52017IP0138

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52017IP0138 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52017IP0138

Help

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2015 (2016/2098(INI))

Úř. věst. C 298, 23.8.2018, p. 80–91 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

23.8.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 298/80

P8_TA(2017)0138

Výroční zpráva o kontrole finančních aktivit Evropské investiční banky za rok 2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2015 (2016/2098(INI))

(2018/C 298/12)

Evropský parlament,

—	s ohledem na zprávu o činnosti Evropské investiční banky (EIB) za rok 2015,

—	s ohledem na finanční zprávu EIB za rok 2015 a na statistickou zprávu EIB za rok 2015,

—	s ohledem na zprávu o udržitelnosti za rok 2015, na zprávu o hodnocení operací EIB v rámci EU na základě tří pilířů za rok 2015 a na zprávu o výsledcích dosažených Evropskou investiční bankou mimo EU za rok 2015,

—	s ohledem na výroční zprávy výboru pro audit za rok 2015,

—	s ohledem na výroční zprávu skupiny Evropské investiční banky o činnosti v oblasti boje proti podvodům za rok 2015,

—	s ohledem na zprávu o uplatňování politiky EIB v oblasti transparentnosti v roce 2015 a zprávu o vedení podniku za rok 2015,

—	s ohledem zprávu orgánu EIB odpovědného za dodržování souladu s předpisy (Office of the Chief Compliance Officer) za rok 2015,

—	s ohledem na operační plány skupiny EIB na období 2014–2016, 2015–2017, 2016–2018 a operační plán EIF na období 2014-2016,

—	s ohledem na články 3 a 9 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

—	s ohledem na články 15, 126, 174, 175, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie, na protokol č. 5 o statutu EIB a na protokol č. 28 o hospodářské, sociální a územní soudržnosti,

—	s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

—	s ohledem na jednací řád Evropské investiční banky,

—	s ohledem na svá usnesení ze dne 11. března 2014 o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2012 (1), ze dne 30. dubna 2015 o výroční zprávě Evropské investiční banky za rok 2013 (2) a ze dne 28. dubna 2016 o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2014 (3),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1080/2011/EU ze dne 25. října 2011 o vnějším mandátu EIB na období 2007–2013 (4) a na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii (5),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 670/2012 ze dne 11. července 2012, kterým se mění rozhodnutí č. 1639/2006/ES, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013), a nařízení (ES) č. 680/2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (6) (v souvislosti s pilotní fází iniciativy projektových dluhopisů v rámci strategie Evropa 2020),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 o investičním plánu pro Evropu (COM(2014)0903),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (7),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. července 2015 s názvem „Společně k zaměstnanosti a růstu: úloha národních podpůrných bank při podpoře investičního plánu pro Evropu“ (COM(2015)0361),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 s názvem „Obnova investic v Evropě – zhodnocení investičního plánu pro Evropu“ (COM(2016)0359),

—	s ohledem na dokument útvarů Komise ze dne 14. září 2016 o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a na zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (COM(2016)0597), (SWD(2016)0297) a (SWD(2016)0298),

—	s ohledem na hodnocení fungování EFSI, které EIB vypracovala v září 2016,

—	s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 2/2016 k návrhu nařízení zaměřenému na zvýšení a rozšíření EFSI,

—	s ohledem na zvláštní zprávu 19/2016 Evropského účetního dvora nazvanou „Plnění rozpočtu EU prostřednictvím finančních nástrojů – ponaučení z programového období 2007-2013“,

—	s ohledem na ad-hoc audit týkající se uplatňování nařízení (EU) 2015/1017 (nařízení o EFSI), který dne 8. listopadu 2016 vypracovala společnost Ernst & Young,

—	s ohledem na trojstrannou dohodu mezi Evropskou komisí, Evropským účetním dvorem a Evropskou investiční bankou ze září 2016,

—	s ohledem na dopis evropského veřejného ochránce práv prezidentovi Evropské investiční banky ze dne 22. července 2016,

—	s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A8-0161/2017),

A.	vzhledem k tomu, že EIB je vázaná Smlouvou, aby svými konkrétními investičními nástroji, jako jsou úvěry, cenné papíry, záruky, opatření pro sdílení rizik a poradní služby, přispívala k integraci EU, k její hospodářské a sociální soudržnosti a k regionálnímu rozvoji;

B.	vzhledem k tomu, že EIB, coby největší veřejný poskytovatel úvěrů na světě, působí na mezinárodních kapitálových trzích a nabízí konkurenceschopné služby klientům a příznivé podmínky k podpoře politik a projektů EU;

vzhledem k tomu, že Evropský investiční fond (EIF) a Evropský fond pro strategické investice (EFSI) jsou zvláštní nástroje EU pro rizikový kapitál a záruky zaměřené především na podporu malých a středních podniků a evropské integrace a hospodářské, sociální a územní soudržnosti, a významným způsobem by tak měly doplňovat intervence EIB;

vzhledem k tomu, že v Evropském parlamentu byly vypracovány tři různé zprávy o činnostech EIB: ve zprávě o finančních činnostech EIB (kterou připravují Hospodářský a měnový výbor a Rozpočtový výbor), ve zprávě o kontrole finančních činností EIB (kterou připravuje Výbor pro rozpočtovou kontrolu) a ve zprávě o provádění EFSI (kterou připravují Hospodářský a měnový výbor a Rozpočtový výbor);

vzhledem k tomu, že záruky proti podvodům, včetně daňových podvodů a praní peněz, a proti financování rizik terorismu, jsou součástí smluvních ustanovení EIB zahrnutých ve smlouvách uzavřených mezi skupinou EIB a jejími protistranami; vzhledem k tomu, že EIB vyžaduje, aby její protistrany dodržovaly veškeré platné právní předpisy; vzhledem k tomu, že EIB by měla na základě výsledků v oblasti náležité péče uložit dodatečná smluvní ustanovení k řešení konkrétních otázek souvisejících s transparentností a integritou;

F.	vzhledem k tomu, že EIB působí při uplatňování strategie EU 2020 a stěžejních iniciativ jako výkonný orgán tím, že zajišťuje využívání veřejných investic na náhradu či nápravu mezer finančních trhů a zavádí nové podněty EU pro růst a tvorbu pracovních míst;

vzhledem k tomu, že katalytický účinek získávání finančních prostředků prostřednictvím EIB je klíčovým prvkem, pokud jde o definování přidané hodnoty EU a o zajištění toho, aby Evropa byla i nadále vedoucím světovým hráčem a aby si zachovala atributy světové ekonomiky v souvislosti s konkurenceschopností, inovacemi, infrastrukturou a atraktivitou;

H.	vzhledem k tomu, že investice EIB představují balíček ekologických podnětů, které mají zajistit, že EU bude mnohem lépe vybavena k tomu, aby mohla zůstat místem příležitostí a aby mohla čelit výzvám globalizované hospodářské soutěže;

vzhledem k tomu, že Investiční plán pro Evropu je součástí širší strategie, která má zvrátit negativní trend zaznamenaný u veřejných a soukromých investic tím, že uvolní novou a soukromou finanční hotovost, která bude vložena do reálné ekonomiky s cílem podpořit dlouhodobé strategické a udržitelné investice v celé Unii;

J.	vzhledem k tomu, že v současnosti narůstá počet finančních nástrojů navržených a podporovaných ze strany EIB, od partnerství veřejného a soukromého sektoru po sekuritizaci; vzhledem k tomu, že tyto nástroje mohou vést k riziku socializace ztrát a privatizace zisků;

K.	vzhledem k tomu, že při financování operací v zemích mimo EU podporuje EIB především cíle EU v oblasti vnější politiky a zároveň zlepšuje viditelnost a šíří hodnoty Unie a přispívá k udržení stability třetích zemí;

L.	vzhledem k tomu, že je třeba neustále věnovat pozornost rozvoji osvědčených postupů týkajících se výkonnosti a vedení EIB, jakož i řádné správy a transparentnosti;

M.	vzhledem k tomu, že EIB by si měla zachovat rating AAA jako cennou součást svého obchodního modelu, jakož i kvalitní a spolehlivé portfolio aktiv se stabilními investičními projekty při provádění EFSI;

N.	vzhledem k tomu, že EIB ještě nepřijala všechna nezbytná opatření jako reakci na doporučení a výzvy Parlamentu v jeho usneseních k výročním zprávám EIB z předchozích let;

Posílení udržitelnosti investiční politiky EIB

konstatuje, že v roce 2015 byly podepsány operace v hodnotě 77,5 miliardy EUR (ve srovnání se 77 miliardami EUR v roce 2014), z nichž 69,7 miliardy směřovalo do členských států EU a 7,8 miliardy EUR do zemí mimo EU;

vítá výroční zprávy EIB za rok 2015 a dosažené výsledky, které jsou v nich popsány, ale i její snahu o lepší prezentaci a informace, pokud jde o příspěvek (nebo adicionalitu) a výsledky EIB;

připomíná žádost Parlamentu o předložení komplexnější a harmonizovanější výroční zprávy, která by poskytla lepší kvalitativní přehled o celkových činnostech a úvěrových prioritách EIB a lepší hodnocení těchto činností; trvá na tom, že EIB má dále zpřesňovat a poskytovat informace o konkrétních a dosažených hospodářských, sociálních a environmentálních dopadech a přidané hodnotě svých operací v členských státech i mimo EU;

zdůrazňuje, že veškeré činnosti financované EIB musí být součástí obecné strategie EU a oblastí, které představují politickou prioritu, a musí být s nimi neustále v souladu, jak je uvedeno ve strategii Evropa 2020, v nástroji pro růst a zaměstnanost a v Paktu pro růst a zaměstnanost, a musí při výběru projektů uplatňovat kritéria hospodářské, sociální, environmentální a finanční účinnosti, aby zajistily konsistentní provádění politiky EU;

zdůrazňuje, že je třeba předložit konkrétní shrnutí výsledků toho, jak externí investice EIB přispěly k dosažení priorit EU a k rozvoji budování kapacit v regionech;

důrazně nabádá EIB, aby nadále usilovala o odstraňování investičních, tržních a odvětvových mezer a investovala do projektů a operací, které mají skutečnou přidanou hodnotu tak, aby dosáhla lepší hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU, odolnějšího investičního prostředí, vyšší zaměstnanosti a návratu k udržitelnému růstu v EU;

připomíná, že podpora hospodářské obnovy, udržitelného růstu a silnější soudržnosti je hlavním cílem a že by EIB měla lépe předvídat strukturální výzvy, zejména výzvy související s reindustrializací Evropy, hospodářstvím založeném na znalostech a digitální ekonomikou, s cílem vytvářet nové hospodářské příležitosti a inovace, podporovat rozvoj oběhového hospodářství a využívat ve větší míře a lépe obnovitelné zdroje energie v souladu s cíli politik v oblasti životního prostředí, klimatu a energetiky; zdůrazňuje, že proces reindustrializace se musí uskutečnit jednak s ohledem na nutnost vytvářet kvalitní pracovní místa, a také s ohledem na rozmanité situace, jimiž se vyznačuje evropské hospodářství, každopádně však v souladu s respektováním životního prostředí a zdraví pracovníků a občanů;

domnívá se, že EIB by při vymezování investičních činností a při rozhodování o financování měla věnovat neustálou pozornost střednědobým a dlouhodobým hospodářským, sociálním a environmentálním dopadům svých rozhodnutí, zejména s ohledem na přeshraniční aspekty; domnívá se, že je třeba, aby EIB investovala do udržitelných projektů velkého i malého rozsahu, které mají z dlouhodobého hlediska systémový význam a vytvářejí přidanou hodnotu na regionální úrovni i na úrovni EU;

zdůrazňuje, že spolehlivost financovaných projektů by z definice neměla být posuzována pouze z hlediska hospodářského významu, ale rovněž, se stejnou důležitostí, pokud jde o udržitelnost životního prostředí a sociální udržitelnost, jakož i o politický, přeshraniční a regionální význam těchto projektů; připomíná, že hlavní zásadou při stanovování priorit, pokud jde o úvěrové činnosti EIB, musí být i nadále upřednostňování projektů s jasnými a udržitelnými výsledky a dopadem na růst a zaměstnanost;

10.

je si vědom toho, že EIB je hlavním aktérem podílejícím se na oživování hospodářství EU, zvýšení zaměstnanosti a objemu růstu v členských státech a na zvyšování účinnosti a hospodárnosti dostupných finančních zdrojů za pomoci revolvingových nástrojů, konkrétně prostřednictvím multiplikačního účinku garančních fondů a dosažením pákového efektu;

11.

je přesvědčen, že je třeba zajistit odolnou, udržitelnou a stabilní strategii financování EU s cílem urychlit hospodářskou obnovu, zvýšit zaměstnanost a pomoci některým hospodářským odvětvím a méně rozvinutým regionům dostihnout ostatní odvětví a oblasti; připomíná, že je třeba soustředit se na produktivní investice, které přinesou potřebné změny, zejména dlouhodobé, a posílit primární sektor, výzkum, infrastruktury a zaměstnanost; je přesvědčen, že projekty by měly být vybírány na základě svého významu, své schopnosti vytvářet přidanou hodnotu pro EU jako celek a účinné adicionality a že by případně měly být vybírány projekty s rizikovějším profilem;

12.

v tomto ohledu požaduje zveřejňování více informací o přesné povaze jednotlivých projektů přímo a nepřímo financovaných prostřednictvím úvěrů EIB, a to především pokud jde o jejich přidanou hodnotu a očekávaný hospodářský dopad na každý členský stát;

13.

připomíná obavy Parlamentu, pokud jde o definici vyvážené strategie vyznačující se dynamickým, spravedlivým a transparentním zeměpisným rozdělením projektů a investic mezi členské státy EU, jež zohledňuje zvláštní zaměření na méně rozvinuté země a regiony; podotýká, že 73 % všech úvěrů, které EIB v roce 2015 poskytla (51 miliard EUR), se soustředí do šesti členských států, což svědčí o tom, že ne všechny členské státy nebo regiony jsou schopny stejnou měrou využívat investiční příležitosti;

14.

podporuje iniciativy EIB, jejichž cílem je poskytovat základní společnou technickou pomoc řídicím orgánům a finančním zprostředkovatelům, včetně cílených školení poskytovaných platformou fi-compass;

15.

vyzývá EIB, aby posílila svou komunikační politiku vůči potenciálním zúčastněným stranám a soukromým investorům ohledně dostupných zdrojů a nástrojů financování a aby občany lépe informovala o dosažených výsledcích;

16.

vyzývá EIB a Komisi, aby zintenzivnily šíření informací o svých možnostech financování a poskytovaly více podpory a poradenství místním a regionálním orgánům a malým a středním podnikům v zájmu zjednodušení přístupu k financování EIB a kombinování grantů s úvěry a nástroji financování; vyzývá Komisi, aby řídícím orgánům přiřadila významnější úlohu při poskytování informací, pokynů a poradenství konečným příjemcům a podpořila tak rozvoj vzdělávacích programů pro potenciální příjemce.

17.

domnívá se, že je zásadní, aby EIB nadále uplatňovala rating AAA, a zachovala si tak přístup na mezinárodní kapitálové trhy za nejlepších úvěrových podmínek a předávala výhody své investiční strategie a úvěrových podmínek; žádá EIB, aby rozvíjela svou kulturu rizik s cílem zlepšit svou účinnost a doplňkovost a propojenost svých zásahů s jednotlivými politikami EU;

18.

je hluboce znepokojen obecně vyššími náklady a poplatky týkajícími se fondů řízených EIB/EIF, kterými se zavádějí finanční nástroje na základě sdíleného řízení, na něž poukázaly nálezy Evropského účetního dvora v jeho zvláštní zprávě č. 19/2016 nazvané „Plnění rozpočtu EU prostřednictvím finančních nástrojů – poznatky, které přineslo programového období 2007–2013“, a vyzývá Evropský účetní dvůr, aby provedl podobný audit pro stávající období;

Monitorování dopadu EIB při provádění hlavních oblastí veřejné politiky

19.

bere na vědomí zprávu o výsledcích a dopadu operací, které EIB uskutečnila v roce 2015 v EU, vycházející z hodnotící metody založené na třech pilířích, jejímž cílem je posoudit očekávané výsledky, monitorovat stávající výsledky a změřit dopad čtyř hlavních cílů veřejné politiky, kterými jsou Inovace a dovednosti (22,7 % podpisů EIB v roce 2015, což činí 15,8 miliardy EUR), Finance pro MSP a podniky se střední kapitalizací (28,5 % podpisů, 19,8 miliardy EUR), Infrastruktura (24,5 %, 17,1 miliardy EUR) a Životní prostředí (24,3 %, 16,9 miliardy EUR); konstatuje, že pro ilustraci očekávaných výsledků byly do zprávy zahrnuty některé výstupy a výsledky, pokud jde o nové podepsané operace, ale že v této zprávě nejsou obsaženy žádné informace o monitorovaných aktuálních výsledcích ani o docíleném dopadu;

20.

s politováním konstatuje, že ve výroční zprávě o operacích EIB uvnitř EU z roku 2015 nejsou uvedeny žádné informace o očekávaných a dosažených výsledcích operací EIB s přihlédnutím ke dvěma průřezovým politickým cílům, konkrétně opatřením v oblasti klimatu a soudržnosti; je znepokojen tím, že v roce 2015 EIB nedosáhla očekávané míry 30 % investic do soudržnosti (dosaženo 25,2 % uvnitř EU) a že provádění předpokládané na rok 2016 (27 %) je rovněž nižší než očekávaný cíl 30 %; rozhodně vyzývá EIB, aby obnovila hospodářskou, sociální a územní soudržnost jako prvořadý cíl veřejné politiky a aby začala otevřeně informovat o jeho provádění;

21.

stejně tak lituje, že aktualizace metody založené na třech pilířích, která ji měla uvést do souladu s požadavky nařízení o EFSI nevedla k harmonizaci podávání zpráv ze strany EIB o operacích v EU s podáváním zpráv o operacích mimo EU a k zahrnutí analytických a komplexních informací o konkrétních dosažených výsledcích v EU; požaduje, aby prostřednictvím veřejného přístupu k hodnocení na základě tří pilířů (3PA) a k hodnotícím přehledům rámcovéhoprojektu pro měření výsledků bylo zveřejňováno více informací na úrovni projektu;

22.

zdůrazňuje, že ambiciózní investiční strategie musí být doprovázena nástroji jasnéhomonitorování a podávání zpráv, které zaručují řízení výkonnosti;

23.

vyzývá EIB, aby neustále kladla důraz na kontrolu své výkonnosti prostřednictvím posuzování výkonnosti a prokázaného dopadu; nabádá EIB, aby nadále definovala své ukazatele monitorování, konkrétněji ukazatele adicionality, aby dopad mohl být posouzen co nejdříve ve fázi vytváření projektu a aby správní rada měla k dispozici dostatečné informace o očekávaném dopadu, zejména s ohledem na to, jak dotyčný projekt přispívá k politikám EU;

24.

uvědomuje si složitost monitorování stále širšího portfolia a rostoucího přílivu různorodých projektů a následně celkového řízení ukazatelů; vyzývá EIB, aby vyvíjela větší úsilí k zajištění řádného monitorování;

25.

vybízí EIB, aby vůči členským státům vystupovala proaktivněji s cílem poskytovat služby v oblasti budování kapacit a poradenství přímo příjemcům při přípravě rozsáhlých investičních projektů prostřednictvím těsnější spolupráce s příslušnými vnitrostátními nebo decentralizovanými orgány či vnitrostátními podpůrnými bankami;

Mechanismy financování MSP

26.

připomíná, že EIB má celosvětovou odpovědnost za zajištění atraktivity EU na světové scéně podporou příznivého investičního prostředí pro podniky a podnikání;

27.

uznává ústřední úlohu, již MSP a společnosti se střední tržní kapitalizací hrají v hospodářství EU a jednotlivých členských států z hlediska posilování zaměstnanosti a růstu; podporuje úsilí EIB při zvyšování podpory všem typům MSP (vznikajícím podnikům, startupům, mikropodnikům, malým a středním podnikům, podnikatelským klastrům), s důrazem na nové obchodní modely s vysokým potenciálem tvorby pracovních míst pro mladé lidi; v tomto ohledu vyzývá EIB, aby završila nezbytné úsilí s cílem zaručit plné provádění iniciativy na podporu malých a středních podniků;

28.

bere na vědomí pomoc EIB malým a středním podnikům, která v roce 2015 tvořila přibližně 36,6 % jejího financování, aktivovala dalších 39,7 miliard EUR na financování MSP a podpořila 5 milionů pracovních míst;

29.

vítá úsilí EIF o to, aby iniciativa na podporu malých a středních podniků v současné době působila v šesti zemích (Španělsko, Itálie, Bulharsko, Finsko, Rumunsko a Malta), přičemž se očekává, že malým a středním podnikům přinese přibližně 8,5 miliard nových úvěrů poskytnutých za výhodných podmínek; vyzývá členské státy, aby iniciativu na podporu malých a středních podniků zavedly v širším měřítku, a zároveň měly na paměti, že dokáže snížit riziko pro finanční zprostředkovatele; oceňuje proto návrh Komise na prodloužení iniciativy na podporu malých a středních podniků do roku 2020; zdůrazňuje však, že iniciativa na podporu malých a středních podniků by měla hrát větší úlohu, neboť financování malých a středních podniků je zásadní pro podporu růstu a zaměstnanosti v EU, a to zejména v období po ekonomické a finanční krizi; vyzývá EIB, aby sledovala a posilovala používání nástroje sekuritizace; žádá proto, aby EIB zlepšila svou komunikační politiku a aby administrativní podmínky iniciativy na podporu malých a středních podniků dosahovaly lepších výkonů; vyzývá Evropský investiční fond, aby zveřejnil podrobnou zprávu o úspěších a nezdarech programu;

30.

vítá zavedení nových nástrojů dohodnutých mezi EIB a Komisí, jako je soukromé financování pro energetickou účinnost (PF4EE), iniciativa pro malé a střední podniky a finanční nástroje programu pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), které by měly přispět k dosažení cílů strategie Evropa 2020; bere na vědomí aktivity EIF, zejména finanční nástroje COSME (Program pro konkurenceschopnost firem a malých a středních podniků) a program Innovfin, které v roce 2015 využily EFSI a zdvojnásobily objem úvěrů, za které ručí;

31.

vyzývá EIB, aby zvýšila svůj intervenční rizikový profil, zejména při podpoře malých a středních podniků, které nesou riziko či se vyvíjejí v hospodářsky znevýhodněných regionech nebo v regionech, jimž chybí stabilita; rovněž se domnívá, že odvětví malých a středních podniků a jejich přístup k financování je cílem, který je nutné soustavně a dlouhodobě sledovat a dále posilovat;

Inovace

32.

podporuje veškeré pobídky k inovacím iniciovaným trhem, k sociálnímu rozvoji a ochraně životního prostředí s cílem zachovat udržitelný rozvoj a respektování zdrojů a pobídky, které napomáhají úsilí EU stát se oběhovou znalostní a digitální ekonomikou a zachovat si konkurenceschopnost;

33.

konstatuje, že EIB již financuje investice podniků EU působících v oblasti bezpečnosti do výzkumu a vývoje, pokud jde o civilní technologie a technologie dvojího užití; je toho názoru, že pokud jde o technologie dvojího užití, EIB by měla v první řadě podporovat investice motivované svou komercializací pro civilní účely – příklady již probíhajících projektů EIB tohoto typu jsou investice do výzkumu a vývoje v oblasti leteckých a vesmírných dodávek, radarových systémů, kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti cloudů, mikroelektroniky a očkovacích látek;

34.

konstatuje, že úvěry na inovační projekty dosáhly v roce 2015 rekordního objemu 18,7 mld. EUR a vítá, že EIB klade na investice do inovací větší důraz;

35.

konstatuje, že pokračující podporou civilních technologií a technologií dvojího užití by mohla EIB více podpořit bezpečnostní sektor v EU v rámci stanoveného právního rámce; to zahrnuje operace podporované z prostředků EFSI;

Infrastruktura

36.

vyzývá EIB, aby i nadále podporovala program infrastruktury vypracovaný na základě účinných projektů společného zájmu v odvětví dopravy a energetiky, a to vlastními zdroji a zaváděním dluhových finančních nástrojů v rámci nástroje pro propojení Evropy, přičemž je nutné zvážit jejich slučitelnost s cíli politiky v oblasti životního prostředí, klimatu a s regionálním rozvojem; naléhavě žádá EIB, aby vyvinula nové finanční nástroje pro budování infrastruktury a realizaci prací v rámci makroregionálních strategií;

37.

vítá úroveň financování cílů v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti (17 634 mld. EUR) a obnovy venkovských a městských oblastí (5 467 mld. EUR) a doporučuje, aby toto financování bylo zachováno; považuje toto financování za nezbytný doplněk politiky soudržnosti a evropských strukturálních a investičních fondů (fondy ESI); zdůrazňuje význam zachování pravidelného dialogu s řídícími orgány, aby se vytvořila součinnost a doplňkovost mezi oběma nástroji;

38.

vyzývá EIB, Komisi a vnitrostátní, regionální a místní orgány ve spolupráci s národními podpůrnými bankami a institucemi, aby posílily svou spolupráci s cílem vytvořit větší součinnost mezi fondy ESI a finančními nástroji EIB a úvěry, jakož i snížit administrativní zátěž, zjednodušit postupy, zvýšit správní kapacitu, zlepšit územní rozvoj a soudržnost a zlepšit vnímání fondů ESI a financování EIB; domnívá se, že k problematice prolínání činností EIB v rámci projektů a programů politiky soudržnosti je k dispozici málo informací; požaduje, aby EIB dostála své úloze veřejnoprávní instituce a postavila se ambiciózněji k otázce odpovědnosti, transparentnosti a viditelnosti, aby nedocházelo k nejasnostem; vyzývá EIB, aby rozvíjela komunikační politiku týkající se její činnosti, včetně činnosti poradenské, aby všechny formy vlády a všichni příjemci získali přístup k jejím programům;

39.

zdůrazňuje, že intenzivnější využívání finančních nástrojů v politice soudržnosti vyžaduje větší zapojení Evropského parlamentu při kontrole činnosti EIB, aby bylo možné také lépe posoudit dopady a důsledky úlohy EIB;

40.

žádá členské státy, aby plně využívaly svou přidělenou část fondů ESI a doplňkovost, a doplňovaly tak úvěry a finanční nástroje EIB; žádá dále o větší a lepší kombinování grantů s financováním EIB s cílem lépe využívat pákového efektu ESI fondů; žádá EIB, aby byla hybnou silou tohoto procesu, jelikož disponuje odbornými znalostmi a má odpovědnost vůči akcionářům, které jí pomohou zajistit návratnost investic;

41.

vyzývá EIB, aby zvýšila své financování hospodářské a sociální soudržnosti i městských cílů a zároveň i nadále podporovala tradiční a inovativní odvětví v EU; dále vyzývá k rozvoji zvláštních nástrojů financování na podporu provádění makroregionálních akčních plánů a strategií ve spolupráci s členskými státy;

Investice v oblasti životního prostředí a klimatu

42.

vybízí EIB, aby se při své činnosti v oblasti klimatu zaměřila na udržitelnost mezioborových projektů v souvislosti s cíli COP21 a aby podporovala rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a účinného využívání zdrojů; konstatuje, že financování obnovitelných zdrojů energie dosáhlo částky 3,4 mld. EUR;

43.

vyzývá EIB, aby přehodnotila pozornost, kterou věnuje především projektům plynárenské infrastruktury, a to zejména z důvodu, že poptávka po plynu v Evropě klesá, zatímco se objevují nové rozsáhlé plány na stavbu nových plynovodů a terminálů LNG; vyjadřuje znepokojení nad tím, že investice EIB do plynárenské infrastruktury by mohly vést k investicím do uvízlých aktiv;

44.

domnívá se, že je nezbytné nadále rozvíjet trh s udržitelnými ekologickými projekty, které podporují především budování oběhového hospodářství, zejména prostřednictvím trhu zelených dluhopisů;

Příspěvek EIB ke správě globálních záležitostí

45.

všímá si zvýšení externího mandátu z 10 na 27 mld. EUR, s možnou dodatečnou částkou ve výši 3 mld. EUR; připomíná, že je nutné trvale zachovat soulad tohoto mandátu s cíli vnější politiky EU, zejména pokud jde o dodržování občanských práv v zemích, které přijímají finanční prostředky; opakuje žádost Parlamentu určenou Evropskému účetnímu dvoru o vypracování zvláštní zprávy o slučitelnosti externích úvěrových intervencí EIB s politikou EU a o výsledcích těchto intervencí;

46.

vítá schopnost EIB rychle se přizpůsobit mezinárodním výzvám; vyzývá EIB, aby nadále podporovala vnější politiku EU a její reakce na krizové události související s globálním problémem migrace, a to začleněním aspektu rozvoje a podporou odolnosti ekonomiky;

Sledování přidané hodnoty a adicionality EFSI

47.

konstatuje, že EFSI má do roku 2018 prostřednictvím EIB aktivovat částku v celkové výši 315 mld. EUR v dodatečných investicích a nových projektech v reálné ekonomice; podotýká, že již bylo schváleno 97 infrastrukturních a inovačních projektů a 192 dohod s malými a středními podniky o financování, což představuje investice v předpokládané výši 115,7 mld. EUR;

48.

uznává, že využívání EFSI vedlo k rychlé změně profilu a obchodního modelu EIB z hlediska procesů a monitorování podpisů a smluv;

49.

konstatuje, že aby bylo možné plně využít dodatečné schopnosti nést riziko, vyvíjí skupina EIB nové produkty, které umožní nést vyšší riziko (např. podřízený dluh, kapitálové riziko, sdílení rizika s bankami), a revidovala svou politiku úvěrových rizik a způsobilosti s cílem zajistit větší pružnost; bere na vědomí, že EIB více podporuje inovativní podniky či projekty v oblasti infrastruktury, a to za pomoci EFSI; konstatuje, že EIB může podporovat větší počet těchto rizikových projektů, aniž by se odchýlila od zásad řádné správy;

50.

připomíná, že cílem EFSI je identifikovat význačné, skutečně inovativní a rizikovější profily projektů s novými protějšky ze soukromého sektoru v porovnání s jinými existujícími finančními nástroji EIB a současně přinášet významnou přeshraniční evropskou přidanou hodnotu při realizaci vybraných projektů a účinně přispívat ke stávajícím společným cílům EU v této oblasti politiky;

51.

uznává, že EFSI je tržní nástroj; připomíná však, že všechny členské státy musí vybudovat odpovídající kapacity, aby jej mohly využívat;

52.

konstatuje, že při uskutečňování projektů podporovaných z prostředků EFSI by mělo být v zájmu naplňování cílů soudržnosti a udržitelnosti uvažováno o co největším geografickém rozpětí; žádá EIB, aby napravila současnou geografickou nerovnováhu uvnitř Unie a odvětvovou koncentraci portfolia EFSI, především v rámci okna pro infrastrukturu a inovací (IIW) a v rámci okna pro malé a střední podniky (SMEW), posílením své poradní činnosti při vytváření projektů v členských státech a technické pomoci prostřednictvím Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH), zvážením rozšíření počtu odvětví, která mohou získat prostředky z EFSI, či lepším uzpůsobením typu a velikosti projektů potřebám trhů členských států;

53.

vyzývá EIB, aby při výběru pečlivě zvažovala skutečnou adicionalitu a novou dynamiku, stejně jako sílu multiplikačního účinku, jež se mohou u jednotlivých projektů lišit, zejména v oblastech, v nichž EIB či EIF nebyly dosud činné, v případech selhání trhu nebo v nepříznivých investičních situacích;

54.

konstatuje, že finanční páka se u jednotlivých projektů liší, zejména kvůli jejich rozsahu, složitosti a korelaci mezi významnými odvětvovými výzvami a očekáváním konečných příjemců v souvislosti s nedostatkem veřejných prostředků; zastává názor, že předpoklad průměrného pákového efektu x15 lze změřit teprve na konci investičního cyklu, a to při zohlednění specifik jednotlivých odvětví; domnívá se také, že účinnost intervencí se nevyhodnocuje pouze na základě potenciálu finančních nástrojů, ale také na základě měřitelných výsledků;

55.

vyzývá EIB, aby věnovala zvláštní pozornost zásadě adicionality a aby poskytovala příslušné informace o kvalitativním řízení při naplňování stanovených cílů EFSI a dokládala jejich skutečnou adicionalitu a dopady ve srovnání se standardy, ale také s ohledem na prodloužení EFSI na období po roce 2017;

56.

za důležité pro aktivaci kapitálu ze soukromého sektoru pokládá to, aby EIB zprostila investory některých rizik spojených s potenciálními projekty; rovněž EIB vyzývá, aby zvýšila jak atraktivitu, tak viditelnost EFSI v investičních pokynech a projektech, jež mají být financovány, prostřednictvím dalšího rozvoje účinnější politiky zvyšování povědomí potenciálních soukromých investorů;

57.

konstatuje, že EFSI (skrze SMEW) je důležitým nástrojem pro zajišťování dodatečného financování pro malé a střední podniky (do výše 75 mld. EUR z celkových investic získaných díky EFSI během tří let), spolu s úvěrovou kapacitou EIB a EIF;

58.

vyzývá Komisi, aby v rámci fondu EFSI vytvořila stálou evropskou záruční platformu, která usnadní přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům a zlepší vývoj záruk a úvěrových produktů založených na evropských zárukách;

59.

vyzývá EIB, aby využila příležitosti, kterou přináší EFSI, a zvýšila financování malých decentralizovaných projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů mimo rozvodnou síť, do nichž jsou zapojeni občané a komunity mající potíže se získáváním finančních prostředků z jiných zdrojů;

60.

bere na vědomí rovněž rozšíření zvláštních činností EIB vyplývajících z prvního roku provádění EFSI, což odráží vývoj kultury obezřetného řízení rizika a úvěrové politiky EIB;

61.

pro účely určení odpovědnosti trvá na tom, že investiční výbor musí na základě přehledu ukazatelů pravidelně vyhodnocovat vývoj investic zaměřených na výsledky s cílem identifikovat vhodně zacílené projekty z hlediska jejich příspěvku k růstu a zaměstnanosti a s cílem získat objektivní přehled o jejich adicionalitě, přidané hodnotě a slučitelnosti s politikami Unie či jinými klasickými operacemi EIB; vyzývá EIB, aby zveřejnila informace o tom, jak se dařilo projektům, které získaly záruku EFSI, v porovnání se srovnávacím přehledem ukazatelů EFSI;

62.

všímá si, že do budoucna zůstává EIB otevřena diskusím s útvary Parlamentu o dalších ujednáních, která by mohla přinést strukturovanější, méně roztříštěný přístup k dialogu mezi Parlamentem a EIB; EIB a Parlament v současnosti spolupracují na urychleném uzavření formální dohody o EFSI, která upravuje veškerou výměnu informací v souvislosti s tímto fondem, včetně výroční zprávy o EFSI předkládané Radě a Parlamentu;

Zvýšení transparentnosti, odpovědnosti, integrity a interní kontroly jako předpoklad lepší správy a řízení EIB

63.

je přesvědčen, že významnější ekonomická úloha EIB, její vyšší investiční kapacita a využití rozpočtu EU jako záruky za operace EIB musí jít ruku v ruce s větší transparentností a odpovědností, aby byla zajištěna skutečná veřejná kontrola její činnosti, výběru projektů a priorit financování;

64.

vyzývá EIB, aby pravidelně aktualizovala posuzování rizikovosti svých činností a aby přizpůsobila svou kulturu řízení rizik svému současnému obchodnímu modelu a rostoucímu objemu svého portfolia při provádění nových nástrojů v souvislosti s EFSI, různými mechanismy, investičními platformami a nástroji pro sdílení rizika; v této souvislosti rovněž vyzývá EIB, aby v rámci posuzování rizik zahrnula i nefinanční prvky, jako je sociální anebo environmentální přidaná hodnota; v tomto ohledu vítá uplatňování rámce pro obezřetné podstupování rizika, který zlepšuje sledování rizik a jejich původu, řízení a odpovědnosti za ně; připomíná, že je nutné vytvořit jednotný, homogenní rámec kontroly;

65.

vítá vysokou kvalitu úvěrového portfolia EIB, jež vykazuje míru znehodnocení úvěrů ve výši 0,3 % celkového úvěrového portfolia EIB, což dokládá důslednou obezřetnost EIB při řízení rizik a zajišťuje jí silný úvěrový rating na mezinárodních finančních trzích;

66.

vítá skutečnost, že politika transparentnosti EIB je založena na předpokladu zpřístupnění informací a že k dokumentům a informacím EIB má přístup každý; připomíná svá doporučení, aby EIB zveřejnila na svých webových stránkách dokumenty, které nejsou důvěrné, jako jsou např. firemní provozní plány za uplynulé roky, interinstitucionální dohody a memoranda, a vyzývá EIB, aby nezůstávala jen při tom, nýbrž i nadále hledala cesty ke zlepšení a zvyšovala laťku;

67.

vítá zprávu o provádění politiky transparentnosti skupiny EIB za rok 2015 a nadcházející přezkum politiky EIB pro whistleblowing;

68.

připomíná, že transparentnost při provádění politik EU vede nejen ke zvýšení celkové korporátní odpovědnosti a důvěryhodnosti EIB a přehledu o typu finančních zprostředkovatelů a konečných příjemců, ale také přispívá ke zvyšování efektivity a udržitelnosti financovaných projektů a k uplatňování nulové tolerance vůči podvodům a korupci v jejím úvěrovém portfoliu; žádá EIB, aby se přizpůsobila novému systému včasného varování a vyloučení, který plánuje Evropská komise;

69.

se znepokojením konstatuje, že EIB, přestože poskytuje třikrát více finančních prostředků než Světová banka, uvalila zákaz pouze na tři subjekty, zatímco Světová banka na 820 subjektů; požaduje, aby EIB napravila tuto situaci a aby se ve věci zákazu připojila k síti veřejných bank, tedy k síti, jejíž součástí je i Světová banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD);

70.

znovu připomíná svou výzvu adresovanou EIB ke zvýšení transparentnosti intervencí ve svých činnostech s finančními zprostředkovateli a s příjemci, aby se vyhnula protějškům s negativní historií, protějškům zařazeným na černou listinu a protějškům s možnými vazbami na nespolupracující jurisdikce, offshorové aktivity či organizovanou trestnou činnost; domnívá se, že osvědčeným postupem, který by měl být trvale uplatňován, je využívání kritérií pro výběr finančních zprostředkovatelů a aktuálnost informací o skutečném vlastnictví společností, včetně trustů, nadací a daňových rájů; vyzývá EIB, aby dále zpřísnila své smluvní podmínky zařazením ustanovení o řádné správě s cílem snížit rizika pro integritu a reputaci;

71.

navrhuje, aby se EIB řídila příkladem stanoveným Mezinárodní finanční korporací skupiny Světové banky a začala zveřejňovat informace o vysoce rizikových subprojektech, které financuje prostřednictvím komerčních bank (hlavní zprostředkovatelé/finanční nástroje, které EIB využívá k financování malých a středních podniků);

72.

vítá pravidelná setkání s občanskou společností a veřejné konzultace týkající se tvorby politiky EIB;

73.

požaduje zajišťování stále vyšší míry transparentnosti politiky EIB v oblasti zveřejňování informací, pokud jde o její správní orgány, zejména zveřejňování jednání ze schůzí představenstva EIB a EIF nebo investičního výboru EFSI, a pokud jde o projekty veřejného zájmu, na něž byly poskytnuty záruky z rozpočtu EU a které mají dopad na území a občany EU; domnívá se, že zveřejnění přehledu ukazatelů představuje osvědčený postup pro veškeré operace i pro posouzení dopadů na životní prostředí a sociálních dopadů na úrovni projektů a dílčích projektů;

74.

opakovaně požaduje, aby byly zveřejněny informace týkající se systému veřejných zakázek a zadávání subdodávek, aby byly snadno dostupné a aby byl v každém případě zajištěn přístup Parlamentu k příslušným informacím a finanční dokumentaci;

75.

vítá proaktivní přístup evropského veřejného ochránce práv při výkonu veřejného dohledu nad EIB; je velmi znepokojen zjištěnými nedostatky ve stávajících mechanismech EIB pro předcházení možným střetům zájmů v jejích řídicích orgánech; v tomto ohledu vyzývá EIB, aby vzala v úvahu doporučení veřejného ochránce práv a co nejdříve přezkoumala svůj kodex chování, aby tak lépe předcházela střetům zájmů ve svých správních orgánech a potenciálním problémům, pokud jde o efekt otáčivých dveří;

76.

domnívá se, že viceprezidenti EIB by nadále neměli být pověřováni projekty ve svých domovských zemích vzhledem k tomu, že existuje zřejmá možnost existence střetu zájmů a že jen málo členských států má svého viceprezidenta;

77.

vítá přezkum pravidel kanceláře mechanismu pro řešení stížností a obnovení memoranda o porozumění mezi evropským veřejným ochráncem práv a EIB; požaduje po EIB, aby objasnila zpoždění při zahájení veřejné konzultace o přezkumu politik a postupů jejího mechanismu pro řešení stížností; konstatuje, že tento proces přezkumu nabízí příležitost, jak dále zlepšovat nezávislost a účinnost mechanismu pro řešení stížností, s cílem zřídit mechanismus pro systematický tok informací přímo mezi kanceláří mechanismu pro řešení stížností a vedoucími pracovníky; zdůrazňuje, že vedení EIB by mělo podávat každoročně veřejnému ochránci práv a Parlamentu zprávu o tom, jak se doporučení jejích mechanismů pro řešení stížností odrazila v politikách a postupech banky; dále zdůrazňuje, že vedoucí kanceláře mechanismu pro řešení stížností by měl jedenkrát ročně předkládat Parlamentu zprávu o své činnosti a hodnocení toho, jak banka plní doporučení kanceláře mechanismu pro řešení stížností;

78.

žádá EIB, aby vynaložila veškeré úsilí v boji proti daňovým únikům, daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem, nelegálním činnostem a praní peněz prostřednictvím své politiky vůči netransparentním a nespolupracujícím jurisdikcím a svého rámce boje proti praní peněz a proti financování teroristické činnosti (AML-CFT);

79.

vyzývá EIB, aby rovněž pravidelně spolupracovala s dalšími mezinárodními finančními institucemi prostřednictvím výměny informací o výsledcích své korporátní prověrky, přezkumu náležité péče či přezkumu politiky „poznej svého klienta“ a aby každoročně podávala zprávu Parlamentu a veřejnosti o tom, jak provádí svou politiku týkající se nespolupracujících jurisdikcí;

80.

domnívá se, že důkladné posouzení si zasluhuje vnější obezřetnostní dohled EIB, jak Parlament uvedl ve svých předcházejících usneseních;

81.

bere na vědomí uzavření aktualizované trojstranné dohody mezi EIB, Komisí a Evropským účetním dvorem (EÚD) v září 2016 a vyzývá EÚD, aby prováděl audity výkonnosti operací EIB v různých odvětvích, pokud mají souvislost s využíváním rozpočtových zdrojů EU s ohledem na jejich účinnost a efektivitu;

82.

vyzývá Komisi, aby vždy do června předkládala počínaje rokem 2018 každoročně zprávu o plnění od počátku stávajícího VFR a aktuálním stavu – včetně dosažených výsledků – všech finančních nástrojů spravovaných a prováděných skupinou EIB, které disponují zdroji z rozpočtu EU, s cílem využít ji v postupu udělování absolutoria;

83.

vyzývá Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), aby do své výroční zprávy zahrnul informace o případech týkajících se EIB;

Kroky v návaznosti na doporučení Parlamentu

84.

vyzývá EIB, aby podávala zprávy o aktuálním vývoji a stavu plnění předchozích doporučení, která Parlament uvedl ve svých každoročních usneseních, zejména pokud jde o dopad úvěrových činností banky;

85.

vyzývá EIB, aby provedla přezkum své politiky pro předcházení nedovoleným postupům v činnostech Evropské investiční banky a odrazování od nich, která by měla pevně stanovit, že EIB musí zastavit financování anebo schválit další vyplácení úvěrů na projekty, které šetří vnitrostátní orgán nebo OLAF z důvodů korupce a podvodu;

o o

86.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2014)0201.

(2) Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 77.

(3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0200.

(4) Úř. věst. L 280, 27.10.2011, s. 1.

(5) Úř. věst. L 135, 8.5.2014, s. 1.

(6) Úř. věst. L 204, 31.7.2012, s. 1.

(7) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.

Top

Choose the experimental features you want to try