EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62007CA0489

Věc C-489/07: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 3. září 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Lahr- Německo) — Pia Messner v. Firma Stefan Krüger ( Směrnice 97/7/ES — Ochrana spotřebitelů — Smlouvy uzavřené na dálku — Uplatnění práva odstoupit od smlouvy spotřebitelem — Náhrada za užívání, jež má být zaplacena prodejci )

Úř. věst. C 256, 24.10.2009, p. 4–4 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

24.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 256/4


Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 3. září 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Lahr- Německo) — Pia Messner v. Firma Stefan Krüger

(Věc C-489/07) (1)

(„Směrnice 97/7/ES - Ochrana spotřebitelů - Smlouvy uzavřené na dálku - Uplatnění práva odstoupit od smlouvy spotřebitelem - Náhrada za užívání, jež má být zaplacena prodejci“)

2009/C 256/06

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Lahr

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Pia Messner

Žalovaná: Firma Stefan Krüger

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Amtsgericht Lahr — Výklad čl. 6 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku (Úř. věst. L 144, s. 19) — Uplatnění práva odstoupit od smlouvy spotřebitelem — Náhrada za užívání, jež má být zaplacena prodejci

Výrok

Ustanovení čl. 6 odst. 1 druhé věty a odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku je nutno vykládat v tom smyslu, že brání tomu, aby vnitrostátní právní úprava obecně stanovila, že prodávající může požadovat od spotřebitele kompenzační náhradu za užívání zboží nabytého na základě smlouvy uzavřené na dálku v případě, že spotřebitel ve stanovené lhůtě uplatní své právo odstoupit od smlouvy.

Tato ustanovení nicméně nebrání tomu, aby byla spotřebiteli uložena povinnost zaplatit kompenzační náhradu za užívání tohoto zboží, pokud užíval uvedené zboží způsobem neslučitelným se zásadami občanského práva, jako jsou zásady dobré víry nebo bezdůvodného obohacení, za podmínky, že nebude ohrožen cíl uvedené směrnice a zejména účinnost a efektivita práva odstoupit od smlouvy; je věcí vnitrostátního soudu určit, zda tomu tak je.


(1)  Úř. věst. C 22, 26.1.2008.


Top