Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52020XG0626(01)

Závěry Rady o boji proti krizi COVID-19 v oblasti vzdělávání a odborné přípravy 2020/C 212 I/03

ST/8610/2020/INIT

Úř. věst. C 212I, 26.6.2020, pp. 9–14 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

26.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CI 212/9


Závěry Rady o boji proti krizi COVID-19 v oblasti vzdělávání a odborné přípravy

(2020/C 212 I/03)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

ZDŮRAZŇUJÍC, ŽE:

1.

Pandemie COVID-19 má dopad na systémy vzdělávání a odborné přípravy po celém světě i napříč Unií a vystavuje je nebývalému tlaku. Přinesla významné změny ve způsobu, jímž se učíme, vyučujeme, komunikujeme a spolupracujeme v rámci našich komunit v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a mezi nimi navzájem. To mělo dopad na účastníky vzdělávání (1), jejich rodiny, učitele, školitele, vedoucí pracovníky institucí, jakož i na širší společnost.

2.

Od doby, kdy pandemie vypukla, vyvíjí členské státy a instituce zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu značné úsilí, aby zajistily bezpečnost a pohodu účastníků vzdělávání i personálu, jakož i pokračování učení a výuky s cílem zachovat právo na vzdělání.

3.

V reakci na mimořádnou situaci většina členských států rozhodla o rozsáhlém fyzickém uzavření institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu a urychleně mobilizovala alternativní možnosti a podporu pro distanční učení a výuku, zejména digitální řešení. Tento posun s sebou přinesl řadu výzev pro systémy vzdělávání a odborné přípravy i související zúčastněné strany v členských státech, zejména pro účastníky vzdělávání a jejich rodiny, učitele a školitele, ale rovněž jim poskytl cenné zkušenosti související s učením a urychlil další digitální transformaci institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu.

4.

Tato mimořádná situace se vyznačuje výjimečnou spoluprací mezi členskými státy, které v době krize projevují solidaritu a vzájemnou podporu tím, že si pravidelně vyměňují informace o své vnitrostátní situaci, výzvách, plánovaných nebo již prováděných opatřeních a plánech, a pokud je to možné, otevřeným způsobem sdílí vzdělávací zdroje.

VĚDOMA SI TOHO, ŽE:

5.

V počáteční fázi krize, kdy instituce zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu působily ve většině členských států v běžném režimu, byla pozornost zaměřena na způsob, jak zajistit bezpečnost účastníků vzdělávání a personálu, mimo jiné zavedením ochranných a hygienických opatření a poskytováním informací a pokynů, a to ve spolupráci mezi vnitrostátními orgány v oblasti vzdělávání a zdravotnictví.

6.

S vývojem situace, kdy ve většině členských států došlo k výraznějšímu fyzickému uzavírání institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu, vyvíjely členské státy, uvedené instituce a příslušné zúčastněné strany značné úsilí o to, aby v zájmu zajištění pokračujícího procesu učení byl vzdělávací obsah upraven anebo vypracován a bylo zajištěno jeho využívání v rámci distančního učení. Toto úsilí bylo podporováno patřičnými pokyny, v kombinaci s pružným řízením, nepřetržitým monitorováním, pokračujícími zlepšeními a legislativními úpravami, v závislosti na vnitrostátní situaci. V tomto ohledu byly výchozí pozice jednotlivých členských států možná odlišné, stejně tak jako tomu bylo v případě institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu, pokud jde o digitální připravenost těchto systémů, včetně dostupnosti digitálních vzdělávacích nástrojů a materiálů, jakož i připravenosti učitelů a školitelů na zajištění distanční výuky.

7.

Jednou z nejzásadnějších výzev byla otázka zajištění začlenění a rovného přístupu k příležitostem v oblasti kvalitního distančního učení. Někteří účastníci vzdělávání, jakož i učitelé, školitelé a rodiny mohou postrádat digitální dovednosti a přístup k technologiím či internetu, což může znamenat závažnou překážku, zejména pro účastníky vzdělávání ze znevýhodněného prostředí a z venkovských, odlehlých a vysoce urbanizovaných oblastí. Kromě toho někteří účastníci vzdělávání mají speciální vzdělávací potřeby a při procesu učení potřebují poradenství a dodatečnou podporu. Uzavření institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu s sebou navíc přineslo mimořádnou výzvu pro sociálně a ekonomicky znevýhodněné účastníky vzdělávání, kteří s větší pravděpodobností žijí v domácnosti s nepříznivými podmínkami pro domácí studium, nebo kteří mají obvykle nárok na bezplatné školní stravování, jakož i pro účastníky vzdělávání, u nichž existuje riziko předčasného odchodu ze vzdělávání.

8.

Instituce zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu nejsou pouze místem, kde se lidé učí, vyučují a školí – znamenají také bezpečné prostředí a dodávají pocit uspořádání, sounáležitosti a poskytují příležitosti k socializaci. Vzhledem k úzkosti a stresu, způsobeným obavami z pandemie a společenskou izolací, která je obzvláště obtížná pro osoby, které čelí domácímu násilí nebo které jsou domácím násilím ohroženy, bylo zásadně důležité aktivně komunikovat, jakož i poskytovat psychologickou a emoční podporu, aby byla zajištěna pohoda a fyzické a duševní zdraví účastníků vzdělávání, jejich rodin, učitelů a školitelů.

9.

Učitelé a školitelé se museli urychleně přizpůsobit poskytování distanční výuky místo prezenční. Jelikož ne všichni učitelé a školitelé (2) měli zkušenosti, sebedůvěru, znalosti, dovednosti a kompetence nezbytné k účinnému uspořádání a zajištění distanční výuky, vznikla potřeba dodatečné, cílené odborné přípravy. Jejich angažovanost často přesahovala rámec poskytování výuky a nesla s sebou dodatečné úsilí o zajištění pokroku a pohody účastníků vzdělávání. Potřeba rychle se přizpůsobit novému pracovnímu prostředí mohla přinést zvýšenou pracovní zátěž, a mít tak dopad na rovnováhu mezi jejich pracovním a osobním životem. Za těchto okolností prokázali učitelé, školitelé i podpůrný personál obdivuhodnou angažovanost a kreativitu, jakož i otevřenost ke spolupráci, společné tvorbě a vzájemnému učení.

10.

Přestože přechod na digitální výuku a učení hrál při umožnění pokračování vzdělávacího procesu důležitou úlohu, nemůže digitální vzdělávání plně nahradit kvalitu, již přináší prezenční výuka a učení. Náhlý přechod na digitální výuku a učení často znamenal spíše nouzové řešení než plánované optimální poskytování rozsáhlého digitálního distančního vzdělávání. Někteří učitelé a školitelé vyučovali online poprvé, a přestože jejich houževnatost a přizpůsobivost jsou chvályhodné, digitální distanční výuka a učení poskytované v kontextu COVID-19, třebaže jsou cenné, by neměly být nezbytně považovány za obecný standard digitálního distančního vzdělávání.

11.

Je zapotřebí větší spolupráce mezi rodinami účastníků vzdělávání a učiteli a školiteli, jakož i výraznější odhodlání s cílem umožnit distanční učení. Pro rodiče a pečující osoby pracující z domova je náročné sladit jejich pracovní povinnosti s podporou dětí při učení a povinnostmi souvisejícími s péčí o děti. Pro rodiče a pečující osoby, kteří nemohou pracovat z domova, představovalo dodatečnou výzvu nalezení zařízení denní péče pro mladší děti.

12.

V kontextu distančního učení je obzvláště náročné poskytování praktických částí vzdělávacího programu. To je obzvláště důležité v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, kde praktické učení tvoří velkou část učebních plánů. Účastníci odborného vzdělávání a přípravy se mohou setkávat s dodatečnými nevýhodami, a to z toho důvodu, že krize měla dopad na mnoho zaměstnavatelů zapojených do učení se prací a učňovské přípravy. Vzhledem k tomu, že učňové jsou v některých případech závislí na platbách a kompenzacích od zaměstnavatelů, měla tato situace dopad na jejich živobytí.

13.

Dospělí účastníci vzdělávání, především s nízkou kvalifikací, někdy postrádají digitální dovednosti nezbytné k účasti na digitálním učení, což může mít dopad na jejich příležitosti k prohlubování dovedností a změně kvalifikace.

14.

Jednou z největších výzev je otázka, jakým způsobem provést hodnocení a klasifikaci, přičemž některé členské státy vyzývají k tomu, aby byl kladen důraz na formativní hodnocení a byly zohledněny různé učební podmínky. S tím souvisí i výzva spočívající v zajištění efektivního dokončení školního a akademického roku, což je zejména důležité v kontextu závěrečných zkoušek a závěrečných diplomů, které mají vliv na zápis do různých úrovní vzdělávání a odborné přípravy. V tomto ohledu mohou být výměna informací, spolupráce a dialog mezi příslušnými zúčastněnými stranami v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, včetně orgánů odpovědných za zajišťování kvality a uznávání, jakož i sociálních partnerů, východiskem pro účelný koordinovaný přístup. To může být obzvláště užitečné při rozhodování o požadavcích na zápis do vysokoškolských institucí, a to při řádném respektování jejich autonomie a vnitrostátních podmínek.

15.

Pandemie měla rovněž dopad na příležitosti v oblasti evropské a mezinárodní mobility ve vzdělávání. Vzhledem k tomu, že mnoho institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu bylo uzavřeno, účastníci vzdělávání zapojení do mobility se potýkají s různými obtížemi souvisejícími s pokračováním jejich období mobility, přístupem k ubytování a zdravotní péči, nárokem na granty a stipendia nebo návratem do jejich domovských zemí. Účastníci vzdělávání zapojení do mobility se rovněž mohli v důsledku krize na trhu práce způsobené pandemií COVID-19 potýkat se sociálními a ekonomickými problémy souvisejícími se ztrátou rodinného příjmu.

16.

Mnoho činností vyvíjených v rámci projektů Erasmus+ a Evropský sbor solidarity bylo odloženo nebo zrušeno a v případech, kdy již byla mobilita naplánována, byla podněcována virtuální spolupráce.

17.

Vedle nezbytných investic na řešení zdravotních a socioekonomických dopadů krize je důležité zaměřit stávající investiční priority na oblast vzdělávání a odborné přípravy. V tomto ohledu je zásadní uznat, že vysoce kvalitní vzdělávání a odborná příprava rozhodujícím způsobem přispívají k pohodě a osobnímu a profesnímu rozvoji občanů, jakož i k odolnosti společnosti a hospodářství, přičemž hrají důležitou úlohu při jejich oživení. Tuto skutečnost je třeba zohlednit při vypracovávání evropského plánu oživení.

UZNÁVAJÍC, ŽE:

18.

Členské státy a jejich instituce zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu v závislosti na vnitrostátní situaci urychleně zavedly řadu opatření, aby tyto výzvy překonaly; jde například o:

rozvoj a sdílení kvalitního vzdělávacího obsahu, materiálů a postupů přizpůsobených kontextu distančního učení, a to na celostátní úrovni anebo na úrovni institucí;

podporu virtuálních vzdělávacích prostředí, umožnění využívání stávajících (nebo vývoj nových) on-line platforem učení a využívání nástrojů týmové spolupráce;

využívání televizního vysílání, jakož i dalších médií k poskytování vzdělávacího obsahu;

přípravu celé řady pokynů a instrukcí, jak se účastnit distančního učení a jak poskytovat distanční výuku, například pokud jde o bezpečné používání digitálních nástrojů a on-line hodnocení;

poskytování příležitostí cíleného profesního rozvoje pro učitele a školitele a další pedagogické pracovníky;

určení účastníků vzdělávání, kteří nejsou schopni zapojit se do distančního učení, a jejich aktivní podpora poskytováním nezbytného vybavení a přístupu k internetu, zejména těm, kteří pocházejí ze zeměpisně izolovaných nebo sociálně a ekonomicky znevýhodněných oblastí a prostředí, jakož i distribucí tištěných vzdělávacích materiálů, je-li to nezbytné;

poskytování cílené podpory účastníkům vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami;

usnadnění přístupu k digitálnímu obsahu v knihovnách;

poskytování stravování účastníkům vzdělávání ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí;

poskytování různých forem psychologické podpory účastníkům vzdělávání, rodinám, učitelům a školitelům;

zajišťování denní péče pro mladší děti, jejichž rodiče a pečující osoby nemohou pracovat z domova, zejména pokud jde o klíčové pracovníky v kritických odvětvích, jako jsou zdravotnické služby;

poskytování různých druhů podpory přijíždějícím i vyjíždějícím účastníkům vzdělávání zapojeným do mobility;

pravidelné poskytování informací účastníkům vzdělávání, učitelům a školitelům, institucím zajišťujícím vzdělávání a odbornou přípravu, rodinám, jakož i dalším příslušným zúčastněným stranám;

rozvoj spolupráce s místními a regionálními orgány a nevládními organizacemi, jakož i s podniky, včetně telekomunikačních společností, poskytovatelů internetových služeb a nakladatelství, kteří v některých případech poskytli bezplatně materiály a nástroje;

podporu a stimulaci, je-li to možné, tělesné výchovy a pohybových aktivit, a to v souladu s bezpečnostními preventivními opatřeními.

19.

Komise v reakci na krizi COVID-19 poskytla možnosti další flexibility při provádění programu Erasmus+ spolu s praktickými radami pro účastníky a národní agentury programu Erasmus+. Mimo to Komise, jako doplněk k úsilí vynaloženému v rámci Rady, zprostředkovala další možnosti spolupráce a výměny informací mezi členskými státy.

20.

V souvislosti s vývojem situace a možným rušením opatření proti šíření onemocnění na základě doporučení zdravotnických orgánů se objevují další otázky související se znovuotevřením institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu, jakož i společností zajišťujících učení se prací, včetně organizačních a bezpečnostních opatření, zejména opatření zaměřených na omezení fyzického kontaktu, sanitaci a hygienu. V tomto ohledu se některé z výzev týkají dostatečných lidských zdrojů, jakož i připravenosti a udržitelnosti zařízení pro vzdělávání a odbornou přípravu, zejména jejich vhodnost z hlediska provádění nezbytných opatření.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY PŘI NÁLEŽITÉM ZOHLEDNĚNÍ SUBSIDIARITY A V SOULADU S VNITROSTÁTNÍ SITUACÍ:

21.

Nadále navzájem sdílely informace, zkušenosti a osvědčené postupy ohledně toho, jakým způsobem mohou být vzdělávání a odborná příprava nejlépe uzpůsobeny situaci v závislosti na dalším vývoji souvisejícím s krizí COVID-19, mimo jiné ohledně různých opatření týkajících se znovuotevření institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu, zajištění rovnosti, posílení pohody účastníků vzdělávání a personálu a poskytování psychologické podpory. V tomto ohledu podporovaly racionalizovaný a soudržný tok informací a co nejlépe využívaly stávajících sítí.

22.

Pokud jde o znovuotevření institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu v závislosti na místní, regionální a celostátní situaci, přijaly nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti účastníků vzdělávání a personálu, včetně vhodných sanitárních a hygienických podmínek, a obnovily aktivity prezenčního učení a výuky a zároveň zajistily rovné příležitosti.

23.

Na základě již získaných poznatků v kontextu krize COVID-19 a s ohledem na možné dlouhodobé dopady krize na budoucnost vzdělávání a odborné přípravy prozkoumaly možnosti inovací a vyvíjely další úsilí o urychlení digitální transformace systémů vzdělávání a odborné přípravy a ve vhodných případech posílily digitální kapacitu institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu a zmenšily digitální propast.

24.

S ohledem na poznatky získané v kontextu krize COVID-19 podporovaly další rozvoj digitálních dovedností a kompetencí učitelů a školitelů s cílem usnadnit výuku a hodnocení v prostředích digitálního učení.

25.

Při řádném zohlednění institucionální autonomie posoudily možnost začlenění vysoce kvalitního digitálního učení do nabídky vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních a v rámci všech typů vzdělávání a odborné přípravy. Věnovaly přitom pozornost přiměřenosti digitálních nástrojů z hlediska věku a speciálních potřeb účastníků vzdělávání, jakož i souladu s pravidly na ochranu údajů, soukromí, etickým hlediskem, požadavky na bezpečnost a kybernetickou bezpečnost.

26.

Prozkoumaly možnosti zlepšení výuky a učení prostřednictvím monitorování a hodnocení na základě vytěžování vzdělávacích údajů se zaměřením na stávající údaje, analytik učení a využívání umělé inteligence a věnovaly přitom řádnou pozornost souladu s nařízením o ochraně osobních údajů (EU) 2016/679.

27.

Při poskytování možností pro distanční, digitální a smíšené učení věnovaly zvláštní pozornost zajištění rovných příležitostí a trvalého přístupu k vysoce kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě pro účastníky vzdělávání všech věkových kategorií, zaručení kvality a podpoře validace a uznávání výsledků dosažených v rámci učení. Při opětovném potvrzení práva na vzdělání věnovaly zvláštní pozornost předcházení potenciálnímu nárůstu předčasného odchodu ze vzdělávání v důsledku krize COVID-19.

28.

S cílem zmírnit negativní dopad krize COVID-19 na fyzickou přeshraniční mobilitu a spolupráci podpořily využívání virtuálních možností pro mobilitu a spolupráci.

29.

Spolupracovaly při odstraňování překážek souvisejících s COVID-19, které brání přeshraniční mobilitě ve vzdělávání, a zohlednily přitom případné důsledky uplatňování různých přístupů k hodnocení, případně zpožděné nebo zrušené zkoušky a opožděný zápis, což může mít negativní dopad na příležitosti mobility ve vzdělávání v následujících letech.

30.

Spolupracovaly na zajištění vzdělávacích možností pro účastníky vzdělávání, kteří denně dojíždějí mezi sousedními členskými státy, zejména v případě dlouhodobého uzavření hranic.

31.

Podporovaly další rozvoj digitální infrastruktury, jakož i digitálních dovedností a kompetencí prostřednictvím využívání finančních prostředků dostupných v rámci programů a fondů Unie, zejména programu Erasmus+, Evropského sboru solidarity a evropských strukturálních a investičních fondů, programu na podporu strukturálních reforem a následných programů, jakož i nového programu Digitální Evropa.

VYZÝVÁ KOMISI, ABY V SOULADU SE SVÝMI PRAVOMOCEMI A S NÁLEŽITÝM ZOHLEDNĚNÍM SUBSIDIARITY:

32.

Provedla průzkum dopadu pandemie COVID-19 a šířila jeho výsledky, jakož i získané poznatky na jednotlivých úrovních vzdělávání a odborné přípravy a zaměřila se přitom na distanční učení a výuku a digitální kapacity systémů vzdělávání a odborné přípravy v členských státech, a to jako prostředek k posílení fakticky podložené tvorby vnitrostátních politik a spolupráce na úrovni Unie za účelem budování odolnosti a připravenosti na včasnou, efektivní a přiměřenou reakci na mimořádné situace v budoucnosti.

33.

Při vypracovávání návrhu evropského plánu oživení uznala transformační potenciál vzdělávání a odborné přípravy jakožto hybné síly pro úspěšné oživení a potřebu investic do vzdělávání a odborné přípravy, zejména v souvislosti s digitálním vzděláváním, včetně infrastruktury a digitálních dovedností.

34.

Podporovala členské státy při poskytování příležitostí pro investice do udržitelné infrastruktury vzdělávání a odborné přípravy v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, mimo jiné s přihlédnutím ke kapacitám potřebným pro zajištění bezpečnosti a nezbytným organizačním opatřením v reakci na krizi COVID-19.

35.

Při rozvoji Evropského prostoru vzdělávání, spolu se strategickým rámcem evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v období po roce 2020, nového akčního plánu digitálního vzdělávání a aktualizované agendy dovedností zohlednila poznatky získané v rámci krize COVID-19 ohledně digitální transformace systémů vzdělávání a odborné přípravy a věnovala přitom zvláštní pozornost kvalitě a společenským výzvám, jako je zajištění začleňování, poskytování rovných příležitostí, prosazování soudržnosti a boj proti dezinformacím.

36.

Nadále usnadňovala výměny informací ohledně výzev a opatření přijatých členskými státy, mimo jiné i propojováním, zlepšováním přístupu a dostupnosti databází otevřených vzdělávacích zdrojů, s cílem usnadnit sdílení různých metodik, nástrojů a materiálů distančního učení. V této souvislosti vycházela ze stávajících možností, například těch, které jsou dostupné prostřednictvím platformy eTwinning, portálu School Education Gateway a elektronické platformy pro vzdělávání dospělých v Evropě (EPALE). V zájmu podpory digitální kapacity a transformace škol a vysokoškolských institucí podporovala využívání nástrojů pro sebehodnocení, jako jsou SELFIE a HEInnovate.

37.

Prezentovala a šířila mezi členskými státy další praktické informace o možnostech financování potřeb systémů vzdělávání a odborné přípravy při zmírňování dopadů pandemie COVID-19 v rámci investiční iniciativy pro reakci na koronavirus (CRII a CRII+) a dalších vhodných finančních mechanismů.

38.

Nadále pravidelně sdílela informace o možnostech flexibilních ujednání ohledně provádění mobility ve vzdělávání a projektů v kontextu krize COVID-19 se zúčastněnými stranami a prováděcími orgány programu Erasmus+ a Evropského sboru solidarity.

39.

Společně s členskými státy hledala způsoby, jak řešit nejnaléhavější potřeby během období, kdy je omezena fyzická mobilita, umožněním pružného přerozdělování nevyužitých finančních prostředků v rámci akcí programu Erasmus+ podle potřeby.

40.

Podporovala členské státy při dalším rozvoji postupů digitálního vzdělávání a příležitostí pro digitální vzdělávání a odbornou přípravu, jakož i při řešení dopadů krize COVID-19 na nejzranitelnější skupiny účastníků vzdělávání, a to prostřednictvím využívání dostupných možností skýtaných programem Erasmus+.

41.

Šířila a prosazovala využívání příslušných materiálů a nástrojů, včetně zkušeností v oblasti virtuální spolupráce, které jsou výsledkem projektů Erasmus+ a Evropský sbor solidarity a činností evropských a vnitrostátních koalic pro digitální dovednosti a pracovní místa, jež mohou v duchu solidarity mezi členskými státy poskytnout užitečnou dodatečnou podporu v reakci na krizi COVID-19.

42.

Ve spolupráci s členskými státy a při řádném respektování institucionální autonomie a vnitrostátních kontextů zahájila práci na opatřeních k odstranění překážek souvisejících s COVID-19 a opětovnému využívání příležitostí přeshraniční mobility ve vzdělávání po skončení krize COVID-19, mimo jiné poskytováním jasných pokynů ohledně toho, jakým způsobem usnadnit příležitosti mobility ve vzdělávání v rámci programu Erasmus+.

43.

Prosazovala kvalitní virtuální mobilitu a spolupráci a podporovala rozvoj smíšené mobility v rámci programu Erasmus+ s přihlédnutím k tomu, že ačkoli virtuální mobilita nemůže nahradit mobilitu fyzickou, hraje významnou doplňkovou úlohu.

44.

Úzce spolupracovala s mezinárodními organizacemi, jako je Rada Evropy, UNESCO a OECD, při poskytování a šíření informací o dopadech COVID-19 na vzdělávání a odbornou přípravu.

(1)  Pro účely tohoto dokumentu je třeba pojem „účastník vzdělávání“ chápat v širším smyslu s odkazem na žáky nebo studenty ve všech typech a úrovních vzdělávání a odborné přípravy, včetně předškolního vzdělávání a péče, všeobecného vzdělávání, odborného vzdělávání a přípravy, vzdělávání dospělých a vysokoškolského vzdělávání.

(2)  Podle průzkumu TALIS (2018), prováděného OECD, se méně než 40 % učitelů domnívá, že jsou dobře připraveni na používání informačních a komunikačních technologií při výuce.


Top