2.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 81/117

Zpravodaj:

Daniel MAREELS

1.1.

EHSV je velkým zastáncem unie kapitálových trhů a má velké očekávání ohledně jejího uskutečnění, neboť lze obecně říci, že unie má zásadní význam nejen pro další a hlubší integraci a pokrok EU, ale i pro jednotlivé členské státy, a také vzhledem k nutnosti zohlednit vývoj na mezinárodní scéně. Výbor považuje za důležité, aby se udělalo vše pro to, aby měl tento projekt úspěch. Je důležité, aby se brzy dosáhlo pokroku a výsledků a poskytnout tak hospodářství EU během krátké doby nové impulsy a novou dynamiku.

1.2.

Výbor byl totiž vždy velkým a výslovným zastáncem dalšího prohloubení a dokončení HMU. V současné době je jím opět a velmi intenzivně vyzývá k vytvoření unie kapitálových trhů. Unie kapitálových trhů musí společně s bankovní unií vyústit ve vytvoření finanční unie, která proto musí být zároveň zárukou vytvoření HMU, neboť je jedním z jejích základních kamenů. První kroky k vytvoření unie kapitálových trhů byly učiněny a také v bankovní unii již byl učiněn určitý pokrok v oblasti rozvoje prvního a druhého pilíře a návrhů pro třetí pilíř. Nyní je důležité, aby se v obou oblastech pracovalo dále a aby bylo také skutečně a co nejrychleji dosaženo konečných cílů.

1.3.

Unie kapitálových trhů může také významným způsobem přispěv k upevnění hospodářského oživení a tím také zajistit růst, investice a zaměstnanost. To bude přínosem nejen pro všechny členské státy, ale i pro EU jako celek. Ze strukturálního pohledu musí s tím spojené rozšíření a diverzifikace zdrojů financování zajistit větší integraci, což zase přispěje k žádoucí větší stabilitě, bezpečnosti a odolnosti ekonomiky i finančního systému. Další nejednotné jednání nepřichází v úvahu, protože kvůli němu ztrácíme řadu příležitostí.

1.4.

Stejně tak je důležité, vzhledem k probíhajícímu přesouvání sil a pravomocí na mezinárodní a celosvětové úrovni k brexitu, který se nás bezprostředně týká, aby EU nyní projevila sílu a posílila své hospodářské postavení. Evropa by si v tomto ohledu mohla vzít příklad z odolnosti a dynamiky, které v období po krizi projevilo hospodářství USA.

1.5.

EHSV chápe, že unie kapitálových trhů není nezávazným cvičením ve prospěch některých subjektů, ale že se musí stát realitou ve všech členských státech EU. To je absolutní nutnost. Na evropské úrovni i v členských státech musí existovat politická vůle, aby se za tímto účelem vyvinulo veškeré potřebné úsilí a vytvořily se veškeré vhodné a nutné podmínky. Výsledkem musí být unie kapitálových trhů, která symbolizuje integraci v celé Unii, ale zároveň zohledňuje stávající potřeby a ambice mimo jiné určitých regionů a oblastí. Nutná je soudržná a důsledná politika na všech úrovních a je třeba odmítnout iniciativy, které nejsou ve shodě se stanovenými cíli.

1.6.

Pro EHSV je nanejvýš důležité maximalizovat šance unie kapitálových trhů na úspěch. Proto se výslovně navrhuje zajistit potřebné nástroje, které mohou určit a měřit účinnou snahu o vytvoření unie kapitálových trhů a dosažený pokrok ve všech členských státech. Konkrétněji je Výbor velkým zastáncem vytvoření systému pravidelného hodnocení dosaženého pokroku a provádění unie kapitálových trhů v členských státech, jak pomocí kvalitativních, tak kvantitativních opatření, jejichž výsledky se zveřejní a na něž budou navazovat vhodná opatření a kroky v případě nedostatků.

1.7.

Konečný úspěch unie kapitálových trhů bude záviset na míře, ve které budou poskytnuté stavební kameny přeměněny v realitu a jak bude skutečně realizován a všemi zúčastněnými stranami efektivně využíván jednotný trh, a to v první řadě poskytovateli finančních služeb, podniky, investory a střadateli. Proto Výbor vítá toto rychlé hodnocení v polovině období a doporučuje, aby se v budoucnu taková cvičení konala pravidelně. Do nich budou také aktivně a zblízka zapojeny výše uvedené zúčastněné strany.

1.8.

Další kroky pro položení základních kamenů unie kapitálových trhů vyžadují přijímání konkrétních rozhodnutí. Podle názoru Výboru je třeba dát přednost opatřením a krokům, které povedou k co největšímu sblížení a které ponechají co nejmenší prostor členským státům jít dále, než je nezbytně nutné. V této souvislosti je třeba zmínit přístup programu REFIT, jehož cílem je vše zjednodušit, a to bez zbytečné administrativní zátěže a s nižšími náklady.

1.9.

V dokumentu Komise je uvedeno 38 stavebních kamenů, které je třeba do roku 2019 pro unii kapitálových trhů ještě uskutečnit. Ačkoliv by tento vysoký počet opatření, která je třeba v krátkém čase připravit, mohl vyvolávat pochybnosti ohledně přístupu, považuje Výbor za důležité, aby byly co možná nejrychleji definitivně a nezvratně položeny základy unie kapitálových trhů.

1.10.

V této souvislosti vyzývá EHSV zejména k tomu, aby se věnovala veškerá nezbytná pozornost financování malých a středních podniků, pro něž má bankovní financování i nadále rozhodující význam. Kromě již uskutečněných opatření, která pro ně byla určena v původním akčním plánu (např. jednoduchá, transparentní a standardizovaná sekuritizace, neboli JTS sekuritizace, a směrnice o prospektu), je třeba usilovat o provádění všech iniciativ uvedených v tomto sdělení, které mají za cíl ještě více zlepšit podmínky pro tyto podniky. Kromě toho by pro malé a střední podniky měly být otevřeny a stimulovány i jiné možnosti, jako je alternativní financování a podpora jiných politických nástrojů.

1.11.

Dále EHSV vítá zaměření na posílení udržitelných investic a vedoucí úlohy, kterou by EU v této oblasti měla hrát. Výbor podporuje myšlenku, že by se při chystaných legislativních přezkumech finančních právních předpisů měly zohlednit otázky udržitelnosti (prioritní opatření č. 6).

1.12.

Závěrem vyjadřuje Výbor uspokojení nad tím, že při snahách o vytvoření unie kapitálových trhů bude v centru pozornosti dohled. Dohled na evropské úrovni musí hrát zásadní roli, jak pokud jde o bezpečnost a stabilitu, tak také pokud jde o realizaci žádoucí integrace trhu a odstranění překážek, problémů a nerovností v rámci unie kapitálových trhů.

2.1.

Komise pod vedením Jean-Claude Junckera uvedla při zahájení činnosti jako jednu ze svých absolutních priorit stimulaci růstu, investic a pracovních míst. S ohledem na jejich realizaci se od začátku pracovalo na vytvoření „investičního plánu pro Evropu“, který zahrnuje několik oblastí.

2.2.

Tento plán zahrnuje mimo jiné snahu o jednotnou unii kapitálových trhů. Zahájen byl na konci září 2015, kdy Komise zveřejnila Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů (4). Tento akční plán položil základní kameny pro vytvoření dobře fungující a integrované unie kapitálových trhů do roku 2019, která bude zahrnovat všechny členské státy.

2.3.

O necelý rok později již Evropská rada vyzvala k „rychlému a rozhodnému pokroku“ v realizaci plánu s cílem „zajistit snadnější přístup k finančním prostředkům pro podniky a podpořit investice do reálné ekonomiky dosažením pokroku v agendě unie kapitálových trhů“ (5). A krátce poté přijala Komise sdělení, kde se (rovněž) prosazovalo zrychlení reforem (6).

2.4.

Kromě toho se nedávno objevilo několik nových výzev pro finanční integraci, jako je blížící se vystoupení největšího finančního centra z EU (BREXIT).

2.5.

To vše vedlo nedávno (7) k tomu, že Komise zveřejnila sdělení o hodnocení akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období (8). V tomto hodnocení v polovině období se kromě a) stavu provádění původního akčního plánu a b) oznámení několika nových legislativních iniciativ, které vyplývají z ještě neprovedených opatření c) zejména uvádí několik nových prioritních opatření.

2.5.1.

Cílem tohoto hodnocení v polovině období je cíleněji reagovat na měnící se výzvy, které se objevily, a také zohlednit výsledky veřejné konzultace, která se uskutečnila na jaře 2017.

2.5.2.

Z opatření uvedených v původním plánu (33) (9) byla na úrovni Komise provedena více než polovina (20) podle původního časového plánu. Předložené návrhy se týkají mimo jiné rozvoje trhů s rizikovým kapitálem, snazší a levnější přístup společností na veřejné trhy tím, že se přepracují pravidla týkající se prospektů, odstranění preferenčního daňového zacházení s dluhovými nástroji v neprospěch kapitálových nástrojů, propagace bezpečného a likvidního trhu v oblasti sekuritizace a nabídka možnosti reorganizace nebo druhé šance v případě úpadku pro poctivé podnikatele.

2.5.3.

Ve vztahu k dosud nerealizovanému programu (10) chce Komise předložit mimo jiné tři legislativní návrhy, které jsou považovány za základní kameny pro uskutečnění unie kapitálových trhů. Konkrétně se jedná o návrh celoevropského osobního penzijního produktu (PEPP) (zveřejněn 29. června 2017), návrh kolizních norem, pokud jde o účinky transakcí s cennými papíry a pohledávkami vůči třetím stranám (4. čtvrtletí 2017) a návrh unijního rámce pro kryté dluhopisy (1. čtvrtletí 2018).

2.5.4.

S cílem nabídnout odpovědi na nové výzvy bylo přijato 9 nových prioritních opatření (11) k posílení unie kapitálových trhů:

2.6.

Cílem stále ještě je poskytnout rozhodující a trvalý příspěvek k tomu, aby byl do roku 2019 položen základní kámen pro realizaci unie kapitálových trhů. To se projeví v pracovním programu Komise pro rok 2018.

3.1.

Nejprve Výbor (12) znovu potvrzuje svou principiální podporu a své dřívější stanovisko ve prospěch unie kapitálových trhů, jejíž realizace je naprosto nutná s ohledem na další finanční a hospodářskou integraci v rámci Unie. Současná energie nesmí zůstat nevyužita, což platí zejména nyní, kdy celosvětově dochází k určitému přesunu síly a pravomocí mezi Východem a Západem. EU musí vystupovat rozhodně.

3.2.

Unie kapitálových trhů tvoří základní součást širšího programu, který musí přispět k většímu růstu, investicím a zaměstnanosti. Trvalá a zdravá hospodářská obnova musí zůstat na předních místech seznamu úkolů a je třeba o ni neprodleně nadále usilovat. Záleží skutečně na tom, aby hospodářské oživení pokračovalo a aby více lidí získalo práci a udrželo si ji.

3.3.

Dále musí unie kapitálových trhů umožnit velkou mobilizaci kapitálu v Evropě a jeho pohyb směrem ke všem podnikům, infrastrukturním a udržitelným dlouhodobým projektům v jednotnějším prostředí. Rozšíření a diverzifikace zdrojů financování, které jsou jejich cílem a kde může plně hrát svou roli jak bankovní, tak tržní financování, musí vést k větší dynamičnosti a údernosti ekonomiky. Jako inspirace může v tuto chvíli sloužit americký model, který po krizi ukázal, že je odolnější, a to vedle dalších novinek, kde důležitější roli zaujímají mimo jiné poskytovatelé nebankovních úvěrů.

3.4.

Současně jde o to, aby se usilovalo o hospodářskou a sociální konvergenci, a tedy aby se posílila finanční a ekonomická stabilita v rámci EU. V popředí musí stát kvalitativní přístup, který je charakterizován zdravým a udržitelným růstem a blahobytem. I podniky, investoři a střadatelé musí mít možnost získat s unií kapitálových trhů určité výhody, ale současně není možné, aby kvůli tomu museli podstupovat příliš velké riziko.

3.5.

Unie kapitálových trhů má zásadní význam i pro další prohloubení a dokončení HMU a její realizace je nepostradatelná (13). Výbor na tomto místě potvrzuje svůj tradiční postoj k této oblasti (14). Společně s plnohodnotnou bankovní unií musí unie kapitálových trhů vést ke skutečné finanční unii, jednomu ze čtyř základních pilířů (15) HMU (16). Další kroky v těchto oblastech již byly učiněny a je důležité, aby snaha pokračovala v nezměněné míře dále.

3.6.

Na unii kapitálových trhů mají ostatně zájem všechny členské státy. Jak bylo nedávno uvedeno, má „ještě jinou důležitou výhodu (…), zejména její příspěvek ke konvergentnímu růstu mezi členskými státy, který vyplývá z lepší cirkulace a alokace úspor napříč Unií“. Tak budou i slabší ekonomiky schopny rychleji dohnat své zpoždění za výkonnějšími ekonomikami (17). Dále bylo uvedeno, že „z této perspektivy má kvůli brexitu dokonce zásadnější význam, aby unie kapitálových trhů byla skutečně uskutečněna a aby evropský růst mohl využívat služeb integrovaného finančního systému“ (18).

3.7.

To vše způsobuje, že Výbor považuje za maximálně žádoucí, aby bylo rychle dosaženo pokroku. Podporuje prohlášení Evropské rady z června 2016 (19) a jiná prohlášení (20) ve stejném smyslu.

3.8.

Pomocí tohoto rychlého (21) hodnocení akčního plánu v polovině období je zajištěn dohled a rychlá reakce. Výbor to vítá vzhledem k tomu, že to umožní nabídnout důraznější a cílenější odpověď na různé a na budoucnost zaměřené výzvy, které se objevují v politicky a ekonomicky stále se měnících podmínkách. Je ostatně žádoucí, aby byla taková hodnocení v polovině období pravidelně zajišťována i v budoucnu. Výbor se domnívá, že je na místě do tohoto procesu aktivně a blíže zapojit různé zúčastněné strany. To je o to důležitější vzhledem k tomu, že konečný úspěch unie kapitálových trhů bude záviset na míře, ve které budou poskytnuté stavební kameny přeměněny na „skutečnou“ realitu a jednotný trh bude skutečně realizován a účinně používán co možná největším počtem poskytovatelů finančních služeb, podniků, investorů a střadatelů.

3.9.

Pro realizaci unie kapitálových trhů je třeba dávat přednost opatřením, která maximálně přispívají ke sbližování (22) a která ponechávají co nejmenší prostor členským státům jít dále, než je nezbytně nutné. Je třeba se vyhnout rozdílům v provádění evropských právních předpisů do vnitrostátního práva, stejně jako rozdílům v konkrétním použití. Je třeba co možná nejvíce podporovat přístup programu REFIT.

3.10.

Výbor se domnívá, že unie kapitálových trhů nesmí být nezávazným cvičením, které bude přínosem pouze pro některé země, ale musí se naopak stát realitou ve všech členských státech EU. To je absolutní nutnost. Proto je nejdůležitější, aby byla přítomna (politická) vůle na evropské úrovni a v každém z členských států aby se vytvořily vhodné podmínky a vytvořily nutné iniciativy, které tento úspěch umožní a promění jej v realitu.

3.11.

Ze skutečnosti, že realizace unie kapitálových trhů ve všech členských státech je absolutní nutností, nelze slevit (viz odstavec 3.10 výše). Proto je nutné zajistit nástroje, které umožní určit účinné úsilí o dosažení stanovených cílů a reálný pokrok ve všech členských státech. Výbor je proto velkým zastáncem vytvoření systému pravidelného hodnocení dosaženého pokroku a provádění unie kapitálových trhů v členských státech, a to jak pomocí kvantitativních, tak kvalitativních kritérií. Výsledky tohoto hodnocení je třeba zveřejňovat. V případě nedostatků je třeba zajistit vhodné kroky a opatření.

3.12.

Výsledkem musí být unie kapitálových trhů, která zaručuje integraci v celé Unii, ale současně zohledňuje stávající potřeby a ambice jednotlivých členských států, aniž by to zároveň vedlo k nové roztříštěnosti nebo fragmentaci. V tomto kontextu je jasné, že je velmi důležité vytvářet regionální kapitálové trhy pro určité oblasti a podnikatele, kteří tam mají sídlo (prioritní opatření č. 9). To může také pomoci stimulovat přeshraniční obchod a poskytování služeb, což je nyní často ještě stále dražší a obtížnější než místní trh.

3.13.

Další úspěšná realizace unie kapitálových trhů ostatně vyžaduje soudržnou a důslednou politiku na všech úrovních. Je také nutné zabránit iniciativám, které nejsou v souladu s unií kapitálových trhů a (nebo) jsou toho druhu, že vyvolávají fragmentaci nebo překážky.

3.14.

V této chvíli zahrnuje celý přehled stavebních kamenů pro unii kapitálových trhů, které je třeba do roku 2019 (ještě) dodat, v dokumentu Komise (23) ne méně než 38 opatření a úkolů. Aby byly maximálně zachovány výše uvedené šance na úspěch, lze se ptát, zda se toho nemusí stát příliš mnoho ve velmi krátké době a zda by tedy nebylo lepší zaměřit se na omezený počet priorit (24). Bez ohledu na odpověď záleží v každém případě na tom, aby byla práce ve stanoveném časovém harmonogramu co možná nejvíce zaměřena na výsledek a aby se nezvratně vytvořily základy kapitálové unie.

3.15.

Jak uvedl Výbor již ve svém původním stanovisku k akčnímu plánu, považuje za velmi důležité financování malých a středních podniků, které tvoří aktivní jádro evropské ekonomiky a jsou velmi důležité pro zaměstnanost. I po tomto hodnocení v polovině období má Výbor ještě stále otázky (25) týkající se relevance a efektivity unie kapitálových trhů pro malé a střední podniky.

3.16.

Zejména v případě malých a středních podniků (a zvlášť těch malých z nich) je třeba učinit vše pro to, aby bankovní financování, jak místní, tak přeshraniční, bylo a/nebo zůstalo snadno přístupné a atraktivní (26). Je třeba podporovat a zlepšovat také možnosti alternativního financování malých a středních podniků. Návrhy týkající se sekuritizace (JTS sekuritizace), o nichž se EHSV dříve vyjádřil pozitivně (27), znamenají nepochybně krok správným směrem, ale nesmí zůstat jen u toho. Vedoucí úlohu přitom může hrát i vývoj sekundárního trhu s úvěry v selhání (prioritní opatření č. 4) a režim pro kryté dluhopisy, stejně jako představení nástrojů, které jsou pro malé a střední podniky k dispozici.

4.1.

Bez snahy o vyčerpávající přehled následuje níže několik poznámek a komentářů týkajících se některých prioritních opatření (28) oznámených v dokumentu Komise, které Výbor zaujaly.

4.2.

Výbor mimořádně vítá, že při snahách o vytvoření unie kapitálových trhů (prioritní opatření č. 1) bude v centru pozornosti dohled, a doufá, že tomuto tématu bude věnována přednostní pozornost. Zásadní úlohu musí hrát dohled na evropské úrovni, jak pokud jde o bezpečnost a stabilitu finančního a ekonomického systému, tak také pokud jde o realizaci žádoucí integrace trhu a odstranění nerovností a jiných překážek na jednotném trhu, ať jsou jakéhokoliv druhu.

4.3.

Hledání větší proporcionality pravidel pro podporu primárních veřejných nabídek akcií a investičních podniků (prioritní opatření č. 2) je maximálně hodné uvážení a zasluhuje jistě pozornost, ale současně musí být trvale zachována pozornost věnovaná zájmům a ochraně malého střadatele a investora.

4.4.

Zcela oprávněný je zájem o posílení vedoucího postavení EU, pokud jde o udržitelné investice (prioritní opatření č. 6). Je totiž důležité, aby Evropa plnila vedoucí úlohu, pokud jde o „dobrý“ a udržitelný růst. V popředí přitom musí být kvalitativní přístup. Je také důležité, aby střadatelé a investoři získali relevantní informace, například ohledně dostatečně dlouhé doby. Například pokud jde o dopad investice, neuchovávají se údaje déle než 3 roky. Mělo by se prozkoumat, zda by nebylo možné toto období prodloužit.

4.5.

EHSV kromě toho podporuje názor Komise (29), že by soukromý kapitál, financování z EFSI a jiných fondů EU měly být účinně slučovány, aby došlo k přesunu investic směrem k těm malým a středním podnikům, které vykazují pozitivní sociální a environmentální externality, čímž se zároveň přispěje k dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN a zejména cílů nedávného evropského pilíře sociálních práv.