(1)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (3) se zavádí Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace (dále jen „program Horizont Evropa“). Části programu Horizont Evropa mohou být prováděny prostřednictvím evropských partnerství s partnery z veřejného nebo soukromého sektoru s cílem dosáhnout co největšího možného účinku unijního financování a nejefektivnějšího příspěvku k politickým cílům Unie.

(2)

V souladu s nařízením (EU) 2021/695 může být společným podnikům založeným v rámci programu Horizont Evropa poskytnuta podpora. Tato partnerství by měla být prováděna pouze v případech, kdy by ostatní části programu Horizont Evropa, včetně jiných forem evropských partnerství, nedokázaly splnit jeho cíle nebo nevytvořily nezbytné předpokládané dopady a kdy je to odůvodněno dlouhodobou perspektivou a vysokým stupněm integrace. Podmínky pro vytvoření těchto partnerství jsou upřesněny v uvedeném nařízení.

(3)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (4) se zavádí program Digitální Evropa. Program Digitální Evropa podporuje provádění projektů společného zájmu zaměřených na pořízení, využívání a provozování superpočítačové, kvantové a datové infrastruktury světové úrovně, na sjednocování a propojování, na rozšíření používání superpočítačových služeb a na rozvoj klíčových dovedností.

(4)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 (5) se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy. Nástroj pro propojení Evropy umožňuje přípravu a realizaci projektů společného zájmu v rámci politiky transevropských sítí v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky. Zejména podporuje realizaci těch projektů společného zájmu, které se zaměřují na rozvoj a výstavbu nových infrastruktur a služeb nebo na modernizaci stávajících infrastruktur a služeb v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky. Nástroj pro propojení Evropy přispívá k podpoře infrastruktur společného zájmu v oblasti digitální konektivity a nabízí společenské přínosy s významným přesahem.

(5)

Sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Evropská strategie pro data“ nastiňuje evropskou strategii pro politická opatření a investice do podpory rozvoje ekonomiky založené na datech v příštích pěti letech. Zdůrazňuje vytvoření společných evropských veřejných datových prostorů, které posílí růst a budou vytvářet hodnoty. Podpora vytváření těchto společných evropských datových prostorů a sjednocené a bezpečné cloudové infrastruktury by měla zajistit, aby ekonomika i společnost mohly využívat více dat, nad nimiž by kontrolu měly i nadále společnosti i osoby, které je vytvářejí. Vysoce výkonná výpočetní technika a kvantová výpočetní technika jsou zásadními složkami bezproblémového poskytování výpočetních zdrojů s různými výkonovými charakteristikami vyžadovanými pro maximalizaci růstu a využívání společných evropských veřejných datových prostorů a sjednocených cloudových infrastruktur pro veřejné, průmyslové a vědecké aplikace.

(6)

Sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Formování digitální budoucnosti Evropy“ představuje evropskou digitální strategii a zaměřuje se na klíčové cíle, jež mají zajistit, aby digitální řešení pomohla Evropě projít digitální transformací svým vlastním způsobem, který bude prospěšný lidem. Mezi navrhovaná klíčová opatření patří investice do budování a zavádění špičkových společných digitálních kapacit, včetně superpočítačových a kvantových technologií, a rozšiřování evropské superpočítačové kapacity pro rozvoj inovativních řešení v oblastech zdravotnictví, dopravy a životního prostředí.

(7)

Sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ zohledňuje ambiciózní průmyslovou strategii pro Evropu, jíž je řídit souběžnou transformaci směřující ke klimatické neutralitě a vedoucímu postavení v digitální sféře. Uvedené sdělení mimo jiné zdůrazňuje podporu rozvoji klíčových základních technologií, jež jsou strategicky významné pro budoucnost evropského průmyslu, včetně vysoce výkonné výpočetní techniky a kvantových technologií.

(8)

Sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ identifikuje několik strategických digitálních kapacit a schopností, mezi něž patří vysoce výkonné počítače a kvantové technologie, jako prioritu v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, programu InvestEU a Nástroje pro strategické investice.

(9)

Vůdčí úloha Evropy v rámci ekonomiky založené na datech, její vědecká excelence a síla jejího průmyslu stále více závisí na její schopnosti vyvíjet klíčové technologie vysoce výkonné výpočetní techniky, zajistit přístup k superpočítačovým a datovým infrastrukturám světové úrovně a udržet si stávající vedoucí postavení v oblasti aplikací vysoce výkonné výpočetní techniky. Vysoce výkonná výpočetní technika je hlavní technologií digitální transformace evropské ekonomiky, která dává mnoha průmyslovým odvětvím možnost inovace a přechodu na hodnotnější produkty a služby. Společně s dalšími vyspělými digitálními technologiemi, jako jsou umělá inteligence, data velkého objemu a cloudové technologie, připravuje vysoce výkonná výpočetní technika cestu směrem k inovativním společenským a průmyslovým aplikacím v oblastech kritických pro Evropu, mezi něž patří personalizovaná medicína, předpovídání počasí a změna klimatu, inteligentní a ekologický rozvoj a doprava, nové materiály pro čistou energii, vývoj léčiv a virtuální testování, udržitelné zemědělství nebo strojírenství a výroba.

(10)

Vysoce výkonná výpočetní technika je strategickým prostředkem pro tvorbu politik a pohání aplikace, jež poskytují prostředky pro pochopení a navržení účinných řešení mnoha složitých celosvětových problémů a pro řízení krizí. Přispívá ke klíčovým politikám, jako je Zelená dohoda pro Evropu, svými modely a nástroji určenými k transformaci stále vyššího počtu složitých environmentálních problémů v příležitosti k sociální inovaci a hospodářskému růstu. Příkladem je iniciativa Cíl Země oznámená sdělením Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvaným „Zelená dohoda pro Evropu“ a sděleními ze dne 19. února 2020 nazvaným „Evropská strategie pro data“ a „Formování digitální budoucnosti Evropy“.

(11)

Celosvětové události jako pandemie COVID-19 ukazují význam investic do vysoce výkonné výpočetní techniky a zdravotnických modelovacích platforem a nástrojů, protože hrají zásadní úlohu v boji proti pandemii, často společně s dalšími digitálními technologiemi, jako jsou data velkého objemu a umělá inteligence. Vysoce výkonná výpočetní technika se používá k urychlení identifikace a výroby léčiv, včetně očkovacích látek, k tvorbě prognóz šíření viru, pomáhá s plánováním distribuce zdravotnických prostředků a zdrojů a využívá se při simulaci opatření k ukončení krize po skončení epidemie, aby bylo možné posoudit různé scénáře. Modelovací platformy a nástroje využívající vysoce výkonnou výpočetní techniku jsou kritickými nástroji pro stávající i budoucí pandemie a budou hrát zásadní úlohu ve zdravotnictví a v personalizované medicíně.

(12)

Nařízením Rady (EU) 2018/1488 (6) byl vytvořen společný podnik pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku (dále jen „dosavadní společný podnik“), jehož cílem je v Unii vyvinout, uvést do provozu, rozšiřovat a spravovat integrovanou superpočítačovou a datovou infrastrukturu světové úrovně a vybudovat a podporovat vysoce konkurenceschopný a inovativní ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky.

(13)

Vzhledem k rozvoji vysoce výkonné výpočetní techniky je nezbytná revize nařízení (EU) 2018/1488, aby bylo zajištěno pokračování iniciativy za účelem stanovení nových úkolů a cílů dosavadního společného podniku zohledňujících analýzu hlavních sociálně-ekonomických a technologických hnacích sil ovlivňujících budoucí vývoj vysoce výkonné výpočetní techniky a datových infrastruktur, technologií a aplikací v Unii a na celém světě a poznatky ze současných činností dosavadního společného podniku. Revize by rovněž umožnila sladění pravidel pro dosavadní společný podnik s novým právním rámcem, zejména s nařízeními (EU) 2021/695, (EU) 2021/694 a (EU) 2021/1153.

(14)

Aby bylo možné vybavit Unii výpočetním výkonem potřebným pro udržení jejích výzkumných a průmyslových kapacit na špičce, měly by být investice členských států do vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky koordinovány, přičemž průmyslové i tržní zavádění technologií vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky by mělo být posíleno ve veřejném i soukromém sektoru. Unie by měla zvýšit efektivitu využívání technologického vývoje při realizaci evropských systémů vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky s nejvyšší kvalitou zaměřených na poptávku a orientovaných na využití, vybudovat účinnou vazbu mezi dodávkami technologií, návrhem tvořeným společně s uživateli a společným zadáváním veřejných zakázek na systémy světové úrovně a vytvořit v rámci Evropy celosvětově konkurenceschopný ekosystém vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky a aplikací. Současně by Unie měla poskytnout příležitost svému dodavatelskému průmyslu, aby tyto investice využil jako páku pro vlastní investice, což povede k jejich využívání v rozsáhlých a nově vznikajících oblastech využití, jako je personalizovaná medicína, změna klimatu, propojené a automatizované řízení nebo další rozhodující trhy, které jsou založeny na umělé inteligenci, blockchainových technologiích, edge-computingu nebo šířeji na digitalizaci průmyslu Unie.

(15)

Aby Unie a její členské státy dosáhly vedoucího postavení v oblasti klíčových digitálních technologií, jako jsou technologie vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky, měly by investovat do příští generace energeticky účinných superpočítačových technologií s nízkým příkonem, inovativního softwaru a vyspělých superpočítačových systémů pro exakapacitní a post-exakapacitní a kvantovou výpočetní techniku a pro inovativní superpočítačové a datové aplikace. To by mělo umožnit evropskému dodavatelskému průmyslu prosperitu v celé řadě klíčových oblastí technologií a aplikací přesahujících vysoce výkonnou a kvantovou výpočetní techniku a v dlouhodobém výhledu i dodávku těchto technologií na širší trhy s IKT. Rovněž tím bude podpořena věda zabývající se vysoce výkonnou a kvantovou výpočetní technikou a uživatelské odvětví při digitální transformaci a podpoří jejich inovační potenciál.

(16)

Postup podle společné strategické vize Unie v oblasti vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky je zásadní pro uskutečnění ambice Unie a jejích členských států zajistit si vedoucí úlohu v digitální ekonomice. Cílem je vytvořit v Evropě maximálně propojený, sjednocený a zabezpečený ekosystém služeb vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky a datové infrastruktury s vedoucím postavením ve světě a moci vyrábět inovativní a konkurenceschopné systémy vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky založené na dodavatelském řetězci, který bude odolnější a zajistí dostupnost komponentů, technologií a znalosti omezujících riziko narušení.

(17)

Společný podnik zřízený tímto nařízením (dále jen „společný podnik“) představuje nejlepší nástroj schopný realizovat strategickou vizi EU týkající se vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky, a tím zajistit, aby Unie měla schopnosti v oblasti superpočítačů, kvantové výpočetní techniky a dat na světové úrovni v souladu se svým hospodářským potenciálem i s potřebami evropských uživatelů. Společný podnik je nejlepším nástrojem k překonání stávajících omezení a současně nabízí nejvyšší hospodářský, společenský a environmentální dopad a nejlepší zajištění zájmů Unie v oblasti vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky. Může soustředit prostředky od Unie, členských států a třetích zemí přidružených k programu Horizont Evropa a programu Digitální Evropa nebo k Nástroji pro propojení Evropy a ze soukromého sektoru. Může realizovat rámec pro zadávání veřejných zakázek a provozovat systémy vysoce výkonné a kvantové výpočetní systémy světové úrovně. Může zahájit programy v oblasti výzkumu a inovací určené k vývoji evropských technologií a jejich následnému začlenění do superpočítačových systémů světové úrovně.

(18)

Společný podnik bude součástí portfolia institucionalizovaných partnerství v rámci programu Horizont Evropa, které by mělo usilovat o posílení vědeckých kapacit Unie, aby bylo možné v posíleném evropském výzkumném prostoru zvládat nově se objevující hrozby a budoucí výzvy, zajistit hodnotové řetězce Unie založené na udržitelnosti a strategickou autonomii Unie a zlepšit zavádění inovativních řešení zabývajících se klimatem, životním prostředím, zdravím a dalšími celosvětovými společenskými problémy v souladu se strategickými prioritami Unie, včetně dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2050.

(19)

Společný podnik by měl být financován z programů Unie podle víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Měl by být zřízen v roce 2021 a fungovat do 31. prosince 2033, aby vybavil Unii sjednocenou, zabezpečenou a maximálně propojenou superpočítačovou infrastrukturou světové úrovně a rozvíjel technologie, aplikace a dovednosti nezbytné k dosažení exakapacitních schopností zhruba v období let 2022–2024 a post-exakapacitních schopností přibližně v letech 2025–2027 a přitom podpořit evropský ekosystém inovací vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky světové úrovně. V souladu s čl. 10 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2021/695 mají společné podniky mít jasný přístup založený na životním cyklu. Za účelem náležité ochrany finančních zájmů Unie by měl být společný podnik zřízen na období do 31. prosince 2033, aby mohl vykonávat své povinnosti, pokud jde o provádění grantů, dokud nebudou dokončeny poslední zahájené nepřímé akce, a pokud jde o dokončení činností souvisejících s provozem superpočítačů EuroHPC.

(20)

Partnerství veřejného a soukromého sektoru v podobě společného podniku by mělo spojit finanční a technické prostředky nutné ke zvládnutí složitého procesu stále rychlejšího tempa inovací v této oblasti. Členy společného podniku by proto měly být Unie, členské státy a třetí země přidružené k programu Horizont Evropa, programu Digitální Evropa nebo Nástroji pro propojení Evropy, které se dohodnou na společné evropské iniciativě v oblasti vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky; a sdružení zastupující jejich ustavující subjekty a jiné organizace s výslovným a aktivním zapojením do vytváření výsledků výzkumu a inovací, rozvoje a zavádění schopností v oblasti vysoce výkonné nebo kvantové výpočetní techniky nebo přispívání k řešení nedostatku dovedností a zachování know-how v oblasti vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky v Evropě. Společný podnik by měl být otevřen novým členům.

(21)

V souladu s přílohou III nařízení (EU) 2021/695 by finanční příspěvky od jiných členů než Unie měly činit alespoň 50 % a měly by moci dosáhnout až 75 % souhrnných rozpočtových závazků společného podniku. Příspěvek Unie včetně případných dodatečných finančních prostředků od třetích zemí přidružených k programu Horizont Evropa, programu Digitální Evropa nebo Nástroji pro propojení Evropy by naopak neměl překročit 50 % souhrnných rozpočtových závazků společného podniku.

(22)

Příspěvek Unie by měl pokrývat správní náklady společného podniku.

(23)

V souladu s čl. 10 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2021/695 má společný podnik provádět centrální řízení všech finančních příspěvků prostřednictvím koordinačního přístupu. Každý zúčastněný stát by proto měl se společným podnikem uzavřít jednu nebo více správních dohod, jimiž se stanoví koordinační mechanismus pro platby a vykazování příspěvků žadatelům usazeným v daném zúčastněném státě. Aby byla zajištěna soudržnost s jejich vnitrostátními strategickými prioritami, měly by mít zúčastněné státy právo veta nad využíváním svých vlastních finančních příspěvků pro žadatele usazené v uvedených zúčastněných státech. V zájmu minimalizace administrativní zátěže pro příjemce, zjednodušení a efektivnějšího provádění by měl každý zúčastněný stát usilovat o synchronizaci svého harmonogramu plateb, podávání zpráv a auditů s harmonogramem společného podniku a o sblížení pravidel týkajících se způsobilosti nákladů s pravidly programu Horizont Evropa. Příjemci usazení v zúčastněných státech, které svěřily platební činnosti společnému podniku, by měli se společným podnikem podepsat jedinou grantovou dohodu podle pravidel programu Horizont Evropa.

(24)

S cílem znovu získat vedoucí postavení v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky a vyvinout pro Unii úplný ekosystém vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky vytvořily v roce 2014zúčastněné strany ze sféry průmyslu a výzkumu ve sdružení Evropská technologická platforma pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (ETP4HPC) smluvní partnerství soukromého a veřejného sektoru s Unií. Jeho posláním je vybudovat evropský hodnotový řetězec vysoce výkonné výpočetní techniky světové úrovně, který by byl globálně konkurenceschopný a který by podporoval synergie mezi třemi hlavními složkami ekosystému vysoce výkonné výpočetní techniky, totiž rozvojem technologií, aplikacemi a infrastrukturou superpočítačů. ETP4HPC by c ohledem na své odborné znalosti a na svou úlohu při spojování příslušných zúčastněných soukromých subjektů v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky mělo být způsobilé stát se členem společného podniku.

(25)

S cílem posílit datový hodnotový řetězec, zlepšit budování společenství kolem dat a připravit v Unii půdu pro prosperující ekonomiku založenou na datech vytvořily v roce 2014 zúčastněné strany ze sféry průmyslu a výzkumu ve sdružení Big Data Value Association (Sdružení pro hodnotu dat velkého objemu, BDVA) smluvní partnerství soukromého a veřejného sektoru s Unií. V roce 2020 změnilo BDVA svůj název na Data, AI and Robotics (Data, umělá inteligence a robotika, DAIRO). DAIRO by s ohledem na své odborné znalosti a na svou úlohu při spojování příslušných zúčastněných soukromých subjektů v oblasti dat velkého objemu mělo být způsobilé stát se členem společného podniku.

(26)

ETP4HPC a DAIRO písemně vyjádřily svou ochotu přispět k víceletému strategickému programu společného podniku a přetavit své odborné znalosti v uskutečnění cílů společného podniku. Je vhodné, aby tato soukromá sdružení dopisem vyjadřujícím souhlas přijala stanovy obsažené v příloze tohoto nařízení.

(27)

Společný podnik by se měl soustředit na jasně definovaná témata, která by akademické obci a evropskému průmyslu jako celku umožnila, aby společně navrhovaly, vyvíjely a využívaly ty nejinovativnější technologie vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky a aby po celé Unií zřídily integrovanou, sjednocenou a zabezpečenou propojenou infrastrukturu s kapacitou vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky na světové úrovni, s vysokorychlostním připojením a špičkovými aplikacemi a datovými a softwarovými službami pro unijní vědce a další přední uživatele z oblasti průmyslu, včetně malých a středních podniků, a pro veřejný sektor. Společný podnik by se měl zaměřovat na rozvoj, zavádění a využívání špičkových technologií a infrastruktur a zabývat se náročnými požadavky evropských uživatelů z řad vědců, průmyslu a veřejného sektoru.

(28)

Poslání společného podniku by mělo být strukturováno do jednoho správního pilíře a šesti technických pilířů, které se budou zabývat činnostmi v oblasti infrastruktury, činnostmi sjednocujícími služby superpočítačů, technologickými činnostmi, činnostmi souvisejícími s aplikacemi superpočítačů, činnostmi zaměřenými na rozšíření využívání a dovedností a činnostmi v oblasti mezinárodní spolupráce. K financování infrastrukturního pilíře, části pilíře sjednocujícího služby superpočítačů a pilíře zaměřeného na rozšíření využívání a dovedností by měl být využíván program Digitální Evropa. K financování zbývajících činností pilíře sjednocujícího služby superpočítačů, totiž propojení vysoce výkonné výpočetní techniky, kvantové výpočetní techniky a datových zdrojů a propojení se společnými evropskými datovými prostory Unie a bezpečnými cloudovými infrastrukturami, by měl být využíván Nástroj pro propojení Evropy. K financování technologického pilíře, pilíře aplikací a pilíře mezinárodní spolupráce by měl být využíván program Horizont Evropa.

(29)

Společný podnik by měl být schopen spolupracovat s Partnerstvím pro vyspělou výpočetní techniku v Evropě (PRACE) na zajišťování a spravování přístupu ke sjednocené a propojené infrastruktuře superpočítačů a dat a k souvisejícím službám, jakož i v otázkách prostor pro odbornou přípravu a příležitostí pro rozvoj dovedností. Rovněž by měl být schopen spolupracovat se sítí GÉANT na zajišťování propojení superpočítačů společného podniku a na jejich napojení na další evropské superpočítačové a datové infrastruktury.

(30)

Společný podnik by měl přispívat ke snížení nedostatků v oblasti specifických dovedností v celé Unií tím, že se bude zapojovat do opatření na zvyšování povědomí a napomáhat při budování nových poznatků a lidského kapitálu. To zahrnuje i návrh a podporu konkrétních vzdělávacích a školicích činností v úzké spolupráci s příslušnými veřejnými a soukromými subjekty.

(31)

Společný podnik by měl v souladu s cíli vnější politiky a mezinárodními závazky Unie usnadňovat spolupráci mezi Unií a zahraničními subjekty stanovením strategie pro spolupráci, včetně identifikace a podpory oblastí spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje a rozvoje dovedností a provádění činností, kde vzniká vzájemný prospěch, a rovněž zajištěním přístupové politiky u příslušných kapacit a aplikací vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky, zejména na základě vzájemnosti.

(32)

Společný podnik by se měl zaměřovat na podporu využívání všech výsledných technologií vysoce výkonné výpočetní techniky v Unii. Měl by se rovněž zaměřovat na zabezpečení investic do nezbytných superpočítačů. Přitom by měl uplatňovat vhodná opatření k zajištění bezpečnosti dodavatelského řetězce získávaných technologií, což by mělo platit po celou dobu životnosti těchto superpočítačů.

(33)

Společný podnik by měl připravit cestu k dlouhodobější vizi a k vybudování první hybridní infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky v Evropě, do níž by byly začleněny klasické výpočetní architektury s kvantovými výpočetními zařízeními. Strukturovaná a koordinovaná finanční podpora na evropské úrovni je nezbytná k tomu, aby výzkumné týmy a evropská průmyslová odvětví vytvořily výsledky světové úrovně, aby bylo v celé Unii zaručeno rychlé a rozsáhlé průmyslové využívání evropského výzkumu a technologií, které bude vytvářet důležité vedlejší přínosy pro společnost, a aby bylo možné sdílet rizika a spojit síly sladěním strategií a investic ve společném evropském zájmu.

(34)

V zájmu dosažení svého cíle navrhnout, vyvíjet a využívat nejinovativnější technologie v oblasti vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky by společný podnik měl poskytovat finanční podporu hlavně ve formě grantů a zadávání veřejných zakázek na základě otevřených a konkurenčních výzev k podávání návrhů a výzev k podávání nabídek vycházejících z ročních pracovních programů. Tato finanční podpora by měla být zaměřena zejména na prokázaná selhání trhu, která brání rozvoji daného programu, neměla by vytlačovat soukromé investice a měla by být pobídkou ke změně chování příjemce.

(35)

Aby dosáhl svých cílů, jimi je zvýšit inovační potenciál průmyslu, zejména pak malých a středních podniků, přispět k odstranění nedostatků ve specifických dovednostech, podpořit rozvoj znalostí a lidského kapitálu a posílit schopnosti v oblasti vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky, měl by společný podnik ve všech zúčastněných státech podporovat vytváření, a zejména vzájemné propojení a koordinaci vnitrostátních odborných středisek pro vysoce výkonnou výpočetní techniku. Tato odborná střediska by měla na vyžádání poskytovat služby vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky průmyslu, akademické obci a veřejné správě. Měla by především podporovat a umožňovat přístup k ekosystému inovací v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, usnadňovat přístup k superpočítačům a kvantovým počítačům, řešit závažný nedostatek vyškolených technických odborníků prostřednictvím činností na zvyšování povědomí, činností odborné přípravy a informačních činností a zapojit se do činností souvisejících s vytvářením sítí zúčastněných stran a dalších vnitrostátních odborných středisek pro vysoce výkonnou výpočetní techniku v zájmu podpory inovací v širším rozsahu; za tímto účelem by si měla vyměňovat příklady osvědčených postupů nebo zkušenosti se způsoby využití a tyto příklady a zkušenosti propagovat, sdílet své prostory pro odbornou přípravu a související zkušenosti, zprostředkovávat společný vývoj a výměnu paralelních kódů nebo podporovat sdílení inovativních aplikací a nástrojů pro veřejné i soukromé uživatele, zejména malé a střední podniky.

(36)

Společný podnik by měl poskytnout rámec, jenž bude zaměřen na poptávku a orientován na uživatele, a umožnit přístup založený na společných návrzích za účelem pořízení integrované, sjednocené, zabezpečené a maximálně propojené infrastruktury světové úrovně pro služby superpočítačů a kvantové výpočetní techniky a pro data v Unii, a vybavit tak uživatele strategickými výpočetními zdroji potřebnými tomu, aby vyvíjeli nová inovativní řešení a mohli řešit společenské, environmentální, hospodářské a bezpečnostní problémy. Za tímto účelem by společný podnik měl přispět na pořízení superpočítačů světové úrovně. Superpočítače společného podniku, včetně kvantových počítačů, by měly být instalovány v některém zúčastněném státě, který je členským státem.

(37)

Za účelem nákladově efektivního provádění poslání společného podniku, kterým je vývoj, nasazení, rozšíření a udržování ekosystému superpočítačů světové úrovně v Unii, by společný podnik měl případně využít příležitosti k modernizaci superpočítačů, které vlastní. Tato modernizace by měla vést k prodloužení životnosti superpočítačů, zvýšení provozní výkonnosti a vytvoření nových funkcí, které by reagovaly na vývoj potřeb uživatelů. Za účelem modernizace svých superpočítačů by společný podnik měl mít možnost vyhlásit výzvu k vyjádření zájmu v rámci infrastrukturního pilíře. Tyto výzvy by měly definovat konkrétní podmínky způsobilosti, jež by se měly vztahovat na hostitelský subjekt, který již superpočítač EuroHPC hostí.

(38)

Společný podnik by měl maximálně propojit všechny superpočítače a datovou infrastrukturu, které vlastní nebo spoluvlastní, pomocí nejmodernějších síťových technologií, aby byly široce dostupné v celé Unii, a měl by prostřednictvím společné platformy propojovat a sjednocovat svou datovou infrastrukturu v oblasti superpočítačů a kvantové výpočetní techniky a rovněž celostátní, regionální a další výpočetní infrastruktury. Společný podnik by měl rovněž zajistit propojení sjednocených, bezpečných infrastruktur superpočítačů a kvantových výpočetních služeb a datových infrastruktur se společnými evropskými datovými prostory, včetně evropského cloudu pro otevřenou vědu a propojených, bezpečných cloudových infrastruktur oznámených ve sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvaném „Evropská strategie pro data“ s cílem plynulého poskytování služeb široké škále veřejných a soukromých uživatelů v celé Evropě.

(39)

Programy Horizont Evropa a Digitální Evropa by měly přispět k odstranění rozdílů v oblasti výzkumu a inovací v Unii a k zavádění široké škály schopností superpočítačů podporou synergií s Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR), Evropským sociálním fondem+ (ESF+), Evropským námořním, rybářským a akvakulturním fondem (ENRAF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), jakož i s Nástrojem pro oživení a odolnost. Společný podnik by proto měl usilovat o rozvoj úzké spolupráce s uvedenými fondy, které mohou konkrétně pomoci posílit místní, regionální a celostátní výzkumné a inovační schopnosti.

(40)

Společný podnik by měl poskytnout příznivý rámec pro zúčastněné státy, které jsou členskými státy, v němž budou moci využít finanční příspěvky v rámci programů spolufinancovaných z EFRR, ESF+, ENRAF a EZFRV na pořízení infrastruktury pro vysoce výkonnou a kvantovou výpočetní techniku a pro data a pro jejich propojení. Využití uvedených finančních příspěvků na činnosti společného podniku je nezbytné k tomu, aby byla v Unii vyvinuta integrovaná, sjednocená, bezpečná a maximálně propojená infrastruktura světové úrovně pro služby superpočítačů a kvantové výpočetní techniky a pro data, neboť výhody takové infrastruktury výrazně přesahují okruh uživatelů z členských států. Pokud se členské státy rozhodnou využít uvedené finanční příspěvky na činnosti společného podniku, měly by být považovány za vnitrostátní příspěvky zúčastněných států, které jsou členskými státy, do rozpočtu společného podniku za předpokladu, že jsou dodržovány článek 106 a další použitelná ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (7) a nařízení týkajících se jednotlivých fondů.

(41)

Společný podnik může zúčastněným státům, které jsou členskými státy, zprostředkovat využívání finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost. Ty mohou doplňovat činnosti financované společným podnikem za předpokladu, že podpora z Nástroje pro oživení a odolnost doplňuje podporu poskytovanou z fondů Unie patřících společnému podniku a nepokrývá tytéž náklady. Využívání Nástroje pro oživení a odolnost by nemělo být započítáváno jako vnitrostátní příspěvek do rozpočtu společného podniku, zejména pokud jde o infrastruktury vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky, datové infrastruktury a technologie, aplikace a projekty rozvoje dovedností.

(42)

Náklady na špičkové superpočítače, kvantové počítače, průmyslové superpočítače a superpočítače střední třídy by měly být částečně hrazeny příspěvkem Unie z finančních prostředků programu Digitální Evropa, aby byl splněn cíl společného podniku přispívat ke sdružování zdrojů na vybavení Unie špičkovými superpočítači a kvantovými počítači. Doplňkové náklady na tyto superpočítače a kvantové počítače by měly hradit zúčastněné státy nebo soukromí členové či konsorcia soukromých partnerů. Podíl přístupového času Unie k těmto superpočítačům nebo kvantovým počítačům by měl být přímo úměrný finančnímu příspěvku Unie na jejich pořízení a neměl by překračovat 50 % celkového přístupového času k nim.

(43)

Vlastníkem špičkových superpočítačů a kvantových počítačů, které společný podnik pořídí, by měl být společný podnik. Provozováním každého ze špičkových superpočítačů nebo kvantových počítačů by měl být pověřen hostitelský subjekt. Hostitelský subjekt by měl být schopen zastupovat jediný zúčastněný stát, který je členským státem, nebo hostitelské konsorcium zúčastněných států. Hostitelský subjekt by měl být schopen poskytnout přesný odhad provozních nákladů na superpočítač a ověřit je, například tím, že zajistí v maximální možné míře fyzické oddělení špičkových superpočítačů nebo kvantových počítačů společného podniku a jakýchkoli celostátních nebo regionálních počítačových systémů, které provozuje. Hostitelský subjekt by měla vybrat správní rada společného podniku (dále jen „správní rada“) na základě výzvy k vyjádření zájmu vyhodnocené nezávislými odborníky. Jakmile je hostitelský subjekt vybrán, měly by zúčastněný stát, v němž je hostitelský subjekt usazen, nebo hostitelské konsorcium mít možnost rozhodnout, že vyzvou další zúčastněné státy, aby se připojily a přispěly k financování daného špičkového superpočítače nebo kvantového počítače, jenž má být v rámci vybraného hostitelského subjektu instalován. Jestliže k hostitelskému konsorciu přistoupí další zúčastněné státy, nemělo by to nijak ovlivnit přístupový čas Unie k superpočítačům. Příspěvky zúčastněných států v rámci hostitelského konsorcia k nákladům na daný superpočítač nebo kvantový počítač by se měly promítnout do podílů přístupového času k tomuto superpočítači nebo kvantovému počítači. Na distribuci svého podílu přístupového času k superpočítači nebo kvantovému počítači by se měly zúčastněné státy dohodnout mezi sebou.

(44)

Společný podnik by měl zůstat vlastníkem superpočítačů nebo kvantových počítačů, které pořídí, dokud nebudou amortizovány. Měl by být schopen převést toto vlastnictví na hostitelský subjekt pro účely vyřazení, odstranění nebo jakéhokoli dalšího použití. V případě převodu vlastnictví na hostitelský subjekt nebo likvidace společného podniku by hostitelský subjekt měl společnému podniku uhradit zbytkovou hodnotu superpočítače či kvantového počítače.

(45)

Společný podnik by měl společně se zúčastněnými státy pořídit superpočítače střední třídy. Provozováním každého ze superpočítačů střední třídy by měl být pověřen hostitelský subjekt. Hostitelský subjekt by měl být schopen zastupovat jediný zúčastněný stát, který je členským státem, nebo hostitelské konsorcium zúčastněných států. Společný podnik by měl vlastnit část odpovídající podílu Unie, jímž finančně přispěla na pořízení tohoto superpočítače z prostředků programu Digitální Evropa. Hostitelský subjekt by měla vybrat správní rada na základě výzvy k vyjádření zájmu vyhodnocené nezávislými odborníky. Podíl přístupového času Unie ke každému superpočítači střední třídy by měl být přímo úměrný finančnímu příspěvku Unie z programu Digitální Evropa na jeho pořizovací náklady. Společný podnik by měl být schopen převést vlastnictví daného superpočítače na hostitelský subjekt nejdříve pět let poté, co společný podnik provedl úspěšnou přejímací zkoušku, či při jeho likvidaci. Hostitelský subjekt by měl společnému podniku uhradit zbytkovou hodnotu superpočítače.

(46)

S cílem podpořit spravedlivé a vyvážené rozdělení superpočítačů společného podniku EuroHPC v celé Unii a vznik přístupu založeného na sjednocené infrastruktuře by měly výzvy k vyjádření zájmu o superpočítač EuroHPC definovat zvláštní podmínky způsobilosti, jež by se měly uplatnit na zúčastněný stát, který již některý superpočítač EuroHPC hostí.

(47)

Společný podnik by měl být schopen pořizovat průmyslové superpočítače společně s konsorciem soukromých partnerů. Provozováním takového superpočítače by měl být pověřen stávající hostitelský subjekt. Hostitelský subjekt by měl být schopen spojit se při pořizování a provozování superpočítače s konsorciem soukromých partnerů. Společný podnik by měl vlastnit část odpovídající podílu Unie, jímž finančně přispěla na pořízení tohoto superpočítače z prostředků programu Digitální Evropa. Hostitelský subjekt a k němu přidružené konsorcium soukromých partnerů by měla vybrat správní rada na základě výzvy k vyjádření zájmu vyhodnocené nezávislými odborníky. Podíl přístupového času Unie ke každému takovému superpočítači by měl být přímo úměrný finančnímu příspěvku Unie z programu Digitální Evropa na jeho pořizovací náklady. Společný podnik by se měl dokázat dohodnout s konsorciem soukromých partnerů na prodeji tohoto superpočítače jinému subjektu, nebo na jeho vyřazení z provozu. Alternativně by měl být společný podnik schopen převést vlastnictví k tomuto superpočítači na konsorcium soukromých partnerů. V tomto případě, nebo pokud je společný podnik likvidován, by mělo konsorcium soukromých partnerů společnému podniku uhradit zbytkovou hodnotu podílu Unie na superpočítači. Rozhodnou-li se společný podnik a konsorcium soukromých členů vyřadit superpočítač po jeho úplné amortizaci z provozu, mělo by tyto náklady uhradit konsorcium soukromých partnerů.

(48)

U průmyslových superpočítačů by měl společný podnik zohlednit konkrétní potřeby průmyslových uživatelů, například přístupové postupy, kvalitu a druh služeb, ochranu dat, ochranu průmyslových inovací a práv duševního vlastnictví, využitelnost, důvěryhodnost a další požadavky v oblasti důvěrnosti a zabezpečení.

(49)

Konstrukce a provoz superpočítačů podporovaných společným podnikem by měly zohledňovat energetickou účinnost a environmentální udržitelnost, například využitím technologie s nízkým příkonem, dynamické úspory energie a recyklačních technik, jako je vyspělé chlazení a recyklace tepla.

(50)

Využívání superpočítačů společného podniku by se mělo zaměřovat na civilní aplikace pro veřejné a soukromé uživatele, kteří mají bydliště, jsou usazeni nebo se nacházejí v členském státě nebo v třetí zemi přidružené k programům Digitální Evropa nebo Horizont Evropa, včetně aplikací v oblasti kybernetické bezpečnosti, jež mají dvojí užití. Uživatelům by měl být přidělován podíl Unie na přístupovém času podle pravidel přístupové politiky stanovené správní radou. Použití superpočítačů by rovněž mělo být v souladu s mezinárodními smlouvami uzavřenými Unií.

(51)

Přístupový čas k superpočítačům společného podniku přidělovaný uživatelům by měl být pro veřejné uživatele zdarma. Bezplatný by měl být i pro soukromé uživatele pro jejich aplikace týkající se činností v oblasti výzkumu a inovací financovaných z programu Horizont Evropa nebo Digitální Evropa a ve vhodných případech pro soukromé inovativní činnosti malých a středních podniků. Takové přidělování přístupového času k superpočítačům by mělo primárně vycházet z výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné společným podnikem a vyhodnocené nezávislými odborníky. S výjimkou uživatelů z řad malých a středních podniků zabývajících se soukromými inovačními činnostmi by měli všichni uživatelé využívající bezplatného přístupového času k superpočítačům společného podniku přijmout pojetí otevřené vědy a podle nařízení (EU) 2021/695 šířit znalosti získané tímto přístupem. Přidělování přístupového času uživatelům pro ekonomické činnosti jiné než soukromé inovační činnosti malých a středních podniků, které čelí vážným selháním trhu, by mělo probíhat za úplatu a na základě tržních cen. Mělo by být povoleno, ovšem omezeno, a výši poplatků by měla stanovit správní rada. Přístupová práva by měla být přidělována transparentním způsobem. Správní rada by měla stanovit zvláštní pravidla pro bezplatné přidělování přístupového času ve vhodných případech a pro přidělování bez výzvy k vyjádření zájmu u iniciativ, jež Unie považuje za strategické. Mezi reprezentativní příklady strategických iniciativ Unie patří: Cíl Země, Stěžejní projekt lidského mozku, iniciativa „1+ Million Genomes“, společné evropské datové prostory v oblastech veřejného zájmu (a zejména zdravotnický datový prostor), střediska excelence pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, vnitrostátní odborná střediska pro vysoce výkonnou výpočetní techniku a centra pro digitální inovace. Společný podnik by měl na žádost Unie udělit dočasný či trvalý přímý přístupový čas strategickým iniciativám a stávajícím či budoucím platformám aplikací, které považuje za nezbytné pro poskytování zdravotních nebo jiných zásadních služeb mimořádné podpory ve prospěch veřejnosti, v nouzových situacích či při řízení krizí, nebo v případech, které Unie považuje za zásadní pro svou bezpečnost a obranu. Společnému podniku by mělo být povoleno vykonávat určité omezené hospodářské činnosti pro komerční účely.

Přístup by měl být poskytován uživatelům bydlícím, usazeným nebo nacházejícím se v členském státě nebo v třetí zemi přidružené k programům Digitální Evropa nebo Horizont Evropa. Přístupová práva by měla být vůči všem uživatelům spravedlivá a měla by být přidělována transparentním způsobem. Správní rada by měla stanovit a monitorovat přístupová práva k podílu Unie na přístupovém času pro každý superpočítač.

(52)

Přístup ke společnému času Unie pro přístup k předchůdcům exakapacitních a petakapacitních superpočítačů pořízeným dosavadním společným podnikem zřízeným nařízením (EU) 2018/1488 by měl být nadále udělován uživatelům usazeným v Unii nebo v třetí zemi přidružené k programu Horizont 2020.

(53)

Superpočítače společného podniku by měly být provozovány a používány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (8) a směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (9) a (EU) 2016/943 (10).

(54)

Správu společného podniku by měly zajišťovat dva orgány: správní rada a průmyslová a vědecká poradní rada. Správní rada by měla být složena ze zástupců Unie a zúčastněných států. Měla by odpovídat za tvorbu strategické politiky a za rozhodnutí o financování týkající se činností společného podniku, včetně veškeré činnosti týkající se zadávání veřejných zakázek. Průmyslová a vědecká poradní rada by měla zahrnovat zástupce akademické obce a průmyslu jako uživatele a dodavatele technologií. Měla by správní radě poskytovat nezávislé poradenství v otázkách týkajících se strategického programu výzkumu a inovací, pořizování a provozu superpočítačů vlastněných společným podnikem, zvyšování kapacit a rozšiřování programu činností a programu činností v oblastech sjednocování, konektivity a mezinárodní spolupráce.

(55)

Hlasovací práva ve vztahu k obecným administrativním úkolům společného podniku by měla být mezi zúčastněné státy rozdělena rovnoměrně. Pokud jde o úkoly související se stanovením části pracovního programu týkající se pořízení superpočítačů a kvantových počítačů, výběru hostitelského subjektu, sjednocovacích a propojovacích činností a výzkumných a inovačních činností společného podniku, měla by hlasovací práva zúčastněných států, které jsou členskými státy, vycházet ze zásady kvalifikované většiny. Zúčastněné státy, které jsou třetími zeměmi přidruženými k programům Horizont Evropa a Digitální Evropa nebo k Nástroji pro propojení Evropy, by rovněž měly disponovat hlasovacími právy pro příslušné činnosti podporované z rozpočtů těchto programů. U úkolů souvisejících s pořizováním a provozem superpočítačů a kvantových počítačů by měly mít spolu s Unií hlasovací práva pouze ty zúčastněné státy, které poskytly na tyto úkoly prostředky.

(56)

Finanční příspěvek Unie by měl být spravován v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s příslušnými pravidly nepřímého řízení obsaženými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (11). Pravidla platná pro společný podnik týkající se zahájení zadávacích řízení je třeba stanovit v jeho finančních pravidlech.

(57)

Za účelem podpory inovativního a konkurenceschopného evropského ekosystému vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky s uznávanou excelencí v celé Evropě by měl společný podnik vhodným způsobem využívat nástroje pro zadávání veřejných zakázek a grantové nástroje, včetně společného zadávání veřejných zakázek, zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení. Cílem je vytvořit vazby mezi technologiemi vyvíjenými převážně v Unii, vytvářet návrhy společně s uživateli a pořizovat originální superpočítače a kvantové výpočetní systémy světové úrovně.

(58)

Při hodnocení celkového dopadu společného podniku by měly být investice soukromých členů do nepřímých akcí zohledněny jako věcné příspěvky skládající se ze způsobilých nákladů, které soukromým členům při provádění těchto akcí vznikly, snížené o příspěvky společného podniku či zúčastněných států nebo o jakýkoli jiný příspěvek Unie na tyto náklady. Při hodnocení celkového dopadu společného podniku by měly být investice soukromých členů do jiných akcí zohledněny jako věcné příspěvky skládající se ze způsobilých nákladů, které soukromým členům při provádění těchto akcí vznikly, snížené o příspěvky společného podniku či zúčastněných států nebo o jakýkoli jiný příspěvek Unie na tyto náklady.

(59)

V zájmu zachování rovných podmínek pro všechny podniky působící na vnitřním trhu by mělo financování z programů Unie odpovídat zásadám státní podpory, aby se zajistila efektivita veřejných výdajů a zabránilo se narušení trhu, jako je vytěsňování soukromého financování, vytváření neúčinných tržních struktur nebo zachování neefektivních podniků či vytváření kultury závislosti na subvencích.

(60)

Účast na nepřímých akcích financovaných společným podnikem by měla být v souladu s nařízením (EU) 2021/695. Společný podnik by navíc měl zajistit konzistentní používání těchto pravidel na základě příslušných opatření přijatých Komisí. Aby bylo zajištěno patřičné spolufinancování nepřímých akcí zúčastněnými státy v souladu s nařízením (EU) 2021/695, měly by zúčastněné státy přispívat přinejmenším částkou odpovídající svou výší úhradě výdajů vyplacené společným podnikem za způsobilé náklady vzniklé příjemcům v rámci provádění akcí. Za tímto účelem by měla správní rada v ročním pracovním programu společného podniku v souladu s článkem 34 nařízení (EU) 2021/695 stanovit maximální míry financování.

(61)

Aby byla zajištěna správná rovnováha účasti zúčastněných stran na akcích financovaných společným podnikem, je nezbytná odchylka od článku 34 nařízení (EU) 2021/695, aby bylo možné rozlišovat výše platby v závislosti na typu účastníka, konkrétně malých a středních podniků, a druhu akce, které se budou uplatňovat bez rozdílu na příjemce ze všech zúčastněných států. U činností financovaných v rámci programu Digitální Evropa by společný podnik měl umožnit rozlišovat výši platby v závislosti na typu účastníka, konkrétně malých a středních podniků, a na druhu akce, které se budou uplatňovat bez rozdílu na příjemce ze všech zúčastněných států.

(62)

Poskytování finanční podpory činnostem z programu Digitální Evropa by mělo být v souladu s pravidly nařízení (EU) 2021/694. Zejména v souvislosti s utajovanými informacemi by opatření financovaná v rámci programu Digitální Evropa měla být v souladu s čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení.

(63)

Poskytování finanční podpory činnostem z Nástroje pro propojení Evropy by mělo být v souladu s pravidly nařízení (EU) 2021/1153.

(64)

Příjemci ze třetích zemí přidružených k programům Horizont Evropa a Digitální Evropa nebo k Nástroji pro propojení Evropy, které jsou zúčastněnými státy, by měli být pro účast na akcích způsobilí pouze v případě, že zúčastněný stát je třetí zemí přidruženou k jednomu či více programům souvisejícím s danou akcí.

(65)

Finanční zájmy Unie a dalších členů společného podniku by měly být během celého výdajového cyklu chráněny přiměřenými opatřeními zahrnujícími prevenci, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětné získání ztracených, nesprávně vyplacených či použitých finančních prostředků a v příslušných případech uplatňování správních a finančních sankcí v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046.

(66)

Společný podnik by měl fungovat otevřeným a transparentním způsobem a měl by včas poskytovat všechny potřebné informace a propagovat své činnosti, včetně poskytování informací a jejich šíření mezi širší veřejnost. Jednací řád orgánů společného podniku by měl být zveřejněn.

(67)

V zájmu zjednodušení by měla být pro všechny strany snížena administrativní zátěž. Mělo by se předcházet zdvojeným auditům a tvorbě dokumentace a předkládání zpráv v nepřiměřeném rozsahu.

(68)

Interní auditor Komise by měl vykonávat vůči společnému podniku stejné pravomoci jako vůči Komisi.

(69)

Komise, společný podnik, Účetní dvůr, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřad evropského veřejného žalobce by měly mít přístup ke všem potřebným informacím a k prostorám, aby mohly provádět audity a šetření týkající se grantů, smluv a dohod podepsaných společným podnikem.

(70)

Veškeré výzvy k podávání návrhů a výzvy k podávání nabídek podle tohoto nařízení by měly zohledňovat trvání programu Horizont Evropa, programu Digitální Evropa a Nástroje pro propojení Evropy, podle okolností, s výjimkou řádně odůvodněných případů. Zadávací řízení na pořízení superpočítačů a kvantových počítačů společného podniku by měla probíhat podle platných ustanovení programu Digitální Evropa. Společný podnik by měl mít možnost v řádně odůvodněných případech souvisejících s dostupností zbývajícího rozpočtu vyplývajícího z víceletého finančního rámce na období 2021–2027 vyhlásit výzvy k předkládání návrhů nebo výzvy k podávání nabídek do 31. prosince 2028.

(71)

Průběžné a konečné hodnocení společného podniku by měla provádět Komise za pomoci nezávislých odborníků. V duchu transparentnosti by příslušná zpráva nezávislých odborníků měla být zveřejněna v souladu s platnými pravidly.

(72)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž posílení výzkumných a inovačních schopnosti, rozvoje činností budování a rozšiřování schopností v oblasti superpočítačů, sjednocování, propojení a mezinárodní spolupráce a pořízení superpočítačů světové úrovně a přístupu k infrastruktuře pro služby vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky a pro data v celé Unii prostřednictvím společného podniku, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich v zájmu zamezení zbytečného zdvojování, zachování kritické míry a zajištění optimálního využití veřejného financování může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,