20.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 168/34

—

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin

—

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES a směrnice Rady 2001/112/ES

—

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1576/89, nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a směrnice 2000/13/ES

—

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o potravinářských přídatných látkách

1.1

Výbor vítá balíček návrhů k potravinářským přídatným látkám, potravinářským enzymům a látkám určeným k aromatizaci potravin a ke společným povolovacím řízením, neboť umožňuje uskutečnění účinného a konkurenceschopného vnitřního trhu, který zaručí vysokou úroveň ochrany lidského života a zdraví.

1.2

Výbor se domnívá, že soubor jasných a harmonizovaných pravidel ke způsobu provádění hodnocení bezpečnosti v bezpečných a očekávaných lhůtách a s přiměřenými náklady představuje záruku jak pro spotřebitele, tak pro výrobce, zejména pro ty menší.

1.3

Výbor sdílí cíl Komise zjednodušit předpisy, který bude zaměřen na harmonizaci odvětví potravinářských přídatných látek, látek určených k aromatizaci potravin a potravinářských enzymů, a bude podporovat jejich vzájemný soulad díky přijetí jednotného společného postupu pro jejich schvalování.

1.4

Pokud možnost obdržet jediné povolení platné pro celou EU může znamenat ze středně- až dlouhodobého hlediska velkou výhodu pro jednotný trh, je podle Výboru třeba mít na paměti dopady nových právních předpisů na dovážené výrobky.

1.4.1

Evropa neustále soutěží na globálním trhu nejen v oblasti vývozu, ale i dovozu, a navrhované normy jsou často přísnější než normy stanovené Codexem Alimentarius a mohly by narušit hospodářskou soutěž v neprospěch evropských podniků, zejména těch malých.

1.5

Výbor souhlasí s navrhovaným postupem, tj. projednat ve výborech změny v seznamu Společenství za předpokladu, že budou dodržena přísná kritéria transparentnosti, neustálého dialogu s výrobci a se spotřebiteli a rychlé mechanismy inovací a vývoje výrobků.

1.6

Výbor podporuje posílení činnosti EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) v zájmu transparentního posouzení rizik založeného na vědeckých údajích a objektivních argumentech jakožto záruk pro spotřebitele.

1.7

Výbor doporučuje posílit postupy a znásobit lidské a finanční zdroje EFSA s cílem zajistit vysoce kvalitní, transparentní a nezávislá posouzení při plném dodržování zásady důvěrnosti.

1.8

Výbor rovněž považuje za účelné, aby členské státy posílily také monitorování spotřeby a používání potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů a látek určených k aromatizaci potravin, a to prostřednictvím účinných metodologií, které by začlenily údaje poskytnuté odvětvím.

1.9

Výbor souhlasí s pravidelnou revizí „taxativních seznamů“ potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů a látek určených k aromatizaci potravin za předpokladu, že bude založena na neustálém a strukturovaném dialogu se spotřebiteli a s výrobci a nebude spojena s dodatečnými náklady a časovými prodlevami.

2.1

Vědecký a technologický pokrok nám umožňuje dosáhnout vyšší kvality potravin, a to mezi jiným díky použití malého množství potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů a látek určených k aromatizaci potravin. Tento pokrok nám také umožňuje zamezit nesprávnému použití těchto látek.

2.2

V rámci snahy o zlepšení právních předpisů Společenství ve smyslu konceptu „od zemědělce ke spotřebiteli“ Komise v bílé knize o bezpečnosti potravin, ke které měl Výbor možnost se vyjádřit (1), oznámila svůj záměr aktualizovat a doplnit stávající právní předpisy v oblasti přídatných látek a látek určených k aromatizaci, jakož i stanovit specifická ustanovení týkající se enzymů. (akce 11 a 13 bílé knihy).

2.3

Výbor vždy sdílel cíl zajistit řádné fungování vnitřního trhu a zaručit vysokou úroveň ochrany lidského života a zdraví a opakovaně podpořil nutnost zaujmout k bezpečnosti potravin v EU globální a integrovaný přístup.

2.4

Podle EHSV musí právní předpisy pokrývat celý evropský potravinový řetěz, od „zemědělce ke spotřebiteli“. Všechny články řetězu musí mít stejnou váhu a Komise musí zaručit účinné uplatňování právních předpisů Společenství (2).

2.5

Přijetí společného postupu pro schvalování látek určených k aromatizaci potravin, potravinářských enzymů a potravinářských přídatných látek je klíčovým a inovačním prvkem v balíčku návrhů předložených Komisí. Výbor tudíž sdílí cíl Komise zjednodušit předpisy, který je zaměřen na harmonizaci těchto odvětví. Umožňuje vyloučit mnohotvárnost povolovacích řízení v jednotlivých členských státech, odstranit dvojí systémy povolování a citelně snížit byrokratickou a administrativní zátěž.

2.6

Co se týče potravinářských přídatných látek, příslušné právní předpisy na evropské úrovni již byly harmonizovány. Na základě těchto právních předpisů je v současné době povoleno kolem 330 potravinářských přídatných látek a neustále přicházejí žádosti o povolení nových přídatných látek nebo nových použití přídatných látek.

2.6.1

Pro účely posuzování těchto žádostí jsou zapotřebí dostatečně podrobné údaje o použití a o vlastnostech těchto látek, zejména pro rozhodnutí týkající se řízení rizik.

2.7

Díky této harmonizaci látek určených k aromatizaci potravin a potravinářských enzymů budou nová povolovací řízení snazší a sníží se jak náklady spojené s aktualizací technických listů, tak i počet změn v označování.

2.8

Co se týče potravinářských enzymů, stávající právní nejistota daná odlišnými vnitrostátními právními rámci by v různých členských státech mohla způsobit narušení trhu s potravinářskými enzymy a administrativní i finanční zátěž. Kromě toho by v případě chybějící harmonizace přetrvávala různorodost úrovní ochrany z důvodu rozdílů ve vnímání rizika, hodnocení bezpečnosti a právní úpravy potravinářských enzymů mezi členskými státy.

2.8.1

Je třeba zdůraznit, že jestliže na jedné straně chybějící harmonizovaná pravidla na úrovni EU mohou vytvořit překážky volnému pohybu a obchodu pro výrobce, harmonizace hodnocení bezpečnosti i povolování používání potravinářských enzymů na druhé straně bude možná vyžadovat značné investice, a to v důsledku nákladů na povolování, u nichž se odhaduje, že jsou v rozmezí 150 000 – 250 000 eur (3) na enzym.

2.8.2

Odvětví potravinářských enzymů neustále vyvíjí nové technologie a procesy směřující k inovacím a zlepšením při výrobě potravin. Nicméně nemůže podceňovat možná rizika chemické povahy, jako jsou alergie, toxicita a reziduální mikrobiologická aktivita. Tato možná rizika vyžadují neustálé hodnocení bezpečnosti pro spotřebitele, zejména u enzymů pocházejících z geneticky modifikovaných organismů.

2.9

Pokud jde o právní předpisy k látkám určeným k aromatizaci a k některým složkám potravin vyznačujícím se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu, bylo by účelné zavést účinnější povolovací řízení, aby se usnadnila správa „taxativního seznamu“ obsahujícího přibližně 2 600 látek určených k aromatizaci používaných v potravinách a na jejich povrchu.

2.9.1

Je zřejmé, že harmonizace právních předpisů o látkách určených k aromatizaci umožní Evropské unii lepší postavení při jednání s třetími zeměmi, neboť se bude muset provést zařazení látek určených k aromatizaci do systému Codex Alimentarius, a to také kvůli zamezení znevýhodňování evropských podniků, zejména MSP.

2.9.2

Vytvořením jednotného a integrovaného trhu látek určených k aromatizaci v EU si evropský průmysl bude schopen udržet svoji vedoucí pozici ve výrobě a vývoji látek určených k aromatizaci.

2.9.3

Na druhé straně se nesmí podceňovat dodatečná zátěž nezbytná pro zajištění souladu s novými právními předpisy k označování látek určených k aromatizaci.

2.10

Podle Výboru je k zaručení nezávislého, transparentního a kvalitního hodnocení bezpečnosti potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů a látek určených k aromatizaci potravin zapotřebí, aby byl Evropský úřad pro bezpečnost potravin vybaven zdroji a prostředky a aby byly stanoveny nové postupy.

2.11

Přechod od rozhodovacích postupů založených na spolurozhodování s Evropským parlamentem k postupu projednávání ve výborech pro povolování vyžaduje určení jasných a transparentních kritérií pro hodnocení bezpečnosti předpokládaných výhod pro spotřebitele.

2.12

Jak již Výbor zdůrazňoval v předchozích stanoviscích (4), k hodnocení pokroku dosaženého v oblasti bezpečnosti potravin a k posouzení, zda nový systém splňuje očekávání, jsou zapotřebí kritéria pro hodnocení jako jsou zvýšení nebo pokles důvěry spotřebitelů, řízení případných potravinových krizí, užší spolupráce mezi zainteresovanými stranami (stakeholders) atd.

3.1

Cílem balíčku návrhů předložených Komisí je upřesnit a vyjasnit stávající právní předpisy v oblasti potravinářských přídatných látek a látek určených k aromatizaci potravin, zavést nové předpisy pro potravinářské enzymy a ve všech třech sektorech vytvořit společné povolovací řízení založené na vědeckých stanoviscích Evropského úřadu pro bezpečnost potravin EFSA.

3.2

Potravinářské přídatné látky. Nové právní předpisy mají zjednodušit a zpružnit systém povolování potravinářských přídatných látek, který je v současnosti upraven směrnicí 89/107/EHS. Povolení pro zařazení potravinářských přídatných látek na nový taxativní seznam by se zakládala na rámci pro posouzení rizika v oblasti bezpečnosti potravin určeném EFSA v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 178/2002. Mimoto se navrhuje revize technických aspektů současného systému povolování a určují se nové harmonizované předpisy Společenství u potravinářských přídatných látek používaných v jiných potravinářských přídatných látkách.

3.3

Potravinářské enzymy. Navrhuje se nový předpisový rámec pro hodnocení, povolování a kontrolu potravinářských enzymů pro použití v potravinách a stanovení taxativního seznamu všech potravinářských enzymů používaných v potravinách z technologického důvodu, a to na základě příznivého vědeckého stanoviska EFSA. Určují se rovněž ustanovení týkající se označování jiných potravinářských enzymů než těch, které se používají jako pomocné látky při výrobě.

3.4

Látky určené k aromatizaci potravin. Plánuje se revize obecných pravidel stanovených ve směrnici 88/388/EHS za účelem přizpůsobení předpisů technologickému a vědeckému vývoji prostřednictvím schválení nového nařízení, které stanoví jasnější pravidla ohledně:

3.5

Společné povolovací řízení. Návrh doporučuje zavedení jednotného společného povolovacího řízení pro potravinářské přídatné látky, látky určené k aromatizaci potravin a potravinářské enzymy stavějícího na hodnocení bezpečnosti, které provede EFSA, a na řízení rizik. Povolování předpokládá účast členských států a Komise v rámci regulativního postupu projednávání ve výborech. Na základě vědeckých posouzení EFSA je Komise v souladu s návrhem pověřena sestavením a aktualizací různých „taxativních seznamů“ vždy pro každou kategorii dotčených látek. Zahrnutí jedné látky do jednoho z těchto seznamů znamená, že její používání bylo obecně povoleno všem hospodářským subjektům na trhu Společenství.

4.1

Výbor v zásadě souhlasí s návrhy Komise, za předpokladu, že bude zachována účinnost a konkurenceschopnost vnitřního trhu a bude zaručena vysoká úroveň ochrany lidského života a zdraví.

4.2

EHSV se domnívá, že navrhovaný nástroj, tedy nařízení, je na rozdíl od směrnice, která umožňuje různé interpretace v místě uplatňování směrnice, určitou zárukou.

4.3

Možnost obdržet jediné povolení platné pro celou Evropskou unii může ze středně- až dlouhodobého hlediska dle názoru Výboru přirozeně znamenat velkou výhodu pro jednotný trh.

4.3.1

Je však třeba mít na paměti dopady nových právních předpisů na dovážené výrobky a skutečnost, že Evropa je významným dovozcem neustále soutěžícím na globálním trhu. Právní předpisy Společenství jsou často přísnější, než stávající předpisy stanovené Codexem Alimentarius, který by tedy měl být upraven, aby neznevýhodňoval evropské podniky.

4.4

Projednat ve výborech změny v seznamu Společenství – což je volba, pro kterou se Komise rozhodla – může být významným krokem vpřed nejen pro průmysl, ale i pro občanskou společnost, avšak za předpokladu, že bude proveden při zachování přísných kritérií transparentnosti a že zároveň umožní držet krok s inovacemi a vývojem nových a lepších výrobků, a to i v souvislosti s bojem proti alergiím.

4.5

Provádět posuzování rizik na základě transparentních postupů spočívajících na vědeckých údajích a objektivních argumentech je dle mínění Výboru pozitivním faktorem činnosti EFSA.

4.6

Novým úkolům svěřeným EFSA by podle názoru Výboru mělo odpovídat posílení postupů a znásobení lidských a finančních zdrojů s cílem zajistit vysoce kvalitní, transparentní a nezávislá posouzení při úplném dodržování zásady důvěrnosti.

5.1.1

Výbor se domnívá, že opatření nutná pro provádění, která jsou stanovena v článku 9, včetně obsahu, vypracování a podání žádosti, dohody o kontrole platnosti žádostí a druhu informací, je třeba zahrnout do stanoviska EFSA.

5.1.2

Co se týče aktualizace seznamu Společenství, systém povolování by měl mít kratší lhůty a zkrátit dobu 9 měsíců, kterou stanoví návrh právní úpravy Komise, na 3 měsíce, aby bylo možné uzavřít celý cyklus prověření a schválení do 12 měsíců.

5.1.3

EFSA nebo Komise by měly mít v souladu s článkem 10 možnost prodloužit ve výjimečných případech období pro posuzování, avšak ani to by nemělo být časově neomezené, nýbrž by naopak mělo být ohraničeno určitou maximální lhůtou, kterou je třeba stanovit v nařízení.

5.1.4

Výbor se domnívá, že by ve společném povolovacím řízení mělo být zahrnuto také stanovení pravidelné revize a aktualizace seznamů na základě neustálého a strukturovaného dialogu s výrobci a se spotřebiteli, čímž by se omezily náklady a zátěž.

5.1.5

Systém povolování ve Společenství by v žádném případě neměl sloužit k ospravedlňování vytváření technických překážek obchodu. Proto musí být vyloučeny nákladné zkoušky a certifikace v oblasti dovozu a vývozu.

5.2.1

Bylo by účelné lépe vymezit kritéria určování „odůvodněné technologické potřeby“ a „předností a výhod pro spotřebitele“ uvedená v článku 5.

5.2.2

Co se týče označování stanoveného článkem 20, bylo by třeba, aby údaje byly jasně srozumitelné, identifikovatelné širokou veřejností a jednotné v celém Společenství.

5.3.1

Výbor kladně hodnotí skutečnost, že všechny potravinářské enzymy s technologickou funkcí budou pro účely začlenění do taxativního seznamu Společenství zahrnuty do oblasti působnosti nařízení a že budou předmětem schvalování.

5.3.2

Podle Výboru je vhodné, aby i pro potravinářské enzymy (stejně jako pro potravinářské přídatné látky) byly mezi kritéria pro hodnocení zahrnuty „přednosti a výhody pro spotřebitele“.

5.3.3

Co se týče označování, Výbor zdůrazňuje potřebu jasnosti a jednotných požadavků na úrovni Společenství, bez zbytečné složitosti pro výrobce či spotřebitele.

5.3.4

Podle Výboru by bylo vhodné vyloučit taxativní seznamy z vertikálních právních předpisů, neboť by se tím vytvořil dvojí systém povolování pro stejné potravinářské enzymy. Předchozí směrnice a nařízení by měly být co nejdříve změněny, aby všechny jednoznačně odkazovaly na nový navrhovaný právní předpis.

5.4.1

Podle mínění Výboru by bylo vhodné sladit kritéria pro hodnocení s kritérii uvedenými u potravinářských přídatných látek a zahrnout do nich „přednosti a výhody pro spotřebitele“.

5.4.2

Výbor podporuje potřebu jasnějších informací pro spotřebitele o povaze a původu látek určených k aromatizaci potravin používaných v potravinách, jak je uvedeno v článku 14.