Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62017TN0745

Věc T-745/17: Žaloba podaná dne 14. listopadu 2017 – Kerkosand v. Komise

Úř. věst. C 42, 5.2.2018, p. 29–30 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

5.2.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 42/29


Žaloba podaná dne 14. listopadu 2017 – Kerkosand v. Komise

(Věc T-745/17)

(2018/C 042/43)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Kerkosand spol. s.r.o. (Šajdíkové Humence, Slovenská republika) (zástupci: A. Rosenfeld a C. Holtmann, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Evropské Komise C(2017)5050 final ze dne 20. července 2017 ve věci státní podpory SA.38121 (2016/FC) – Slovenská republika „Investment aid to the Slovak glass sand producer NAJPI a.s.“;

podpůrně zrušil informační dopis Evropské Komise ze dne 5. září 2017 ve věci SA.38121 (2014/CP) „Alleged State aid to Slovak glass sand producer NAJPI a.s.“ zaslaný právním zástupcům žalobkyně;

uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení podstatné procesní formální náležitosti stanovené podle čl. 15 odst. 1 první věty ve spojení s článkem 4 nařízení (EU) 2015/1589 (1).

Podle žalobkyně měla žalovaná za to, že státní podpora splňuje podmínky nařízení (EU) č. 651/2014 (2). Tím bylo znemožněno, aby žalovaná provedla předběžné posuzování a přijala rozhodnutí ve smyslu čl. 4 odst. 2, 3 nebo 4 nařízení (EU) 2015/1589. Tento závěr je stižen nesprávným právním posouzením, neboť žalovaná je oprávněna provést předběžné posouzení podpory podle nařízení (EU) č. 651/2014. Posouzení, které trvalo déle než tři a půl roku, podle žalobkyně překročilo práh prvotního posouzení, které předchází předběžnému posouzení. Žalovaná je tudíž podle čl. 15 odst. 1 první věty nařízení (EU) 2015/1589 povinna přijmout rozhodnutí ve smyslu čl. 4 odst. 2, 3 a 4 nařízení (EU) č. 2015/1589. Tuto povinnost však žalovaná porušila, neboť stížnost zamítla jako neopodstatněnou, aniž by stanovila, že tato dotčená podpora nepředstavuje žádné problémy s ohledem na její slučitelnost s vnitřním trhem.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení SFEU, jakož i z porušení pravidel, která ji provádějí, a sice čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU a článku 109 SFEU, ve spojení s článkem 58 odst. 1 nařízení (EU) č. 651/2014, a čl. 108 odst. 2 SFEU ve spojení s čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 2015/1589.

Žalovaná měla za to, že její prostor pro posouzení týkající se podpory na základě nařízení (EU) č. 651/2014 se omezuje pouze na zkoumání podmínek pro vyloučení stanovené v uvedeném nařízení. Tento závěr je podle žalobkyně stižen nesprávným právním posouzením, neboť podle judikatury unijních soudů je jediným důsledkem splnění podmínek nařízení (EU) č. 651/2014 skutečnost, že domněnka slučitelnosti má přednost před individuálním posouzením. Tato přednost se ovšem nepoužije v takovém případě, o jaký je jedná v projednávané věci, ve které je třeba podporu na první pohled posuzovat s ohledem na její zvláštní účinky na hospodářskou soutěž. V takových případech je žalovaná oprávněna provést individuální posouzení nad rámec nařízení (EU) 651/2014 v souladu s primárním právem a obecnými zásadami unijního práva. Tím, že žalovaná tuto pravomoc neuplatnila, porušila podle žalobkyně čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU.

Dále se měla žalovaná dopustit porušení čl. 109 SFEU, ve spojení s čl. 58 odst. 1 nařízení (EU) č. 651/2014, tím, že v projednávané věci použila uvedené nařízení se zpětnou účinností, byť k tomu nebyly splněny příslušné podmínky. V projednávané věci se jedná o státní podporu ad hoc pro velký podnik. Motivační účinek takové podpory musí podle čl. 6 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 651/2014 splňovat obzvláště přísné podmínky. Nezbytný důkaz o tom, že se slovenské orgány ujistily na základě dokumentů od příjemce o splnění těchto podmínek, nebyl podle žalobkyně předložen.

Konečně se žalovaná měla dopustit porušení čl. 108 odst. 2 SFEU, ve spojení s čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) 2015/1589, tím, že nezahájila formální fází vyšetřování. Během celého postupu, který trval více než tři a půl roku, žalovaná provedla pouze nedostatečnou a neúplnou kontrolu postavení příjemce podpory, kterému přiznala postavení malého a středního podniku. Kromě toho žalovaná na ústním jednání výslovně uvedla, že jsou pochybnosti stran posuzování skutečnosti, zda se jedná o podporu přiznanou na základě nařízení či zda se jedná o podporu ad hoc. Žalovaná mohla tuto otázku ponechat bez odpovědi pouze tehdy, pokud by provedla dostatečnou kontrolu a platně stanovila postavení příjemce jakožto malého a středního podniku. Podle žalobkyně se však o tento případ nejednalo. Žalovaná dále uznala poprvé až v napadeném rozhodnutí neslučitelnost s nařízením (ES) č. 800/2008, i když řadu let tvrdila opak.


(1)  Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. 2015, L 248, s. 9).

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014 , kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. 2014, L 187, s. 1).


Top