52021AE5387

Ten dokument pochodzi ze strony internetowej EUR-Lex

EUROPA
EUR-Lex strona główna
EUR-Lex - 52021AE5387 - PL

Pomoc

Jak wyszukiwać?

Więcej opcji wyszukiwania znajdziesz Wyszukiwanie zaawansowane

Dokument 52021AE5387

Pomoc

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roce mládeže 2022 [COM(2021) 634 final – 2021/0328 (COD)]

EESC 2021/05387

Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 122–126 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Dziennik Urzędowy

6.4.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 152/122

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roce mládeže 2022

[COM(2021) 634 final – 2021/0328 (COD)]

(2022/C 152/20)

Hlavní zpravodaj:

Michael MCLOUGHLIN

Žádost o vypracování stanoviska	Rada Evropské unie, 21. 10. 2021 Evropský parlament, 21. 10. 2021
Právní základ	čl. 165 odst. 4 a čl. 166 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato na plenárním zasedání	8. 12. 2021
Plenární zasedání č.	565
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	201/0/1

1. Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor vítá vyhlášení roku 2022 Evropským rokem mládeže. Velmi vítaná je rovněž skutečnost, že tento rok zapadá do kontextu evropského pilíře sociálních práv a rozpravy o oživení po pandemii.

1.2.

EHSV je připraven hrát v Evropském roce mládeže vedoucí úlohu a stavět při tom na svých úspěšných iniciativách, jako je akce „Vaše Evropa, váš názor“ nebo kulaté stoly mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti. EHSV má jedinečné postavení, aby usnadnil zapojení mládežnických sítí.

1.3.

Je třeba vypracovat pro Evropský rok mládeže jasné ukazatele a politické cíle. Ty by se měly zaměřit na dopad na politiky a meziodvětvovou práci nad rámec organizovaných činností.

1.4.

EHSV je znepokojen, neboť se zdá, že agenda Evropského roku mládeže je velmi plná a priorit velmi mnoho. Výbor se domnívá, že jednoduché priority by byly prospěšné všem zainteresovaným stranám.

1.5.

Jsou-li hlavním obsahem Evropského roku mládeže propagační činnosti, mělo by to být jasné ve veškeré komunikaci, zejména s mladými lidmi.

1.6.

Evropský rok mládeže musí přispět ke strategii EU pro mládež jasnými plány a angažovaností, zejména s ohledem na meziodvětvový rozměr této strategie.

1.7.

V rámci tohoto roku je třeba zajistit, aby byly zahrnuty skupiny, které je obtížnější oslovit. V případě potřeby by k tomu měly být použity skupinové a zeměpisné ukazatele.

1.8.

Pokud jde o rozpočet, má EHSV za to, že je třeba zvýšit ambice. Vzhledem k tomu, že mladí lidé v EU čelí kritické situaci, je třeba vyčlenit určité zdroje nad rámec stávajících programů pro národní rady mládeže a mládežnické organizace.

1.9.

EHSV se domnívá, že je zapotřebí vyčlenit celkem 10 milionů EUR a další 2 miliony EUR na koordinaci na vnitrostátní úrovni. Velký význam má také Evropské fórum mládeže a jeho členové. Tyto finanční prostředky by mohly být dále rozdělovány prostřednictvím národních rad mládeže.

1.10.

Vítány by byly místní aliance vytvořené u příležitosti Evropského roku mládeže na úrovni členských států. Zde by mohl hrát úlohu i EHSV.

1.11.

Stejně tak je vítaná plánovaná činnost v oblasti vnějších vztahů a spolupráce s ESVČ, a to během Evropského roku mládeže i po něm. Poměrně dobře rozvinuté evropské politiky v oblasti mládeže mohou hrát důležitou úlohu v našem sousedství i mimo něj.

2. Shrnutí návrhu

2.1.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve svém projevu o stavu Unie dne 15. září oznámila, že Komise navrhne vyhlásit rok 2022 Evropským rokem mládeže. Po části věnované dopadům onemocnění COVID-19 v Evropě, se předsedkyně Komise zaměřila na rok 2022 a na potřebu obnovy po pandemii. Inspirovalo ji to, jak jsou mladí lidé aktivní v otázkách klimatu a jak zdůrazňují solidaritu a odhodlání pokračovat ve svém úsilí o lepší budoucnost.

2.2.

Část specificky věnovaná mládeži byla zasazena do kontextu sociálnětržního hospodářství a evropského pilíře sociálních práv. V projevu byla pak také zmíněna nová iniciativa GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování ALMA, jež se zaměřuje na mladé lidi, kteří nemají zaměstnání ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Projev rovněž propojil návrh s Konferencí o budoucnosti Evropy:

„A my uděláme vše pro to, aby se mladí lidé aktivně zapojili do diskusí v rámci Konference o budoucnosti Evropy. Ve hře je jejich budoucnost, proto to musí být jejich i tato konference. A jak jsme již uvedli na začátku funkčního období, Komise bude připravena podniknout další kroky k řešení otázek, na nichž se tato konference dohodne.“

Ursula von der Leyen, Projev o stavu Unie, 15. září 2021

2.3.

Komise zveřejnila svůj návrh 14. října. Cílem Evropského roku mládeže je podle něj „posílit snahy Unie, členských států a regionálních a místních orgánů o uznání, podporu a zapojení mladých lidí s ohledem na situaci po pandemii“. Dále jsou stanoveny tři způsoby, jak jej dosáhnout, a sice kombinací toho, „jak ekologická a digitální transformace nabízejí novou perspektivu pro budoucnost a také příležitosti, jak omezit negativní dopad pandemie na mladé lidi a společnost jako celek“, zapojení všech mladých lidí, „aby se stali aktivními a angažovanými občany, jakož i aktéry změn“, a „propagace příležitostí [pro mladé lidi] s cílem podpořit jejich osobní, sociální a profesní rozvoj v ekologičtějším, digitálnějším a inkluzivnějším světě“.

2.4.

Návrh odkazuje na řadu oblastí politiky a programů financování, které jsou v tomto směru relevantní a mohou Evropský rok mládeže podpořit. K těmto opatřením patří: posílené záruky pro mladé lidi; program Erasmus+; Evropský sbor solidarity; iniciativa ALMA (Aim, Learn, Master, Achieve – stanovit si cíl, učit se, osvojit si dovednost, dosáhnout cíle); Strategie EU pro mládež; evropské cíle v oblasti mládeže; Evropský prostor vzdělávání; Evropský klimatický pakt; aktualizovaný akční plán digitálního vzdělávání; iniciativa HealthyLifestyle4all; Evropská agenda dovedností; Evropský sociální fond plus; Kreativní Evropa; Horizont Evropa; program Občané, rovnost, práva a hodnoty; Azylový, migrační a integrační fond; program Spravedlnost; Evropský fond pro regionální rozvoj; Evropský námořní a rybářský fond; Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova.

2.5.

Plánuje se, že klíčovou úlohu při podpoře činností v rámci Evropského roku mládeže, budou mít fondy, jež se zaměřují především na oblast mládeže, např. Erasmus+ a Evropský sbor solidarity. Tyto dva fondy rovněž oslaví – v uvedeném pořadí – 35, respektive 5 let existence. Členské státy mají za úkol jmenovat národní koordinátory odpovědné za organizaci jejich účasti na Evropském roce mládeže. Koordinaci na úrovni EU pak bude zajišťovat Komise.

2.6.

Článek 3 legislativního návrhu stanoví sedm možných druhů činnosti plánovaných pro Evropský rok mládeže, mimo jiné konference, akce a iniciativy na podporu účasti mládeže. Tyto činnosti umožňují mladým lidem oslovit tvůrce politik a umožňují rovněž shromažďování nápadů participativními metodami, informační, vzdělávací a osvětové kampaně, vytvoření prostoru pro výměnu názorů o tom, jak v podnikatelském duchu přeměnit výzvy na příležitosti, provádění studií a výzkumu o situaci mladých lidí v EU a propagaci programů, finančních příležitostí, projektů, akcí a sítí s významem pro mládež, a to i pomocí sociálních médií a online komunit.

2.7.

V říjnu byl zahájen průzkum GŘ EAC týkající se Evropského roku mládeže, zaměřený na mladé lidi. Byli již rovněž jmenováni národní koordinátoři.

3. Obecné připomínky

3.1.

Návrh správně poukazuje na obrovský dopad pandemie COVID-19 na mladé lidi, což je třeba vzít pozorně na vědomí. Účelem není postavit jednu skupinu proti druhé, nýbrž pouze zajistit, aby lidé chápali, že dopady na mladé lidi mohou být dlouhodobé a že činitelé s rozhodovací pravomocí nesou odpovědnost za to, aby se řešily.

3.2.

Návrh obsahuje velký počet závazků a odkazů na jiné iniciativy, rozpočty a oblasti politiky. Ve většině ohledů je to vítáno. Je to rovněž odrazem meziodvětvové povahy této oblasti politiky a strategie EU pro mládež. Stejně tak je však důležité, aby byl návrh jasný a cílený. Méně je někdy více a mohly by vyvstat obavy, že dlouhý seznam oblastí politiky a sdílených odpovědností může zastínit jasné zaměření na výsledky, odpovědnost a přínosy.

3.3.

Z návrhu je zřejmé, že Evropský rok mládeže spočívá v první řadě v propagační činnosti a akcích. To je třeba říci jasně. Ačkoli si lze představit, že tyto činnosti a akce ovlivní politiku nebo vyzdvihnou příležitosti pro politické podněty, návrh jako takový neobsahuje žádné politické závazky.

3.4.

Z návrhu je jasné, že veškeré významné finanční prostředky na iniciativy budou ve skutečnosti pocházet ze stávajících zdrojů, přičemž hlavní oblastí zájmu se zdá být program Erasmus+. Je-li tomu tak, je i v tomto případě třeba, aby to bylo vyjádřeno jasně. Podobně mají-li národní agentury pro program Erasmus+ upřednostňovat činnosti související s Evropským rokem mládeže, budou potřebovat jasné informace, podporu a vedení. Nové iniciativy zaměřené na účast mladých lidí v programu Erasmus+ mohou být pro tyto činnosti vhodné, ale i zde bude nutné, aby žadatelé v členských státech byli řádně připraveni a informováni. Opět je třeba zdůraznit, že ve všech propagačních materiálech a v rámci dalších aktivit musí být jasné, že Evropský rok mládeže z velké části čerpá ze stávajících zdrojů. Takováto upřímnost má při práci s mladými lidmi zásadní význam.

3.5.

Bude taktéž důležité zajistit, aby pro jednotlivé činnosti byly jako další zdroje plně k dispozici také rozpočtové položky z příslušných generálních ředitelství s tím, že i tyto rozpočtové subjekty věnují odpovídající úsilí propagaci a prosazování tohoto záměru. To je obzvláště potřebné vzhledem k meziodvětvové povaze mládeže coby problematice a k významu, který je této otázce přikládán ve strategii EU pro mládež. Samozřejmě by tímto způsobem také bylo poskytnuto více zdrojů na činnosti, bylo by zajištěno propojení s dalšími oblastmi politiky a byly by osloveny nové skupiny mladých lidí, potenciálně včetně těch, které je obtížnější oslovit.

3.6.

Zásadní význam pro úspěch Evropského roku mládeže bude mít koordinační činnost. V tomto ohledu je zapotřebí větší zapojení občanské společnosti a posílení úlohy mládežnických organizací na úrovni členských států, na místní úrovni i na úrovni evropské. Národní rady mládeže a další významné mládežnické organizace by měly být rovnocennými partnery ve skupině národních koordinátorů, která se podílí jak na spoluutváření, tak na provádění Evropského roku mládeže, a měly by být při plnění této funkce podporovány. Uznána by měla být taktéž úloha Evropského fóra mládeže coby klíčového partnera ve skupině zainteresovaných stran.

3.7.

Hlavním politickým závazkem EU v oblasti mládeže je evropská strategie pro mládež. Také ona obsahuje významný a vítaný závazek k meziodvětvovému rozměru mládeže coby politické otázce. To má zásadní význam pro dosažení pokroku v celé řadě politik ve prospěch mladých lidí, ať už jde o politiku v oblasti zaměstnanosti, životního prostředí nebo vzdělávání a odborné přípravy. Je tedy nezbytné navázat Evropský rok mládeže těsněji na strategii EU pro mládež a zejména na meziodvětvový rozměr politiky v oblasti mládeže. V návrhu je to sice jasně stanoveno, ale bude rovněž důležité, aby svým dílem přispěla všechna odvětví a aby plnila svou úlohu, pokud jde o monitorování a dohled.

3.8.

Je třeba pokračovat v práci ve všech segmentech politiky v oblasti mládeže a v souvisejících meziodvětvových oblastech, a to s cílem zajistit co nejvyšší míru zapojení těch, které je nejobtížnější oslovit. To by mělo být součástí monitorování v souvislosti s Evropským rokem mládeže, přičemž mohou existovat metody, jak upřednostnit určité skupiny, nebo dokonce znevýhodněné oblasti, aby se zajistilo, že odtud vychází dostatek činností. Vítaný je zde i odkaz na iniciativu ALMA, stejně jako důraz na mladé lidi, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), ačkoli je v tomto směru stále zapotřebí více informací.

3.9.

Vedle zaměření na činnosti a akce je třeba se soustředit také na výsledky. K tomu budou zapotřebí ukazatele s dosahem nad rámec těchto činností. Má-li být výsledkem, že budou vyslyšeny názory mladých lidí, musí být tyto ukazatele schopny tento parametr vykázat. Jelikož se v návrhu často vyskytují pojmy uznání, podpora a zapojení, mohly by dobrý rámec pro tyto ukazatele poskytnout právě ony. Nejdůležitější je, aby šly nad rámec pouhých výstupů činností a akcí a zaměřily se na jejich výsledky.

3.10.

Naplnění očekávání spojených s Evropským rokem mládeže bude z velké části záviset na činnosti na úrovni členských států, avšak vnitrostátní orgány jsou v extrémní časové tísni. Stejně tak otázka financování se bude řešit až v dost pokročilých fázích, vnitrostátní orgány jsou nevyhnutelně velmi zaneprázdněné a existují také značné rozdíly v politikách v oblasti mládeže, jak v rámci své práce konstatuje GŘ EAC. Všechny tyto faktory budou pro realizaci Evropského roku mládeže představovat určité výzvy.

3.11.

Celkově je rozpočet ve výši 8 milionů EUR stanovený v návrhu příliš nízký, i pokud vezmeme v potaz pouze opatření na úrovni EU. Aby měl Evropský rok mládeže nějaký dopad a stimuloval maximální podporu a účast, musí být poskytnuty určité zdroje na vnitrostátní činnosti nebo na koordinaci. EHSV se domnívá, že je zapotřebí vyčlenit celkem 10 milionů EUR a další 2 miliony EUR na koordinaci na vnitrostátní úrovni.

4. Konkrétní připomínky

4.1.

Návrh vyhlásit rok 2022 Evropským rokem mládeže byl vypracován závodním tempem. Podle našeho názoru nejde o optimální způsob, jak připravovat takovéto návrhy, jakkoli jsou vítány. Vytvoření koncepce Evropského sboru solidarity v roce 2016 bylo stejně tak spojeno s projevem o stavu Unie. Z toho plyne nebezpečí, že pro důležité iniciativy týkající se mládeže budou typičtější vysoce sledovaná politická oznámení než dlouhodobý systematický rozvoj. Takovýto krok by mohl prohloubit cynismus mezi mladými lidmi. Stejně tak trpí tímto uspěchaným přístupem i legislativní proces.

4.2.

Ačkoli se jedná o oficiální dokument, je jazyk návrhu místy poněkud složitý a má daleko k jednoduchému vyjadřování, jímž bychom se rádi obraceli k mladým lidem nebo vlastně k veřejnosti jako takové.

4.3.

Pokud jde o monitorování a dohled v souvislosti s Evropským rokem mládeže, musí Komise zajistit zapojení mladých lidí a mládežnických organizací na celostátní a na nižší než regionální úrovni všude tam, kde je to vhodné. Víme, že politiky v oblasti mládeže jsou nestejnorodé a přístupy k těmto otázkám se v jednotlivých členských státech stále liší. Je tedy nanejvýš důležité, aby uvedené zapojení mladých lidí a mládežnických organizací zajistila Komise.

4.4.

Velice vítaná jsou ustanovení o evropských cílech v oblasti mládeže, která udávají velmi konkrétní oblasti na základě účasti mládeže. Mimoto dobře ilustrují meziodvětvovou povahu potřeb a ambicí mladých lidí.

4.5.

Vítaná jsou i ustanovení týkající se digitálních otázek, obzvláště proto, že populární označení mladých lidí za digitální generaci, je opravdu až příliš zjednodušené. Zejména během pandemie COVID-19 se ukázalo, že tyto kompetence nemají všichni a především že to, jak mladí lidé přistupují k obsahu prostřednictvím telefonu, se velmi liší od dovedností a kompetencí potřebných pro on-line učení. Mnohé z těchto kompetencí nejsou technologické, ale sociální, a stanovisko EHSV Smíšené učení (1) varovalo před přílišným spoléháním na čas strávený před obrazovkou a činnosti vykonávané on-line. Mezi mladými lidmi a v oblasti práce s mládeží existuje solidní tradice venkovních aktivit a činností v oblasti životního prostředí, kterou je rovněž třeba podporovat a povzbuzovat.

4.6.

Cennou příležitost pro zapojení mladých lidí nabízí akční plán pro mládež související s nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a s vnější činností. Tento akční plán je velmi vítán. EHSV v této věci očekává návrh komisařky Urpilainen. Bude velmi důležité zajistit, aby se do takového akčního plánu výrazně zapojila občanská společnost a mládežnické organizace. Evropský model práce s mládeží se má před světem čím pochlubit a měl by mít prominentnější místo v našich vnějších vztazích.

4.7.

Trvale důležitou součástí politiky mládeže je mobilita, která rovněž představuje ústřední prvek programu Erasmus+. Je přirozené, aby byla důležitou součástí návrhu týkajícího se Evropského roku mládeže. Musíme však vždy myslet na to, že mladí lidé mohou mobilitu někdy vnímat negativně, zejména pokud je nedobrovolná nebo nucená, jak tomu stále může být v chudších regionech nebo oblastech trpících „odlivem mozků“.

4.8.

Myšlenka opatření, které se „konkrétně zaměřuje na posílení hlasu mladých lidí na evropské úrovni“ je samozřejmě velmi vítaná a všechny instituce musí názory mladých lidí dále rozvíjet ve svých politických návrzích. I zde se jedná o prvek, který by mohl dobře fungovat jako zastřešující cíl nebo žádoucí výstup Evropského roku mládeže.

4.9.

Ustanovení zaměřená na provádění jsou sice pozitivní, ale bylo by vhodné, aby obsahovala jasnější ukazatele, zejména pokud jde o dopad na politiku a programy v této oblasti i po uplynutí Evropského roku mládeže a o meziodvětvové aspekty.

4.10.

Pozitivní a vítaná jsou i ustanovení o Evropském programu práce s mládeží, i jimi se však navyšuje počet iniciativ a politických priorit v návrhu, zejména pak v legislativním textu. I v tomto případě může vyvstat obava z přehlcení kvůli zahrnutí tolika politických oblastí a priorit, nehledě na potřebu meziodvětvové práce.

4.11.

Článek 3 legislativního textu je dobrým shrnutím toho, co je zamýšleno, a znovu objasňuje koncepci Evropského roku mládeže. Ve finančním výkazu jsou evropské roky označeny za „prostředky k zvyšování informovanosti“, čímž je tento aspekt znovu zdůrazněn.

4.12.

Z finančních tabulek podle všeho vyplývá, že nejvýznamnějším poskytovatelem finančních prostředků pro veškeré činnosti by měl být program Erasmus+. Návrhy také zřejmě počítají s podporou na úrovni EU pro zaměstnance a se zdroji pro delegace a dodavatele, nikoli však pro mladé lidi nebo mládežnické organizace. Mimoto není zřejmé, kolik finančních prostředků by nakonec mohlo být z programu Erasmus+ poskytnuto.

5. Obecnější pohled na evropské roky

5.1.

Možná nastal čas, aby Komise a další orgány EU přezkoumaly koncepci „Evropský rok…“. Návrh odkazuje na předchozí evropské roky, jako byl Evropský rok pro rozvoj a Evropský rok občanů. Bývají vyhlašovány čas od času a bylo by vhodné usilovat o určitou souvztažnost, pokud jde o použití a účel této koncepce.

5.2.

Výbor ve svém stanovisku k Evropskému roku občanů (2) dospěl k závěru, že při přípravě evropských roků je nutný intenzivní dialog s občanskou společností a že jsou zapotřebí značné prostředky – více, než bylo navrženo. EHSV se vyslovil pro to, aby byl proces plánování a provádění co nejotevřenější a aby do něj byly na všech úrovních a ve všech stadiích stejně jako Výbor regionů a sám EHSV mezi jinými zapojeny i organizace reprezentující občanskou společnost, sociální partneři, celostátní i místní správní orgány.

5.3.

Výbor mimo to vyzval k zajištění transparentní a účinné koordinace evropského roku 2013 na všech úrovních a mezi všemi zúčastněnými aktéry, zejména co nejširším využitím možností řídících skupin a vytvořením účinných mechanismů pro výměnu zkušeností na vnitrostátní úrovni.

5.4.

Pokud jde o Evropský rok rozvoje, uvedl Výbor, že je rozhodující zabránit investování finančních prostředků do nákladných kampaní vedených agenturami pro styk s veřejností, nebo tyto služby omezit na absolutní minimum. Byla také zdůrazněna potřeba decentralizovaného přístupu. Pracovní skupiny na vnitrostátní úrovni by dle mínění Výboru měly připravit národní heslo, slogan nebo pozvánku na evropský rok, jež bude nejlépe odrážet situaci v daném členském státě. Činnost pracovních skupin spolu s podporou této činnosti by měly pokračovat i po skončení evropského roku. V pracovních skupinách by měla sehrát významnou úlohu organizovaná občanská společnost (3).

5.5.

EHSV vyzval k vypracování a zavedení specifických opatření, která by zabezpečila vazbu mezi různými tematickými roky a upevnění výsledků jejich konání. Výbor rovněž uvedl, že musí být nejen uskutečněny informační kampaně, ale také využity konkrétní a praktické činnosti a postupy připravené vedoucími činiteli ve spolupráci se zástupci společnosti, a že musí být vypracována monitorovací zpráva. Výbor podpořil poskytování zdrojů prostřednictvím zastoupení Evropské komise v členských státech (4).

V Bruselu dne 8. prosince 2021.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) SOC/701: Smíšené učení (Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 128).

(2) Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 137.

(3) Úř. věst. C 170, 5.6.2014, s. 98.

(4) Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 137.

Góra

Wybierz funkcje eksperymentalne, które chcesz wypróbować