1.

Musí být článek 2, čl. 6 odst. 1 a 3, jakož i čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie vykládány v tom smyslu, že je narušena nezávislost soudu zrušeného přijatou novelou zakona za sadebnata vlast (zákon o organizaci soudů) (DV č. 32/26. dubna 2022, s účinností od 27. července 2022), přičemž soudy musí až do tohoto okamžiku a i poté pokračovat v projednávání věcí, ve kterých se již konala předběžná jednání, pokud je zrušení soudu odůvodněno tím, že je tak zaručena ústavní zásada nezávislosti soudnictví a ochrana ústavních práv občanů, ale není řádně prokázáno, jaké skutečnosti odůvodňují závěr, že tyto zásady byly porušeny?

2.

Musí být výše uvedená ustanovení unijního práva vykládána v tom smyslu, že brání takovým vnitrostátním pravidlům, jako jsou pravidla uvedená v zákoně o změně a doplnění zákona o organizaci soudů (DV č. 32/26. dubna 2022), která z výše uvedených důvodů vedou k úplnému zrušení nezávislého soudního orgánu v Bulharsku (specializovaný trestní soud) a k přeložení soudců (včetně soudce soudního kolegia, který rozhoduje v konkrétní trestní věci) z tohoto soudu na jiné soudy, ale ukládají těmto soudcům povinnost, aby nadále projednávali věci, které byly u zrušeného soudu zahájeny a jejichž projednávání již probíhá?

3.

V případě kladné odpovědi, jaké procesní úkony by měli – i s ohledem na přednost unijního práva – provést soudci právě zrušených soudů ve věcech zrušeného soudu (které jsou ze zákona povinni dokončit), a to i s ohledem na svou povinnost pečlivě zkoumat, zda se v těchto věcech sami vyloučí z projednávání a rozhodování věci? Jaké důsledky by to mělo pro procesní rozhodnutí právě zrušeného soudu ve věcech, které musí být dokončeny, a pro konečná rozhodnutí v těchto věcech?