EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52017AE0654

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů — Budování evropské ekonomiky založené na datech [COM(2017) 9 final]

Úř. věst. C 345, 13.10.2017, p. 130–137 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

13.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 345/130


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů — Budování evropské ekonomiky založené na datech

[COM(2017) 9 final]

(2017/C 345/22)

Zpravodaj:

Joost Van Iersel

Konzultace

Evropská komise, 17. 2. 2017

Právní základ

Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná specializovaná sekce

Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost

Přijato ve specializované sekci

14. 6. 2017

Přijato na plenárním zasedání:

5. 7. 2017

Plenární zasedání č.

527

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

148/0/7

1.   Závěry a doporučení

Závěry

1.1.

EHSV vítá sdělení nazvané Budování evropské ekonomiky založené na datech, které se týká zachování úlohy dat jakožto ústředního a klíčového prvku umožňujícího vznik nové ekonomiky (1).

1.2.

Sdělení se zabývá jinými než osobními údaji nebo údaji plně anonymizovanými. Pokud jsou údaje považovány za osobní, použije se rámec pro ochranu údajů, zejména obecné nařízení o ochraně údajů.

1.3.

Hlavním cílem je vybudovat evropský datový ekosystém jakožto nepostradatelný určující faktor hospodářského a sociálního pokroku a odolné konkurenceschopnosti, a to ve světě, jenž prochází radikální proměnou a v němž se ve Spojených státech amerických a v Asii nacházejí silní konkurenti. V zájmu podpory možností připojení a ukládání je napříč Evropou skutečně zapotřebí investic do infrastruktury financovaných veřejným i soukromým sektorem.

1.4.

Pro vytvoření datového ekosystému je v prvé řadě nezbytné budovat informovanost v podnikatelské sféře, ve veřejných službách, ve společnosti i mezi členskými státy. Sdílení údajů vyžaduje větší důvěru, otevřenost a ochotu všech subjektů.

1.5.

EHSV zdůrazňuje, že v sázce je mnohem více než právní a praktická ustanovení. V rámci současného procesu přeměny musí být naléhavě přizpůsobeny evropské klíčové kompetence. Evropa v této strategické oblasti zaostává. Podniky musí zaujmout proaktivní přístup, aby se mohly otevřít rostoucím tokům dat a vytvořit si schopnost zpracovávat data velkého objemu. Je třeba zavést flexibilní obchodní modely, které lze lépe přizpůsobovat.

1.6.

Mezi nástroje, které umožní inovace a současně ochrání oprávněné zájmy podniků a občanů, patří celounijní platformy a pracovní setkání, terénní laboratoře, vytváření center excelence, budování společenství, továrny budoucnosti, testovací prostředí, výměny, aplikační programovací rozhraní, zprostředkování mezi společnostmi, vzorové smlouvy, propojení mezi vědeckou a podnikatelskou oblastí a společné technologické iniciativy, jakož i smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru, v jejichž rámci se veřejný i soukromý sektor zapojují například do rozsáhlých demonstračních projektů.

1.7.

Soukromý kapitál a vyspělejší evropský trh rizikového kapitálu jsou nezbytné.

Doporučení

1.8.

Komise by měla provést přesnou analýzu současné situace a obranných postojů vůči volnému toku dat v členských státech a zavést vhodná právní a technická ustanovení, aby tak odstranila bezdůvodné překážky. Odstranění bezdůvodných překážek pro volný tok dat by mělo být nedílnou součástí celoevropské průmyslové politiky. Otevření vnitrostátních trhů by mělo rovněž spadat do působnosti evropského semestru.

1.9.

Lokalizací dat jsou postiženy především malé a střední podniky a inovace. EHSV velmi podporuje návrh Komise, aby se veškeré ukládání dat v členských státech řídilo zásadou volného pohybu. EHSV žádá o předložení časového harmonogramu a lhůt pro otevření vnitrostátních trhů. Touto problematikou by se měl zabývat i evropský semestr.

1.10.

Velmi významným zdrojem dat je veřejný výzkum. Komise by měla vybízet k rozsáhlejšímu šíření v celé Evropě.

1.11.

V soukromém sektoru by měla být zásadně dodržována smluvní svoboda. Obecný rámec EU pro normy je žádoucí, ale normy by v žádném případě neměly bránit inovacím. Je třeba podporovat přenositelnost.

1.12.

Odpovědnost je ožehavou otázkou; možná bude nezbytné provést revizi směrnice o odpovědnosti za výrobky a zvážit přijetí zvláštních právních ustanovení pro komunikaci mezi stroji (M2M).

1.13.

Komise by měla být vyzvána, aby vzala v úvahu aspekty dat v různých jazycích v rámci volného pohybu dat a přístupu k nim.

1.14.

Rozhodující význam má lidský kapitál. Je třeba zavést programy EU zaměřené na přípravu zaměstnanců a mladých lidí na budoucí vývoj. Aby bylo například možné pokrýt všeobecnou potřebu většího počtu analytiků dat, mají prvořadý význam vzdělávání a profesní příprava na pracovišti.

1.15.

Tyto procesy musí být řádně sledovány jak v podnikatelském prostředí, tak i ze strany Komise a na vnitrostátní úrovni, aby se na evropské úrovni vytvořily skutečné rovné podmínky.

2.   Souvislosti

2.1.

Je třeba rozlišovat mezi osobními a jinými než osobními údaji, tedy mezi osobními a nespecifikovanými hromadnými údaji. Obě kategorie jsou součástí digitálního trhu, jsou však zaměřeny na různé oblasti a jsou upraveny odlišnými právními předpisy EU (2).

2.2.

Sdělení týkající se dat velkého objemu (3) navazující na sdělení Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech (4) se zabývá jinými než osobními či anonymními údaji.

2.3.

Ve zvláštních případech se osobní a jiné než osobní údaje překrývají z důvodu možného vzájemného působení mezi oběma oblastmi a propojení mezi soukromým a veřejným sektorem. Například v oblasti zdravotnictví se částečně překrývají osobní zájmy pacientů, obchodní zájmy a veřejný zájem.

2.4.

Změny jsou různorodé a nepředvídatelné. Probíhající procesy spojené s vertikálním a horizontálním větvením dat vytvářejí stále více příležitostí ke shromažďování, analýze a zpracovávání dat. Data velkého objemu představují klíčový stavební kámen budoucí „ekonomiky orientované na zákazníka“.

2.5.

Data mají významné důsledky pro výrobní linky, interakci služeb a výroby a hodnotové řetězce. Posiluje se tím fragmentace hodnotových řetězců.

2.6.

Rostoucí počet začínajících a rozvíjejících se podniků dokládá klíčovou úlohu dat. Malé a střední podniky jsou velmi závislé na podpůrném mezinárodním (evropském) kontextu a na financování.

2.7.

Ekonomika orientovaná na zákazníka je výsledkem dat velkého objemu, komunikace mezi zařízeními (M2M) a volného toku dat. Vytváří propracované výrobky a služby. Těmto změnám se přizpůsobují všechna odvětví a všechny úrovně podniků. Mezi odvětvími a mezi velkými a malými podniky však existují značné rozdíly, přičemž podniky zastávají v hodnotových řetězcích odlišné postavení, panují mezi nimi různé závislosti a mají odlišné vyhlídky v oblasti výroby i poskytování služeb, a tudíž i nejrůznější názory.

2.8.

Pokud však EU nevyužije plný potenciál digitalizace, bude v období do roku 2025 ohrožena velká část přidané hodnoty ve výši 605 miliard EUR. Na straně druhé jsou kladné stránky ještě působivější: studie Německého svazu průmyslu předpokládá, že do roku 2025 by v Evropě mohla být vytvořena přidaná hodnota ve výši 1,25 bilionu EUR.

2.9.

Podobné procesy probíhají i ve světovém měřítku. Srovnávací studie dokládají, že EU v této oblasti zaostává, přestože v současnosti dosahuje v celé řadě odvětví ve světovém porovnání mimořádné hospodářské výkonnosti.

2.10.

Mezi americkými a evropskými podniky existují velké kulturní rozdíly. V Evropě je hlavní hnací sílou dat převážně část výrobního odvětví (5). Naopak ve Spojených státech podněcují odvětví dat velkého objemu především společnosti založené na službách a datech, tzv. GAFA a v poslední době i NATU (6). Ve Spojených státech existuje velký a dynamický vnitřní trh a výborné finanční podmínky. Podnikatelská sféra je nakloněná k podstupování rizik. Americké podniky mají navíc k dispozici rychlé sítě a obrovské kapacity pro ukládání. Podobně setrvale roste i řada velkých čínských platforem.

2.11.

Zatímco Evropa zaostává, je pozoruhodné, že se sdělení Evropské komise nezmiňuje o hlavních mezinárodních konkurentech Evropy, ačkoliv jsou hlavním důvodem, proč Evropa musí bezodkladně posilovat svou výkonnost a rozvíjet koordinaci politik. Vnitrostátní cíle byly ve Spojených státech a v Číně stanoveny poměrně nedávno, přičemž mají v úmyslu získat a zajistit si ve světovém měřítku dominantní ekonomické postavení. Tyto dvě země, a vedle nich též jiné země, záměrně podporují a prosazují data velkého objemu, která pro ně představují nástroj k upevnění konkurenčních výhod společností se sídlem ve Spojených státech a čínských společností. Vláda Baracka Obamy přijala ve Spojených státech velmi jasný přístup k americké třetí průmyslové revoluci, jež je ekvivalentem Průmyslu 4.0 v EU a která představuje východisko k upevnění americké konkurenceschopnosti a k ekonomické převaze. Strategie Amerika na prvním místě pravděpodobně povede k dalšímu zintenzivnění této politiky. Další rozvoj oblasti dat velkého objemu musí být tudíž považován za geopolitický faktor.

3.   Volný tok dat mezi členskými státy

3.1.

Pokud jde o důvody vedoucí k tomu, že „evropská digitální ekonomika si ve srovnání s USA osvojuje datovou revoluci jen pomalu a rovněž postrádá srovnatelnou průmyslovou kapacitu“ (7), Komise správně poukazuje na souvislost mezi překážkami pro volný pohyb dat a pomalým rozvojem evropského trhu.

3.2.

Zatímco ochrana údajů se ve Spojených státech řídí především zásadou záměrného poskytnutí údajů a v souvislosti se soukromými údaji spadá do oblasti ochrany spotřebitele, většina evropských zemí má platné právní předpisy na ochranu údajů a samotná ochrana údajů je často zakotvena jako ústavní právo. Na straně jedné lze evropský přístup k bezpečnosti údajů považovat za konkurenční výhodu, na straně druhé je však používání a zpracovávání dat velkého objemu zřejmě natolik omezováno, že brání inovacím.

3.3.

Je nezbytné ukončit roztříštěnost trhu. Komise musí být zmocněna k prošetření, zda a do jaké míry musí být odstraněny rozdíly v přístupech jednotlivých členských států, aby bylo možné zmírnit odlišnosti ve vývoji a přístupech.

3.4.

Vzhledem ke stále rostoucímu množství dat v důsledku internetu věcí, továren budoucnosti a autonomních propojených systémů, jsou zvláště nutná opatření v evropském měřítku, jež mají strategický význam. Právní a technický základ pro volné toky dat napříč Evropou je základní prvek pro vybudování rozsáhlé a spolehlivé digitální ekonomiky (8).

3.5.

Musí být zavedena průmyslová politika EU. Musí být odstraněny bezdůvodné překážky volnému toku dat. Vnitřní trh není slučitelný s 28 různými průmyslovými politikami, z nichž každá stanoví odlišné nástroje a cíle. Není tomu jinak ani v digitálním věku (9). Komise a vlády by proto měly jednat jako řídicí subjekty, které mají dlouhodobou vizi vymezující rovné podmínky a rámcové podmínky na základě partnerství veřejného a soukromého sektoru (10).

3.6.

Komise správně upozorňuje na argumenty používané vnitrostátními orgány k omezení toků dat. Opatření týkající se lokalizace dat, jež fakticky znovu zavádějí digitální „hraniční kontroly“ (11), musí být nahrazeny uspokojivým evropským rámcem.

3.7.

EHSV doporučuje provést podrobnou analýzu současné situace v členských státech a stávajících propastných rozdílů napříč Evropou. Nejpokročilejší ve vypracovávání údajů je špičková výroba v Německu, po nichž následují klastry vyspělého zpracovatelského průmyslu v jiných zemích, velkých i malých. Na straně druhé ale například výrazně rostou i data velkého objemu založená na službách ve Francii a Spojeném království a v některých menších ekonomikách.

3.8.

Obranné postoje členských států závažným způsobem brání volnému toku dat. Dosud bylo určeno nejméně 50 právních a správních překážek. Mezi členskými státy existují rovněž podstatné rozdíly v požadavcích na zadávání veřejných zakázek. Převládají odlišné kultury a zvyklosti. Vnitrostátní průmyslové politiky vedou ke vzniku odlišných právních prostředí, neexistuje žádný společný průmyslový rámec. Nedůvěru ohledně jiných než osobních údajů mohou vyvolávat i různé přístupy ke způsobu právní úpravy osobních údajů. Obranné postoje vládních institucí, jakož i v podnikatelské sféře v různých zemích se zpravidla vzájemně posilují.

3.9.

Naopak pouze posílená důvěra mezi členskými státy vytvoří jednotný trh, jenž se stane bezpečným přístavem pro data a životodárnou půdou pro inovace.

3.10.

K naplnění vnitrostátních cílů, k nimž patří podpora inovací a postupné vytváření přidané hodnoty, nejlépe napomůže vybudování společného trhu pro data velkého objemu, zajištění bezpečného uložení dat umožněného nejmodernější správou IKT ve velkém měřítku a sdružování možností.

3.11.

Kromě toho, že lokalizace dat má kontraproduktivní dopad na transparentnost a brzdí inovace, má také negativní důsledky především pro malé a střední podniky, které působí přeshraničně. EHSV proto důrazně podporuje návrh Komise, aby byla „jakákoli činnost členského státu ovlivňující ukládání nebo zpracovávání dat vedena „zásadou volného pohybu dat v rámci EU“ (12).

3.12.

EHSV trvá na tom, aby se otázkou otevření vnitrostátních trhů celoevropskému šíření dat zabýval i každoroční evropský semestr, mimo jiné i v rámci doporučení pro jednotlivé země. Otevřením veřejných údajů v celé Evropě se dokončí jednotný trh a vytvoří se rovné podmínky. K vytvoření společného základu přispívá i obecné nařízení o ochraně osobních údajů (13).

3.13.

Rovněž regiony a městské oblasti mají k dispozici dynamická data. Regionální platformy s veřejnými i soukromými subjekty budou podporovat regionální ekonomiky a mohou posílit regionální seskupení v mezinárodním kontextu. Je třeba přesvědčit regiony a města, aby jednaly v duchu otevřenosti. V tomto ohledu může EU při výměně osvědčených postupů a poskytování nejmodernějšího know-how regionálním subjektům hrát důležitou úlohu.

3.14.

Velmi významným zdrojem dat je veřejný výzkum. Vzhledem k tomu, že se jedná o peníze daňových poplatníků, je důležité zajistit, aby tato data byla rozšířena ve větším měřítku. Zásobárny dat pocházejících z výzkumu mohou být přínosné zejména pro malé a střední podniky.

3.15.

Tato veřejná data často narušují fungování soukromých subjektů. Smluvní ujednání se soukromým sektorem zjevně vede k odlišnému zacházení s údaji. Příkladem mohou být jiné než osobní údaje vypracovávané v oblasti dopravy, energetiky, získávané družicemi, uvedené v katastrech nemovitostí a generované v rámci jiných veřejných služeb.

3.16.

S ohledem na trestuhodně velké odlišnosti v Evropě EHSV upozorňuje, že neomezený tok dat napříč Evropou by rovněž mohl přispět ke sbližování vnitrostátních hospodářství, což je v popředí zájmu jak vyspělejších ekonomik, tak i ekonomik, které zaostávají. Je vhodné vyzvat veřejné správy jednotlivých států k tomu, aby se vzájemně podporovaly a mentorovaly za účelem zavedení správných mechanismů.

3.17.

Sdělení se nezabývá aspekty dat v různých jazycích v rámci volného pohybu dat a přístupu k nim. EHSV se domnívá, že Komise by vzhledem k tomu, že jazykové údaje by rovněž mohly být pouze strojově generované údaje, měla zintenzivnit své úsilí o podporu výzkumu a inovací a zavádění automatického překladu údajů vyjádřených v různých jazycích ve všech úředních jazycích EU.

3.18.

EHSV zdůrazňuje, že v zájmu budování vzájemné důvěry je nezbytné přijmout v Radě pro konkurenceschopnost i mimo ni celostní přístup a podporovat společné vědomí účelu. Zásadní význam má důvěra. Otevření evropského trhu volnému toku jiných než osobních údajů má také závažný politický dopad. V této souvislosti se nabízí nejrůznější otázky, například pokud jde o upevnění základu jednotného trhu a inovací ve velkých i menších společnostech, zajištění lepších vyhlídek na hospodářský růst a pracovní místa, podporu hospodářského sbližování členských států a konkurenceschopnost.

4.   Přístup k datům a předávání dat na trhu

4.1.

Sdělení se zabývá velkým počtem možných interakcí mezi společnostmi všech velikostí v oblasti dat (vztahy mezi podniky, B2B). Dále je třeba pamatovat na veřejné služby. Rozmanitost dat je nekonečná, a jejich vývoj tudíž nelze předvídat.

4.2.

Komise správně upřednostňuje cíl spočívající v zajištění přístupu účastníků na trhu jakéhokoli druhu k velkým a různorodým souborům dat. Upozorňuje na celou řadu překážek bránících volnému přístupu a konstatuje, že „výměna dat v současné době zůstává omezená“ (14).

4.3.

Důvody, proč si podniky ponechávají data pro sebe, jsou zcela zřejmé. Produkty a služby jsou vyráběny a poskytovány na základě výrobních programů podniků nebo obecněji strategií, které společnosti s nikým nesdílejí. Smluvní svoboda musí být zásadně dodržována a zajištěna (15).

4.4.

Situace je velmi různorodá. Velké společnosti mají často k dispozici vlastní výzkum a celou škálu možných aplikací. Menší společnosti pak mají ze své podstaty omezené možnosti. Vždy však převažují argumenty ve prospěch sdílení dat s jinými společnostmi, přičemž přímé výhody mají všechny zúčastněné společnosti.

4.5.

Práva duševního vlastnictví se na data pocházející z komunikace mezi stroji zpravidla nevztahují. Za této situace jsou právní předpisy EU v platnosti pro konkrétní aplikace, které potřebují právní ochranu. V ostatních případech zůstávají tato data a způsob, jakým se s nimi zachází, předmětem smluvních řešení, například vlastnictví dat a ceny.

4.6.

Právní rámec pro data by měl zajistit ochranu práv podniků v téže míře, jako chrání fyzické zboží.

4.7.

Není zapotřebí přijímat nová legislativní opatření. Stávající právní úprava se vztahuje na většinu oblastí a v případě potřeby může být přepracována v závislosti na konkrétních požadavcích digitálního věku.

4.8.

Případný obecný rámec EU pro normy by vzhledem k současnému dynamickému a nepředvídatelnému vývoji v žádném případě neměl bránit inovacím. Platné normy často omezují inovace, a aniž bychom lépe porozuměli vývoji, lze nové normy stanovit jen obtížně. Je proto nezbytné hledat nové způsoby regulace. Je třeba podporovat přenositelnost.

4.9.

Jednou z ožehavých otázek je odpovědnost (16). V platnosti je několik směrnic, které bude možná nezbytné revidovat, neboť se rozšiřuje dosah technologií, například bude nutné upravit směrnici o odpovědnosti za výrobky tak, aby vyhovovala internetu věcí a umělé inteligenci. Komunikace mezi stroji může vyžadovat přijetí zvláštních právních ustanovení o odpovědnosti. S přihlédnutím k celé škále neustále se měnících vztahů mezi podniky, pokud jde o data, se EHSV domnívá, že stávající právní předpisy jsou z velké části uspokojivé. Jakýkoli nový právní předpis by měl podporovat inovace a určitě by jim neměl bránit.

4.10.

Většího toku či přenosu dat lze dosáhnout uzavíráním smluv mezi podniky, přičemž by byly využívány stávající nebo nové platformy a pracovní semináře, pokud možno na mezinárodní úrovni, a aplikační programovací rozhraní (17) a zintenzivnily by se cílené vztahy mezi oblastí vědy a podniky. Věda by na platformách a pracovních seminářích měla být rovněž zastoupena. Pro účely Průmyslu 4.0 již byla řada z nich zavedena, například regionální terénní laboratoře. Šíření dat vypracovaných výzkumnými středisky a financovaných z veřejných prostředků by mělo být povinné (18).

4.11.

EHSV upřednostňuje „testovací prostředí“ a otevřené trhy pro obchodování s daty, což povzbudí subjekty, které mají zájem o větší otevřenost. Je možné určit a konsolidovat oblasti se společným základem. Za určování potřeb pro testovací oblasti a usnadnění plodné a vysoce kvalitní spolupráce mezi zúčastněnými agenturami by měla být odpovědná jedna organizace.

4.12.

EHSV upozorňuje na velmi užitečnou iniciativu, kterou v roce 2014 zahájila Komise a organizace Big Data Value Association (19). Nedávné prohlášení obou partnerů upozornilo na čtyři hlavní nástroje, které má partnerství veřejného a soukromého sektoru využívat:

rozsáhlé demonstrační projekty („průkopnické projekty“) v průmyslových odvětvích;

integrace dat a experimentování s nimi („prostor pro inovace“);

technické projekty v klíčových oblastech;

vytváření sítí, budování společenství a politická podpora.

Tento přístup by měl sloužit za vzor dalším evropským iniciativám. Existují nejen partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu, ale i společné technologické iniciativy zaměřené na inovace.

4.13.

Další možností mohou být evropské vzorové smlouvy o spolupráci.

5.   Povědomí a podnikatelské myšlení

5.1.

Robustní digitální ekonomika vyžaduje kromě právních a praktických ustanovení otevřenější přístup evropských podniků. Reagovat proaktivně na změny paradigmatu je především otázkou povědomí a způsobu myšlení.

5.2.

Světové hospodářství jako celek prochází hlubokou proměnou. Všechna průmyslová odvětví – velká i malá – musí být zapojena do tohoto procesu, v němž by se nemělo rozlišovat mezi stávajícími a novými odvětvími, mezi „starými“ a „novými“. Evropské klíčové kompetence musí projít rychlejší a účinnější přeměnou a všechna odvětví musí mít možnost se do tohoto procesu zapojit.

5.3.

Jedná se převážně o proces zdola nahoru, a tudíž záležitost pro podnikatelskou sféru a společnosti. EHSV poukazuje nejen na cenné nástroje, které mají podle Komise (20) přimět trhy, aby věnovaly větší pozornost provádění proaktivních změn, ale i na nutnost změnit způsob myšlení u celé řady evropských podniků.

5.4.

Data představují pro podniky problematickou otázku a v budoucnu se její význam ještě zvýší. Otevřeným datům je příznivě nakloněn jen omezený počet podniků. Bude užitečné disponovat seznamem příkladů, který by měla vypracovat Komise. Mnoho společností se navíc stále nesprávně domnívá, že jejich současná úroveň sofistikované výroby jim v budoucnu zaručí postavení na trhu.

5.5.

Rozdíly mezi USA a Evropou jsou výrazné. Evropské zvyklosti v technických oborech se vyznačují uzavřeným způsobem myšlení. Pro získání konkurenční výhody mají rozhodující význam vyspělé technické obory a vysoká úroveň sofistikovanosti při zpracovávání údajů. Spojené státy dosáhly značného pokroku v oblasti vztahů mezi podnikem a spotřebitelem a jsou otevřenější v otázce volného přístupu k datům. Evropa dosáhla pokročilé úrovně, pokud jde o vysoce kvalitní výrobu a v oblasti vztahů mezi podniky, ale společnosti si přejí ponechat si kontrolu nad svými daty.

5.6.

Je nezbytné vážně se zamyslet nad tím, zda je Evropa v současnosti schopna zabývat se náležitě otázkou dat velkého objemu. Jinak řečeno, podniky v EU se musí vyrovnat s tím, že schopností přeměnit data v podnikání disponují zejména Spojené státy, což znamená, že data, s nimiž budou muset nakládat, jsou ukládána na serverech amerických společností, a tudíž i příslušné algoritmy pro vytváření nových myšlenek (21).

5.7.

Je naléhavě nutné přistoupit ke změně. Nejlepší způsob, jak postupovat dále, je přijmout strategii založenou na zachování stávající síly výrobního odvětví a současném postupném otevření se tokům dat. Ke změně nemůže dojít přes noc, ale pouze postupnými kroky. Evropská podnikatelská sféra musí najít nejefektivnější evropský způsob, a sice neplavat proti proudu, ale změnit se přijatelným způsobem (22).

5.8.

Mnoho evropských společností musí dohnat ostatní společnosti tím, že budou podporovat schopnost pracovat s daty a zlepšovat výrobu. Může se to zdát zvláštní, ale v souvislosti s daty velkého objemu by otevřenost a transparentnost v celé řadě společností měly vycházet ze změny interních postupů a interních přístupů společností.

5.9.

Klíčovým aspektem jsou flexibilní a snadněji přizpůsobitelné obchodní modely, které postupně nahrazují tradiční prostředí vertikálně integrovaných výrobních podniků (23). Takové obchodní modely musí podnikům umožnit fungovat efektivněji v prostředí neustále rostoucího počtu výrobků a služeb a kompletní integrace výroby a služeb. Podniky musí někdy akceptovat nevýhody, aby získaly větší výhody.

5.10.

Měly by být organizovány výměny názorů s cílem diskutovat o napětí mezi zachováním podnikové identity dat a nezbytnou potřebou inovací v mezinárodním kontextu, jakož i hledat nejúčinnější přístupy pro otevření se podniků. Komise může být velmi užitečná při podpoře těchto výměn na evropské úrovni.

5.11.

Je nezbytné vytvářet nápady, aby mohla vznikat centra excelence jakožto protiváha Silicon Valley a velkým americkým univerzitám.

5.12.

Je totiž nezbytné prohloubit nedostatečně rozvinutý evropský kapitálový trh. Zpracovávání dat velkého objemu dynamickým způsobem vyžaduje nejen úspěšné začínající podniky, ale především rozvíjející se podniky, kterých je však příliš málo. Z toho důvodu je nepostradatelný dynamičtější evropský trh rizikového kapitálu. Je třeba hledat a přizpůsobovat opatření k posílení a podpoře jeho rozvoje s využitím osvědčených postupů, jako je izraelský příklad.

5.13.

Spojené království má hospodářství vytvářející data, které kypí životem. EHSV je přesvědčen, že evropský a britský průmysl by měly nadále úzce spolupracovat v oblasti vytváření transparentních a otevřených dat.

6.   Společnost a trh práce

6.1.

Názory vyjádřené v dřívějších stanoviscích EHSV (24) týkající se dopadů Průmyslu 4.0 na společnost a trh práce jsou stejně důležité i v době volného toku dat. Je třeba zdůraznit některé aspekty.

6.2.

Dynamika rozvoje a šíření dat vyžaduje plné porozumění ze strany společnosti a zejména pracovní síly v evropských podnicích. Je zapotřebí sdělovat aktuální informace za účelem podpory dostatečné znalosti o zásadním procesu transformace a jeho přijetí ze strany veřejnosti. Sociální partneři musejí hrát svou roli.

6.3.

Rozhodující význam má lidský kapitál. Na všech úrovních by měl probíhat sociální dialog pro účely provedení nezbytných úprav a zavedení programů, které zaměstnance a mladé lidi připraví na novou realitu. Je zapotřebí mnohem více analytiků dat a vědců specializovaných na data.

6.4.

Rovněž proto vyvstává výzva, že bude nezbytné vytvářet organizace nového typu pro účely odborné přípravy a spolupráce pracovníků ve všech vrstvách společnosti, jejichž činnost se sníží. Těmto výzvám nejsou stávající sociální systémy přizpůsobeny, až na některé výjimky jako jsou „nárazníkové společnosti“ ve Finsku, které převádějí bývalé administrativní zaměstnance na crowdworking a zároveň zachovávají jejich sociální pojištění. Všichni si musí být vědomi, že nyní pracujeme v jiném prostředí.

6.5.

Součástí širší koncepce průmyslové politiky je také vývoj trhu práce a sociální začleňování. Studie nejčastěji uvádějí prognózu, že dojde ke ztrátě až 50 % pracovních míst, zejména mezi administrativními pracovníky, a k 20 % nárůstu počtu nových pracovních míst v důsledku digitalizace a nejmodernější výroby. Všechny dotčené strany by se měly zaměřit na proměnu, aby bylo možné odstranit překážky a přizpůsobit a usnadnit výsledky, které vytvářejí nové příležitosti pro občany, zejména v oblasti rozvoje služeb.

6.6.

V popředí značného zájmu každého odvětví v každé zemi stojí vzdělávání a profesní příprava na pracovišti na všech úrovních pracovní síly. Nemělo by tomu tak být pouze v technických oblastech.

6.7.

EHSV poukazuje na podpůrnou úlohu, kterou Komise může hrát tím, že bude udávat směr a určovat problémy a příležitosti. Mezi podniky, sociálními partnery a veřejnou správou by měla být na evropské úrovni organizována pracovní setkání a výměny názorů, včetně osvědčených postupů. Je nezbytné najít společný základ a společné přístupy a rozvíjet je v kontextu rozmanitosti různých kultur v Evropě.

V Bruselu dne 5. července 2017.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Georges DASSIS


(1)  Sdělení Budování evropské ekonomiky založené na datech, COM(2017) 9 final, 10. ledna 2017. Viz také motivační dopis 14 představitelů států a vlád ze dne 2. prosince 2016 týkající se volného pohybu dat Non-paper on the Free Flow of Data initiative.

(2)  Úř. věst. C 71, 24.2.2016, s. 65.

(3)  Sdělení „Budování evropské ekonomiky založené na datech“, COM(2017) 9 final, 10. ledna 2017.

(4)  Sdělení COM(2014) 442 final, 2. červenec 2014 (Úř. věst. C 242, 23.7.2015, s. 61).

(5)  The Digital Transformation of Industry, Bundesverband der Deutschen Industrie, 1. 2. 2015.

(6)  Zkratka GAFA znamená Google, Apple, Facebook a Amazon, jejichž celkový společný obrat činí 468 miliard USD. NATU znamená Netflix, Airbnb, Tesla a Uber. Společná tržní hodnota společností GAFA činí v současnosti 2,3 bilionu USD. To je téměř stejná hodnota jako tržní hodnota 50 největších společností indexu EURO STOXX, jež činí 2,9 bilionu EUR. Tato skutečnost svědčí o finanční síle odvětví dat velkého objemu/platforem a jeho obrovské schopnosti vytvářet hodnotu.

(7)  COM(2017) 9 final, s. 2.

(8)  Viz také dopis 14 vlád z roku 2016 na toto téma Non-paper on the Free Flow of Data initiative. Je to špatné znamení, že s výjimkou Spojeného království nepřipojila k tomuto dopisu svůj podpis žádná velká země?

(9)  Úř. věst. C 71, 24.2.2016, s. 65Úř. věst. C 389, 21.10.2016, s. 50.

(10)  FME-CWM, nizozemské sdružení pro odvětví technologií, doporučuje vytvořit pro účely koordinace digitalizace v Nizozemsku skupinu pracovníků na nejvyšší vládní úrovni, 16. března 2017.

(11)  COM(2017) 9 final, s. 5.

(12)  COM(2017) 9 final, s. 7.

(13)  Obecné nařízení o ochraně údajů, květen 2016 (Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 90).

(14)  COM(2017) 9 final, s. 10.

(15)  Viz také připomínky organizace Orgalime k připravované iniciativě Evropské komise Budování evropské ekonomiky založené na datech, 21. září 2016, a dokument DIGITALEUROPE’s Initial Views on Building the European Data Economy Communication, 14. února 2017.

(16)  COM(2017) 9 final, s. 14 a 15.

(17)  COM(2017) 9 final, s. 12.

(18)  Valonsko plánuje vydat v této věci nařízení.

(19)  Tato iniciativa sdružuje Komisi, průmyslové subjekty a výzkumné ústavy v „partnerství veřejného a soukromého sektoru za účelem spolupráce v oblasti výzkumu a inovací týkajících se dat, posílení budování společenství v souvislosti s daty a vytvoření půdy pro prosperující evropskou ekonomiku založenou na datech“ (společné prohlášení Evropské komise a organizace Big Data Value Association).

(20)  COM(2017) 9 final, s. 11–13.

(21)  Nejlepším příkladem je automobilový průmysl, evropský motor, na rozdíl od zcela nových koncepcí, např. Googlu, jež nebudou prodávat automobily, ale na rozhraní s klientem mobilitu a balíčky mobility.

(22)  Viz White Paper Digital Platforms, bílá kniha Digitální regulační politika pro růst, inovace, konkurenceschopnost a účast, německá spolková vláda, Spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky, březen 2017.

(23)  Budoucí rozvoj automobilového průmyslu je výmluvným příkladem: viz zpráva EHSV CCMI/148, 22. února 2017.

(24)  Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 161.


Top