Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62020CA0422

Věc C-422/20: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 9. září 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Köln – Německo) – RK v. CR („Řízení o předběžné otázce – Justiční spolupráce v občanských věcech – Dědění – Nařízení (EU) č. 650/2012 – Článek 6 písm. a) – Prohlášení nepříslušnosti – Článek 7 písm. a) – Soudní příslušnost – Přezkum soudem, u něhož bylo řízení zahájeno později – Článek 22 – Volba rozhodného práva – Článek 39 – Vzájemné uznávání – Článek 83 odst. 4 – Přechodná ustanovení“)

Úř. věst. C 471, 22.11.2021, p. 10–11 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

22.11.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 471/10


Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 9. září 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Köln – Německo) – RK v. CR

(Věc C-422/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Justiční spolupráce v občanských věcech - Dědění - Nařízení (EU) č. 650/2012 - Článek 6 písm. a) - Prohlášení nepříslušnosti - Článek 7 písm. a) - Soudní příslušnost - Přezkum soudem, u něhož bylo řízení zahájeno později - Článek 22 - Volba rozhodného práva - Článek 39 - Vzájemné uznávání - Článek 83 odst. 4 - Přechodná ustanovení“)

(2021/C 471/13)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Köln

Účastníci původního řízení

Žalobce: RK

Žalovaná: CR

Výrok

1)

Článek 7 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení musí být vykládán v tom smyslu, že pro účely určení, zda došlo k prohlášení nepříslušnosti ve smyslu čl. 6 písm. a) téhož nařízení ve prospěch soudů členského státu, jehož právo si zůstavitel zvolil, není nezbytné, aby soud, u něhož bylo řízení zahájeno dříve, výslovně prohlásil svou příslušnost, ale je třeba, aby tento úmysl jednoznačně vyplýval z rozhodnutí, které v tomto ohledu vydal.

2)

Článek 6 písm. a), čl. 7 písm. a) a článek 39 nařízení č. 650/2012 musí být vykládány v tom smyslu, že soud členského státu, u něhož bylo řízení zahájeno v návaznosti na prohlášení nepříslušnosti, není oprávněn přezkoumávat, zda byly splněny podmínky stanovené v těchto ustanoveních k tomu, aby soud, u něhož bylo řízení zahájeno dříve, mohl prohlásit svou nepříslušnost.

3)

Článek 6 písm. a) a čl. 7 písm. a) nařízení č. 650/2012 musí být vykládány v tom smyslu, že pravidla pro určení příslušnosti stanovená v těchto ustanoveních se použijí i v případě, že zůstavitel nezvolil v závěti vyhotovené před 17. srpnem 2015 právo rozhodné pro dědění a toto právo bylo určeno pouze na základě čl. 83 odst. 4 tohoto nařízení.


(1)  Úř. věst. C 443, 21.12.2020.


Top