Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32019R2089

    Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2089 ze dne 27. listopadu 2019, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem, referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu a zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti pro referenční hodnoty (Text s významem pro EHP)

    PE/90/2019/REV/1

    Úř. věst. L 317, 9.12.2019, p. 17–27 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    Legal status of the document In force

    ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/2089/oj

    9.12.2019   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    L 317/17


    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/2089

    ze dne 27. listopadu 2019,

    kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem, referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu a zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti pro referenční hodnoty

    (Text s významem pro EHP)

    EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

    s ohledem na návrh Evropské komise,

    po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

    s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

    v souladu s řádným legislativním postupem (2),

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)

    Dne 25. září 2015 přijalo Valné shromáždění OSN nový globální rámec pro udržitelný rozvoj, tzv. Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 (dále jen „Agenda 2030“), jejímž základem jsou cíle udržitelného rozvoje. Sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 o dalších krocích k udržitelné evropské budoucnosti spojuje cíle udržitelného rozvoje s rámcem politiky Unie se záměrem zajistit, aby všechny akce a politické iniciativy Unie na území Unie i celosvětově tyto cíle udržitelného rozvoje již od počátku zohledňovaly. Ve svých závěrech ze dne 20. června 2017 Evropská rada potvrdila odhodlání Unie a jejích členských států k provádění Agendy 2030 úplným, soudržným, komplexním, integrovaným a účinným způsobem a v úzké spolupráci s partnery a dalšími zúčastněnými stranami.

    (2)

    Pařížská dohoda přijatá v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“), již Unie schválila dne 5. října 2016 (3) a jež vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016, má za cíl posílit reakci na změnu klimatu mimo jiné sladěním finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu.

    (3)

    Za účelem dosažení cílů Pařížské dohody a výrazného snížení rizik a dopadů změny klimatu je celosvětovým cílem udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

    (4)

    Dne 8. října 2018 zveřejnil Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) zvláštní zprávu o globálním oteplení o 1,5 °C, která uvádí, že omezení globálního oteplení na 1,5 °C bude vyžadovat rychlé, dalekosáhlé a bezprecedentní změny ve všech aspektech společnosti a že by omezení globálního oteplení na 1,5 °C ve srovnání s 2 °C mohlo jít ruku v ruce se zajištěním udržitelnější a spravedlivější společnosti.

    (5)

    Udržitelnost a přechod na nízkouhlíkové oběhové hospodářství odolné vůči změně klimatu a účinněji využívající zdroje jsou zásadní pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti hospodářství Unie. Udržitelnost je již dlouho jádrem projektu Unie a Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) berou v potaz její sociální a environmentální rozměr. Možnost transformace kultury ve finančním sektoru směrem k udržitelnosti s cílem zajistit, aby celosvětový nárůst průměrné teploty zůstal výrazně pod 2 °C, je omezená. Je proto nezbytné, aby investice do nové infrastruktury byly dlouhodobě udržitelné.

    (6)

    Ve svém sdělení ze dne 8. března 2018 Komise zveřejnila svůj akční plán o financování udržitelného růstu, jímž zahájila ambiciózní a komplexní strategii pro udržitelné finance. Jedním z cílů tohoto akčního plánu je přesměrovat kapitálové toky k udržitelným investicím pro dosažení udržitelného růstu podporujícího začlenění. Větší důraz na omezení dopadu změny klimatu je zásadní, protože se výrazně zvýšil počet katastrof vyvolaných nepředvídatelností povětrnostních podmínek.

    (7)

    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU (4) požadovalo, aby byly zvýšeny finanční prostředky soukromého sektoru určené na výdaje související s životním prostředím a oblastí klimatu, zejména vytvořením pobídek a metodik, které budou stimulovat společnosti k měření environmentálních nákladů jejich podnikatelské činnosti a zisků plynoucích z využívání environmentálních služeb.

    (8)

    Dosažení cílů udržitelného rozvoje v Unii vyžaduje směrování kapitálových toků do udržitelných investic. Pro dosažení těchto cílů je důležité plně využít potenciálu vnitřního trhu. V této souvislosti je zásadní odstranit překážky efektivního toku kapitálu do udržitelných investic na vnitřním trhu a zabránit vzniku nových překážek.

    (9)

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (5) zavádí jednotná pravidla pro referenční hodnoty v Unii a upravuje jejich různé typy. Stále více investorů volí investiční strategie zohledňující nízké emise uhlíku a používá referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice k měření výkonnosti investičních portfolií. Zavedení referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu podpořené metodikou v souvislosti se závazky vyplývajícími z Pařížské dohody, které se týkají emisí uhlíku, by přispělo ke zvýšení transparentnosti a pomohlo by předcházet environmentálním dezinformacím (tzv. greenwashingu).

    (10)

    Do skupiny indexů zohledňujících nízké emise uhlíku lze v současné době zařadit celou řadu různých indexů. Tyto indexy zohledňující nízké emise uhlíku se používají jako referenční hodnoty pro investiční portfolia a produkty, s nimiž se obchoduje přeshraničně. Kvalita a integrita referenčních hodnot pro nízkouhlíkové investice ovlivňuje účinné fungování vnitřního trhu, pokud jde o širokou škálu individuálních a kolektivních investičních portfolií. Mnoho indexů zohledňujících nízké emise uhlíku, které se používají k měření výkonnosti investičních portfolií, zejména pro oddělené investiční účty a systémy kolektivního investování, je poskytováno v jednom členském státě, avšak používáno správci portfolií a aktiv v jiných členských státech. Správci portfolií a aktiv kromě toho často zajišťují rizika expozice ve vztahu k emisím uhlíku za použití referenčních hodnot stanovených v jiných členských státech.

    (11)

    Na trhu se objevily různé kategorie indexů zohledňujících nízké emise uhlíku s různým stupněm ambicí. Zatímco některé referenční hodnoty mají za cíl snížit uhlíkovou stopu na úrovni standardního investičního portfolia, jiné vybírají pouze komponenty, které přispívají k dosažení cíle 2 °C stanoveného v Pařížské dohodě. Přes rozdíly v cílech a strategiích je mnoho těchto referenčních hodnot obecně označováno jako referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice.

    (12)

    Odlišné přístupy v metodice pro stanovení referenčních hodnot vedou k roztříštěnosti vnitřního trhu, neboť uživatelé referenčních hodnot nemají jistotu ohledně toho, zda je určitý index zohledňující nízké emise uhlíku referenční hodnotou související s cíli Pařížské dohody, nebo pouze referenční hodnotou, jejímž cílem je snížit uhlíkovou stopu standardního investičního portfolia. Případná neoprávněná tvrzení administrátorů o nízkouhlíkové povaze jejich referenčních hodnot budou členské státy pravděpodobně řešit tím, že přijmou svá vlastní pravidla pro ochranu investorů před uvedením v omyl a nejasnostmi ohledně cíle a úrovně ambicí, na nichž jsou založeny různé kategorie tzv. indexů zohledňujících nízké emise uhlíku používaných jako referenční hodnoty pro portfolia nízkouhlíkových investic.

    (13)

    Při neexistenci harmonizovaného rámce, který by zajišťoval přesnost a integritu hlavních kategorií referenčních hodnot pro nízkouhlíkové investice používaných v individuálních nebo kolektivních investičních portfoliích, je pravděpodobné, že rozdíly v přístupech členských států budou vytvářet překážky bránící hladkému fungování vnitřního trhu.

    (14)

    S cílem zachovat řádné fungování vnitřního trhu ve prospěch investorů, zlepšit fungování vnitřního trhu a zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele a investora je vhodné změnit nařízení (EU) 2016/1011 zavedením regulačního rámce na úrovni Unie, který stanoví minimální požadavky na referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu. V tomto ohledu je obzvláště důležité, aby takové referenční hodnoty významně nepoškozovaly plnění ostatních cílů v environmentální a sociální oblasti a v oblasti správy a řízení (dále jen „ESG cíle“).

    (15)

    Zavedení jasného odlišení mezi referenčními hodnotami EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčními hodnotami EU navázanými na Pařížskou dohodu a vypracování minimálních standardů pro každou z těchto referenčních hodnot by přispělo k jejich jednotnosti. Referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu by měly být na úrovni indexů v souladu s cíli Pařížské dohody.

    (16)

    K zajištění toho, aby označení „referenční hodnota EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem“ a „referenční hodnota EU navázaná na Pařížskou dohodu“ byla pro investory v celé Unii spolehlivá a snadno rozpoznatelná, by měli být pro používání těchto označení při uvádění referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu na trh v Unii způsobilí pouze administrátoři, kteří dodržují požadavky stanovené v tomto nařízení.

    (17)

    Aby byly společnosti motivovány zveřejňovat spolehlivé cílové hodnoty pro snižování emisí uhlíku, měl by administrátor určité referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem při výběru nebo vážení podkladových aktiv zohledňovat společnosti, které si kladou za cíl snižovat své emise uhlíku tak, aby dosáhly souladu s cíli Pařížské dohody. Tyto cílové hodnoty by měly být zveřejněny a měly by být spolehlivé v tom smyslu, že by měly znamenat skutečný závazek k dekarbonizaci a měly by být dostatečně podrobné a technicky uskutečnitelné.

    (18)

    Uživatelé referenčních hodnot však nemají vždy nezbytné informace o tom, do jaké míry metodika administrátorů referenčních hodnot zohledňuje ESG faktory. Tyto informace často nejsou dostupné uceleně, nebo neexistují, a neumožňují účinné přeshraniční srovnání pro účely investování. Aby účastníci trhu mohli přijímat informovaná rozhodnutí, měli by být všichni administrátoři referenčních hodnot s výjimkou administrátorů referenčních hodnot týkajících se úrokových sazeb a měnových kurzů povinni zveřejňovat ve svém prohlášení o referenční hodnotě, zda jejich referenční hodnoty nebo skupina příbuzných referenčních hodnot sledují či nesledují ESG cíle a zda administrátor referenčních hodnot tyto referenční hodnoty nabízí, či nikoliv.

    (19)

    Aby byli investoři informováni o míře, v níž referenční hodnoty se značným významem pro akcie a dluhopisy, jakož i referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu přispívají ke splnění cílů Pařížské dohody, měli by administrátoři referenčních hodnot zveřejnit podrobné informace o tom, zda a v jakém rozsahu je zajišťován celkový stupeň souladu s cílem snižování emisí uhlíku, nebo zda je zajišťováno dosažení cílů Pařížské dohody.

    (20)

    Administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu by měli rovněž zveřejňovat své metodiky, které používají pro výpočet těchto referenčních hodnot. Tyto informace by měly popisovat, jakým způsobem byla vybrána a vážena podkladová aktiva, která aktiva byla vyloučena a z jakého důvodu. Aby bylo možné posoudit, jak referenční hodnota přispívá k plnění environmentálních cílů, měl by její administrátor uvést, jak byly měřeny emise uhlíku podkladových aktiv, jejich příslušné hodnoty včetně celkové uhlíkové stopy referenční hodnoty a druh a zdroj použitých údajů. Aby si správci aktiv mohli pro svou investiční strategii zvolit nejvhodnější referenční hodnotu, měli by administrátoři referenčních hodnot odůvodnit parametry své metodiky a vysvětlit, jak referenční hodnota přispívá k environmentálním cílům. Zveřejněné informace by měly obsahovat rovněž podrobnosti o četnosti přezkumů a o příslušném postupu.

    (21)

    Metodiky použité u referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a u referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu by se měly zakládat na vědecky podložených dekarbonizačních trajektoriích nebo na celkovém souladu s cíli Pařížské dohody.

    (22)

    V zájmu zajištění trvalého dodržování vybraného cíle v oblasti zmírňování změny klimatu by administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu měli pravidelně přezkoumávat své metodiky a informovat uživatele o postupech, jež se použijí pro zavádění podstatných změn těchto metodik. V případě zavedení podstatné změny by administrátoři referenčních hodnot měli sdělit důvody této změny a vysvětlit, jak je uvedená změna v souladu s původními cíli referenčních hodnot.

    (23)

    Na referenční hodnoty bez podkladových aktiv, které mají dopad na změnu klimatu, jako například referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb a měnových kurzů, by se neměl vztahovat požadavek zveřejnit v prohlášení o referenční hodnotě, jež se jich týká, informaci o tom, zda a v jakém rozsahu je zajištěn stupeň celkového souladu s jejich cílovou hodnotou pro snižování emisí uhlíku nebo je zajišťováno dosažení cílů Pařížské dohody. Kromě toho by v případě každé referenční hodnoty nebo případně každé skupiny příbuzných referenčních hodnot, které nesledují cíle v oblasti emisí uhlíku, mělo stačit, aby v prohlášení o referenční hodnotě bylo jasně uvedeno, že tyto cíle nesledují.

    (24)

    Za účelem zvýšení transparentnosti a zajištění odpovídající úrovně harmonizace by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU k upřesnění minimálního obsahu povinností administrátorů referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a administrátorů referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu zveřejňovat informace a ke stanovení minimálních standardů pro harmonizaci metodiky referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu, včetně metody pro výpočet emisí uhlíku spojených s podkladovými aktivy, s přihlédnutím k metodám stanovení environmentální stopy produktu a organizace ve smyslu bodu 2 písm. a) a b) doporučení Komise 2013/179/EU (6) a práci technické skupiny odborníků pro udržitelné finance. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající otevřené a veřejné konzultace o každém z uvedených aktů v přenesené pravomoci, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (7). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci, a jsou jim poskytovány zápisy ze všech schůzí technické skupiny odborníků pro udržitelné finance.

    (25)

    Nařízením (EU) 2016/1011 bylo zavedeno přechodné období, v němž mají poskytovatelé indexu poskytující určitou referenční hodnotu ke dni 30. června 2016 požádat o povolení do 1. ledna 2020. Ukončení poskytování referenční hodnoty s kritickým významem by mohlo mít dopad na integritu trhu, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku a na financování domácností a podniků v členských státech. Ukončení poskytování referenční hodnoty s kritickým významem by rovněž mohlo ovlivnit platnost finančních smluv nebo finančních nástrojů a mohlo by způsobit problémy investorům i spotřebitelům a mít potenciálně závažné dopady na finanční stabilitu. Kromě toho, pokud by vstupní údaje pro referenční hodnoty s kritickým významem nebyly nadále k dispozici, mohlo by to narušit reprezentativnost těchto referenčních hodnot a mohlo by to negativně ovlivnit schopnost takových referenčních hodnot být odrazem podkladového trhu nebo ekonomické reality. Celková doba povinné administrace referenčních hodnot s kritickým významem a maximální doba povinného dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty by proto měla být prodloužena na dobu pěti let. V současnosti probíhá reforma referenčních hodnot s kritickým významem. Přechod od stávající referenční hodnoty s kritickým významem ke vhodné nástupnické sazbě vyžaduje stanovení přechodného období, aby bylo možné řádně dokončit veškeré právní a technické úpravy, které jsou pro tento přechod nezbytné. Během uvedeného přechodného období by měla být stávající referenční hodnota s kritickým významem zveřejňována spolu se svou nástupnickou sazbou. Je tudíž nezbytné prodloužit dobu, po kterou lze stávající referenční hodnotu s kritickým významem zveřejňovat a používat, aniž by její administrátor požádal o povolení.

    (26)

    Nařízení (EU) 2016/1011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

    PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

    Článek 1

    Změny nařízení (EU) 2016/1011

    Nařízení (EU) 2016/1011 se mění takto:

    1)

    V čl. 3 odst. 1 se vkládají nové body, které znějí:

    „23a)

    „referenční hodnotou EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem“ referenční hodnota, která je označena jako referenční hodnota EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a splňuje tyto požadavky:

    a)

    pro účely bodu 1 písm. b) podbodu ii) tohoto odstavce a článku 19b jsou její podkladová aktiva vybírána, vážena nebo vyloučena tak, aby výsledné referenční portfolio bylo na dekarbonizační trajektorii; a

    b)

    je koncipována v souladu s minimálními standardy stanovenými v aktech v přenesené pravomoci uvedených v čl. 19a odst. 2;

    23b)

    „referenční hodnotou EU navázanou na Pařížskou dohodu“ referenční hodnota, která je označena jako referenční hodnota EU navázaná na Pařížskou dohodu a splňuje tyto požadavky:

    a)

    pro účely bodu 1 písm. b) podbodu ii) tohoto odstavce a aktů v přenesené pravomoci podle článku 19c jsou její podkladová aktiva vybírána, vážena nebo vyloučena tak, aby byly emise uhlíku výsledného referenčního portfolia v souladu s cíli Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, která byla schválena Unií dne 5. října 2016 (*1) (dále jen „Pařížská dohoda“);

    b)

    je koncipována v souladu s minimálními standardy stanovenými v aktech v přenesené pravomoci uvedenými v čl. 19a odst. 2; a

    c)

    činnosti týkající se jejích podkladových aktiv významně nepoškozují jiné cíle v environmentální a sociální oblasti a v oblasti správy a řízení (dále jen „ESG cíle“);

    23c)

    „dekarbonizační trajektorií“ měřitelná, vědecky podložená a časově vymezená trajektorie směřující ke sladění s cíli Pařížské dohody spočívající ve snížení emisí uhlíku Okruhu 1, 2 a 3, jak je uvedeno v bodě 1 písm. e) přílohy III.

    (*1)  Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1).“;"

    2)

    Článek 13 se mění takto:

    a)

    odstavec 1 se mění takto:

    i)

    doplňuje se nové písmeno, které zní:

    „d)

    vysvětlení, jakým způsobem klíčové prvky metodiky uvedené v písmenu a) odrážejí ESG faktory u každé referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, vyjma referenčních hodnot týkajících se úrokových sazeb a měnových kurzů“;

    ii)

    doplňuje se nový pododstavec, který zní:

    „Administrátoři referenčních hodnot splní požadavek uvedený v prvním pododstavci písm. d) do 30. dubna 2020.“;

    b)

    vkládá se nový odstavec, který zní:

    „2a.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení tím, že stanoví minimální obsah vysvětlení uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci písm. d) tohoto článku, jakož i standardního formátu, který se má použít.“

    3)

    V hlavě III se vkládá nová kapitola, která zní:

    KAPITOLA 3a

    Referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu

    Článek 19a

    Referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu

    1.   Na poskytování referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu a na dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty se kromě požadavků hlav II, III a IV vztahují požadavky stanovené v příloze III.

    2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení tím, že stanoví minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu, aby upřesnila:

    a)

    kritéria pro výběr podkladových aktiv, případně včetně jakýchkoli kritérií pro vyloučení aktiv;

    b)

    kritéria a metodu pro vážení podkladových aktiv v referenční hodnotě;

    c)

    určení dekarbonizační trajektorie pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem.

    3.   Administrátoři referenční hodnoty, kteří poskytují referenční hodnotu EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem nebo referenční hodnotu EU navázanou na Pařížskou dohodu, splní požadavky tohoto nařízení do 30. dubna 2020.

    Článek 19b

    Požadavky pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem

    Do 31. prosince 2022 administrátoři referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem vyberou, zváží nebo vyloučí podkladová aktiva vydaná společnostmi, jež se řídí dekarbonizační trajektorií, v souladu s těmito požadavky:

    i)

    společnosti zveřejní měřitelné cílové hodnoty pro snížení emisí uhlíku, které mají být dosaženy ve vymezených lhůtách;

    ii)

    společnosti zveřejní snížení emisí uhlíku, jež je rozčleněno na úroveň příslušných provozovaných dceřiných podniků;

    iii)

    společnosti každoročně zveřejňují informace o pokroku při dosahování těchto cílových hodnot;

    iv)

    činnosti týkající se podkladových aktiv nesmí významně poškozovat jiné ESG cíle.

    Článek 19c

    Vyloučení pro referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu

    1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení tím, že pro referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu určí odvětví, jež mají být vyloučena z toho důvodu, že nemají měřitelné cílové hodnoty pro snížení emisí uhlíku ve vymezených lhůtách, které jsou v souladu s cíli Pařížské dohody. Komise přijme tento akt v přenesené pravomoci do 1. ledna 2021 a aktualizuje jej každé tři roky.

    2.   Při vypracovávání aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odstavci 1 přihlédne Komise k práci technické skupiny odborníků pro udržitelné finance.

    Článek 19d

    Snaha poskytnout referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem

    Do 1. ledna 2022 se administrátoři nacházející se v Unii, kteří poskytují referenční hodnoty se značným významem, jež jsou určeny na základě hodnoty jednoho nebo více z podkladových aktiv nebo cen, vynasnaží poskytnout jednu nebo více referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem.“

    4)

    V čl. 21 odst. 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

    „Na konci tohoto období přezkoumá příslušný orgán své rozhodnutí, kterým ukládá administrátorovi nadále zveřejňovat referenční hodnotu. Je-li to nezbytné, příslušný orgán může uvedené období prodloužit o příslušnou dobu, avšak nejdéle o 12 měsíců. Celková doba povinné administrace nesmí překročit pět let.“

    5)

    Článek 23 se mění takto:

    a)

    v odstavci 6 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

    „Maximální doba povinného dodávání vstupních údajů podle prvního pododstavce písm. a) a b) nesmí přesáhnout pět let.“

    b)

    odstavec 10 se nahrazuje tímto:

    „10.   V případě, že má být poskytování referenční hodnoty s kritickým významem ukončeno, pokračují všichni dohlížení dodavatelé pro uvedenou referenční hodnotu s kritickým významem v dodávání vstupních údajů ještě po dobu stanovenou příslušným orgánem, která však nesmí přesáhnout maximální dobu pěti let stanovenou v odst. 6 druhém pododstavci.“

    6)

    V článku 27 se vkládají nové odstavce, které znějí:

    „2a.   Do 30. dubna 2020 musí prohlášení o referenční hodnotě u každého požadavku uvedeného v odstavci 2 obsahovat vysvětlení, jakým způsobem se v každé poskytnuté a zveřejněné referenční hodnotě nebo skupině příbuzných referenčních hodnot zohledňují ESG faktory. V případě těch referenčních hodnot nebo skupin příbuzných referenčních hodnot, které nesledují ESG cíle, postačuje, aby administrátoři referenčních hodnot v prohlášení o referenční hodnotě jasně uvedli, že tyto cíle nesledují.

    Pokud portfolio daného administrátora referenčních hodnot neobsahuje žádnou referenční hodnotu EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem ani referenční hodnotu EU navázanou na Pařížskou dohodu, nebo pokud daný administrátor referenčních hodnot nemá žádné referenční hodnoty, které sledují ESG cíle nebo zohledňují ESG faktory, uvede se tato skutečnost v prohlášení o referenční hodnotě ke všem referenčním hodnotám, které uvedený administrátor poskytuje. Pokud jde o referenční hodnoty se značným významem pro akcie a dluhopisy, jakož i o referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu, zveřejní administrátoři referenčních hodnot ve svých prohlášeních o referenční hodnotě podrobnosti o tom, zda a v jakém rozsahu je zajištěn stupeň celkového souladu s cílem snižování emisí uhlíku nebo je zajištěno dosažení cílů Pařížské dohody, v souladu s pravidly pro zveřejňování informací o finančních produktech podle čl. 9 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 (*2).

    Do 31. prosince 2021 zahrnou administrátoři referenční hodnoty u každé referenční hodnoty nebo případně každé skupiny příbuzných referenčních hodnot, vyjma referenčních hodnot týkajících se úrokových sazeb a měnových kurzů, do svých prohlášení o referenční hodnotě vysvětlení, jakým způsobem je jejich metodika v souladu s cílem snižování emisí uhlíku nebo dosahuje cílů Pařížské dohody.

    2b.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení tím, že dále upřesní informace, které mají být uváděny v prohlášení o referenční hodnotě podle odstavce 2a tohoto článku, jakož i standardní formát, který se má použít pro odkazy na ESG faktory, s cílem umožnit účastníkům trhu přijímat informovaná rozhodnutí a zajistit technickou proveditelnost dodržování uvedeného odstavce.

    (*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).).“"

    7)

    V čl. 42 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

    „1.   Aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci příslušných orgánů v souladu s článkem 41 a právo členských států stanovovat a ukládat trestní sankce, členské státy v souladu s vnitrostátním právem zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoci přijímat vhodné správní sankce a jiná správní opatření za přinejmenším tato porušení pravidel:

    a)

    porušení článků 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 19a, 19b, 19c, 21, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29 nebo 34, jsou-li použitelné; a

    b)

    neochotu spolupracovat nebo podrobit se šetření, kontrole nebo žádosti podle článku 41.“

    8)

    Článek 49 se nahrazuje tímto:

    „Článek 49

    Výkon přenesené pravomoci

    1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

    2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2a, čl. 19a odst. 2, čl. 19c odst. 1, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 27 odst. 2b, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 10. prosince 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději 11. března 2024. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

    3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2a, čl. 19a odst. 2, čl. 19c odst. 1, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 27 odst. 2b, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po svém zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

    4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

    5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

    6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2a, čl. 19a odst. 2, čl. 19c odst. 1, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 27 odst. 2b, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 nebo čl. 54 odst. 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“

    9)

    Článek 51 se mění takto:

    a)

    vkládají se nové odstavce, které znějí:

    „4a.   Poskytovatel indexu může v poskytování stávající referenční hodnoty, která byla prováděcím aktem přijatým Komisí v souladu s článkem 20 uznána jako referenční hodnota s kritickým významem, pokračovat do 31. prosince 2021, nebo v případě, kdy poskytovatel indexu podá žádost o povolení v souladu s odstavcem 1, dokud není tato žádost o povolení zamítnuta.

    4b.   Stávající referenční hodnota, která byla uznána prováděcím aktem přijatým Komisí v souladu s článkem 20 jako referenční hodnota s kritickým významem, může být používána u stávajících a nových finančních nástrojů, finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů do 31. prosince 2021, nebo v případě, kdy poskytovatel indexu podá žádost o povolení v souladu s odstavcem 1, dokud není tato žádost o povolení zamítnuta.“

    b)

    odstavec 5 se nahrazuje tímto:

    „5.   Pokud Komise nepřijala rozhodnutí o rovnocennosti podle čl. 30 odst. 2 nebo 3 nebo pokud nebyl uznán administrátor podle článku 32 nebo nebyla přejata referenční hodnota podle článku 33, smí dohlížené osoby v Unii referenční hodnotu poskytovanou administrátorem nacházejícím se ve třetí zemi, je-li referenční hodnota již používána v Unii jako reference u finančních nástrojů, finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů, používat pouze pro ty finanční nástroje, finanční smlouvy a měření výkonnosti investičních fondů, které na tuto referenční hodnotu v Unii již odkazují nebo které začaly odkazovat na tuto referenční hodnotu před 31. prosincem 2021.“

    10)

    V článku 54 se doplňují nové odstavce, které znějí:

    „4.   Do 31. prosince 2022 Komise přezkoumá minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu, aby bylo zajištěno, že výběr podkladových aktiv je soudržný s environmentálně udržitelnými investicemi vymezenými v celounijním rámci.

    5.   Před 31. prosincem 2022 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dopadu tohoto nařízení a o proveditelnosti „ESG referenční hodnoty“, přičemž přihlédne k vyvíjejícímu se charakteru ukazatelů udržitelnosti a k metodám používaným k jejich měření. K této zprávě se případně připojí legislativní návrh.

    6.   Do 1. dubna 2020 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dopadu tohoto nařízení na používání referenčních hodnot třetích zemí v Unii, včetně toho, jak jsou využívána administrátory referenčních hodnot třetích zemí ustanovení o přejímání, uznávání nebo rovnocennosti, a o potenciálních nedostatcích stávajícího rámce. Tato zpráva poskytne analýzu důsledků uplatnění čl. 51 odst. 4a, 4b a 4c na administrátory referenčních hodnot Unie a třetích zemí, mimo jiné s ohledem na rovné podmínky. Tato zpráva zejména posoudí, zda je zapotřebí toto nařízení změnit, a případně se k ní připojí legislativní návrh.“

    11)

    Přílohy se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

    Článek 2

    Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

    Ve Štrasburku dne 27. listopadu 2019.

    Za Evropský parlament

    předseda

    D. M. SASSOLI

    Za Radu

    předsedkyně

    T. TUPPURAINEN


    (1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 103.

    (2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. listopadu 2019.

    (3)  Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1).

    (4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).

    (5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).

    (6)  Doporučení Komise 2013/179/EU ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1).

    (7)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.


    PŘÍLOHA

    Doplňuje se nová příloha, která zní:

    „PŘÍLOHA III

    Referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu

    Metodika pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem

    1.

    Administrátor referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem formalizuje, dokumentuje a zveřejňuje veškeré metodiky, které používá pro výpočet této referenční hodnoty, a při současném zachování důvěrnosti a ochrany nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodních tajemství) ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 (*1) uvádí tyto informace:

    a)

    seznam hlavních složek referenční hodnoty;

    b)

    všechna kritéria a metody použité v metodice referenční hodnoty, včetně faktorů výběru a vážení, metod měření a zástupných indikátorů;

    c)

    kritéria použitá k vyloučení aktiv nebo společností, s nimiž se pojí taková úroveň uhlíkové stopy nebo úroveň zásob fosilních paliv, jež se neslučuje se zařazením do referenční hodnoty;

    d)

    kritéria pro určení dekarbonizační trajektorie;

    e)

    druh a zdroj údajů použitých k určení dekarbonizační trajektorie pro:

    i)

    Okruh 1 emisí uhlíku, tzn. emisí produkovaných ze zdrojů, které má společnost vydávající podkladová aktiva pod kontrolou;

    ii)

    Okruh 2 emisí uhlíku, tzn. emisí ze spotřeby zakoupené elektřiny, páry nebo jiných zdrojů energie produkovaných v předešlých fázích produkce společnosti vydávající podkladová aktiva;

    iii)

    Okruh 3 emisí uhlíku, tzn. všech nepřímých emisí, na které se nevztahují body i) a ii) a které vznikají v hodnotovém řetězci společnosti podávající zprávu, včetně emisí v předešlé i následné fázi, zejména u odvětví s velkým dopadem na změnu klimatu a její zmírňování;

    iv)

    to, zda se údaje řídí metodami stanovení environmentální stopy produktu a organizace ve smyslu bodu 2 písm. a) a b) doporučení Komise 2013/179/EU nebo celosvětovými standardy, jako jsou standardy pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací souvisejících se změnou klimatu při Radě pro finanční stabilitu;

    f)

    celkové emise uhlíku portfolia indexu.

    Pokud je k vytvoření referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem použit základní index, zveřejní se odchylka výkonnosti referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem ve srovnání se základním indexem.

    Pokud je k vytvoření referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem použit základní index, zveřejní se poměr mezi tržní hodnotou cenných papírů zařazených do referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a tržní hodnotou cenných papírů v základním indexu.

    Metodika pro referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu

    2.

    Kromě bodu 1 písm. a), b) a c) uvede administrátor referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu vzorec nebo výpočet, který se používá k určení toho, zda jsou emise v souladu s cíli Pařížské dohody, a to při současném zachování důvěrnosti a ochrany nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodních tajemství) ve smyslu směrnice (EU) 2016/943.

    Změny metodiky

    3.

    Administrátoři referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu stanoví postupy pro zavádění změn svých metodik. Uvedení administrátoři tyto postupy, jakož i navržené změny metodik a jejich zdůvodnění zveřejní. Uvedené postupy musí být v souladu s nadřazeným cílem, který spočívá v tom, že výpočty referenčních hodnot musí být v souladu s čl. 3 odst. 1 body 23a a 23b. Těmito postupy se zajistí:

    a)

    oznámení v předstihu v jasně stanovené lhůtě, jež poskytne uživatelům referenčních hodnot dostatečnou možnost analyzovat dopad takových navrhovaných změn a vyjádřit se k nim s ohledem na zhodnocení celkových okolností provedené administrátorem;

    b)

    možnost uživatelů referenčních hodnot vyjádřit se k těmto změnám a možnost administrátorů na tyto připomínky reagovat, jakož i zpřístupnění daných připomínek po uplynutí lhůty stanovené pro vyjádření, s výjimkou případů, kdy autor připomínky požádal o zachování důvěrnosti.

    4.

    Administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu pravidelně přinejmenším jednou ročně přezkoumávají svou metodiku s cílem zajistit, aby jejich referenční hodnoty spolehlivě odrážely stanovené cíle, a zavedou postup pro zohledňování názorů všech příslušných uživatelů.


    (*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).“


    Top