15.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 44/83

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor každoročně hodnotí zprávu Komise o politice hospodářské soutěže a při této příležitosti by rád předložil několik připomínek a návrhů. EHSV vítá novou, účelnou strukturu zprávy Komise, jež odpovídá doporučením Výboru z předchozích stanovisek.

1.2

Lituje však, že se v této zprávě nevěnuje souboru otázek, na něž EHSV v minulosti dlouhodobě poukazoval, a omezila se na tradiční témata GŘ pro hospodářskou soutěž, čímž odhaluje zúžený a omezený pohled na nejvýznamnější prvky politiky hospodářské soutěže. Problémy, jež si zasluhují pozornost, jdou však daleko nad rámec hlavních témat, jimiž se výroční zpráva obvykle zabývá, tedy problematiku fúzí a koncentrací, monopolních postavení, státních podpor a mechanismů na podporu hospodářské soutěže z hlediska spotřebitelů.

1.3

Jednou z důležitých priorit je potírání neexistence hospodářské soutěže, již přinášejí někteří externí obchodní partneři, kteří využívají nedodržování základních zásad a práv sociálního a environmentálního charakteru k získávání podílů na trhu v rámci EU.

1.4

Převod politik zpět do působnosti jednotlivých států v důsledku krize a potenciálních střetů zájmů členských států představují spolu s protekcionistickými opatřeními vlád možnou hrozbu se závažnými důsledky pro politiku jednotného trhu a hospodářské soutěže. Zejména za současné hospodářské situace je nutné zajistit fungování trhu a to, že podnikatelské prostředí vytvoří podmínky pro obnovu hospodářského růstu. Politika hospodářské soutěže musí být propojena a integrována s ostatními politikami, například s vnější obchodní politikou či politikou vnitřního trhu, a společně musí tvořit koherentní celek, který bude účinně bránit zájmy evropských spotřebitelů a výrobců v rámci sociálně tržního hospodářství, přičemž bude zaměřen na dosažení výsledků na úrovni hospodářského růstu a zaměstnanosti. Politika hospodářské soutěže, obchodní politika, průmyslová politika a politika jednotného trhu musí udržovat v rovnováze zájmy spotřebitelů a podniků a vždy zajišťovat spravedlivé tržní podmínky všem stranám.

1.5

V politice hospodářské soutěže by se měla projevit integrovaná průmyslová politika EU, jelikož udržitelný růst a dobré životní podmínky je občanům EU možno zaručit, pouze pokud bude mít Evropa silnou, diverzifikovanou a konkurenceschopnou průmyslovou základnu, jež bude vytvářet pracovní místa.

1.6

Letošní zpráva je 41. v řadě a stanoví klíčové milníky v rozvoji politiky hospodářské soutěže a jejich význam pro cíle EU.

1.7

EHSV souhlasí s Komisí v tom, že prosazování a obhajoba hospodářské soutěže slouží rovněž širším dlouhodobým cílům, jako je zvýšení prospěchu pro spotřebitele, podpora růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti EU v souladu se strategií Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

1.8

Spolupráce mezi Komisí a vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž má nejvyšší důležitost, jak pokud jde o monitorování státních podpor, tak co se týče dopadu zavádění omezení hospodářské soutěže a důvěryhodnosti celého systému politiky hospodářské soutěže. Spolupráce mezi těmito orgány musí být pružná a musí zahrnovat aktivní komunikaci.

1.9

EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby aktivně spolupracovala s orgány pro hospodářskou soutěž ze zemí mimo EU na prosazování otevřených a spravedlivých trhů. EHSV podporuje probíhající reflexi o modernizaci režimu státních podpor, jelikož EU by měla usilovat o to, aby podmínky hospodářské soutěže byly celosvětově co nejjednotnější, a její podniky tak nebyly konkurenčně znevýhodňovány vůči jejich soupeřům ze třetích zemí, kteří nejsou povinni splňovat přísné požadavky a dodržovat striktní předpisy a omezení (například na trhu s potravinami, v energeticky náročných průmyslových odvětvích), a přesto mají volný přístup na trh EU a globální trhy.

1.10

Výbor opakovaně upozorňoval na to, že je nutné zlepšit systémy ochrany práv spotřebitelů. Proto lituje, že v roce 2011 nebyl přijat legislativní návrh týkající se žalob o náhradu škody v případě porušení antimonopolních pravidel.

1.11

Je důležité, aby se antimonopolní šetření Komise a regulační opatření vzájemně doplňovala s cílem zajistit bezpečné, zdravé a účinné finanční trhy, zejména v případě jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), odvětví údajů o finančních službách a odvětví ratingových agentur.

2.1

Rok 2011 byl neklidným rokem. Finanční krize se v částech eurozóny přeměnila na krizi veřejného dluhu, která ohrožuje bankovní sektor a u mnoha evropských vlád i fiskální udržitelnost. Zapříčinila rovněž značné zhoršení úvěrových toků do reálné ekonomiky.

2.2

Zpráva Komise je rozdělena do tří částí: politika hospodářské soutěže v současné hospodářské situaci, politika hospodářské soutěže v širším kontextu a dialog s ostatními orgány týkající se hospodářské soutěže. Zaměřuje se zvláště na odvětví finančních služeb, potravin a letecké dopravy. Nová struktura má lépe vysvětlit, jak Komise provádí politiku hospodářské soutěže a jak tato politika přispívá k evropskému hospodářství a ke zvýšení životní úrovně občanů EU.

2.3

Nová struktura zprávy Komise, jež odpovídá doporučením Výboru z předchozích stanovisek, se osvědčila. Zpráva se zaměřuje na hlavní problémy a vývojové trendy a poskytuje skvělý přehled hlavních prvků politiky hospodářské soutěže a uvádí řadu výstižných příkladů. Mohla by být rozšířena o kvantitativní údaje, aby bylo možné posoudit relativní význam různých opatření a problémů. Je užitečné, že na internetových stránkách GŘ Evropské komise pro hospodářskou soutěž lze dohledat mnoho dalších informací, které zprávu doplňují.

2.4

Toto sdělení představuje způsob, jakým Komise využívala v roce 2011 politiku hospodářské soutěže jako nástroj při řešení finanční a dluhové krize, a ukazuje, jak politika hospodářské soutěže a opatření k jejímu prosazování přijatá v průběhu roku celkově přispěly k širším politickým cílům strategie Evropa 2020.

3.1.1

V současné době se mohou objevit výzvy k vytvoření protekcionistických obranných linií. Vzhledem k celé řadě nespravedlností, které veřejné mínění vnímá, a zejména vzhledem ke skutečnosti, že je Evropa v této oblasti i nadále nečinná, stejně jako někteří její mezinárodní partneři, jsou tyto výzvy pochopitelné. Ačkoliv historie potvrzuje, že prosazování a obhajoba pravidel hospodářské soutěže nesmí být v době hospodářské krize omezeny, naivní a jednostranný přístup Evropy v této významné oblasti v podobě dodržování zásad, které ostatní nerespektují, by způsobilo oslabení rámce hospodářské soutěže a ještě zhoršilo tempo růstu ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

3.1.2

Politika hospodářské soutěže může hrát důležitou úlohu v úspěšnosti strategie pro překonání krize a při utváření pokrizového prostředí, které zamezí možným narušením hospodářské soutěže.

3.1.3

Finanční krize měla výrazný dopad na reálnou ekonomiku kvůli omezenému poskytování úvěrů domácnostem a podnikům se značnými následnými dopady na investice a zaměstnanost. Řada členských států musela přijmout úsporná opatření a snížit své veřejné výdaje místo dalších investic do opatření, která mají oživit hospodářství. V konečném měřítku krize dolehla a stále doléhá na všechny občany, spotřebitele, zaměstnance a rovněž podniky a ovlivnila podmínky, ve kterých tyto podniky působí. Správná, účinná a vyrovnaná politika hospodářské soutěže má výrazné účinky na prosperitu všech skupin.

3.2.1

Od počátku krize do 31. prosince 2011 byla na záchranu a restrukturalizaci evropských bank vynaložena státní podpora ve výši 1,6 bilionu eur. Komise přijala 39 rozhodnutí týkajících se restrukturalizací, u nichž Komise monitoruje účinné provádění plánů restrukturalizace. Navzdory obrovskému úsilí o podporu se krize postupně prohloubila.

3.2.2

Z hlediska všech sociálních a hospodářských zúčastněných stran je důležité zajistit, aby trhy i nadále fungovaly za situace, kdy jsou obrovskou měrou podporovány státy a jejich bankovní systémy (tedy banky). Je rovněž v zájmu veřejnosti, aby byla podpora poskytovaná bankám řádně sledována.

3.2.3

Výkonnost jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) úzce souvisí s úrovní rozvoje bankovního systému v jednotlivých zemích a zde existují významné rozdíly. V mnoha zemích je zásadním úkolem vyvinout platební systémy, aby bylo možné využívat výhod SEPA. To předpokládá, že bude bankovní sektor orientován na zákazníky a ochoten pomáhat menším podnikům, zejména v přípravné fázi. V mnoha zemích, například ve Finsku, proběhlo zavedení SEPA téměř naprosto hladce. Jedním ze silně medializovaných problémů byl nárůst poplatků za bankovní transakce, jelikož kartám, jež fungovaly jako čistě bankovní, byla ukončena platnost.

3.2.4

Jedním z témat, která Komise zdůrazňuje, je standardizace elektronických plateb. V oblasti služeb elektronických plateb existují významné úspory z rozsahu, což znamená, že koncentrace trhu je tomuto odvětví vlastní. Účinný systém pro platební převody je samozřejmě výhodný pro ekonomiku jako celek, a proto je důležité, aby Komise věnovala pozornost službám elektronických plateb jakožto odvětví. Základní zásadou by mělo být zajištění spravedlivých podmínek hospodářské soutěže. Je vhodné poznamenat, že trh s platebními převody a trh s kreditními a platebními kartami ovládá hrstka operátorů.

3.2.5

Finanční trhy poskytují efektivnější služby, jsou-li transparentní, otevřené, konkurenční a regulované takovým způsobem, který jim umožní plnit jejich funkci financování reálné ekonomiky. Právě o to Komise usiluje prostřednictvím svých antimonopolních šetření na trhu s OTC deriváty, v odvětví platebních služeb a distribucí údajů o transakcích a finančních informací trhu. Zpráva by mohla obsahovat pár údajů, z nichž by byl patrný rozsah problematiky OTC derivátů. Existují důvody pro přísnější regulaci a dohled na trhu s deriváty.

3.2.6

Navíc zpřísnění bankovních pravidel nyní a v blízké budoucnosti by nemělo způsobit pokles poskytování bankovních úvěrů, který omezuje podnikové investice a znesnadňuje přístup k provoznímu kapitálu.

3.2.7

EHSV žádá Komisi, aby i nadále kontrolovala stav hospodářské soutěže na trhu ratingových agentur, a to s ohledem na jejich způsob fungování a na případné střety zájmů s jejich klienty, které mohou vést k narušení hospodářské soutěže.

4.1.1

Velká část opatření Komise v oblasti politiky hospodářské soutěže se zabývala dopady krize na finanční trhy. Prosazování a obhajoba hospodářské soutěže slouží rovněž širším cílům, jako je zvýšení prospěchu pro spotřebitele, podpora růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti EU v souladu se strategií Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

4.1.2

Cílem Komise je prosazování prospěchu spotřebitelů a rovnosti příležitostí mezi hospodářskými subjekty při uplatňování své politiky v oblasti spojování podniků a usiluje o rovnováhu mezi hospodářskými přínosy fúze a ostatními parametry, jako je cena, výběr, kvalita nebo inovace. Tento přístup se ukázal být do jisté míry účinným v telekomunikačním odvětví a měl by být rozšířen do co největšího počtu dalších odvětví. Je však třeba zaujmout realistický přístup a přiznat si, že v posledních desetiletích vznikaly čím dál tím větší konglomeráty, v důsledku čehož se v mnoha odvětvích zužoval prostor pro malé a střední podniky a výrazně se snižovala možnost vzniku nových subjektů s potenciálem. To přirozeně omezuje dynamiku a inovace a hlavně tvořivost, které v jsou v mnoha ohledech obecně přínosné pro společnost.

4.1.3

Výbor podtrhuje, že politika hospodářské soutěže úzce souvisí s jinými oblastmi politiky, zejména s opatřeními pro zdokonalení právních předpisů, s průmyslovou politikou a s politikou pro malé a střední podniky. Právní předpisy zohledňující potřeby malých podniků a podmínky, v jakých působí, jsou zárukou fungujících trhů.

4.1.4

Pozitivním krokem bylo, že Komise letos zveřejnila prováděcí pokyny k posouzení dopadů na odvětvovou konkurenceschopnost v rámci systému posuzování dopadu Evropské komise. Tento nástroj je žádoucí, v neposlední řadě i z hlediska politiky hospodářské soutěže.

4.1.5

EHSV si je vědom toho, jak důležité je pro Komisi aktivně spolupracovat s orgány pro hospodářskou soutěž ze zemí mimo EU. Jde o základní předpoklad účinného provádění politiky hospodářské soutěže a rovněž toho, že podmínky hospodářské soutěže budou celosvětově co nejjednotnější.

4.1.6

EHSV žádá Komisi, aby dále zlepšovala právní předpisy týkající se vyrovnávacích plateb za závazky veřejné služby, jež by pokrývaly služby naplňující sociální potřeby, tak jako tomu je nyní v případě zdravotní a dlouhodobé péče, péče o děti, přístupu na trh práce nebo znovuzačlenění na trh práce, sociálního bydlení a péče o ohrožené skupiny a jejich sociálního začleňování.

4.1.7

EHSV vyzývá k tomu, aby byla politika hospodářské soutěže provázána s ostatními GŘ, která svou činností výrazně ovlivňují situaci v této oblasti na úrovni Unie. Přispěje to k realistické modernizaci WTO. Jsou zapotřebí mechanismy pro vyrovnávání různých realit, pro zajištění respektování sociálních norem a norem v oblastech životního prostředí či bezpečnosti produktů apod., úsilí zaměřené na účinný (a nikoliv čistě teoretický) boj proti zneužívání dominantního postavení ze strany velkých obchodních řetězců, které pomalu ničí své menší konkurenty a jejich drobnější dodavatele, kontrola vyjednávání, která jsou často pouhým vnucováním určitých podmínek, odstraňování (a postihy) zneužívání dominantního postavení, nezávisle na odvětví, zavedení mechanismů pro vyrovnání podmínek mezi subjekty nacházejícími se ve velkých spotřebitelských centrech a těmi, které působí na okraji a jejichž související náklady nelze opomíjet.

4.2.1

EHSV doufá, že dojde na realizaci jednotného evropského patentu a očekává od iniciativ Komise, že výrazně sníží transakční náklady, zejména v souvislosti s patenty (1). Evropský patent by nahradil stávající systém, podle něhož musí být patenty registrovány v každém státě EU zvlášť. Náklady na patentování podle odhadů Komise nezřídka dosáhnou až 32 000 EUR, zatímco v USA činí pouhých 1 850 EUR.

4.2.2

EHSV má za to, že proces evropské normalizace by měl být urychlen, zjednodušen, zmodernizován a měl by být inkluzivnější (2). Bude nutné pravidelněji posuzovat, zda se evropský systém normalizace dokáže dostatečně přizpůsobovat rychle se měnícímu prostředí a přispívat k naplnění strategických vnitřních a vnějších cílů Evropy, zejména v oblasti průmyslové politiky, inovací a technologického rozvoje.

4.2.3

Potraviny jsou jedním z nejkonkrétnějších každodenních výdajů spotřebitelů, a je tedy velmi důležité, aby v potravinářském odvětví existovala skutečná hospodářská soutěž. Stojí však za to připomenout, že ceny potravin jsou ovlivňovány mnoha faktory, z nichž většina patří do kapitoly politiky hospodářské soutěže, přičemž nejvýznamnějším z nich je růst cen komodit.

4.2.4

Dále je třeba upozornit na nerovnováhu ve vyjednávací síle v rámci potravinového řetězce, přičemž prvovýrobci a drobné hospodářské subjekty mají nejslabší pozici. EHSV proto se zájmem očekává výsledky fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce založeného v roce 2010.

4.2.4.1

Bylo by rovněž užitečné, pokud by – s ohledem na jednotný trh – mohl být na úrovni EU zaveden jednotnější přístup k provádění soutěžního práva a definice relevantních trhů.

4.2.5

Evropští výrobci musí splňovat dosti přísné požadavky, kdežto na jejich konkurenty z jiných světadílů s volným přístupem na trh EU se vztahuje mnohem méně přísný legislativní rámec. Nejvýznamnějším důsledkem je narušení hospodářské soutěže, jelikož výrobní náklady ve třetích zemích jsou nižší. To je také případ evropských energeticky náročných průmyslových odvětví, která musí dodržovat přísné předpisy v oblastech životního prostředí a energetické účinnosti vyžadující obrovské investice, zatímco jejich konkurenti, kteří působí na tomtéž globálním trhu, nenesou stejnou zátěž v podobě nákladů. Proto by bylo vhodné modernizovat režim státních podpor s cílem vytvořit v celosvětovém měřítku rovné podmínky, přičemž reforma musí být koordinována s činnostmi, které Komise vykonává za použití nástrojů obchodní politiky (3).

4.2.6

Podniky, které jsou připraveny na dlouhodobý úspěch, mohou nejlépe zajistit konkurenční trhy. Přísná politika hospodářské soutěže je hlavním prvkem soudržné a integrované politiky na podporu konkurenceschopnosti evropských výrobních odvětví. Jednou z výzev celosvětové hospodářské soutěže je muset konkurovat zemím s výrazně méně přísným legislativním rámcem a nestejnými náklady, pracovními podmínkami a zákony sociálního zabezpečení. Ve stanovisku CESE 1176/2011 (4) EHSV upozornil, že některé formy státních podpor pro stavbu lodí byly odůvodněné a že by do rámce měly být zahrnuty například zelené technologie. EHSV se domnívá, že současné iniciativy v oblasti státní podpory jsou důležitým krokem na cestě k nové dynamice v průmyslové politice, v souladu se strategií Evropa 2020. Pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů, které patří mezi pět hlavních cílů této strategie, EHSV souhlasí s pokyny, které Komise přijala v otázce státních podpor udělovaných velkým průmyslovým podnikům s velkou spotřebou elektrické energie, jako jsou například výrobci oceli, hliníku, chemikálií či papíru (5). Tyto státní podpory, jejichž cílem je předejít únikům uhlíku, se zaměřují na to, aby od roku 2013 bylo kompenzováno zvýšení sazby za elektrickou energii v důsledku zavedení systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), a na podporu investic do elektráren s vysokou účinností.

4.2.7

Odvětví vydávání knih prochází procesem modernizace, a to zejména díky digitalizaci. Toto odvětví má podstatný význam nejen pro evropskou kulturu, ale rovněž z hlediska inovací. V současné době přechází na digitální média, což je proces se zásadními důsledky. Sortiment dostupných elektronických knih se rozšiřuje, a je tedy správné, že Komise reaguje na pokusy o omezení hospodářské soutěže a rozvoje.

4.2.8

Sílí požadavky na to, aby byly energetické potřeby uspokojovány z obnovitelných zdrojů. EHSV podporuje návrhy Komise zaměřené na modernizaci a rozvoj evropské energetické infrastruktury jakožto zásadní předpoklad bezpečných, stabilních a udržitelných dodávek energie pro EU.

4.2.9

V budoucnu bude muset být energie přenášena na velké vzdálenosti častěji a ve větším množství než dnes. Teprve existence transevropské energetické infrastruktury umožní všem členským státům EU, aby využívaly výhod spojených s výskytem zdrojů energie na jejich území. To se týká obnovitelných zdrojů energie, jako jsou zdroje vodní, větrné a solární elektřiny. Díky této infrastruktuře by se optimalizovalo rovněž využívání fosilních zdrojů energie, např. ropy, zemního plynu a uhlí (6).

4.2.10

EHSV podporuje jednotný unijní právní rámec pro celé letecké odvětví, jenž zamezí nekontrolovaným praktikám podpory a zajistí rovné podmínky všem účastníkům na trhu, a to i na místní úrovni (7). EHSV doporučuje, aby státní podpora pro investice do letištní infrastruktury a podpora pro letecké společnost při zahájení činnosti byla možná pouze v přísně vymezených případech a byla omezena časově i z hlediska výše. Požaduje rovněž dlouhodobou politiku v oblasti rozvoje regionálních letišť a domnívá se, že pokyny v odvětví letectví lze úspěšně prosazovat jen tehdy, budou-li existovat jasné politické priority rozvoje regionálních letišť. Závažným problémem politiky v oblasti podnikání je údržba regionálních letišť. Výbor také odkazuje na stanovisko k balíčku opatření týkajícímu se lepších letišť, které se zabývalo přidělováním letištních časů a službami pozemního odbavování na letištích Unie.

4.2.11

Výbor již několikrát upozorňoval na to, že je nezbytné důvěryhodným způsobem zlepšit v tomto kontextu systémy ochrany práv spotřebitelů. Lituje proto, že legislativní návrh týkající se žalob o náhradu škody v případě porušení antimonopolních pravidel nebyl přijat v roce 2011, přičemž se nedá očekávat ani to, že by se tak stalo do konce roku 2012.

4.2.12

EHSV vítá upevnění institucionálního rámce pro prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, na jehož základě přijímá správní orgán, jako je Komise, rozhodnutí, která plně podléhají soudnímu přezkumu, čímž je zajištěna náležitá ochrana základních práv osob, jichž se tato rozhodnutí týkají.

5.1

Ačkoliv prosazování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže spadá plně do pravomoci Komise s výhradou kontroly ze strany evropských soudů, komisař pro hospodářskou soutěž a jeho útvary se účastní trvalého strukturovaného dialogu o otázkách hospodářské soutěže vedeného s Evropským parlamentem. Komise informuje o důležitých politických iniciativách rovněž Evropský hospodářský a sociální výbor a účastní se schůzí studijních skupin a sekcí. EHSV vítá, že se zpráva výslovně zmiňuje o spolupráci s Výborem.