4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/74

A.

vzhledem k tomu, že otázka přístupu na trh přístavních služeb byla předmětem diskuse v Parlamentu, která byla pro Komisi podnětem k tomu, aby přistoupila k rozsáhlým konzultacím se zúčastněnými stranami,

B.

vzhledem k tomu, že výše zmíněné sdělení Komise o evropské přístavní politice nepřichází s návrhem nových opatření, pokud jde o přístup na trh přístavních služeb,

C.

vzhledem k tomu, že díky mezinárodnímu rozměru tohoto odvětví je vhodné uplatňovat evropskou přístavní politiku, využívající komparativních geopolitických výhod, na úrovni Společenství,

D.

vzhledem k tomu, že přístavy mají význam nejen pro námořní, říční a kombinovanou dopravu v rámci Evropy, ale jsou také ekonomickými osami, zdrojem pracovních příležitostí a nástrojem k integraci obyvatelstva,

E.

vzhledem k tomu, že v souvislosti se svými cíli v oblasti zvyšování konkurenceschopnosti námořní dopravy a poskytování kvalitních moderních služeb by evropská přístavní politika měla podporovat tyto čtyři zásady: bezpečnost, rychlost služeb, nízké náklady a ohleduplnost k životnímu prostředí,

F.

vzhledem k tomu, že před evropskými přístavy stojí naléhavé úkoly, které bude třeba v budoucnu řešit, zejména v oblasti životního prostředí, globalizace, udržitelného rozvoje, zaměstnanosti a sociálních podmínek, zejména pokud jde o bezpečnost a celoživotní vzdělávání, financování, přístup na trh a správu, jakož i v oblasti opatření narušujících hospodářskou soutěž a diskriminačních opatření, která byla na relevantních zeměpisných trzích přijata zeměmi, jež nejsou členy EU,

G.

vzhledem k tomu, že nedostatek území, jež by mohla sloužit k rozvoji přístavů v Evropě, a jedinečnost a snadná ohrozitelnost přírodních stanovišť jsou dalšími doklady toho, jak je důležité, aby tvůrci právních předpisů zajistili rovnováhu a právní jednoznačnost, pokud jde o dodržování ekologických, hospodářských a sociálních povinností,

H.

vzhledem k tomu, že přístavní odvětví v Evropě je velmi různorodé a že v příštích letech má podle předpokladů dojít k jeho výraznému růstu,

I.

vzhledem k tomu, že rozšíření Panamského průplavu bude mít určitý dopad a pravděpodobně povede k posílení současné tendence stavět stále větší lodě,

J.

vzhledem k tomu, že pro přístavy je důležitá moderní infrastruktura a efektivní spojení s vnitrozemím a ostrovy,

1.

vítá výše zmíněné sdělení Komise o evropské přístavní politice;

2.

hodnotí kladně přístup Komise při přípravě tohoto sdělení, zejména provedení rozsáhlých konzultací;

3.

vítá, že se Komise zaměřuje na právně nevynutitelná opatření, jako např. zveřejňování pokynů a odstraňování administrativních překážek;

4.

zdůrazňuje zásadní význam přístavních služeb pro EU, a to z hlediska hospodářského, obchodního, sociálního, ekologického i strategického;

5.

domnívá se, že Komise hraje důležitou úlohu při zajišťování toho, aby byly všechny evropské přístavy schopny dosáhnout svého plného potenciálu;

6.

vítá záměr Komise zveřejnit pokyny k uplatňování právních předpisů Společenství na ochranu životního prostředí při rozvoji přístavů a jejich infrastruktury, jejichž hlavním cílem je ochrana mořského prostředí a okolí přístavů; naléhavě žádá Komisi, aby zveřejnila tyto pokyny do konce roku 2008;

7.

je toho názoru, že přístavy a příroda mohou existovat vedle sebe udržitelným způsobem, protože ničení přírody často způsobuje hospodářské škody v jiných odvětvích, jako je např. cestovní ruch, zemědělství a rybolov, a vyzývá proto komisaře pro dopravu, aby při tvorbě a prosazování právních předpisů EU a pokynů v oblasti evropských přístavů a životního prostředí úzce spolupracoval s komisařem pro životní prostředí;

8.

domnívá se, že cílem těchto pokynů by mělo být řešení právní nejistoty, která vyplývá z některých směrnic týkajících se životního prostředí, a měly by se tak skutečně zabývat environmentální politikou, přičemž by měla být zohledněna specifická situace, ve které se přístavy v Unii nacházejí;

9.

zdůrazňuje, že je třeba zapojit přístavní a místní orgány do sestavování plánů na řízení kvality vody v povodích řek a námořních přístavech v souladu se směrnicí 2000/60/ES;

10.

poukazuje na nutnost toho, aby orgány územní samosprávy vytvořením plánů řízení kvality ovzduší a v souladu s úmluvou Marpol a se směrnicí Rady 96/62/ES ze dne 27. září 1996 o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší (7) podpořily úsilí o snížení emisí CO2, které do ovzduší vypouštějí plavidla a pozemní a letecká doprava;

11.

zdůrazňuje, že je nezbytné rozvíjet integrovanou evropskou politiku, která posílí konkurenceschopnost regionů a územní soudržnost a zohlední přitom sociální, environmentální, hospodářská a bezpečnostní hlediska na všech územích úrovních, a to zavedením partnerství mezi institucemi, odvětvími a jednotlivými územními jednotkami;

12.

všímá si, že Komise je znepokojena rozdělením dopravních toků v Evropě, a poukazuje na různorodost přístavního odvětví a nárůstu přístavů malé a střední velikosti v Evropě; mimoto se domnívá, že Komise by měla zohlednit hlavní změny, které se v mezinárodní námořní dopravě očekávají v důsledku technologického a hospodářského pokroku, rozšíření Panamského průplavu a větší velikosti a kapacity lodí, jelikož tyto změny budou mít bezpochyby na toto odvětví významný dopad;

13.

upozorňuje na územní rozměr rozvoje evropských přístavů, zejména na nezbytnost přeshraniční spolupráce a koordinace mezi sousedícími přístavními regiony; zdůrazňuje význam evropské politiky sousedství a regionální strategie pro Středozemní, Baltské a Černé moře; vítá návrh Komise na vytvoření soupisu míst se sníženou průchodností mezi přístavy EU a přístavy států, které s Unií sousedí;

14.

vyzývá Komisi, aby soustavně sledovala vývoj nových technologií a metod řízení, které jsou v mezinárodním měřítku používány v přístavech a lodní službě a v terminálech pro nákladní, osobní a pozemní dopravu, s cílem podporovat politiky a iniciativy k rozvoji přístavů Společenství a zvýšit jejich efektivitu a produktivitu v jejich vlastním zájmu i zájmu jejich uživatelů;

15.

domnívá se, že potřebné technologické změny, jež umožní mezilehlým přístavům zvládat zvýšený objem dopravy, budou představovat značnou finanční zátěž pro dané regiony; domnívá se, že tyto regiony by měly mít možnost využívat k tomuto účelu strukturální fondy, zejména pro financování nákupu moderního technického zařízení, pro vytvoření pracovních míst v inovačních oborech a pro obnovu městských území, které se uvolnily přesunem přístavních činností mimo město;

16.

domnívá se, že právní jistota právního rámce Společenství v oblasti námořní dopravy, který vychází z mezinárodního právního rámce, závisí na rychlosti schválení námořního balíčku Erika III;

17.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily spolupráci mezi evropskými přístavy; v této souvislosti rovněž zdůrazňuje úlohu přístavů pro regionální hospodářství okolních vnitrozemských oblastí; v tomto ohledu upozorňuje na to, že harmonický rozvoj přístavů je klíčovým prvkem integrované námořní politiky Unie;

18.

zdůrazňuje sociální a kulturní úlohu přístavů pro obyvatelstvo žijící v okolních vnitrozemských oblastech a považuje za nezbytné zlepšit povědomí veřejnosti o důležitosti přístavů jako prostředku rozvoje;

19.

je toho názoru, že námořní a říční doprava nemůže být posuzována odděleně od dopravy pozemní a letecké a že pro komerční úspěch přístavu je jeho propojení s vnitrozemím velmi důležitým faktorem, a že je proto nutné vzájemně propojovat přístavy, vnitrozemské logistické platformy a „suchozemské přístavy“; vzhledem k tomu se také domnívá, že má-li být zajištěna koherentní a skutečná dopravní politika, je žádoucí, aby existovalo propojení přístavů jak s transevropskými dopravními sítěmi (TEN-T), tak s budoucími zelenými koridory Společenství, jež by zajistilo účelnější využívání dopravních kapacit v oblasti kabotáže a říční dopravy a také jejich napojení na dopravu pozemní a leteckou;

20.

podporuje proto záměr Komise zhodnotit v rámci přezkumu TEN-T v polovině období, který proběhne v roce 2010 (8), stav a potřeby v oblasti spojení přístavů s vnitrozemím a jejich vliv na vyváženou síť dopravních toků;

21.

domnívá se, že jedním z cílů přezkumu TEN-T v polovině období v roce 2010 by mělo být propojení námořní a říční dopravy s pozemní dopravou prostřednictvím evropských přístavů;

22.

vyzývá příslušné orgány územní samosprávy, aby uplatňovaly dopravní politiku, která bude ve větší míře rozvíjet kombinovanou dopravu, a zajistily tak, aby byla vedle silniční dopravy více využívána také železniční a vodní doprava, dále aby byly účinně propojeny s TEN-T přístavní oblasti a aby měly přístavy účinnější propojení s vnitrozemím, zejména prostřednictvím železnic a vnitrozemských vodních cest;

23.

konstatuje, že přístavy EU svádějí konkurenční boj s přístavy třetích zemí, které často nepodléhají stejným pravidlům jako přístavy Unie, a zároveň čelí diskriminační hospodářské politice, kterou zavedly státy sousedící s EU, např. prostřednictvím diskriminační politiky v oblasti cel;

24.

vyzývá Komisi, aby se znovu zabývala otázkami bezpečnosti přístavů a zohlednila zvýšené náklady s ohledem na konkurenceschopnost evropských přístavů;

25.

vítá záměr Komise zmapovat problémy, s nimiž se v tomto ohledu potýkají evropské přístavy, a vyzývá ji, aby zvážila vypracování seznamu těchto problémů s cílem konkrétně řešit problémy vzniklé v důsledku konkurenčního boje s přístavy mimo EU, opatření omezujících hospodářskou soutěž a diskriminačních opatření, která byla přijata státy sousedícími s EU;

26.

zdůrazňuje potřebu rozvíjet spolupráci s třetími zeměmi s cílem připravit a předložit programy pro rozvoj, koordinaci a předání know-how mezi sousedícími přístavy;

27.

domnívá se, že by Komise měla prověřit možnost vytvoření programu Společenství pro obnovu nákladních lodí, a to především těch, které jsou určeny ke kabotáži a říční dopravě;

28.

má za to, že nové, zejména informační, technologie jsou klíčovým prvkem, který umožní evropským přístavům, jež jsou již vystaveny konkurenčním tlakům ze strany přístavů třetích zemí a také se v některých případech potýkají s nedostatkem prostoru pro další růst, zvýšit efektivitu a ziskovost;

29.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím příslušných orgánů urychlily zavedení systémů dálkové lodivodské služby, což povede ke zvýšení účinnosti a bezpečnosti řízení dopravy v přístavech a kotvištích;

30.

vybízí Komisi, aby se prostřednictvím rámcových programů Unie zasadila v tomto odvětví o výzkum a inovace, a vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum v oblasti bezpečnosti s cílem snížit na nejnižší možnou míru počet havárií v oblasti logistiky s cílem zlepšit využívání místa v přístavech a v oblasti životního prostředí s cílem omezit emise CO2 a znečišťování životního prostředí odpady;

31.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci Mezinárodní námořní organizace podporovaly návrhy, podle nichž by mělo být do roku 2020 stávající palivo nahrazeno motorovou naftou, jakož i možnost začlenění odvětví námořní dopravy do systému obchodování s emisemi;

32.

vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně podpořily soustavné zlepšování vyhledávacích a záchranných plavidel (SAR) a dalších zařízení SAR v přístavech, podle úmluv SOLAS (bezpečnost lidského života na moři) a SAR, a aby dále zlepšovaly spolupráci mezi koordinačními centry námořní záchrany;

33.

domnívá se, že existuje potřeba dalšího rozvoje programů „Čistá loď“ a „Čistý přístav“;

34.

vyzývá Komisi a dané odvětví, aby podněcovaly námořní společnosti ke snižování počtu kontejnerů, které jsou přepravovány prázdné, k plnému využívání jejich kapacity a k podpoře takto zaměřených iniciativ (např. prostřednictvím výzkumných programů), při zohlednění skutečných a konkrétních potřeb zákazníků a při omezení dopadu na životní prostředí;

35.

vřele vítá záměr Komise předložit návrh právního předpisu o vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek a je toho názoru, že cílem tohoto návrhu by mělo být zajištění spravedlivé hospodářské soutěže mezi námořní a pozemní dopravou v Unii;

36.

doporučuje, aby bylo veškeré zboží odbavené pro Společenství vyňato při námořní dopravě na kratší vzdálenosti na území Společenství z celní kontroly, a zasazuje se rovněž za to, aby byly v maximální možné míře vytvořeny oddělené přístavní zóny pro přepravu v rámci Společenství a pro přepravu mezinárodní a aby se přikročilo ke zjednodušení vnitřní dopravy, standardizaci a označování speciálních kontejnerů;

37.

žádá Komisi, aby přezkoumala a zkvalitnila politiky pro rozvoj a podporu námořní dopravy na kratší vzdálenosti;

38.

vyzývá Komisi, aby zvážila možnost zavést jednotný přepravní doklad pro přepravu kontejnerů ve Společenství s cílem zjednodušit správní postupy;

39.

vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o finančních prostředcích, které veřejné orgány poskytují evropským obchodním přístavům, s cílem zjistit případná narušení hospodářské soutěže a vyjasnit v pokynech pro přiznávání státní podpory, jaké typy pomoci poskytnuté přístavním orgánům by měly být považovány za státní podporu; domnívá se, že případné investice veřejných orgánů do rozvoje přístavů nelze považovat za státní podporu, pokud jsou přímo určeny ke zlepšení životního prostředí nebo snížení přetížení a menšímu využívání silnic pro nákladní dopravu, zejména pokud jsou pokládány za nezbytné k zajištění hospodářské, sociální a územní soudržnosti (např. ve vztahu k ostrovům) a pokud nezvýhodňují jediného uživatele nebo provozovatele;

40.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zveřejnila pokyny pro poskytování státní podpory přístavům v roce 2008, a domnívá se, že tyto pokyny by měly zahrnovat přístavní oblasti jako takové, s rozlišením mezi infrastrukturou přístupu a obrany a infrastrukturou a nástavbou související s projektem, a nerozlišovat mezi různými kategoriemi přístavů;

41.

schvaluje rozšíření povinností týkajících se transparentnosti, jež byly stanoveny směrnicí Komise 2006/111/ES ze dne 16. listopadu 2006 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků (9), ale žádá Komisi, aby uvažovala o stanovení nižší minimální prahové hodnoty ročního obratu spíše než o absolutní povinnosti týkající se výše ročního obratu;

42.

bere na vědomí zejména analýzu přístavních koncesí, kterou provedla Komise, a vyzývá Komisi, aby měla na paměti význam, který má pro přístavní orgány v této věci určitá flexibilita, především obnovování koncesí spojených s rozsáhlými investicemi, ale domnívá se, že tato flexibilita by neměla být využívána k tomu, aby bránila hospodářské soutěži v rámci přístavů;

43.

považuje za otázku prvořadé důležitosti zachování rovnováhy mezi volným poskytováním služeb a specifickými požadavky přístavů, přičemž zdůrazňuje, že pro to, aby došlo k modernizaci přístavů, je nutná spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem;

44.

nabádá k využívání evropských programů územní spolupráce v rámci politiky soudržnosti a programů spolupráce v rámci evropské politiky sousedství a politiky rozšiřování EU, ale také naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a příslušné regionální orgány, aby při spolufinancování přístavních infrastruktur uplatňovaly v nejvyšší možné míře přeshraniční přístup k využívání stávající kapacity;

45.

důrazně podporuje úlohu neziskových svěřeneckých přístavů v místním vlastnictví a naléhá na místní, regionální, vnitrostátní a evropské orgány, aby podnikly kroky k ochraně těchto přístavů před zchátráním, protože jejich sociální, rekreační a turistický přínos pro okolní společenství přesahuje jejich původní hospodářskou úlohu;

46.

co nejdůrazněji připomíná, že jakékoli diskuse o Evropě a její námořní politice, mají-li být produktivní, se musí rovněž zabývat důležitou úlohou, kterou v rozvoji místního hospodářství hraje sektor evropských rekreačních plavidel, neboť přístaviště pro malá plavidla nejsou pouze „výkladní skříní“ okolních vnitrozemských oblastí a mocným nástrojem pro podporu využití přístavu a jeho okolí, ale poskytují také nepostradatelné dodavatelské služby místním podnikatelům.

47.

pozitivně hodnotí to, že v přístavním odvětví je kladen důraz na dialog; vyzývá k vytvoření evropského výboru pro sociální dialog a domnívá se, že by se měl zabývat otázkami souvisejícími s přístavní problematikou, včetně práv pracujících, koncesí a úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 152 z roku 1979 o dodržování zásad bezpečnosti a hygieny v přístavních zařízeních;

48.

zdůrazňuje význam ochrany a co nejvyšší úrovně odborné přípravy pracovníků v přístavech; podporuje odhodlání Komise zajistit přístavním dělníkům základní a vzájemně uznatelnou kvalifikaci s cílem podpořit flexibilitu v tomto odvětví; vzhledem k tomu je toho názoru, že by jako první krok mělo být provedeno srovnání různých stávajících systémů odborných kvalifikací pracovníků v přístavech; domnívá se však, že tato základní kvalifikace nesmí způsobit snížení průměrné úrovně kvalifikace pracovníků v přístavech v členském státě;

49.

navrhuje, aby se o otázkách odborných kvalifikací a celoživotní přípravy jednalo spolu se sociálními partnery v rámci budoucího evropského výboru pro sociální dialog;

50.

naléhavě vyzývá Komisi, aby prosazovala výměnu osvědčených postupů v přístavním odvětví obecně, a zejména pokud jde o inovace a odbornou přípravu pracovníků, s cílem zvýšit kvalitu služeb, konkurenceschopnost a úroveň získaných investic;

51.

vítá zavedení evropského námořního dne, který byl stanoven na 20. května, a zejména podporuje zavedení dne „otevřených dveří“, jenž by mohl přispět k tomu, aby veřejnost lépe porozuměla problematice práce v přístavním odvětví a jeho významu;

52.

naléhavě žádá Komisi, aby v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 8. května 2008 o Transatlantické hospodářské radě (10) pokračovala ve svém úsilí zajistit změnu právní úpravy USA o prohlídkách veškerého nákladu směřujícího do USA, s cílem zajistit spolupráci založenou na vzájemném uznávání „schválených hospodářských subjektů“ a bezpečnostních norem odsouhlasených v rámci Světové celní organizace (C-TPAT, SAFE); vyzývá Komisi, aby provedla odhad nákladů vyplývajících pro podnikatelské subjekty a hospodářství EU z opatření týkající s. 100 % prohlížení veškerých námořních nákladních kontejnerů směřujících do USA i možný vliv těchto prohlídek na celní operace;

53.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.