýšit účast na odborném vzdělávání, zejména u osob s nízkou kvalifikací a neaktivních osob.

RAKOUSKO

Rakousko dosáhlo v souladu s lisabonskými cíli celkově vysoké míry zaměstnanosti a poměrně vysoké míry zaměstnanosti žen. Nezaměstnanost patří k nejnižším v EU. Důležitou roli při modernizaci organizace práce, zlepšení pracovního zákonodárství a zajištění uspokojivého mzdového vývoje hraje sociální partnerství. Velmi nízká je však míra zaměstnanosti starších pracovníků. Růst zaměstnanosti se zpomalil a začala se zvyšovat nezaměstnanost. Účast dospělých na vzdělávání a odborné přípravě je nižší než průměr EU. Platové rozdíly mezi muži a ženami patří i nadále k největším v EU.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Rakouska by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

sledovat a případně doplnit reformy právních předpisů v oblasti odstupného a pokrok v oblasti plánovaného zavedení nároku na podporu v nezaměstnanosti u samostatně výdělečně činných osob s cílem zvýšit profesní mobilitu.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

rozvíjet komplexní strategii aktivního stárnutí, včetně zrušení systému předčasného odchodu do důchodu, rozšíření pobídek k udržení starších pracovníků déle v zaměstnání, zejména starších žen; sledovat dopad přezkumu důchodového systému na skutečný věk odchodu z trhu práce a pokrok při realizaci vlastních cílů,

přijmout opatření k řešení platových rozdílů mezi muži a ženami; zvýšit nabídku a dostupnost zařízení péče o dítě a vyhodnotit dopad současného systému příspěvků na péči o dítě na úroveň a kvalitu zaměstnanosti žen.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

přezkoumat pobídky ke zvýšení účasti na odborném vzdělávání, zejména u osob s nízkou kvalifikací a u přistěhovalců.

PORTUGALSKO

Portugalsko se velmi přiblížilo dosažení lisabonského cíle, co se týče celkové zaměstnanosti, a u žen a starších pracovníků cíle v oblasti zaměstnanosti mírně překračuje. Nedávné zpomalení hospodářského růstu vedlo k růstu nezaměstnanosti, i když tato zůstává ve srovnání s EU na poměrně nízké úrovni. Zvlášť nízká je úroveň produktivity, celková úroveň dosaženého vzdělání a přístup k odbornému vzdělávání. Mimoto má velký počet lidí (více než 20 %) pracovní smlouvy na dobu určitou. V posledních letech přispěl k nabídce pracovních sil nárůst přistěhovalectví.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Portugalska by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

podporovat modernizaci organizace práce k posílení produktivity a kvality pracovního místa,

na základě nového zákoníku práce zatraktivnit pro zaměstnavatele i zaměstnance pracovní smlouvy na dobu neurčitou a čelit segmentaci trhu práce,

vyvinout účinnější systém pro předvídání a zvládnutí restrukturalizace.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

posílit aktivní opatření trhu práce u nezaměstnaných a neaktivních osob a zajistit účinnost těchto opatření; posílit úsilí o integraci přistěhovalců,

přijmout opatření k řešení příčin platových rozdílů mezi muži a ženami v soukromém sektoru a zlepšit nabídku a cenovou dostupnost zařízení péče o dítě a jiné závislé osoby,

rozvíjet komplexní strategii aktivního stárnutí, včetně odstranění pobídek k předčasnému odchodu do důchodu, zlepšení přístupu k odborné přípravě a zajištění přiměřených pracovních podmínek.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

zajistit, aby národní strategie celoživotního učení vedla ke zvýšení úrovně dosaženého vzdělání u veškeré pracovní síly, k posílení pobídek k celoživotnímu učení a k větší účasti na odborném vzdělávání, zejména u osob s nízkou kvalifikací,

snížit počet mladých lidí bez ukončeného vzdělání a posílit orientaci vysokoškolského vzdělávání na trh práce.

FINSKO

Finsko se přibližuje cíli celkové míry zaměstnanosti a u žen cíl v oblasti zaměstnanosti překračuje. V posledním desetiletí dosáhlo vysokého zvýšení zapojení starších pracovníků, které se blíží téměř cíli EU pro starší pracovníky. Míra nezaměstnanosti je vyšší než průměr EU, zejména u mladých lidí.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Finska by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

snížit nemzdové náklady práce u pracovníků s nízkou mzdou a současně udržet zdravé veřejné finance.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

sledovat dopad nedávných reforem aktivních politik trhu práce na strukturální nezaměstnanost a regionální nerovnosti; přijmout zvláštní opatření k snazší aktivaci a integraci znevýhodňovaných mladých lidí, zdravotně postižených a přistěhovalců,

dále reformovat daňový systém a systém sociálních dávek k odstranění pasti nezaměstnanosti,

sledovat národní strategii aktivního stárnutí zlepšením pracovních podmínek, pobídek a poskytováním odborného vzdělávání pro osoby s nízkou kvalifikací a starší pracovníky.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

přijmout opatření ke snížení počtu mladých lidí bez ukončeného vzdělání a zlepšit odbornou přípravu u osob s nízkou kvalifikací.

ŠVÉDSKO

Švédsko překračuje všechny cíle EU v oblasti zaměstnanosti, včetně cílů stanovených pro ženy a starší pracovníky. Celková míra nezaměstnanosti je přibližně 5 %. Je třeba zachovat úsilí k tomu, aby se předešlo omezením na straně nabídky pracovních sil. S ohledem na stárnoucí populaci bude nutno udržet nabídku pracovních sil využitím potenciálních zdrojů pracovních sil ve skupině přistěhovalců, mladých lidí a osob dlouhodobě nemocných a zlepšením pobídek k práci.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Švédska by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

usnadnit rozvoj malých a středních podniků, zejména snížením administrativní zátěže.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

zabývat se rostoucím počtem lidí, kteří mají dlouhodobé volno z důvodu nemoci prosazováním řešení orientovaných na pracovní místo a zlepšením pracovních podmínek,

odstranit zbývající nezaměstnanost a past neaktivity,

podrobně sledovat výsledky opatření k integraci přistěhovalců do pracovní síly.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

snížit počet mladých lidí bez ukončeného vzdělání a zlepšit přístup osob s nízkou kvalifikací a neaktivních osob k odbornému vzdělávání; zabývat se problémem objevujících se nedostatků a nesouladu mezi nabídkou a poptávkou v oblasti nízkých a středních kvalifikací.

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Spojené království překračuje všechny cíle v oblasti zaměstnanosti, včetně cílů stanovených pro ženy a starší pracovníky. Navzdory celosvětovému zpomalení hospodářského růstu zůstávají míry zaměstnanosti poměrně stabilní a úroveň nezaměstnanosti je pod průměrem EU. Ekonomická neaktivita a v menším rozsahu i nezaměstnanost se i nadále soustředí na určité skupiny obyvatelstva a osob. Úroveň produktivity, zejména ve vyjádření na hodinu práce, je i nadále poměrně nízká. To je částečně způsobeno převážně nízkou úrovní kvalifikace pracovní síly, včetně nedostatečné úrovně základních kvalifikací. Platové rozdíly mezi muži a ženami patří i nadále k největším v EU.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Spojeného království by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

zajistit, aby se růst mezd nevyvíjel rychleji než růst produktivity (viz hlavní směry hospodářské politiky bod 3).

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

zajistit, aby aktivní opatření trhu práce a systémy sociálních dávek zabraňovaly ztrátě kvalifikací a podporovaly kvalitu pracovního místa zlepšením pobídek k práci a podporou trvale udržitelné integrace na trh práce a profesního postupu u neaktivních a nezaměstnaných lidí; zabývat se rostoucím počtem osob žádajících o dávky v nemoci nebo dávky při invaliditě a věnovat zvláštní pozornost osamělým rodičům a osobám žijícím v znevýhodněných oblastech,

zlepšit nabídku a cenovou dostupnost zařízení péče o dítě a jiné závislé osoby, zlepšit přístup k odbornému vzdělávání pro ženy s nízkou mzdou pracující na částečný úvazek a přijmout neprodleně opatření k řešení příčin platových rozdílů mezi muži a ženami.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

vytvořit lepší pobídky k celoživotnímu učení provedením národních a regionálních strategií v oblasti kvalifikací, a tím zvýšit produktivitu a kvalitu pracovního místa; klást zvláštní důraz na zlepšení znalosti čtení a psaní a početních dovedností u pracovní síly, účast na vzdělávání a na úspěšné dokončení vzdělávání u 16–19náctiletých a u pracovníků s nízkou kvalifikací, zejména u těch, kteří zastávají málo placená pracovní místa.

PRIORITY NOVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ

KYPR

Míra zaměstnanosti na Kypru je značně nad průměrem EU 15 a míra nezaměstnanosti je nízká. V reakci na potřeby trhu práce se posledních letech značně zvýšil podíl zahraničních pracovníků, kteří jsou často zaměstnáváni dočasně.

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

zvláštní výzvou pro Kypr je zvýšit inovační kapacity a diverzifikovat sektor služeb.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

i když je zapojení žen nad průměrem EU, lze k překlenutí rozdílů mezi muži a ženami učinit více. Opatření by měla zahrnovat zlepšení pečovatelských zařízení, zvýšení účasti žen na odborném vzdělávání a zvýšení přitažlivosti zkrácených pracovních úvazků,

zahraniční pracovníci, kteří pracují na Kypru převážně pouze dočasně, představují velkou část činného obyvatelstva. Proto by se měly přezkoumat politiky s ohledem na zaměstnávání zahraničních pracovníků, a to jak co se týče jejich příspěvku k pružnosti trhu práce, tak i co se týče práv a příležitostí pro migrující pracovníky,

měla by se posílit preventivní a aktivní opatření trhu práce s cílem zaměřit se na individuální potřeby a zahrnout větší část nezaměstnaných a zdravotně postižených, starších osob hledajících zaměstnání a žen. Prioritou je rovněž posílení a modernizace veřejných služeb zaměstnanosti.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

v návaznosti na reorganizaci vzdělávání, která probíhá od roku 2000, potřebuje Kypr rozvíjet komplexní národní strategii celoživotního učení. Ta by měla přispět ke snížení počtu mladých lidí bez ukončeného vzdělání, ke zlepšení vazby mezi primárním vzděláváním a dalším odborným vzděláváním a k zajištění větší účasti na odborném vzdělávání.

ČESKÁ REPUBLIKA

Míra zaměstnanosti je v České republice mírně nad průměrem EU 15. Nezaměstnanost je přibližně stejná jako průměr EU 15, ale od poloviny 90. let se pomalu zvyšuje. Míra zaměstnanosti starších pracovníků je přibližně stejná jako průměr EU, ale nízká, zejména u žen, vzhledem k zákonem stanovenému nízkému věku odchodu do důchodu. Významné jsou regionální nerovnosti.

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

při pokračování strategie hospodářského růstu a růstu zaměstnanosti musí Česká republika zajistit, aby vývoj mezd odpovídal vývoji produktivity,

poměrně vysoké daňové zatížení práce a nemzdové náklady práce tvoří překážku pro tvorbu pracovních příležitostí a vytlačují pracovní síly s nízkou kvalifikací z trhu práce do systému sociálních dávek nebo nenahlášené práce. Soudržná reforma daňového systému a systému sociálních dávek by proto měla dále odrazovat od závislosti na sociálních dávkách a zajistit, aby se vyplatilo regulérní zaměstnání.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

prioritou by mělo být zvýšit zapojení žen a starších pracovníků, i když jsou odpovídající míry nad průměrem EU. V tomto ohledu by mohlo významně přispět posílení pobídek k práci na částečný úvazek,

je zapotřebí většího úsilí k integraci nejvíce znevýhodněných skupin na trh práce. To platí pro regiony jiné než Praha a pro romské obyvatelstvo. Jsou nezbytná preventivní a aktivní opatření na trhu práce ve spojení s antidiskriminačními opatřeními, je třeba klást větší důraz na vzdělávání, odbornou přípravu, podporovat podnikavost a tvorbu pracovních příležitostí. Za prioritu by se měla považovat modernizace veřejných služeb zaměstnanosti.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

v návaznosti na nedávnou strategii k rozvoji lidských zdrojů se za rozhodující k zachování tvorby pracovních příležitostí a k podpoře profesní a geografické mobility zdá být vyšší účast na vysokoškolském vzdělávání a odborné přípravě, a to jak celkově, tak i u osob s nízkou kvalifikací.

ESTONSKO

Míra zaměstnanosti je v Estonsku mírně pod průměrem EU 15. V posledních letech se míra nezaměstnanosti snížila, je však i nadále vyšší než průměr EU. Kromě toho je podíl dlouhodobě nezaměstnaných vysoký. Očekává se, že Estonsko bude patřit k zemím nejvíce postiženým poklesem obyvatelstva v produktivním věku v důsledku demografické změny.

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

k vytváření více pracovních příležitostí by mohlo přispět snížení daňového zatížení práce, zejména u pracovníků s nízkou mzdou, a prosazování rozmanitosti pracovních vztahů a pracovní doby. To by mělo jít ruku v ruce s úsilím o zlepšení daňových systémů a přeměnu nenahlášené práce na regulérní zaměstnání. Je rovněž důležité, aby vývoj mezd odpovídal vývoji produktivity.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

vzhledem k rychlému poklesu obyvatelstva v produktivním věku by Estonsko mělo usilovat o snížení úrovně neaktivity a o to, přilákat na trh práce více lidí a udržet je tam. Pro Estonsko je nezbytné, aby dále zvyšovalo zapojení žen, starších pracovníků a osob s nízkou kvalifikací,

k doplnění nedávno přijatého zákona o pojištění pro případ nezaměstnanosti se zdá být nezbytné posílit aktivní opatření trhu práce k podpoře aktivního hledání zaměstnání, zajistit větší přístup nezaměstnaných k odbornému vzdělávání a zajistit, aby trh práce integroval více lidí. Veřejné služby zaměstnanosti by měly mít větší zdroje. Zvláštní pozornost je třeba věnovat znevýhodňovaným osobám, např. dlouhodobě nezaměstnaným, mladým lidem, zdravotně postiženým nebo starším osobám hledajícím zaměstnání. Zvlášť rizikovými faktory jsou příslušnost k etnické menšině a nedostatečná znalost jazyka země.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

majíc na paměti nebezpečí neodpovídajících kvalifikací by Estonsko mělo usilovat o lepší přístup k odborné přípravě pro všechny zaměstnance, zejména pro osoby s nízkou kvalifikací. Zvláštní výzvou je snížení počtu mladých lidí bez ukončeného vzdělání a zajištění kvality vzdělávání a odborné přípravy. Na programu by mělo být rovněž vytvoření systému celoživotního učení.

MAĎARSKO

Míra zaměstnanosti je v Maďarsku nízká, zejména u osob s nízkou kvalifikací, znevýhodňovaných osob, žen a starších pracovníků. Nezaměstnanost zároveň zůstává značně pod průměrem EU 15. Příčinou je nízká míra zapojení, tj. velký podíl neaktivního obyvatelstva v produktivním věku. Existuje velká nerovnováha na trhu práce mezi centrálním a západním regionem, kde se soustředí „moderní hospodářství“, a zbytkem země. Regionální a odvětvová mobilita je nízká, přičemž problémy v oblasti kvalifikace odrážejí jak nedostatek kvalifikované pracovní síly, tak i nedostatečnou orientaci systémů vzdělávání a odborné přípravy na potřeby trhu práce.

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

daňové zatížení práce je i nadále vysoké a představuje překážku pro tvorbu pracovních příležitostí a je faktorem, který pravděpodobně přispívá k nenahlášené práci. Vzhledem ke zpomalení hospodářského růstu je kromě toho nutné společně se sociálními partnery zajistit takový vývoj mezd, který je příznivější pro zaměstnanost. Hnací silou tohoto vývoje mezd jsou konkurenceschopnější odvětví hospodářství, a proto nemusí nutně vést k posílení tvorby pracovních příležitostí ve slabších odvětvích.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

znepokojení vzbuzuje zdravotní stav pracovníků, což lze částečně vysvětlit nízkou aktivitou. Za tímto účelem je nutná politika k prosazování lepších pracovních podmínek a zlepšení preventivní a léčebné zdravotní péče. Měly by pokračovat reformy systémů sociálních dávek, včetně dávek v nemoci, aby se dosáhlo toho, že se práce vyplatí, a aby se snížil podíl nenahlášené práce,

to by mělo být doprovázeno rozvojem pružnější organizace práce příznivější pro rodinný život, včetně zatraktivnění zkráceného pracovního úvazku, zejména u žen a starších pracovníků. Nutné je rovněž posílit preventivní a aktivní opatření trhu práce u nezaměstnaných a neaktivních osob, zejména v nejvíce znevýhodněných regionech. To vyžaduje moderní veřejné služby zaměstnanosti na podporu profesní a geografické mobility. V návaznosti na strategii integrace je nutné zlepšit vyhlídky romského obyvatelstva na trhu práce.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

je nutné pokračovat v úsilí o rozvíjení strategií celoživotního učení, které by měly zahrnovat opatření ke snížení počtu mladých lidí bez ukončeného vzdělání, prosazování rovného přístupu k univerzitnímu vzdělání a rozšíření přístupu k odbornému vzdělávání, zejména u osob s nízkou kvalifikací a znevýhodňovaných osob. Je důležité zlepšit účinnost vzdělávacího systému a zvýšit jeho pružnost, aby se mohl lépe adaptovat na potřeby trhu práce v oblasti kvalifikací.

LITVA

V poslední době se míra zaměstnanosti v Litvě mírně zvýšila, zaostává však značně za průměrem EU 15. Míra nezaměstnanosti se významně snížila, je však i nadále značně vyšší než průměr EU.

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

problémem je i nadále poměrně nízký podíl zaměstnanosti v sektoru služeb. I přes snahu o zmírnění je daňové zatížení u pracovníků s nízkou mzdou stále ještě vysoké, což brání tvorbě pracovních příležitostí. Sociální partneři musí hrát důležitou roli při předvídání a zvládnutí restrukturalizace.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

v návaznosti na reformu systému sociální pomoci a další úsilí o to, aby se práce vyplatila, je důležité posílit aktivní opatření trhu práce s cílem pomoci nezaměstnaným nebo neaktivním osobám vrátit se zpět do zaměstnání. Klíčovými prioritami jsou větší přístup k odbornému vzdělávání, podpora při hledání zaměstnání, profesní mobilita a modernizace veřejných služeb zaměstnanosti,

ačkoli je zapojení žen a starších pracovníků ve srovnání s průměrem EU poměrně vysoké, mohlo by odstranění překážek pro práci na částečný úvazek přispět k jejich dalšímu zvýšení.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

je zapotřebí značného úsilí k rozvoji celoživotního učení, a zejména k další modernizaci vzdělávacího systému, snížení počtu mladých lidí bez ukončeného vzdělání a zvýšení účasti na odborném vzdělávání, zejména u osob s nízkou kvalifikací. Účast zaměstnavatelů na odborném vzdělávání je nízká, včetně jejich příspěvku k dalšímu odbornému vzdělávání zaměstnanců.

LOTYŠSKO

V důsledku silného hospodářského růstu se zaměstnanost v Lotyšsku v posledních dvou letech značně zvýšila. Celková míra zaměstnanosti však zaostává za průměrem EU 15. Nezaměstnanost je i nadále nad průměrem EU 15 s velkými regionálními rozdíly. V Rize zároveň existuje nedostatek pracovních sil i potřebných kvalifikací.

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

aby bylo dosaženo větší tvorby pracovních příležitostí, je důležité podporovat rozvoj sektoru služeb, zejména v znevýhodněných regionech, a zabývat se problémem nenahlášené práce. Rozsah nenahlášené práce snižuje příspěvky na sociální zabezpečení a vede k vysokému daňovému zatížení práce.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

kombinace minimální mzdy a daňového systému a systému sociálních dávek by měla být taková, aby bylo pro mladé lidi dostatečně přitažlivé nastoupit do zaměstnání ve formální ekonomice. Zvláštní pozornost je nutno věnovat tomu, aby na trhu práce zůstaly ženy,

to vyžaduje také větší úsilí o vypracování aktivních a preventivních politik pro nezaměstnané, zejména opatření na podporu hledání zaměstnání, podnikavosti, geografické mobility a většího přístupu k odbornému vzdělávání. Za prioritu by se měla považovat modernizace veřejných služeb zaměstnanosti. Zvláštní pozornost je nutno věnovat tomu, aby trh práce integroval více mladých lidí a osob s nízkou kvalifikací a nabídl jim rovné podmínky. Zvláštními rizikovými faktory jsou příslušnost k etnické menšině a nedostatečná znalost jazyka země.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

zvláštní výzvou je překonat deficit v kvalifikacích a nesoulad mezi nabídkou a poptávkou v oblasti kvalifikací. Je zapotřebí většího úsilí ke zlepšení přístupu ke vzdělávání, snížení počtu mladých lidí bez ukončeného vzdělání a zlepšení přístupu k odbornému vzdělávání, zejména u osob s nízkou kvalifikací. To by mělo být součástí celkové strategie k rozvoji celoživotního učení.

MALTA

Míra zaměstnanosti je na Maltě ve srovnání s průměrem EU 15 velmi nízká. Zvlášť nízká je míra zaměstnanosti starších pracovníků. Míra zaměstnanosti žen je nejnižší v EU 25: pracuje pouze jedna třetina žen v produktivním věku. Nezaměstnanost se v posledních dvou letech mírně zvýšila, zůstává však pod průměrem EU 15.

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

klíčovou výzvou, před kterou Malta stojí, je provedení privatizačního programu a případné přesunutí zaměstnanců a postupné snižování administrativních nákladů a daňového zatížení práce. V této souvislosti bude důležité provést novelu zákona na podporu podnikání a sledovat jeho dopad.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

prvořadým úkolem Malty je rozšířit svou nabídku pracovních sil zvýšením míry zaměstnanosti žen. V návaznosti na přepracovaný zákon o podmínkách zaměstnávání jsou zapotřebí další opatření ke zvýšení podílu žen na formální ekonomice. K tomu by významně přispělo zvýšení nabídky zařízení péče o dítě,

za prvořadou prioritu se považuje rovněž reforma daňového systému a systému sociálních dávek, jelikož rozdíl mezi minimální mzdou a úrovní sociálních dávek se považuje za příliš malý, aby mohl poskytnout dostatečné pobídky k práci. Tato reforma by také pomohla přeměnit nenahlášenou práci na regulérní zaměstnání.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

důvodem k znepokojení je nízká úroveň vzdělání pracovní síly a nesoulad v oblasti kvalifikací. Zvlášť znepokojivý je vysoký počet mladých lidí bez ukončeného vzdělání, vysoká míra negramotnosti a velký počet osob s nízkou kvalifikací. Ke klíčovým prioritám patří zvýšení celkové úrovně vzdělanosti, snížení počtu mladých lidí bez ukončeného vzdělání, zvýšení účasti na odborném vzdělávání, zejména u osob s nízkou kvalifikací. Měly by pokračovat snahy o zapojení sociálních partnerů do rozvoje systematičtějšího přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě.

POLSKO

Míra zaměstnanosti v Polsku patří v EU 25 k nejnižším. V posledních čtyřech letech se situace na trhu práce zhoršila. Zvlášť nízká je míra zaměstnanosti žen, starších pracovníků, mladých lidí a osob s nízkou kvalifikací. Míra nezaměstnanosti ve výši přibližně 20 % je nejvyšší od zahájení hospodářské transformace a zároveň nejvyšší v EU 25.

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

zvláštní význam mají opatření k vytváření prostředí příznivějšího pro zaměstnanost a opatření na podporu podnikavosti, zejména v souvislosti s restrukturalizací,

v návaznosti na nedávná opatření ke snížení nákladů práce u osob s nízkou kvalifikací a mladých lidí je důležité přezkoumat daňový systém a systém sociálních dávek s cílem řešit daňové zatížení práce komplexním způsobem, zejména na dolním konci mzdové stupnice. To by přispělo rovněž k omezení nenahlášené práce,

sociální partneři mají rozhodující roli nejen při udržení mzdového vývoje, který je příznivý pro zaměstnanost, ale také při aktivním prosazování změny na úrovni podniku a usnadňování pracovní mobility.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

v rámci úsilí o vybudování účinných partnerství pro zaměstnanost na místní úrovni a rozvíjení aktivních politik trhu práce by mělo Polsko urychlit zřízení nových veřejných služeb zaměstnanosti, s dostatečnými zdroji, co se týče financování, personálu, odborné přípravy a technického vybavení,

je také důležité, aby pokračovala reforma různých systémů sociálních dávek, včetně dávek při invaliditě a sociální pomoci, zaměřující se na podporu aktivního hledání zaměstnání a opětovné zapojení na trhu práce. Zvláštní pozornost si zasluhují znevýhodňovaní mladí lidé,

snaha o odstranění překážek pro zkrácený pracovní úvazek by přispěla také k udržení pracovních příležitostí pro ženy a starší pracovníky.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

v návaznosti na úsilí o rozvoj soudržné strategie celoživotního učení bude důležité zajistit, aby systém vzdělávání a odborné přípravy vybavil nově příchozí na trh práce kvalifikacemi potřebnými na trhu práce charakterizovaném strukturální změnou. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zajištění rovného přístupu ke vzdělání a zlepšení účinnosti a kvality vzdělávání. Hlavními předpoklady pro rozvoj strategie celoživotního učení jsou větší pobídky k investicím do vzdělávání a usnadnění přístupu k odbornému vzdělávání a angažovanost sociálních partnerů.

SLOVINSKO

Míra zaměstnanosti je ve Slovinsku mírně pod průměrem EU 15, ale je zvlášť nízká u starších pracovníků. Míra nezaměstnanosti je značně pod průměrem EU.

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

měl by se posoudit vzájemný vztah mezi minimální mzdou a různými prvky daňového zatížení práce s cílem zvýšit aktivitu a omezit nenahlášenou práci. Je důležité dále prosazovat pružné formy práce při současném zachování rovnováhy mezi pružností a bezpečností.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

jasnou prioritou Slovinska je zvýšit zaměstnanost lidí starších 55 let. Dále by se mělo omezit využívání systému předčasného odchodu do důchodu, zajistit soudržnost daňové reformy a reformy sociálních dávek (např. opatření zaměřená na omezení nenahlášené práce a penzijní reforma), prosazování pružných forem práce a přístup starších pracovníků k odbornému vzdělávání,

aby se práce vyplatila, je nutno přezkoumat vzájemné vztahy mezi nezaměstnaností, sociálními dávkami a minimální mzdou s cílem zvýšit pobídky k práci ve formální ekonomice,

veřejné služby zaměstnanosti vypracovaly komplexní model k provedení preventivního přístupu, bylo by však žádoucí zlepšit odbornou přípravu zaměstnanců ve veřejných službách zaměstnanosti, aby mohli účinně pomáhat těm, kteří jsou nejobtížněji zaměstnatelní. Měly by se zintenzívnit vztahy mezi soukromými a veřejnými službami zaměstnanosti.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

v návaznosti na nedávný pokrok a iniciativy v oblasti systémů celoživotního vzdělávání je důležité zvýšit účast dospělé populace na dalším vzdělávání a odborné přípravě. Je zapotřebí odpovídajících zdrojů a pobídek pro pracovníky i zaměstnavatele, aby investovali do odborné přípravy, a rovněž jasné definování rolí všech dotčených osob. Důležitým problémem je snížení počtu mladých lidí bez ukončeného vzdělání.

SLOVENSKO

Celková míra zaměstnanosti na Slovensku je ve srovnání s průměrem EU 15 i nadále nízká. Nezaměstnanost je stále vysoká, i když se snižuje, s velkým podílem dlouhodobě nezaměstnaných. Míra zaměstnanosti žen je nízká a zvlášť nízká je míra zaměstnanosti mladých lidí, osob s nízkou kvalifikací a starších pracovníků (především žen). Významná je regionální nerovnováha.

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

je důležité dále snížit daňové zatížení práce, které představují zejména příspěvky na sociální zabezpečení. Sociální partneři by měli být podněcováni k tomu, aby prosazovali větší rozmanitost pracovních vztahů a pracovní doby (např. odstranění překážek pro zkrácený pracovní úvazek), aby bylo možno vytvářet více pracovních příležitostí a usnadnila se pracovní mobilita.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

v návaznosti na probíhající reformy daňového systému a systému sociálních dávek je nutno dále účinně odstraňovat past nezaměstnanosti a neaktivity a přeměňovat nenahlášenou práci na řádné zaměstnání. Mělo by se řádně sledovat provádění reforem a jejich dopad,

kromě úsilí zaměřeného na to, aby se práce vyplatila, je nutno věnovat i nadále zvláštní pozornost podílu starších pracovníků na zaměstnanosti, zejména provedením reformy pracovněprávních předpisů a penzijní reformy, pružnějším formám práce a většímu využití zkráceného pracovního úvazku. To by mohlo rovněž přispět k větší zaměstnanosti žen,

je nutno zvýšit v současné době nízké finanční prostředky na financování aktivní politiky trhu práce a nízký podíl lidí zahrnutých do aktivních opatření. Je důležité zajistit, aby trh práce lidi více integroval, a provést reformy na podporu aktivního hledání zaměstnání. To vyžaduje moderní aktivní politiky trhu práce, větší přístup nezaměstnaných a neaktivních lidí k odbornému vzdělávání a moderní veřejné služby zaměstnanosti k zajištění většího pokrytí populace. Pozornost je třeba věnovat ohroženým skupinám (např. dlouhodobě nezaměstnaní, mladí lidé, zdravotně postižení, starší pracovníci) a znevýhodněným regionům. Je třeba urychleně realizovat v praxi novou prioritu, a to integraci romského obyvatelstva.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

znepokojivě vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí naznačuje nutnost překlenout propast mezi kvalifikacemi získanými v primárním vzdělávání a kvalifikacemi potřebnými k tomu, aby člověk uspěl na trhu práce. Hospodářská restrukturalizace, regionální nerovnováha a nesoulad v oblasti kvalifikací vyžadují také větší podporu profesní a geografické mobility během celého života,

hlavními předpoklady pro rozvoj strategie celoživotního učení jsou větší pobídky k investicím do odborného vzdělávání a usnadnění přístupu k odborné přípravě. Je třeba podněcovat investice do lidského kapitálu a podporovat celoživotní učení další reformou vzdělávacího systému a zvážit, jak mohou přispět jednotlivci, podniky a společnost jako celek.


Top