Rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti – příslušnost, uznávání a výkon
PŘEHLED DOKUMENTU:
Nařízení (EU) 2019/1111 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí
CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?
- Zrušuje nařízení (ES) č. 2201/2003 známé jako „nařízení Brusel IIa“, aby zavedlo efektivnější pravidla pro ochranu dětí a jejich rodičů, kteří se ocitnou v přeshraničních sporech ve věcech rodičovské odpovědnosti týkajících se například péče o dítě, práva na styk s dítětem a únosu dítěte.
- Má za cíl urychlit postupy kvůli potřebě jednat rychle pro ochranu nejlepších zájmů dítěte v mnohých z těchto situací.
KLÍČOVÉ BODY
Nařízení se vztahuje na občanské věci*, týkající se:
- rozvodu,
- rozluky,
- prohlášení manželství za neplatné,
- rodičovské zodpovědnosti (přiznání, výkonu, převedení a omezení nebo zbavení), zejména jde o:
- péči o dítě a styk s dítětem,
- poručnictví, opatrovnictví* a podobné instituty,
- děti v ústavní výchově nebo pěstounské péči,
- ochranu dětí v souvislosti s jejich jměním.
Vyživovací povinnosti jsou z působnosti nařízení vyloučeny.
U přeshraničních záležitostí upravuje nařízení:
- harmonizovaná pravidla o příslušnosti ve věcech rozvodu, rozluky a prohlášení manželství za neplatné,
- harmonizovaná pravidla o příslušnosti ve sporech ve věcech rodičovské odpovědnosti, jako je péče o dítě, styk s dítětem nebo umístění dítěte do jiné země EU,
- lepší postup pro navrácení v případech únosu dítěte zavedením jasných lhůt, aby mohly být případy vyřešeny rychle – soudy prvního a druhého stupně budou muset vydat svá rozhodnutí do 6 týdnů,
- podporu mediace,
- poskytnutí příležitosti dítěti být vyslechnuto při řízeních, která se ho týkají,
- odstranění potřeby zprostředkujícího řízení („doložka o vykonatelnosti“) u rozhodnutí ve věcech rodičovské odpovědnosti, šetří čas a náklady jednotlivcům,
- jasnější pravidla pro umístění dětí do jiné země EU včetně potřeby souhlasu ve všech situacích kromě těch, kdy je dítě umístěno do péče rodiče,
- efektivnější provedení rozhodnutí, zavádí možné důvody pro přerušení nebo odmítnutí vykonávání,
- zjednodušení pohybu rozhodnutí, veřejných listin* a některých dohod v rámci EU prostřednictvím pravidel pro uznání a vykonatelnost v jiných zemích EU,
- lepší spolupráci mezi ústředními orgány různých zemí EU a mezi soudy a respektování práv stran a důvěrnosti informací.
Nejlepší zájmy dítěte zůstávají prvořadým hlediskem v souladu s článkem 24 Listiny základních práv Evropské unie a Úmluvě Organizace spojených národů o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989, jak jsou provedeny vnitrostátním právem a postupy.
Nařízení doplňuje Haagskou úmluvu z roku 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, která řeší rozhodnutí nařizující navrácení dítěte do země původu.
Zrušení
Nařízení (EU) 2019/1111 ruší s účinností od 1. srpna 2022 nařízení (ES) č. 2201/2003.
ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?
Je platné ode dne 1. srpna 2022. Některá pravidla týkající se aktů v přenesené pravomoci a požadavek na země EU o podání informací Evropské komisi jsou platná ode dne 22. července 2019.
KONTEXT
Další informace získáte zde:
KLÍČOVÉ POJMY
Občanské věci: občanská soudní řízení a vyplývající rozhodnutí. Pro účely tohoto nařízení tento pojem zahrnuje návrhy, opatření nebo rozhodnutí ve věcech „rodičovské odpovědnosti“ ve smyslu tohoto nařízení, v souladu s jeho cíli a podle ustálené judikatury
Soudního dvora Evropské unie.
Opatrovnictví: jedinec, který byl právně jmenován, aby se staral o zájmy toho, kdo kvůli svému nízkému věku, nedostatku porozumění nebo jinému důvodu není schopen se o ně postarat sám. Vztahuje se na opatrovníka jakožto správce majetku opatrovance (tzn. dítěte, které bylo mocí zákona svěřeno do péče opatrovníka) na rozdíl od opatrovníka dané osoby.
Veřejné listiny: definované v nařízení (ES) č.
805/2004 jako:
- dokument, který byl formálně vyhotoven nebo registrován jako úřední listina a jehož ověření:
- souvisí s podpisem a obsahem listiny a
- provedl je orgán veřejné moci či jiný orgán zmocněný pro tento účel členským státem původu, nebo
- ujednání o vyživovací povinnosti uzavřené se správními orgány nebo jimi ověřené.
HLAVNÍ DOKUMENT
Nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (přepracované znění) (Úř. věst. L 178, 2.7.2019, s. 1–115)
SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY
Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (Úř. věst. L 338, 23.12.2003, s. 1–29)
Postupné změny nařízení (ES) č. 2201/2003 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.
Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (Úř. věst. L 7, 10.1.2009, s. 1–79)
Viz konsolidované znění.
Poslední aktualizace 13.11.2019