—

s ohledem na řadu svých předchozích usnesení o situaci ve Venezuele, zejména na usnesení ze dne 27. února 2014 o situaci ve Venezuele (1), usnesení ze dne 18. prosince 2014 o pronásledování demokratické opozice ve Venezuele (2), usnesení ze dne 12. března 2015 o situaci ve Venezuele (3) a usnesení ze dne 8. června 2016 o situaci ve Venezuele (4),

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

—

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jehož je Venezuela smluvní stranou,

—

s ohledem na Meziamerickou demokratickou chartu přijatou dne 11. září 2001,

—

s ohledem na venezuelskou ústavu a zejména na články 72 a 233 této ústavy,

—

s ohledem na dopis organizace Human Rights Watch ze dne 16. května 2016 zaslaný generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států Luisi Almagrovi Lemesovi, který se týkal Venezuely (5),

—

s ohledem na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zaída Raáda Zaída Husejna ze dne 31. března 2017 týkající se rozhodnutí Nejvyššího soudu Venezuely o převzetí legislativních pravomocí Národního shromáždění,

—

s ohledem na varování Organizace amerických států (OAS) uvedená ve zprávách ze dne 30. května 2016 a 14. března 2017 o Venezuele a na výzvu generálního tajemníka OAS, aby s cílem projednat venezuelskou politickou krizi byla okamžitě svolána Stálá rada podle článku 20 demokratické charty,

—

s ohledem na dopis místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové ze dne 27. března 2017 o zhoršování situace a závažné politické, hospodářské a humanitární krizi ve Venezuele,

—

s ohledem na deklaraci OAS ze dne 13. března 2017 podepsanou 14 z jejích členských států, která požaduje, aby Venezuela mimo jiné urychleně naplánovala volby, propustila politické vězně a uznala ústavní rozdělení moci,

—

s ohledem na rezoluci Stálé rady OAS ze dne 3. dubna 2017 o nedávných událostech ve Venezuele,

—

s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že ve svém nálezu ze dne 27. března 2017 venezuelský Nejvyšší soud prohlásil všechny legislativní akty přijaté Národním shromážděním za protiústavní; vzhledem k tomu, že venezuelský Nejvyšší soud ve svém nálezu ze dne 29. března 2017 shledal Národní shromáždění vinným z nedodržování ústavy, zneplatnil veškerou jeho legislativní činnost a rozhodl, že zákonodárnou funkci převezme Nejvyšší soud;

B.

vzhledem k tomu, že nálezy venezuelského Nejvyššího soudu jsou v rozporu jak se zásadou rozdělení moci zaručenou ústavou, tak s povinností všech soudců dodržovat venezuelskou ústavu a zajišťovat její neporušenost (článek 334);

C.

vzhledem k tomu, že uvedené nálezy byly přijaty, aniž by pro ně existoval ústavní základ – ať už se jedná o pravomoci svěřené Národnímu shromáždění (článek 187 ústavy) nebo o pravomoci ústavního kolegia Nejvyššího soudu (článek 336 ústavy);

D.

vzhledem k tomu, že nejvyšší státní zástupkyně Luisa Ortegová Díazová, kterou jmenovala venezuelská vláda, odmítla nález Nejvyšší soudu, který shledala v rozporu s ústavním pořádkem; vzhledem k tomu, že v důsledku mezinárodního tlaku a řady naléhavých žádostí prezident Nicolás Maduro požádal Nejvyšší soud o přehodnocení nálezu, kterým zbavil Národní shromáždění moci, a vzhledem k tomu, že dne 1. dubna 2017 Nejvyšší soud vydal nové nálezy, kterými zrušil svá předchozí rozhodnutí;

E.

vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud už dne 1. srpna 2016 a 5. září 2016 v nálezu č. 808 shledal, že se Národní shromáždění provinilo nedodržováním ústavy, a zneplatnil jeho akty;

F.

vzhledem k tomu, že opoziční koalice ve Venezuele – Mesa de la Unidad Democrática – získala 112 ze 167 křesel jednokomorového Národního shromáždění, tedy dvoutřetinovou většinu, oproti 55 křeslům strany PSUV; vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud čtyřem nově zvoleným zástupcům v Národním shromáždění, z nichž 3 byli členy opozice, znemožnil převzít funkci, takže opozice této dvoutřetinové většiny nedosáhla;

G.

vzhledem k tomu, že v důsledku poslední vlny svévolného zatýkání došlo ke zvýšení počtu politických vězňů na více než sto osob, včetně klíčových politických vůdců, jako je Leopoldo López, Antonio Ledezma, Daniel Ceballos a Yon Goicoechea;

H.

vzhledem k tomu, že venezuelskému opozičnímu předákovi Henriquemu Caprilesovi, který byl dvakrát prezidentským kandidátem, bylo zakázáno vykonávat politickou funkci po dobu 15 let; vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí se zakládalo na obviněních z „administrativních nesrovnalostí“, kterých se měl údajně dopustit jako guvernér státu Miranda;

I.

vzhledem k tomu, že venezuelské bezpečnostní složky, včetně národní gardy a národní policie, a také nepravidelné ozbrojené skupiny uplatnily od zahájení demonstrací opakovaně brutální násilí proti pokojným demonstrantům, včetně členů Kongresu, kteří protestovali proti rozhodnutí, jímž bylo Národní shromáždění zbaveno svých pravomocí, a vzhledem k tomu, že tyto násilné zákroky měly za následek více než dvacet úmrtí, velkou řadu zraněných a mnoho zatčených osob;

J.

vzhledem k tomu, že dne 3. dubna 2017 vyslovilo 17 z 21 zemí Stálé rady OAS vážné znepokojení v souvislosti s neústavními změnami demokratického pořádku ve Venezuele; vzhledem k tomu, že v nedávné době několik zemí v regionu vyjádřilo svou ochotu napomoci mediačnímu procesu ve Venezuele, aby se dosáhlo průlomu;

K.

vzhledem k tomu, že vláda odložila místní a regionální volby, které se měly konat v prosinci 2016, a zabránila konání referenda o odvolání (založeného na ustanovení ústavy, které umožňuje 20 % voličů vyžádat si odvolání prezidenta), a to navzdory tomu, že byly splněny příslušné ústavní požadavky;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.