11.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 124/1

(1)

Nařízením (ES) č. 435/2004 (2) Rada v návaznosti na antidumpingové šetření uložila konečné antidumpingové clo na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) a Indonésie (dále jen „původní šetření“). Na základě přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 492/2010 (3) konečné antidumpingové clo na dalších pět let. Opatření byla nastavena na úroveň odpovídající úrovni dumpingu a mají podobu zvláštního antidumpingového cla. Sazba cla pro ČLR se pohybuje mezi 0 a 0,11 EUR za kilogram pro jmenovitě uvedené čínské výrobce a zbytková sazba cla uloženého na dovoz od ostatních výrobců činí 0,26 EUR za kilogram (dále jen „stávající cla“).

(2)

Žádost o částečný prozatímní přezkum (dále jen „tento přezkum“) podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení podala společnost Productos Aditivos S. A., jediný výrobce cyklamátu sodného v Unii a žadatel v původním šetření (dále jen „žadatel“). Žádost se týkala pouze dumpingu a společnosti Golden Time Enterprise (Shenzhen) Co., Ltd. (dále jen „GT Enterprise“ nebo „dotčená společnost“), která je členem skupiny Rainbow Rich (dále jen „dotčená skupina společností“ nebo „skupina Rainbow“) a zároveň je jedním z čínských výrobců jmenovitě uvedených v původním šetření. Antidumpingové clo uplatňované na dovoz výrobků vyráběných GT Enterprise je 0,11 EUR za kilogram a clo uplatňované na dovoz od ostatních výrobních společností z dotčené skupiny společností je 0,26 EUR za kilogram (tj. sazba zbytkového cla).

(3)

Žadatel poskytl důkazy prima facie, že stávající opatření již nejsou dostatečná k vyrovnání účinku dumpingu, který působí újmu.

(4)

Po konzultaci s poradním výborem Komise dospěla k závěru, že žádost obsahuje dostatečné důkazy prima facie odůvodňující zahájení částečného prozatímního přezkumu, a zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie  (4) dne 17. února 2011 zahájila v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení částečný prozatímní přezkum omezený na zkoumání dumpingu ve vztahu ke GT Enterprise.

(5)

Výrobkem, který je předmětem přezkumného šetření, je cyklamát sodný pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódu KN ex 2929 90 00.

(6)

Stejně jako v předcházejících šetřeních se i v tomto šetření ukázalo, že dotčený výrobek vyráběný v ČLR a prodávaný do Unie je totožný, pokud jde o fyzikální a chemické vlastnosti a způsoby použití, s výrobkem vyráběným a prodávaným na domácím trhu v Indonésii, která v tomto přezkumu sloužila jako srovnatelná země. Byl proto učiněn závěr, že výrobky prodávané na domácím trhu v Indonésii a výrobky prodávané dotčenou skupinou společností na trhu Unie jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(7)

Komise o zahájení tohoto přezkumu oficiálně informovala žadatele, dotčenou společnost a zástupce dotčené země. Vzhledem k tomu, že se o Indonésii uvažovalo jako o možné srovnatelné zemi, informovala o zahájení řízení také výrobce v Indonésii.

(8)

Zúčastněné strany dostaly možnost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(9)

S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zaslala Komise dotazník dotčené společnosti a ve lhůtě stanovené k tomuto účelu obdržela odpovědi od pěti společností ze skupiny Rainbow. (Jelikož se skupina Rainbow v současnosti skládá ze dvou výrobních společností (jednou z nich je GT Enterprise), jednoho dodavatele surovin, jedné společnosti, jejíž činnost dříve souvisela s dotčeným výrobkem, která je v současnosti nečinná, a z obchodníka v Hongkongu, zahrnoval přezkum činnosti celé skupiny.) Komise zaslala dotazníky rovněž výrobcům v Indonésii. Jeden indonéský výrobce byl ochoten v tomto přezkumu poskytnout informace a částečně vyplnil dotazník.

(10)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro analýzu zacházení jako v tržním hospodářství a individuálního zacházení a pro stanovení dumpingu. Komise provedla inspekce na místě v prostorách následujících členů dotčené skupiny společností:

(11)

Šetření dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(12)

V antidumpingovém šetření týkajícím se dovozu pocházejícího z ČLR se běžná hodnota určuje v souladu s čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Stručně a pouze pro objasnění jsou níže v souhrnné formě uvedena kritéria obsažená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, jejichž splnění musí žadatelské společnosti prokázat:

(13)

Dotčená skupina společností požádala o zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a předložila formuláře žádosti za čtyři výrobce v Čínské lidové republice. Komise si vyžádala a v prostorách společností ověřila všechny údaje uvedené v žádostech společností a považované za nezbytné.

(14)

Tento přezkum ukázal, že se situace dotčené společnosti od původního šetření změnila. Bylo zjištěno, že GT Enterprise již nesplňuje všechna kritéria pro zacházení jako v tržním hospodářství. Kromě toho v porovnání s původním šetřením došlo k rozšíření a restrukturalizaci skupiny Rainbow. Ani ostatní společnosti z dané skupiny, které předložily formuláře žádosti, nebyly schopny prokázat, že splňují všechna kritéria pro zacházení jako v tržním hospodářství.

(15)

Pokud jde o první kritérium týkající se obchodních rozhodnutí a zasahování státu, bylo zjištěno, že v jedné společnosti z dané skupiny má místní vláda pravomoc zasahovat do přijímání a propouštění zaměstnanců. Kromě toho je místní vláda významným akcionářem společnosti vyrábějící suroviny. Náznaky zásadních zásahů státu byly zjištěny při dodávkách surovin společnosti (elektřina a voda) a při dodávkách, které společnost činila svým společnostem ve spojení, u nákladů na pracovní síly a při chodu a rozhodování této společnosti. Stát jako akcionář například zajišťoval externí pracovníky pro společnost vyrábějící suroviny za podmínek, které společnost nebyla schopna upřesnit. Společnost navíc nepřetržitě vykazuje ztrátu, protože svým společnostem ve spojení prodává suroviny za neobvykle nízké ceny a bez jakékoli další kompenzace, např. formou rozdělení zisku. Prostřednictvím řady takových ztrát státem řízený výrobce surovin ovlivňoval rozhodnutí společností ve spojení týkající se nákupu surovin pro výrobu cyklamátu sodného. Navíc bylo možné zjistit zasahování a ovlivňování ze strany místní vládní agentury při finančních a investičních rozhodnutích jiné společnosti v rámci skupiny.

(16)

Pokud jde o druhé kritérium týkající se účetnictví, šetření ukázalo, že účetní záznamy všech členů dotčené skupiny společností nebyly v souladu s mezinárodními účetními standardy, protože bylo zjištěno mnoho zásadních účetních nedostatků a chyb, o kterých auditoři nepodali zprávy.

(17)

Pokud jde o třetí kritérium, bylo zjištěno, že zkreslení bylo způsobeno bývalým systémem netržního hospodářství, neboť jedné společnosti ze skupiny byly zdarma poskytnuty investice do infrastruktury. Stejná společnost těžila z příznivých podmínek pronájmu pozemku, který využívá. Ostatní společnosti ve skupině nebyly schopny prokázat, že svá práva na užívání pozemků získaly za úplatu a/nebo že by úplata odpovídala tržní hodnotě. Jedna společnost navíc nebyla schopna prokázat, že určitá aktiva, která na ni byla převedena, byla získána za finanční úplatu nebo za ceny odpovídající tržní hodnotě.

(18)

V případě čtvrtého a pátého kritéria bylo zjištěno, že společnosti splnily tato kritéria, protože se na ně vztahovaly právní předpisy o úpadku a o vlastnictví, které zaručovaly stabilitu a právní jistotu. Převody měn se prováděly s použitím oficiálního směnného kurzu stanoveného Bank of China anebo se od něj odvíjely.

(19)

Dotčená skupina společností a žadatel dostali příležitost se k výše uvedeným zjištěním vyjádřit. Žadatel neměl žádné připomínky, ale dotčená skupina společností vznesla námitky z několika důvodů. Některé tyto připomínky byly zopakovány po poskytnutí konečných informací o skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo navrženo uložit konečná opatření. Nejdůležitější obdržené připomínky jsou popsány níže v odůvodnění.

(20)

Skupina Rainbow především uvedla, že Komise nezákonně uložila povinnost opět žádat o zacházení jako v tržním hospodářství, neboť skupině bylo uvedené zacházení přiznáno v původním šetření a v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, a že tudíž byla porušena zákonná povinnost použít při přezkumu stejnou metodiku jako v původním šetření. Argumentovala, že Komise neprokázala, že změna v situaci této společnosti je rázu, který opravňuje k použití jiné metodiky než v původním šetření. Podle žadatele existovala řada problémů, které Komise zjistila, již během původního šetření, a proto se nová zjištění Komise netýkají nových okolností, ale představují jen odlišný výklad týchž okolností.

(21)

Je třeba poznamenat, že v rozporu s tvrzením žadatele byla jak při původním šetření, tak v tomto přezkumu použita stejná metodika a že při přezkumu byla řádně zohledněna skutečnost, že od původního šetření se některé okolnosti změnily. I kdyby tvrzení žadatele v případě určitých skutečností, které opravdu zůstaly stejné během původního i stávajícího šetření, konkrétně pokud jde o dohodu o právu na užívání pozemku GT Enterprise, bylo správné, je třeba upozornit na následující. V tomto přezkumu byly dodatečně zjištěny další skutečnosti, které GT Enterprise neuvedla při původním šetření, i když v té době už existovaly, jako oprávnění místní vlády schvalovat přijímání a propouštění zaměstnanců. Pokud jde o druhé kritérium, okolnosti, ve kterých působí tato společnost, se oproti původnímu šetření rovněž změnily. Je to dáno tím, že ve stávajícím šetření bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření neměla GT Enterprise přehledný soubor účetních záznamů, které by byly nezávisle prověřeny auditem v souladu s mezinárodními účetními standardy a které by byly používány pro všechny účely.

(22)

Žadatel později vysvětlil, že má za to, že informace, na základě kterých je místní vláda oprávněna schvalovat přijímání a propouštění zaměstnanců, sdělil poskytnutím stejných stanov v původním šetření i v tomto přezkumu. Překlady tohoto dokumentu, které žadatel předložil jak v rámci původního, tak stávajícího šetření, však nebyly úplné, neboť neuváděly pravomoci svěřené na základě stanov místní vládě.

(23)

Skupina Rainbow dále tvrdila, že status tržního hospodářství byl zaveden pro země, kde dochází ke transformaci hospodářství, tj. země přecházející z původního netržního hospodářství na hospodářství tržní. Bylo by proto nelogické požadovat, aby společnost, které již uvedené zacházení bylo dříve přiznáno, v rámci prozatímního přezkumu opět předložila dostatečné důkazy, že podmínky pro toto zacházení nadále splňuje. V této souvislosti je třeba poznamenat, že základní nařízení neobsahuje žádné ustanovení, které by takový výklad umožňovalo a které by v přezkumu zahájeném podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení bránilo použít čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Toto tvrzení je proto třeba zamítnout.

(24)

Skupina Rainbow se též dovolávala procedurálního požadavku uvedeného v čl. 2 odst. 7 písm. c), podle kterého má být rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství přijato do tří měsíců od zahájení šetření. Sama skupina Rainbow uznává, že nedodržení této lhůty není samo o sobě dostatečným důvodem pro zpochybnění výsledků šetření, ale zdůrazňuje, že útvary Komise měly k dispozici všechny informace potřebné k výpočtu dumpingového rozpětí již v době, kdy byla zveřejněna zjištění týkající se zacházení jako v tržním hospodářství. Ve své argumentaci však skupina Rainbow opomíjí skutečnost, že i když si Komise z důvodu administrativní efektivity opravdu vyžádala a ověřila ve stejný okamžik všechny potřebné informace od dotčené skupiny společností, neměla k dispozici informace o srovnatelné zemi, které by umožnily stanovit dumpingové rozpětí v případě zamítnutí zacházení jako v tržním hospodářství. Ve skutečnosti měla Komise informace o běžné hodnotě ve srovnatelné zemi k dispozici až poté, co byla skupině Rainbow sdělena zjištění ohledně zacházení jako v tržním hospodářství. Časový rozvrh tedy nemohl mít na obsah rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství žádný vliv. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se toto tvrzení zamítá jako neodůvodněné.

(25)

Pokud jde o první kritérium, byla vznesena všeobecná připomínka, že teoretická možnost zasahování státu nebo státní kontroly sama o sobě neznamená, že dochází k zásadnímu zásahu státu ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. c). Skupina Rainbow opakovaně cituje rozhodnutí Soudu prvního stupně (5) s cílem prokázat, že státní kontrola neznamená zásadní zásah státu, protože to by „vedlo k vyloučení toho, aby společnosti kontrolované státem mohly využít STH, a to nezávisle na konkrétních skutkových, právních a hospodářských podmínkách, ve kterých působí“. Skupina Rainbow rovněž tvrdí, že vyžadovat od žadatelů o zacházení jako v tržním hospodářství, aby prokázali, že stát nemá žádnou možnost zasahovat do obchodních rozhodnutí, představuje nepřiměřené důkazní břemeno. Dále tvrdí, že za účelem prokázání, že první kritérium nebylo splněno, by zásah státu musel vést k tomu, že by rozhodování společnosti nebylo slučitelné s tržními faktory.

(26)

V rozporu s uvedenými tvrzeními skupiny Rainbow bylo ve stávajícím šetření zjištěno konkrétní a zásadní zasahování státu do chodu několika společností v dotčené skupině. V případě společnosti z této skupiny, ve které bylo přijímání a propouštění zaměstnanců podmíněno souhlasem místní vlády, jde o vlastní pravidla vnitřního chodu společnosti, tj. její stanovy, ve kterých je jasně stanoveno oprávnění státu zasahovat do jejích provozních rozhodnutí. V případě další společnosti z této skupiny bylo zjištěno, že stát měl na společnost vliv způsobem, který nebyl slučitelný s tržními faktory. Za prvé, většina kapitálu této společnosti pocházela od státu, aniž by se tato skutečnost odrazila v jeho vlastnickém podílu na společnosti. Za druhé, provoz společnosti byl vždy ztrátový, což bylo většinou na újmu státu vzhledem ke kapitálu, který investoval. Za třetí, samotný stát byl neustále ve ztrátě, protože poskytoval společnosti ze skupiny vstupy jako např. vodu a elektřinu za nižší ceny, než je jejich tržní hodnota, a bez řádného potvrzení platby.

(27)

Pokud jde o závěr o zasahovaní státu do finančních a investičních rozhodnutí dalšího člena dotčené skupiny společností, bylo předloženo tvrzení, že věcná zjištění Komise o úvěru a jeho podmínkách nebyla správná. Důkazy, které však Komise shromáždila během ověřování, svědčí o tom, že společnost dostala od místní vládní agentury pokyn vzít si úvěr, který se nevztahoval na její hospodářskou činnost. Společnost to vysvětluje tak, že rozhodnutí o financování byla přijata jakožto laskavost této vládní agentuře a ne jakožto závazek, a danou transakcí společnost nepodstupovala žádné další riziko, protože by případně měla možnost požadovat kompenzaci tím, že by neplatila faktury za veřejné služby, které jí uvedená agentura vystavila. Důkazy shromážděné Komisí prokazují, že právo na využívání pozemků společnosti je v příslušné finanční transakci nepřímo používáno jako záruka; společnost tudíž podstupuje zásadní riziko. Právo na využívání pozemků bylo získáno přes stejnou vládní agenturu, o které společnost tvrdí, že jí pouze dělá laskavost. Tvrzení, že existuje možnost kompenzace tím, že by společnost neplatila za veřejné služby, svědčí o základním nepochopení základních účetních standardů (kompenzace) a odporuje dalšímu tvrzení společnosti, že vliv na finanční operace jako takový neznamená, že nebude ovlivněn požadavek čl. 2 odst. 7 písm. c), tedy že „společnosti rozhodují o ceně, nákladech a vstupech“. Navíc investiční rozhodnutí jsou jasně a významně ovlivněna vládní agenturou, jelikož v dohodě o právu na užívání pozemků společnosti jsou stanoveny zvláštní požadavky na společnost týkající se investic, které mají být provedeny, a tyto požadavky překračují místní právní předpisy v oblasti územního plánování, což je v rozporu s tím, co společnost tvrdí. Proto se tvrzení, že zasahování státu do financování a investičních rozhodnutí nepředstavuje vliv podle čl. 2 odst. 7 písm. c), zamítá.

(28)

Pokud jde o společnost ze skupiny, která vyrábí jednu ze surovin užívaných při výrobě cyklamátu sodného, bylo tvrzeno, že jakékoli nedostatky, pokud jde o rozhodování a finanční situaci společnosti, by měly velmi omezený dopad, jelikož surovina vyráběná touto společností představuje pouze přibližně 10 % výrobních nákladů cyklamátu sodného. Vzhledem k tomu, že Komise byla schopna spočítat rozdíl mezi ziskovou prodejní cenou a skutečnou prodejní cenou suroviny, zastává společnost názor, že by bylo vhodnější upravit ceny levné suroviny spíše než zamítnout žádost o zacházení jako v tržním hospodářství. Cílem posouzení žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství je však zjistit, zda výrobní náklady odpovídají tržním cenám a obchodní rozhodnutí reagují na tržní podmínky. Je třeba poznamenat, že čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení výslovně stanoví, že aby byly splněny podmínky pro zacházení jako v tržním hospodářství, musí náklady na nejdůležitější vstupy v zásadě odpovídat tržní hodnotě, a není v něm zmíněna možnost úpravy cen těchto nejdůležitějších vstupů. Proto je nutné uvedené tvrzení zamítnout.

(29)

Pokud jde o neobvykle nízké ceny placené za vodu a elektřinu a pracovní náklady, tvrzení společnosti, že se nejedná o důležité vstupy, protože představují pouze zhruba 14 % celkových výrobních nákladů suroviny, muselo být zamítnuto vzhledem k tomu, že tato nákladová položka je jak individuálně, tak kumulativně považována za dostatečně významnou, aby ovlivnila celkové náklady společnosti. V případě pracovních nákladů je rovněž třeba poznamenat, že nebylo možné plně ověřit tyto položky vzhledem k tomu, že společnost nebyla schopna poskytnout smlouvy nebo jinou dokumentaci. Proto nebylo možné zjistit, zda tyto náklady odrážejí tržní hodnoty.

(30)

Pokud jde o druhé kritérium, byla vznesena námitka, že Komise nebere v úvahu zásadu významnosti, podle které jsou opomenutí nebo chybná uvedení položek významná, pouze pokud by mohla ovlivnit ekonomická rozhodnutí, která uživatelé na základě účetních závěrek činí, a že tyto nevýznamné nedostatky není povinen oznamovat ani auditor.

(31)

V rozporu s tím, co skupina tvrdí, došlo v účetnictví společností k vážným nedostatkům týkajícím se základních účetních zásad (podrobnosti jsou uvedeny v dalším bodu). Za druhé, důvodem, proč jsou pro účely posouzení žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství vyžadovány jasné účetní závěrky, nejsou ekonomická rozhodnutí uživatele, nýbrž snaha zajistit, aby účetní závěrky poskytovaly věrný a poctivý obraz o příjmech, nákladech atd. Cílem šetření týkajícího se zacházení jako v tržním hospodářství je zjistit, zda jsou účty vedeny a kontrolovány v souladu s mezinárodními účetními standardy.

(32)

Skupina Rainbow napadla tvrzení, že její společnosti porušují prvky pravidel mezinárodních účetních standardů a účetní metody zmíněné v posouzení žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství, jako jsou akruální princip, zásada přesného zachycení transakcí a vzájemné započítávání, předpoklad trvání podniku, správné zařazení rozvahových položek, uznání ztrát, pouze transakce související s podnikáním a záznamy v rámci účtů, správné zařazení a odpisy výdajů, respektování mezinárodních účetních standardů a/nebo čínských všeobecně přijímaných účetních zásad o uznávání hodnoty a odpisů aktiv. Výše uvedená porušení mezinárodních účetních standardů byla zjištěna díky informacím poskytnutým skupinou v její žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství a všechny otázky byly předmětem inspekce v prostorách společností. Argumenty, které společnosti v souvislosti s těmito otázkami předložily po zveřejnění zjištění ohledně zacházení jako v tržním hospodářství, nebyly takové povahy, aby díky nim mohl být změněn závěr, že pokud jde o tyto otázky, společnosti druhé kritérium nesplnily.

(33)

Pokud jde o třetí kritérium, skupina Rainbow tvrdí, že bezplatné poskytování investic do infrastruktury jedné společnosti je běžný postup, ke kterému dochází i v tržním hospodářství za účelem přilákání investic, a že vliv tohoto subvencování na finanční situaci společnosti byl během období přezkumného šetření zanedbatelný. Skutečnost, že se společnost mohla vyhnout platbám za rozvoj infrastruktury a zároveň mít prospěch z velmi nízkých nájemních cen týchž pozemků, však v tržním hospodářství není běžnou situací. Naopak tato výhoda měla přímý dopad na finanční situaci výrobní společnosti a její schopnost přijímat rozhodnutí, která reagují na tržní podmínky.

(34)

Komise přijala argumenty žadatele týkající se práva k využívání pozemků GT Enterprise, jak je vysvětleno ve 21. bodě odůvodnění. Předložené argumenty týkající se práva na využívání pozemků jinými společnostmi však nebyly takové povahy, aby vyvrátily zjištění, jelikož společnost sama uznává, že v jednom případě neuhradila dohodnutou částku za své právo na využívání pozemků. V případě práva na využívání jiných pozemků skupina tvrdí, že ceny pozemků v tomto regionu prudce stoupaly, a proto je běžné, že byl pozemek několik let po pořízení oceněn výrazně vyšší hodnotou. Důkazy, které společnost poskytla, se však týkaly růstu cen u obytných nemovitostí v regionu, a jsou tedy irelevantní. Skupina Rainbow nakonec tvrdila, že přístup, kdy Komise požaduje objektivní důkaz, že společnost zaplatila cenu, která odráží tržní hodnotu, představuje nepřiměřené důkazní břemeno. V čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení je však výslovně uvedeno, že žádost o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství musí být „doložena dostačujícími důkazy o tom, že výrobce působí v podmínkách tržního hospodářství“. Toto tvrzení je proto třeba zamítnout.

(35)

Skupina Rainbow zpochybňuje zjištění týkající se převedení aktiv na jednu společnost bez finanční nebo jiné úplaty za ceny, které odpovídají tržním hodnotám na základě toho, že tato společnost ukončila v období přezkumného šetření výrobu. Společnost skutečně výrobu zastavila. Na domácím trhu nicméně stále prodávala své dříve vyrobené výrobky. V případě této společnosti tudíž muselo být posouzení žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství provedeno s cílem ujistit se, že neexistují výrazná zkreslení přenesená z předchozího systému netržního hospodářství, která by mohla mít vliv na ceny.

(36)

Má se tedy za to, že pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství GT Enterprise nesplnila první a druhé kritérium, společnost Jintian Industrial (Nanjing) Ltd. nesplnila druhé a třetí kritérium, společnost Golden Time Chemical (Jiangsu) Ltd. nesplnila první, druhé ani třetí kritérium a společnost Nanjing Jinzhang Industrial Ltd. nesplnila první, druhé ani třetí kritérium. Pokud jedna společnost ve spojení, která se zabývá výrobou a prodejem dotčeného výrobku, nemá nárok na přiznání zacházení jako v tržním hospodářství, nelze zacházení jako v tržním hospodářství přiznat ani příslušné skupině společností ve spojení. Z toho vyplývá, že vzhledem k tomu, že všechny společnosti, které byly pro účely přiznání zacházení jako v tržním hospodářství posuzovány jednotlivě, nesplnily příslušné požadavky, má se za to, že skupině Rainbow nemůže být přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství. Za těchto okolností, po konzultaci s poradním výborem, nebylo dotčené skupině společností zacházení jako v tržním hospodářství přiznáno.

(37)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se případné celostátně platné clo stanoví pro země spadající do působnosti tohoto článku s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení pro přiznání individuálního zacházení. Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

(38)

Oba vyvážející výrobci ve skupině, kteří během období přezkumného řízení vyváželi cyklamát sodný, požádali o individuální zacházení. Pro ostatní společnosti ve skupině Rainbow nebylo nutné provést posouzení individuálního zacházení vzhledem k tomu, že dotčený výrobek nevyvážejí. Na základě dostupných informací ověřených během inspekcí na místě bylo zjištěno, že tito dva vyvážející výrobci splňují požadavky stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, a individuální zacházení jim proto mohlo být přiznáno.

(39)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení je nutno u vyvážejících výrobců, kterým nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, stanovit běžnou hodnotu na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty na trhu třetí země s tržním hospodářstvím (srovnatelná země).

(40)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla svůj záměr použít Indonésii (srovnatelnou zemi v původním šetření) jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(41)

K výběru srovnatelné země Komise neobdržela žádné připomínky.

(42)

Komise se snažila navázat spolupráci s výrobci v Indonésii. Dopisy a příslušné dotazníky byly zaslány všem známým společnostem. Z několika oslovených společností pouze jeden výrobce předložil informace nezbytné pro stanovení běžné hodnoty a souhlasil s částečnou spoluprací při přezkumu. Protože společnost nemohla přijmout inspekce na místě ve svých prostorách, provedla Komise analýzu úplnosti a konzistence poskytnutých údajů. Bylo zjištěno, že údaje jsou dostatečné a spolehlivé pro stanovení běžné hodnoty, a kdykoli to bylo nezbytné, poskytl indonéský výrobce objasnění, jež Komise požadovala. Použité údaje byly porovnány s informacemi uvedenými v žádosti o přezkum.

(43)

Šetřením bylo zjištěno, že Indonésie má konkurenční trh s obdobným výrobkem.

(44)

Šetření dále odhalilo, že objem výroby spolupracujícího výrobce v Indonésii představuje podstatně více než 5 % objemu čínského vývozu dotčeného výrobku do Unie, a tudíž je tato výroba, pokud jde o objem, reprezentativní. Co se týče kvality, technických specifikací a standardů obdobného výrobku v Indonésii, nebyly ve srovnání s čínskými výrobky zjištěny žádné výrazné celkové rozdíly. Proto byl trh Indonésie považován za dostatečně reprezentativní pro stanovení běžné hodnoty.

(45)

Je třeba poznamenat, že kromě známých výrobců ve Španělsku, ČLR a Indonésii neexistují podle informací Komise jinde ve světě žádná další výrobní zařízení.

(46)

S ohledem na všechny výše uvedené informace byl učiněn závěr, že Indonésie představuje vhodnou srovnatelnou zemi podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(47)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota určena na základě informací získaných od výrobce ve srovnatelné zemi, jak je uvedeno níže. Je třeba poznamenat, že indonéský výrobce byl předmětem předchozího šetření týkajícího se dovozu cyklamátu sodného z Indonésie (6). Bylo shledáno, že údaje, které byly nyní společností poskytnuty v dotazníku, jsou spolehlivé a dostatečné pro stanovení běžné hodnoty pro účely tohoto šetření. Průměrné prodejní ceny a průměrné výrobní náklady se ve skutečnosti vyvíjely ve stejném duchu jako průměrné ceny surovin. Tento trend mohl být potvrzen podobným vývojem průměrných cen surovin na trhu Unie.

(48)

Bylo zjištěno, že objem domácího prodeje výrobce obdobného výrobku v Indonésii je ve srovnání s dotčeným výrobkem vyváženým do Unie dotčenou skupinou společností v ČLR reprezentativní.

(49)

Komise následně určila druhy výrobku prodávané výrobcem ve srovnatelné zemi na jeho domácím trhu, které jsou totožné nebo přímo srovnatelné s druhy výrobku prodávanými za účelem vývozu do Unie. Bylo zjištěno, že standardní druh výrobku indonéského výrobce je přímo srovnatelný.

(50)

U standardního druhu výrobku, který výrobce ve srovnatelné zemi prodává na svém domácím trhu a u něhož byla zjištěna přímá srovnatelnost s druhem prodávaným na vývoz do Unie, bylo stanoveno, zda je pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení prodej na domácím trhu dostatečně reprezentativní. Domácí prodej konkrétního druhu cyklamátu sodného byl považován za dostatečně reprezentativní, pokud celkový domácí prodej tohoto druhu výrobku během období šetření představoval nejméně 5 % celkového prodeje srovnatelného druhu výrobku vyváženého do Unie dotčenou skupinou společností.

(51)

Rovněž se zkoumalo, zda lze domácí prodej považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku, přičemž byl za tímto účelem stanoven podíl ziskového prodeje standardního druhu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření. Jelikož objem ziskového prodeje obdobného výrobku u každého druhu výrobku představoval více než 80 % celkového objemu prodeje daného druhu výrobku a vážená průměrná cena u daného druhu byla stejná nebo vyšší než výrobní náklady, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr cen veškerého prodeje na domácím trhu tohoto druhu vyrobeného během období šetření, bez ohledu na to, zda šlo o prodej ziskový či ne.

(52)

Při stanovení běžné hodnoty druhu výrobku, který nebyl prodáván na domácím trhu výrobcem ve srovnatelné zemi, byla použita vážená průměrná prodejní cena veškerého prodeje standardního druhu výrobku, která byla upravena tak, aby zohledňovala rozdíly mezi těmito dvěma druhy výrobku.

(53)

Všichni vyvážející výrobci v dotčené skupině společností prováděli vývoz do Unie prostřednictvím své obchodní společnosti ve spojení se sídlem mimo Unii. Vývozní cena byla stanovena na základě cen výrobku při prodeji obchodní společností ve spojení do Unie, tj. nezávislému kupujícímu, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných.

(54)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Aby bylo zajištěno spravedlivé porovnání běžné hodnoty s vývozní cenou, byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy rozdílů u činitelů, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Stejně tak byly v oprávněných případech a po předložení ověřených důkazů provedeny úpravy o rozdíly v nákladech na přepravu, pojištění, manipulaci, nakládku, ve vedlejších nákladech a v úvěrech.

(55)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny pro všechny vyvážející výrobce.

(56)

Tímto porovnáním bylo stanoveno dumpingové rozpětí ve výši 14,2 %, vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF na hranice Unie před proclením.

(57)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení bylo zkoumáno, zda se okolnosti, na nichž bylo založeno stávající dumpingové rozpětí, změnily, a zda je tato změna trvalé povahy.

(58)

Stávající zjištění jsou založena na zamítnutí žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství dotčené skupiny společností v tomto přezkumu, zatímco členu skupiny společností ve spojení, který byl předmětem původního šetření, GT Enterprise, zacházení jako v tržním hospodářství přiznáno bylo. Okolnosti, které vedly k různým závěrům, jsou za prvé způsobeny tím, že na rozdíl od původního šetření, jehož předmětem byla pouze GT Enterprise, byly předmětem tohoto přezkumu čtyři společnosti skupiny. Skupina byla nedávno za použití značných investic rozšířena a reorganizována a nic nenasvědčuje tomu, že by se tato situace v dohledné době měla změnit. Za druhé, co se týká GT Enterprise, bylo zjištěno, že nic nenasvědčuje tomu, že by se praxe této společnosti, kdy není vedeno jednoznačné a jasné účetnictví prověřené audity v souladu s mezinárodními účetními standardy, v budoucnu měla změnit. Stejně tak její stanovy umožňující zásah státu jsou v platnosti po delší dobu a nic nenasvědčuje tomu, že budou v budoucnu změněny. Za těchto okolností se má za to, že nepřiznání zacházení jako v tržním hospodářství je trvalé povahy.

(59)

Navíc pokud jde o vývozní ceny, šetření prokázalo během delšího období určitou stabilitu v cenové politice dotčené skupiny společností, a to vzhledem k tomu, že cena dotčeného výrobku účtovaná Unii a ostatním třetím zemím se výrazně nelišila a mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření sledovala stejný trend. To podporuje závěr, že nově vypočtené dumpingové rozpětí bude pravděpodobně trvalé povahy.

(60)

Bylo proto konstatováno, že šetření ukázalo, že struktura a chování dotčené skupiny společností, včetně okolností, které vedly k zahájení tohoto přezkumu, se pravděpodobně v dohledné době nezmění způsobem, který by zjištění tohoto přezkumu ovlivnil. Proto byl učiněn závěr, že se tyto změny považují za trvalé a že zachování současné výše opatření již není pro vyrovnání účinků dumpingu dostačující.

(61)

S ohledem na zjištění zvýšeného dumpingu a trvalé povahy změněných okolností se má za to, že stávající opatření již nedostačují k vyrovnání účinku dumpingu, který je příčinou újmy. Opatření zavedená prováděcím nařízením (EU) č. 492/2010 na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z ČLR by proto měla být pro GT Enterprise změněna, stejné clo by mělo být uvaleno na ostatní vyvážející výrobce ve skupině a uvedené nařízení by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(62)

V tomto přezkumu není možné stanovit žádné individuální rozpětí újmy, protože se omezil na posouzení dumpingu v případě GT Enterprise a jejích společností ve spojení v rámci dotčené skupiny. Proto bylo dumpingové rozpětí zjištěné v tomto přezkumu porovnáno s rozpětím újmy zjištěném v původním šetření. Jelikož rozpětí újmy zjištěné v původním šetření bylo vyšší než dumpingové rozpětí zjištěné v tomto přezkumu, mělo by být antidumpingové clo pro dotčenou skupinu společností uloženo na úrovni dumpingového rozpětí zjištěného v tomto přezkumu.

(63)

Pokud jde o podobu opatření, dospělo se k závěru, že změněné antidumpingové clo by mělo mít stejnou podobu jako cla uložená prováděcím nařízením (EU) č. 492/2010. K zajištění účinnosti opatření a odrazení od cenových manipulací bylo považováno za vhodné uložit cla ve formě zvláštní částky za kilogram. V důsledku toho by mělo antidumpingové clo na dovoz dotčeného výrobku vyráběného a prodávaného dotčenou skupinou společností na vývoz do Unie, vypočtené na základě dumpingového rozpětí zjištěného v tomto přezkumu a vyjádřené jako zvláštní částka za kilogram, činit 0,23 EUR za kilogram.

(64)

Dotčená skupina společností a ostatní dotčené strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno navrhnout změnu platných antidumpingových opatření.

(65)

Skupina Rainbow se ke konečným informacím, které jí byly poskytnuty, vyjádřila. Její námitky se týkaly zejména stažení podnětu v probíhajícím šetření týkajícím se dovozu cyklamátu pocházejícího z Čínské lidové republiky, které bylo omezené na dva čínské vyvážející výrobce, Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited a Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited (dále jen „skupina Fang Da“) (dále jen „souběžné řízení“) (7). Skupina tvrdila, že stažení podnětu v souběžném řízení by logicky a zákonně vedlo též ke zrušení antidumpingových opatření uplatňovaných vůči ostatním výrobcům v ČLR, nebo přinejmenším k zastavení tohoto přezkumu v případě skupiny Rainbow.

(66)

Požadovala zrušení antidumpingových opatření, která byla uložena prováděcím nařízením (EU) č. 492/2010, přičemž argumentovala, že není-li zjištěno, že je dovoz společnosti Fang Da dumpingový nebo že způsobuje újmu, opravňuje zásada nediskriminace obsažená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení ke zrušení uložených antidumpingových opatření. Na podporu svého tvrzení se odkazovala na předchozí nařízení Rady, kde byly souběžné prozatímní přezkumy týkající se dovozu z určitých zemí zastaveny, aniž byla uložena opatření z důvodu neuložení opatření v antidumpingových řízeních týkajících se dovozu téhož výrobku z jiných zemí (velké hliníkové elektrolytické katalyzátory (8), ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli (9)). Je však třeba připomenout, že v uvedených případech se jednalo o šetření týkající se několika zemí a že zásada nediskriminace byla uplatňována vůči dovozu z různých zemí. Důvodem pro zrušení opatření pro některé země v těchto případech (velké hliníkové elektrolytické katalyzátory, ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli) bylo ostatně to, že opatření týkajcíí se jiných zemí nebyla uložena v důsledku toho, že Rada nepřijala daný návrh ve stanovené lhůtě. A tak ačkoli bylo skutečně shledáno, že v daných případech je řízení týkající se antidumpingových opatření v souběžných řízeních třeba zastavit, aby byla dodržena zásada nediskriminace, nejsou uvedené případy pro tento přezkum relevantní. Další odkaz na přístup, který byl použit v případě glutamátu sodného (10), se týká případu, kdy žadatel hodlal stáhnout podnět týkající se dovozu z Brazílie, ačkoli byl u tohoto dovozu zjištěn dumping. Zde bylo navrženo, aby žádost o stažení nebyla přijata, neboť se dospělo k závěru, že v případě neexistence opatření vůči Brazílii by opatření vůči ostatním zemím byla diskriminační.

(67)

Obě situace jsou navíc dost odlišné. V souběžném řízení byl podnět stažen a dospělo se k závěru, že zrušení opatření není v rozporu se zájmem Unie. V tomto přezkumu byla žádost ponechána a bylo zjištěno, že se dumping ze strany skupiny Rainbow zvýšil. Zvýšení cla pro uvedenou skupinu tudíž nepředstavuje diskriminaci.

(68)

Skupina Rainbow rovněž požadovala, že v důsledku stažení podnětu by měl být zastaven tento přezkum skupiny Rainbow, neboť obě řízení byla zahájena na základě stejného podání, týkala se stejného období šetření a žadatel v podnětu z praktických důvodů skupinu Fang Da uváděl společně se skupinou Rainbow.

(69)

Tvrdila, že ačkoli jsou šetření vůči skupině Fang Da zahájena podle článku 5 základního nařízení, šetření týkající se dovozu skupiny Fang Da a prozatímní přezkum týkající se dovozu skupiny Rainbow byly z právního hlediska i z praktických důvodů v zásadě stejným řízením. Navíc uvedla, že v důsledku odlišení řízení a šetření byla skupina Fang Da na základě čl. 9 odst. 3 základního nařízení ve skutečnosti nadále předmětem řízení, ačkoli se na ni v návaznosti na původní šetření vztahovala nulová celní sazba. Z tohoto důvodu by stažení podnětu týkajícího se dovozu skupiny Fang Da měo, z pohledu skupiny Rainbow, vést rovněž k zastavení tohoto přezkumu.

(70)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že podání, které předložil žadatel, bylo jak podnětem k šetření na základě článku 5 základního nařízení, tak žádostí o tento prozatímní přezkum na základě čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Podání rovněž obsahovalo dostatečné důkazy odůvodňující zahájení dvou různých řízení. Komise také šetření podle článku 5 a prozatímní přezkum zahájila prostřednictvím dvou samostatných oznámení o zahájení. Antidumpingové šetření na základě článku 5 základního nařízení a prozatímní přezkum na základě čl. 11 odst. 3 základního nařízení jsou tudíž dvě různá řízení.

(71)

Skupina Rainbow předložila ještě další argumenty, které by mohly být důvodem pro stažení podnětu. Tato tvrzení nebylo vzhledem k jejich hypotetičnosti a irelevantnosti možné vzít v úvahu, a byla proto zamítnuta.

(72)

Skupina Rainbow dále tvrdila, že Komise zjevně porušila její právo na vyjádření připomínek ke konečným informacím ve lhůtě deseti dnů, neboť nedůvěrná verze dopisu o stažení podnětu jí byla poskytnuta sedm dní před lhůtou pro podání připomínek.

(73)

Jak je vysvětleno v 70. bodě odůvodnění, šetření podle článku 5, v rámci kterého skupina Rainbow obdržela dopis s informacemi o stažení podnětu, je řízení odlišné od tohoto přezkumu. Skupina Rainbow působila v přezkumu podle článku 5 jako zúčastněná strana a stažení podnětu jí bylo oznámeno pouze na základě tohoto důvodu. Uvedené oznámení nebylo součástí konečných informací v rámci tohoto přezkumu. Skupina Rainbow měla třicet dní na to, aby se vyjádřila ke konečným informacím o tomto řízení. Její právo na dostatečnou dobu k vyjádření připomínek tudíž nebylo porušeno.

(74)

Nebyly předloženy žádné připomínky, které by změnily výše uvedený závěr,