EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62020CA0024

Věc C-24/20: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 22. listopadu 2022 – Evropská komise v. Rada Evropské unie („Žaloba na neplatnost – Rozhodnutí (EU) 2019/1754 – Přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních – Článek 3 odst. 1 SFEU – Výlučná pravomoc Unie – Článek 207 SFEU – Společná obchodní politika – Obchodní aspekty duševního vlastnictví – Článek 218 odst. 6 SFEU – Právo iniciativy Evropské komise – Změna návrhu Komise Radou Evropské unie – Článek 293 odst. 1 SFEU – Použitelnost – Článek 4 odst. 3, čl. 13 odst. 2 a čl. 17 odst. 2 SEU – Článek 2 odst. 1 SFEU – Zásady svěření pravomocí, institucionální rovnováhy a loajální spolupráce“)

Úř. věst. C 24, 23.1.2023, p. 2–3 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

23.1.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 24/2


Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 22. listopadu 2022 – Evropská komise v. Rada Evropské unie

(Věc C-24/20) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Rozhodnutí (EU) 2019/1754 - Přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních - Článek 3 odst. 1 SFEU - Výlučná pravomoc Unie - Článek 207 SFEU - Společná obchodní politika - Obchodní aspekty duševního vlastnictví - Článek 218 odst. 6 SFEU - Právo iniciativy Evropské komise - Změna návrhu Komise Radou Evropské unie - Článek 293 odst. 1 SFEU - Použitelnost - Článek 4 odst. 3, čl. 13 odst. 2 a čl. 17 odst. 2 SEU - Článek 2 odst. 1 SFEU - Zásady svěření pravomocí, institucionální rovnováhy a loajální spolupráce“)

(2023/C 24/02)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: původně F. Castillo de la Torre, I. Naglis a J. Norris, poté F. Castillo de la Torre, M. Konstantinidis a J. Norris, zmocněnci)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. Antoniadis, M. Balta a A.-L. Meyer, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Belgické království (zástupkyně: M. Jacobs, C. Pochet a M. Van Regemorter, zmocněnkyně), Česká republika (zástupci: K. Najmanová, H. Pešková, M. Smolek a J. Vláčil, zmocněnci), Řecká republika (zástupci: K. Boskovits a M. Tassopoulou, zmocněnci), Francouzská republika (zástupci: G. Bain, J.-L. Carré, A.-L. Desjonquères a T. Stéhelin, zmocněnci), Chotvatská republika (zástupkyně: G. Vidović Mesarek, zmocněnkyně), Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnkyně, ve spolupráci s P. Gentilim, avvocato dello Stato), Maďarsko (zástupci: M. Z. Fehér a K. Szíjjártó, zmocněnci), Nizozemské království (zástupci: M. K. Bulterman a J. Langer, zmocněnci), Rakouská republika (zástupci: A. Posch, E. Samoilova, J. Schmoll, zmocněnci a H. Tichy), Portugalská republika (zástupci: původně P. Barros da Costa, L. Inez Fernandes, J. P. Palha a R. Solnado Cruz, zmocněnci, poté P. Barros da Costa, J. P. Palha a R. Solnado Cruz, zmocněnci)

Výrok

1.

Článek 3 a – v rozsahu, v němž obsahuje odkazy na členské státy – článek 4 rozhodnutí Rady (EU) 2019/1754 ze dne 7. října 2019 o přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních se zrušují.

2.

Účinky zrušených částí rozhodnutí 2019/1754 se zachovávají pouze v rozsahu, v němž se týkají členských států, které ke dni vyhlášení tohoto rozsudku již využily zmocnění, upraveného v článku 3 tohoto rozhodnutí, ratifikovat Ženevský akt Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních nebo k němu přistoupit společně s Evropskou unií, a to až do okamžiku, kdy v přiměřené lhůtě nepřesahující šest měsíců od tohoto data vstoupí v platnost nové rozhodnutí Rady Evropské unie.

3.

Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení.

4.

Belgické království, Česká republika, Řecká republika, Francouzská republika, Chorvatská republika, Italská republika, Maďarsko, Nizozemské království, Rakouská republika a Portugalská republika ponesou vlastní náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 77, 9.3.2020.


Top