EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32002R1011

Nařízení Rady (ES) č. 1011/2002 ze dne 10. června 2002 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu práškového aktivního uhlí pocházejícího z Čínské lidové republiky

Úř. věst. L 155, 14.6.2002, p. 1–10 (ES, DA, DE, EL, EN, FR, IT, NL, PT, FI, SV)

Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání (CS, ET, LV, LT, HU, MT, PL, SK, SL, BG, RO, HR)

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 15/06/2007

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2002/1011/oj

32002R1011



Úřední věstník L 155 , 14/06/2002 S. 0001 - 0010


Nařízení Rady (ES) č. 1011/2002

ze dne 10. června 2002

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu práškového aktivního uhlí pocházejícího z Čínské lidové republiky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí pro konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. PŘEDCHOZÍ ŠETŘENÍ

(1) Nařízením (ES) č. 1006/96 ze dne 3. června 1996 [2] Rada uložila konečné antidumpingové clo z dovozu práškového aktivního uhlí pocházejícího z Čínské lidové republiky.

B. SOUČASNÉ ŠETŘENÍ

(2) Po zveřejnění oznámení o blížícím se skončení platnosti antidumpingových opatření [3] Komise přijala žádost o přezkum předložený Evropskou radou pro chemický průmysl (CEFIC) jménem dvou výrobců, kteří společně reprezentují větší část (více než 80 %) celkové výroby práškového aktivního uhlí ve Společenství. V žádosti se tvrdí, že by se po skončení opatření pravděpodobně znovu objevily nebezpečné antidumpingové dovozy pocházející z Čínské lidové republiky (Čína).

(3) Komise po konzultaci s poradním výborem usoudila, že existují dostatečné důkazy, aby mohl být zahájen přezkum, a zahájila šetření [4] podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96 (základní nařízení).

(4) Šetření pravděpodobnosti pokračování nebo opětovného vzniku dumpingu a možných škod zahrnovalo období od 1. června 2000 do 31. května 2001 (období šetření). Zkoumání trendů významných pro hodnocení pravděpodobnosti pokračování nebo opětovného vzniku dumpingu a možných škod zahrnovalo období od roku 1997 do konce období šetření (zkoumané období).

(5) Komise oficiálně informovala výrobce ze Společenství, kteří podali žádost o přezkum, vývozce a vyvážející výrobce v Číně, dovozce/obchodníky, uživatele a dodavatele, jejichž účast byla známa, o zahájení přezkumu. Komise odeslala všem těmto stranám a těm, kteří se ohlásili ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, dotazníky. Komise také dala přímo dotčeným stranám příležitost, aby písemně podaly svá stanoviska a požádaly o slyšení.

(6) Komise odeslala 26 dotazníků nezávislým dovozcům/obchodníkům a 49 dotazníků vývozcům a vyvážejícím výrobcům v Číně. Kromě toho kvůli zřejmě vysokému počtu vývozců a vyvážejících výrobců dotyčného výrobku v Číně Komise odeslala každému dotyčnému vývozci a vyvážejícímu výrobci dotazník vyžadující zvláštní údaje o průměrných objemech prodeje a cenách práškového aktivního uhlí (dotazník průzkumu), aby zjistila, zda je nezbytné výběrové šetření. Od dovozců/obchodníků Komise neobdržela žádnou odpověď a jeden vývozce v Číně odpověděl na dotazník průzkumu, ale následně přestal spolupracovat.

(7) Komise poslala dotazníky také všem dalším známým dotčeným stranám a obdržela odpovědi od dvou výrobců ze Společenství, jejichž jménem byla předložena žádost o přezkum, a od dvou dodavatelů surovin a dvou uživatelů.

(8) Komise vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro určení pravděpodobnosti pokračování nebo opětovného výskytu dumpingu a možných škod a pro vymezení zájmu Společenství. Byly provedeny kontrolní návštěvy v provozovnách těchto společností:

Výrobce ve srovnatelné zemi, ve Spojených státech amerických:

- NORIT Americas Inc, Atlanta, Georgia;

Výrobci ze Společenství:

- Norit NV, Nizozemsko,

- Ceca SA, Francie.

C. ZKOUMANÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(9) Zkoumaný výrobek je stejný jako při původním šetření, tj. práškové aktivní uhlí v současné době zařazené pod kódem KN ex38021000. Jedná se o mikroporézní formu uhlíku získávanou z různých surovin, jako je uhlí, rašelina, dřevo, lignit, olivové pecky nebo kokosové skořápky, které jsou aktivovány párou nebo chemickým procesem. Práškové aktivní uhlí je velmi jemný prášek. Aktivní uhlí se také prodává v granulovaných formách (granulované aktivní uhlí), na které se dosud platná opatření nevztahují.

(10) Po uložení konečných opatření v roce 1996 se objevily určité obtíže ohledně rozlišení aktivního uhlí prodávaného v prášku od aktivního uhlí prodávaného v granulích. V této souvislosti je důležité připomenout, že oba výrobky jsou tvořeny částicemi uhlíku, jejichž velikost se mění, a pro práškové aktivní uhlí neexistuje žádná mezinárodní norma. Proto Výbor pro celní kodex Společenství pro účely provádění uvedených opatření definoval práškové aktivní uhlí takto: "práškové aktivní uhlí obsahuje nejméně 90 procent hmotnostních (% m/M) částic s velikostí menší než 0,5 mm". Šetření tuto definici potvrdilo.

(11) Práškové aktivní uhlí se všeobecně používá pro úpravu vody (pitná voda a odpadní voda), čištění plynů a vzduchu, obnovu rozpouštědel, odbarvování cukru, rostlinných olejů a tuků a pro čištění různých výrobků v chemickém průmyslu (např. organické kyseliny), nebo ve farmaceutickém průmyslu (např. tablety užívané při zažívacích potížích) nebo v potravinářském průmyslu (např. alkoholické a nealkoholické nápoje).

(12) Jak ukázalo předchozí šetření a jak potvrdilo toto šetření, bylo zjištěno, že prášková aktivní uhlí vyráběná a prodávaná výrobci ze Společenství a prášková aktivní uhlí dovážená z Číny jsou ve všech aspektech shodná a mají tedy stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti. Čína je transformující se ekonomikou a jak je uvedeno v bodě 18 odůvodnění, běžná hodnota musí být stanovena na základě údajů získaných z tržní ekonomiky třetí země. Podle dostupných informací má práškové aktivní uhlí vyráběné a prodávané v tržní ekonomice třetí země ve Spojených státech amerických stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti jako práškové aktivní uhlí vyráběné v Číně a vyvážené do Společenství. Proto jsou tyto výrobky považovány za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

D. PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ NEBO OPĚTOVNÉHO VÝSKYTU DUMPINGU

1. Předběžné poznámky

(13) V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení je účelem přezkumu skončení platnosti antidumpingových opatření určit, zda skončení platnosti těchto opatření pravděpodobně povede k pokračování nebo opětovnému výskytu dumpingu.

(14) V této souvislosti byly v období šetření zkoumány objemy vyvážené do Společenství. K tomu je třeba poznamenat, že jelikož žádný z čínských vývozců ani žádný dovozce ve Společenství během tohoto šetření nespolupracoval, údaje o vývozu byly stanoveny v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. na základě dostupných informací. Od uložení konečných antidumpingových cel v roce 1996 jsou pro dovozy práškového aktivního uhlí k dispozici statistiky Společenství. Tyto statistiky byly potvrzeny údaji z průzkumu trhu, které předložili stěžující si výrobci ze Společenství. Na tomto základě a při absenci jakýchkoliv dalších spolehlivých informací byly použity tyto statistiky. Ty ukázaly, že v období šetření bylo z Číny do Společenství dovezeno 993 tun práškového aktivního uhlí.

(15) V období původního šetření činil objem dovozu čínského práškového aktivního uhlí do Společenství 4008 tun, tj. přibližně 10 % spotřeby Společenství. Po uložení antidumpingového cla v roce 1996 dovozy poklesly na 960 tun a zůstaly v následujících letech poměrně stabilní, když dosáhly 842 tun v roce 1999 a 811 tun v roce 2000.

(16) Podíl čínských dovozů práškového aktivního uhlí na trhu Společenství je podle záznamů Eurostatu menší než 3 %, ale nicméně je významný, tj. nad minimální prahovou hodnotou (de minimis) podle základního nařízení [5].

2. Pravděpodobnost pokračování dumpingu

(17) Ohledně pravděpodobnosti pokračování dumpingu bylo šetřeno, zda u vývozů z Číny v současné době dochází k dumpingu. Vycházelo se z toho, že pokud k dumpingu dochází nyní, mohlo by to být důležitou indikací, že dumping bude pravděpodobně pokračovat také v budoucnosti, pokud by se platnost opatření nechala vypršet.

a) Srovnatelná země

(18) Jelikož Čína je transformující se ekonomikou, běžná hodnota byla určena na základě údajů získaných na vhodném trhu ekonomiky třetí země vybrané v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(19) Spojené státy americké byly vybrány jako vhodná srovnatelná země v původním šetření. Jak je uvedeno v oznámení o zahájení šetření, Komise počítala s použitím Spojených států amerických jako vhodné srovnatelné země také v tomto šetření. V tomto ohledu šetření ukázalo, že Spojené státy americké byly nejvhodnější srovnatelnou zemí z těchto důvodů:

Spojené státy americké jsou jedním z největších výrobců práškového aktivního uhlí na světě. Údaje předložené spolupracujícím výrobcem ze Spojených států amerických a výrobci ze Společenství stojícími za žádostí o přezkum ukázaly, že objem výroby je v obou zemích srovnatelný. Kromě toho, jak je uvedeno v bodě 12 odůvodnění, bylo zjištěno, že práškové aktivní uhlí vyráběné a prodávané ve Spojených státech je podobným výrobkem, jaký se vyrábí v Číně a dováží do Společenství. Objemy domácího prodeje spolupracujícího výrobce ve Spojených státech byly ve srovnání s dovozy práškového aktivního uhlí z Číny do Společenství reprezentativní. Konečně bylo zjištěno, že úroveň hospodářské soutěže ve Spojených státech amerických je velmi vysoká. Kromě soutěže mezi několika výrobci ve Spojených státech amerických existuje také konkurence dováženého práškového aktivního uhlí (hlavně z Číny, Filipín a Srí Lanky), které může být dováženo bez množstevních omezení nebo dovozních cel. Hlavní výrobce práškového aktivního uhlí ve Spojených státech byl ochoten nadále spolupracovat.

(20) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a protože Komise neobdržela k výběru srovnatelné země od žádné ze dotčených stran žádné připomínky, Spojené státy americké byly tedy vybrány jako nejvhodnější srovnatelná země.

b) Běžná hodnota

(21) V souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení bylo zvažováno, zda by objemy domácího prodeje práškového aktivního uhlí ve Spojených státech amerických mohly být vzhledem k účtované ceně považovány za vytvořené v běžném obchodním režimu. K tomu Komise zkoumala, zda domácí prodeje byly ziskové. Za tímto účelem byly v období šetření porovnávány plné výrobní náklady na jednotku každé jakosti s průměrnou jednotkovou cenou příslušných prodejních transakcí provedených během stejného období. Bylo zjištěno, že všechny prodeje byly ziskové. Šetření také ukázalo, že všechny prodeje byly určeny nezávislým zákazníkům. Proto byly ceny placené nebo splatné za práškové aktivní uhlí nezávislými zákazníky na domácím trhu Spojených států v běžném obchodním režimu použity k určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení.

c) Vývozní cena

(22) Jak již bylo uvedeno, ani čínští vývozci nebo vyvážející výrobci ani žádný dovozce práškového aktivního uhlí do Společenství v tomto řízení nespolupracovali. Proto byla vývozní cena v souladu s článkem 18 základního nařízení určena na základě dostupných údajů. Jak již bylo uvedeno v bodě 14 odůvodnění tohoto nařízení, při absenci jakýchkoliv dalších spolehlivých informací tak bylo učiněno odkazem na Eurostat.

(23) Údaje Eurostatu jsou zaznamenány na základě cen CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranici Společenství. Tyto ceny byly převedeny na základě FOB (vyplaceně na loď) odečtením nákladů na námořní přepravu a pojištění. Nezbytné údaje o těchto nákladech byly předloženy výrobním odvětvím Společenství a při absenci jakýchkoliv dalších spolehlivějších informací použity při výpočtech.

d) Srovnání

(24) Aby bylo zajištěno správné srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, vzaly se v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení v úvahu rozdíly ve faktorech, o nichž bylo zjištěno, že ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto ohledu byly provedeny úpravy vzhledem k rozdílům na úrovni obchodu, provizí, balení a nákladů na vnitrozemskou dopravu.

(25) Pokud se jedná o běžnou hodnotu, od domácí prodejní ceny byl odečten vážený průměr nákladů na vnitrozemskou dopravu a na balení na jednotku. Náklady na vnitrozemskou dopravu zahrnovaly náklady na pojištění, vyložení a naložení. Vzhledem k tomu, že čínští vývozci nebo vyvážející výrobci při šetření nespolupracovali a chyběly jakékoliv spolehlivější informace, stejná částka pro vnitrozemskou dopravu a balení byla odečtena od vývozní ceny FOB.

(26) Pokud se jedná o náklady na balení, výrobní odvětví Společenství, které podalo stížnost, předložilo Komisi údaje, které ukazovaly, že alespoň část výrobku vyváženého do Společenství byla balena v pytlích, zatímco běžná hodnota byla stanovena bez nákladů na balení. Vývozní cena byla proto snížena o příslušnou částku nákladů na balení.

(27) Domácí prodeje ve Spojených státech amerických byly určeny hlavně konečným uživatelům, zatímco čínské vývozy práškového aktivního uhlí jsou na základě dostupných informací určeny hlavně obchodníkům/ distributorům. Proto byla běžná hodnota upravena o slevu pro distributory použitelnou na domácím trhu Spojených států.

(28) Navíc podle údajů předložených průmyslovým odvětvím Společenství byly téměř všechny vývozní prodeje z Číny prováděny přes vývozní agentury, kvůli požadavku na vývozní licence. Proto byla od vývozní ceny odečetna provize ve výši 1 %.

e) Dumpingové rozpětí

(29) Na stejné obchodní úrovni, tj. úrovni distributorů/ obchodníků, byl porovnán vážený průměr běžných hodnot a vážený průměr vývozních cen všech jakostí. Srovnání ukázalo, že vývozy práškového aktivního uhlí do Společenství byly v období šetření dumpingové a dumpingové rozpětí bylo významné. Dumpingové rozpětí bylo rovné částce, o kterou běžná hodnota překročila ceny vývozů do Společenství. Vážený průměr dumpingových rozpětí překročil 40 %.

3. Vývoj dovozů v případě skončení platnosti opatření

(30) Bylo také zkoumáno, jak by se dovozy práškového aktivního uhlí z Číny vyvíjely v případě skončení platnosti antidumpingových opatření. Za tímto účelem byla zkoumána rezervní výrobní kapacita v Číně, objemy vývozu a domácí trh v Číně, stejně jako cenová politika Číny vůči jiným třetím zemím. Při absenci spolupráce ze strany vyvážejících výrobců byly použity údaje z průzkumu trhu, které předložilo výrobní odvětví Společenství.

a) Výrobní kapacita, domácí trh v Číně a objemy vývozu

(31) Informace dostupné Komisi ukázaly, že Čína je spolu se Spojenými státy největším výrobcem a vývozcem aktivního uhlí (granulovaného a práškového) na světě. V roce 1998 skutečná výroba aktivního uhlí v Číně činila podle statistického odvětvového průzkumu poskytnutého průmyslovým odvětvím Společenství asi 100000 tun, z čehož 40 % neboli 40000 tun bylo v práškové formě. Výrobní kapacita byla na základě kapacity nejvýznamnějších čínských výrobců reprezentujících 31 % celkové čínské kapacity ve stejném období odhadnuta na 140000 tun, z čehož nejméně polovina byla určena na výrobu práškového aktivního uhlí, tj. 70000 tun. V roce 1998 tak byla pro výrobu práškového aktivního uhlí k dispozici rezervní kapacita přibližně 30000 tun.

(32) Na základě dostupných údajů za předcházející roky zahrnuté do výše uvedeného odvětvového průzkumu bylo odhadnuto, že roční míra růstu spotřeby, výroby a výrobní kapacity práškového aktivního uhlí v Číně činila nejméně 5 %. Podle toho v roce 2003 rezervní kapacity pro výrobu práškového aktivního uhlí dosáhnou 36000 tun. Kvůli zvláštní situaci na domácím trhu (viz následující body odůvodnění) by celá rezervní kapacita byla k dispozici pro vývoz.

(33) Kromě toho podle výše uvedeného odvětvového průzkumu byl čínský domácí trh charakterizován významným převisem nabídky vyplývajícím z nestabilních cen. Proto se čínští výrobci práškového aktivního uhlí stále více obraceli na vývozní trhy, což byla často jediná možnost jak vůbec udržet výrobu. Je důležité připomenout, že v Číně neexistovala pro vývoz práškového aktivného uhlí žádná omezení (jiná než vývozní licence). Vzhledem k situaci na čínském domácím trhu, významným rezervním kapacitám a následné potřebě využít vývozní trhy bylo považováno za pravděpodobné, že vývozní ceny budou na nízké úrovni a budou dumpingové.

(34) Hlavní vývozní trhy pro čínské práškové aktivní uhlí byly jihovýchodní Asie, Japonsko, Korejská republika, Spojené státy americké a Evropa. Ovšem podle údajů předložených průmyslovým odvětvím Společenství by dodatečná poptávka po dováženém práškovém aktivním uhlí v dalších třetích zemích byla minimální a schopnost absorbovat další čínské vývozy téměř zanedbatelná. Kromě toho je třeba poznamenat, že řada potenciálních vývozních trhů v asijském regionu používá pro práškové aktivní uhlí vyšší celní tarify, například Indie a Indonésie.

(35) Pokud by naopak byla antidumpingová cla zrušena, trh Společenství by byl schopen absorbovat velká množství čínského práškového aktivního uhlí díky významné spotřebě ve Společenství. V tomto ohledu je třeba také poznamenat, že čínští vývozci jsou stále přítomni na trhu Společenství prostřednictvím spřízněných dovozců, jejichž zařízení zvýšila dovozy a distribuci práškového aktivního uhlí.

(36) Konečně pokud by byla zrušena antidumpingová opatření, je pravděpodobné, že čínští výrobci zvýší využití své kapacity, protože se Společenství stane atraktivním vývozním trhem.

b) Cenová politika

(37) Analýza cenové politiky čínských vývozců vůči jiným třetím zemím, jako jsou Spojené státy americké a Japonsko, ukázala, že vývozy práškového aktivního uhlí do těchto zemí byly realizovány za velmi nízké ceny a tyto ceny byly ve srovnání s běžnou hodnotou určenou při tomto šetření dumpingové. Co se týká Spojených států, podle údajů poskytnutých průmyslovým odvětvím Společenství a také podle informací poskytnutých spolupracujícím výrobcem ve Spojených státech amerických by úroveň dumpingu překročila 40 %, zatímco dumpingová rozpětí pro vývozy do Japonska by byla přes 90 %.

(38) Vzhledem k obrovské rezervní kapacitě, která je k dispozici pro vývozy a vývozně orientovanou čínskou výrobu práškového aktivního uhlí, je rozumné předpokládat, že pokud by přestala platit antidumpingová opatření, dumpingová rozpětí, která by se mohla realizovat ve Společenství, pravděpodobně budou nejméně na stejné úrovni jako tato rozpětí na jiných velkých vývozních trzích čínského práškového aktivního uhlí.

4. Závěr k pravděpodobnosti pokračování dumpingu

(39) Dovozy čínského práškového aktivního uhlí v období šetření byly nad stanovenou minimální úrovní (de minimis) a byly nadále dumpingové. Bylo zjištěno, že dumping pokračoval a že existuje silná pravděpodobnost, že bude pokračovat, pokud by přestala platit antidumpingová opatření. Navíc je pravděpodobné, že pokud antidumpingová opatření přestanou platit, vývozy čínského práškového aktivního uhlí do Společenství budou významně narůstat (a vrátí se přinejmenším na úrovně zjištěné v období původního šetření) a že ceny těchto dalších dovážených množství budou s veškerou pravděpodobností na významných úrovních dumpingové.

E. DEFINICE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(40) Dva výrobci ze Společenství, jejichž jménem byla předložena stížnost, spolupracovali při šetření. Tito výrobci reprezentovali více než 80 % výroby práškového aktivního uhlí ve Společenství, a tudíž tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

F. SITUACE NA TRHU SPOLEČENSTVÍ

1. Spotřeba ve Společenství

(41) Přímá spotřeba práškového aktivního uhlí ve Společenství byla stanovena na základě objemů prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství, údajů, které byly obsaženy v žádosti o přezkum, týkajících se jiných výrobců ve Společenství a na základě statistických údajů z Eurostatu.

(42) Takto stanovená spotřeba Společenství byla ve zkoumaném období prakticky stabilní na úrovni mírně pod 40000 tun za rok.

2. Dovozy z Číny

a) Objemy dovozu, podíl na trhu a ceny

(43) Podle statistických údajů z Eurostatu se objemy dovozu z Číny ve zkoumaném období mírně zvýšily, ale zůstaly pod 3 % spotřeby, zatímco jejich podíl na trhu při předchozím šetření byl nad 10 %.

(44) Ve zkoumaném období se ceny dovozů z Číny zvýšily o 28 %, a to hlavně ze dvou důvodů. Zaprvé kvůli vývoji směnného kursu euro/dolar, zejména mezi roky 1999 a 2000. Zadruhé se zvýšily celosvětové ceny uhlí, jak ukazují údaje z průzkumu trhu.

Dovozy z Číny | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | Období šetření |

Objem (tuny) | 818 | 647 | 842 | 811 | 993 |

Index | 100 | 79 | 103 | 99 | 121 |

Cena (EUR/tunu) | 832 | 834 | 863 | 1089 | 1067 |

Index | 100 | 100 | 104 | 131 | 128 |

b) Cenový vývoj dovozů

(45) Ceny práškového aktivního uhlí pocházejícího z Číny zůstaly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství i po uložení antidumpingového cla v roce 1996. Rozdíl oproti cenám výrobního odvětví Společenství byl v období šetření 15 %. Tento rozdíl byl zjištěn na základě průměrných prodejních cen výrobního odvětví Společenství (ze závodu). Čínské dovozní ceny byly odvozeny ze statistiky Eurostatu a upraveny o náklady po dovozu, cla a antidumpingová cla.

3. Ekonomická situace výrobního odvětví Společenství

a) Předběžné poznámky

(46) Jelikož je výrobní odvětví Společenství tvořeno dvěma společnostmi, aby byla chráněna důvěrnost údajů, údaje o výrobním odvětví Společenství musely být indexovány, zatímco podíly na trhu pro všechny účastníky trhu byly zaokrouhleny.

b) Výroba, výrobní kapacita a míra využití výrobní kapacity

(47) Výroba práškového aktivního uhlí výrobního odvětví Společenství se ve zkoumaném období snížila o 5 % na něco přes 30000 tun. Celková výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství od roku 1998 do období šetření byla stabilní na úrovni okolo 35000 tun, s vysokou mírou využití výrobní kapacity.

c) Objemy prodeje ve Společenství a podíl na trhu

(48) Objemy prodeje výrobního odvětví Společenství se v období 1997 až 1999 zvýšily o 11 %. Mírně se zvýšily v roce 2000 a v období šetření, ale zůstaly 6 % pod úrovní roku 1997. Protože spotřeba byla prakticky stabilní, podíl na trhu vykázal stejný trend jako objemy prodeje. Celkově v období šetření poklesl o 7 procentních bodů a dosáhl přibližně 60 %.

Objemy prodeje v tunách | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | Období šetření |

Index | 100 | 91 | 89 | 92 | 94 |

d) Zásoby

(49) Ve zkoumaném období se zásoby práškového aktivního uhlí výrobního odvětví Společenství ke konci roku zvýšily o 15 %, protože se snížily objemy prodeje a zařízení nepřetržitě pracovala, aby se ušetřily náklady za opětovné spouštění pecí, které jsou velmi vysoké.

e) Prodejní ceny ve Společenství

(50) Průměrné čisté prodejní ceny výrobního odvětví Společenství se ve zkoumaném období zvýšily o 7 %. V letech 1999 a 2000 byly ceny vyšší než v období šetření.

Ceny práškového aktivního uhlí | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | Období šetření |

Index | 100 | 103 | 111 | 110 | 107 |

f) Ziskovost a návratnost investic

(51) Po registraci ztrát ve výši 10 % v roce 1993 v období předchozího šetření se výrobní odvětví Společenství vrátilo v roce 1997 do ziskových čísel. S výjimkou roku 2000, ve kterém byly zisky uspokojivé díky kombinaci vysoké úrovně cen a poměrně nízkých nákladů na jednotku, ovšem úroveň zisků dosažená průmyslovým odvětvím Společenství nikdy nepřekročila 6 %. Návratnost investic byla v období šetření stabilní a kladná.

Ziskovost | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | Období šetření |

Index | 100 | 94 | 85 | 198 | 131 |

g) Peněžní příjmy

(52) Výrobní odvětví Společenství prokázalo, že tvoří peněžní příjmy s podobným trendem jako u ziskovosti.

h) Schopnost navyšovat kapitál

(53) Výrobní odvětví Společenství nemělo ve zkoumaného období žádný zvláštní problém s navyšováním kapitálu nebo získáváním úvěrů.

i) Zaměstnanost a mzdy

(54) Zaměstnanost se ve výrobním odvětví Společenství ve zkoumaném období snížila o 9 % na méně než 350 osob, zatímco celkové náklady na pracovní síly se zvýšily o 11 % (zvýšení asi o 20 % na zaměstnance).

j) Investice

(55) Ve zkoumaném období výrobní odvětví Společenství nepřetržitě investovalo, aby zvýšilo produktivitu a racionalizovalo výrobní proces. Částky investované každý rok byly poměrně stabilní.

k) Produktivita

(56) Produktivita výrobního odvětví Společenství ve výrobě a prodeji práškového aktivního uhlí stanovená jako vyrobené tuny na zaměstnanou osobu se ve zkoumaném období zvýšila o 7 %.

l) Velikost dumpingu a zotavení z minulého dumpingu

(57) Pokud se jedná o dopad velikosti skutečného dumpingového rozpětí zjištěného v období šetření na situaci výrobního odvětví Společenství, je třeba připomenout, že dumpingové rozpětí zjištěné v případě Číny je významné. Ovšem díky existenci antidumpingových opatření se výrobní odvětví Společenství mohlo zotavit z minulého dumpingu.

4. Vývozní aktivita výrobního odvětví Společenství

(58) Objemy vývozu práškového aktivního uhlí výrobního odvětví Společenství se ve zkoumaném období mírně zvýšily a představují o něco více než jednu třetinu celkové výroby.

5. Objemy a ceny dovozu z jiných třetích zemí

(59) Celkové objemy dovozu práškového aktivního uhlí ze třetích zemí jiných než Čína se během zkoumaného období snížily zpřibližně 7600 tun v roce 1997 na 5400 tun v období šetření, což odpovídá podílům na trhu přibližně 20 % a 15 %. Hlavními vývozci do Společenství byly Spojené státy americké, Malajsie a Indonésie. Zatímco objemy dovozu ze Spojených států amerických poklesly na polovinu, dovozy z později jmenovaných zemí se zvýšily z přibližně 1100 tun v roce 1997 na 1900 tun v období šetření. Průměrné ceny dovozu z Malajsie a Indonésie byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství a byly ve stejném cenovém pásmu jako dovozy pocházející z Číny.

6. Objemy prodeje ostatních výrobců ve Společenství

(60) Ostatní výrobci práškového aktivního uhlí ve Společenství jsou hlavně zpracovatelé granulovaného aktivního uhlí, které nepodléhá antidumpingovým opatřením. Ve zkoumaném období začali dovážet více granulovaného aktivního uhlí z Číny a rozemílali ho na práškové aktivní uhlí. Tato konkurence ovšem nebránila výrobnímu odvětví Společenství, aby prodávalo své práškové aktivní uhlí za cenu umožňující přiměřenou ziskovost.

7. Závěr

(61) Opatření umožnila výrobnímu odvětví Společenství návrat k ziskovosti a zmírnila cenový tlak dumpingových dovozů z Číny. Výrobní odvětví Společenství ovšem dále ztrácelo podíl na trhu, zejména když ostatní výrobci ve Společenství začali prodávat práškové aktivní uhlí vyrobené z granulovaného uhlí pocházejícího z Číny. Tedy zatímco finanční situace výrobního odvětví Společenství je uspokojivá, jeho postavení na trhu zůstává křehké.

G. PRAVDĚPODOBNOST OPĚTOVNÝCH ŠKOD

(62) Je třeba připomenout, že v bodě 39 odůvodnění se došlo k závěru, že skončení platnosti antidumpingových opatření by pravděpodobně vedlo k významnému zvýšení dumpingových dovozů z Číny do Společenství.

(63) Skutečně, pokud by platnost opatření skončila, je pravděpodobné, že na trh Společenství budou dodávány značné objemy za velmi nízké ceny, což významně oslabí ceny výrobního odvětví Společenství. Kdyby se platnost opatření nechala vypršet, současný cenový diferenciál ve výši 15 % mezi dováženým výrobkem a výrobkem výrobního odvětví Společenství (viz bod 45 odůvodnění) by se mohl zvýšit na více než 30 % (výše cla ve vztahu k současným dovozním cenám). Je třeba připomenout, že současné ceny čínského vývozu do Společenství (na základě CIF) jsou srovnatelné s cenami čínského vývozu do jiných třetích zemí.

(64) Odhaduje se, že jakmile skončí platnost cla, do Společenství by mohlo být vyvezeno nejméně 10000 tun práškového aktivního uhlí pocházejícího z Číny. Toto by představovalo více než čtvrtinu trhu Společenství. Protože v tomto typu odvětví jsou vysoké fixní náklady a velmi vysoké náklady na opětovné spuštění v případě přerušení výroby, příliv takového množství dumpingových dovozů by okamžitě způsobil silný pokles cen na trhu, protože výrobní odvětví Společenství by se především muselo snažit udržet svůj podíl na trhu a nesnižovat výrobu. To by následně úplně narušilo ziskovost výrobního odvětví Společenství a odvětví by se vrátilo do ztrát podobných těm, které utrpělo v roce 1993. Střednědobě by výrobní odvětví Společenství mohlo být vytlačeno z trhu, protože zde nebude další prostor pro významné zvyšování produktivity, které by umožnilo fungování při nižších nákladech na jednotku.

(65) Výše uvedené skutečnosti je třeba vidět v následujících souvislostech. Situace výrobního odvětví Společenství se nepochybně zlepšila (ačkoliv toto odvětví je stále křehké). Výrobní odvětví Společenství například zaznamenalo v období původního šetření ztráty 10,8 % a z této hodnoty se dostalo do zisku okolo 6 %. Pravděpodobný dopad zvýšených dovozů za dumpingové ceny popsaný v předcházejícím odstavci se také potvrzuje při pohledu na hlavní změny, které se odehrály na trhu od období původního šetření do období tohoto šetření.

- V období tohoto šetření byl podíl dovozů z Číny na trhu významně nižší, než v období původního šetření.

- Cenový diferenciál mezi cenami Společenství a cenami čínských dovozů se díky existenci cla významně snížil.

- V období tohoto šetření se uskutečnily levné dovozy z Indonésie a Malajsie, ale příslušná množství stále zůstávají podstatně pod úrovněmi zjištěnými pro Čínu v období původního šetření. Je také třeba připomenout, že dovozy z Malajsie již byly na trhu Společenství přítomny v době původního šetření.

- Podíl na trhu výrobců ve Společenství, kteří nejsou součástí výrobního odvětví Společenství, se zvýšil.

Na tomto základě dojdeme k závěru, že hlavní změnou, která vedla ke zlepšení situace výrobního odvětví Společenství, bylo obnovení úrovně prostředí, ve kterém bylo možné čelit dovozům práškového aktivního uhlí z Číny. Proto by se pozitivní situace výrobního odvětví Společenství rychle zhoršila, pokud by čínští vyvážející výrobci měli možnost dumpingu na trhu Společenství ve významně vyšších množstvích.

(66) Na základě výše uvedených skutečností je možné dojít k závěru, že pokud by se platnost antidumpingových opatření nechala vypršet, existuje určitá pravděpodobnost opětovného výskytu škod.

H. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

1. Předběžná poznámka

(67) V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by prodloužení stávajících antidumpingových opatření bylo proti zájmu Společenství jako celku. Stanovení zájmu Společenství se opíralo o hodnocení všech různých zájmů, kterých se tato věc týká, tj. zájmů výrobního odvětví Společenství, ostatních výrobců ve Společenství, dovozců/obchodníků a také uživatelů a dodavatelů dotyčného výrobku.

(68) Je třeba připomenout, že při předchozím šetření nebylo přijetí opatření považováno za působící proti zájmu Společenství. Navíc je toto šetření přezkumem, a tudíž analyzuje situaci, ve které již antidumpingová opatření působila, což by mělo umožnit posouzení všech nežádoucích negativních dopadů současných antidumpingových opatření na dotčené strany.

(69) Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěru o přínosu opatření pro výrobní odvětví Společenství a pravděpodobnosti opětovného výskytu škodlivého dumpingu, pokud by měla opatření skončit, existují naléhavé důvody, které by vedly k závěru, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství opatření zachovat.

2. Zájmy výrobního odvětví Společenství

(70) Výrobní odvětví Společenství prokázalo, že je strukturálně životaschopným odvětvím, které je schopné se přizpůsobit měnícím se podmínkám na trhu. Toto bylo potvrzeno zejména pozitivním vývojem situace v době, kdy byla po uložení antidumpingových opatření pro dovozy pocházející z Číny a po investicích do moderních výrobních kapacit obnovena účinná hospodářská soutěž. Je ovšem možné dojít k závěru, že bez pokračování antidumpingových opatření se situace odvětví s veškerou pravděpodobností silně zhorší.

3. Zájmy ostatních výrobců

(71) S ohledem na pravděpodobná množství a ceny čínského práškového aktivního uhlí, které bude pravděpodobně vyvezeno do Společenství, pokud skončí platnost antidumpingových opatření, by u ostatních výrobců práškového aktivního uhlí, včetně práškového uhlí vyráběného z granulovaného aktivního uhlí pocházejícího z Číny, také došlo ke zhoršení podílu na trhu a ekonomické situace.

4. Zájmy nezávislých dovozců/obchodníků

(72) Komise odeslala dotazníky 26 nezávislým dovozcům/obchodníkům a neobdržela žádnou odpověď.

(73) Za těchto okolností je možné dojít k závěru, že pokračování opatření by nemělo na nezávislé dovozce/obchodníky vliv.

5. Zájmy uživatelů

(74) Komise poslala dotazníky 42 uživatelům a obdržela dvě neúplné odpovědi, ze kterých bylo zřejmé, že práškové aktivní uhlí mělo malý dopad na náklady (méně než 0,1 %).

6. Zájmy dodavatelů

(75) Komise poslala dotazníky 11 dodavatelům surovin výrobcům práškového aktivního uhlí a obdržela pouze dvě odpovědi. Odpovědi se vyslovily kladně k zachování opatření, protože by to znamenalo pokračující zajištění prodeje ve Společenství.

7. Závěr

(76) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se došlo k závěru, že proti prodloužení antidumpingových opatření neexistují žádné naléhavé důvody vycházející ze zájmu Společenství.

I. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(77) Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na základě kterých vznikl záměr doporučit zachování stávajících opatření. Byla také poskytnuta lhůta k zaujetí stanoviska k tomuto výkladu. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(78) Z výše uvedeného vyplývá, že jak je stanoveno v čl. 11 odst. 2 základního nařízení, antidumpingová opatření použitelná pro dovozy práškového aktivního uhlí pocházejícího z Číny, uložená nařízením (ES) č. 1006/96, by měla být zachována,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu práškového aktivního uhlí kódu KN ex38021000 (kód TARIC 38021000*20), pocházejícího z Čínské lidové republiky.

2. Výše konečného antidumpingového cla činí 323 EUR na tunu (čistá hmotnost).

Článek 2

Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 10. června 2002.

Za Radu

předseda

J. Piqué I Camps

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2238/2000 (Úř. věst. L 257, 11.10.2000, s. 2).

[2] Úř. věst. L 134, 5.6.1996, s. 20.

[3] Úř. věst. C 349, 6.12.2000, s. 5.

[4] Oznámení o zahájení šetření: Úř. věst. C 163, 6.6.2001, s. 7.

[5] Čl. 5 odst. 7 a čl. 9 odst. 3.

--------------------------------------------------

Top