Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Digitální transformace: příležitosti pro maloobchodní podniky a výhody pro evropské spotřebitele

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 152/01)

Zpravodaj:

Felipe MEDINA MARTÍN

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	18. 11. 2021
Přijato na plenárním zasedání	9. 12. 2021
Plenární zasedání č.	565
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	190/1/4

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá skutečnost, že v revizi průmyslové strategie pro Evropu, kterou nedávno předložila Evropská komise, je maloobchodní odvětví uznáno za strategický ekosystém evropského hospodářského oživení. EHSV se domnívá, že ekosystémový přístup poskytuje vhodný rámec, jenž zohledňuje jak složité vazby mezi odvětvími a podniky na jednotném trhu v daných hodnotových řetězcích, tak potřebu jejich podpory při úspěšném zavádění digitální transformace a přechodu k udržitelnosti a při přispívání ke strategii oživení. EHSV poukazuje na význam, rozmanitost a rozsah iniciativ, které maloobchodní podniky samy provádějí na podporu ekologické a digitální transformace prostřednictvím investic do nových technologií, a reagují tak na nové požadavky spotřebitelů a na jejich potřeby.

1.2

Evropský maloobchod jakožto největší soukromý zaměstnavatel v Evropě se nachází uprostřed digitální transformace, kterou pandemie COVID-19 výrazně urychlila. Digitální transformace zásadně mění maloobchodní modely, ale mění také interakci se zákazníky a nejúspěšnější podniky plynule integrují online a offline prostředí do více kanálů. EHSV konstatuje, že dvě třetiny maloobchodníků neprováděly před pandemií COVID-19 žádné online operace, a že pandemie ukázala, jak důležitá je strategie vícečetných kanálů pro přežití mnoha podniků, zejména – avšak nejen – malých a středních podniků (MSP).

1.3

EHSV zdůrazňuje, že jedním z hlavních problémů, s nimiž se maloobchod potýká, je absence rovných podmínek na internetu s obchodníky ze třetích zemí. To vytváří nekalou soutěž znevýhodňující obchodníky se sídlem v EU, kteří se řídí pravidly EU, jež vyžadují, aby byly výrobky prodávané spotřebitelům bezpečné a aby byla dodržována práva spotřebitelů.

1.4

EHSV souhlasí s tím, že je v Evropě zapotřebí solidní a ambiciózní digitální politika pro maloobchod, aby bylo možné využít příležitostí, které nabízejí digitální inovace pro posílení konkurenceschopnosti Evropy. Zohlednění ekologické transformace je pro maloobchod zároveň příležitostí, jak pomoci spotřebitelům přijímat udržitelnější rozhodnutí týkající se jejich spotřeby. EHSV zdůrazňuje, že skutečný jednotný trh a účinná a efektivní přeshraniční legislativa umožní maloobchodu a velkoobchodu reagovat na požadavky spotřebitelů a soutěžit v globálně konkurenceschopném, digitálnějším prostředí.

1.5

EHSV podporuje společné prohlášení evropského obchodního paktu, které vydali sociální partneři v maloobchodu a velkoobchodu s cílem pomoci tomuto odvětví zlepšit jeho dlouhodobou odolnost zavedením cílených podpůrných opatření a urychlením digitální a ekologické transformace, a uznává úlohu maloobchodních prodejen při udržování života v městských centrech a venkovských komunitách. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby zvážila způsoby, jak vytvořit integrovanou strategii pro oživení a průmysl, která bude vycházet z plánů na podporu oživení, bude zohledňovat vzájemně se posilující úlohu služeb a výroby při podpoře růstu a účinného fungování hospodářství EU a bude podporovat digitalizaci maloobchodu, se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky.

1.6

EHSV naléhavě vyzývá orgány EU a členské státy, aby přepracovaly opatření na podporu zaměstnanosti a dovedností a investovaly do souborů dovedností budoucích pracovníků v maloobchodu prostřednictvím lepšího odborného vzdělávání a přípravy, individuálních vzdělávacích účtů zaměřených na nová pracovní místa a podpory odvětví sociální ekonomiky, a aby podporovaly podniky tak, aby si mohly udržet velkou část své pracovní síly díky tomu, že ji proškolí v používání digitálních technologií. Ostatním může rekvalifikace umožnit přístup k pracovním příležitostem v jiných odvětvích. EHSV souhlasí s tím, že umělá inteligence (UI) a robotika rozšíří a zesílí vliv digitalizace hospodářství na trhy práce a že tyto obory mohou přispět k hospodářskému a sociálnímu pokroku.

2.   Úvod

2.1

Odvětví maloobchodu, které zahrnuje maloobchodní prodejny (B2C) a velkoobchodní společnosti (B2B), je největším soukromým zaměstnavatelem v Evropě. Zajišťuje sedminu pracovních míst a spadá pod něj čtvrtina evropských společností. Maloobchodníci a velkoobchodníci jsou spojovacím článkem mezi výrobci a 450 miliony spotřebitelů v Evropské unii.

2.2

Maloobchod je odvětvím, které se řídí poptávkou spotřebitelů. Jde o pestré odvětví online a kamenných obchodů, které prodávají potravinářské i nepotravinářské výrobky spotřebitelům a které se rychle začleňují do vícekanálového obchodního modelu pro spotřebitele. 99 % podniků v tomto odvětví jsou MSP, které se snaží najít své místo na jednotném trhu, přežít na vysoce konkurenčním trhu, nabízet flexibilitu pro inovace a experimenty a dělat to, co umí nejlépe: sloužit svým zákazníkům.

2.3

Evropský maloobchod se nachází uprostřed digitální transformace. Tu výrazně urychlila pandemie COVID-19. Mnoho spotřebitelů muselo začít nakupovat nepotravinářské výrobky online, protože prodejny byly zavřené. Obchody s potravinami zůstaly často otevřené, ale podléhaly přísným omezením, což vedlo k vysokým nákladům z důvodu nutnosti zajistit bezpečnost spotřebitelů a zaměstnanců. Mnozí maloobchodníci, kteří dříve internetový obchod neměli, museli začít nabízet své produkty online, aby tak mohli v době omezení volného pohybu osob znovu oslovit zákazníky. Pro MSP byly často jedinou možností, jak rychle vstoupit do virtuálního prostředí online tržiště, a očekává se, že tento trend v blízké budoucnosti ještě posílí.

2.4

Ekologická transformace je pro maloobchod zároveň příležitostí, neboť mu umožňuje přehodnotit obchodní modely, nabízet alternativní produkty a podporovat a motivovat lidi k udržitelnějšímu životnímu stylu. Reaguje na společenské změny a zároveň k nim přispívá. Vedle rostoucí poptávky spotřebitelů a regulačních orgánů po udržitelnějších alternativách je ekologická transformace příležitostí k přehodnocení způsobu, jímž společnost vytváří, vyrábí, prodává, používá a vyřazuje produkty.

3.   Digitální transformace

3.1

Digitální transformace zásadně mění maloobchodní modely: mění interakci se zákazníky, marketing, samotný dodavatelský řetězec, informace proudící v dodavatelském řetězci a řadu dalších věci. Maloobchod je tradičně distributorem produktů, ale stále více se stává směsí podpůrných služeb souvisejících s prodejem, předním tvůrcem a zpracovatelem údajů a významným uživatelem UI. To má zásadní význam pro to, aby bylo možné reagovat na poptávku spotřebitelů a poskytovat relevantnější personalizované nabídky.

3.2

Ačkoli mnozí stále mluví o online a offline prodejních kanálech, nejúspěšnější podniky plynule integrují online a offline prostředí do více kanálů, takže mohou spotřebitelům nabídnout jednotný nákupní proces. To přispívá k posílení hospodářské soutěže mezi různými obchodními modely a vytváří větší výběr a transparentnost pro spotřebitele, pracovní místa a růst.

3.3

Jednou z hlavních výzev, jimž maloobchod čelí, je absence rovných podmínek online s obchodníky ze třetích zemí. Některými z těchto problémů se již zabývají různé iniciativy Komise. Sdělovací prostředky pravidelně informují o tom, že výrobky pocházející ze zemí mimo EU a prodávané online obchodníky ze třetích zemí nejsou v souladu s pravidly EU, nebo jsou dokonce nebezpečné. To vytváří nekalou soutěž znevýhodňující obchodníky se sídlem v EU, kteří se řídí pravidly EU, jež vyžadují, aby byly výrobky prodávané spotřebitelům bezpečné a aby byla dodržována práva spotřebitelů. Tento problém ještě zhoršuje nedostatečný dozor nad trhem a nedostatečné celní kontroly, k nimž přistupují vysoké náklady pro obchodníky, kteří dodržují právní předpisy. Pro spotřebitele je obtížné odolat pokušení nižších cen. Studie z roku 2020 ukazuje, že téměř 70 % spotřebitelů v EU, kteří nakupují přeshraničně, nakoupilo výrobky prodávané v Číně, přičemž v roce 2014 to bylo přibližně 15 % (1).

3.4

Maloobchodníci i velkoobchodníci inovují, přizpůsobují se a experimentují s cílem prozkoumat nové produkty, služby a obchodní modely, a udržet tak krok s poptávkou zákazníků. Více než dvě třetiny maloobchodníků neprováděly před pandemií COVID-19 žádné online operace. Pandemie ukázala, jak důležité jsou pro přežití mnoha podniků, zejména – avšak nejen – maloobchodníků a velkoobchodníků z řad MSP, vícečetné kanály.

3.5

Digitální inovace zvyšují konkurenceschopnost Evropy v celosvětovém měřítku. Polovina evropských zákazníků již nakupuje online, přičemž utratí 424 miliard EUR ročně (2), ale podíl nákupů online se značně liší podle druhu výrobku: jen 15 % zákazníků v současnosti nakupuje přes hranice a jen 7 % MSP prodává mimo svou vlastní zemi. V Evropě je pro toto odvětví zapotřebí pevná a ambiciózní digitální politika, aby bylo možné tyto příležitostí využít a zajistit, že do tohoto procesu budou zapojeny všechny společnosti, že se zlepší pracovní podmínky jejich zaměstnanců a že spotřebitelé budou vnímat jasný přínos procesu maloobchodní digitalizace v celé Evropě, přičemž zůstane zachována vysoká úroveň ochrany spotřebitele ve všech prodejních kanálech.

4.   Ekologická transformace

4.1

Koronavirová krize odhalila zvýšenou poptávku spotřebitelů po udržitelných produktech a způsobech podnikání. Maloobchodníci a velkoobchodníci působili jako zásadní spojení s konečnými spotřebiteli, když hráli klíčovou úlohu při předvídání a podpoře poptávky po více udržitelných, recyklovatelných a/nebo opakovaně použitelných výrobcích a baleních. Maloobchodníci a velkoobchodníci již řadu let podporují udržitelnou spotřebu a snižování emisí CO2 ve svém provozu a ve svých dodavatelských řetězcích. V odvětví s vysokými fixními náklady a nízkými maržemi se však při stimulaci této transformace potýkají s problémy.

4.2

Maloobchod významně přispívá ke sběru a recyklaci odpadu. Systémy rozšířené odpovědnosti výrobců jsou založeny na objemu daného toku odpadu, který společnosti uvádí na trh, na kterém jsou přítomny. Tato odpovědnost však není úplně jasná, pokud výrobky na trh EU uvádějí obchodníci, kteří nejsou v EU fyzicky usazeni, nebo pokud tak činí spotřebitelé přímým dovozem. Odpad z výrobků vstupující do toku odpadu je v těchto případech recyklován nebo odstraňován na náklady evropských maloobchodníků. Týká se to i odpadu vytvářeného provozovateli ze třetích zemí, kteří neplatí nic. Je třeba posílit spolupráci mezi systémy nakládání s OEEZ (odpadní elektrická a elektronická zařízení) a online prodejci usazenými mimo EU, jakož i kroky k informování těchto společností o jejich povinnostech v rámci systémů rozšířené odpovědnosti výrobců. Zásadní význam pro zvýšení transparentnosti účinků nakupování online má rovněž informovanost spotřebitelů o recyklačních procesech a nákladech.

5.   Dovednosti

5.1

EHSV podporuje společné prohlášení ze dne 8. dubna (3) na podporu evropského obchodního paktu, které vydali sociální partneři v maloobchodu a velkoobchodu – UNI-Europa a EuroCommerce. To zdůraznilo bezprecedentní dopad krize COVID-19 na životaschopnost maloobchodníků a velkoobchodníků a odolnost jejich pracovní síly. Tradice sociálního partnerství a rozšíření individuálně uzpůsobených pracovních režimů v tomto odvětví, často prostřednictvím kolektivních smluv, umožnily společnostem účinně se vypořádat s náhlou a radikální nutností přizpůsobit se „novému normálnímu stavu“. Sociální partneři navrhli orgánům EU a vládním orgánům vytvoření „evropského obchodního paktu“, který by měl tomuto odvětví pomoci zlepšit jeho dlouhodobou odolnost prostřednictvím cílených podpůrných opatření a urychlením digitální a ekologické transformace.

5.2

Podle nedávné zprávy, kterou vypracoval McKinsey Global Institute (4), ohrožuje onemocnění COVID-19 ve spojení s automatizací více než 5 milionů pracovních míst v maloobchodě a velkoobchodě. To by mohlo postihnout mnoho zaměstnaných žen a mladých lidí. Vedle stabilizace hospodářství musí EU a členské státy investovat také do souborů dovedností těchto pracovníků, např. prostřednictvím lepšího odborného vzdělávání a přípravy, individuálních vzdělávacích účtů a rekvalifikace. Cílené prohlubování dovedností by tomuto odvětví umožnilo udržet si větší část své pracovní síly díky tomu, že ji proškolí v používání digitálních technologií, zatímco ostatním může rekvalifikace umožnit přístup k pracovním příležitostem v jiných odvětvích.

5.3

Opatření EU na podporu zaměstnanosti a dovedností je proto nezbytné přepracovat tak, aby umožňovala snadný a rychlý přístup k financování restrukturalizace tohoto odvětví a aby se vypořádala s měnícími se potřebami v oblasti dovedností, které jsou způsobeny zrychlením změn na trhu v důsledku onemocnění COVID-19. Plány na podporu oživení musí být využity ke zvýšení dovedností pracovníků v maloobchodu i velkoobchodu stejným způsobem jako v případě pracovníků ve veřejném sektoru.

6.   Průmyslová strategie – maloobchodní ekosystém

6.1

Aktualizovaná průmyslová strategie, kterou nedávno předložila Evropská komise (5), představuje nové zaměření na základní ekosystémy, včetně maloobchodu a zemědělsko-potravinářského odvětví. Maloobchodníci a velkoobchodníci hrají zásadní úlohu v evropském hospodářství a ve fungování mnoha dalších ekosystémů, např. v logistice. Digitální a ekologická transformace musí přispět k podpoře oživení po skončení pandemie COVID-19 a maloobchodníci a velkoobchodníci musí být uznáni za důležitou součást mnoha ekosystémů, například elektronického obchodu a logistiky. Logistika je nepostradatelnou průmyslovou složkou elektronického obchodu a zajišťuje symbiózu, neboť ani jeden z obou subsystémů nemůže provádět svou činnost bez přispění toho druhého. Proto je v obecném zájmu, aby odvětví logistiky rostlo v souladu s požadavky pracovníků, spotřebitelů a životního prostředí.

6.2

Evropská komise uznala, že maloobchodní a velkoobchodní ekosystém je jedním z nejhůře postižených odvětví a zaujímá druhé místo, pokud jde o potřeby investiční podpory. Maloobchodníci a velkoobchodníci pracují s vysokým obratem, vysokými fixními náklady a nízkými maržemi (1–3 %), což znamená, že jsou obzvláště zranitelní vůči nedostatku likvidity. V květnu 2020 dosáhly odhadované ztráty související s první vlnou pandemie v nepotravinářském maloobchodu 16–20 % ročního obratu (250–320 mld. EUR). Velký počet podniků v maloobchodním a velkoobchodním ekosystému byl dramaticky přímo či nepřímo postižen vládními omezeními, např. v důsledku toho, že jejich zákazníci nemohli vycházet ven nebo podléhali jiným omezením mobility. Subjekty fungující online dokázaly některé ztráty zmírnit, avšak jen ve velmi omezené míře. Online prodej výrazně vzrostl a očekává se, že bude růst i nadále s tím, jak spotřebitelé získávají zkušenosti s nakupováním online.

6.3

Ekosystémový přístup poskytuje vhodný rámec, jenž zohledňuje jak složité vazby mezi odvětvími a podniky na jednotném trhu v daných hodnotových řetězcích, tak potřebu jejich podpory při úspěšném zavádění digitální transformace a přechodu k udržitelnosti a při přispívání ke strategii oživení. Soukromá spotřeba tvoří více než 50 % HDP EU a právě maloobchodníci a velkoobchodníci tak zajišťují výrobcům přístup na spotřebitelské a profesionální trhy. Zákazníci pak mohou kupovat to, co potřebují, což vytváří nepřetržitý a životně důležitý dodavatelský řetězec.

7.   Úloha maloobchodu při udržování života v městských centrech a venkovských komunitách

7.1

Maloobchodníci si již mnoho let budují důvěru u evropských spotřebitelů a poskytují jim vysoce kvalitní výrobky za konkurenceschopné ceny. Přitom se neustále snaží vytvářet a poskytovat nové úrovně účinnosti, které spotřebitelům pomáhají zvyšovat jejich kupní sílu. Maloobchodníci přinášejí produkty šetrné k životnímu prostředí, které přispívají k udržitelné spotřebě, je však zapotřebí učinit ještě více.

7.2

Maloobchodní prodejny mají zásadní význam také pro udržování života v městských centrech a venkovských komunitách. To rovněž ukazuje, jak důležité jsou a budou tradiční kamenné obchody pro společnost. Maloobchodníci mohou sloužit jako pošta, banka a lékárna a pomáhat místním komunitám zachovat jejich dynamiku. Prázdné maloobchodní prostory v obchodních ulicích nevyhnutelně odsuzují města k pomalému úpadku vedoucímu k vandalismu a trestné činnosti, a vesnický obchod může znamenat hranici mezi živou venkovskou komunitou a komunitou, která ztrácí své obyvatelstvo.

7.3

Aby si evropští maloobchodníci udrželi konkurenceschopnost, musí být schopni zvýšit a urychlit své investice do automatizace, spotřebitelského rozhraní a UI. Podpora těchto investic a rozšiřování online prodeje, zejména pak pomoc maloobchodníkům z řad MSP a provozům v malých městských centrech se zahajováním online prodeje, by měla transformační účinek jak na místní komunity, tak na přežití a odolnost mnoha maloobchodních podniků, které čelí silné – a stále globálnější – konkurenci.

8.   Rovné podmínky pro maloobchod v Evropě

8.1

EU s 450 miliony spotřebitelů má obrovský potenciál jakožto digitální vnitřní trh. Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě byla navržena tak, aby stimulovala přeshraniční elektronický obchod mezi zeměmi EU. Přeshraniční elektronický obchod v rámci EU však nerostl tak rychle jako elektronický obchod se třetími zeměmi. Evropský trh digitálních služeb zjevně zaostává za USA a Čínou, zejména pokud jde o přítomnost na světovém trhu, což se projevuje prudkým nárůstem online prodeje z některých třetích zemí, zejména z Číny, evropským spotřebitelům. V průběhu let jsme mohli vidět, že tam vzniká stále více inovativních digitálních formátů a technologií. EU a její členské státy musí zvýšit své úsilí o vytvoření vhodného rámce, v němž budou moci podniky soutěžit, inovovat, sloužit svým zákazníkům a zajišťovat ochranu spotřebitelů. Nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je zajistit, aby byly investice a podnikání v EU atraktivnější než jinde ve světě.

8.2

Online prodej je nejrychleji rostoucí částí maloobchodního trhu a i když je ve srovnání s offline prodejem stále ještě relativně omezený, v řadě nepotravinářských odvětví začíná získávat značný význam. Maloobchodníci již nejsou pro zákazníky jedinou vstupní branou, neboť elektronický obchod začínají k prodeji a k dalším způsobům interakce přímo se spotřebiteli využívat také výrobci. Úspory z rozsahu a rozsáhlá mechanizace procesů spolu se síťovými účinky a schopností nabízet téměř neomezený sortiment výrobků přinesly prospěch velkým online hráčům a platformám, jejichž rostoucí podíl na trhu začíná napodobovat tradiční úlohu zprostředkovatelů, kterou plní místní obchody.

8.3

Veškeré zboží prodávané v EU musí splňovat pravidla EU a všichni obchodníci prodávající spotřebitelům v EU musí zajistit dodržování této zásady. Přímé dovozy přinesly nové výzvy v oblasti dodržování právních předpisů EU, neboť znamenají zdravotní a bezpečnostní rizika pro evropské spotřebitele a obchodníky z EU vystavují nekalé hospodářské soutěži. Byl vyslán jasný signál, že nehledě na to, kde se společnost nachází, zboží prodávané v EU musí – bez ohledu na svou hodnotu – splňovat pravidla. Zásadní význam bude mít mimo jiné navrhovaný akt o digitálních službách, přezkum směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, řádné provádění a prosazování nařízení o dozoru nad trhem a další právní předpisy EU.

8.4

Je zásadní, aby jednotný trh a toto odvětví řádně fungovaly, neboť to maloobchodu a velkoobchodu umožní reagovat na požadavky spotřebitelů a soutěžit v globálně konkurenceschopném a digitálnějším prostředí. EHSV se domnívá, že opatření na úrovni EU jsou nanejvýš důležitá, aby se zabránilo další fragmentaci vnitřního trhu, zavádění nových, často protekcionistických vnitrostátních pravidel pro výrobky a služby a rozdílnému provádění a výkladu právních předpisů EU.

9.   UI v maloobchodu a velkoobchodu

9.1

Maloobchodníci a velkoobchodníci používají automatizaci již mnoho let v oblastech, jako je řízení dopravy, objednávek a zásob nebo v interakci se spotřebiteli. Díky UI se značné zvýšila sofistikovanost automatizace, což umožňuje zlepšit přehled a účinnost. UI ovlivňuje maloobchod a velkoobchod v mnoha ohledech. Patří sem např. zlepšení interakce se zákazníky, urychlení doručování balíků, předvídání chování zákazníků, optimalizace zásob, odhalování podvodů a zvyšování udržitelnosti odvětví.

9.2

V maloobchodu každoročně dochází k prudkému nárůstu využívání UI. V roce 2016 využívala technologie UI pouze 4 % maloobchodníků, v roce 2017 tento podíl vzrostl na 17 % a v roce 2018 na 28 %. Není překvapivé, že míra využití byla nejvyšší u velkých maloobchodníků a velkoobchodníků s ročním obratem 10 miliard USD a vyšším. UI využívají maloobchodníci v odvětvích automobilového průmyslu (19 %), elektroniky a domácích zařízení (25 %), zlepšování domácností (26 %), potravin (29 %), oděvů a obuvi (33 %) a smíšeného zboží (42 %).

9.3

Jak EHSV podrobně uvedl ve svém stanovisku k UI (6), UI a robotika rozšíří a zesílí vliv digitalizace hospodářství na trhy práce a mohou přispět k hospodářskému a sociálnímu pokroku. V posledních letech se UI stala středem pozornosti podniků, subjektů s rozhodovací pravomocí i společnosti. UI nabízí maloobchodním a velkoobchodním podnikům nekonečné příležitosti v oblastech provozního růstu, zlepšování dodavatelských řetězců, pomoci při rozhodování, chápání potřeb spotřebitelů a zlepšování zkušenosti zákazníků. To je jen několik z celé řady důvodů, proč tolik maloobchodníků a velkoobchodníků zkoumá příležitosti, které UI nabízí, a investuje do nich.

9.4

Mnoho aplikací UI nemá žádný dopad na jednotlivce. Jakkoliv jsou UI používaná pro lékařskou diagnostiku a UI používaná pro kontrolu zboží ve skladu podobné technologie, jež docházejí k rozhodnutím na základě komplexních datových souborů, nesou s sebou zásadně odlišná rizika a vyžadují odlišná ochranná opatření. UI vyžaduje regulaci, jež bude zaměřena na různé úrovně rizika spojeného s používáním systémů UI a zajistí, aby byli spotřebitelé v bezpečí a těmto systémům mohli důvěřovat.

---

(1)  E-commerce in Europe 2020 (Elektronický obchod v Evropě 2020).

(2)  https://www.eurocommerce.eu/about-us/the-narratives.aspx.

(3)  2020.04.08 – EuroCommerce_UniEuropa_statement.pdf.

(4)  The future of work in Europe (Budoucnost práce v Evropě), mckinsey.com.

(5)  COM(2020) 102 final; Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy.

(6)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s.1.