30.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 316/208

—

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0734 – C8–0014/2015),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 (1) (dále jen „nařízení o EFG“),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (2), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (3) (dále jen „IID ze dne 2. prosince 2013“), a zejména na bod 13 této dohody,

—

s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,

—

s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

—

s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

—

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0035/2015),

A.

vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu, a pomáhat jim při opětovném začleňování na trh práce;

B.

vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji, v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 2. prosince 2013 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF);

C.

vzhledem k tomu, že přijetí nařízení o EFG, které je výsledkem dohody mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně opětovného zavedení kritéria pro uvolňování prostředků v souvislosti s krizí, zvýšení finančního příspěvku Unie na 60 % celkových odhadovaných nákladů na navrhovaná opatření, zefektivnění postupu Komise, Evropského parlamentu a Rady při vyřizování žádostí o příspěvek z EFG tak, že se zkrátí doba jejich posuzování a schvalování, dále rozšíření způsobilých činností a příjemců tím, že mezi ně budou zahrnuty i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, a financování pobídek k zakládání vlastních podniků;

D.

vzhledem k tomu, že Belgie podala žádost EGF/2014/012 BE/ArcelorMittal o finanční příspěvek z EFG v souvislosti s propuštěním 1 285 pracovníků ve společnosti ArcelorMittal Liège S.A. působící v oblasti ekonomické činnosti zařazené v rámci klasifikace NACE 2 do oddílu 24 „Výroba základních kovů“, přičemž se odhaduje, že opatření se bude během referenčního období od 1. ledna 2014 do 1. května 2014 a po něm účastnit 910 pracovníků; situace společnosti je důsledkem závažných hospodářských otřesů, a to zejména rychlého poklesu podílu Unie na trhu;

E.

vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG;

1.

konstatuje, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG jsou splněny, a souhlasí proto s Komisí, že Belgie má podle tohoto nařízení nárok na finanční příspěvek;

2.

bere na vědomí, že belgické orgány podaly žádost o finanční příspěvek z EFG dne 22. července 2014, to znamená do dvanácti týdnů ode dne, kdy byla splněna uvedená kritéria pro pomoc, doplňovaly ji o další informace až do 16. září 2014 a že Komise její posouzení zveřejnila dne 9. prosince 2014;

3.

vítá rozhodnutí belgických orgánů zahájit ode dne 1. ledna 2014 – tedy se značným předstihem před rozhodnutím a dokonce i žádostí o poskytnutí finanční podpory z EFG na navržený koordinovaný soubor opatření – realizaci individualizovaných služeb, aby pracovníkům rychle poskytly pomoc;

4.

domnívá se, že propouštění ve společnosti ArcelorMittal Liège S. A. souvisí s významnými změnami ve struktuře světového obchodu v důsledku globalizace, protože v období 2007–2013 klesla výroba surové oceli v EU-27 z 210,1 milionu tun na 166,2 milionu tun (4) (-20,9 %; roční míra růstu -3,8 % (5)), zatímco na celosvětové úrovni výroba vzrostla z 1 348,1 milionu tun na 1 649,3 milionu tun (+22,3 %; roční míra růstu +3,4 %). Konstatuje, že pokles podílu Unie na výrobě oceli ze 16 % celosvětové výroby oceli v roce 2007 na 10 % v roce 2013 byl výraznější než ve Spojených státech a Rusku, v Asii naopak došlo během téhož období k prudkému nárůstu podílu na trhu, a sice z 56 % na 67 %, a v důsledku toho zaznamenal kovodělný průmysl v Liège v posledních letech pokles, a sice z 6 193 pracovních míst ve 40 podnicích v roce 2007 na 4 187 pracovních míst ve 35 podnicích v roce 2012, což v daném odvětví představuje pokles zaměstnanosti o 32 %;

5.

upozorňuje na to, že dopady těchto změn ve struktuře obchodu se pak ještě zhoršily vlivem dalších činitelů, jako je pokles poptávky po oceli v automobilovém průmyslu a ve stavebnictví, k němuž došlo v Unii v důsledku hospodářské krize a poměrného nárůstu výrobních nákladů (suroviny, energie, environmentální omezení atd.). Tyto činitele se nepříznivě projevily na konkurenceschopnosti ocelářského odvětví Unie a vedly k zániku mnoha pracovních míst v tomto odvětví v posledních letech v důsledku zavírání provozů a restrukturalizací, k nimž v Evropě přistoupilo několik výrobců oceli.

6.

zdůrazňuje, že je nutný efektivní a koordinovaný přístup na úrovni Unie, aby se podařilo zvrátit současný pokles konkurenceschopnosti ocelářství Unie; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí řádné a cílené investice s cílem zajistit inovace jako hlavní hybnou sílu globální konkurenceschopnosti ocelářství Unie a záruku zachování pracovních míst v Evropě;

7.

bere na vědomí zprávu o pokroku při plnění akčního plánu pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě obsaženého ve sdělení Komise ze dne 11. června 2013, která dospívá k závěru, že již byla provedena polovina opatření předpokládaných v tomto sdělení; zdůrazňuje, že je třeba zajistit řádné provedení těchto opatření, aby se podařilo dosáhnout hmatatelných výsledků, které povedou k opětovnému oživení ocelářského odvětví Unie;

8.

konstatuje, že tato žádost je čtvrtou žádosti o finanční prostředky z EFG z odvětví ocelářství; tři žádosti souvisely s významnými změnami ve struktuře světového obchodu v důsledku globalizace (6) a jedna s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí (7); naléhavě vyzývá Komisi, aby předešla dalšímu propouštění vypracováním a provedením preventivních a simulačních opatření;

9.

poznamenává, že propouštění ve společnosti ArcelorMittal Liège S. A. bude mít podle očekávání obrovské negativní dopady na celý region v okolí města Liège (Lutych), který je závislý na kovodělném průmyslu, a dopad snižování stavů v ArcelorMittal je o to závažnější, že podíl tohoto podniku na místní zaměstnanosti činí v odvětví hutnictví 78,9 % a ve zpracovatelském odvětví 14,3 %.

10.

konstatuje, že koordinovaný soubor individualizovaných služeb, který má být spolufinancován, pokrývá tři hlavní oblasti: přechod do jiného zaměstnání, odbornou přípravu a rekvalifikaci a podporu podnikání; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byly poskytnuty rekvalifikační služby v souladu s aktuálními potřebami trhu práce v daném regionu;

11.

vyslovuje se pro to, aby v budoucnu byla využita ustanovení nařízení o EFG na podporu mladých lidí v tomto regionu, kteří nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy;

12.

vítá skutečnost, že koordinovaný soubor individualizovaných služeb byl vypracován po konzultaci s cílovými příjemci a sociálními partnery;

13.

konstatuje, že více než polovina celkových odhadovaných nákladů má být vynaložena na služby související s přechodem do jiného zaměstnání, konkrétně na opatření týkající se podpory, poradenství a integrace; konstatuje, že tyto služby bude zajišťovat úřad FOREM (veřejná služba Valonského regionu pro zaměstnanost a odbornou přípravu), který je u této žádosti zprostředkovatelem;

14.

připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků vhodnou odbornou přípravou a uznáním dovedností a schopností získaných během jejich profesní dráhy; očekává, že odborná příprava, která je nabízena v rámci koordinovaného souboru opatření, bude přizpůsobena nejen potřebám propuštěných pracovníků, ale i stávajícímu podnikatelskému prostředí;

15.

připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by měla podoba koordinovaného balíku individualizovaných služeb předjímat perspektivy budoucího trhu práce a požadované dovednosti a měla by být slučitelná s posunem směrem k udržitelnému hospodářství, které účinně využívá zdroje;

16.

zdůrazňuje, že pomoc z EFG může spolufinancovat pouze aktivní opatření na trhu práce, která vedou k trvalému a dlouhodobému zaměstnání; opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

17.

konstatuje, že součástí této žádosti o podporu z EFG nejsou opatření, která jsou v Belgii povinná v rámci postupů při hromadném propouštění a která patří mezi standardní činnosti rekvalifikačního střediska (např. podpora při outplacementu, základní odborná příprava, pomoc při hledání práce, kariérní poradenství atd.);

18.

vítá skutečnost, že poznatky jednoho z projektů (s názvem „EnTrain – En Transition-Reconversion-Accompagnement“), kterému byla v minulosti poskytnuta finanční podpora z Evropského sociálního fondu a který měl za cíl vyvinout výukové metody pro rekvalifikační centra obecně, by se mohly ukázat jako užitečné při provádění nyní plánovaných opatření;

19.

schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

20.

pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

21.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s jeho přílohou Radě a Komisi.