Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Jak může plán EU na podporu oživení přispět k sociálně přijatelné dekarbonizaci a digitalizaci odvětví náročných na zdroje a energii

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 152/07)

Zpravodaj:	Andrés BARCELÓ DELGADO
Spoluzpravodaj:	Enrico GIBELLIERI

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)
Přijato v sekci	10. 11. 2021
Přijato na plenárním zasedání	8. 12. 2021
Plenární zasedání č.	565
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	151/0/4

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Nástroj EU pro oživení a související národní plány pro oživení a odolnost musí přispívat ke spravedlivé transformaci odvětví EU náročných na zdroje a energii. Musí vést k vytvoření a zachování kvalitních pracovních míst v těchto odvětvích, zahrnout sociální partnery do provádění národních plánů pro oživení a odolnost a podpořit přechody na trhu práce prostřednictvím změny kvalifikace a prohlubování dovedností.

1.2.

EHSV vybízí Komisi a další orgány EU, aby zajistily rovné podmínky na jednotném trhu, a zabránily tak nevyváženým výhodám pro průmysl závisejícím na přístupu jednotlivých členských států.

1.3.

EHSV se domnívá, že průmyslové transformace nebude dosaženo, pokud nebude provedena transformace energetiky. Za tím účelem budou klíčové dostatečné a cenově dostupné nízkouhlíkové zdroje energie umožňující nízkouhlíkovou průmyslovou výrobu. Normotvůrci EU a členské státy by měly uvést do rovnováhy dostupnost energetických vektorů s jejich náklady, aby mohla odvětví náročná na zdroje a energii provést průmyslovou transformaci a obstát v mezinárodní konkurenci. Kromě toho bude mít pro zajištění řádného provádění národních plánů pro oživení a odolnost zásadní význam technologická neutralita při současném dodržení cílů EU v oblasti klimatu do roku 2030 a 2050 a s cíli udržitelného rozvoje OSN.

1.4.

Automatizace a digitalizace v rámci průmyslové transformace patří z průřezového hlediska k základním kamenům tohoto procesu. Úloha digitalizace odvětví náročných na zdroje a energii však nesmí být nesprávně vyložena: jde o nástroj, nikoli o konečný cíl jako takový.

1.5.

EHSV vítá sedm stěžejních oblastí, které Komise vymezila ve svých pokynech k národním plánům pro oživení a odolnost určených členským státům, a povinnost věnovat alespoň 37 % celkového rozpočtu na opatření týkající se investic v oblasti klimatu a digitalizace a alespoň 20 % na oblast digitalizace. Vybízí orgány EU, aby pozorně monitorovaly využívání přidělených finančních prostředků s cílem splnit tyto požadavky.

1.6.

Čas, který budou podniky působící v odvětvích náročných na zdroje a energii potřebovat na realizaci průmyslové transformace, přesáhne dobu trvání Nástroje pro oživení a odolnost. EHSV vybízí orgány EU, aby to zohlednily a aby vytvořily nové a vhodné finanční nástroje a právní předpisy s cílem dosáhnout po roce 2026 úplného přechodu na nízkouhlíkový průmysl.

1.7.

Protože podniky působící v odvětvích náročných na zdroje a energii vyžadují zvláštní pozornost, pokud jde o činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, EHSV naléhavě vyzývá orgány EU, aby zavedly specifická opatření, která se zaměří na výzvy, jimž tyto podniky čelí v rámci přechodu k uhlíkově neutrálnímu průmyslu.

1.8.

Renovace budov zajistí podstatný podíl energetické účinnosti, která je nezbytná pro dosažení uhlíkově neutrální společnosti v roce 2050. EHSV podporuje práce a projekty zaměřené na zlepšení energetické účinnosti v budovách prostřednictvím renovace jejich obálek a zařízení.

1.9.

EHSV důrazně podporuje rozvoj cloudového systému, jehož vlastníkem bude EU, který Unii přinese technologickou nezávislost.

1.10.

Pro dosažení úspěšné transformace je klíčové řízení talentů v rámci průmyslových odvětví v EU. Komise tedy bude muset pečlivě monitorovat, zda budou programy a činnosti navržené s cílem zdokonalit nové dovednosti přispívat k úspěšné transformaci v tomto smyslu.

2.   Důvody pro předložení stanoviska z vlastní iniciativy

2.1.

Pandemie COVID-19 vedla nejen k celosvětové mimořádné zdravotní události, ale také k hospodářské a sociální krizi. V důsledku této vážné situace bylo nutné, aby evropští tvůrci politik provedli významná politická opatření za účelem stabilizace hospodářství všech evropských členských států.

2.2.

Evropská unie v rámci programu NextGenerationEU (NGEU) vytvořila několik mechanismů, jejichž cílem je podpořit členské státy prostřednictvím nejrozsáhlejšího balíčku stimulačních opatření, jaký byl kdy přijat, tak aby vyšly z krize silnější. Poskytne 1,8 bilionu EUR v rámci dlouhodobého rozpočtu, který bude využíván pomocí různých nástrojů zaměřených na modernizaci, výzkum, klimatickou transformaci a sociální ochranu.

2.3.

Jedním z nástrojů NextGenerationEU je Nástroj pro oživení a odolnost, který se zaměří na nápravu bezprostředních hospodářských a sociálních škod způsobených pandemií COVID-19 a na prosazování „souběžné transformace“ směrem k dekarbonizované a digitální společnosti.

2.4.

Nástroj pro oživení a odolnost je tvořen celkovou částkou 672,5 miliardy EUR, která bude rozdělována ve formě půjček (360 miliard EUR) a grantů (312,5 miliardy EUR), jež budou k dispozici na podporu reforem a investic prováděných členskými státy za účelem udržitelného oživení.

2.5.

Tyto finanční prostředky budou přidělovány v rámci národních plánů členských států pro oživení a odolnost, jejichž součástí budou požadované reformy a investice a které budou odrážet příslušná doporučení pro jednotlivé země vydaná Radou jako součást evropského semestru coby rámce pro správu, s cílem přispět ke Strategii pro udržitelný růst na rok 2021.

2.6.

Evropská komise vymezila hlavní stěžejní oblasti, ve kterých musí každý členský stát definovat konkrétní směry činnosti: 1. ENERGIE – čisté technologie a energie z obnovitelných zdrojů; 2. RENOVACE – energetická účinnost budov; 3. DOBÍJENÍ A PLNĚNÍ PALIVA – udržitelná doprava a dobíjecí stanice; 4. PROPOJENÍ – zavádění rychlých širokopásmových služeb; 5. MODERNIZACE – digitalizace veřejné správy; 6. VYŠŠÍ VÝKON – kapacity datového cloudu a udržitelné procesory; 7. ZMĚNA KVALIFIKACE a PROHLUBOVÁNÍ DOVEDNOSTÍ – vzdělávání a odborná příprava na podporu digitálních dovedností. Hlavní stěžejní oblasti byly definovány tak, aby prováděná opatření mohla významně přispět k ekologické a digitální transformaci EU. Nástroj pro oživení a odolnost poskytne prostřednictvím oblastí rozvoje podporovaných členskými státy a v souladu s doporučeními pro jednotlivé země v rámci evropského semestru nezbytný prostor pro organizace, které byly zasaženy hospodářskou situací způsobenou pandemií. Pomůže zejména hospodářským odvětvím, jako jsou odvětví náročná na zdroje a energii, která byla v obtížné situaci již dříve (kvůli vysoké regulační zátěži a nekalé soutěži z některých třetích zemí) a která byla vážně zasažena současnými okolnostmi.

2.7.

Strategie oživení navazující na průmyslovou strategii EU a její aktualizaci z roku 2021 by měla napomoci naplnění cíle Zelené dohody pro Evropu, cíle dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a revidovaného cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Nástroj pro oživení a odolnost bude hrát klíčovou úlohu při řešení obrovských investic, které musí odvětví náročná na zdroje a energii realizovat za účelem dosažení těchto cílů. Úsilí nezbytné k vybudování silnějšího jednotného trhu v zájmu oživení EU musí být podpořeno silnými partnerstvími mezi EU, členskými státy, sociálními partnery, průmyslem a dalšími významnými zúčastněnými stranami. Strategie oživení rovněž posílí mechanismus pro spravedlivou transformaci, který podporuje regiony, jež jsou závislé na odvětvích náročných na zdroje a energii a procházejí strukturálními změnami.

3.   Obecné připomínky

3.1.

Plán EU na podporu oživení obsahuje klíčový aspekt v udržitelné transformaci směrem k dekarbonizovanému a digitalizovanému hospodářství a zdůrazňuje skutečnost, že snaha EU o souběžnou transformaci vyžaduje kromě politického závazku a/nebo zlatých pravidel také politickou odpovědnost. EHSV souhlasí s navrženými hlavními stěžejními oblastmi, které investice zacílí do některých z nejdůležitějších oblastí pro dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN, přičemž současně zajistí dosažení cílů v oblasti klimatu, které stanovily právní předpisy EU pro rok 2030 (snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % v porovnání s rokem 1990) a 2050 (nulové čisté emise skleníkových plynů).

3.2.

Pandemie vyvolala potřebu vytvořit společnou cestu, v jejímž rámci jsou pravidla vymezena globálně a uplatňována jednotně všemi regiony, což je řešením možného rizika roztříštěnosti vyplývajícího z nesourodého přidělování zdrojů. Krize vzniklá v důsledku pandemie a potřeba transformace směrem k udržitelnému, odolnému a flexibilnímu hospodářství by mohla poskytnout skvělou příležitost k definování pravidel zaručujících rovné podmínky v EU.

3.3.

Za tímto účelem je třeba řádně posoudit současnou nejistou situaci odvětví náročných na zdroje a energii a zároveň dopad, který by přetrvávající povaha těchto podmínek mohla mít na evropské hospodářství jako celek. Je třeba mít na paměti podíl odvětví náročných na zdroje a energii na hrubém domácím produktu (HDP) Evropské unie spolu se skutečností, že tato odvětví jsou lídry v oblasti inovací, vytvářejí kvalitní pracovní místa a přispívají k dlouhodobému blahobytu společnosti jako celku. Aby byl veřejný sektor silný, musí být stimulován soukromým sektorem. EHSV je však znepokojen tím, že některé již schválené národní plány pro oživení a odolnost nejsou ohledně odvětví náročných na zdroje a energii přesné, neboť investice jsou někdy směrovány do jiných hospodářských odvětví.

3.4.

Kromě toho je třeba zvážit impuls, který mohou tato odvětví přinést z hlediska výzkumu a vývoje, neboť představují hlavní oblast, v jejímž rámci budou inovace převáděny z laboratorního měřítka do měřítka průmyslového.

3.5.

Odvětví náročná na zdroje a energii mají potenciál stát se jedním z největších přispěvatelů k průmyslové transformaci, která zajistí nízkouhlíkovou Evropu. Průmysl by tedy měl zesílit své úsilí o rozvoj a zavádění nízkouhlíkových výrobních postupů a podporovat je napříč celými složitými dodavatelskými řetězci. Bez této vnitřní a vnější činnosti bude obtížné dosáhnout zásadních, avšak ambiciózních cílů vymezených v Pařížské dohodě a cílů stanovených EU.

3.6.

Při realizaci této průmyslové transformace sehraje hlavní úlohu automatizace a digitalizace. Nesmíme si však plést pojmy: transformace je cíl, digitalizace je nástroj. Zavádění digitálních řešení zefektivní způsob, jakým lidé přemýšlejí, činí rozhodnutí a vykonávají úkony: ačkoli digitalizace musí být pro Nástroj pro oživení a odolnost prioritou, pozornost by se měla zaměřit na to, jak tyto nástroje umožní účinněji přistupovat k problémům, jimž čelíme.

3.7.

Digitální transformace bude vyžadovat rozvoj technologií, které se osvědčily v pilotní fázi nebo laboratorním měřítku, v měřítku průmyslovém. Za tím účelem by se partnerství veřejného a soukromého sektoru měla zaměřit na výzkum, vývoj a inovace. Investice je třeba zacílit do technologií, které již v počátečních fázích prokáží potenciál pro rozšíření, proveditelnost a spolehlivost inovativních řešení na začátku hodnotových řetězců a současně budou v souladu s cíli udržitelnosti. Kromě toho bude nutné naplánovat období přeměny, kdy mohou být inovativní řešení náležitě rozšířena do průmyslového rozměru.

3.8.

Aby bylo možné tuto situaci účinně zvládnout, měla by se transformace zaměřit na získané know-how, na zdroje, které jsou již k dispozici, a na možné synergie, které se mohou objevit. Transformace zahrnuje inovování, nové nápady, návrhy, konstruování a vlastně i vývoj; to by však nemělo znamenat nové výtvory jako takové.

3.9.

EHSV si je vědom investic, které tato transformace bude vyžadovat. Nástroj pro oživení a odolnost a NextGenerationEU by neměly být považovány za univerzální řešení. Transformace odvětví náročných na zdroje a energii za účelem zvládnutí souběžné transformace bude vyžadovat obrovský investiční plán, který zaktivuje mnohé další zdroje financování (např. státní podporu, významné projekty společného evropského zájmu, nové vlastní zdroje pro rozpočet EU, budoucí příjmy ze systému EU ETS, soukromé investice atd.). Za tím účelem je zásadní sladit průmyslové a energetické politiky s politikou v oblasti změny klimatu s cílem mobilizovat všechny obrovské investice, které si žádá přechod na bezuhlíkový hospodářský model.

3.10.

EHSV se domnívá, že je třeba vyvinout úsilí za účelem koordinace podpory poskytované prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost na transformaci odvětví náročných na zdroje a energii se stávajícími programy veřejného a soukromého financování, jako je SPIRE nebo Clean Steel Partnership. Odvětvové aliance by se měly využít jako platformy na podporu dlouhodobých synergií mezi projekty financovanými prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a stávajícími programy EU s cílem urychlit transformaci odvětví náročných na zdroje a energii.

3.11.

Byla zjištěno, že finanční podporu poskytovanou prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost je nutné doplnit ambiciózní daňovou reformou. Ta by měla být sladěna s dohodou OECD, podle níž by měly vysoce ziskové korporace od roku 2023 podléhat efektivní sazbě daně z příjmů právnických osob ve výši 15 %.

3.12.

Hlavním cílem vyplácení grantů podnikům by mělo být zachování mezinárodní konkurenceschopnosti průmyslu EU při současném dodržování sociálních, hospodářských a environmentálních norem EU, aby souběžná transformace přinesla prospěch evropským občanům.

3.13.

Jak je uvedeno výše, plán EU na podporu oživení bude pro transformaci těchto odvětví klíčový, přičemž přispěje také k přeměně dalších hospodářských odvětví v souvislosti se souběžnou transformací. Tato širokosáhlá přeměna si vyžádá dlouhé období přizpůsobování a přechodu, zejména pokud jde o všechny otázky související s lidským kapitálem. EHSV důrazně doporučuje, aby byly investiční mechanismy prodlouženy i na období po roce 2026 a aby mezi nimi byly vymezeny pevné a jasné vzájemné vazby.

4.   Konkrétní připomínky

EHSV vyzývá členské státy a průmysl, aby navrhly investice a reformy s největším transformačním dopadem z hlediska dosažení konečných stanovených cílů v hlavních stěžejních oblastech vymezených Komisí. Nelze ignorovat fakt, že náklady nutné k dosažení cílů spojených s touto souběžnou transformací musí být dostupné pro společnost jako celek.

4.1.   ENERGIE – čisté technologie a energie z obnovitelných zdrojů

4.1.1.

Průmyslové transformace nebude dosaženo, pokud nebude provedena transformace energetiky. Dekarbonizace průmyslu bude přímo záviset na dostupnosti dostatečných a cenově přijatelných nízkouhlíkových zdrojů energie umožňujících nízkouhlíkovou průmyslovou výrobu. Zabezpečení výroby energie bez emisí uhlíku v dostatečném množství a spolehlivým způsobem bude mít zásadní význam pro dosažení cílů v oblasti klimatu a v digitální oblasti. Podobně jsou zapotřebí obrovské investice, s jejichž pomocí bude možné rozvíjet nebo vytvořit infrastrukturu nutnou pro dopravu, skladování a distribuci těchto nebývalých objemů nízkouhlíkové energie. Provádění národních plánů pro oživení a odolnost a zejména navržených reforem by se mělo zaměřit na zajištění konkurenceschopných, stabilních a předvídatelných cen, čímž se sníží dopad vysokých cen energie z hlediska inflace, jenž by mohl ohrozit oživení odvětví náročných na zdroje a energii a společnost obecně.

4.1.2.

EHSV souhlasí s tím, že technologická neutralita je při provádění národních plánů pro oživení a odolnost nutností: všechny nízkouhlíkové technologie (energie z obnovitelných zdrojů, obnovitelný vodík, hybridní reaktor atd.) musí být do této transformace zahrnuty za předpokladu, že budou v souladu s cíli v oblasti klimatu do roku 2030 a 2050 a s cíli udržitelného rozvoje OSN. Žádné technologie by neměly být preventivně nebo nahodile vyloučeny. Kritéria pro přidělování zdrojů by se měla zaměřit na zajištění konkurenceschopných cen energie pro konečné spotřebitele bez ohledu na samotnou technologii.

4.1.3.

Za tím účelem může být nezbytné zvážit nejen kombinaci různých konkurenceschopných zdrojů obnovitelné energie, ale také jejich kombinaci s technologiemi pro zachycování, ukládání a využívání uhlíku, a zapomínat se nesmí ani na úlohu propojení energetických soustav mezi různými členskými státy. Musí být zavedeny dostatečné a jednotné právní předpisy, které ekonomicky opodstatní investice a umožní zavedení těchto technologií.

4.1.4.

Kromě dostupnosti cenově přijatelné energie a technologických řešení je třeba mít na zřeteli energetickou účinnost. Všechny scénáře identifikované dlouhodobou strategií EU v oblasti snižování emisí za účelem dosažení cílů klimatické neutrality do roku 2050 přikládají důležitou úlohu úsporám energie (1). Významnou úlohu při snižování spotřeby energie a zdrojů odvětvími náročnými na zdroje a energii musí sehrát rovněž přechod na rozvinutější oběhové hospodářství.

4.1.5.

Pokud jde o výše uvedené riziko nekalé soutěže a snahu pokusit se předcházet rizikům, které mohou být spojeny s únikem uhlíku, a zmírňovat je, je třeba to řádně řešit v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Je důležité nepřehlížet opatření nebo systémy, které zafungovaly při snižování emisí, nýbrž v případě potřeby je posílit pomocí dodatečných nebo doplňkových (nikoli alternativních) mechanismů.

4.1.6.

V návaznosti na posouzení všech možných klíčových faktorů, které bude třeba zvládnout v rámci stěžejní oblasti ENERGIE, vyvstává především pochybnost, jak bude EU schopna dodávat nebývalé množství energie požadované společností.

4.2.   RENOVACE – energetická účinnost budov

4.2.1.

Zlepšení energetické účinnosti stávajících a nových budov bude vyžadovat inteligentní materiály a vybavení, které přispějí k udržitelné transformaci. Inteligentní materiály chápeme jako ekologické materiály nebo udržitelné výrobní postupy vedoucí k jejich dosažení.

4.2.2.

EHSV je přesvědčen, že inteligentní materiály (a s nimi spojené udržitelné výrobní postupy) budou – s cílem přispět z holistického hlediska k cílům stanoveným Evropskou komisí podporovány nad rámec běžné podpory. Nesmíme zapomenout na vybavení: energetické účinnosti nebude dosaženo, pokud se zaměříme pouze na stavbu: je třeba náležitě posoudit, obnovit a propojit vybavení a systémy. To by mohlo vést k nastartování trhů s inteligentními materiály, přičemž veřejné zakázky by mohly sloužit jako praktický výchozí bod.

4.3.   DOBÍJENÍ A PLNĚNÍ PALIVA – udržitelná doprava a dobíjecí stanice

4.3.1.

Evropská strategie musí velmi usilovat o vymezení jasného plánu pro dekarbonizaci odvětví, která lze jen obtížně elektrifikovat (dálková a nákladní silniční doprava, letectví, námořní doprava atd.).

4.3.2.

Strategie pro obnovitelná a nízkouhlíková paliva a aliance hodnotového řetězce pro obnovitelná a nízkouhlíková paliva pomohou dekarbonizovat odvětví letectví a námořní dopravy, přičemž současně doplní úsilí o dekarbonizaci silniční dopravy prostřednictvím elektrifikace, vedle dalších alternativ. Bude tak zaručen přístup k cenově dostupné mobilitě pro všechny. Dekarbonizace dopravy bude provedena na základě posouzení životního cyklu a nákladů a přínosů, přičemž nejdříve budou nahrazeny způsoby dopravy s největším dopadem a současně se prostřednictvím nízkouhlíkových udržitelných paliv zajistí dostatečně dlouhá přechodná období pro uživatele s nízkými příjmy.

4.4.   PROPOJENÍ – zavádění rychlých širokopásmových služeb

4.4.1.

EHSV si je vědom důležitosti automatizace a digitalizace v rámci průmyslové transformace, které čelíme, neboť patří k základním kamenům průřezového charakteru tohoto transformačního procesu.

4.4.2.

K dispozici musí být dostatečné zdroje pro průmysl, aby se zlepšila automatizace systémů. Poté mohou být poskytovány kvalitní informace prostřednictvím digitálních nástrojů, aby se zvýšila účinnost rozhodovacích postupů.

4.4.3.

To si vyžádá mimo jiné investice nejen do technologií, ale také do odborné přípravy pracovníků a společnosti obecně, pokud jde o digitální dovednosti, přijetí „digitálního myšlení“ a vypracování vhodných právních předpisů a nástrojů pro zaručení kybernetické bezpečnosti.

4.5.   MODERNIZACE – digitalizace veřejné správy

4.5.1.

EHSV chápe význam skutečnosti, že v rámci digitalizace veřejné správy možná bude muset být sveden boj proti nadměrné administrativní zátěži, kterou průmysl často trpí. Tato digitální transformace však musí být založena na skutečné analýze nákladů a přínosů, přičemž zdroje musí být řádně přidělovány na základě technických kritérií (tuto analýzu je třeba mít na zřeteli nad rámec samotného cíle).

4.6.   VYŠŠÍ VÝKON – kapacity datového cloudu a udržitelné procesory

4.6.1.

Řádná správa dat povede k obratu v otázkách přesného rozhodování, rozvoje obchodních informací, účinného řešení problémů a optimalizace zdrojů, což jsou všechno klíčové aspekty pro zajištění úspěšné transformace. Musí být vyčleněny dostatečné zdroje, aby se zajistilo zapojení všech typů organizací do zavádění této iniciativy, přičemž je třeba zaručit nestranné zdroje dat, které povedou ke spravedlivé transformaci.

4.6.2.

Pokud jde o strategickou nezávislost, měla by EU vytvořit své vlastní kapacity v oblasti cloudu, které umožní technologickou nezávislost a zabrání technologické závislosti na třetích zemích.

4.7.   ZMĚNA KVALIFIKACE a PROHLUBOVÁNÍ DOVEDNOSTÍ – vzdělávání a odborná příprava na podporu digitálních dovedností

4.7.1.

Transformace, které čelíme, nebude možná, pokud nebude založena na potřebách a očekáváních současné a budoucí společnosti a na koncepci spravedlivé transformace.

4.7.2.

Hlavní konkurenční výhodou Evropské unie je náš lidský kapitál. Evropě chybí suroviny, naše životní úroveň je nejvyšší na světě a náš regulační rámec je poměrně přísný: to znamená, že naší největší výhodou je vysoká produktivita poháněná lidským kapitálem a širokou rozmanitostí.

4.7.3.

Budování kapacit a projekty, které vymezí hlavní dovednosti, budou nezbytné pro zajištění účinné průmyslové transformace, která bude klást důraz na rovnost a nebude nikoho opomíjet. Za tím účelem je třeba na všech úrovních společnosti (od zaměstnanců, kteří jsou v současnosti aktivní, po budoucí zaměstnance) podporovat odbornou přípravu zaměřenou na nové výzvy, které se objeví.

4.7.4.

Pro budoucí rozhodovací postupy bude hlavní inovativní myšlení. Tyto schopnosti musí být součástí programů odborné přípravy. Kromě toho bude v blízké budoucnosti existovat obrovská poptávka po digitálních dovednostech. Pracovníci v oblasti lidských zdrojů musí své úsilí zaměřit na zaplnění těchto mezer s cílem zajistit konkurenceschopnost organizací zaměstnávajících lidi, kteří budou rovněž vhodní pro daný účel.

---

(1)  https://knowledge4policy.ec.europa.eu/publication/depth-analysis-support-com2018-773-clean-planet-all-european-strategic-long-term-vision_en.