—

zrušil rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 5. prosince 2016 přijaté na základě rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu 2009/C 159/01 ze dne 19. května a ze dne 9. července 2008‚kterým se stanoví prováděcí opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu‘ v pozměněném znění, jímž byla konstatována pohledávka za žalobkyní ve výši 298 497,87 eur z titulu částek neoprávněně vyplacených v rámci parlamentní asistence a zdůvodněno její vrácení a změna příslušného příkazce ve spolupráci s účetním orgánu, a provedení jejich výběru na základě článku 68 prováděcích opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu a článků 66, 78, 79 a 80 finančního nařízení (dále jen ‚FN‘);

—

zrušil oznámení o dluhu č. 2016-1560 ze dne 6. prosince 2016, jímž byla žalobkyně informována, že byla vůči ní konstatována na základě rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 5. prosince 2016 pohledávka ve výši 298 497,87 eur, vrácení částek neoprávněně vyplacených v rámci parlamentní asistence a uplatnění článku 68 prováděcích opatření ke statutu poslanců a článků 66, 78, 79 a 80 FN;

—

uložil Evropskému parlamentu náhradu veškerých nákladů řízení;

—

uložil Evropskému parlamentu povinnost zaplatit M. Le Pen částku 50 000 eur z důvodu nákladů, jejichž náhradu lze přiznat.

1.

První žalobní důvod vycházející z nedostatku příslušnosti tvůrce aktu. Žalobkyně má za to, že rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 5. prosince 2016 (dále jen ‚napadené rozhodnutí‘) spadalo do pravomoci předsednictva Evropského parlamentu a že osoba, která rozhodnutí podepsala, nedisponuje žádným řádným zmocněním.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z nedostatečného odůvodnění, kterým je stiženo napadené rozhodnutí, ačkoliv je tento požadavek stanoven v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení podstatných procesních náležitostí v tom, že účelem napadeného rozhodnutí byla zpráva o šetření provedeném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (dále jen ‚OLAF‘) a ukončeném dne 26. července 2016, která žalobkyni nebyla oznámena. Žalobkyně tak nebyla slyšena a nemohla platně uplatnit své důvody na obranu, protože Generální sekretář jí odmítl sdělit informace, na kterých se napadené rozhodnutí zakládá.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z neexistence osobního přezkumu spisu Generálním sekretářem Evropského parlamentu. Podle žalobkyně se Generální sekretář spokojil se schválením zprávy OLAF a vůbec neprovedl osobní přezkum situace žalobkyně.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z neexistence skutečností na podporu napadeného rozhodnutí a příslušného oznámení o dluhu (dále jen ‚napadené akty‘), jelikož skutečnosti

6.

Šestý žalobní důvod vycházející z obrácení důkazního břemene. V této souvislosti žalobkyně uvádí, že není na ní, aby nesla důkazní břemeno o práci svého poslaneckého asistenta, ale naopak, že je věcí příslušných orgánů, aby prokázaly opak.

7.

Sedmý žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality, jelikož částka požadovaná od žalobkyně nebyla odůvodněna ani podrobně, ani z hlediska metody výpočtu, a předpokládá, že asistent poslankyně nikdy pro žalobkyni nepracoval.

8.

Osmý žalobní důvod vycházející ze zneužití pravomoci v rozsahu, v němž byly napadené akty přijaty za účelem zbavení žalobkyně, poslankyně Evropského parlamentu, prostředků k výkonu jejího mandátu.

9.

Devátý žalobní důvod vycházející ze zneužití řízení. Žalobkyně má za to, že Generální sekretář, aby jí nemusel předat zprávu OLAF, kterou měl k dispozici, nezákonně přesunul u OLAF její žádost o sdělení této zprávy, kterýžto úřad jí zprávu nezaslal.

10.

Desátý žalobní důvod vycházející z nerovného zacházení a existence fumus persecutionis v rozsahu, v němž se situace související s tímto sporem týkala výlučně žalobkyně a její strany.

11.

Jedenáctý žalobní důvod vycházející ze zásahu do nezávislosti poslance a důsledků neexistence vázaného mandátu. Napadené akty měly nepochybně za cíl narušit svobodný výkon parlamentního mandátu žalobkyně tím, že jí zbaví finančních prostředků nezbytných k naplnění jejích úkolů. Poslankyni kromě toho nemůže ohledně způsobu, jakým má vykonávat svůj mandát, udělovat příkazy Generální sekretář pod výhružkou financích sankcí.

12.

Dvanáctý žalobní důvod vycházející z nedostatku nezávislosti OLAF, jelikož tento orgán dle žalobkyně neposkytuje žádnou záruku nestrannosti a bezúhonnosti a podléhá Evropské komisi.“