„Článek 10

1.   Členské státy od svých státních příslušníků, osob podléhajících jejich jurisdikci a společností zapsaných na jejich území nebo podléhajících jejich jurisdikci vyžadují obezřetnost při obchodování se subjekty zapsanými v Libyi nebo podléhajícími jurisdikci Libye nebo s fyzickými osobami a subjekty jednajícími jejich jménem nebo na jejich pokyn, jakož i se subjekty jimi vlastněnými nebo kontrolovanými, s cílem zabránit obchodování, které by mohlo přispět k násilí a použití síly vůči civilnímu obyvatelstvu.

2.   Prodej, dodávka, převod nebo vývoz určitých plavidel a motorů, které by mohly být použity při pašování migrantů a obchodování s lidmi, do Libye státními příslušníky členských států nebo přes území členských států nebo za použití plavidel plujících nebo letadel létajících pod jejich vlajkou podléhají schválení příslušným orgánem členského státu bez ohledu na to, zda pocházejí z jeho území, či nikoli.

3.   Příslušné orgány členských států neudělí žádné povolení k prodeji, dodávce, převodu nebo vývozu věcí uvedených v odstavci 2, pokud se mohou důvodně domnívat, že by daná věc byla použita při převaděčství migrantů a obchodování s lidmi.

4.   Odstavec 2 se nevztahuje na prodej, dodávku, převod nebo vývoz uskutečňované orgány členských států libyjské vládě.

Unie přijme opatření nezbytná k určení příslušných věcí, na něž se tento článek vztahuje.“